332 1431. 309. 1431. 5. ledna. Mikuláš Zárobský, měšt. Starého města pražského, se synem Janem odkazují roční plat 10 kop gr. praž. na všem zboží svém kostelu sv. Bartoloměje v Plzni, aby tu na oltáři sv. Mikuláše sloužena byla zádušní mše. Já, Mikuláš Zárobský, měštěnín města Starého Pražského, známo činím všem, nynějším i budúcím, ktož tento list čísti budú neb čtúce slyšeti, že vida pád a neustavičnosť tohoto světa a smr- tedlnosť lidskú, a že vždy umřieti, ale hodiny ani dne smrti ne- věda, sám na své mysli rozmietaje, k tomu s žádostí srdečnú hnut jsa, aby po mé smrti památka věčná za mú duši i mých před- kuov, ženy mé i dcery mé, při božiem domu v Novém Plzni, k němuž sem zvláštní milostí i k tomu zákonu přichýlen, zuostalo, protož já, Mikuláš Zárobský nadepsaný a Jan, syn jeho, mocí listu tohoto odkázali sme i odkazujem k tomu božiemu domu i faráři nynějšiemu i budúcím farářóm desět kop grošuov platu věčného, dobrých střiebrných rázu pražského, na našem na všem zbožie, na mlýně u velikého svatého kříže, kterýž jest byl někdy Olframóv, na domu, kterýž leží na rinku Starého města Pražského mezi domy staré mieny s jedné strany a Rudolfa s druhé strany, na na Hradištku tvrzi, kteráž leží mezi Břevněvem klášterem s jedné strany a mezi Hostovici vsí s druhé strany, na vinicéch i na všem jiném našem zboží, kteréž nynie máme nebo jmieti budem, slibujíc naší dobrú věrú i ctí těch desět kop grošuov věčného, když do Prahy k svému sboží s pomocí boží se navrátíme, od toho dne v roce počieti knězi faráři nynějšiemu z Nového Plzně i budúcím farářóm věčně rozdielně, pět kop grošuov na svatého Jiřie a druhých pět kop grošuov na svatého Havla toho léta i potom věčně po těch časích každého léta máme i slibujem s našemi budúcími beze všeho prodlenie i beze všie odpory z našeho sbožie vydávati a platiti. Pakli bychom v té mieře které sbožie prodali, tehdy máme jim sto kop grošuov dáti, aby desět kop grošuov platu věč- ného za ně kúpili, anebo sami slibujem jim tu v Plzni nebo okolo Plzně desět kop grošuov platu věčného a jistého za těch sto kop grošuov kúpiti. Pakli bychom my z tohoto světa sešli prve nežli bychom to učinili, ale naši poručníci a ktožby naším sbožím vládli, mají miesto nás to z našeho zbožie vždy učiniti. Za kterýžto plat