Strana I
Publikaoí městského historického musea v Plzni číslo L. Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Vydal Josef Strnad. Čast I. Od r. 1300—1450 O ☞S V PLZNI 1891. Nákladem městského historického musea v Plzni. Tiskem Národní knihtiskárny J. R. Port-a.

Strana II
Prameny a příspěvky k dějinám královského města Plane. Pořádá Josef Strnad. Číslo 8. Vydavano podporou 81. obce Plzenske.

Strana III

Strana IV

Strana V
Olavné radě kzákovskáho měsła ázwě, štědré podporovatelkyní snah vědeckých, věnuje Spisova�eł.

Strana VI

Strana VII
PředmluYa. Když r. 1882 slavné obecní zastupitelstvo města Plzně se usneslo, aby věnováno bylo každého roku z důchodův obecních 500 zl. jakožto příspěvek k fondu na vydávání pramenův a příspěvků k dě- jinám královského města Plzně, bylo tím umožněno, aby i náklad- nější a objemnější publikace se vydati mohly, jako již r. 1883. vyšly Paměti Plzeňské M. Šimona Plachého z Třebnice a menší pojednání o znaku městském. Obě tyto publikace vydány byly ja- kožto publikace literárního spolku v Plzni č. 4 a č. 5, ač hlavní náklad s vydáním spojený, byl uhrazen již z výše uvedeného fondu. K návrhu však městské rady r. 1890 bylo usneseno, aby na příště všechny publikace, kteréž vyjdou nákladem zmíněného již fondu, měly jméno: publikace městského historického musea v Plzni, a z té příčiny vychází i tento Listář jakožto první číslo publikací musejních.

Strana VIII

Strana IX
Ú Yod. Listář královského města Plzně obsahuje v této první části ve- škeren material listinný, pokud jej bylo možno shledati, týkající se jen města Nového Plzně, s pominutím všech zpráv o původní Plzni, či Staré Plzni, nynějším Plzenci. Stalo se tak hlavně proto, že zprávy o Plzenci jsou zevrubně obsaženy v I. a II. dílu regest Erbenových a Emlerových a zbytečně by se zde znovu byly opakovaly, a že ostřeji též tímto vyloučením všech zpráv o Plzenci má býti vy- značeno, že všechno, co před rokem 1300 o Plzni psáno a zmí- něno, jest dlužno vesměs vztahovati a vykládati na Plzenec a ni- koliv na nynější královské město Plzeň, jak se často dálo a ještě dosud děje.*) Mělo se za to, že všechen starší material listinný dojde svého uveřejnění v Pamětní knize Martina Hrušky, roku 1881. nákladem dědiců jeho vydané. Ale nebylo tomu tak, Hruška právě nejstarší době poměrně nejméně věnoval pozornosti, a řídil se tu ponejvíce kronikou rodáka plzeňského jesuity Jana Tannera. I snažil jsem se od té doby doplniti domácí material z jiných archivů, ač výtěžek odjinud mimo Prahu byl mimo všeliké nadání velmi skrovný. Ježto pak zřízením fondu pojato do původního programu netoliko vydávání ať starších ať novějších pojednání o Plzni, ale též i vydávání pramenů původních, odhodlal jsem se upra- viti všechen starší listinný material až do roku 1526. do tisku v díle jednom. Když však se v II. polovici XV. století nakupilo tolik látky, že by byl díl tento přílišně vzrostl, rozdělil jsem látku na dvě části a zvolil za rozhraní rok 1450. a to z té příčiny, že rok ten možno dobře bráti za rozhraní jazyka latinského a českého v knihách městských. Rovněž rád a upřímně doznávám, že při úpravě bylo mně vzorem důkladné dílo dra. Schlesingra „das Stadt- *) Viz Slovník naučný z roku 1867. pod článkem Plzeň a Riv- náčova Průvodce po Čechách z roku 1882.

Strana X
X buch von Brüx“, od kterého jsem se ovšem odchýlil v té stránce, že vynechal jsem všeliké zprávy z kronik a obmezil se na listiny. Listář obsahuje v I. části této 411 kusů, z nichž jest 221 dosud neuveřejněných a z těch 127 jest vzato ze zachovaných originálův a 94 kusy z různých pozdějších opisů. Z kusů již jinde uveřejněných, podána jen stručná regesta, pouze ony listiny, které mají zvláštní důležitosť pro město jsou otištěny celé, jako se stalo s listinami z r. 1320—1342 týkajícími se sporu řádu německého o kostel farní svt. Bartoloměje, a pak s několika dopisy z válek husitských. Největší čásť originálů poskytl archiv města Plzně, jenž chová všechna privilegia, až na malé výminky, dále listiny richty městské, pak původní závěti a posléze listy jednotlivých druhdy poddaných osad městských. Celkem vzato z uvedených 127 kusů plných 112 z archivu městského. Mimo archiv městský nacházíme ještě u cechu řeznického v Plzni všechna privilegia úplně zacho- vaná, z nichž pojaty do této I. části 3 kusy. Druhým zdrojem byly městské knihy v archivu chované, z nichž pro tuto starší dobu byl ještě malý výtěžek, teprve pro následující doby jsou bohatým zřídlem. Použito bylo dvou knih, knihy privilegií městských a rejstříku rozepří. Kniha privilegií městských, zvaná Stehlíkovská, byla svého času některým členem z rodiny této vypůjčena a teprve po vymření rodiny této r. 1882. vrácena zpět do archivu městského.1) Kniha jest vázaná v dře- věných koží potažených a na rozích okovaných deskách z XV. sto- letí; skládá se z 213 listů, z nichž nepopsáno jest 90 listů. Na papíře nacházíme táž vodní znaménka, jako v prvních tiscích pl- zeňských, totiž volské hlavy, jimž mezi rohama vyniká vzhůru tyč s růžicí, nad níž se pne stejnoramenný kříž. Zápisy jsou nestejně vedeny, všech jest 126 kusů a sahají až k roku 1628. Hned z počátku na prvních 18 listech jsou zá- pisy různé z II. polovice XV. století, vlastní opisy privilegií začí- nají teprve listem 19. Nejprve od listu 19—26 nacházíme výčet všech privilegií dle jednotlivých panovníků a sice jest tu trojí nestejný výčet touže rukou provedený. První od 19—21 listu uvádí 15 listin a sice krále Jana 4, cís. Karla IV. 3, kr. Václava IV. 3, cís. Sigmunda 3 a kr. Jiřího 2. Druhý na listě 21. až 24. poznovu 1) Viz obšírnější popis její v Časopise českého musea 1889 str. 430.

Strana XI
XI uvádí v témž pořadí listy panovníků, ale s nestejným počtem, totiž krále Jana 2, cís. Karla IV. též 2, krále Václava IV. však 12, úhrnem 16. Posléze po třetí na témž listě 24. poznovu vyčí- tají se listy od jednotlivých panovníků městu udělené, ale mnohem úplněji a sice uvádí se listů kr. Jana 6, cís. Karla IV. 5, kr. Vá clava IV. 15, cís. Sigmunda 12, kr. Ladislava Pohrobka 6, kr. Ji- řího 7, kr. Vladislava II. 17, kr. Ludvíka 7, kr. Ferdinanda I. 5, tedy dohromady 70 kusů. Na to teprve přicházejí věrné opisy listin listem 27., pravidelně opis vždy na jedné stránce listu, kdežto druhá stránka zůstala prázdna; ale tyto opisy vlastních privilegií neshodují se co do počtu se žádným z výše uvedených tří výčtů, tak nacházíme tu opisy listů kr. Jana 2, cís. Karla IV. též 2. krále Václava IV. 7, cís. Sigmunda 5, krále Jiřího 5, krále Ladislava Pohrobka 4, kr. Vladislava II. 11, pak 2 listy papeže Rehoře XIII. z roku 1578, jeden list legata apoštolského z roku 1592, na to následuje 7 opisů listin kr. Ludvíka, pak 2 stížné listy asi města Plzně k témuž králi, pak 7 listů kr. Ferdinanda, 4 listy arciknížete Matiáše a jeden obce plzeňské z roku 1608., tedy celkem 52 opisy. Posléze na posledních listech knihy jest 18 po- různých zápisů až na jediný vesměs z XIV. a XV. století. Co do písma, jest zde sedmero druhů jeho, nejstarší z XV. stol. a po- slední ze XVII. století. Z knihy této vzata čísla 115., 121., 153., 161., 205. a 268. Druhá kniha jest rejstřík rozepří, (registrum causarum) č. 39. Kniha menšího 4 jest vázán ještě v původních silných, pěknými puklami ozdobených deskách z XV. stol., čítá 117 listů. Z obšírného nadpisu hned na prvním listě dovídáme se, že kniha ta byla založena r. 1492. písařem městským Silvestrem z Olomouce, aby do ní zapisovány byly všechny rozepře před konšely projednávané. Zajímavý jest dodatek uvedeného nadpisu: Notandum, quod omnia et singula, que in hoc registro no- tata sunt, coram consilio procul omni dubio acta sunt, nec quic- quam hoc registrum in se continet, quod actum (non) sit coram consilio, non tamen inde sequitur, quod ea, que hic scripta seu notata non sunt, non sint acta coram consilio, plures etenim cause acte sunt coram consilio sagaci civitatis Plznensis, quibus uel ego notarius non interfui uel eciam aliquando peditus aliis negociis hic notare obmisi. Propter aliud enim hoc registrum non est in- ventum, nisi ut sit quoddam directorium dominorum consulum et memoriale causarum siue casuum coram prefato consilio actorum, ut intuenti (nedokončeno).

Strana XII
XII Z počátku až do listu 71. nacházíme zápisy sporů soukro- mých, mezi tím však hojná snesení rady z let od 1493—1502. o prodeji různého zboží na trhu, o šenkování piva, o Židech, Němcích, o chovu ovcí, o vaření piva. Od listu však 71 až do konce knihy jsou zápisy již jinou rukou pozdější a zcela jiného obsahu, totiž ponejvíce opisy z desk zemských kupních smluv ne- movitého zboží města, hlavně z XVI. stol. na vsi Horomyslice, Dej- šinou, Myší Oujezd, Kokotsko, Smědčice, Střapoli, Ejpovice, Buk- sice, Týnec, Zruč, Dolany, Druzdovou, Senec, Chrást, Doubravku, Koterov, Olevec, Božkov a Borek. Nebude snad nezajímavo poněkud archivu městského si po- všímnouti. Již ta hojná privilegia do počátku XIV. stol. sahající a většinou velmi dobře zachovalá i s pečetmi dobře zachovalými, jsou nade vše jiné nejlepším a velice výmluvným dokladem, že jako všude v městech, tak i v Plzni byla k uchování jich věno- vána obzvláštní péče.2) Sotva, které jiné město v Čechách může se vykázati tolika zachovanými originaly, jako Plzeň; u jiných měst pravidelně starší listiny uchovaly se pouze v přepisech. Stě- žují si sice Jan Tanner ve své kronice města Plzně, pak spiso- vatel pamětí kláštera Dominikánského v předešlém století a po- sledně i Martin Hruška ve své Pamětní knize, že největší čásť listin byla zničena při požáru hrozném r. 1507, kterým skoro celé město lehlo popelem, a později, že při dobytí Plzně Mannsfeldem r. 1618 a za jeho pobytu tu v městě až do r. 1621. rovněž mnoho přišlo na zmar, ale stesky tyto netýkají se ani privilegií ani knih městských: privilegia jsou až na malé výjimky až do dnes zacho- vána a knihy městské utrpěly nejvíce nerozumností správy obecní teprve v létech 1848—1850., kdy veliká čásť knih městských veřejnou dražbou byla prodána. Privilegia a všechny jiné důležitější listiny chovány byly ve skříni obecní cista civitatis), o níž se v II. polovici XIV. století dějí výslovné zmínky, že se v ní ukládaly závěti měšťanů.3) Ač se výslovně nečiní zmínky o tom, že i privilegia tu v skříni zmí- 2) Breslau Harry, Handbuch der Urkundenlehre I. 149. — Watten. bach, Uiber das Schriftwesen im Mittelalter 542, 543. 3) Tak čteme v závěti měštěnína Konrada r. 1377. (viz č. 121, str. 129) „Litera haec debet in cista civitatis servari juxta petitionem Chonradi“. Podobně v závěti měštěnínky Markety Charamcové z r. 1404. (čís. 207, str. 227) „Praesens litera in cista civitatis reponatur, prout solitum est“. A rovněž r. 1417 (čís. 256) praví se: „Literae testa- mentorum . . in cista seu scrinea civitatis interponi et servari debent".

Strana XIII
XIII něné uložena byla, lze to s jistotou tvrditi proto, že listiny, jimiž panovníci důležitá práva a milosti městu propůjčili, měly zajisté větší důležitosť pro celou obec než závěti měšťanů a záleželo více na jejich zachování. Že privilegiím za všech dob větší pozornosť byla věnována, o tom nejlépe se přesvědčíme, že z těch četných závětí nezachovalo se nám žádných originalů, ale jen pouhé pře- pisy v knize městské a privilegia skoro všechna. Jak ze zevrubného různých listin ohledání možno souditi, byl na složené listině královské na rubu poznamenán jen rok a panovník, ale signatury zvláštní jim nebylo ještě dáno. Teprve později, a to asi v XVI. století nacházíme připsané signatury na rubu listin: N1, N2, N3 atd. a sice dle pořádku chronologického, jak patrno na listinách pod čísly 40, 49, 87, 110, 111, 137, 154, 163, 165, 242, 279, 300, 308, 310 uvedených. Když roku 1480. obec koupila richtu městskou od tehdejšího richtáře Ondráška Oremusa, dostala se tím i v držení všech listin od krále Jana až do krále Vladislava II. na richtu předešlým dr- žitelům vydaných. I listiny tyto nacházíme opatřené zvláštními podobnými signaturami, jako listiny svobod městských, totiž N. 1, N. 2 ... jak lze zjistiti z čísel 28., 80., 87., 139, 347. Tvořily tudíž tyto richtářské listiny zvláštní oddělení pro sebe. Jak ale dostaly se listiny kostela farního, obou klášterů do- minikánského, minoritského a posléze špitála do archivu městského?" Co se farního kostela a špitála dotýče, odevzdány byly obci listiny jich se týkající roku 1546., když tehdáž po smrti Matouše Švihov- ského, posledního faráře z řádu rytířů německých, obec převedla na sebe se svolením krále Ferdinanda I. právo patronátní. Jinak ovšem bylo to s listinami obou klášterů, z nichž hlavně listiny ze starší doby z XIV. a XV. století se nacházejí v archivu městském, ty uvázly v držení obce ponejvíce v dobách válečných. Bývaly tu za dob nebezpečných jak listiny tak i skvosty klášterův uschovány ve zvláštním sklepení při farním kostele. Činí se o tom určitá zmínka v kronice kláštera dominikánského, že za krále Jiřího roku 1467. klášter dominikánský dal uschovati jak drahocenné kalichy, monstrance a roucha, tak i originaly daro- vacích listin na zboží nemovité v kostele farním sv. Bartoloměje.4) 4) Anno dom. 1467. Georgius Podiebradius in Pragensium rebe- lium potentia confisus, bellum Friderico ejusque confederatis movit, Joanne de Rokyczan, episcopo Pragensi, haeresiarcha, instigante, plurimas civitates et oppida invasit, tota Boemia in maximis disturbiis consti

Strana XIV
XIV Když minulo nebezpečí, žádal klášter za vydání kalichův a listin, ale žádosti jeho nebylo vyhověno, a spor o to vlekl se až do císaře Leopolda I., kdy roku 1692. byl k rozkazu jeho urovnán. Ale jak spisovatel uvedených pamětí kláštera sám uvádí, nebyla právě valná čásť listin více klášteru vrácena, a zůstaly dle všeho za obcí. Na listinách týkajících se farního kostela a špitála není žád- ných starších signatur a podobně ani na listech kláštera františ- kánského, jen tu a tam na některé nacházíme na rubu starší ru- kou regest připsaný, za to na všechněch listinách druhdy domi- nikánského kláštera nacházíme jak stručná regesta na rubu složené listiny, tak i zvláštní signatury a sice tak, že byla každá listina označena některou velikou písmenou abecední a pak číslem od 1—5, což soudím z toho, že máme zachované 3 listiny se signa- turou B1, B3, B5; aneb jiné zase E3, E4; aneb I1, 12 a 13 a p. Přichází tu na 24. listinách celkem 16 velikých písmen a schá- zejí písmeny A, D, M, P, R, S a Z, tedy 7. Bylo-li to pravidlem, že každá písmena měla 5 čísel, pak ovšem bychom obdrželi slušný počet 5 X 23 tedy 115 kusů všech listin, z nichž však jest v ar- chivě městském do r. 1450 zachováno pouze 24, z celé doby násle- dující po tomto roce jsou tu pouze dvě listiny. Volba písmen a běžná čísla, nesouvisejí nijak ani s obsahem ani s dobou a byly zcela nahodile na listiny vepsány. Z této okolnosti lze tudíž pl- ným právem říci, že mimo archiv městský, věnoval ještě klášter dominikánský nejvíce péče a pozornosti svým listinám Posléze nacházíme v archivu městském, listiny okolních druhdy městu poddaných vesnic ještě z doby starší, než město koupí vešlo v držení osad těchto, jako Letkova, Koterova, Druz- dové, Dejšiny a Bušovic, což lze si tím spůsobem vysvětliti, že při koupi těch kterých vesnic byly městu odevzdány asi též za- chovalé starší listiny. tuta, conventus noster metuendo, ne thesaurus ecclesiae s. Margarethae et ecclesiae s. Spiritus hostili sufferetur manu, cum locus in conventu ejus ocultationi ac protectioni non fuisset, eundem de mandato Friderici regis ad depositum ecclesiae parrochialis, sicut et originalia fundorum ac possessionum conventus, pater Mathias de Longano prior, solum re- — MS. servatis calicibus necessariis pro usu ordinario, consecravit Epitome historica conventus s. Margarethae Plsnensis ex autenticis ar- chivii instrumentis et annotationibus desumpta, v musea města Plzně, číslo 165. p. 31.

Strana XV
XV Na všech těchto listinách i jiných z dob následujících nyní v archivu městském při historickém museu chovaných nacházíme nové signatury rukou Martina Hrušky 5) připsané. Hruška si získal veliké zásluhy o archiv městský, zachovav jemu hojné jeho listiny. Jak již výše vzpomenuto, byla za všech dob obzvláštní péče věnována archivu městskému, až teprve léta 1849 a 1850. spůsobila neblahý obrat. Byl tehdáž čistěn či lustrován archiv městský, a tu uloženy či lépe vyhozeny listiny na půdu a knihy městské prodány veřejnou dražbou. Na půdu měl přístup kde kdo, a proto si zde vybíral každý dle chuti, co se mu zalí- bilo, hlavně jak dodnes spatřujeme na listinách, utrhovány aneb uřezávány byly pečeti a přinášeny domů dětem jakožto hračka, a dosti se vyskytnou proto případy, že mnohé starší měšťanky plzeňské, přicházejíce do musea a vidouce zde vyložené listiny s pečeťmi, samy vypravují, jak si též s takovými kolečky jako děti hrávaly. A tu právě to byl Hruška, jenž znaje důležitosť ve- likou listin oněch, hleděl je zachrániti dle možnosti před úplnou zkázou. Potají odnášel si je domů, čistil je a rovnal, a přecho- vával u sebe až do doby, kdy nastaly lepší časy po roce 1860., kdy tu zase uložil a nazpět přinesl zachované listiny do radnice a dle svého spůsobu uspořádal celou sbírku jejich a možno říci, že na dobu tu velmi prakticky. Listiny všechny označil prostě běžnými čísly od 1—440, vždy ve formě „N. 1., N. 2.“ atd. s při- 5) Martin Hruška narodil se r. 1815 v Plzenci, kdež otec jeho též Martin, byl držitelem menšího hospodářství. První vzdělání nabyl ve škole domácí, pak přestoupil na nižší gymnasium v Plzni a r. 1831. odbyl si IV. třídu hlavní školy v Plzni. Na to odebral se na vyšší technické učeliště do Prahy, kdež pobyl po tři léta, nabyv tu výbor- ných vysvědčení z mathematiky, statiky, mechaniky a praktické geo- metrie. Dokonav studia technická r. 1835. vstoupil do praktické služby při magistrátě plzeňském jakožto praktikant, ovšem bezplatný. R. 1842. podrobil se zkoušce z praktického účetnictví a r. 1844. ze stavební oekonomie a stavebního účetnictví. Plných 14 let byl Hruška bez- platným akcesistou a teprve r. 1850. 14. června byl jmenován kance- listou. Při nové úpravě obecního úřadu v Plzni r. 1852. byl Hruška usnesením obecního zástupitelstva jmenován protokolistou a registra- torem s platem 400 zl. ročně a zastával týž úřad pak stále až do smrti své, se změnou tou, že mu zvýšen byl plat dosavadní r. 1860. na 500 zl. a r. 1869 na 700 zl. R. 1861. uděleno mu bylo právo měšťanské a r. 1869 titul archiváře, v uznání velikých zásluh jeho o uspořádání archivu městského. Zemřel r. 1871., stráviv 36 let ve službách obce. Za data zde podána upřímné díky vzdávám paní An- tonii Hruškové, dosud žijící vdově po archiváři Hruškovi.

Strana XVI
XVI dáním roku listiny. Roztřídil pak je dle obsahu na 9 oddělení a pro každé dal udělati zvláštní škatuli,6) každou listinu zvláště za- balil do obálky zvláštní a na obálku napsal číslo běžné, pak rok a stručně málo slovy obsah listiny. Co se číslování týká, tu na- cházíme pod některými čísly více kusů dva až čtyři, které zase jsou označeny malými písmenami a, b, c, d, tak že počet úhrnný byl by pak o něco větší nežli 440, avšak některé listiny a sice celkem 13, se ztratily od smrti Hruškovy, tak že zůstane číslo 440. i číslem úhrnným. Mimo Plzeň poskytly přirozeně nejvíce archivy a knihovny v Praze. Největší výtěžek podal archiv a knihovna českého zemského musea. Z listin vzaty odtud z originalův čísla 26, 55, 204 a 312, a z nej- starší knihy městské vzato celkem 90 kusů. Kniha tato má titul „liber privilegiorum et testamentorum civitatis Pilsnae“ a sign. 3. D. 25. Jest velikosti menšího folia o 92 listech, z nichž 23 prázdné. Vodní znamení jest volská hlava s růžicí na tyči mezi rohama. Na 69 popsaných listech přichází 115 různých zápisů, z nichž nejstarší jest z r. 1320. a poslední z r. 1500. Zachována jest též původní paginace vždy dole na listě a sice následuje tu v pořádku abecedním pět prvních písmen A, B, C, Da E, a při každém pak jest 20 listů běžnými čísly od 1—20 označených, pouze E má jich jen 12. Zápisy jsou pomíchaně zapsány, tak hned z počátku přichází smlouva s držiteli hradu Litic o meze na Borech z r. 1343., pak následuje několik listů o vesnici Boru, pak jest několik listů prázdných od A5.—A12. a pak nacházíme nejstarší závěť z r. 1339.; odtud pak již skoro pravidlem zapisovány byly závěti do knihy a teprve zase ku konci nacházíme vtroušené zápisy jiné. Závětí jest 86, nejstarší z r. 1339. a poslední z r. 1464., až po rok 1424. jsou vesměs latinské, od r. 1424. začínají již české závěti a německých 6) Oddělení tato byla I. privilegie městské čísla od 1—74; II. listy richty městské se týkající 75—92; III. 1. statkův obecních čís. 93—166; IV. 1. fary, kostela svt. Jiří, a kostelů v Dejšiné a Drůz- dové č. 167-250; V. 1. klášterů dominikánského a františkánského č. 251—288; VI. 1. špitála svt. Maří Majdaleny a bratrstev při far- ním kostele č. 289—309; VII. 1. školy městské, hlavně odkazy obsa- hující č. 310 -316; VIII. dlužní úpisy, hlavně z 30leté války č. 318 až 375; IX. 1. šlechty okolní obsahující úpisy dlužní, prodej aneb od- kazy nemovitého zboží č. 376—440. Rozdělení tomuto mohlo by se vytýkati hlavně to, že listiny z jednoho století aneb toho kterého pa novníka roztroušeny jsou po několika odděleních, ježto nejpraktičnější zařízení jest dle pořádku chronologického.

Strana XVII
XVII není žádných. Jiné zápisy jsou: 6 listů na špital sv. Máří Majda- leny většinou odjinud neznámé, 6 listů na vesnici Bor u Plzně též vůbec nikde jinde nezachovaných, 5 dlužních úpisů města Plzně na M. Albíka a na Jana ze Švamberka, 2 listy na pozemky u Litic, a 1 opis práva řezníků obsahující a posléze 2 listy papeže Pavla II. a sice z r. 1466. na rozhojnění znaku městského a opis bully proti králi Jiřímu; mimo to pak 8 jiných zápisů, jako roz- sudky a smlouvy. Jiná kniha při zemském museu chovaná pod sign. 3. D. 19, jest nejstarší kniha soudní, liber judicii od r. 1407. až do 1411. sahající, kdež nacházíme zápisy prodejův a změn všelikého nemo- vitého majetku, pak menší dluhy asi do 5 kop a posléze zápisy různého náčiní a oděvu a p. zastaveného židům s udáním vždy výše zástavy. Z knihy této vzato pouze číslo 227. Rovněž desky dvorské poskytly hojnější material, hlavně pro osady městu později poddané, totiž čísla 135, 156, 167, 170, 175, 190, 193, 247, 249, 255, 258, 262 a 264. Desky zemské teprve pro následující doby hlavně 16. století chovají hojné zápisy, po- dobně i ostatní archivy v Praze jako zemský a místodržitelský. Mimo Prahu navštíven archiv Třeboňský, pak Chebský, dále c. k. dvorní archiv ve Vídni a posléze Norimberk. Avšak cesta do Norimberka byla bez výsledku, neboť nebylo možno tam pra- covati pro nahodilé překážky, a podobně i žádosť písemná na královský státní archiv v Mnichově, aby opatřeny byly opisy listin Plzně se týkající pro museum v Plzni, neměla žádoucího výsledku. V následujícím dotčeno bude některých zvláštností listin. Co do jazyka jsou listiny královské ze XIV. století vesměs latinské až na dvě německé kr. Václava IV. z roku 1392. a 1303., podobně převládá v I. polovici XV. století ještě latina, německou jest pouze listina kr. Sigmunda z roku 1422. a české jsou dvě od téhož panovníka z roku 1437. pod čís. 356. a 360. Podobně převládá u duchovních korporací jakož i jednotlivců stavu duchovního jazyk latinský; v I. polovici XV. století nachá- zíme již české listy, a sice kláštera dominikánského, z nichž tři z roku 1437. pod čísly 352, 353 a 354 a jeden z roku 1448. č. 383, pak list faráře plzeňského z roku 1442. číslo 365. Co se města Plzně dotýče, tu ve XIV. stol. jsou zápisy ať v knihách ať v listech zase jen latinské, jen výjimku činí německá smlouva obce s pány hradu Litického o sporné meze při řece B

Strana XVIII
XVIII Radbuze z roku 1343. číslo 56. V století XV. ujímá se poznenáhlu čeština jak v kníhách městských tak i v listech vedle latiny. Tak nacházíme první českou závěť roku 1424. čís. 276, druhou z roku 1426. č. 287 a stále jich přibývá, tak že kolem roku 1435. české závěti s latinskými drží si rovnováhu, a k roku 1450 opanuje tu čeština úplně, neboť potom latinské zápisy jen sporadicky se vy- skytují. Možno dle všech zachovaných pamětí tvrditi, že jazyk český začíná se po roce 1420. ujímati již jakožto jazyk úřední při obci, ovšem že dopisování s městy německými jako s Chebem srj. čís. 298 a 299 z roku 1428 a asi též s Norimberkem, bylo německé, ač nikoli vesměs, nacházíme v II. polovici XV. století a zejmena v XVI. stol dosti hojně případů, že obec dopisuje do měst německých v zemi jen po česku, jak dosvědčují kopiaře z doby té. U šlechty okolní nacházíme v XIV. století též latinu ve vý- hradném užívání, ač již tu vyskytují se české listy, jako číslo 188 asi před rokem 1400; hned pak z počátku XV. století množí se doklady o užívání češtiny a než minula první polovice téhož sto- letí XV. vytiskla čeština latinu již úplně. Doklady máme na listinách z roku 1402. č. 201, pak z r. 1405. a 1406. č. 212 a 213, z roku 1409. č. 224, z r. 1411. č. 232 a po roce 1420. již většinou, viz čísla 277, 353, 362, 363, 364, 365, 367, 376, 378, 384 a 386. V stručnosti dotknu se ještě některých zvláštností listin vlastních. Listiny královské jsou v tomto I. dílu vesměs jen z doby panovníkův lucemburských a shodují se s tím, co Theodor Lindner důkladně probral v díle svém o kanceláři císaře Karla IV.7). Podpisu panovníkova nemáme nikde na žádné listině, ani nějaké značky jeho. Z doby krále Jana není rovněž žádných poznamenání ani na ohybu listiny, ani na rubu jejím, z kterých bychom seznali jménem vrchní písaře či protonotáře, aneb nižší písaře či notáře a regi- stratory v kanceláři královské. Za to za císaře Karla IV. nachá- zíme o všech těchto osobách zprávy. Tak jakožto písaři, — dole na ohybu listiny v pravo — jmenují se 1360. 8. června Henricus Australis, 1363. 1. května Rudolf z Fridberka a 1372. 19. září Konrad z Gysenheimu8). Dvě listiny uvedené z r. 1360. a 1363. jsou zajímavy též tím, že tu hned pod textem v levo nacházíme 7) Lindner: Das Urkundenwesen Karls IV. und seiner Nachfolger 1346—1437. 1882. 8) Srj. Lindner, str. 22, č. 21; str. 23, č. 33 a 34.

Strana XIX
XIX podpis písaře, jakožto korrektora a sice uvádí se r. 1360. Milič z Kroměříže a 1363. Jan z Kroměříže.9) Na rubu listiny setkáváme se s podpisy registratorův a jsou to r. 1360. 8. června Jan Saxo, 1363. 1. května Jan z Kroměříže, kterýž též jako korrektor přichází na téže listině, a 1372. 19. září Jan z Geilhusenu. 10) Při listinách, jichž originaly se nezachovaly, poznamenán jen písař či notář, registrator nikdy. Uvádí pak opis listiny z r. 1352. 7. listopadu Jana ze Středy (Nuemburgensis electus)11), opis z r. 1356. 6. května Velislava 12), jiný opis z r. 1370. 16. července Jindřicha z Elbinku a posléze opis z r. 1373. 13. března Mikuláše probošta. Za krále Václava IV. uvádí se jakožto kancléř r. 1405. 5. ledna Václav patriarcha Antiochenský13); jako písaři jmenují se 1381. 22. července Konrad biskup Lubecký14), 1382. 10. ledna Petr z Javora14), 1388. 28. ledna a 1393. 4. května Vlachník z Weitmile14), 1392. 25. února František, kanovník Olomucký14) 1406. 16. února Jakub, kanovník v Praze,15) 1410. 13. listopadu týž Jakub jako děkan Vyšehradský, 1412. 2. března a 1414. 12. září Jan z Bamberka,15) 1415. 15. dubna, 1417, 5. ledna a t. r. 26. února Jan z Weilberka.15). Jakožto registratory nacházíme za Václava IV. Viléma z Kor- telangenu 1381. 22. července, Václava z Jeníkova 16) 1388. 28. ledna, Bartoloměje de Nova civitate 16) 1392, 25. února, Václava z Olomuce 16) 1393. 4. května, Pavla z Domažlic 16) 1405. 5. ledna a 1406. 16. února, Kašpara z Ljubice 16) 1410. 13. listopadu a 1412. 2. března. Na patentech z let 1414., 1415. a 1417. není na rubu registrator poznamenán. Za krále Sigmunda výslovně jakožto kancléř jmenuje se Kašpar Šlik na dvou listinách r. 1434. 19. září a 1435. 21. dubna; jakožto písaři či notáři: Michal, kanovník v Praze 1420. 28 října, týž Michal jako probošt Boleslavský 17) ještě r. 1425. 25. března 9) Lindner str. 23, č. 36, uvádí pouze Miliče, Jana z Kroměříže nikoli. 10) Lindner, str. 19, č. 9; str. 20, č. 13 a 23. 11) Lindner, str. 21, č. 4. 12) Lindner, str. 21, č 3; str. 24, č. 49 a str. 23, č. 48. 13) Lindner, str. 29, plným jménem Václav Králík z Buřenic, děkan Vyšehradský. 14) Lindner, str. 30, č. 3 a č. 2; č. 8, č. 9. 15) Lindner, str. 31, č. 17, č. 14; str. 31 č. 10. 16) Lindner, str. 29, č. 3, č. 8; str. 30. č. 11, č. 15 a č. 17.

Strana XX
XX a téhož roku 17. listopadu; Kašpar Šlik 17) 1429. 11. září, 1430. 26. října a 1431. 16. července, posléze Dětřich Elbracht 17) 1435. 19. září. Jakožto registratoři jmenují se Jindřich Fye 1420. 28. října, 1425. 25. března a téhož roku 17. listopadu.18) V létech 1429., 1430., 1435. a 1437. není na listině pozna- menán registrator, nýbrž jest na nich pouze poznamenáno, že listina zanesena do register; jen ještě na listinách z r. 1431. 16. července a 1434. 19. září přichází jménem registrator Markvard Brisacher.18) * * * Pečeti. Co do tvaru jest tu podstatný rozdíl mezi pečeťmi duchov- ních osob a pečeťmi světských vrchností a osob, že ony jsou pra- videlně loďkovité, tyto vesměs kulaté; výminku z duchovních pe- četí nacházíme při čísle 226 z roku 1410., kde pečeti Václava patriarchy Antiochenského a Konrada biskupa olomuckého jsou ku- laté a podobně při čísle 302 z roku 1430., kde pečeť kardinala Jana z Karvajal jest též kulatá. Látku k pečeti poskytoval vosk a kov.19) Kovu užívalo se v papežské kanceláři olova a v královské kanceláři zase v mimořádných případech zlata, jako se stalo při listině z roku 1434. 19. září, jíž císař Sigmund Plzeňským za jich statečné zachování za posledního obležení města od Husitů, udě- luje nové milosti, tu pečeť jest ze zlatého plechu. Pečeti z kovu zovou se pak bullami, kterýžto název přenášíme i na listiny. Však bully jsou u nás celkem vzácny a pečeti jsou pravidelně z vosku. Vosk bral se čistý, přidalo se k němu trochu pryskyřice a tuku. Časem nabyl vosk při pečetech barvy špinavěžluté až hnědé. Původně nacházíme pečeti velikou většinou jen bílého vosku, skrovně se užívá pečetí vosku jinobarevného hlavně červeného, zeleného a černého. Na červeno barvil se vosk rumělkou, na ze- 20) leno měděnkou a na černo popelem ze slámy ovesné aneb sazemi." Ale i když se užívá pak jinobarevného vosku, není celá pečeť z něho, nýbrž obyčejně bývá zevnější mískovitá čásť bílého vosku a vyhloubená čásť jest vyplněna voskem jiné barvy a do této te- prve jest ráz vtištěn, srj. č. 20 z roku 1325. 17) Lindner, str. 35, 36 a 37. 18) Lindner, str. 38. 19) Breslau H. Handbuch der Urkundenlehre I. 932 a násl. 20) Breslau, Handbuch d U. I. 933.

Strana XXI
XXI Aneb též přichází ale jen u královských a duchovních pečetí dvojí ráz na vrchu i zespod a tu též pravidelně horní čásť jest bílého vosku s velikou pečetí a spodní jest vyplněna jinobarevným voskem a tu vtištěna pečeť menší či tak zvaný sekret, srj. č. 47, 49 a 50 kr. Jana; č. 80, 87 a 110 cís. Karla IV. pak četné pe- četi kr. Václava a čís. 143 z roku 1384. Jana arcibiskupa praž- ského I co do barvy bývalo pravidlem od XV. století, že červeně pečetili jen vyšší stavové, páni a vyšší duchovenstvo, rytíři peče- tili v černém vosku a města v čistém bezbarvém vosku. Města musila si zjednati teprve zvláštní povolení od panovníkův aneb i od papežův, aby směla též užívati na pečetech svých vosku čer- veného. Tak Plzeň obdržela právo pečetiti červeným voskem r. 1466. od papeže Pavla II. Před tím užívalo město na veliké pečeti jen bílého vosku a na malé pečeti či sekretu též zeleného vosku, viz číslo 299 z r. 1428. ač nelze doložiti, zda-li město po- třebovalo k tomu zvláštního povolení, aby smělo zeleně pečetiti. Co se rázu či vyobrazení na pečetech týče, tu jsou v archivu plzeňském z doby této zastoupeny pečeti penízové s rázem na obou stranách, srj. č. 12. z r. 1320 krále Jana, na jedné straně král v majestatě, na druhé jízdecky, aneb ráz sice též na obou stranách, ale rozdílný, svrchu pečeť větší a ze spodu menší či sekret, podobné pečeti přicházejí jen na královských aneb biskup- ských listinách, jako máme doklady za krále Jana č. 49 a 50 za cís. Karla č. 80, 87 a 110 a podobně na desíti listinách kr. Václava IV. a č. 347 za kr. Sigmunda; a posléze třetí spůsob jest ten nejhojnější, že ráz jest pouze na jedné straně. Toho spůsobu jsou vesměs všechny pečeti stavu panského, rytířského, městské pečeti i jednotlivých měšťanů. V kanceláři královské, biskupův a měst užíváno dvou druhů pečetí totiž větší a menší. Větší pečeť jest při listinách králov- ských pravidelně pečeť majestatní, král sedí na trůně s odznaky hodnosti své; menší pečeť pak pravidelně jest znaková, za krále Jana a cís. Karla jest to orlice v levo hledící, za Václava přichází dvojhlavý orel s českým lvem na prsou. Co se rozdílu týče, kdy užito větší či majestátní pečeti a kdy menší, to lze říci, že na důležitější listiny, udělení práv a milostí obsahující, přivěšována pravidelně pečeť větší, menší pak na listy či patenty, jimiž ozna- movaly se městům nařízení králova aneb změny různé; ale vysky- tují se výminky, že menší pečeť přichází i na diplomech či privi- legiích srj. č. 282 z r. 1425. a č. 300 z r. 1429. za kr. Sigmunda

Strana XXII
XXII a zase nacházíme při č. 310 z r. 1431. majestátní pečeť téhož krále, kde bychom sekret byli očekávali. Listiny vydané z kanceláře města Plzně jsou též v době této opatřeny buď velikou aneb malou pečetí městskou. Veliká i malá pečeť jsou pravidelně v bílém vosku s rázem vždy jen po jedné straně, jen jednou nacházíme zde malou pečeť přitištěnou při č. 299 z roku 1428. Pravidlem nacházíme v XIV. století, že se na všechny listiny, ať smlouvy, závěti a pod. přivěšovala veliká pečeť, teprve v XV. století setkáváme se v skrovných případech též s malou pečetí, srj. čís. 185, 370, 387 a 392. Pokud se pečetí jednotlivých měšťanů týče, tu se s nimi setkáváme sporadicky v I. polovici XIV. stol., tak roku 1338. čís. 42. Konrad z Dobřan přivěsil pečet k listu, hojněji již v II po- lovici tak roku 1353. č. 69, kdy syn Konrada z Dobřan Heřman přivěsil pečeť svou; k listu z roku 1369. č. 101 přivěsili tři konšelé pečeť svou a téhož roku viz č. 103 měštěnín Vavřinec z Kralovic, podobně roku 1380. č. 129 a 130 přivěšují richtář a dva konšelé pečeti své; však všech těchto uvedených listů nezachovaly se ori- ginaly, mimo č. 103, kde zase jest pečeť ustřižena, teprve z roku 1385. viz č. 145 máme zachovalé čtyři pečeti měšťanů, totiž Per- tolda Nusle a tří jeho synovců Martina, Jana a Blažeje. V násle- dujících dobách pak se setkáváme vždy při závětech s pečeťmi richtáře a dvou konšelů. Zbývá ještě povšímnouti si, jak pečeť jest připevněna. U 32 pů- vodních listin královských v této I. části přicházejících máme pe- četi vesměs visuté a podobně vesměs visuté jsou všechny ostatní pečeti až na list Plzeňských z roku 1428. č. 299, kde pečeť byla přitištěna. Na šesti listinách krále Jana jest pečeť dvakráte na proužku pergamenovém a čtyřikráte na šňůře zavěšena Šnůry jsou co do barvy červenobílé viz č. 28, a červenozelené viz číslo 47, 49 a 50. Na třech listinách císaře Karla IV. pečeti jsou jen na proužcích. Na 13 listech Václava IV. jest pečeť při 11 listech na proužku zavěšena a pouze při dvou na šňůře, a sice z nití barvy žluté při č. 139 a z nití černožlutých při čís. 215 Při 10 listech kr. Sigmunda jsou v osmi případech pečeti na proužku, a dvě na šňůře, a sice černožluté viz č. 279 a červené viz č. 342, zlatou to bullu. Bully papežské visejí na provázku, aneb též jako bulla při listu papeže Bonifáce z r. 1390 č. 159 na hedbávné šňůře, šňůra jest z nití žlutočervených.

Strana XXIII
XXIII Podobně jsou pečeti kardinalův obyčejně na provázcích, ale též na tkaničkách viz č. 20, a sice tkanice jest z nití bílých, žlu- tých a modrých, aneb též na hedbávné šňůře jako č. 302, sple- tené z nití červených. Podobně visí pečeť světicího biskupa Při- bislava na šňůře a sice červenobílé viz č. 14. a pečeť Arnošta ještě jako biskupa pražského též na hedbávné šňůře červenozelené, jinak pravidlem pečeti duchovní ať arcibiskupův ať jiných hodno- stářů bývají zase jen na proužcích. Pečeti městské jsou vesměs jen na proužku a podobně i všechny pečeti pánů, rytířů a měšťanů. Co se týče spůsobu vydání listin, tu podány jsou listiny dosud neuveřejněné beze všeho zkrácení, celé. Při latinských listi- nách šetřil jsem pravidel, jež obvykla a známa jsou; při českých listinách podán text upraveným pravopisem, s ponecháním všech mluvnických zvláštností. Německé listiny otištěny věrně diploma- ticky. Interpunkci hleděl jsem provésti všudy dle smyslu, jména pak osob a míst, jež často malými písmenami psána bývají, psány vesměs velikými písmenami. Listinám latinským předeslán obšír- nější regest, kterým jsem se snažil podati hlavní obsah listiny, tak aby i neznalý jazyka latinského listáře použiti mohl. Posléze jest mně vzdáti upřímné díky všem, kdož při sbí- rání pramenů těchto mně nápomocni byli, jsouť pak to pp. Dr. Josef Emler, universitní professor, jenž s největší ochotou, radou i skutkem mne podporoval, dále Karel Köpl, místodržitelský ar- chivář, František Dvorský, adjunkt při zemském archivu, Jaroslav Vrťátko, bibliotekář a Václav Schulz, správce archivu při zem- ském museu, Jan Peisker, druhdy úředník při universitní knihovně v Praze, nyní skriptor v Hradci Štýrském, Vobořil, ředitel desk zem- ských v Praze, dále Josef Fiedler, dvorní rada a místoředitel dvor- ního archivu ve Vídni, Tischer archivař v Hradci Jindřichově, F. Zub, archivař v Mirově ve Štýrsku, František Mareš, archivař v Tře- boni, Jindřich Gradl, městský archivař v Chebu, Martin Kolář, professor v Táboře, Antonín Kostinec, professor v Plzni a An- tonín Baum, sekretář historického musea v Plzni. Obzvláště pak velikými díky jsem zavázán slavnému kuratoriu historického mu- sea v Plzni, kteréž s ochotou největšího uznání hodnou mne v práci mé všemožně podporovalo. Odevzdávaje pak veřejnosti dílo toto, netajím se tím nikterak, že nedojdu v mnohých stránkách snad souhlasu žádoucího u od- borníků, a že spolu i mnohé vyskytnou se vady a nedostatky, které, jak předobře vím, při největší svědomitosti se přehlednou;

Strana XXIV
XXIV leč nutno uvážiti, že práce v městě, kde není pomůcek řádných, jest velice nesnadnou a obtížnou. Přes to vše kojím se přece nadějí, že bude platně poslouženo všem těm, kdož specielně tou kterou stránkou místní historie by se chtěli obírati a že i jiným badatelům vhod přijde uveřejnění pramenů těchto a že zejmena nejstarší historie Plzně tím v náležitém a jedině pravém světle se objeví a učiní se konec dosavádním chybným výkladům o vzniku města Plzně. V Plzni, v den sv. Ludmily 1891. Vydavatel.

Strana 1
1300. 4. června. Plzeň. Petr, biskup basilejský, uděluje všem věřícím 40denní odpustky, kteří vyzpovídavše se a k stolu Páně přistoupivše, by ve svátky níže jmenované kostel bratří kazatelů v Nové Plzni znovu vystavěný navštívili aneb dary nějaké kostelu učinili. Petrus dei gracia Basiliensis ecclesie episcopus, dilectis sibi in Christo fratribus, ..priori totique conuentui ordinis fratrum Pre- dicatorum in Nova Pilzna. Salutem in domino Ihesu. Cum ex pa- storali officio saluti teneamur hominum prouidere, ideo cupientes populum ad bona opera inuitare, vt uidelicet ecclesiam vestram, quam de nouo construitis, deuote visitent et eiden beneficia tri- buant largiora, omnibus vere penitentibus et confessis, qui ad ipsam in subscriptis festiuitatibus videlicet Natiuitatis, Cene et Resurreccionis domini nec non et Ascensionis et Penthecostes et in quatuor festiuitatibus beate Virginis et beatorum apostolorum Petri et Pauli, Philippi et Jacobi et aliorum apostolorum et beato- rum martyrum Petri, Adalberti et sanctorum confessorum Domi- nici et Augustini et in utroque festo ste Crucis deuote accesserint vel manus porrexerint adiutrices, XL dies de iniuncta sibi peni- tencia, si concessus*) diocesani ad id accesserit, in domino mise- ricorditer relaxamus. In cuius rei testimonium presens scriptum fieri et sigilli nostri munimine fecimus roborari. Datum in Pilzna anno domini M°CCC° pridie Nonas Junii. Orig. perg. v archivu kláštera dominikánského v Praze. Opis laskavě mně zapůjčil pan archivář Dr. Emler. *) V opisu v kronice klášterní „consensus".

Strana 2
2 1300. Jinou rukou připsáno na ohybu listiny: Assensus diocesani ad has indulgencias habetur in litera indulgenciarum X. sigillis munita manu in ea indi(can)te. Pečeť chybí. — Opis se nachází též v rukopisné historii kláštera dominikánského, chované v městském museu plzeňském č. 165. — Emler, Regesta IV. čís. 1921. 2. 1300. 8. listopadu. Řím. Udělení 40denních odpustků všem věřícím, kteří by k stavbě znovu založeného kostela svat. Ducha, kláštera bratří kazatelů v Plzni, něčím přispěli. Universis fidelibus praesentes literas inspecturis. Nos dei gratia Adenulphus Consarz, frater Panatius Calari- canus et frater Basilius Armenorum in Jerusalem, archiepiscopi, Thomas Ethesierus, Pogeri Escularz, Nicolaus Neocastrenus, frater Antonius Chenadierz, frater Jacobus Chalcidonensis, Manfredus Camarchi et frater Nicolaus Chordibulensis, episcopi, salutem in domino sempiternam. Splendor paternae gloriae, qui sua mundum illuminavit ineffabili claritate, pia vota fidelium de clementissima ipsius majestate sperantium, tunc praecipue benigno favore prose- quitur, cum ipsorum devota humilitas sanctorum meritis et prae- cibus adjuvatur. Cupientes igitur, ut ecclesia s. Spiritus de domo fratrum Praedicatorum in Plsna, Pragensis dioecesis, quae de novo fundatur, congruis honoribus frequentetur, et a Christi fidelibus jugiter veneretur, omnibus vere poenitentibus et confessis, qui ad ipsam ecclesiam in festivitate ipsius s. Spiritus, festivitatibus Na- tivitatis domini nostri Jesu Christi, Resurrectionis, Ascensionis et Pentecostes, in omnibus et singulis festivitatibus beatae Mariae semper Virginis, et festivitatibus beatorum Michaelis archangeli, s. Joannis Baptistae, omnium apostolorum, Stephani, Laurentii, et Petri de ordine Praedicatorum martyrum, Nicolai, Martini et Dominici confessorum, nec non beatarum Catharinae, Margaretae virginum et Mariae Magdalenae ac per octo dies festivitates ipsas immediate sequentes, causa devotionis et orationis accesserint annuatim, aut qui ad fabricam, luminaria et ornamenta dictae ecclesiae manus porrexerint adjutrices, seu qui corpus Christi, quando infirmis portari contigerit, pia mente fuerint commitati,

Strana 3
1307. 3 de omnipotentis dei misericordia et beatorum Petri et Pauli apo- stolorum ejus authoritate confisi, singuli singulas dierum quadra- genas de injunctis sibi poenitentis misericorditer in domino rela- xamus, dummodo dioecesani voluntas ad id accesserit et consensus. In cujus rei testimonium praesentes literas sigillorum nostrorum jussimus appositione muniri. Datum Romae die 8. mensis Novem- bris sub anno 1300., pontificatus domini Bonifacii papae octavi anno sexto. Z rukopisné historie kláštera Dominikánského, v museu plzeňském číslo 165, str. 4. 3. 1307. 17. dubna. Wolfram Zwinillinger, měšť. m. Nového Plzně, odkazuje k sv. Bar- toloměji pivovár a sušírnu svou před městem ležící, aby za duši jeho v témdni tři mše slouženy byly. In nomine domini amen. Quoniam omnium habere memoriam pocius est diuinitatis quam humanitatis, conuenit, ut ea, que agun- tur in tempore, a memoria hominum ne labantur, scripturarum ro- bore perhennentur, nos igitur Wolframus Zwynillingerus, ciuis Noue Pylzne, notum facimus omnibus presentes licteras in perpetuum in- specturis, quod nos testamentum in remedium nostre anime, nostrorumque antecessorum omnium disponentes, nostre coniugis cum consensu ceterorumque nostrorum liberorum, braxatorium et siccatorium foris ciuitatem situm doti sancti Bartholomei legauimus libera voluntate, hiis condicionibus appositis plenius et expressis, quod singulis septimanis in perpetuum trium missarum officia de- beant celebrari, quorum primum secunda feria officiabitur in me- moriam omnium fidelium defunctorum, secundum vero tercia feria in honorem sancti Johannis ewangeliste deuocius peragatur, ter- cium autem die sabbati celebretur ob reuerenciam virginis gloriose. Si autem aliquis pastorum predicte dotis nostro filio succedencium premissa renueret observare, ex tunc ab ipso tribus monicionibus prehabitis delegata poterunt sequestrari; preterea bona prefata collectam vna cum ciuitate soluere tenebuntur. Ne igitur obliuio deleat hoc factum, aut ingenii inportunitas malignantis infringat,

Strana 4
4 1310. presens scriptum super eo scribi fecimus et sigilli ciuitatis karac- tere roborari. Testes huius rei sunt frater Jordanus, dominus Her- mannus, Vlricus de Budewoys, Hildebrandus et alii quam plurimi fide digni. Datum anno domini millesimo CCC septimo, quindecimo Kalendas Mayi. [Na rubu]: Litera juratorum super braxatorio plebani. Listina perg. v museu plzeňském; velká městská pečeť visí na proužku perg. znak v poli pečeti, okraj poněkud olomený, legenda písma majuskulního: SIG-ILLVM CIWITATIS D'NOWA PILSEN REGI B — OHIE. — Emler. Regesta IV. č. 1946. — Hruška. Pam. kniha kr. m Plzně. 7. 4. 1310. 12. ledna. Praha. Jindřich, král český a vévoda korutanský, uděluje řádu rytířů ně- meckých právo patronátní kostela v městě Novém Plzni. Nos Heinricus dei gracia Boemie et Polonie rex, Karinthie dux, marchio Morauie et comes Thirolis. Notum facimus vniuersis presentes litteras inspecturis, quod nos ob diuine remuneracionis intuitum et specialis dileccionis fauorem, quem ad ordinem et fratres cruciferos de domo Thevtunica habemus, jus patronatus ecclesie in Noua Pilzna, quod ad nos et regnum nostrum Boemie pertinet, ipsis fratribus et ordini de domo Thevtunica ex liberali- tate regia conferimus et donamus, vt predicti fratres conferendi ipsam ecclesiam, cum vacauerit et quociens, siue presentandi ad eam, quem voluerint, vel per suum fratrem sui ordinis clericum eandem ecclesiam regendi plenam et liberam in perpetuum ha- beant facultatem. Et cum fauente domino in regem Boemie fue- rimus coronati, litteras presentis tenoris renouabimus et eas si- gillis nostris maioribus, quibus tunc vti ceperimus, sigillatas, ipsis fratribus de domo Thevtunica, dum per eos super hoc fuerimus requisiti a die coronacionis nostre dabimus infra mensem. In quorum omnium testimonium presentes litteras fieri et sigillo nostro regali, quo nunc vtimur, iussimus communiri. Acta sunt hec hiis presentibus fidelibus nostris dilectis, venerabili Johanne episcopo Brixinensi, magistro Petro Pragensis et Wissegradensis ecclesiarum preposito,

Strana 5
1314. 5 regni nostri Boemie cancellario, principe nostro Henrico de Lipa, summo eiusdem regni nostri Boemie marsalco et subcamerario Vl- rico de Luchtemburch, Johanne de Wartemberch, Heinrico de Au- fensteyn, Alberto de Camian, Wolframo Meynhardi et Peregrino Pussone, ciuibus pragensibus. Datum Prage anno domini millesimo trecentesimo decimo, II. Idus Januarii, regnorum nostrorum anno tercio. Orig. perg. v král. saském stát. archivu v Drážďanech č. 1892. Pečeť na proužcích perg. visící chybí. Opis listiny zapůjčil mně pan archivář Dr. Jos. Emler. — Emler, Regesta IV. č 1961. 5. 1314. 11. října. Přibislav, světicí biskup pražský, uděluje 80denní odpustky všem věřicím, kteří vyzpovídavše se a k stolu Páně přistoupivše, by zbožně navštivili kapli svt. Ducha bratří kazatelů v Plzni. Nos frater Pribislaus, dei gracia episcopus Sadaronensis, plenas vices gerentes reverendi patris et domini Johannis Pragensis episcopi, vniuersis Christi fidelibus per Pragensem dyocesim constitutis, salutem in domino. Cupyentes, ut capella sancti Spiritus in Plyzna ad fratres Predicatores congruis honoribus frequentetur, omnibus vere peni- tentibus et confessis, qui predictam capellam in IIII°r festis prin- cipalibus videlicet Natiuitatis domini nostri, Ascensionis domini, Pentecostes, Resurreccionis eiusdem ac eciam in IIII°r festis beate Virginis gloriose et in diebus apostolorum nec non in diebus pa- tronorum videlicet sancti Viti, Wencezlai, Ludmile ac Adalberti et aliorum sanctorum Mychaelis, Petri ordinis Predicatorum, Do- minici, Decem mylium militum ac dedicacionis predicte capelle et altarium causa deuocionis accesserint, auctoritate domini Jo- hannis, Pragensis episcopi et nostra octuaginta dies misericorditer in domino relaxamus. In cuius rei testimonium presens scriptum iussimus fieri et sigillorum nostrorum munimine roborari. Datum anno domini M'CCC" XIIII°. V° Ydus Octobris, pontificatus nostri anno tercio. Orig. perg. v archivu kláštera domikánského v Praze. Pečet chybí. Opis zapůjčil mně pan archivář Dr. J. Emler. — Emler, Re- gesta, III., čís. 224.

Strana 6
1315—1319. 6. 1315. 5. října. Nový Plzeň. Konrad z Dobřan, Oldřich z Budějovic, Konrad Vegest, Imram, Oldřich z Tuškova, Vernher kramář, Jeklín, Salman, Herman z Kla- tov, konšelé m. Nového Plzně svědčí, že Ondřej, syn Imramův, přejal rychtu v Žichlicích od Abrahama ze Žichlic. Emler Regesta III. č. 279. 1315. 5. října. Nový Plzeň. Abraham ze Žichlic změnil si Žichlice s klášterem Plaským za ves Lohovou. Mezi svědky jmenují se měšťané plzeňští: Oldřich z Bu- dějovic, Konrad z Dobřan, Konrad řečený Vehst, Imram, Oldřich z Tuškova, Vernher kramář, Salman, Jeklín. Liber memorabilium parochiae Plassensis. — Emler, Regesta III. číslo 280. 8. 1319. 1. srpna. Praha. Král Jan vrací Konradovi Jinošovu, měštěnínu pražskému, richtu plzeňskou s jejími příslušnostmi, již jemu a dědicům jeho byl ne- slušně odňal. Palacký, Archiv český, II. 458. — Emler, Regesta, III. č. 512. Původní se listina ztratila a ani opis její žádný se nezachoval. 9. 1319. 18. října. Plzeň. Listina kr. Jana udělená věrnému jeho Lintwormovi, dána v Plzni. Emler, Regesta III. č. 533.

Strana 7
1319." 10. 1319. 28. prosince. Praha. Král Jan daruje proboštu Vyšehradskému Janovi všechny pozemky při měště Plzni, které novým přeměřením získány byly, aby s nimi dle vůle své mohl naložiti. Nos Johannes, dei gracia Boemie et Polonie rex, Lucembur- gensis comes marchieque Budissinensis dominus. Notum facimus vniuersis presentes literas inspecturis, quod quidquid superfluit uel excreuit de agris in laneis mensuratis ad ciuitatem nostram Pilznensem iuxta continenciam priuilegiorum regalium, per prede- cessores nostros, quondam reges Boemie super locacione dicte ciuitatis et eius iuribus ipsius ciuitatis ciuibus concessorum, hoc totum venerabili Johanni, Wissegradensi preposito, regni nostr Boemie cancellario, principi nostro dilecto, pro debitis, in quibus sibi tenemur, damus et conferimus, iure hereditario perpetue pos- sidendum, fauentes et concedentes sibi, quod eandem excrescen- ciam siue superfluitatem agrorum, qui ultra huiusmodi mensura- cionem laneorum superesse noscuntur, donare vel vendere possit, cuique voluerit et quod is, [cui] peripsum prepositum donata vel- vendita fuerit, eam habeat, teneat et possideat in perpetuum dicto iure hereditario pacifice et quiete, quam quidem donacionem vel vendicionem, prout eam dictus prepositus fecerit, ex nunc prout ex tunc ratam et gratam habemus et habere semper volumus, ipsamque approbamus et eciam confirmamus. In cuius rei testimo- nium presentes literas fieri et sigillis majestatis nostre iussimus communiri. Datum Prage V. Kalendas Januarii anno domini milesimo trecentesimo decimo nono, regnorum vero nostrorum anno nono. Opsáno z knihy privil. a závětí král. m. Plzně, chované v mu- seu král. českého v Praze. 3. D. 25. F A 1. Nadpis: Donacio acrescen- ciarum de agris in laneis ad ciuitaten mensuratis. — Emlerova Regesta díl III. č. 550. — Hammerschmidt, Gloria eccl. Wissegrad. 248. 11. 1320. 16. června. Praha. Konrád, měštěnín plzeňský, zakladatel špitála sv. Máří Majdaleny na předměstí, smluvil se s tehdejším farářem plzeňským Mikulášem,

Strana 8
8 1320. aby faráři společně se zakladateli dosazovali do špitála správce který na znamení poddanosti své, má každoročně faráři platiti 2 kopy. Prvním správcem navržen kněz Vojslav. Smlouvu tuto i správce stvrzuje M. Oldřich, administrator biskupství pražského. Nos magister Vlricus, Pragensis ecclesie scolasticus, admini- strator episcopatus in spiritualibus. Notum facimus vniuersis pre- sentes literas inspecturis, quod constitutus in presencia nostra dis- cretus vir Nicolaus, plebanus in Pilzna Noua, asseruit, quoddam nouum hospitale infra parochie sue limites per Conradum ciuem ibidem in Plzna de consensu et voluntate ipsius plebani fuisse constructum, seque cum ciue ipso taliter conuenisse, quod hospi- tale ipsum plebano eidem et suis successoribus esse debeat jure parochiali subiectum, quodque Conradus predictus cum ipso ple- bano predicto deberent ambo simul ad hospitale ipsum presen- tare rectorem et quod quicunque eiusdem hospitalis pro tempore rector esse debeat, ipsi Nicolao et suis successoribus plebanis ibi- dem in Plzna in recognicionem subieccionis duas sexagenas gros- sorum denariorum Pragensium solueret annuatim, et quod ex con- uencione predicta tam plebanus quam ciuis predictus nobis ad hos- pitale ipsum Woyslaum presbyterum pro rectore legitimo presenta- runt, petentes ut ipsum ad idem hospitale confirmare ex nostro officio deberemus. Nos ipsorum precibus inclinati, presbyterum ipsum ad idem hospitale confirmamus, ipsumque ibidem instituimus in rectorem taliter, quod predicto plebano predictas duas sexagenas annis sin- gulis in subieccionis recognicionem soluere ipsique plebano jure parochiali subesse in perpetuum teneatur. In cuius rei testimo- nium presentes literas fieri et sigilli nostri munimine iussimus com- muniri. Datum Prage anno domini M'CCC"XX°, XVI° Kalendas Julii. Z knihy priv. a závětí v museu zemském v Praze. F. D I. — Emler, Regesta IV. č. 2003. 12. 1320. 8. října. Lucemburk. Král Jan potvrzuje obci m. Nového Plzně ona práva, která obdrželi od krále Václava, totiž že k městu přísluší 168 lánů, kterými bylo vysazeno a ještě 10 lánů, které při novém přeměření získány byly,

Strana 9
1320. 9 z těchto 178 lánů. lán po 42 jitrech čítajíc, má město ročně do ko- mory královské platiti z lánu po 28 groš., tedy všeho ročního platu 89 hřiven stříbra, hřivnu po 56 groších počítajíc a to vždy na sv. Martina. Nos Johannes dei gracia Boemie et Polonie rex, Lucembur- gensis comes, Marchieque Budisinensis dominus. Notum facimus vniuersis tam presentibus quam futuris, quod fideles nostri ciues nostre Noue ciuitatis Pilznensis nostre regie maiestati humilitei supplicarunt, vt illa jura ipsius civitatis Pilznensis, que ipsi ciues sub domino Wencezlao, felicis recordacionis rege Boemie, priori tempore habuerunt, renouare et confirmare dignaremur, quam pe- ticionem racionabilem et discretam ex solita benignitate fauorabi- liter prosequentes et effectui mancipantes eisdem nostris ciuibus et eorum heredibus ac successoribus concedimus et presentibus nostris literis regiis confirmamus, quod de centum et sexaginta octo la- neis, cum quibus dicta ciuitas est locata, et de decem laneis, qui per nouam menssuracionem inuenti sunt, ita quod quilibet laneus quadraginta duo jugera habeat, de quolibet laneo mediam marcam regii pagamenti, id est viginti octo denarios grossorum pragensium singulis annis in festo beati Martini, nobis et camere nostre census nomine dent et presentent, inclusis omnibus pratis, ortis, pascuis. piscacionibus et fluminibus ad dictos laneos pertinentibus cum quibus ipsa ciuitas est locata antiquitus, sub eodem censu pre- dicto, cujus summa est annuatim octuaginta nouem marce, per quinquaginta sex grossos pro marca, quem quidem censum dicti ciues heredesque ac successores eorum nobis et camere nostre daturi dictos laneos cum predictis pertinenciis suis, vt dictum est. imperpetuum possidere debent pacifice et quiete. In cujus rei testi- monium presentes literas fieri et sigillo maiestatis nostre iussimus communiri. Datum Lucemburge VIII. Idus Octobris anno domini millesimo trecentesimo vigesimo, regnorum vero nostrorum anno decimo. List perg. v museu plzeň. Pečeť na proužku penízová, na líci král v majestatě, na rubu koňmo ve zbroji, okraje pečeti jsou ulámané — Opis listu u Tannera. List ten potvrdili všeobecně císař Sigmund 1425. 25. března, kr. Ladislav 1453. 31. října a poznovu 1457. 27. čer- vence; kr. Jiří 1459. 10. pros., kr. Vladislav 1481. 13. dubna, kr. Ludvík 1523. 15. března, kr. Ferdinand I. 1527. 17. září, cís. Maximilian II 1567. 14. dubna, cís. Rudolf II. 1578. 16. dubna, cís. Matiáš 1617.

Strana 10
10 1321. 30. ledna, cís. Ferdinand II. 1627. 7. srpna. V doslovném znění přichází pak list ten v konfirmacích cís. Leopolda 1660. 2. června, cís. Karla VI. 1713. 12. května, cís. Marie Terezie 1770. 8. června a cís. Jo- sefa II. 1784. 20. ledna. Posléze všeobecně v konfirmaci cís. Františka I. 1793. 22. list. ve Vídni. — Emler, Regesta díl III. č. 617. 13. 1321. Praha. Přibislav, světicí biskup pražský, vysvětil kapli při špitale na před- mčstí m. Nov. Plzně a ustanovil, aby příslušela pod právomocnost kostela farního v městě. Nos frater Przybyslaus dei gracia episcopus Macharonensis, Pragensis dyocesis plenas vices gerentes. Notum esse volumus, quibus ostensum fuerit presens scriptum, quod nos consecrantes capellam hospitalis in preurbio ciuitatis Noue Plzne instituimus et fecimus ordinacionem iuxta consilium proborum virorum tali modo, ut ipsa capella hospitalis in potestate et auctoritate sit veri plebani ecclesie parochialis Noue Plzne et quemcumque idem verus pastor summe ecclesie in vicarium elegerit, idem sibi obedienciam, fidelitatem ac in omnibus debitam reuerenciam tene- bitur obseruare, nulla contrarietate seu rebellitate mediante. Datum Prage anno domini MCCCXXI°., pontificatus vero nostri anno decimo. Před opisem jest nadpis: Hec est litera, quod vicarius in hospi- tali tenetur plebano Plznensi obedienciam et reuerenciam obseruare. Z nejstarší knihy plz. v zem. čes. museu v Praze f. D. 1. — Emler, Regesta IV. č. 2005. 14. 1321. Praha. Přibislav, světicí biskup pražský, uděluje odpustky jednoho roku a 40 dní všem věřicím, kteří by darovali aneb odkázali něco k ol- táři svt. Linharta ve farním kostele, když dříve se byli vyzpovídali a k stolu Páně přistoupili. Nos frater Pribizlaus, ordinis fratrum minorum in Praga, dei gracia episcopus Satharonensis, Pragensis dyocesis plenas vices

Strana 11
1321. 11 gerentes. Vniuersis Christi fidelibus salutem in domino. Cupientes, ut altare in ecclesia parochiali Pyznensi, que est sub Pragensis dyocesis manibus nostris, ad honorem dei et sancti Leonardi constructum, ut illud congruis honoribus veneretur et a Christi fi- delibus eo deuocius pertractetur, omnibus vere penitentibus et contritis, qui in dicto altari officiauerint, seu deuote missam audierint, luminaria, ornamenta aut aliquid de propriis famularibus donauerint, aut allegauerint, tam ex parte nostri quam eciam con- fraternitatis annum et XL dies venialium perhennenter damus in do- mino confirmantes de injunctis eis penitenciis misericorditer in domino relaxantes. Datum Prage anno domini M°CCC° XXI. ponti- ficatus vero nostri anno decimo. Original pergamenový v museu plzeňském. Loďkovitá pečeť na hedbávné červenobílé šňůře visící, s obrazem svatého stojícího a s opi- sem: + S FRIS PRIBIZLAI DEI GREPI SAHAROMESIS, sigillum fra- tris Pribislai dei gracia episcopi Saharonensis. -- Emler. Regesta, III., číslo 745. 15. 1321. 11. května. Praha. Král Jan stvrzuje darování probošta Jana 70 lánů u Plzně ka- pitole Vyšehradské. Nos Joannes dei gratia Bohemiae et Poloniae rex, Lucem- burgensis comes, marchiaeque Budisinensis dominus. Recognoscimus et ad notitiam deducimus vniversorum, quod attendentes dilectionem et favorem, quos habemus ad venerabilem Joannem Wissehradensis ecclesiae praepositum regni Bohemiae cancellarium, principem no- strum dilectum, qui nobis in multis se et nostrae majestati exhi- buit servitiis et exhibere poterit in futurum, pensantes nihilominus divini muneris retributionem devotionemque, quam ad Wissehraden- sem ecclesiam gerimus, cui ratione fundationis praedecessorum nostro- rum sumus obnoxii specialiter et adstricti, donationem septuaginta la- neorum prope Plsnensem civitatem ratione mensurationis agrorum superexcrescencium, quos ipsi praedicto Joanni pure, simpliciter, libe- raliter et irrevocabiliter dedimus, tradidimus et donavimus, factam, per ipsum Joannem praepositum praedictum, capitulo et ecclesiae

Strana 12
12 1321. Wissehradensi admittimus, approbamus et ex certa nostra scientia confirmamus. In quorum omnium testimonium praesentes literas fieri et sigillo majestatis nostrae jussimus communiri. Datum Pragae V. Idus Maii anno domini MCCCXXI., regnorum vero no- strorum anno XI. Hammerschmidt, Gloria eccl. Wissehradensis. 250. — Emler, Re- gesta III. č. 677. Viz čís. 16. 16. 1321. 12. května. Praha. Jan probošt Vyšehradský odevzdává 70 lánů u Plzně, jež dostal od krále Jana, kapitule Vyšehradské. Nos Joannes dei gratia Wissehradensis ecclesiae praepositus regni Bohemiae cancellarius, recognoscimus et praesentibus pro- fitemur, quod nos ob specialem favorem, dilectionem et devotionem dedimus, donavimus et tradidimus pure et liberaliter, simpliciter inter vivos, et irrevocabiliter jure perpetuo in perpetuum septu- aginta laneos apud Plsnensem civitatem ratione mensurationis agrorum superexcrescentes et resultantes, quos serenissimus do- minus noster, d. Johannes, Bohemiae et Poloniae rex, non contem- platione praepositurae nostrae Wissehradensis, sed nostrae et no- strorum servitiorum ratione personae nobis dedit, tradidit et do- navit pure, liberaliter, simpliciter et irrevocabiliter in perpetuum, secundum quod in ipsius praedicti domini nostri regis litteris ex- pressius continetur. Quos laneos praedictos nos constituimus Wis- sehradensis capituli praedicti et ecclesiae posidere et ipsorum laneorum possesionem tradimus corporalem (sic), ipsam tandem ecclesiam et capitulum Wissehradensis ecclesiae praedictum per nostrum biretum, quod super altare s. Petri in dicta ecclesia po- suimus, constituentes et promittentes, nos omnia et singula firma et rata tenere et contra ea de jure vel de facto quomodolibet non venire. In quorum testimonium praesentes literas fieri et sigillo nostro maiori jussimus communiri. Datum Pragae 4 idus Maii anno domini 1321. Hammerschmidt, Gloria eccl. Wissegradensis 249. — Emler, Regesta III. č. 679.

Strana 13
1322. 13 17. 1322. 22. dubna. Lucemburk. Král Jan uděluje řádu rytířů německých právo patronátní kostelů v měště Novém Plzni: Všech Svatých, kostela za městem ležícího, který jest matkou a svt. Bartoloměje, který jest uvnitř města a jest dcerou předešlého. Johannes dei gracia Boemie et Polonie rex ac Lucemburgensis comes. Omnibus in perpetuum. Tunc bene agere credimus et ad ho- norem regum reputamus accedere, quociens vel quando gracias religiosis factas liberaliter ampliamus, vt et ipsi tanto deuocius pro nostra deum orent salute, quanto habundancius nostra in se senserint beneficia redundare. Propterea siquidem harum serie literarum noscant presentes et posteri, quod nos pia consideracione huiusmodi commoniti ob nostrorum heredum et successorum no- strorum remissionem pecaminum jus patronatus ecclesiarum in Nova Pylzna, circa Omnium Sanctorum extra muros ciuitatis, que dici- tur esse mater, et infra muros ciuitatis ibidem apud sanctum Bartholomeum, que dicitur esse filia, religioso viro fratri Leoni generali commendatori supra regnum Boemie ordinis fratrum de domo theutunica deuoto nostro dilecto et ordini suo duximus con- ferendum, volentes et faventes sibi et successoribus suis, vt prefatas ecclesias in antea, quociens vel quando vacauerint, conferant et conferre possint pro ipsorum libito voluntatis. Harum nostrarum testimonio litterarum. Datum Lucemburch decimo Kalendas Maii, anno domini millesimo trecentesimo, vicesimo secundo, regnorum vero nostrorum anno duodecimo. Z konfirmace arcib. praž. Arnošta z r. 1344. 5. ledna v Roudnici Emler, Regesta IV. čís. 2009. 18. 1322. 15. srpna. Nový Plzeň. Rychtář a konšelé plzeňští svědčí, že spoluměštěnín jejich Konrad z Dobřan za souhlasu manželky své i tří synů svých odevzdal špi- tal, který na předměstí plzeňském sám na vlastní náklad vystavěti

Strana 14
14 1322. dal, řádu křížovníků německých, vymíniv sobě, aby dva členové z řádu stále při špitále bydleli, jeden veda správu časných, druhý duchovních záležitostí špitála, šatíce i stravujíce se při tom ze jmění špitála. In nomine domini amen. Consonum esse dinoscitur, vt acta hominum digna scripturarum elucidacione sic seruentur integra, quousque ad occursum futuri temporis circa gesta veritatis ma- neant incorrupta. Nos igitur Pertoldus judex et jurati Fridericus dictus Scharfo, Vlricus de Budwecz dictus, Henricus dictus institor, Nicolaus dictus Craczcer et alii coniurati nostri ciuitatis nostre Noue Plzne, publice profitemur et protestamur, quia discretus vir, conciuis noster, Conradus de Dobrzano dictus, cum conjuge sua ac liberis suis scilicet Hermanno, Johanne et Raczkone, maturo deliberacionis consilio habito, hospitale per eum constructum in preurbio ciuitatis iam dicte, ordini fratrum sancte Marie de domo theutunica rite et racionabiliter, proculmoto omni dolo, contulit propter deum perpetuis temporibus possidendum, nec tamen se omnimode a regimine et proteccione eiusdem hospitalis exclusit et elongauit, sed pocius ipse discretus vir Conradus predictus cum suis liberis predictis, quamdiu vixerint, in sua po- testate habeant, nullius contradiccione obstante ad regendum et eciam ad minus duo fratres sacerdotes ordinis prenotati in me- morato hospitali personaliter residebunt, curam infirmorum ibidem degencium et tocius familie tam in spiritualibus quam in tempo- ralibus habentes, sibi eciam in necessariis suis videlicet victus et amictus de bonis sepedicti hospitalis prouidentes, nichil tamen pe- nitus de omnibus bonis hospitalis sepedicti mobilibus et immobilibus habitis et habendis in usus proprios conuertentes, sed de consilio fun- datoris supradicti et suorum heredum tenentur et debent conuertere in usus hospitalis memorati. Ne autem hanc ordinacionem cuiusquam malicia valeat inficere et circumuenire presens litera cum nostro testimonio est conscripta et appensione maioris sigilli nostre ci- uitatis confirmata. Actum in Noua Plzna anno domini millesimo trecentesimo vicesimo secundo, in assumpcione sancte Virginis — Marie. Z vidimu listiny této z r. 1413 d. 30. června, v museu plzeň- ském chovaného.

Strana 15
1325. 15 19. 1323. 18. června. Nový Plzeň. Beneda ze Svojšína postupuje Žiželice klášteru Plaskému. Actum et datum in Noua Pilzna coram testibus Bertoldo ju- dice, Friderico dicto Schraf, magistro civium, Conrado de Do- brzano, Hermanno de Glattouia et aliis ciuibus quam pluribus, fide dignis. Emler, Regesta, III. č. 878. 20. 1325. 26. března. Řím. Jakub a Štěpán, biskupové italští, ku prosbě Oldřicha z Plzně udě- lují všem věřícím vyzpovídavším se a tělo Páně přijavším, kteří by v jisté svátky níže uvedené navštivili kostel sv. Bartoloměje v Plzni aneb něco kostelu darovali, 40denní odpustky. Dovolují též, aby kněz téhož kostela jda s tělem Páně k nemocnému mohl udě- liti 40denní odpustky těm, kdož v pokoře by se kořili tělu Páně, ovšem když by biskup dotýčné diecese tomu neodporoval. Uniuersis presentes licteras inspecturis. Frater Jacobus, per- missione diuina Mothonensis episcopus, Frater Stephanus, eadem gratia Vernensis episcopus, salutem in domino. Quoniam, ut ait Apostolus, omnes stabimus ante tribunal Christi recepturi, prout in corpore gessimus siue bonum fuerit, siue malum, oportet nos diem messionis extreme misericordie operibus preuenire, ac eter- norum intuitu seminare in terris, quod reddente domino cum mul- tiplicato fructu recolligere debeamus in celis, firmam spem fidu- ciamque tenentes, quoniam qui parce seminat, parce et metet et qui seminat in benedictionibus, de benedictionibus et metet uitam eternam. Cum igitur ex parte dilecti filii Vlrici de Pilena, diocesis Pragensis, .. nobis fuerit humiliter supplicatum, ut omnibus uenien- tibus ad ecclesiam Sancti Bartholomei de Pilcna, diocesis Pragen- sis, velimus indulgentiam exhibere, nos uero de omnipotentis dei misericordia et beatorum Petri et Pauli, apostolorum eius aucto-

Strana 16
16 1325. ritate confisi, omnibus uere penitentibus et confessis, qui uel que predictam uisitauerint ecclesiam, in ipsius festiuitatibus seu etiam sollempnitatibus: Natiuitatis domini, Circumcisionis, Epiphanie, Re- surrectionis Ascensionis, Pentecostes, Trinitatis, Dedicationis ec- clesie, necnon sollempnitatibus Virginis Marie, Sancti Johannis Baptiste ac beatorum Petri et Pauli Apostolorum et in festo omnium Sanctorum, Sancte Caterine, Sancti Nicolay, Sancte Lucie ac per eorum octauas, manusque porrexerit adiutrices, et qui in serotina pulsatione flexis genibus ter Aue Marie deuote dixerint et ad sepul- tura (sic) mortuorum interierint, quilibet nostrum quadraginta dies de iniunctis sibi penitentiis misericorditer in domino relaxamus. Ceterum cum maxima deuotio a populo habeatur, cum corpus Christi ad infirmos a sacerdote defertur, auctoritate nostra qui- libet nostrum concedimus predictae Ecclesiae sacerdoti, ut cum eum contigat, corpus Christi infirmis deferre, indulgentiam possit dare quadraginta dierum, dum modo ad ea Dyocesanus eius con- cedat assensum. In cuius rei testimonium presentibus nostra si- gilla duximus apponenda. Datum Rome in Palatiis nostris mense Martii die 26. Pontificatus domini Johannis pape XXII. anno nono. [Připsáno dole:] Nos vero magister Vlricus Pragensis ecclesie scolasticus et administrator episcopatus eiusdem predictas indul- gencias ratas et gratas habentes ipsas auctoritate, qua fungimur, confirmamus. Presentibus sigillum administracionis in testimonium duximus appendendum. Datum Prage anno domini M'CCC"XXV°. II° Idus Octobris. [14. října.] Original pergamenový v museu plzeňském s třemi loďkovitými pečeťmi otřelými a polámanými; vosku dvojího, spodního nebarveného a horního červeného, prvé dvě visejí na tkaničkách z nití žluté, bílé a modré barvy, z třetí pečeti administratora Oldřicha, jen horní polovice zbyla, visící na proužku pergamenovém. Legendy odlomeny. Na rubu sign. N. 153. 1327 (sic) Fr. Jacobus et Stephanus. — Opis u Tannera v allegatech. Emler, Regesta, III. č. 1058. — Hruška, Pam. kniha kr. m. Plzně. 9. v překladě ji uvádí. 21. 1325. 29. dubna. Praha. Král Jan stvrzuje klášteru chotěšovskému dědičné držení vsi Že- rovic, kterou obdržel klášter od krále Václava (II.) výměnou za

Strana 17
1325. 17 jiné své dvě vsi Štahlavy a Sedlec, které král hned po založení města Nového Plzně k městu tomuto připojil. Nos Johannes dei gracia Boemie et Polonie rex ac Lucem- burgensis comes. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod nos monasterium in Chotissaw, quod fauore regio et gracia pro- sequimur speciali, ipsius fauoris nostri munere in suis certificari possessionibus affectantes sibi, preposito et conuentui eiusdem con- cedimus de liberalitate regia et fauemus, vt villam Serowicz, quam illustris dominus Wencezlaus, quondam Boemie et Polonie rex, socer et predecessor noster karissimus, ei et eis pro Wschalas et Zedlicze, villis ipsi monasterio quondam pertinentibus et ciuitati nostre Noue Pilsne in sue fundacionis primordio incorporatis ne- cessario et adiectis, permutauit et donauit, quamque predictum monasterium a retroactis temporibus in pacifica possessione tenuit et possedit, teneant iure proprietario cum vtilitatibus suis et per- tinenciis ac possideant in perpetuum pacifice et quiete. Harum quas sigillo nostro sigillari fecimus testimonio litterarum. Datum Prage III° Kal. Maii anno domini millesimo trecentesimo vicesimo quinto. Orig. perg. v c. k dvorním archivu ve Vídni, jízdecká pečeť na žlutozelených šnůrách. — Emler, Regesta III č. 1089. 22. 1325. 1. května. Praha. Král Jan věrnému služebníku svému Bohuslavovi z Letkova za věrné služby jeho propouští ves Letkov se vším příslušenstvím ve svobodné a dědičné držení. Nos Johannes dei gracia Boemie et Polonie rex ac Luczem- burgensis comes. Constare volumus tenore presencium vniuersis, quod volentes seruitorem nostrum, dilectum Bohuslaum de Letkow. dispensatorem curie nostre, propter ipsius diuturna et fidelia ser- uicia, que nostre celsitudini longo transacto tempore prompta de- uocione exhibuit, ad presens exhibet et exhibiturum ipsum non ambigimus in futurum, aliquibus donis regalibus graciosius reue- nire, bona illa, que ipse Bohuslaus et sui progenitores seu prede-

Strana 18
18 1325. cessores a longeuis temporibus ex nostra et predecessorum nostro- rum diuorum regum Boemie speciali gracia tanquam seruitores siue sluzebnicones regie curie in villa Letkow sita ad hec usque tempora in feodum tenuerunt, sibi de liberalitatis nostre gracia cum omnibus suis vtilitatibus et pertinenciis damus, conferimus et donamus tenenda et habenda per eum, heredes ac successores suos, jure hereditario ac im perpetuum libere possidenda, dantes sibi, heredibus ac successoribus suis predictis, bona ipsa cum vni- uersis juribus, vtilitatibus et pertinenciis suis vendendi, obligandi, permutandi, alienandi et in quamcunque personam voluerint trans- ferendi, nec non de ipsis omnia et singula tanquam de rebus suis propriis faciendi plenam et liberam potestatem. In cuius rei testi- monium presentes literas fieri et sigillo nostro iussimus communiri. Datum Prage anno domini millesimo trecentesimo vicesimo quinto, Kalendas Maii. Z konfirmace kr. Václava IV. 1412. d. 2. března v Praze v mu- seu plz. 23. 1325. 14. srpna. Avignon. Jan papež XXII. Petrovi, synu někdy Konrada z Nového Plzně, zapisuje kanovnictví při kostele Boleslavském a s tím i uprázd- něnou prebendu. Emler, Regesta III. č. 1126. 24. 1325. 4. listopadu. Munerstadt. Král Jan zapisuje ve 400 kopách gr. p. Petrovi z Rožmberka průvod od města Nového Plzně až k Žebráku. [„Conductum sive ducatum aut alio quocunque censeatur nomine omnem et singulum de Noua cinitate nostra Pilzna usque in Mendicum seu Zebrak oppidum.“ Listina v archivu třeboňském. Emler, Regesta III č. 1148.

Strana 19
1326— 1327. 19 25. 1326. 16. října. Plzeň. Lipolt z Chrástu prodal vesnici Křiše za 50 kop gr. pr. klášteru plaskému. Datum et actum a. d. 1326. Pilsnae in beati Galli festivitate in presentia testium Jacobi judicis, Ulrici de Budewoist, Conradi de Dobersano, Friderici dicti Scarf, Conradi dicti Hacker, Nicolai dicti Guttener, W. Nicolai Hacker et Henrici thelonearii, civium et juratorum civitatis Pilznensis. Sigilla Lupoldi et fratris eius et maius sigillum civitatis Pilznensis. Emler Regesta III. č. 1233. 26. 1327. 26. července. Plzeň. Paní Vratislava, vdova Epova, daruje klášteru bratří kazatelů v Plzni les (hat) Sokořín u Střezovic. In nomine sancte et indiuidue trinitatis amen. Quoniam, que geruntur in tempore, de facili labuntur a memorie cellula, nisi scripturarum robore perhennentur, hinc est, quod ego Wratislava, domini Eponis relicta, profiteor, coram uniuersis tam presentibus quam eorum posteritatibus, quod ego in puncto mortis mee con- stituta, voluntate bona et eciam sana fruens racione, cum consensu meorum omnium amicorum, legaui pro remedio mee anime claustro Predicatorum Pilsensis ciuitatis, in honore almi spiritus fundatum et constructum, et vniuersis fratribus ordinis eiusdem in ipso claustro manentibus, nemus meum Hot appellatum Sokorzin*) here- ditarie, radicitus, cum vtilitate totali tam subterranea quam in su- perficie et supra terram, quantum ad omnes metas prefato nemori iuste et racionabiliter assignatas, omni impedimento procul moto, *) V konfirmaci stojí „nemus meum Hat appellatum" a slovo Sokorzin jest vynecháno, dle všeho by hat, neb hot bylo asi dlužno čísti hať [= háj], který slul Sokořín. 2*

Strana 20
20 1328 — 1331. hereditarie possidendum. Testes huius ordinacionis sunt viri fide digni Raczko de Nebielow et Raczko de Bucschicz, vladicones Pil- sensis districtus et Vlricus de Budweiiss ac Fridericus Schorfo, ciues Pilsensis ciuitatis. Vt autem prenotata legacio et dicti ne- moris ordinacio firmius robor habeat, ipsam legacionem tacto modo conscriptam, nos Vlricus de Budweiiss et Fridericus Schorfo du- ximus ad instanciam precum domicelle Wrate nuncupate, nostro- rum munimine sigillorum tutelare. Datum in Pilsensi ciuitate anno domini M.CCCOXXVII., proxima die dominica post festum sancti Jacobi. [Dole v pravo jinou rukou.] In actis Joannis Zak et Ernesti ad- ministratorum. [Na rubu.] Super syluam magnam circa Strzeyezowycz dicti [sic] Sokorzin. Starší opis na pergameně z akt kapitulních učiněný, chová se při zem. museu v Praze. Opis tento pochází z první polovice XV. stol., pečeť schází. Opis jeho sdělil se mnou laskavě p. Václ. Schulz, úředník musea zemského. Jiný pozdější opis nacházíme v doslovné konfirmaci listu tohoto z r. 1580. 3. ledna v Praze arcib. Antonínem dané, kterýž se nalezá v museu plzeňském. — Emler, Regesta III. č. 1350. — Hruška, Pamětní kniha m. Plzně, str. 9., kdež jest celá konfirmace otištěna 27. [1328—1331. Podkomoří Frenclín nařizuje radě m. Plzně, aby se postarali o to, aby ti spoluměšťané jejich, kteří dluhují M. Jiřímu, někdy správci školy městské, za syny své, jemu dluh ten zaplatili. Frenzl (inus) regni Boemie subcamerarius. Prudentibus viris judici et juratis Pilsnen(sibus) sibi dilectis puri favoris plenitudi- nem ac salutis. Exigente justitia, que unicuique quod est suum tribuit, cujus etiam dispensationis officium vestris pro tempore imposuistis humeris cum onere juramenti, vobis precipimus et man- damus, quatenus magistro Geor(gio), pridem vestre civitatis sco- lastico, de juribus sue scole, ratione quorundam scolarium, qui frequentare sub ipso, juxta consuetudinem dicti loci, diucius ob-

Strana 21
1328. 21 servatam, sibi debitis per concives vestros, de quibus idem ma- gister Geor. conqueritur, congrue satis fieri faciatis, nisi de hoc ex quadam prerogativa meritorum specialiter eximantur. Jacobi Theod. Dr. Codex epistolaris Johannis regis Boh. č. 115. 28. 1328. 26. prosince. Lucemburk. Král Jan svoluje k prodeji richty plzeňské, kterou měšťané pražští Konrád Junošův a Fridrich od kohoutů prodali Tyrmanu Leinwa- trovi, měštěnínu kutnohorskému. Král stvrzuje novému držiteli richtu dědičně jak se clem od dávna k richtě patřícím, tak i se vším jiným zbožím nemovitým, s platy a s požitky všemi, a přenáší na richtáře tohoto i na příští nástupce právo, aby soudili ve všech přích s vyhrazením pří o hlavu, které král sobě zůstavuje. Nos Johannes dei gracia Boemie et Polonie rex ac Lucembur- gensis comes. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod licet dilecti nobis Chunradus Junossij et quondam Fridericus inter gallicos, ciues Pragenses, judicium ciuitatis nostre Noue Pilzne cum suis juribus, vsufructibus et pertinenciis omnibus, in quibus- cunque consistant, liberum, jure proprietatis et dominij olim pro certa quantitate pecunie rite et racionabiliter pro se et suis here- dibus comparatum, prout sufficienter in nostra fuit demonstratum presencia, obtento nostro consensu plenario per nostras patentes literas, quas de nostra sciencia ipsis dedimus super eo, in plena possessione pacifice tenuerint annis pluribus et quiete, deinde judicium ipsum eo jure predicto, quo ad ipsos et eorum he- redes spectabat et spectare poterat, dilecto nobis Tyrmanno Leynwateri, ciui nostro Chutnensi, per dilectum nobis Wernherum Nigrum, eciam ciuem nostrum Chutnensem, qui iustam ipsius judicij et pacificam possessionem corporaliter acceperat, pro certa similiter sit venditum pecunie quantitate, ipsum pro se et suis heredibus acceptanti nostris non inpetratis literis super eo. Quia tamen idem Tyrmannus, quem nostre celsitudini commendant multipliciter sue merita probitatis nunc per dilectum fidelem no- strum Frenczlinum, regni nostri Boemie subcamerarium, nobis hu- militer supplicauit, vt vendicioni huiusmodi sibi facte consensum

Strana 22
22 1329. regium nobis de benignitate solita placeat adhibere, Nos tam sup- plicantis quam intercedentis precibus racionabilibus inclinati, pre- fato Tyrmanno et suis heredibus ac successoribus de regie gracie plenitudine concedimus et fauemus, vt prelibatum supradicte ci- uitatis Noue Pylzne judicium cum theloneo ibidem ipsi judicio antiquitus pertinente cum eciam allodiis, agris cultis et incultis, siluis, rubetis, pratis, pascuis, piscinis, piscacionibus, venacionibus, aucupacionibus, molendinis, aquis aquarumue decursibus, censibus, redditibus, vsufructibus, obuencionibus, honore, dominio et aliis omnibus suis juribus et pertinenciis, in quibuscumque rebus con- sistant, liberum in perpetuum teneant, habeant et possideant pa- cifice et quiete, transferentes in eos et eorum quemlibet, de certa nostra sciencia et gracia speciali jus, si quod nobis in huiusmodi judicio et suis juribus ac pertinenciis prenotatis conpetebat, hac- tenus conpetit in presenti vel posset quomodolibet conpetere in futurum, nostre tamen camere regie juribus, quibus derogari no- lumus, si que ei in causis criminalibus in prefata ciuitate occur- rentibus de jure vel laudabili consuetudine videntur conpetere: semper saluis. In quorum omnium predictorum robur et testimonium presentes fieri et sigillo nostro maiori iussimus roborari. Datum Lucemburch anno Domini Millesimo Trecentesimo vicesimo octauo in crastino Natiuitatis eiusdem. Original pergamenový zachovalý v museu plzeňském. Pečeť jízdecká na okraji olámaná na šnůře žlutočervené visící. — Na rubu li- stiny: Joannes 1328., pod tím stará sign. N. 1., ale to jest přetrženo a nově připsáno N. 75. List ten potvrdil císař Karel IV. 1360. d. 8. června v Praze v doslovném znění, kál Václav pouze všeobecně 1382. d. 10. ledna v Praze, kr. Sigmund 1425. 17. listopadu v Hodoníně, 1457. 27. června král Ladislav ve Vídni, 1477. 26. října v Praze kr. Vla- dislav též jen všeobecně. 29. 1329. 23. ledna. Praha. Administratorové biskupství pražského v rozepři řádu sv. Antonína s řádem rytířů německých o špitál v Plzni, činí rozhodnutí takové, že špitál tento přísluší řádu německému a k farnímu kostelu v Plzni.

Strana 23
1330. 23 In nomine domini amen. Nos Drslaus dei et apostolice sedis gracia prepositus, Predborius scolasticus Pragensis et prepositus Melnicensis ecclesiarum, administratores episcopatus Pragensis auctoritate sedis apostolice ac capituli dicte Pragensis ecclesie. Notum facimus vniuersis presentes literas inspecturis, quod per religiosos viros fratres Hermannum et Nicolaum, ordinis s. Anthonii, procuratores monasterii eiusdem s. Anthonii per Boemiam et Mo- rauiam, petitum fuit, ex quadam donacione incliti regis Boemie, in qua apparebant donata eis et ordini eorum hospitalia quedam in Pilzna Noua extra ciuitatem ex donacione regis pretacti. Cui peticioni fratres de domo Theutunica contradixerunt, dicentes illud hospitale ordini ipsorum ac ecclesie parochiali in Noua Pilzna esse subiectum, ad quod probanda instrumenta magistri Vlrici, tunc administratoris episcopa- tus Pragensis in spiritualibus, suo sigillo sigillata a dictis fratribus de domo Theutunica coram nobis sunt producta. Quibus diligenter examinatis, inuenimus esse eisdem instrumentis ipsum hospitale dictis fratribus de domo Theutunica et ordini eorum ac ecclesie parochial in Pilzna subiectum. Igitur predicto dei nomine invocato sentenciando diffinitorie in hiis scriptis sentenciauimus et diffiniuimus sepedic- tum hospitale [ecclesie parochiali in Noua Pilzna esse subjectum plus dictis fratribus Anthoniensibus perpetuum silencium super eodem imponentes. Lata est hec sentencia Prage in curia episco- pali, presentibus honestis viris et discretis domino Thobia, scola stico Wyssegradensi, magistro Frenczlino, canonico ecclesie sancti Egidii, magistro Gunthero, iurisperitis, Woycone plebano ecclesie in Modrano, capellano domini prepositi Pragensis predicti, Con- rado presbitero et aliis pluribus fide dignis testibus ad premissa vocatis et rogatis. Anno domini MCCCXX no°, X° Kalendas Februarii. Z nejstarší knihy priv. a záv. f. D. 1. — Emler, Regesta IV. číslo 2033. 30. 1330. 25. června. Avignon. Papež Jan XXII. nařizuje, aby v uprázdněnou faru v městě Novém Plzni uveden byl Zachariáš, t. č. správce kostela v Řišutech. Probitatis merita, quibus personam dilecti filii Zacharie Ulrici, rectoris ecclesie parochialis in Rzizut Pragensis diocesis, fide

Strana 24
24 1330 dignorum testimonio iuvari percepimus, nos inducunt, ut sibi red- damur ad gratiam liberales. Cum itaque, sicut accepimus, paro- chialis ecclesia in Novapilzna dicte diocesis consueta ab olim clericis secularibus assignari, que ad presentationem dilectorum filiorum .. commendatoris provincialis et fratrum ordinis militie beate Marie Theotonicorum in partibus Boemie et Moravie communiter vel divisim, sicut asseritur, pertinet, per liberam resignationem dilecti Filii Nicolai Firmani, olim eiusdem ecclesie in Novapilzna rectoris, in manibus dilecti filii magistri Ulrici, tunc scolastici Pragensis ecclesie et administratoris dicte Pragensis ecclesie, ut dicitur, in spiritualibus deputati, venerabili fratre nostro Johanne, Pragensi episcopo, certis ex causis tunc per nos ab ipsius ecclesie Pragen- sis administratione suspenso, factam et ab administratore ipso ad- missam, iam dudum vacavisse et adhuc vacare noscatur, ac ipsi commendator et fratres dictam ecclesiam in Novapilzna post voca- tionem huiusmodi nulla ipsis unione facta de illa auctoritate pro- pria rexerint, regant et gubernent, immo potius detineant occu- patam, fructus, redditus et proventus percipiendo ex illa, quam- quam ipsi nullum aliud ius quam patronatus seu presentationis rectoris ad illam obtineant in eadem, nos volentes prefato Zacharie premissorum meritorum suorum intuitu graciam facere specialem, discrecioni vestre per apostolica scripta mandamus, quatinus vos vel duo aut unus vestrum per vos vel alium seu alios vocatis dictis commendatore et fratribus ac aliis, qui fuerint evocandi, si est ita, et tempore date presencium non sit in dicta ecclesia in Novapilzna alicui alteri speciale ius quesitum, predictam ecclesiam in Nova- pilzna eidem Zacharie vel procuratori suo eius nomine cum omni- bus iuribus et pertinenciis suis auctoritate nostra conferri et assig- nari curetis, inducentes eum vel dictum procuratorem pro eo in corporalem possessionem ecclesie in Novapilzna, iurium et perti- nentiorum predictorum et defendentes inductum, amotis ab ea dictis commendatore et fratribus et quolibet alio illicito detentore, fa- cientes sibi de ipsius ecclesie in Novapilzna fructibus, redditibus et proventibus, iuribus et obventionibus universis integre respon- deri, contradictores auctoritate nostra appellatione postposita com- pescendo, non obstantibus si aliqui super provisionibus sibi fa- ciendis de huiusmodi ecclesiis vel aliis beneficiis ecclesiasticis in illis partibus speciatim, vel generatim nostras vel predecessorum nostrorum, Romanorum pontificum, aut legatorum sedis apostolice litteras impetrarint, et si per eas ad inhibitionem, reservationem et decretum vel alias quomodolibet sit processum, quibus omnibus,

Strana 25
1331. 25 si ita est, et tempore dicte date non sit in eadem ecclesia in No- vapilzna speciatim alteri, ut premittitur, ius quesitum, dictum Za- chariam in assecutione ipsius ecclesie in Novapilzna volumus an- teferri. Set nullum per hoc eis quoad assecutionem ecclesiarum et beneficiorum aliorum preiudicium generari aut si venerabili fratri nostro episcopo Pragensi vel quibusvis aliis communiter vel divi- sim ab eadem sit sede indultum, quod ad receptionem vel provi- sionem alicuius minime teneamini, et ad id compelli aut quod interdici, suspendi vel excommunicari non possint, quodque de huiusmodi ecclesiis vel aliis beneficiis ecclesiasticis ad eorum collationem. presentacionem, vel quamcumque aliam dispositionem coniunctim vel separatim spectantibus nulli valeat provideri per litteras apo- stolicas non facientes plenam et expressam ac de verbo ad verbum de indulto huiusmodi mentionem, et qualibet alia dicte sedis in- dulgentia generali vel speciali, cuiuscunque tenoris existat, per quam presentibus non expressam vel totaliter non insertam effectus huiusmodi nostre gratie impedire valeat quomodolibet vel differre et de qua cuiusque toto tenore habita sit in nostris litteris mentio specialis, seu quod idem Zacharias prefatam parochialem ecclesiam in Rzizut noscitur obtinere. Volumus autem, quod priusquam dictus Zacharias vigore presentis gratie eiusdem ecclesie in Novapilzna. si de illa sibi per vos provideri contigerit, pacificam possessionem fuerit assecutus, prefatam parochialem ecclesiam in Rzizut, quam ex tunc vacantem decernimus, omnino dimittere teneatur, nostre tamen intencionis existit, quod in dicta parochiali ecclesia in No- vapilzna per collationem eidem Zacharie per nos, ut premittitur faciendam, nullum ius dicto Zacharie quomodolibet acquiratur, nisi prefatus Nicolaus tempore resignationis huiusmodi ius habuit in eadem, nos insuper si est ita et tempore dicte date non sit in dicta ecclesia in Novapilzna, ut premittitur, alicui alteri specialiter ius quesitum, irritum deceruimus et inane, si secus super hiis a quoquam quavis auctoritate scienter vel ignoranter contigerit attemp- tare“. — Datum Avinione VII. Kalendas Julii, pontificatus anno XIV. Dudík, Iter Romanum II, 114 a 204. - Emler Regesta III, 1661. 31. 1331. 17. srpna. Domažlice. Konrád z Dobřan, měštěnín plzeňský, založil ku cti svt. Máří Majdaleny špitál pro nemocné na předměstí, vystavěv tu též kapli

Strana 26
26 1331. pěknou z kamene a učiniv dostatečné nadání k vydržování špitála ze svého jmění. Vymínil si však, aby jemu i jeho potomkům vždy patřilo právo podací, jakož i správa špitála a statků jeho. Kdyby však nikoho z potomků jeho nebylo na živu, tu má právo patro- nátní i správa špitála a statků jeho svěřena býti od rady městské dvěma nebo třem měšťanům. Faráři mají se ročně ze špitála ja- kožto náhrada platiti dvě kopy gr. praž. K tomu všemu listem tímto dává král Jan k prosbě Konradově své svolení. Joannes dei gratia Bohemiae et Poloniae rex ac Lucembur- gensis comes. Universis in perpetuum. Veniens ad nostram praesen- tiam dilectus nobis Conradus de Dobrzano, civis civitatis nostrae Plsnensis, exposuit, quod ipse de bonis suis patrimonialibus et here- ditariis ad spem retributionis aeternae, volens nihilominus altissimo reddere vota sua, ad honorem dei omnipotentis, sanctorum omnium et specialiter in honorem beatae Mariae Magdalenae, hospitale quod- dam, prae muris civitatis ejusdem construxit infirmorum, in quo capellam pulcram de muris lapideis instauravit, ipsumque ho- spitale de bonis suis praedictis ad eam expensarum et necessario- rum sufficientium, quam potuit, tam dotavit, sub ea semper inten- tione, quod eidem Conrado, haeredibus ac successoribus suis salvum perpetuo jus remaneat patronatus una cum regimine et gubernatione hospitalis ipsius et bonorum suorum ad illud pertinentium in praesenti et quae ad id pervenire poterunt in futuro domino con- cedente. Et ne plebanus civitatis ejusdem, qui pro tempore fuerit, cujuscunque status, conditionis aut professionis extiterit, ex hu- jusmodi structura laedi valeat, in offertorio, modo quovis, depu- tavit Conradus praefatus duas sexagenas grossorum denariorum Pragensium solvendas de hospitali praedicto ipsi plebano annis singulis nomine recompensae. Addens quod si, quod absit, Conra- dum ipsum, haeredes et successores suos omnes et singulos nullo eorum simpliciter superstite migrare contigerit ab hac vita, ex tunc vult et desiderat, quod jus patronatus dictae capellae et hospitalis ac bonorum ipsius gubernatio ad meliores et seniores duos aut tres cives matura deliberatione per judicem et juratos antedictae civitatis electos autoritate et potestate plenaria devol- vatur. Quapropter postulavit a nobis, humiliter et devote, ut has suas structuras, dotationum deputationem, reservationem et inten- tionem ac voluntatem de solita benignitate approbare et confir- mare gratiosius dignaremur. Nos itaque tam pium opus et desi- derium in domino commendantes omnia et singula suprascripta, ipsius

Strana 27
1331. 27 Conradi saepe dicti praecibus favorabiliter annuentes, grata et rata habendo, ipsa et ipsorum quodlibet in toto et parte qualibet ap- probamus, ratificamus et scripti nostri patrocinio confirmamus. In quorum omnium testimonium et robur perpetuo valiturum pre- sentes fieri et sigilli nostri majoris appensione fecimus communiri. Datum in Tust sabbato proximo post assumptionem virginis glo- riosae, anno domini millesimo trecentesimo tricesimo primo. Z krátkého nástinu historie špitála svt. Máří Majdaleny chova- ného v městském museu plzeňském č. 167. f. 2. 32. 1331. 8. září. Praha. Konrád z Dobřan přikoupil k špitálu Ejpovice a král Jan k žádosti jeho osvobozuje ves tu od placení berně královské. Nos Johannes, dei gracia Boemie et Polonie rex ac Lucem- burgensis comes. Ad vniuersorum tam presencium quam futurorum volumus noticiam devenire, quod nos affectantes thesauri celestis. quem dilectus nobis Conradus de Dobrzano, ciuis Pilsnensis, pio motus instinctu pro structione hospitalis infirmorum pre muris ci- uitatis nostre Pilzne sibi conquesiuit per largicionem gracie, qua mediante infirmis in dicto hospitali nunc et in posterum degentibus lacius prouidere valeat, participes fieri et consortes, villam dictam Eypowicz, quam Conradus ipse a quibusdam nobilibus sua pridem comparauit pecunia, cum vniuersis suis agris et juribus et perti- nenciis quibuscunque, a solucione collecte regie generalis, que berna wlgo dicitur, dacione quinymo ab omni aminiculo et serui- tutis onere, quocunque vocetur nomine, nobis uel cuicunque al- teri faciendo vel prestando, ad quod vel quale ipse Conradus et sui heredes aut villani seu incole ville antedicte essent aut esse viderentur cuipiam obnoxii vel astricti exhibicione, de benignitate et liberalitate regia libertamus et esse volumus perpetue liberos et exemtos. Harum quas sigillo nostro communiri fecimus testimonio literarum. Datum Prage VI. Idus Septembris anno domini 1331. Z nejstarší knihy priv. a záv. f. C. 20. Před listinou pozname- náno: „Subscripta litera cum maiestate albe cere cum sericeis pendilibus sub his verbis". Listinu tuto potvrdil Karel IV. r. 1349. 26. června ve Frankfurtě.

Strana 28
28 1333. 33. 1333. 3. listopadu. Budišín Hermann probošt, Fridrich děkan a Wolfpert kvardian bratří Men- ších v Budišíně, jakožto rozhodčí stolicí apoštolskou jmenovaní, na- řizují, aby kněz Hertnid, z řádu německého, který byl bezprávně zbaven fary kostela plzeňského, byl zase v držení její zpět uveden a Zachariáš, farář z Rišut, který na místo jeho dosazen byl, místa toho zbaven byl. Ničí též exkommunikaci i všechna jiná protivná rozhodnutí proti řádu německému vynesená. Vykonání tohoto roz- sudku svého svěřují níže jmenovaným hodnostářům duchovním v Praze a v Plzni. Hermannus dei gracia prepositus, Fridericus decanus, frater Wolfpertus gardianus fratrum ordinis Minorum in Budissin, ju- dices in causa appellacionis infrascripta inter partes infrapositas a sede apostolica delegati. Venerabilibus viris domino Johanni pre- posito et domino Petro decano Wyssegradensis ecclesie prope Pragam ad ecclesiam romanam nullo medio pertinentis, et discre- tis viris domino Johanni ad sanctum Nicolaum et domino Fran- cisco ad sanctam Mariam in Leta curia in ciuitate Pragensi Maiori et ... in Antiqua Pilzna ecclesiarum rectoribus et religioso viro fratri.. priori fratrum ordinis Predicatorum in Nova Pilzna Pra- gensis dyocesis, salutem in domino et mandatis apostolicis humi- liter obedire. Quia nobis facta fuit plena fides a parte appellante de diffinitiva sentencia lata contra fratrem Hertnidum per reue- rendos viros et dominos prepositum et scolasticum ecclesie Pra- gensis et de appellatione interposita per partem eandem a dicta sententia diffinitiua et de innouatis et attemptatis post dictam ap- pellationem, propter quod ad peticionem magistri Henrici, procu- ratoris religiosorum virorum commendatoris et fratrum domus Theutunice beate Marie Jerosolimitane et fratris Hertnidi, ordinis eiusdem, omnia et singula innouata et attemptata post eandem ap- pellacionem per quoscumque presentibus reuocamus et primo in- stitucionem, qua dominus Zacharias fuit institutus per executore s eius, vt dicitur, in ecclesia parochiali opidi Noue Pilzne et amo- cionem fratris Hertnidi ab eadem, restituentes eundem fratrem Hertnidum ad ipsam ecclesiam in Noua Pilzna, reintegrantes ipsum ad eam cum omnibus iuribus et pertinenciis suiis et ad fructus perceptos et qui percipi poterant et ad litis expensas, quarum ex-

Strana 29
1333. 29 pensarum et quorum fructuum taxacionem nobis in posterum re- seruamus. Item quia constitit nobis, sepedictos executores reuerendo in Christo patri domino Johanni, Pragensi episcopo, post dictam appellacionem mandauisse, vt ciuibus ciuitatis in Noua Pilzna man- daret, vt sepefatum Zachariam in rectorem eiusdem ecclesie reci- perent et ipsum pro plebano legittimo haberent, ac eidem per omnia, vt vero plebano obedirent. Item quia constitit nobis, do- minum Sebastianum, procuratorem dicti Zacharie super hospitali in Pilzna, quod pertinet ad ecclesiam in Noua Pilzna, coram ho- norabili viro domino Boutha, officiali curie Pragensis, libellum ob- latum in iudicio et alias processum appellacione coram nobis pen- dente, igitur omnia et singula premissa attemptata tenore presen- cium reuocamus. Acta sunt hec anno domini MCCCXXXIII.° in crastino Omnium Sanctorum presentibus honorabilibus viris et dis- cretis, magistro Arnoldo, canonico Misnensis, domino Henrico et domino Nicolao officiali prepositure ecclesie Budisinensis, cano- nicis ecclesie eiusdem et religioso viro fratre Petro ordinis Mi- norum in Budisin dicto Papkeze, et Theodorico scriptore domini Hermanni, prepositi Budisinensis et aliis quam pluribus fide dignis ad premissa specialiter vocatis et rogatis. Et quia nos propter loci distanciam nostram interlocutoriam antedictam per nos exequi non valemus, vobis et cuilibet vestrum in solidum committimus et man- damus, quatenus infra sex dies, quorum duo pro primo, alios duos pro secundo et alios tercios pro tercio et peremptorio termino et canonica monicione premissa vobis assignamus a recepcione pre- sencium se predictum fratrem Hertnidum in possessionem sepedicte ecclesie in Noua Pilzna aut procuratorem ipsius eius nomine per vos, alium vel alios mittatis et inducatis inductumque pro viribus defendatis, reuocantes et denunciantes omnes processus et senten- ciam excommunicacionum in quascumque personas per honorabiles viros Dirslaum prepositum et Predborium scolasticum Pragensis ecclesie post sentenciam, vt dicitur, per eosdem latam et latos et specialiter contra commendatorem et fratres, fratrem Hertnidum predictos et fratrem Ditlinum plebanum sancti Benedicti in Praga factos non valere, vbi et quando vobis videbitur expedire ipsosque per nos fore reuocatos. Mandamus insuper vobis in virtute sancte obediencie et sub pena excommunicacionis, quam ex nunc in vos et quemlibet vestrum canonica premissa monicione antedicta in hiis scriptis proferimus, si mandatum nostrum ymmo verius apo- stolicum supra et infra positum renueritis adinplere ; quatenus dictis dominis Dirslao preposito et Predborio scolastico Pragensis ecclesie

Strana 30
30 1333. ac reuerendo in Christo patri domino Johanni Pragensi episcopo nec non honorabili viro domino Bouthe officiali curie Pragensi auctoritate nostra mandetis, ne in dicta causa appellacionis coram nobis vertente in preiudicium partis appellantis quicquam attemp- tent, sed pocius attemptata studeant reuocare, alias contra ipsos procedemus, quantum de jure poterimus et debemus. Datum Bu- dissin in domo habitacionis honorabilis viri domini Hermanni pre- positi Budissinensis predicti anno domini, quo supra, quarta feria proxima post festum Omnium Sanctorum. In quorum omnium testimonium sigilla nostra presentibus sunt appensa. Original perg. v král. státním archivu v Drážďanech, čís. 2633. Tři pečeti visící na proužcích pergamenových dosti zachovalé. Emler, Regesta III. č. 2056. 34. 1333. 27. listopadu. Míšeň. Herman probošt, Fridrich děkan v Buděšíně, Wolfpert kvardian bratří Menších tamtéž rozhodli rozepři o kostel farni v Plzni ve prospěch řádu německého a oznamují to papeži Janovi XXII. spolu s tím, že protivná strana totiž farář Zachariáš se z roz- sudku toho odvolal k papeži a odvolání toto posílají tímto zároveň. Sanctissimo in Christo patri et domino suo, domino Johanni pape XXII. et vniuersalis ac romane ecclesie summo pontifici. Hermannus prepositus ecclesie Budissinensis, Fridericus eiusdem ecclesie decanus et frater Wolfpertus, gardianus fratrum Minorum in Budissin, Misnensis dyocesis, se tam debitos quam paratos ad ipsius quelibet beneplacita et mandata nec non pedum oscula beatorum! Vestra scire dignetur sanctitas, quod, cum nos juxta mandatum vestrum in causa appellacionis interposite a diffinitiva sentencia per commendatorem et fratres hospitalis beate Marie domus Theutunice in partibus Bohemie et Morauie, patronos et Hertnidum de Oppavia, Fratrem hospitalis eiusdem, Pragensis et Olomucensis dyocesum, contra dominum Zachariam, nunc regentem ecclesiam parochialem in Noua Pilzna, Pragensis dyocesis, conuo- catis partibus coram nobis procederemus pro parte dicti Zacharie, plures excepciones fuerunt proposite contra rescriptum vestrum

Strana 31
1333. 31 de falsa suggestione et suppressa veritate, ex quibus concludebatur, nos non posse nec debere procedere in dicta causa appellationis virtute beneplaciti predicti eo, quod, vt dicebatur, ex ipso nullo nobis iurisdicio tribueretur racione dictarum exceptionum. E contra pro parte prefati commendatoris et fratrum predictorum fuit re- plicatum, quod non obstantibus dictis excepcionibus nos posse procedere in eadem causa appellacionis et ante omnia reuocare innouata et attemptata post dictam appellacionem eo, quod nobis constaret fuisse diffinitum, appellatum et attemptatum. Hiis et multis aliis propositis per easdem partes de expresso consensu parcium earundem ad interloquendum super premissis terminum prefiximus finalem, videlicet crastinum beatorum apo- storum Symonis et Jude. Quo termino veniente, dicte partes coram nobis per suos procuratores admissos comparuerunt petentes, vt interloqui vellemus, secundam quod terminus requirebat. Nos de consilio sapientum interloquendo pronunciauimus rescriptum ad nos optentum valere et per ipsum nos posse et debere procedere in predicta causa appellacionis et ante omnia innouata et attem- ptata post eandem appellacionem reuocare non obstantibus excep- cionibus predictis condempnantes dictum Zachariam in expensis, quas dicti commendator et fratres fecerant occasione dictarum ex- cepcionum, taxacionem earum nobis in posterum reseruando. A qua pronunciacione pro parte predicti Zacharie fuit, vt sequitur, appellatum: Cum appellacionis remedium jure testante in oppressorum sit subsidium adinuentum, ideo coram vobis honorabilibus viris et dominis Hermanno preposito, Friderico decano et fratre Wolfperto gardiano fratrum ordinis Minorum in Budissin, Misnensis dyocesis, qui vos dicitis esse judices a sede apostolica delegatos in causa appellacionais dominorum cruciferorum commendatoris prouincialis ac fratrum de domo Theutunica per Boemiam et Morauiam et fra- tris Hertnidi de Opauia eiusdem ordinis ex vna et dominum Za- chariam, plebanum in Noua Pilzna, Pragensis dyocesis, ex altera parte vertente, ego Andreas procurator substitutus ab honorabili viro domino Sebastiano archidiacono Boleslauiensi, procuratore principali dicti domini Zacharie, nomine procuratorio propono, quod cum coram vobis, domine decane et fratre Petro gardiano, antecessore vestro, domine gardiane, vobis domine preposite tunc absente, vt apparet in actis in causa dictorum dominorum crucife- rorum commendatoris prouincialis ac fratrum de domo Theutunica

Strana 32
32 1333. et fratris Hertnidi eiusdem ordinis et dicti domini Zacharie ple- bani in Noua Pilzna pro parte mea dicti honorabilis viri domin- Sebastiani principalis procuratoris et memorati domini Zacharie contra rescriptum apostolicum, cuius virtute in causa inter dictos dominos cruciferos, fratrem Hertnidum et dominum Zachariam, vertente, quedam excepciones legittime proposite fuissent per omnia in hec verba: Coram vobis honorabilibus viris et dominis domino Friderico decano et fratre Petro gardiani, ordinis Minorum in Budissin, qui vos dicitis esse judices delegatos in causa appellacionis dominorum cruciferorum, commendatoris prouincialis ac fratrum de domo Theutunica et fratris Hertnidi, eiusdem ordinis ex vna et dominum Zachariam plebanum in Noua Pilzna ex altera parte vertente, ego Andreas procurator substitutus ab honorabili viro domino Seba- stiano archidiacono Bolezlauiensi, procuratore principali dicti do- mini Zacharie, nomine procuratorio, saluis aliis manentibus prote- stacionibus superius per principalem procuratorem premissis contra rescriptum apostolicum, cuius virtute in causa presenti vobis do- mini judices, vt supra iurisdiccionem nitemini vsurpare, et cuius formam excipiendo, propono et dico per ipsum nullam vobis fore iurisdiccionem penitus atributam, tamquam per impetratum veri- tate tacita et falsitate expressa ymmo, vt loquar verius, falsitate suggesta. Vnde eciam non immerito potest contra partem allegari aduersam illud verbum juridicum: mendacem precatorem absque peccatis carere debere iuxta morem penitus inpetratis, ergo etc. Quod autem rescriptum talia comprehendat et quod in ipso talia taliter sint expressa, tacita et suggesta racionibus iuridicis et omnino veridicis infra patebit, prout pars ad oculum infra aduersa videbit. Si enim ipsa pars nequaquam talia suggessisset, tacuisset et minime expressisset, pro parte philosophica recensita fuisset. expensas seruasset, laboribus pepercisset, innocentesque minime fatigasset. Sed ut ei det vexacio intellectum, videat per sequencia se nullum habere profectum. Audeat (sic) ergo sequencia cum intelli- gencia, que sunt euidencia iuridica et veridica argumenta. In pri- mis euim manifeste falsitatem suggessit, quia domino pape falsum in narracione facti expressit, ibi dum in rescripto parochialis ecclesie in Noua Pilzna per fratres eiusdem ordinis solite guber- nari, quod est primo falsum, quia illud, dum per religiosos in casu presenti solitum gubernari, quo per ipsos vsque ad prescrip- cionem legittimam extitit gubernatum, quod per partem aduersam factum non est, ergo etc. Ad quod me ex nunc officio probaturum

Strana 33
1333. 33 meque per vos ad hoc probandum peto admitti. Et sic primo pars in impetracione falsum suggessit aduersa, si sic ergo etc. Item falsum suggessit et veritatem suppressit, dum dicitur in rescripto : per mortem Conradi fratris et rectoris ecclesie etc., quod est falsum, prout apparet ex actis et aliis prius coram aliis judi- cibus supra ecclesia ipsa agitatis, que coram vobis suo tempore ostendere sum paratus; si sic, ergo etc. Item et alio modo pars in facti narracione aduersa falsum suggessit ibi, dum ponitur in rescripto: predictum Hertnidum in- stituit canonice in rectorem etc., quod est falsum omnino, prout est alias iam dudum ostensum legittime et probatum. Immo ad hoc me eciam coram vobis ex nunc offero probaturum, meque ad hoc probandum per vos petens admitti. Item et [ex] alia causa inua- lidum est rescriptum, quia et alio modo in ipso falsum suggessit, expresse ibi dum asseritur in eodem: in huiusmodi negocio pro- cedentes ad instanciam domini Zacharie prefatos commendatorem, Hertnidum et fratres allegaturos causam racionabilem, si quam haberent, quare eidem Zacharie non esset etc. et sequitur post paululum: Coram se communiter citari fecissent etc., quod est manifeste falsum, prout sum per citacionem judicum et per acta priora probare paratus, et sic domino pape, quid fuit suggestum, quam fuerat coram iudicibus et in iudicio agitatum. Si enim in- strumento publico aliquid extra id, quod fuit actum, addatur seu aliquid apponatur, falsum, prout iura testantur, omnimode iudi- catur et si hoc in instrumento censetur, quod est minus, ergo multo magis rescriptum papale in casu simili falsum censetur, quod ma- gis auctoritate et vtilitate autenticum iudicatur, prout est per se videre; sed sic est in proposito, vt supra predixi, ergo etc. Item veritatem suppressit et falsitatem suggessit ibi, dum ponitur in rescripto ex parte dictorum commendatoris, Hertnidi et fratrum, fuit coram iudicibus excipiendo propositum, quod olim vacante pre- dicta ecclesia in Noua Pilzna per fratres dicti ordinis solita gu- bernari etc. et post paululum sequitur: qui erat in pacifica posses- sione uel quasi iuris prestandi etc. et sequitur post paululum: eundem fratrem Hertnidum personam ydoneam ad prefatam eccle- siam presentarunt. Ex hiis omnibus verbis antea et post positis manifeste claret rescriptum falsum concludere euidenter. Si enim fundamento (sic) originis in rescripto falsa probantur, falsa per consequens omnia persequencia iudicantur; quod enim hic funda- mentum originis in facti narracione domino pape exposita vicio- sum reperiatur expresse per superiora et inferiora colligitur ma- 3

Strana 34
34 1333. nifeste et sum coram vobis suo tempore probare paratus. In ex- cepcionibus enim contra graciam domini Zacharie per ipsam par- tem propositis, quoad intellectum, non amplius continetur, nisi quod ecclesiam vacare negabat, cum ad ipsam frater Hertnidus fuerit per dominum Pragensem episcopum confirmatus; et pauca post hoc ad propositum non faciencia, ad quod me ex nunc offero probaturum, me ad hoc per vos petens admitti. Item veritatem suppressit in eo, dum assumitur in rescripto, quod tantum fratrem Hertnidum ab ipsa ecclesia amouerunt etc. In eo veritas est in rescripto suppressa, quia non tantum fratrem Hertnidum etc., prout sum, vt supra, probare paratus. Item regulariter rescriptum non valet, in quo impetrans tacuit negocii processum factique se- riem. Sed sic est in proposito, ergo etc. Quod autem sic sit in proposito, patet per superiora et inferiora et sum de hoc in con- tinenti docere paratus, ad hoc me per vos petens admitti. Cum enim super excepcionibus pluribus certis ac determinatis allega- tum, processum, conclusum et sentenciatum fuisset et eciam appel- latum, ipsa pars hiis omnibus vna excepta tacitis litteras impe- trauit, ergo bene asseritur, quod de facti serie tacuit negociique processu ; si sic, ergo etc. Item et [ex] alia causa non valet rescriptum, quia est impetratum negocio cause presentis legittime per judices competentes finito ergo etc. Item quando in rescripto apostolico aliqua falsitas est expressa vel veritas est suppressa, que dominum papam ad concedendum inducit, tale resriptum non valet et talis opposicio est contra rescriptum ante omnia facienda secundum doc- tores, quia ipsa oposicio tam litteras siue rescriptum, quam iu- dicis iurisdiccionem elidit et litteris elisis tota questio est elisa et sic lites abreuiantur et parcitur laboribus et expensis. Sed sic est in proposito, ergo etc. Dicunt enim ecclesiam in Noua Pilzna fore per fratres ordinis solitam gubernari, quod est falsum, vt et supra pretactum. Si enim veritatem dixisset, litteras minime habuissent. Sed ista per eos domino pape sunt dicta, vt ipsis ad concedendum facilior redderetur, ergo etc. Item et ex alia causa multum valida, que est bene menti tenenda, rescriptum fortissime inpugnatur ymmo et inualidum omnino censetur, quia est super alio inpetratum, quam fuerit appellatum : quod tamen scilicet appellatum fuisse, nego omnino; posito enim sed non concesso, quod appellatum dicatur, tunc a certe sentencia extitit appellatum, que sentencia est prolata per iudices competentes, super peticione domini Zacharie et super certis determinatis ex- cepcionibus propositis per partem aduersam coram iudicibus me-

Strana 35
1333. 35 moratis, quarum prima est, quia pars aduersa affirmabat, eccle- siam non vacare; secunda, quod regeretur a fratre Hertnido a reuerendo in Christo patre et domino Johanne, Pragensi episcopo, confirmato ad eam; tercia, quod ipsa gubernaretur non per com- mendatorem et fratres, sed per fratrem Hertnidum, qui fructus et redditus percipit ab eadem; quarta, quia dicebatur fuisse tacitum de litis pendencia et processu coram dicto Pragensi episcopo habita super ecclesia memorata. Et super hiis tantum sentenciatum extitit et conclusum, in appellacionis autem rescripto. si sic dici meretur, alia penitus sunt expressa et tacitum est de excepcionibus memoratis, dicitur enim in eo fore propositum ex- cipiendo, quod vacante predicta ecclesia in Noua Pilzna per fratres dicti ordinis solita gubernari per mortem eiusdem Conradi, fratris domus et rectoris ecclesie in Noua Pilzna predictarum, prefati commendator et fratres, qui erant in pacifica possessione vel quasi iuris presentandi rectorem ad predictam ecclesiam, cum vacauit (sic), eundem Hertnidum personam ydoneam ad prefatam ecclesiam in Noua Pilzna eidem domino episcopo infra tempus legittimum canonice presentarunt; et post paululum sequitur, dictusque Hert- nidus virtute presentacionis et institucionis huiusmodi predictam ecclesiam in Noua Pilzna aliquamdiu possederat et tunc eciam possidebat etc., vt in actis. De quibus omnibus sic in rescripto contentis in excepcionibus penitus nulla habetur et sic per con- sequens super ipsis sentencia extitit nulla probata nec eciam per consequens super ipsis extitit appellatum. Si enim tanta et alia, que sunt sapiencia effectus diuersos per modum excepcionis vna cum aliis coram dictis judicibus opposita extitissent et eciam articulata vtique super eis a partibus allegatum et per au- dites (sic) conclusum et finaliter sicut et super aliis sentencia- tum fuisset et pars a tota sentencia appellasset, quod factum non est, ergo etc. Ergo super alio inpetratum, quam fuerit appellatum, vt supra; ad quod me ex nunc offero probaturum ad hoc me per vos petens admitti. Item dicitur in rescripto, quod a sentencia fuerit appellatum, quod nego omnino ; secundum hoc tamen, prout est per partem in rescripto narratum aduersam. Item posito sed non concesso, quod fuerit sentenciatum eciam appellatum, adhuc dico rescriptum penitus non valere, quia causam appellacionis est infra annum minime prosecuta et sic sentencia in rem transit iudicatam ; ad quod me ex nunc, si hoc ius dictauerit, offero pro- baturum; et sic rata manet sentencia et per consequens causa est principalis sopita et appellacio est extincta. Tenent enim doc- 3*

Strana 36
36 1333. tores has excepciones contra rescriptum ab inicio ponendas, quia hec excepciones iudicis jurisdiccionem tangunt et ideo te- nent doctores expresse, iudices debere ante omnia decernere an iurisdiccio sit ipsorum, asserentes hanc cognicionem exercicium iurisdiccionis debere precedere. Item posito sed non concesso, quod predicta omnia non obstarent, adhuc dico vobis nullam fore iurisdiccionem penitus attributam ; cum enim auctore pretore no- mine dicti domini Zacharie dicta ecclesia possessa fuisset; ipsa pars aduersa, que se dicit appellasse proprie non deferens appel- lacioni manu armata cum suis complicibus ipsam ecclesiam impug- nauit, dictum Zachariam et alios ipsius nomine ab ipsa ecclesia amouere potencialiter nitebatur, ad quod me ex nunc offero pro- baturum, ad hoc me per vos petens admitti. Jure enim cauetur. qui non defert proprie appellacioni etc. et alibi: si appellans ali- quid illiciti sua pendente appellacione attemptarit, indignum se facit appellacionis beneficio et habetur appellacio pro deserta; et sic est in proposito, ergo etc. Item ad idem posito sed non con- cesso, quod appellauerit pars adversa, adhuc dico vobis, nullam etc., vt supra, quia appellacione sua pendente aliud illicitum attemp- tauit judicium vetitum adeundo ipsumque subeundo; ipsa enim ap- pellacione, vt predixi, pendente, ipsa pars regem nostrum est ag- gressa, qui ad ipsius instanciam causam domino Misnensi episcopo audiendam commisit, qui episcopus parte mea minime consenciente de causa inquisiuit, vtrum esset bene judicata vel ne et hoc re- tulit domino regi predicto, cui eciam supplicauerat pars aduersa, vt partem meam eici ab ecclesia dicta mandaret. Rex vero audito de bono processu, hoc tunc facere contradixit; quod soli, vt pre- dixi, cum suis complicibus temere attemptarunt et adeundo vetitum iudicium appellacioni renunciarunt, si eciam appellassent, et cau- sam non immerito perdiderunt. Item post hoc sunt regem iterum aggressi sibi cum instancia supplicantes, vt partem meam eici ab dicta ecclesia mandaret, qui rex propter talium preces petencium importunas hoc fieri litteris suis mandauit certis super hoc exe- cutoribus secularibus deputatis, qui ad actum procedentes hoc fa- cere effectualiter nitebantur ; si sic ergo etc. ad quod me ex nunc offero probaturum, ad hoc me petens per vos admitti. Quare peto nomine quo supra pronunciari per vos virtute excepcionum memoratarum vobis nullam fore iurisdiccionem per rescriptum per partem aduersam ad vos impetratum penitus atri butam ipsumque rescriptum nullius esse momenti racionibus alle- gatis partemque meam a vestra iurisdiccione remittentes ac par-

Strana 37
1333. 37 tem aduersam priori stare iudicio decernentes et ipsam michi par- tique mee in expensis legittimis condempnantes. Has excepciones alternatiue propono saluis aliis suo loco et tempore proponendis non astringens me ad probacionem omnium predictorum, sed tan- tum illorum, que pro intencione mea partisque mee sufficere vi- debuntur. Et quem admodum me supra optuli ad probandum, illas excepciones, que pro mea intencione sufficere videbuntur, ita me ex nunc offero ad ipsas probandas ad hoc me per vos petens ad- mitti. Vos in meum ipsorumque dominorum Sebastiani et Zacharie preiudicium non modicum et grauamen quandam interlocutoriam in scriptis protulistis in hec verba: Nos Hermannus, dei gracia prepositus ecclesie Budissinensis Fridericus, eiusdem ecclesie decanus et frater Wolfpertus gardianus, fratrum ordinis Minorum in Budissin, judices a sede apostolica de- legati in causa appellacionis interposite ex parte commendatoris et fratrum hospitalis beate Marie Theutunicorum in partibus Bo- hemie et Morauie et Hertnidi fratris ordinis eiusdem contra do- minum Zachariam nunc regentem ecclesiam parochialem in Noua Pilzna visis et examinatis ac intellectis, qui dicti per suos procu- ratores admissos coram nobis in iudicium deduxerunt, de consilio sapientum interloquendo pronunciamus rescriptum appellacionis predicte ad nos obtentum valere et nos per ipsum posse proce- dere. Item interloquendo pronunciamus nos debere ante omnia innouata et attemptata post dictam appellacionem reuocare non obstantibus excepcionibus partis appellate. Insuper eandem partem appellantem ad solucionem expensarum, quas pars appellans fecit propter dictas excepciones, condempnamus, quarum taxacionem nobis in posterum reseruamus. Lata est hec interlocutoria Budissin anno domini MCCCXXXIII°. in crastino apostolorum Symonis et Jude. [29. října. Ex qua interlocutoria et non admissione excepcionum legit- timarum pro parte mea et dictorum dominorum Sebastiani et Za- charie propositarum, ad quas me probaturum in continenti optuli coram vobis vt supra, et aliis grauaminibus michi et eis per vos ex ipsa interlocutoria vestra inlatis ego me et dictos dominos Se- bastianum et Zachariam senciens indebite aggrauatos et timens verisimiliter me et ipsos per vos plus in posterum aggrauari, quare ab ipsa vestra interlocutoria et non admissione excepcionum et aliis grauaminibus, vt supra et ab omnibus vestris processibus per vos vel quemlibet vestrum contra me atque memoratos dominos Sebastianum et Zachariam vel aliquem seu aliquos nobis adhe-

Strana 38
38 1334. rentem vel adherentes seu adherere volentes, factis vel in posterum faciendis in hiis scriptis ad sanctam sedem apostolicam nomine meo et nomine ipsorum prouoco et appello, appellans peto, iterum peto et peto instanter instancia instantissime simul vnoque con- textu subiciens me et dictos dominos Sebastianum et Zachariam, causam meam et ipsorum ipsamque ecclesiam memoratam in Noua Pilzna cum iuribus suis, statum meum ac ipsorum, res meas et eorum ac omnes michi ac eis adherentes seu adherere volentes proteccioni dicte sedis apostolice speciali. Lecta et interposita est hec appellacio in presencia magistri Henrici procuratoris prouin- cialis et fratrum cruciferorum predictorum Budissin in stupa(sic) domini prepositi memorati hora tercia anno domini MCCCXXXIII" proximo die sabbathi ante festum Omnium Sanctorum presentibus testibus infrascriptis videlicet fratribus Vlrico custode Aurei mon- tis, Johanne tunc lectore in Zitauia, Nicolao de sacro ordinis Mi- norum, Conrado canonico Budissinensi, Henrico rectore scholarium ibidem et magistro Arnoldo juris perito de Misna, Theoderico no- tario domini prepositi memorati et aliis quam pluribus fide dignis, Cui appellacioni tamquam friuole de consilio peritorum salua sem- per nobis vestra gracia non duximus deferendam. Et quia pars appellans apostolicas peciit sibi dari, presentes litteras sibi pro apostolicis dedimus nostris sub sigillis. Datum et actum Misne anno domini MCCCXXXIII° sabbato proximo ante diem beati Andree apostoli in presencia testium infrascriptorum: d. Arnoldi canonici ecclesie Misnensis, Hermanni et Alberti vicariorum ecclesie pre- dicte ac aliis pluribus fidedignis. Listina perg. v král. stát. archivu v Drážďanech č. 2634. z dvou kusů, měla druhdy po třech pečetích na každém — dvě a dvě vždy stejné, z nichž jedna na konci listiny celé, druhá na konci prvního kusu, kde s druhým sešit jest, se nacházela; nyní jedna pečeť a sice třetí v místě spojovacím chybí. Opis listiny zapůjčil mně p. Dr. J Emler- 35. 1334. 25. března. Jan z Schownfoistu, provincial řádu rytířů německých, svědčí, že Konrad z Dobřan, měštěnín plzeňský, odevzdal se souhlasem man- želky i synů svých špitál na předměstí řádu německému, vymíniv sobě a nástupcům svým právo podací a správu. Provincial svoluje

Strana 39
1334. 39 k tomu, aby vždy dva kněží z řádu sídlili ve špitále vedouce péči jak o časné tak i o duchovní záležitosti chudých špitála. In nomine domini amen. Nichil firmum ac stabile tenetur, nisi karakteribus [literarum] comendetur. Igitur nos frater Johannes de Schownfoist, Boemie et Morauie prouincialis, ordinis sancte Marie de domo Theutunica, cuiuslibet mali astu longius relegato quibus presens scriptum oblatum fuerit, publice profitemur et pro- testamur, quod discretus vir Conradus de Dobrzano dictus, ciuis in Pilzna, cum coniuge sua ac liberis suis, scilicet Hermanno, Jo- hanne et Raczkone, maturo deliberacionis consilio prehabito, ho- spitale per eum constructum in preurbio ciuitatis Noue Plzne, or- dini fratrum sancte Marie de domo Theutunica rite et racionabi- liter, procul moto omni dolo, contulit propter deum perpetuis temporibus possidendum, nec tamen se omnimode a regimine et protectione eiusdem hospitalis exclusit et elongauit, sed pocius ipse discretus vir Conradus de Dobrzano predictus cum suis li- beris predictis, quamdiu vixerint, in sua potestate habeant .nullius contradiccione obstante ad regendum. Et eciam ad minus duo fratres sacerdotes ordinis prenotati in memorato hospitali perso- naliter residebunt curam infirmorum ibidem degencium et tocius familie tam in spiritualibus quam in temporalibus habentes, sibi eciam in necessariis suis videlicet victus et amictus de bonis se- pedicti hospitalis prouidentes, nichil tamen penitus de omnibus bonis hospitalis sepedicti mobilibus et immobilibus habitis et ha- bendis in vsus proprios convertentes, sed de consilio fundatoris supradicti et suorum heredum tenentur et debent convertere in vsus hospitalis memorati. Eciam volumus, quod si predicti sacer- dotes fundatori et suis heredibus displicerent nec expedirent, ex tunc promittimus alios duos ponere et locare cum eorum volun- tate et consensu, vt istius promissi nostri per nos facti adimplea- mus irreprobabile. [In cuius rei testimonium] presentem paginam nostro sigillo firmatam dedimus munimento. Datum anno domini M° CCC"XXXIV." in die anuncciacionis beatissime virginis Marie- Z nejstarší knihy měst. priv. a závětí. f. C. 20. Připsáno: Ista litera est in pergameno sub sigillo pendenti officiatus ordinis pretacti

Strana 40
40 1334— 1335. 36. 1334. 9. července. Nový Plzeň. Jakub Hacker, rychtář, Jindřich Herschefal, Albert z Prahy, Jin- dřich Motler, Miloslav řezník, přísežní měšťané města Nového Plzně, svědčí, že Jakub Hnibko s Osterhildou, manželkou, odkázal klášteru Chotěšovskému louku v Dobřanech. Emler, Regesta IV. č. 66 37. 1335. 15. května. Chval z Ujezda, měštěnín tachovský, zavazuje se řádu kazatelskému v Plzni tři měřice pšenice aneb 18 gr. praž. ročního platu vždy na svt. Martina platiti. In nomine domini amen. Gestus, qui in tempore geruntur, a memoria hominum cum tempore labuntur, ni tenoribus et literis firmiter perhennentur. Hinc est, quod ego Qualo de Vgesd et ciuis in Tachow cum conthorali mea et heredibus meis et cum omnibus successoribus meas res mobiles et inmobiles possedentibus bona deliberacione animi et sano corpore pro remedio animarum no- strarum et omnium fidelium donauimus in ordine Predicatorum fratribus totique conventui domus Pylzensis, tres mensuras sev metretas siliginis vel decem et octo grossos denarios Pragenses, dum ad minus soluerit, dum autem plus soluit, tunc secundum cursum fori soluere predictis fratribus debemus et tenemur et hoc circa festum beati Martini singulis annis apud nos et nostras res mobiles et inmobiles sine omni protractu perpetue accipere debent et tenentur. Ad quoscumque eciam nostra bona fevdalia sev heredi- taria et nostre res mobiles et inmobiles more empcionis sev do- nacionis sev hereditarie deuolute fuerint, nisi predictorum fratrum voluntate sint exempti, ab hiis predicti fratres Predicatores domus Pylzensis prenotata iura debent continere ; sin autem aliqua neces- sitas predictis fratribus ingruerit, tunc vendendi, exponendi, vti fruendi liberam debent habere potestatem. In huius rei testimo- nium ego dictus Quayl presens scriptum dedi roboratum meo pro-

Strana 41
1335 — 1336. 41 prio sub sigillo. Datum et actum anno domini Millesimo Trecente- simo Tricesimo quinto, proxima secunda feria post dominicam, qua Cantate domino cantabatur. Original pergamenový v museu plzeňském; pečeti chybí. Na rubu; 1335. litera super censum in Wgezd prope Thachowyam III mensuras siliginis pro festo s. Martini Pod tím touž rukou U. I. Nahoře pak no- vějším písmem 1335. Odkaz klášteru dominikánskému N. 259. a. Emler, Regesta IV. č. 158. — 38. 1335. 29. září. [Praha Hiltprand řečený Czwiflinger, měštěnín plzeňský, jakožto svědek se uvádí. Emler, Regesta IV. č. 212. 39. 1336. 4. května. Plzeň. Pavel, měštěnín m. N. Plzně, odkazuje klášteru svt. Františka v Plzni plat roční z tří lánů v Kyšicích, a sice po 72 groších z lánu s tím, aby plat ten od každého příštího držitele těch lánů odváděn byl klášteru. In nomine domini amen. Ne facta mortalium fortitudinis sue robore destituta in nichilum redigantur, aut ex antiquitate temporis obliuioni tradita euanescant, necesse est, ut robore testium aut scripture memoria recipiant firmamentum. Ideoque ego Paulus, civis in Nouapilzna, ad uniuersorum presencium et futurorum, quibus oportunum fuerit noscere presens scriptum, noticiam per- uenire cupio tenore presencium publice protestando, quod ego spi- ritus sancti michi gracia inspirante sane, pure et salubriter illud pre mente habendo: mensura, qua mensi fueritis, remecietur uobis et large seminans larga metes, ad laudem et gloriam omnipotentis dei, gloriose semper Virginis Marie, sancti Francisci et aliorum sanctorum meique ac heredum seu amicorum meorum pro per-

Strana 42
42 1336. petuo animarum testamento et remedio salutari, trium libere la- neorum hereditatis mee in villa Kyschicz situate perpetui annui census dandi, de quolibet laneo annuatim septuaginta duos grossos Pragenses denarios, tres sexagenas grossorum denariorum Pragen- sium et triginta sex grossos Pragenses denarios pro oblatis ewka- ristie, vino sacrificii, cereis missarum et grisei panni duobus sta- minibus conuolutis annis singulis perpetue comparandis, religiosis viris dominis fratribus ordinis sancti Francisci, gardiano et con- uentui domus hic in Nouapilzna benigna voluntate mea dedi, sincero animo donaui, puro corde rite et racionabiliter et legaui, ita sane, quod interim, quod ego Paulus et charissima filia mea Reczicerissa sumus hoc testamentum regentes fideliter omnia et singula prenotata, oblatas, vinum, cereos et stamina ipsis dominis fratribus studiosius comparare et benigne singulis annis dare sin- cere volumus et debemus, et post me ipsa charissima filia mea predicta reget hoc idem testamentum cum auxilio et consilio filii mei Jacobi, fratris sui, et post obitum uero huius filie mee cha- rissime sincere volo, seriose ordino, veraciter et dispono, quod Ja- cobus, filius meus dilectus, interim quoad viuit, deinde filii eius et nepotes aut quicumque hanc prescriptam hereditatem in Kyschicz habuerit, tenebitur et debebit sine omni contradiccione prescriptum testamentalem censum singulis annis perpetue terminis in duobus- videlicet partem dimidiam, que se ad duas sexagenas minus duo- decim grossis extendit, in die sancti Georgii et totidem et tan- tum in die beati Galli vicinius subsequenti prefatis dominis fratri- bus dare benigne et fideli certitudine integre presentare. Quatinus ipsimet domini fratres cum censu eodem oblatas, vinum, cereos pro missarum sollempnitate et pannos pro eorum amictu compa- rare studeant, secundum quod eorum deuocioni ad salubrius ui- debitur expedire, vt ab eisdem fratribus hiis adiutis eo deuocius perpetue missarum sollempnia peragantur et quod eciam exinde michi atque meis aput illum crescat ad merita, qui pro vno mille duplat et vitam tribuit sempiternam. Ne autem super eo in poste- rum cuipiam dubium oriatur, in huius rei testimonium et robur perpetue firmitatis eisdem dominis fratribus presentes litteras maiori ciuitatis Nouepilzne sigillo roboratas fieri procuravi. Actum et datum in Nouapilzna anno domini M'CCC XXXVI.° IV.° Nonas Maii. Original pergamenový v museu plzeňském; pečeť chybí. Na rubu uprostřed: 1336, pak dále v pravo: Domini Pauli et filie eius Reczi-

Strana 43
1337. 43 czerissa(sic) legauerunt gardiano et fratribus in villa Kyssycz 31/2 seg. et 6 gros. census perpetui. Pod tím N. 282. Nahoře novějším písmem: Odkaz klášteru františkánskému. — Emler, Regesta IV. č. 291. 40. 1337. 5. července. Praha. Král Jan k stížnosti měst královských, že jsou od královských pod- komoří různými nemírnými požadavky soužena, uděluje městům Berounu, Plzni, Klatovům, Stříbru, Tachovu, Domažlicům, Sušici, Písku a Budějovicům některé zvláštní milosti. Podkomoří aby při- jel na vlastní útraty do města, když by se kdo k němu odvolal. Obnovování rady městské má se díti tak, že z předešlých konšelů vždy šest jich má zůstati v nové radě a šest nově zvoleno býti. Konšelům náleží souditi všechny rozepře, vyjímaje těžké případy králi vyhražené. Posléze všichni držitelé pozemků k obci přísluš- ných jsou povinni platiti všechny platy z nich k potřebám obecním. Nos Johannes dei gracia Boemie rex ac Lucemburgensis comes. Ad vniuersorum noticiam volumus tenore presencium deuenire, quod cupientes dilectorum nobis ciuium ciuitatum subscriptarum, scilicet Veronensis, Pilznensis, Glatouiensis, My- sensis, Thachouiensis, Tustensis, Siccensis, Piescensis et Budy- woicensis, qui temporibus retroactis per expensas excessiuas, quas subcamerarii, qui pro tempore fuerunt, in predictis ciuitatibus quandoque sine causa fecerunt, sunt plurimum aggrauati, comodi- tatibus effectualiter prouidere, statuimus, sanccimus et tenore pre- sencium decernimus mandantes hec inantea firmiter obseruari, vt subcamerarius, qui in antea fuerit, debeat ad ciuitates supradictas ad causas aliquas in ipsis ammodo iudicandas et super quibus ad eum fuerit appellatum, sub expensis et sumptibus propriis visitare, nullas expensarum procuraciones ab eisdem ciuibus de cetero exigendo. Preterea ciues ciuitatum predictarum a dacione pannorum Yprensium et munerum, qui et que ab eis, quis ad idem subca- merarii officium per nos institutus fuerit, ex consuetudine tantum- modo inducta et per nos seu predecessores nostros reges Boemie usque modo minime approbata, exigi et recipi consueuerunt, be- nigniter supportamus, ita quod ad dacionem pannorum eorundem seu munerum ipsi subcamerario, qui pro tempore fuerit, faciendam

Strana 44
44 1338. non sint de cetero aliqualiter obligati. Volumus eciam, ut ciues seu jurati ciuitatum prefatarum, qui se laudabiliter conseruarunt et debeant pro quolibet anno statuto termino de consilio seniorum et communitatis ciuium ciuitatis cuiuscunque alios juratos eligere, ita quod semper sex persone de prioribus iuratis pro consilio re- maneant cum eis, quos pro eodem anno de nouo duxerint eligen- dos, qui etiam sex pro anno tercio inmutari debebunt. Preterea decreuimus, quod ciues seu iurati ciuitatum predictarum habeant homicidia et quaslibet alias causas, casibus et causis nobis ab an- tiquo reseruatis dumtaxat exceptis, presertim super quibus ad nos uel ad ipsum subcamerarium appellatum non exstiterit, iudicandi iuxta iura ipsorum ciuilia plenam et liberam inantea potestatem. Insuper volumus, ut vniuersi et singuli, qui bona quecunque anti- quitus ad ciuitates predictas mensurata possident, debeant contri- buere de eisdem cum dictis ciuitatibus et ciuibus in ipsis residen- tibus ad onera quelibet supportanda, litteris nostris de exempcione huiusmodi cuipiam per nos datis non obstantibus, quas presentibus reuocamus, firmiter statuentes, vt hii, qui super terram bona aliqua tenuerint hereditaria seu libera, et in predictis ciuitatibus suam fecerint mansionem, talem de eisdem bonis liberis ad supportandum eo leuius id, quod ciuitatibus incumbit, contribucionem facere de- beant, qualem consilium ciuitatis duxerit arbitrandam. Harum no- strarum testimonio literarum. Datum Prage in crastino sancti Procopii anno domini Millesimo Trecentesimo Tricesimo Septimo. Original pergamenový v museu plzeňském. Sekret na proužku per- gamenovém vicící odlomen. Na rubu listiny sign. N. 2. Opisy v Stehl. knize priv. městských f. 55. a u Tannera. — Emler, Regesta IV. č. 481. Srvj. Dr. J. Čelakovského, Privilegia měst pražských č. 29, — Hruška, Pam. kr. m. Plzně 11. Listina tato potvrzena ode všech těch panov- níků jako listina z r. 1320. 8. října. (Viz č. 12.) 41. 1338. 17. října. Tachov. Chval z Ujezda s manželkou svou Ejsalou vyznává listem tímto. že odkázal klášteru bratří kazatelů v Plzni roční plat 18 gr. praž. vždy na svt. Martina, na dvoře svém ve vsi Nastrati (?).

Strana 45
1338. 45 Omnia que fiunt in tempore, simul labuntur et thabescunt cum tempore, nisi testimonio scripturarum aut testium approba- cione confirmentur. Ego igitur Qualo dictus de Oygest nec non conthoralis mea legitima Eysala notum fieri cupimus vniuersis et publice recognoscimus hanc literam inspecturis, quod de curia sita in villa, que Natshrati nuncupatur, in qua pronunc Wolflinus iudex moratur et residenciam facit corporalem, in remedium et salutem animarum nostrarum bona voluntate et animo prelibato, tres men- suras siliginis, que alio nomine scheffel nominantur, aut decem et octo grossos pragenses in festo sancti Martini episcopi, singulis annis reuoluentibus claustro et monasterio necnon conuentui do- mus venerabili ordini Predicatorum in Pylzna dedimus et pure assignamus propter deum volentes hanc donacionem tempore per- petuo permanere, ita quod quiscunque predicti Wolflini iudicis fuerint successores in eadem curia residentes, id idem contradic- tione qualibet remota in festo memorato dare et implere tenebun- tur. Ne autem per quempiam hec donatio inpediatur aut modo aliquo violetur, presens scriptum in euidentiam clariorem nostri munimine sigilli et appensione dedimus roboratum. Datum et ac- tum in Tachouia anno domini M°CCC'XXXVIII° XVI° Calendas Nouembris. Original pergamenový v museu plzeňském; pečeti chybí. Na rubu uprostřed EIII. něco dále novějším písmem N. 259. b. 1338 odkaz Dominikánskému klášteru. — Emler, Regesta IV. 617. 42. 1338. 12. prosince. Konrad z Dobřan. měst. m. Nov. Plzně, se syny svými, Hermannem, Janem a Rackem, daruje roční jisté platy k špitálu: Na 5 dvorech v Bo- škově 7 kop 44 gr., pak z každého dvora odvádí se 32 vejce a 6 kuřat; 2 kopy platu na dvoře v Díbravě a jednu kopu platu na domě Ripla, řezníka v Plzni. In nomine dominiamen. Ne facta et gesta hominum in obli- uionem perueniant, optimum est, ut scripturarum testimonio ro- borentur. Notum sit igitur vniuersis per presentes, quod ego Con- radus de Dobrzano, ciuis ciuitatis Noue Plzne, in salutare reme-

Strana 46
46 1338. dium anime mee, Hermanni et Johlini ac Raczkonis, filiorum me- orum, de bona voluntate contuli rite et racionabiliter infirmis in hospitali meo, constructo in preurbio predicte ciuitatis, et benigne propter deum donaui pro ipsorum indigenciis meos census pro pe- cunia mea emtos, singulis annis in villa Bosschaw quinque curias ibidem sitas, de quibus omni anno dantur nomine census septem sexagene cum dimidia grossorum Pragensium et quatuordecim grossos, et omni anno sex pulli et XXXII oua, de qualibet curia tribuuntur ; et II. sexagenas grossorum annui census in Dubraw aput Hermanum et fratrem ipsius emtas necnon I. sexagenam veri census super domum Ripplini carnificis in ipsa ciuitate prefatis infirmis deputaui antedictis. Et hos census omnes pretacti mei filii, heredes ipsorum, nepotes et successores perpetue in posse debent sine cuius libet viuentis hominis habere et iuxta consilium iura- torum ac seniorum ciuium, presencium et futurorum cogere et exponere non aliquo alio modo nisi pro necessitate pauperum in- firmorum hospitalis antedicti. In cuius rei euidens et perpetuum testimonium maius sigillum ciuium ciuitatis Pilzne iurati ciues Ffri- dricus, Ssarff, Vlricus de Budweis, Paulus diues, Jacobus Hacher Henricus institor, Nicolaus Chraczer, ad presens scriptum et ad sigillum meum appenderunt. Datum anno domini M°CCC° XXXVIII" in vigilia beate Lucie virginis. Vzato z potvrzení obce plzeňské dne 4. března 1447. 43. [1338. Karel, markrabí moravský, nařizuje přísně rychtáři a konšelům m. Nového Plzně, aby nedopustili týrati židy u nich v městě bydlící, a kdyby přece kdo se opovážil proti tomuto nařízení jednati, aby toho přísně potrestali. Karolus, domini regis Boemie primogenitus, marchio Mora- vie. Prudentibus viris ... jud ici] et juratis ac vniversitati civium Novepilsne, sincere sibi dilectis, salutem et omne bonum. Noveri- tis nos serenissimi domini genitoris nostri preceptum seriosum et satis strictum recepisse pridie in hunc modum, quod vniversis ju- deis Boemie, regie camere servis, debeamus plenam pacem et se-

Strana 47
1339. 47 curitatem omnimodam personarum et rerum suarum omnium modo pristino, sicut paternis beneplacitis conformes inveniri voluerimus procurare. Nos itaque preceptum hujusmodi prompto ac debito volentes effectui mancipare, vobis universis et singulis nomine ipsius domini, genitoris nostri et nostro districte precipimus et mandamus volentes, quatenus judeis vobis commanentibus pacem et securitatem predictas sub obtentu paterne et nostre gratie pro- curantes, ipsos non inclametis de cetero in plateis, nec eos verbo vel opere in rebus et personis presumatis aliquomodo molestare. immo molestatores eorum per inclamationes seu leves jactus lapi- dum sive luti gravi pena pecuniaria puniatis, quam non habentes solvere, aliter, sicut conveniens fuerit, compescatis. Eos vero sin gulos, qui manus violentas usque ad effusionem sanguinis in ali- quem injecerint judeorum, manu privari volumus et mandamus. Qui vero judeum in contemptu mandati hujusmodi occiderit, occi- datur et de quacunque querela excessuum pretactorum vos, judex et jurati, judeo non satisfeceritis conquerenti, asserentes fortassis. quod demonstrata vobis molestatoris persona, libenter velitis in eum justum judicium exercere, de eadem querela sciatis, vos no- bis utique cum pena debita responsuros. Demonstrata vero vobis per aliquem judeorum probabiliter molestatoris persona, eundem per juramentum proprium nequaquam in hac parte volumus ex- purgare. Datum e. c. Dr. Th. Jacobi, Codex epistolaris Johannis regis Bohem. čís. 19. 44. 1339. Jakub rychtář, přísežní a všecka obec m. Plzně (jurati et univer- sitas civium) vyznávají, že jsou dlužni 58 k. gr. praž. dvěma praž- ským měšťanům Divišovi Rechcerovi a Jakubovi Bavorovi za čtyři a čtvrt centnýře pepře. Palacký, Ueber die Formelbücher. I. 260.

Strana 48
48 1339. 45. 1339. 23. července. Nový Plzeň. Wernher švec, měštěnín plzeňský, se svolením manželky své Eremly odkazuje jednu kopu ročního platu na svém masném krámu kostelu farnímu v Plzni na světlo k tělu Páně. In nomine sancte et indiuidue trinitatis amen. Vt maior fides apponatur gestis, que fiunt in tempore, oportunum est, vt scriptu- rarum testimonio perhennentur. Ideoque nos Jacobus Hacker iudex, Nicolaus Hacker, Theodricus Budweiser, Heinricus Motler, Albertus pincerna, ceterique iurati ciues in Noua Pilzna, recognoscimus te- nore presencium vniuersis publice protestantes, quod honestus uir Wernherus sutor, noster ciuis in mortis articulo, bene compos ra- cionis sue, in presencia domini Rechlini nostri plebani, et Vlrici Schoczlini, coniurati ciuis nostri, cum voluntate Eremle, coniugis sue dilecte omniumque suorum amicorum consensu, rite et racio- nabiliter ordinauit, delegauit et disposuit singulis annis perpetue de maccello suo carnium, situm penes maccellum Sochonis in nostra ciuitate, ad lumen seu cereum sacratissimi corporis domini Jhesu Cristi nostre parrochialis ecclesie ob salubre ipsius anime reme- dium coniugis sue ac omnium suorum predecessorum vnam gros- sorum Pragensium denariorum sexagenam veri et perpetui annui census. Quem quidem censum, quicunque maccellum predictum conuenerit, debet et tenetur medium in die beati Michaelis arch- angeli, et medium in festo sancti Martini vicinius subsequenti domino plebano nostro, qui pro tempore fuerit, et Eremle contho- rali ipsius Wernheri, uel cui ipsa post mortem eius commiserit, beniuole dare et integre presentare, sic quod ab eisdem ad lumen corporis Cristi idem census tribuatur. Preterea quandocunque lu- men ante corpus Cristi non fuerit ex defectu aliquo, quod tamen eadem sexagena census predicti ad opus nostre proprie parrochie perpetue pro anima eius sit permanens. In cuius rei euidens testi- monium maiestatis nostre ciuitatis sigillum presentibus est appen- sum. Datum in Noua Pilzna anno domini milesimo trecentesimo tricesimo nono, proxima feria sexta ante vigiliam beati Jacobi apostoli. Z nejstarší knihy priv. a závětí. F A. 13. — Emler, Regesta IV. č. 714.

Strana 49
1339. 49 46. 1339. 26. července. Praha. Oldřich Pflug z Rabšteina, podkomoří, svědčí listem tímto, že starší řezníci ze Starého města pražského v jeho přítomnosti pod přísahou vyznali, že již od dob krále Otokara, níže psaných práv užívají. Nos Vlricus Phlugo, senior de Rabenstein, regni Boemie sub- camerarius, notum facimus vniuersis presentes literas inspecturis, quod venientes ad nostri presenciam discreti et fidedigni viri se- niores carnifices Maioris ciuitatis Pragensis sub forma prestiti iu- ramenti protestati sunt et recognouerunt, quod inter cetera jura et gracias hiis juribus et graciis, que in presentibus subscribuntur, vniuersitas carnificum Pragensium presencium et eorum prede- cessores a temporibus clare memorie domini Otakari, regis Boemie, freti sunt et gauisi. Primo videlicet, quod circumeirca ipsam Pra- gensem ciuitatem infra vnius miliaris distanciam carnium incisio et vendicio fieri nequaquam debet; item secundo, quod ad ipsam Pragensem ciuitatem carnes crude et non salite ad vendicioni exponendum duci non debent, sed huiusmodi carnes salsas is, qui eas adducit in domicilio suo licite consumere potest et man- ducare ; item tercio, quod perne, latera et alie salse carnes nus- quam alibi nis circa maccella ipsius ciuitatis vendi debent, pre- terea quarto, quod huiusmodi perne et latera ibidem vendita et empta frustratim et per partes non nisi in maccellis predictis vendi debent per carnifices ipsius ciuitatis ; alter vero, quicunque huiusmodi pernas et latera comparauerit, non ibidem vendere, et scilicet in partes quatuor diuisas, quocunque voluerit, ducere potest; item vltimo, si quispiam carnificum clam et secrete in domo aliqua quarumcunque carnium incisionem et vendicionem presumeret exer- cere, hospes ille, in cuius domo hec facta comperirentur, vnam sexagenam pene nomine iudici soluet Pragensi et carnes hee ibi reperte in vsus cedent iudicis eiusdem; carnifex vero sic furtim et secrete vendens vno anno et die a ciuitate Pragensi est relegan- dus ; et si secundo huiusmodi relegacionis termino finito Pragam reuersus consimilia presumpserit exercere, denuo idem fiat de ho- spite hoc et carnibus et carnifex a ciuitate Pragensi iterum sicut prius relegetur ; item si tercio iterum idem carnifex inventus fuerit exercere Pragam reuersus finito termino secundo relegacionis, tune carnifex ipse veluti fur et malefactor est suspendendus et hospes 4

Strana 50
50 1339. domus, in qua hec perpetrata sunt, iudici soluet vnam sexagenam et carnes ipse iudicis ipsius vsui applicabuntur, sicut pridem est presriptum. In cuius protestacionis et recognicionis coram nobis facte testimonium et fiduciam ampliorem presentes nostri sigilli appensione iussimus communiri. Actum Prage anno domini mille- simo trecentesimo tricesimo nono in crastino beati Jacobi Apostoli. Listina pergamenová úplně zachovalá u cechu řeznického v Plzni s malou visutou pečetí na proužku pergamenovém též zachovalou. Opis listu toho nachází se též v nejstarší knize priv. a závětí. f. C. 1. — Emler, Regesta IV. č. 717. Srovnej čís. 48. 47. 1339. 20. srpna. Buděšín. Král Jan propouští Oldřichovi spižírníkovi a bratřím jeho ves Letkov v dědičné držení, aby ji prodati mohli, jen s tím omezením, že jsou povínni vždy králi služby konati v úřadě špižírnickém. Nos Johannes, dei gracia, Boemie rex ac Lucemburgensis comes. Notum facim us tenore presencium vniuersis, quod nos vo- lentes erga fideles nostros Vlricum spiserium nostrum et .. fratres ipsius propter grata fidelia et accepta seruicia, que quondam Wois- laus, pater ipsorum, noster spiserius, dum viueret, nobis exhibuit et que ipsi nobis ad presens constanter exhibent, munificencie nostre dexteram extendere liberalem, ratum et firmum reputamus, quod ipse Vlricus et fratres sui prefati bona omnia, que idem Woislaus et alii incole et seruitores nostri in villa Letkaw, sita in prouincia Pilznensi, ex concessione nostra tenuerunt, iusto suc- cessionis titulo apprehenderunt et ea usque in hec tempora jure hereditario possederunt et vt idem Vlricus et fratres sui prefati, graciam nostram sibi uberius senciant affuisse, ipsis de liberali- tate regia concedimus et fauemus, eisque damus harum serie ple- nariam potestatem, vt bona eadem in Letkow, in toto uel in parte possint et valeant vendere et permutare ac de ipsis tamquam de rebus suis hereditariis facere et disponere, quicquam eis melius et utilius uidebitur expedire, ita tamen, quod ipse Vlricus et fra- tres sui prefati ac heredes ipsorum, si bona predicta vendiderint, uel permutauerint, quod tunc alia equiualencia bona ubicunque

Strana 51
1339. 51 eis placuerit, in Boemia comparare debeant, de quibus ipsi et eorum posteri nobis, heredibus et successoribus nostris, Boemie regibus, in dicto officio spisarie valeant, prout hactenus fecerunt, congrua seruicia exhibere. Harum nostrarum testimonio literarum. Datum in Budissin feria sexta infra octauas assumpcionis beate Marie Virginis gloriose anno domini millesimo trecentesimo trice- simo nono. Original pergamenový v museu plzeňském. Pečet jízdecká visící na šňůře z nití zelených a červených jest velice porouchána. Na rubu: N. 125. Ledkow. — Emler Regesta IV. č. 730. 48. 1339. 1. listopadu. Nový Plzeň. Rada města Plzně potvrzuje řezníkům plzeňským táž práva a vý- sady, kterých řezníci Starého města pražského užívají. Nos Jacobus Hacker iudex, Nycolaus Hackerii, Dominicus Budwoisser, Heinricus Motler, Albertus pincerna, Nicolaus de Misa, Hinko Hacker, Mylozlaus pannicida, Johannes de Dobrzano, Vlricus Scheczel, Ffridel de Pomuk, et Conradus iudex de Dobrzano, iurati ciues ciuitatis Nove Pilzne recognoscimus tenore presenci- um vniuersis publice protestantes, nos mandata domini Vlrici Phlugensis subcamerarii regni Boemie sub pendenti sigillo suo super iura et statuta nostrorum carnificum recepisse in hec verba. [Následuje doslovné znění listiny podkomořího Oldřicha Pfluga z Rabšteina 1339. 26. července v Praze dané. Viz číslo 46.] Vt autem hec iura et statuta nostris carnificibus in nostra ciuitate Pilznensi rata et incorrupta de cetero permaneant, pre- sentem literam maiore nostre ciuitatis sigillo fecimus roborare. Da- tum et actum in Nova Pylzna in festo omnium sanctorum anno domini M° trecentesimo tricesimo nono. Listina pergamenová s visutou velkou pečetí městskou na proužku pergamenovém u cechu řeznického v Plzni. Pečeť jest již trochu po- škozena. — Opis v nejstarší knize priv. a závětí f. C. 1. 4.*

Strana 52
52 1341. 49. 1341. 4. srpna. Praha Král Jan potvrzuje měštanům plzeňským dřívější jich osvobození, že neplatili cla ani mýta ze zboží do města vezeného v Domažlicích a rozšiřuje toto osvobození na nové dvě cesty, totiž na Přimdu a Tachov. Nos Johannes [dei] gracia Boemie rex ac Lucemburgensis co- mes. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod cupientes ex animo ciuitatum nostrarum ciues in graciis et libertatibus ha- bitis conseruare, vt heedem nunc temporibus nostri regiminis ipsis non minuantur aliqualiter, sed incremento augeantur multiplici, vt tanto nobis melius deseruire valeant, quanto sibi nostra bene- ficia prodesse senserint et in se graciosius redundare. Cum itaque ciues et incole ciuitatis nostre Noue Pilzne de vino, pannis et singu- lis eorum mercibus conductum et theoloneum in Taust soluere ex libertate pridem eis facta non tenebantur, ipsis dictam liber- tatem et graciam de munificencia regia innouandam duximus et confirmandam, statuentes et ordinantes decreto perpetuo, vt ipsi ciues et incole dicte ciuitatis de vinis, pannis et vniuersis merci- bus eorum, que, quos et quas per Tust, Pfreimperg et Tachouiam ad dictam ciuitatem duxerint et in ipsa ciuitate propinare, sarcire et vendere voluerint, nullum penitus conductum et theoloneum soluere debeant, sed de ipsis liberi sint omnimodo et exempti. Committimus igitur illustri Karolo, marchioni Morauie, primogenito nostro carissimo et ceteris nostris successoribus et mandamus vni- uersis et singulis officialibus et specialiter purchgrauiis in Tust, nostris fidelibus presentibus et futuris, quatenus dictos ciues nostros in hujusmodi nostre libertatis gracia non impediant nec sinant per quempiam impediri, sed pocius in eadem nostro nomine manuteneant, nullum ab eis exigentes, vt predicitur, con- ductum et theoloneum, protegant et conseruent. Si quis vero ausu temerario huic nostro mandato contraire presumpserit, indigna- cionem regiam et rerum suarum graue dispendium se nouerit incursurum. Harum quibus nostrum majus sigillum in euidens et perpetuum testimonium appendendum duximus euidencia lite- rarum. Datum Prage IV. die mensis Augusti anno domini mille- simo trecentesimo quadragesimo primo. Orig. perg. v museu plzeň.; pečeť na šňůře hedbávné nití červených a zelených velice porouchaná, na líci spatřuje se čásť koně s jezdcem,

Strana 53
1341. 53 na rubu pak jest sekret dosti zachovalý, leč legenda bud odlomena neb nečitedlna. Na rubu listiny sign. N. 3., pak písmem na XV. století ukazujícím připsáno: „List krále Jana na czlo przimdeczke domazliczke a tachowské“. Opisy listiny té v Stehl. knize priv. měst. f. 77 a u Tan- nera. Emler, Regesta IV. č. 975. — Hruška, Pamětní kn. m. Plzně 12. Listina potvrzena od těchže panovníků jako čís. 12. 50. 1341. 26. října. Knín. Král Jan uděluje řezníkům m. Nov. Plzně, kteréž právem Starého města pražského jest vysazeno, práva řezníků pražských: V okolí města na míli nesmí se maso prodávati a sekati. Syrové a nesolené maso nesmí se do města na prodej vésti. Solená masa smějí pouze domácí řezníci u masných krámův prodávati. Kdyby kde v městě tajně maso sekáno bylo a prodáváno, má hospodář toho domu 1 kopu gr. pokuty složiti a maso připadnouti rychtáři; pak-li by řezník čeho podobného se dopustil, má na rok z města vypověděn býti. Nos Johannes, dei gracia Boemie rex ac Lucemburgensis comes. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod ad nostram venientes presenciam carnifices ciuitatis nostre Noue Pylzne, pe- tentes cum instancia, quatenus perpendere dignaremur, quod quia ipsa ciuitas Pylznensis ciuitatis maioris Pragensis iure locata est, et ipsis iura carnificum Pragensium dare dignaremur. Nos etenim dignis ipsorum in hac parte inclinati peticionibus super iuribus ipsorum carnificum Pragensium diligens habentes scrutinium et sicut ea reperimus, sic iura dictorum carnificum de Pilzna sanc- cione perpetua sanximus in hunc modum: Primum videlicet, quod circumcirca ipsam ciuitatem Pilznensem infra vnius miliaris spa- cium seu distanciam, nec in bonis ipsi ciuitati commensuratis ne- que in aliis bonis quorumcunque incisio carnium seu vendicio fieri debeat quoquo modo. Item ad ipsam carnes crude et non salse duci non debent ad vendendum, sed carnes salsas quilibet ciuis dicte ciuitatis adducere potuerit, quas in domo suo voluerit manducare. Preterea carnes salse, puta perne, latera et hiis simi- lia tantum circa macella in dicta ciuitate et nusquam alibi vendi debent, per integra et diuisa seu incisa ultra diuisionem quatuor parcium tantum in maccellis venumdari debent solum per carni-

Strana 54
54 1341. fices ipsius ciuitatis. Si vero contra predicta in aliqua ciuitatis predicte domo carnis seu carnium incisio uel vendicio clam com- mitteretur, ex tunc hospes ipsius domus vnam sexagenam grosso- rum nomine pene ipsi soluet ciuitati, et carnes taliter reperte iu- dici cedent; carnifex vero, qui talia commiserit, per vnius anni spacium ab ipsa ciuitate est relegandus. Et si exspirato ipsius anni spacio idem carnifex premissa commiserit, iterato hospes et car- nifex iam dicta pena punientur. Si vero tercio idem carnifex in predicto excessu repertus fuerit, iuris supplicio condempnabitur et hospes vnam sexagenam ciuitati soluet, ac carnes taliter re- perte cedent iudici, sicut superius est expressum. Comittimus igi- tur illustri Karolo, marchioni Morauie, primogenito nostro carissimo, et mandamus vniuersis nostris officialibus et specialiter subcame- rario et iudici ac iuratis ciuibus dicte ciuitatis presentibus et futuris, quatenus ipsos carnifices in pretacti conseruent iuribus nostre gracie sub obtentu. Harum quibus nostrum sigillum appen- dendum duximus, testimonio literarum. Datum in Kny feria sexta ante festum beatorum Simonis et Jude proxima, anno domini mil- lesimo trecentesimo quadragesimo primo. Listina pergamenová úplně zachovalá u cechu řeznického v Plzni; pečeť jízdecká taktéž velmi pěkně zachovalá na šňůře červenozelené visící. Na rubu sekret orlice v pravo hledící s trojhranným štítem na prsou na čtyři pole rozděleným v 1. a 4. vztýčený dvojocasý lev, v 2. a 3. poli šesti čarami vodorovně pruhovaném též podobný lev se spatřuje. — Opis listiny té u Tannera. — Emler, Regesta IV. č. 1030. — Opis v nejstarší knize priv. a závětí f. C. 1. Hruška, Pamětní kniha m. Plzně 12. — Privilegium toto potvrdili kr. Jiří 1459. 8. dubna v Chebu, kr. Vladislav 1481. 4. dubna v Praze, kr. Ferdinand I. 1534. 12. června na hradě praž., Ferdinand I. jakožto císař 1561. 22. března ve Vídni, císař Maximilian II. 1567. 14. dubna na hradě praž., císař Rudolf 1579. 26. března na hradě pražském, císař Ferdinand III. 1645. 12. září v Plzni, císař Karel VI. 1732. 9. prosince ve Vídni, císař Karel VI 13. prosince ve Vídni, v této poslední konfirmaci jsou všechny předešlé listy doslovně pojaty. Or ginaly všech listin těchto chovají se u téhož cechu v Plzni. 51. 1341. 3. prosince. Olomouc. Augustin, opat kláštera hradištského u Olomouce a Bartoloměj, probošt olomoucký, od papeže za rozsudí v rozepři o kostel farní

Strana 55
1341. 55 v Plzni ustanovení, nařizují, aby všechny nálezy v této rozepři proti řádu německému vynesené, byly všudy s kazatelen prohlášeny za zrušené a za odvolané. Augustinus, diuina miseracione abbas monasterii Gradicensis prope Olomucz, ordinis Premonstratensis, et Bartholomeus, prepo- situs ecclesie Olomucensis, judices in causa appellacionis super ecclesia in Noua Pilzna Pragensis diocesis, partibus in frascriptis a sede apostolica specialiter delegati. Honorabilibus viris domino Henrico preposito, Arnesto decano, Thome archidyacono, Michaeli scolastico ecclesie Pragensis, Bohute Gurimensi, Paulo Zacensi, Podiwe Bechinensi, .. Lutomericensi et Sebastiano Bolezlauiensi archidyaconis et eorum vices gerentibus, cetererisque ecclesiarum et monasteriorum ac capellarum rectoribus per predictos archidia- conatus constitutis nec non aliis, ad quos presentes peruenerint, salutem in domino et mandatis nostris ymmo verius apostolicis firmiter obedire. Noueritis nos litteras sanctissimi in Christo patris et domini nostri domini Benedicti diuina providencia pape duode- cimi, pontificatus sui anno septimo non rasas, non cancellatas, nec in aliqua parte viciatas et omni suspicione falsi carentes, more curie Romane bullatas, quarum tenorem breuitatis de causa inserere presentibus obmisimus in presenti, quem ex serie aliarum nostra- rum litterarum videre potestis, vobis si placebit. Harum igitur auctoritate litterarum in eadem causa appellacionis iuris ordine per omnia obseruato, procedentes partes ad nostram presenciam ad certam diem et locum congruum fecimus legittime euocari, quibus coram nobis in iudicio per ipsorum procuratores legittimos comparentibus, videlicet religiosis viris Styborio commendatore et fratribus hospitalis beate Marie domus Theutunicorum Jerosolimi- tani parcium Bohemie et Morauie per fratrem Rychlinum, ordinis eiusdem, plebanum dicte ecclesie in Noua Pilzna ac Zacharia, ple- bano in Rissud, per Petrum, nepotem suum, canonicum Bolesla- uiensis, plebanum in Lusecz ecclesiarum diocesis Pragensis libel- loque in eadem causa appellacionis oblato et lite super eo legit- time coram nobis contestata, auditisque hinc inde parcium, iuribus et racionibus et probacionibus, inuestigatis quoque ad plenum et cognitis ipsius cause appellacionis sollempnitatibus et meritis et equa iusticie lance discussis iuris ordine per omnia obseruato, in- uenimus predictos Styborium et fratres ipsius et eos, quorum in- tererat nomine ipsorum, tam a judicibus in Wratislauia, quam a iudicibus in Pathauia delegatis et subdelegatis in eadem causa su-

Strana 56
56 1341 per ecclesia parochiali in Noua Pilzna a sede apostolica successiue delegatis, nec non ab executoribus per eosdem judices Pathauien- ses in Pragensi diocesi prelibato Zacharie deputatos, quam a pro- cessibus eorum et sentenciis legittime ac iuste appellasse et appel- latum fuissse ac causas appellacionis ipsorum iustas et legittimas extitisse et prefatos iudices et ipsorum executores sufficienter in- uenimus perperam in eadem causa super ecclesia in Noua Pilzna processisse, ideoque deliberacione nobiscum et cum peritis preha- bita diligenti, predictos processus dictorum judicum et sentencias excommunicacionis, suspensionis ac interdicti contra sepedictos fratres et eis adherentes, cuiuscunque status aut condicionis exi- stant, nec non loca et ecclesias ipsorum exempta et non exempta factas, latas et promulgatas, quocumque modo pronuncciauimus preuia racione, prout in actis eiusdem cause plenius continetur et presentibus pronunciamus justicia exigente cassos, vanos et irritos ac penitus nullius momenti esse vel fuisse, ipsosque fratres et ipsorum quemlibet et adherentes eis ac loca et ecclesias eorum per prefatas sentencias excommunicacionis, suspensionis et interdicti per quoscumque judices delegatos, subdelegatos, ordina- rios post interposicionem ipsius legittime appellacionis, vt premit- titur, factis et prolatis non esse nec fuisse irretitos nec aliquomodo potuisse irretiri. Quocirca vobis et cuilibet vestrum in uirtute sancte obediencie committimus et sub pena excommunicacionis late senten- cie, quam ex nunc prout ex tunc in vos et vestrum quemlibet nominatim ferimus in hiis scriptis, si presens mandatum nostrum, ymmo verius apostolicum infra sex continuos dies a die recepcio- nis presencium numerandos, quorum duos pro primo et alios duos pro secundo et vltimos duos pro tercio et peremptorio edicto canonicaque monicione vobis assignamus, non curaueritis aut negle- xeritis cum effectu adimplere, mandamus firmiter et precise, qua- tinus predictos processus et sentencias excommunicacionis, suspen- sionis et interdicti per prenotatos judices delegatos et subdele- gatos ac ordinarios contra prefatos fratres et loca ac adherentes eis occasione ecclesie in Noua Pilzna promulgatas in ecclesiis vestris per vos aut alium seu alios infra missarum sollempnia, cum maior multitudo populi affuerit, in ambone reuocetis et reuocatos fore, cassas, irritas et inanes ac nullas penitus esse et fuisse, vt pre- mittitur, publice cum debita sollempnitate, que circa hoc adhiberi solet, nuncietis vel per alium seu alios nunciari siue publicari faciatis, hanc tamen litteram penes ipsius exhibitorem procurato- rem dictorum fratrum saluam volumus remanere. Taliter vos in

Strana 57
1341. 57 premissis et quolibet premissorum exhibentes, vt de prompta obe- diencia merito possitis commendari penasque canonicas dicte sen- tencie excommunicacionis possitis euitare. Datum Olomucz anno domini millesimo trecentesimo quadragesimo primo, III° Nonas Decembris. Original perg. v kr. stát. archivu v Drážďanech č. 2899. Dvě pečeti na proužcích perg. zavěšené se zachovaly. — Emler, Regesta IV. č. 1040. 52. 1341. 27. prosince. Roudnice. Jan, biskup pražský, nařizuje všem sobě podřízeným vyšším i niž- ším správcům duchovním po vší diecesi, aby prohlásili ve svých kostelích, že všechny rozsudky dřívější proti řádu německému ohledně kostela v městě Novém Plzni vynesené, jsou odvolány a neplatnými učiněny. Johannes, Pragensis episcopus, archidiaconis, decanis nec non rectoribus dioecesis sue. Ad vestram deducimus noticiam, quod honorabiles ac religiosi viri, fratres videlicet Philippus, pre- positus monasterii Sderaziensis prope Pragam ordinis Cruciferorum dominici sepulchri, et Friczco, prior domus sancte Marie in pede pontis Pragensis, ordinis Cruciferorum hospitalis sancti Johannis Jerosolimitani, ad nostri presenciam accedentes publicatis tamen ac lectis prius coram nobis quibusdam litteris ac ipsarum origi- nali poster exhibito et ostenso, que ipsis ex parte honorabilium virorum, scilicet fratris Augustini, abbatis monasterii in Gradiscz prope Olomucz, ordinis Premonstratensis, et Bartholomei, prepo- siti Olomucensis, judicum in appellacionis causa, que inter hono- rabilem ac religiosum virum fratrem Czstiborum, comendatorem seu priorem Cruciferorum de domo Theutunica per Boemiam et Morauiam, et fratres ipsius ex vna et Zachariam, plebanum de Ryssuth, super ecclesia in Noua Pilzna parte ex altera vertebatur, a sede apostolica deputatorum mittebantur, nobis premissa tamen monicione debita et condigna, auctoritate eorundem judicum man- dare et iniungere curauerunt, vt omnes et singulos processus ac sentencias excommunicacionis, suspensionis et interdicti factos,

Strana 58
58 1342. latos et promulgatos tam auctoritate judicum, Wratislauiensis quam eciam Patauiensis, delegatorum ac subdelegatorum suorum, contra prefatos fratres et quemlibet eorum et loca eorundem ac adhe- rentes eis occasione prenominate ecclesie in Noua Pilzna ad in- stanciam memorati Zacharie latos et latas faceremus et procura- remus cum effectu infra octo dies continuos a die monicionis ipsorum numerandos in locis eisdem, vbi premisse sentencie pro- cessus infra predictam nostram dyocesim promulgati fuerunt, publice in ecclesiis eiusdem nostre dyocesis infra missarum sollempnia, que circa hoc adhiberi consueuit, reuocari et penitus retractari ac nichilominus ipsos soli reuocare et retractare deberemus. Volentes igitur, vt tenemur mandata apostolica obedire, omnes et singulos me- moratos processus auctoritate predictorum, vt premittitur, judicum promulgatos, factos et latos retractamus presentibus et nichilominus reuocamus, honestati vestre in virtute sancte obediencie et sub ex- communicacionis pena firmiter iniungentes, quatinus et vos huius- modi processus in vestris ecclesiis et precipue, cum per predictos Cruciferos seu fratres de domo Theutunica vel procuratorem ipso- rum fueritis requisiti reuocare ac retractare curetis ipsosque re- uocatos et retractos fore publice nunccietis. Datum in Rudnicz anno domini MCCCXLI°, VI. Kalendas Januarii. Original v král. archivu v Drážďanech. — Emler, Regesta IV. č. 847. 53. 1342. 5. ledna. Klášter svt. Tomáše na Malé Straně. Sporné strany v rozepři o kostel farní v Plzni zvolily si za roz- sudí Ludvíka, z řádu bratří poustevníků a M. Jana Paduanského, kteří vše znovu v úvahu vzavše, po zralém uvážení vynesli tento nález. Řádu německému přísluší dle řádného udělení krále právo podací ke kostelu plzeňskému. Dle privilegií od papežův udělených má řád právo na všech svých farách ustanovovati správce a faráře. Dřívější faráři plzeňští z řádu něm. byli se schválením tehdejších administratorův ustanoveni a rovněž i nynější farář Reichlin byl potvrzen od biskupa pražského. Proto z těchto důvodů rozhodují rozsudí ve prospěch Reichlina a tedy i řádu německého a odporu- čují tento nález svůj rozsudím od papeže jmenovaným k schválení.

Strana 59
1342. 59 Venerabilibus viris ac dominis Augustino abbati monasterii Gradycensis prope Olomucz, ordinis Premonstratensis et Bartho- lomeo, preposito ecclesie Olomucensis, judicibus in causa ecclesie parochialis in Nova Pylzna vertente inter religiosos viros dominum Styborium ac Reychlinum plebanum dicte ecclesie ex vna parte et Zachariam plebanum de Ryssud ex altera, per sedem aposto- licam deputati, frater Luduicus ordinis Heremitarum et magister Johannes dictus Paduanus, doctor decretorum, in predicta causa arbitratores per supradictas partes concorditer electi, debitam reuerenciam et honorem. Noueritis, quod sicut ex auctoritate nobis per vos tradita in accessoriis ipsius cause iuris ordine obseruato, visis vtriusque partis juribus cum exacta diligencia processimus, sic in principali predicte cause modo meliori ac diligenciori iuris tamen ordine per omnia obseruato, inuestigatis quoque ad ple- num ipsius cause meritis tum exactis, actitatis coram diuersis ju- dicibus a sede apostolica delegatis et eorum subdelegatis tum eciam ex instrumentis seu literis publicis et priuatis procedentes, inuenimus primo ex litteris et donacione libera excellentissimi do- mini regis Boemie, predictos fratres esse et fuisse in possessione pacifica et quieta uel quasi iuris presentandi ad ecclesiam supra- dictam. Inuenimus eciam ex litteris sanctissimorum pontificum Ro- manorum ipsis fratribus et ordini eorum, concessis, eosdem fratres potuisse et posse omnes ecclesias parochiales eis donatas et do- nandas regere et tenere, ac eos veros et legittimos dictarum eccle- siarum parochialium esse posse rectores et plebanos. Inuenimus eciam predictos fratres ex institucione dominorum administratorum episcopatus Pragensis fuisse et ex nunc fratrem Reychlinum ex institucione domini episcopi Pragensis verum et legittimum esse et fuisse rectorem et plebanum ecclesie memorate. Ideo dei nomine inuocato predicto fratri Reychlino et per consequens ceteris fratri- bus eiusdem ordinis ex premissis per nostram sentenciam inue- nimus, tamquam vero et legittimo plebano, declarantes esse debi- tam et adiudicantes ecclesiam cum suis pertinenciis et juribus memoratam. Hoc vestre circumspecte reuerencie presentibus eno- dantes supradicta omnia et singula tamquam iuri consona aucto- ritate vobis in hac parte commissa posse confirmari et decern predictum fratrem Reychlinum et per consequens alios fratres eiusdem ordinis in possessionem vel quasi ipsius ecclesie et iurium esse mittendum. In quorum omnium testimonium presentes litteras per notarios infrascriptos publicari et in formam publicam redigi

Strana 60
60 1343. mandauimus et subscripcione ipsorum ac nostrorum sigillorum appensionibus communiri. Actum et datum in monasterio ad sanc- tum Thomam in Minori ciuitate Pragensi in stuba minori ipsorum fratrum anno domini millesimo trecentesimo quadragesimo secundo, indiccione decima, proxima die sabbati post Circumcisionem do- mini, presentibus discretis et religiosis viris Conrado priore, Leut- holdo lectore, fratribus monasterii supradicti ordinis Heremitarum et fratre Johanne, priore de Menelnico eiusdem ordinis, Symone plebano de Gyczyn et Johanne rectore paruulorum ad sanctum Benedictum in Maiori ciuitate Pragensi nec non pluribus fide dig- nis ad hoc rogatis specialiter et vocatis. Et ego Petrus quondam Michaelis de Praga publ. aut. imp. notarius etc. Signum. Item ego Albertus quondam Wilhelmi de Voycow prag. dioc. publ. auct. s. imp. notar. Signum. Orig. perg. v král. saském stat. archivu v Dražďanech č. 2906. Na proužcích perg. dvě pečeti. — Emler, Regesta IV. č. 1060. 54. 1343 1. února. Petr rychtář, Jeklín Pavlův, Mikuláš Hacker, Jindřich Motler, Dominik z Budějovic, Herman z Dobřan, Albert vinárník, Mi- roslav postřihač, Mikuláš Speytel, Fridrich z Pomuka, Oldřich kramář, Konrad Micko, Petr Scharf, měšťané a přísežní města Nového Plzně svědčí, že opat Plaský prodal nově zdělané pozemky u Všerub Otovi ze Sulislavi (= Zsulaw)? Emlerova Regesta IV. č. 1221. 55. 1343. 22. května. Litice. Rus z Litic, podkomoří a synové bratra jeho Protivy, Půta, Rus a Racek, učinili se svolením krále Jana i markrabí Karla výměnu s obcí plzeňskou. Obec plzeňská postoupila pánům z Litic část

Strana 61
1343. 61 pastvin svých (na Borech), kteréž hraničily s pozemky litickými, a páni litičtí postoupili za to část svých pozemků Plzeňským v těchže stranách k Doudlevcům. Řeka od Litic tekoucí patří pánům z Litic, kteří dovolují, aby Plzeňští tu mohli v ní dobytek svůj napájeti. Wir Russ von Luticz Camerer des Reiche ze Bechem vnn vnsers Pruders soen Prothiwa, Potho, Russo, Raczko vnd andere vnser Erbn vnd Kinder, veriehen vnd bechenen offencleich allen den, di disen prief sechen oder horen lesen, daz von svnderleichen genaden, gvnst, willen vnd auch von dem gepot vnser hogeborn fvrsten und hern, von vnsers genedigen hern Johannes Konik ze Bechem vnd seynes Edeln svns Karolo Margraff ze Merhern, ayn wechsel getan ist vnd ain Marichait geleit zwischen vns vnd den Ersamen Purgern Reichen vnd arm der Stat ze Pylzen. Da von emal lange zeit zwischen vns vnn in, Krig vnd zwaivng ist gewest, also daz di solben Purger vns ayn tail ir haid abgetreten habn, das tail das anruet vnser aigen ze Luticz vnd daz tail der selben haid, daz noch der selben Purger ist vnn ir Stat, als di Rain vnd di trat geleit ist vnn auzgemerket, daz wir von Luticz, di ege- nanten vnser Erbn vnn vnser nach kvmpftigen, ader wer des Hauz ze Luticz inhaber wirt, schullen noch mygen diselben Pur- ger noch ir Stat doran ny vnn furbas niht engen ir hindern noch kaynen schaden tvn ewicleichen. So hab wir egenanten von Luticz denselben Purgern ze Pylzen vnd ir Stat hinwider abge- treten von dem weg, der da get in den grunt, da durich di pur- ger aynen grawen habn gefarn durch daz wissemat in daz wasser von Luticz, also was von dem selben grawen, den da purger habn gefarn in das wasser, Ekker, wissemat, Perg vnd tall genseit des wassers gen der Stat vnd hin ab an Vdlowiczer aigen, daz selbe gut, Ekker, wissemat, Perg vnd tall, das ist alles ze mal gancz gar Recht, Redicleich vnn vrei derselben purger vnd ir Stat ze Pylzen, das wir egenanten von Luticz, vnser Erbn vnn vnser nach kvmpftigen, ader wer daz Hauz ze Luticz in ne hat, dor an di selben purger noch ir Stat ny vnd furbas niht engen ir noch hindern, noch kaynen schaden schullen tvn ewicleichen. Wir tvn auch ze wissen, daz daz egenant Wasser von Luticz vnser ist vnd niht der Purger von Pylzen noch ir Stat, den daz si ir Viech groz vnd clein dar in trenken, treiben vnd stellen my- gen, als dik vnn als oft in des not ist ader wirt vreileichen, aber vber daz wasser gen Luticz auf vnser gut sol man es niht treiben

Strana 62
62 1343. noch gen laszen, daz vns an vnserm gut, eckker vnn wissemat kain schade icht gesche, vnd ob wir von Luticz wellen ayn Mull zla- hen vnd paven auf vnser gut in das wasser, dar an schullen di egenanten Purger vns nit irn vber niht hindern. Wir gelowen auch an disen prief pei vnser trewen disen wechsel, der getan ist zwischen vns vnd den purgern vnn di berichtignn nu vnn furbas als es da vor ist geschriben, ganz, Stet, vnzerbrochencleich, ewicleich behalden vnd dar vber ze ayner ewigen vrkont diser sach hab wir Russ von Luticz, der egenant Camerer ze Bechem, Prothiwa vnn Potho di egenanten, vnser drei Ingesigil gehengt an disen prief. Daz ist geschehen ze Luticz an vnsers hern Crist auffert tag nach Christ purt, da man zalt, dreizehen hundert Jar vnn in dem drei vnd vierzigsten Jar. Na rubu: Pro metis in Liticz. Listina úplně zachovalá v českém museu zemském v Praze, se třemi visutými pečeťmi na proužcích též zachovalými. Na všech třech pečetech spatřují se ve štítě tři pokosná vystupující břevna od pravé k levé straně. Opisy písmem majuskulním 1. pečeť: S. Rusconis de Lutitcz. 2. S. Prothisa de Lutitz. 3. S. Pote de Luticz. — Emler, Re- gesta IV. č. 1266. 56. 1343. 22. května. Plzeň. Richtář, konšelé i všecka obec m. Plzně se svolením krále Jana i syna jeho, markrabí Karla, postupují výměnou některé pozemky své na Borech ležící pánům Litickým. Wir Petr, richter, Jacub Pawl, Herman von dem Dobrzan, Hacker, Dominik Budweiser, Albrecht Weinschenk, Heinrich Motler, Miloslaw gewant Sneider, Fridreich von Pomuk, Vlricus. Cromer, Petr Scharff, Niclas von der Miz, Cunrat Miczko, die geswor- nen Purger vnd die gemeine aller Purger, reich vnd arm, stat der zu Pilzen bechennen vnd verihen offenlichen allen den, die disen brieff sehen ader heren lesen, das von sunderli- chen genaden, gunst vnd willen vnd auch von dem gepot, vnser hochgeporen frusten vnd hern, von hern Johannis, vnsers genedigen kuniges zu Beheim vnd senes edlen sunes hern Ka- rolo Margraff zu Merhern, ein wechsel getan ist vnd marich-

Strana 63
1343. 63 schafft gelait czwischen den edlen heren vnd vns, czuischen hern Rusen von Luticz, Camrer des Raiche zu Beheim vnd seines pruder sun Protiwa, Pothen, Rusen, Raczken vnd anderer erben vnd kinder, du von emal lange czeit ezwischen vns vnd in, krig vnd czwaunk ist gewest, also das wir purger dem selben heren ein tayl vnser heide abgetreten haben, das tail daz anrurt daz aigen zu Luticz vnd daz tayl der selben haide, das noch vnser vnd vnser stat ist, alz dy rayn vnd trat geleit ist vnd ausgemer- ket, das man vns vnd vnser stat an dem selben teyl der heyde, dy noch vnser ist, dy selben heren von Luticz, ir erben noch kunftigen, ader wer daz haws ze Lutycz ymne hat, nu vnd furpas nicht engen nicht hinder[n] noch cheinen schaden nich tun schul- len ewiglich. So haben dyselben herren von Lutycz vns vnd vnser stat heruider abgetreten von dem wegen, der do get in dem grunt, do durch wir einen graben haben gefaren durch das wismaet in das woser von Luticz, also was von dem graben, den wir gefaren haben in dasselbe woser, ecker, wisemath, perge vnd tal, leyt hy disert hes des wossers gen vnser stat vnd hyn ab an Odle- wicer aygen, dasselbe gut, ecker, wismat, perge vnd tal, dos ist alles czemal gancz, gar, recht, redlich vnd vrey vnser vnd vnser stat; das vns dy selben herren von Lutycz ir erben. ir noch kumftigen, ader wer das haws czo Lutitz ynnhaben wirt, nu vnd furpas nicht engen, noch hindern, noch cheinen schaden nicht tun sollen ewiglich. Wir purgger von Pilzen tun auch kunt, daz egenantes wasser der herren selben von Luticz ist vnd nich vnser, denn das wir vnser vnd vnser stat wieh gros vnd kleine, freylich doym trenken, treyben vnd stellen mugen, als dyk und als aft ym des not ist, ader dufter wirt, sunder vber das wasser gen Luticz sol man es nich treiben noch lossen gehen- daz den egenanten herren an ackern, wismaet vn d an anderm yrem gut cheim schad nicht gescheh, vnd ab dyselben herren von Luticz wellen ein mul bawen ader slohen auff ir gut in das egenant wasser, doran sull wir purger sy mit vnseren vber nich hinder. Wir purger von Pilzen geloben an diesem brieff wei vnserm in trewen disen wechsel, der getan ist vnd geschehen czwischen den herren von Luticz vnd vns, vnd dy worichtygung, als es do wor ist geschriben, gancz, stet vnd vnczebrochen ewiglichen behalden vnd dor vber zu ein ewigen vrkund diser such, hab wir das gros ingesigl vnser stat gehengt an disen brieff. Das ist geschehen zu Pilzen an vnsers herrn Cristi aufftertog noch Cristz gepurte, do man czalt, dreizehenhundert jar vnd in drey vnd virczigsten jare,

Strana 64
64 1343 — 1344. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 2. — Emler, Regesta IV. č. 1265. 57. 1343. 23. června. Praha. Karel, markrabí moravský, stvrzuje výměnu vzájemnou pozemků, kterou spolu učinili město Plzeň a páni z Litic. Nos Karolus, domini regis Boemie primogenitus, marchio Morauie. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod cum inter paternos et nostros fideles dilectos Rusonem de Luticz, sub- camerarium regni Boemie, ac fratrueles suos ac heredes ipsorum parte ex vna et ciuitatem Pilznensem ac ciues eiusdem parte ex altera, super metis et limitibus eorum hinc inde suborta fuisset materia questionis et diucius ventilata, tandem heedem partes vse consilio seniori pro comodo et bono pacis devenerint ad concordie vnionem, prout in literis ipsorum vtrobique confectis et hinc inde datis plenius continetur, petentes nos cum instancia, quatenus huius- modi concordiam seu amicabilem composicionem dignaremur appro- bare, ratificare et de benignitate solita confirmare. Nos vtrarum parcium iustis et racionabilibus supplicacionibus fauorabiliter in- clinati huic concordie et amicabili composicioni, prout de verbo ad verbum in literis predicti Rusonis ac eciam prefate ciuitatis Plznensis plenius apparet, nostrum beniuolum damus et prebemus consensum, ipsamque gratam et ratam habentes, eam de certa nostra sciencia confirmamus perpetuis temporibus duraturam. Harum nostrarum testimonio literarum, quibus nostrum sigillum duximus appendendum. Datum Prage in vigilia beati Johannis Baptiste, anno domini millesimo trecentesimo quadragesimo tercio. Nadpis: Confirmacio concordie inter ciuitatem et dominum Ruso- nem super limitibus et metis. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 2. — Emler, Regesta, IV. č. 1284. 58. 1344. 5. ledna. Roudnice. Arnošť, biskup pražský, k žádosti Ctibora, provinciala řádu něm. stvrzuje v doslovném znění list krále Jana z r. 1322, kterým řádu

Strana 65
1344. 65 německých rytířů udělil právo podací kostela Všech Svatých za městem a svt. Bartoloměje v městě Plzni. In dei nomine amen. Nos Arnestus dei et apostolice sedis gracia pragensis episcopus, tenore presentis pagine notum facimus inspectoribus vniuersis, quod anno domini millesimo trecentesimo quadragesimo quarto, indiccione XII. die quinta mensis Januarii in castro nostro Rudnicz honorabilis ac religiosus vir, frater Czsti- borius, prouincialis cruciferorum domus theutunice per Boemiam et Morauiam, nostram accedens presenciam literam quandam vitu- line pellis rasam ex utraque parte, cum maiori sigillo domini nostri Johannis illustris regis Boemie sigillatam, non cancellatam, non rasam, non abolitam, nec in aliqua sui parte viciatam, sed omni suspicione, reprehensione et vicio carentem nobis exhibuit, conti- nencie et tenoris de verbo ad verbum infrascripti: [Následuje doslovné znění lístu kr. Jana d. v Lucemburce 1322 d. 22. dubna. Viz č. 17.] Supplicauitque nobis humiliter suo et fratrum ordinis sui nomine, vt donacionem juris patronatus factam fra- tribus ordinis predicti per dominum regem predictum in ecclesiis predictis dei pure et gloriose matris sue beate Marie semper vir- ginis intuitu de benignitate solita ratificare, approbare et ex certa nostra scientia confirmare dignaremur. Nos vero intente, sagaciter, et sollerter in animo nostro reuoluentes, quod tunc deo gratum prebemus obsequium, dum viris, qui mundi huius spretis deliciis voluntati renuncciarunt proprie diuino se cultui in totum et per omnia mancipantes nos graciosos exhibemus, peticionem predictam admisimus, huiusmodi donationem fauore plenam ratificantes, appro- bantes et ex certa nostra sciencia, quoad omnes suas clausulas confirmantes, volentes, vt, dum ecclesiam seu ecclesias huiusmodi vacare contigerit, ad eas uel earum alteram persona ydonea nobis uel nostris successoribus canonice tamen intrantibus presentetur, per nos uel eum, cui hoc specialiter commiserimus confirmanda. Optamus eciam, vt quicumque nostras ratificacionem, approbacio- nem et confirmacionem in aliquo turbare seu infringere non attem- ptauerit, renumeracionis eterne stipendium obtineat, qui autem eandem quouis modo offendere seu inmutare presumpserit, indig- nationem omnipotentis dei, beate Marie semper virginis, beatis- simorum martirum, patronorum nostrorum Viti, Wenczeslai atque Adalberti omniumque sanctorum se nouerit incursurum. Vt autem ratificacio, approbacio et confirmacio nostre robur perpetue obti- neant firmitatis, presentes fieri et sigillorum nostrorum munimine 5

Strana 66
66 1344. iussimus roborari. Actum et datum anno, indiccione, mense, die et loco, quibus supra. Orig. perg. v státním archivu v Drážďanech č. 2969. Pečet na červených a zelených hedbávných nitích zavěšená, chybí. - Emler, Regesta, IV. č. 1368. 59. 1344. 20. února. Plzeň. Richtář a konšelé m. Nov. Plzně svědčí, že farář Reichlin se svo- lením řádu svého zakoupil od měštěnína Dominika z Budějovic dům, ležící mezi domy Pertolda Šmidmulnera a Mikuláše mincíře, kterýžto dům má povždy patřiti k farnímu kostelu. Pouze mají faráři platiti z toho domu, kdykoli by berně uložena byla, z pěti hřiven. Ne gesta et facta ex obliuione hominum a memorie cellula euanescant, opportunum est, vt voce testium et testimonio litera- rum roborentur. Ideoque nos Petrus judex, Jacobus Pauli, Her- manus de Dobersano, Nicolaus Hacher, Dominicus Budweisser, Albertus pincerna, Heinricus Motler, Milozlaus pannicida, Fridli- nus de Pomuk, Vlricus institor, Petrus Scharf, Nicolaus Spacill et Chonradus Wankonisse, jurati ciues ciuitatis Noue Pylzne, reco- gnoscimus tenore presencium vniuersis, tam presentibus quam fu- turis, ad quorum noticiam presens scriptum peruenerit, publice protestantes, quod honorabilis vir et religiosus dominus Reichli- nus, noster plebanus, ordinis fratrum ac dominorum sancte Marie domus thevthonice, cum plenaria voluntate domini .. comenda- toris et aliorum superiorum suorum, nec non cum consensu suo- rum confratrum, emit rite et racionabiliter ac comparauit cum prompta pecunia ordinis sui domum, quam nunc idem plebanus noster cum suis confratribus inhabitat, ab honesto viro Dominico Budwoisser, nostro predicto iurato, conciue, conthorale sua et ab eorum heredibus, que quidem domus sita est in nostra predicta ciuitate inter domos Perchtoldi Smidmulneri et Nycolai monetarii, nostrorum conciuium sic, quod eadem domus, non obstante obsta- culo quorumlibet inpedimentorum, debet ad ipsos predictos fratres et dominos domus theotonice et ad ordinem ipsorum necnon pro

Strana 67
1344. 67 dote ad parrochialem ecclesiam prenotate ciuitatis nostre nunc et inantea perpetuis temporibus pertinere. Nichilominus quandocunque et quocienscunque nobis ac nostre pretacte ciuitati collecta inpo- sita fuerit, tunc ad solucionem huiusmodi collecte, qualitercunque recipietur, prenotatus dominus Reichlinus, plebanus noster, aut eo non existente, sui ordinis confratres vel quicunque nobis ac nostre ciuitati pro vero plebano et legittimo datus fuerit, soluet et so- luent solummodo domo de antedicta de quinque marcis beniuole et sine omni contradiccione. In cuius rei euidens et perpetuum testimonium maius nostre ciuitatis sigillum presentibus est appen- sum. Datum in Pylzna proxima feria sexta ante dominicam Inuo- cauit, anno domini millesimo trecentesimo quadragesimo quarto. Listina pergamenová v musen plzeňském; pečet chybí [Na rubu]: Hec litera super domum fratrum, quam inhabitant (a jinou rukou dále) et quantum debent censuare de quinque sexagenis. [Pod tím pozdější rukou]: Koupen duom farský N. 141. — Emler, Regesta IV. č. 1377. - Hruška, Pam. kniha m. Plzně 13. 60. 1344. 9. října. Pertold Rubáš, soukenník, měštan plzeňský, odkazuje svůj masný krám ležící mezi krámy Zumperovým a Jakla Dobrého, synu svému Konradovi, s tím však, aby syn jeho každého roku z toho krámu dal na službu boží za duše Pertolda a manželky jeho. In nomine domini amen. Vt maior fides hiis apponatur, que fiunt in tempore, necesse est scripturam fieri, que continet testi- monium veritatis. Notum sit vniuersis presentibus et futuris, quod ego Pertholdus pannifex, dictus Rubasch, ciuis in Noua Pilzna, in puncto mee mortis maccellum meum inter maccella Zumperi ex vna et Jaklini Dobre parte ex altera situm, in Noua Pilzna, Con- rado, filio meo dilecto, in salutare remedium anime mee et coniugis mee et aliorum meorum amicorum donaui, legaui et disposui ad tempora vite sue, vt idem filius meus huiusmodi maccellum sine omni meorum amicorum impedimento in posse suo habeat et singulis annis per- petue aniuersarium animarum nostrarum in parrochiali nostra ec- clesia quolibet anno semel tempore debito cum scitu et euidenti

Strana 68
68 1347. testimonio honorifice debeat celebrare. Et post obitum ipsius Con- radi, filii mei dilecti predicti, quicunque vicinior erit amicus in linea consanquineitatis, idem debet huiusmodi maccellum regere et predictum nostrum anniuersarium singulis annis peragere, prout superius est expressum. In cuius rei euidens maius nostre ciui- tatis Noue Pilzne sigillum ad preces meas presentibus est appen- sum. Datum die sancti Dyonisii anno domini millesimo trecente- simo quadragesimo quarto. Z nejstarší knihy priv. a závětí. f. A. 13. — Emler, Regesta IV. č. 1453. 61. 1347. 1. května. Konšelé plzeňští dovolují rybáku Trojanovi, spoluměštěnínu, aby si na městišti obecním za chorem kláštera františkánského při řece Ouhlavě zříditi mohl rybníček. Z rybníčku toho a z domku, který si tam Trojan vystavěl, má on i jeho nástupcové ročně platiti obci 40 gr. praž. In nomine domini amen. Ne gesta mortalium in obliuionem per- ueniant, opportunum est fieri scripturam, que continet testimonium veritatis. Nos igitur Petrus iudex, Nicolaus Hacker, Heinricus Mot- ler, Johannes de Dobersano, Milosslaus pannicida, Fridlinus de Pomuk, Hincho Hacher, Petrus de Jechnicz, Heinricus Redczicer, Paulus Juuenis, Vlricus Institor, Goczlinus Juuenis Motler et Hainlinus de Krolowicz, iurati ciues ciuitatis Noue Pilzne recognos- cimus tenore presencium vniuersis publice protestantes, quod nos matura deliberacione mediante in nostre ciuitatis pleno consilio ac de consensu pociorum nostrorum ciuium dedimus plenam li- cenciam Troiano, piscatori, nostro ciui, aream ad effodiendam, que sita est foris nostram ciuitatem retro chorum fratrum Minorum et penes flumen Anglauia nominatum, ibidemque de predicta area piscinam locandam et faciendam, que debet transire ad litus seu ad alteram partem fossati et ad illam piscinam aqua seu riwulus. qui transit et exiit de fonte, qui est in fossato nostre ciuitatis, meatum liberum habere debet et transitum solutum. Et hanc pis- cinam debet idem Troianus, heredes sui et successores nunc et inantea perpetuis temporibus per se et ad ipsorum vtilitatem cum

Strana 69
1349. 69 domuncula, quam penes predictam piscinam edificauit, tenere, pos- sidere et habere et nostre ciuitati de ipsa piscina singulis annis perpetue veri census quadraginta grossos Pragenses denarios, me- dietatem horum denariorum in die beati Georgii et residuam me- dietatem in festo sancti Martini beniuole prenotatus Troianus, he- redes eius et successores dare et integre presentare. In cuius rei euidens et perpetuum testimonium maius nostre ciuitatis sigillum presentibus est appensum. Datum et actum in pleno nostro con- silio in die beatorum Philippi et Jacobi apostolorum anno domini millesimo trecentesimo quadragesimo septimo. Listina pergamenová v museu plzeňském, pečet chybí; listina prostřižená. Na rubu N. 442. 1347. — Opis v nejstarší knize priv. a závětí f A. 14. — U Emlera Regesta, IV. č. 907. s chybným datem z r. 1341. přichází. 62. 1349. 21. ledna. Frankfurt. Císař Karel IV. obnovuje Joštovi z Rožmberka a bratřím jeho zástavu, kterouž král Jan jim zapsal průvod a mýto mezi Plzní až k Bubnu z oné strany Mýta a připisuje k tomu k dřívější summě (400 kop gr.) ještě 800 kop gr. [„quia pridem nobili Jo- doco et suis fratribus de Rosemberg, conductus et teloneum inter civitatem Pilsnam usque ad Buben ab alia parte Mutae ex opposito cum suis utilitatibus ac pertinentiis pro certa summa pecuniae obligata fuerint“.] Listina v archivu Třeboňském. 63. 1349. 26. června. Frankfurt. Karel, římský a český král, potvrzuje list krále Jana z r. 1331., kterým osvobozuje ves Ejpovice k špitálu svt. Maří Majdaleny v Plzni od Konrada z Dobřan přikoupenou, od berně královské. Karolus, dei gracia Romanorum rex semper augustus et Boe- mie rex. Notum facimus vniuersis presentes literas visuris ac au-

Strana 70
70 1350. dituris, quod pro parte pauperum ac infirmorum hominum, degen- cium extra muros ciuitatis Pilznensis, nuper maiestati nostre ob- lata peticio continebat, quatenus ipsis literas diue memorie illustris Johannis, quondam Boemie regis, genitoris nostri Karissimi, ap- probare, ratificare ac confirmare de benignitate regia dignaremur, quorum tenor per omnia sequitur in hec verba: [Na to následuje listina kr. Jana z r. 1331. d. 8. září v Praze. Viz č. 32.] Nos igitur prefatorum hominum infirmorum supplicacionis instanciam, presertim cum iuste petentibus non sit denegandum (sic) assensus, predictas literas cum omnibus suis tenoribus et clausulis de verbo ad verbum, prout presentibus inserte sunt, et prout pro- uide et rite processerunt, de certa nostra sciencia et gracia spe- ciali ratificamus, approbamus et per omnia presentibus confirmamus. In quorum euidenciam et certitudinem pleniorem presentibus nostre maiestatis sigillum duximus appendendum. Datum Frankenfurt anno domini M'CCCOXLIX°. VI.° Kalendas Julii, regnorum nostrorum anno III o Z nejstarší knihy priv. a závětí f. C. 20. 64. 1350. 31. července. Plzeň. Richtář, konšelé i všecka obec m. Nov. Plzně k rozkazu Karla, římského a českého krále, od podkomořího Rusa z Litic k poradě svolaní, zavazují se tímto listem prvorozenému synu královu Václa- vovi poslušenstvím pod přísahou a slibují poslušnosť tuto, kdyby Václav zemřel, zachovati nejstaršímu vždy z jeho dědiců po meči budsi syn, bratr aneb jiný přibuzný. Nos judex, jurati et vniuersitas ciuium ciuitatis Noue Pylzne notum facimus vniuersis, quod pridem ad mandatum serenissimi ac inuictissimi principis ac domini nostri, graciosi domini Karoli, Romanorum semper Augusti et Boemie regis, nobis communiter per virum nobilem dominum Russonem de Luticz, regni Boemie subcamerarium in consilium convocatis, prefatus dominus Russo vice et nomine predicti nostri graciosi nos cum instancia requi- siuit, vt considerata antiqua regni Boemie conswetudine dudum laudabiliter obseruata nec non ordinacione prouida, quam clare

Strana 71
1350. 71 memorie illustris et magnificus princeps ac dominus Johannes, quondam Boemie rex, genitor eiusdem domini nostri, matura de- liberacione instituisse dinoscitur, qua ipse prefatum dominum nostrum, Romanorum et Boemie regem, primogenitum suum eiusque heredes et successores per masculinam lineam descendentes ab ipso in prefato regno suo Boemie, suos heredes et successores esse constituit, voluit et decreuit, nos eciam illustri principi et do- mino nostro, domino Wenceslao, prefati domini nostri, Romanorum (et) Boemie regis, primogenito, corporalia juramenta omagii, obe- diencie atque fidelitatis debite prestaremus. Nos igitur prefati regni Boemie approbate et laudabiliter obseruate conswetudini et ordi- nacioni predicte, quam prefatus dominus noster, dominus Johannes, olim Boemie rex, memorie recolende, prouida deliberacione pridem instituit, assensum prebere volentes ac debite fidelitatis obsequiis ac obediencie solita feruencius inherere, animo deliberato non per errorem aut improuide, sed omnium votis communiter accedentibus eidem domino Wencezlao huiusmodi juramenta cor- poraliter prestitimus et prestamus nec non promisimus et promit- timus bona nostra fide et sine omni dolo pro nobis, heredibus et successoribus nostris in perpetuum ad prefatum dominum nostrum Wencezlaum, in casu, vbi fortasse serenissimum dominum nostrum, genitorem ipsius, quem deus omnipotens custodire dignetur, ab hac luce emigrare contingeret, inmediate habere respectum sibique tamquam regi Boemie nec non vero, legittimo et naturali domino nostro in omnibus et in singulis parere et intendere et absque omnis contradiccionis impedimenti seu difficultatis obstaculo fide- liter obedire, promittentes nichilominus bona nostra fide sine dolo pro nobis, heredibus nostris et successoribus, vt premittitur, eadem juramenta corporalia de fide, legalitate et obediencia seruando non exstante prefato domino nostro Wencezlao, suo primogenito, vel illo non existente, seniori suorum heredum vel ipso absque here- dibus decedente, fratri suo seniori, si quem habuerit, aut illo de- cedente, seniori eiusdem fratris heredi et sic de nunc in antea senioribus fratribus ac seniorum fratrum senioribus heredibus in linea sexus masculini procedendo continue prestare et corpo- raliter facere perpetuis temporibus affuturis. Presencium sub nostre ciuitatis sigillo testimonio literarum. Datum in Pylzna anno do- mini millesimo trecentesimo quinguagesimo jubileo, sabbato pro- ximo post festum s. Jacobi apostoli. [Na rubu jinou rukou]: Omagium ciuitatis Pilznensis.

Strana 72
72 1350. Orig. perg. úplně zachovalý v cís. státním archivu ve Vídni; větší městská pečeť vosku nebarveného, na proužku perg. visící též zachovalá. — M. Hruška, kniha pam. král. m. Plzně p. 14. 65. 1350. 13. října. Praha. Karel, římský a český král, pro zásluhy Jindřicha a Přibíka, bratří, a Bohuslava, strýce jejich, daruje jim dědičně ves Letkov se vším příslušenstvím a pro obzvláštní zásluhy Přibislava, arci- děkana bilínského a dvořenína svého osvobozuje ves Letkov ode všech jiných služeb a povinností. Ve všech rozepřích, jmění, cti a života se týkajících mají toliko před soud samého krále pohnáni býti. Kdyby bratři oba i strýc jejich zemřeli, nezůstavivše dědiců mužských, má ves Letkov i všechno jiné zboží jejich se všemi právy a svobodami spadnouti na syny a dcery sester jejich. Karolus, dei gracia Romanorum rex semper augustus et Boe- mie rex. Notum facimus vniuersis, quod attendentes multiplicia merita probitatis dilectorum nobis Henrici et Przibiconis fratrum et Bohuslai, ipsorum patrui, panipariorum regalis curie nostre. quibus iidem cum suis progenitoribus nobis et clare memorie il- lustri Johanni, quondam Boemie regi, genitori nostro carissimo, attento studio placuerunt et in futurum poterunt habundancius complacere, ipsis et eorum heredibus ac successoribus im perpetuum nominatim et expresse, villam siue predium Letkow et omnia et singula bona et pertinencias eiusdem paniparie cum omnibus vtili- tatibus, fructibus, obuencionibus et pertinenciis suis sub ea liber- tate, proprietate et emunitate, sicut a predecessoribus ipsorum possessa sunt, tenta uel habita, damus, conferimus et donamus prefatum predium siue villam et alia bona predicta cum suis per- tinenciis, contemplacione honorabilis Przibislai, archidiaconi Bely- nensis, capellani et familiaris nostri carissimi, et intuitu fidelium obsequiorum ipsius, quibus nostram maiestatem continuato sollici- tudinis studio frequencius honorauit, ab omnibus seruiciis realibus siue personalibus, equi vel alterius modi seruiendi, auctoritate regia presentibus eximentes et nichilominus de omnibus et singu- lis bonis, que industria prefati Przibislai ac dictorum fidelium et progenitorum suorum actenus comparata sunt, et arridente fortuna

Strana 73
1351. 73 comparari uel emi poterunt in futurum, liceat ipsis heredibus et suc- cessoribus ipsorum juxta morem siue ritum regni Boemie vendicione, donacione, commutacione, alienacione, dotaliciorum instauracione et aliis quibuscunque modis tamquam de rebus propriis, suam facere voluntatem, prout melius ipsis et vtilius videbitur expedire. Et de omnibus bonis, prediis et possessionibus huiusmodi, in omnibus causis criminalibus siue ciuilibus, res, vitam tangentibus uel ho- norem, non teneantur coram aliquo comparere citati, nisi dum- taxat in nostre maiestatis presencia aut coram illo judice, quem viue vocis spiraculo duximus subrogandum; necnon propter sin- gularem affectum fauoris et gracie specialis, quibus dictum Przi- bislaum, tamquam bene meritum pie complectimur, decernimus et edicto regio duximus statuendum, quod si prefatos Henricum et Przibiconem, fratres, et Bohuslaum, patruum ipsorum, paniparios nostros et fideles dilectos heredibus sexus masculini non relictis ab hac luce migrare contingeret, quod ex tunc prefata villa Letkow et alia queuis bona ad panipariam spectancia et omnis paniparie jurisdiccio nec non bona queuis industria dicti Przibislai, ipsorum uel progenitorum suorum actenus comportata ac comportanda im- posterum cum omnibus libertatibus, juribus, graciis et emunita- tibus, ut premittitur, ad filios et heredes sororum suarum, si quos habuerint, sine difficultate qualibet libere deuoluantur. Presencium sub nostre maiestatis sigillo testimonio literarum. Datum Prage, anno domini millesimo, trecentesimo quinquagesimo jubileo, in- diccione tercia, XIII. die Octobris, regnorum nostrorum anno quinto. Z konfirmace kr. Václava IV. z r. 1412. d. 2. března v Praze, chované v museu plzeňském. 66. 1351. 9. ledna. Kněz Lucek, syn někdy Fridricha Scharfa, odkazuje všechen statek svůj bratru svému Václavovi, kterýž má pouze vyplatiti Kateřině, dceři již zemřelého jejich bratra Petra, 55 kop gr. praž. In nomine domini amen. Ne gesta mortalium in obliuionem perueniant, necesse est, scripturam fieri, que continet testimonium veritatis. Notum igitur sit vniuersis presentibus et futuris, ad

Strana 74
74 1351. quorum noticiam presens scriptum peruenerit, quod ego Luczko presbiter, filius olim Fridrici Scharffonis, in puncto mortis mee, bene compos racionis mee, racionabiliter in presencia discretorum virorum Pauli iuuenis et Andree Nigri, iuratorum ciuium ciuitatis Noue Pilzne, hanc feci legacionem prout in presentibus continetur, legaui quidem, donaui et benigne disposui Wenceslao, fratri meo carissimo, ciui ipsius ciuitatis Pilzne, et nulli alteri totam partem meam omnium bonorum meorum, quam habui et habeo cum eodem Wenceslao, fratre meo, indiuisam, vbicunque ipsam habeo aut in quocunque loco sitam, quouis nomine nominari potuerit, vt idem Wenceslaus, frater meus, eadem bona porcionis mee per se et ad suam vtilitatem possidere hereditarie debet et in suos proprios vsus sine cuiuslibet hominis impedimento, cuiuscunque status existat, conuertere ita, quod iam dictus frater meus cum eadem parte mea et bonis sibi per me legatis et in presentibus datis facere debet et potest, quidquid omnino sue placuerit voluntati, tamen sub hoc promisso, quod Wenceslaus, prescriptus frater meus, de bonis suis et meis Katherine, filie Petri, olim fratris nostri pie memorie, que adhuc partem suam deputatam ei a Petro patre eius predicto, nobiscum habet, errogare debet et donare quinquaginta quinque sexagenas grossorum denariorum Pragen- sium pro sua porcione et illam proscribi debet et proscribitur eidem Katherine super curiam nostram in Dubraw et super here- ditatem pertinentem curiam ad eandem, et penes hoc Wenceslaus, frater meus iam dictus, debet eandem Katherinam in pane suo habere et benigne tractare, quoad ad annos peruenerit etatis et promota ad panem proprium iuxta ipsius fratris mei consilium et aliorum nostrorum amicorum et in posse suo idem frater meus eandem Katherinam cum porcione sua debet habere et nullus alter sine omni impedimento. Et ipso fratre meo predicto non existente aut defuncto protunc, cuicunque eadem Katherina cum parte sua per Wenceslaum fratrem meum memoratum commissa fuerit, idem, quiscunque est, debet eam cum parte sua in posse habere et regere non obstantibus aliquibus interposicionibus vel impedimentis, utpote est clarius superius premissum. Eciam, cum Wenceslaus predictus uel ille, cui puella predicta per eum com- missa fuerit, tantam pecuniam, videlicet quinquaginta quinque sexagenas grossorum iam dicte puelle expediuerit, tunc eadem curia nostra in Dubraw cum hereditate libera esse debet et omnino soluta. Insuper est sciendum, quod testamentum per Fridricum. olim patrem nostrum ad fratres Predicatores legatum, cum dimidia

Strana 75
1351. 75 sexagena grossorum illud augmentaui sic, vt omni anno perpetui sexaginta octo grossi veri, certi et perpetui census illuc donari debent, XVI grossi pro oleo ad lampadem et quinquaginta duo grossi pro vino pro consecracione sacratissimi corporis domini nostri Ihesu Christi, vt ex eo salus anime mee et aliorum, paren- tum nostrorum predecessorum, ad quos pertinere dinoscitur, auge- atur et vigeat coram altissimo copiosa et huiusmodi censum de- putatum recipiendum de curia olim Martini, sitam sub nostro allodio in Dubraw ita, quandocunque Wenceslaus frater meus se- pedictus tam bonum, certum et perpetuum censum alio in loco comparauerit, vt tunc curia predicta a solucione talis census libera esse debeat et soluta. In cuius rei euidens testimonium maius nostre ciuitatis Pilzne sigillum presentibus est appensum. Datum in Pilzna dominica post epiphaniam proxima anno domini millesimo trecentesimo quinquagesimo primo. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 14. 67. 1351. 23. června. Vrativoj, kanovník a vikář arcib., svoluje jménem arcibiskupovým k tomu, aby vystavěn byl nový kostel pod hradem Vížkou u Druz- dové. Ke kostelu tomu mají přislušeti hrad Vížka a vsi Druzdová a Dolany. Osady tyto přislušely až dosud ke kostelu v Dýšiné, ale pro časté rozvodnění řeky Mže se stávalo, že lidé nemohli do kostela, ano mnozí se i utopili, někteří pak zemřeli bez svátostí. Kostel vystaví pan Racek z Vížky. Kostel ten má býti filialním kostela dejšinského a právo podací přisluší faráři v Dýšiné. K vý- živě kněze patří desátky ze tří popluží, dvou pod hradem a třetího v Dolanech, pak dvůr s lánem polí v Druzdové, který pan Racek sám daroval dědičně kostelu. Na den očištování P. Marie má farář Druzdovský odváděti každého roku do Dýšiny dvě svíce o třech librách na znamení poddanosti své. Cum ex fide dignarum personarum deposicionibus et domini Ottonis, plebani de Dyssyna, confessione facta coram nobis in iudicio, nobis constet, castrum dictum Wyeska et Dolany ac Dru- stowa uillas, situm et sitas inter limites ecclesie parochialis in

Strana 76
76 1351. Dyssyna, tantum ab eadem distare ecclesia, quod homines castri et villarum predictarum propter distanciam et inundacionem flu- minis intermedii dicti wlgariter Myzye, ne dum congruo tempore officiis ecclesiasticis interesse nequeunt, verum eciam plures sub- mergantur et fuerunt submersi, et prout eciam audiuimus, nonnulli ibidem decesserunt quandocunque sine ecclesiasticis sacramentis. maxime eciam, quia predicta ecclesia parochialis in Dyssina ha- bundat in redditibus, ideo inuocato dei nomine nos Wratiuogius, canonicus pragensis ac venerabilis in Christo patris et domini Arnesti, sancte pragensis ecclesie archiepiscopi, in spiritualibus vicarius, de mandato et commissione ipsius domini archiepiscopi, oraculo viueuocis nobis factis, malis et periculis huiusmodi, quantum cum deo possumus, volentes occurrere, presentibus in hiis scriptis decernimus et pronuncciamus, quod ex alia parte fluminis predicti, prope castrum Wyeska per dominum Raczconem, dominum eiusdem castri, erigendam et construendam fore ecclesiam, quam volumus esse filiam et subiectam prefate ecclesie in Dyssyna et eam debere regi, per presbyterum ydoneum ad eam loci dyo- cesano per plebanum in Dyssyna, qui pro tempore fuerit, presen- tandum, cui ex nunc et capellano ipsius pro sustentacione decimas trium araturarum castri predicti, duarum videlicet araturarum sub castro predicto sitarum et tercie site in uilla Dolen ac obla- ciones quascumque hominum castri et Dolany ac Drustowa uilla- rum prenominatarum, earundem tamen villarum decimis exceptis, quas aput ecclesiam in Dyssyna cum determinacione, que infra sequitur, uolumus remanere, nec non curiam in Drustow uilla sic dicta in acie versus Pylznam sitam in monticulo cum suo laneo et decimis ipsius, quem prefatus dominus Raczco de Wyeska eidem capelle erigende hereditarie pro capellanorum sustentacione contulit et donauit, cuius specificacio et situs in literis memorati domini Raczconis super eiusdem lanei donacione confectis ple- nius continetur, annectimus, donamus et vnimus concedentes eidem presbytero, qui pro tempore fuerit, ut hominibus castri et villarum predictarum alias tamen canonice diuina possint officia et ecclesia- stica ministrare sacramenta ipsosque recipere ad sepulturam. Volumus tamen et presentibus diffinimus, quatenus rector ecclesie eiusdem, qui fuerit pro tempore, annis singulis in signum subiec- cionis ecclesie parochiali in Dyssyna in die purificacionis beate Marie Virginis, duos cereos trium librarum offerat quauis excus- sacione cessante. Lata et lecta est hec interlocutoria in curia archiepiscopali pragensi per nos Wratiuogium, ut supra. Anno

Strana 77
1352 — 1353. 77 domini millesimo trecentesimo quinquagesimo primo, die vicesima tercia mensis Junii. In cuius rei testimonium venerabilis in Christo patris et domini domini Arnesti, sancte pragensis ecclesie archie- piscopi et nostrum sigilla presentibus sunt appensa. Original pergam. v museu plzeňském; z dvou pečetí zbyly jen kousky proužků pergam. Na rubu listiny 1351. N 248. Pak dále písmem XIV. stol.: Super filiale ecclesiam in Drustoua. — Hruška, kniha pam. kn. m. Plzně. 14. 68. 1352. 7. listopadu. Praha. Karel, římský a český král, nařizuje rychtáři a konšelům v Plzni, aby byli nápomocni všemi prostředky spoluměštěnínu svému Oldřichu Scheczlovi k dosažení platu, který si zakoupil na vsi Boru. Karolus, dei gracia Romanorum rex semper augustus et Boe- mie rex. Vobis, iudici et iuratis in Pilzna, fidelibus nostris dilec- tis, precipimus et sub obtentu regalis gracie iniungimus presen- tibus seriose, quatenus dilectum nobis Vlricum Scheczel, conciuem vestrum ad assecucionem census sui, quem de villa Bor iure debet percipere et quem, sicut asseritis, iusto precio comparauit, debea- tis sine quauis condicione efficaciter promouere non admittentes eundem in censu predicto per quempiam impediri, ymo verius ipsum adversus iniuriatores et violentes quoslibet, qui iura ipsius dissipare contenderent, auctoritate regia protegatis. Datum Prage feria IV. post festum Omnium Sanctorum proxima, regnorum vero nostrorum anno septimo. Nuemburgensis electus. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 4. 69. 1353. 5. ledna. Markéta Duerrová, odcházejíc na pout do Říma, odkazuje dům svůj v ulici jeptišské chudým jepliškám, aby tu pospolu se sestrou

Strana 78
78 1353. její Kateřinou bydlely. Kdyby dům však přílišnými platy byl obtí- žen, má býti prodán a polovice připadnouti klášteru Minoritskému a polovice špitálu. Z pole u Dobřan má sestře Kateřině ročně se dávati šest měr pšenice neb ječmene, ostatní užitek pak obrátiti se má na službu boží. Kdyby bratr její Jan se vrátil, tu se bez odporu pole to má jemu vydati; pak-li by zemřel Jan nevrátiv se, tu se pole prodati má a polovice peněz dána budiž kostelu do Do- břan a polovice klášteru Minoritskému v Plzni. In nomine domini amen. Cuncta, que geruntur in tempore, simul euanescunt cum tempore, ideo necesse est, subsidio te- stium ac aminiculo scripture roborari. Notum sit igitur vniuersis presentibus et futuris hanc literam inspecturis, quod ego Marga- retha Duerra limina sanctorum videlicet Petri et Pauli intendens visitare, sano corpore et matura deliberacione de meis bonis, que deus michi ex sua gracia ordinauit, ordino et lego domum meam, sitam retro Pesskonem Orziesskonis in plathea monialium, pro- communi domo pauperum monialium vna cum sorore mea Katherina, quam diu vita ei fuerit comes, seu aliarum pauperum quarumcun- que deo deuote seruiencium, pro salute mee anime eternaliter volo conseruari, condicione tamen tali interposita, quod soror mea Katherina in predicta domo talem prerogatum habeat, quod nul- lum censum dare debet ac in procuracione lignorum dicta soror mea Katherina totaliter supportata sit. Preterea eciam condicione tali adiecta, quod si ciues nostre ciuitatis Pilzne predictam do- mum innimia steura seu exaccione seu quacunque agrauacione alia, quod dante deo absit, nimium vellent onerare, ex tunc sepe dicta domus vendi debet, a quocunque presens scriptum teneatur, et media pars denariorum ad claustrum fratrum Minorum ob re- uerenciam beate Virginis Marie ad perpetuum lumen debet dari, et alia media pars ad hospitale pro infirmis ibi iacentibus pro- remedio mee anime eternaliter volo deputari. Item ordino et lego agrum meum situatum penes Dobrzanam, a quocumque presens cartha reseruatur, volo ut sorori mee Katherine predicte singulis annis largire debet VI. mensuras siliginis uel sex mensuras ordei et reliqua pars et vtilitas, que prouenit a predicto agro, omni anno pro seruicio animarum parentum meorum seu pro exsequio debet conseruari. Si vero antedicta soror mea Katherina honeste et bene prout amicis meis placuerit, se regere curauerit, ex tunc quidquid eidem sorori mee de predicto agro benefactum fuerit, fauorem meum libenti animo adhibebo. Sin autem frater meus

Strana 79
1354. 79 Johannes ad propria reueniret et dictum agrum arestaret, statim dicto fratri meo sepedictum agrum sine omni contradiccione volo resignari. Si vero iam dictus frater meus ad propria non reueni- ret et si discesserit ab hac vita mortali, quod absit, tunc ager predictus a quocunque cartha hec teneatur, vendi poterit secun- dum consilium amicorum meorum mediante et media pars dena- riorum in Dobrzano ad ecclesiam conseruetur, residua vero pars ad claustrum fratrum Minorum pretactorum pro emundacione pre- nominati luminis eterni et pro salute mee anime omnimode depu- tatur. In cuius rei testimonium presens scriptum sub sigillo iudi- cis nostre ciuitatis et sigillo Hermani de Dobrzano iussimus robo- rari. Datum [anno] domini millesimo trecentesimo quinquagesimo tercio, Nonas Januarii. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 14. 70. 1354. 28. října. Prkoš z Čemín jest dlužen vnuku svému Stanislavovi, synu nebožce Prostěje z Čemín, a nyní mnichu řádu kazatelského (v Plzni), 20 kop gr. praž. jakožto věno jeho a zapisuje mu za to na zboží svém v Čemínech dvě kopy roč. platu. Nouerint vniuersi, quod ego Prkossius de Czemyn tenore presencium recognosco, me et heredes meos religioso viro fratri Stanizlao, olim Prostye de Czemyn, dicti Chura filio, auunculo meo dilecto ordinis fratrum Predicatorum, in viginti sexagenis grossorum Pragensium denariorum, quod pro hereditatibus patri- monii sui, situatis in villa Czemyn et suis appendiis et michi proinde venditis debitorie obligari. Pro eisdem vero viginti sexa- genis rite ac racionabiliter meo et heredum ac successorum meo- rum nomine, ipsi fratri Stanizlao duas sexagenas grossorum Pra- gensium denariorum census annui et liberi super hereditates meas quaslibet in Czemyn et suis terminis sitas, et super ipsarum he- reditatum mearum pertinencias omnes ac singulas, quocunque nomine dictas, vendidi ac vendo, ad habendum, tenendum, vti fruendum, percipiendum et possidendum, eundem censum vendi- tum per ipsum fratrem Stanizlaum et suos posteros huius terre

Strana 80
80 1354. possessores deinceps eo iure proprietario et hereditario quolibet, quo ipse census ad me spectabat talibus tamen condicionibus interiectis, videlicet quod ipsius census medietas, scilicet vna se- xagena in sancti Georgii, et altera medietas, vtputa residua se- xagena in sancti Galli festis singulis ex nunc inantea sub anno quolibet occurrentibus in omnem conuentum dictis fratri Stanizlao et suis posteris premissis de dictis hereditatibus earumque perti- nenciis et possessoribus secundum, quod ius in ipsa villa Czemyn requirit, perpetue solui debet, eo tamen expresse publicato, quod iuxta licenciam seu fauorem per ipsum fratrem Stanizlaum ad preces meas desuper datum licebit pleno iure michi, heredibus aut successoribus meis prefatis dicti census venditi quamlibet se- xagenam census die quocunque, dum id facere possumus aut vo- lumus erga dictos fratrem Stanizlaum aut suos posteros sine inpe- dimento et contradiccione cuiuslibet hominis pro decem sexagenis pecunie prompte et pro vna sexagena grossorum, que tunc eciam pro censu dari debebit, reemere, expedire. Promitto igitur sine dolo malo, bona fide, meo et predictorum heredum ac successorum meorum nomine dictis fratri Stanizlao et suis posteris dictum censum venditum ab inpedimento et inpeticione quorumpiam ho- minum et expresse ab inpedimento et inpeticione domine Wyete, vxoris mee, si quam ex parte dotalicii sui super dictas hereditates seu censum venditum moueret, secundum ius terre Boemie in toto et parte tam diu iuste ac rite disbrigare, quousque ipse census venditus per me vel meos heredes aut successores sepedictos reemptus fuerit, vt prefertur, et qui hanc literam habuerit eidem bona fide, debebit per me vel meos heredes aut successores, bo- norum meorum possessores satisfieri de premissis sibique ius conpetit omnium eorundem. In quorum euidenciam sigillum meum, in testimonium vero sigilla strenuorum virorum Nicolai fratruelis mei de Czemyn, et Raczkonis de Newilaw, auunculi mei, ad preces meas presentibus sunt appensa. Datum die beatorum Simonis et Jude apostolorum anno domini millesimo trecentessimo quinqua- gesimo quarto. Listina pergamenová v museu plzeňském; pečeti chybí, jen tři kousky proužků perg. zbyly. Na rubu: Litera super Czemyn lectoris Stanykonis fratrum ordinis Predicatorum. A mezi tím písmem XIV. stol.: Continet Georgii sexagena census, alteram Galli. Starší signa- turu B. 3., novější N. 260. 1354. odkaz klášteru dominikánskému.

Strana 81
1355. 81 71. 1355. 12. března. Klášter kladrubský. Dětřich, probošt v Přešticích, odkazuje převoru Bohuchvalovi a bratřím řádu kazatelského v Plzni roční plat 64 groš. praž. na dvoře kmeta Blažeje ve vsi Nahošicích, začež bratří jsou povínni konati výroční službu boží na sv. Jiljí za duši jeho i jeho příbuzných. In nomine domini amen. Cum inter cetera pericula huius vite transitorie periculum mortis sit valde terribile ac incertum, ideo diuini eloquii ac testacione consulitur fidelium cuilibet, vt sibi de remedio salutari prouideat ac vite beate securitatem conparet seu conquirat. Igitur ego Theodricus, prepositus in Pzreschicz, ordinis sancti Benedicti, huius consilii diuini inspiratus gracia notum facio vniuersis, presentem literam inspecturis seu audit[ur]is, quod sanus existens et conpos racionis, deliberacione premissa ac maturo con- silio habito, fratri Bouchwalo, priori ac fratribus Predicatoribus in ciuitate Pylznensi commorantibus, donaui et dono, condescendo de vno hom ne nomine Blasias cum terra sua in villa, que Nao- schicz nuncupatur, quatenus dictus homo seu successores teneantur et debent singulis annis LXIV. grossos Pragensis monete et aliis minutis ad prefatum censum pertinentibus, predictis fratribus in perpetuum soluere omni frande ac dolo remoto dumtaxat, quod in festo sancti Georgii XXXII. grossos et in festo sancti Galli XXXII. grossos sicut alii homines in predicta villa dictus homo seu successores ipsius dictam pecuniam persoluant tali tamen con- dicione adiuncta, vt ipsi fratres singulis annis in festo sancti Egidii tenebuntur officium defunctorum misse et vigiliarum pro caris meis et in die obitus mei in septimo et in tricesimo et in anniuersario decantare hec perpetue obseruaturi. Rogo autem et volo priorem et fratres, quantum possum, quod iam dictum testamentum seu ele- mosinam a suo conuentu non valeant vendere vel aliquo modo presumant alienare; si autem, quod absit, sepedictum testamentum alienare a connentu attemptauerint, ipso facto virtute presen- cium in Cladrunam ad clastrum cum omnibus iuribus deuol- uatur. Testes et cooperatores huius donacionis sunt venerabilis vir et dominus Raczko, abbas de Cladruna, Theodricus, prepositus de Pzreschicz, et nobilis dominus, vir Johannes dictus Smetana, quo- rum eciam sigillis presens scriptum duximus munimine roborari. Datum in monasterio Cladrubiensi anno domini millesimo trecen- tesimo quinquagesimo quinto, in die sancti Gregorii. 6

Strana 82
82 1356. Original pergamenový v museu plzeňském; pečeti chybí, jen proužky zbyly. Na rubu: Litera super censum in Nahossycz legatum per dominum Theodricum, prepositum in Prssczicz, ordinis s. Benedicti, in festo Georgii 32 gr. et Galli 32 pro anniuersariis. Starši signatura. I. 1, novější N. 261. odkaz k dominikánskému klášteru 1355. 72. 1356. 6. května. Praha. Karel IV., císař římský a král český, nařizuje podkomořímu Ru- sovi z Litic, aby chránil měštany Henzla Fridlova z Prahy a Oldřicha Scheczla z Plzně v pokojném držení vesnice Boru. Karolus Quartus, diuina fauente clemencia Romanorum impe- rator semper augustus et Boemie rex. Tibi Rusoni de Lutycz, regni nostri Boemie subcamerario fideli dilecto. auctoritate pre- sencium committimus et mandamus attente omnino volentes, qua- tenus dilectos nobis Heinslinum Fridlini Pragensem et Vlricum, Scheczel dictum, ciues Pilznenses, in bonis et censibus in villa Bor manutenere et eos in eorum pacifica et quieta possessione cures defendere, nullam eis in ipsis bonis et censibus eorum inferri permittens per quempiam iniuriam uel grauamen, prout eciam tibi alias proinde direxisse meminimus nostra scripta. Datum Prage VI. die mensis Maii, regnorum nostrorum anno de- cimo, imperii vero secundo. Per dominum imperatorem Welyslaus. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 4. 73. 1356. 6. května. Praha. Karel IV., římský císař a český král, nařizuje rychtáři a konše- lům plzeňským, aby spoluměštěnína svého Oldřicha Scheczla a Henzla Fridlova z Prahy chránili v pokojném držení vsi Boru. Karolus Quartus, diuina fauente clemencia Romanorum impe- rator semper augustus et Boemie rex. Vobis iudici et iuratis ci- uitatis Pilznensis, fidelibus nostris dilectis, auctoritate presencium attente committimus et mandamus, omnino volentes, quatenus

Strana 83
1356—1357. 83 dilectos nobis Vlricum Scheczel, conciuem vestrum et Heinslinum, Frydlini de Praga, in bonis et censibus in villa Bor manutenere et eos in eorum pacifica et quieta possessione defendere curetis, nullam eis in ipsis bonis et censibus eorum inferri permittentes per quempiam iniuriam uel grauamen, prout eciam vobis alias proinde direxisse meminimus nostra scripta. Datum Prage VI. die mensis Maii regnorum nostrorum anno decimo, imperii vero secundo. Per dominum imperatorem Welyslaus. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 4. 74. 1356. 10. května. Provincial ř. něm. br. Rudolf z Homburka presentoval za faráře ke kostelu do Nov. Plzně br. Františka, když předešlý farář br. Petr místa svého se vzdal. Tingl, Libri confirm. 1. I. 38. 75. 1357. 17. března Kněz Petr z Plzně ustanoven farářem v Strojeticích. Tingl, Libri confirm., 1. I. 5. 76. 1357. 18. března. Kněz Jakub někdy Rudlův z Plzně stal se farářem v Bělé. Tingl, Libri confirm., 1. I. 5. 6*

Strana 84
84 1359. 77. 1359. 7. října. Kněz Václav Fridrichův z Plzně ustanoven vikářem v Týně. Tingl. Libri confirm., l. I. 103. 78. 1359. 12. října. Kněz Albert Mauricův z Plzně dosazen za faráře do Středokluk. Tingl, Libri confirm., 1. I. 104. 79. 1359. 6. prosince. Nová Plzeň Vlašče z Přestavlk se svolením též synů svých Jana a Racka, za- pisuje klášteru svt. Ducha v Nov. Plzni roční plat 60 gr. praž. na poddaném svém člověku Vavřincovi ze vsi IIáji, začež bratří kazatelé na modlitbách svých naň pamatovati mají. In nomine sancte et indiuidue trinitatis amen. Cum inter cetera mortis periculum valde terribile sit et incertum, expedit denique vnicuique fideli, vt sibi in tempore prouideatur de reme- dio salutari et perpetuo animarum testamento. Ideoque notum sit vniuersis presentibus et futuris, ad quorum noticiam presens scriptum peruenerit, quod nos Wlascze de Przestawlk cum ple- naria voluntate filiorum meorum Johannis et Raczkonis disposui, legaui, donaui et condescendi perpetuo pro testamento ad claustrum sancti Spiritus, ordinis fratrum Predicatorum, in ciuitate Noua Pylzna et ipsis fratribus predictis in ipso claustro deo deuote seruientibus omni anno nunc et in antea perpetuis temporibus se- xaginta grossos Pragensium denariorum veri et perpetui testamenti census, recipiendo singulis annis a discreto viro Laurencio, villano meo in Hay, qui residet nunc in villa predicta, in curia sita

Strana 85
1360. 85 penes curiam Clementis et curiam Przibkonis, quem quidem anni censum predictus villanus necnon heredes sui et successores sui debent et tenentur dare ob reuerenciam dei omnipotentis et sancti Spiritus et aliorum beatorum sanctorum, in quorum honore ibidem claustrum est constructum, ipsis predictis fratribus singulis annis medium in die beati Galli et medium in festo beati Georgii mar- tyris vicinius assequenti, beniuole dare et sine predictorum fratrum vexacione presentare, vt proinde salus mea, predecessorum, ami- corum meorum et successorum et aliorum, ad quod huiusmodi testamentum dinoscitur pertinere, coram altissimo copiosa et per- petualis salus augeatur et ut ipsi fratres memorati me, predeces- sores meos ct successores iugiter, prout de ipsorum confido dis- crecioni, in omnibus eorum oracionibus ac deuocionibus habeant omni sine intermissione. Vt autem huiusmodi ordinacio siue testa- mentum incorruptum eternaliter permaneat, ego Wlascze predictus de Przestawlk et filii mei prenotati wouimus et promittimus cum coniuncta manu et fide sincera perpetuo nunquam inpedire. Ad roborandum prescripta in euidens et perpetuum testamentum si- gilla nostra presentibus duximus apponenda. Datum et actum in Noua Pylzna in die sancti Nycolay confessoris, anno domini mil- lesimo trecentesimo quinquagesimo nono. Listina perg. v museu plzeňském; pečeti chybí. Na rubu písmem XVI. stol.: Litera super censum in Przyestawlk LX gr. Starši sign. I. 3. novější N. 262. 1359. odkaz k dominikánskému klášteru. Na okraji uprostřed starším písmem již místy nečítelným: Litera domini Wlasche de Przyestawlk super 1 sex. et .. . in willa Hay in laico Laurencio predicte .. . . . . .. 80. 1360. 8. června. Praha. Karel IV., římský císař a český král, potvrzuje Petrovi a Janovi Leimwatrům list krále Jana na richtu plzeňskou udělený r. 1328. Karolus Quartus, diuina fauente clemencia Romanorum impe- rator semper Augustus et Boemie rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod quia pro parte fidelium nobis dilecto- rum Petri et Johannis dictorum Leymwater, nostre serenitati hu- militer extitit supplicatum, quatenus ipsis et heredibus ipsorum

Strana 86
86 1360. quoddam priuilegium, clare memorie serenissimi principis, domini Johannis quondam Boemie regis illustris, patris nostri carissimi, de innata nobis pietatis gracia approbare, innouare, ratificare et confirmare graciosius dignaremur; cuius priuilegii tenor per omnia sequitur in hec verba: [Následuje list kr. Jana z r. 1328. d. 26. prosince v Lucemburce v plném znění, viz č. 28.] Nos uero considerantes dictam supplicacionem racionabilem existere et eidem benignitate solita annuere cupientes, prefatis Petro et Johanni et eorum heredibus animo deliberato, ex certa sciencia et de nostre celsitudinis gracia speciali, regia auctoritate Boemie, suprascriptum priuilegium in omnibus suis clausulis, sen- tenciis, punctis et articulis, prout de uerbo ad verbum expressatur superius, approbamus, innouamus, ratificamus et presentis scripti patrocinio confirmamus, decernentes expresse, quod dictum privi- legium et omnia ac singula in eo contenta, roboris perpetue obtinere debeant firmitatem. Presencium sub imperialis nostre maiestatis sigillo testimonio literarum Datum Prage anno domini millesimo trecentesimo sexagesimo, indiccione tercia decima, VI. Idus Junii, regnorum nostrorum anno quartodecimo, imperii uero sexto. [V pravo dole]: Co[rrecta] per Miliczium de Chremsir. Na ohybu v pravo]: Per dominum imperatorem Heinricus Australis. [Na rubu]: Registrauit Johannes Saxo. Orig. perg. v museu plzeňském. Na rubu listiny uprostřed rukou XIV. stol.: Carolus. — Starší signatura N. 2. novější N. 76. Pečeť visící na šnůře černožluté, porouchaná, na líci císař v majestatě, s opisem: Karolus Quartus Diuina Fauente Clemencia Romanorum Imperator (vy- lámáno) Boemie Rex. Pospod trůnu spatřuje se písmě W, na rubu se- kret orlice v levo hledící v červeném vosku s opisem * ivste * ivdi- cate * filii * hominvm. — List ten potvrdil král Václav 1. 1382. d. 10. ledna v Praze. 81. 1360. 20. července. Kněz Jan z Plzně ustanoven farářem ve Stodůlkách. Tingl, Libri confirm., 1. I. 127.

Strana 87
1361—1362. 87 82. 1361. 10. května. Kněz Mikuláš z Plzně ustanoven farářem v Mešně. Tingl, Libri confirm., l. I. 152. 83. 1362. 9. dubna. Nový Plzeň. Reinhard z Volduch zapisuje klášteru kazatelskémn v Nov. Plzni roční plat 21/2 kop gr. praž. na třech dvorech ve Volduchách, které drží Radslav, Světěj Syrovátka a Tobiáš. 32 groše mají platiti se na výroční službu boží za duši otce Reinhardova Dluhovoje a matky jeho, ostatek 1 k. 58 gr. má se až do smrti vypláceti bratru Rein- hardovu, Janovi z Volduch, provincialovi řádu dominikánského a teprve po smrti jeho má plat ten úplně připadnouti klášteru v Plzni. In nomine domini amen. Cum humane mentis industria cuncta, que a primitatis eue exordio nequeat vngwetenus memoria- liter reseruare, acta testium ac scriptorum munimine sunt cons- weta roborari, ne temporis labuntur cum decursu, hinc est, quod ego Reynhardus de Wolduch, matura deliberacione et bona meo- rum heredum cum voluntate, munde religionis viris priori et frat- ribus conuentualibus, ordinis Predicatorum fratrum in Noua Pylzna, benigne resignaui et iam libere condescendi, de tercia dimidia sexagena, grossorum bonorum pragensium denariorum, veri et perhennis annui census, in tribus curiis et tribus terris, que wul- gariter zemy nuncupantur, trium rusticorum ibidem in Wolduch, videlicet Radslay, Sweytyeionis, qui Syrawatka appellatur, et Thobie, singulis annis recipienda, quem quidem censum dicti rustici vel eorum successores vel ego dictus Reynhardus loco ipsorum seu heredes uel successores mei prefatis fratribus tenentur et debent omni anno, medium censum, videlicet septuaginta quinque in festo sancti Georgii nunc proxime venturo incipiendo et in festo sancti Galli, mox sequenti, eciam septuaginta quinque grossos et sic deinceps in eisdem terminis perpetuisque temporibus assignare, taliter tamen, quod pro anniuersario patris mei Dluhowogii pie

Strana 88
88 1362. memorie et matris mee, quondam sue conthoralis, triginta duo grossi Pragensis pagamenti, de eadem pecunia priori antedicto et suis fratribus conuentualibus cedi debent singulis annis, deuote peragendo pro animabus ipsorum remedio salutari, residuam vero partem dicti census, scilicet duas sexagenas minus duobus grossis, conuentus dicti ordinis vna cum suo priore ad voluntatem reue- rendi viri fratris Johannis dicti de Wolduch, prouincialis Boemie et Morauie, dictorum fratrum Predicatorum, usque in finem vite sue vel quamdiu vixerit, tenebitur et debet dispensare; post obi- tum vero dicti fratris, viri reuerendi, tunc prefatus census, vide- licet tercia dimidia sexagena ad priorem et conuentum totus, pro salute anime tacti viri reuerendi et suorum predecessorum pertinere perhenniter dignoscatur, antedicti ordinis fratrum pretactorum, quem recipere debent a nobis prefatis superius in terminis pre- signatis, alioquin mox inmediate in quocunque terminorum persol- uere essemus negli[g]entes censum prenarratum infra spacium vnius septimane, nos prefati Reynhardus, heredes et successores mei pro superfideiussoria in triginta sexagena grossorum monete prius dicte dampnaremur priori et suis fratribus conuentualibus ante dictis prefate ciuitatis vna cum censu supersesso rite et raciona- biliter persoluendis sub bona fide nostra christiana. Eciam si ego Reynhardus supradictus hec, que continentur huius litere in tenore. nollem adimplere siue mei heredes, vel me defenderem persoluere census prenotatos, extunc mea qualibet contradiccione vel heredum meorum remota necnon omni judicio postergato, illico sepedictus vir reuerendus frater Johannes, germanus meus de Wolduch dictus, prouincialis Boemie et Morauie, fratrum ordinis Predicatorum, [si] a me jure patrimonii non foret sequestratus nec indiuisus a me re- maneret, sed licite posset mediam partem bonorum meorum et suorum a me exigere repetendo. In cuius rei euidens testimonium sigillo meo et strenui viri Raczkonis de Wyeska sigillo ac ciui- tatis Noue Pylzne sigillo, necnon nobilium virorum sigillis Petri de Wyldsteyn, Othyconis de Chrast, decreui hanc literam roborare. Datum Noue Pylzne in vigilia ramis palmarum, anno domini mil- lesimo trecentesimo sexagesimo secundo. Original pergamenový v museu Plzeňském. Na rubu: Litera domini Raynaldi de Boldoch. Litera super censum in| Volduch videlicet 21/2 sexag. diuisim, Georgii 75 et Galli 75. — Starší sign. B. 1., novější N. 263. — Pět pečetí: 1. Štít s vyšším vrchem, opis těžko čitelný. (Reinhard z Volduch.) 2. Ve štítě se spa-

Strana 89
1362. 89 třuje labuť stojící s opisem † S. Razconis de Wiezka. 3. Rozlámaná velká pečeť m. Plzně. 4 Štít rozštípený, v pravo vodorovné vynikající břevno, levá půle celá vynikající; opis † S. Petri de Wildenstein. 5. Pečeť Otíka z Chrástu chybí. 84. 1362. 14. srpna. Marketa Duerrová, jeptiška z Nov. Plzně, u přítomnosti konšelů Jana z Dobřan a Hynka Hakkra a M. Jana, rektora škol plzeň- ských, odkázala domek svůj v ulici jeptišské k záduší jeptiškám, aby jich tu vždy 10 bydlelo a z těch aby paní Anna, manželka Jana z Dobřan, učinila jednu, kteráž by skromnou, ale rozumnou byla, hospodyní v domku tom. Pole své u Dobřan odkazuje k domku jeptišek, aby z výnosu jeho opravován byl a přebytek aby se obra- cel na službu boží za duši její do kláštera Minoritského v Plzni. In nomine domini amen. Ego Margaretha dicta Dorryn, mo- nialis ciuitatis Noue Pilzne, recognosco tenore presencium et pro- testor uniuersis, quod sana mente et bene compos racionis mee in presencia honorabilium virorum, Johannis dicti de Dobrzana, Hinconis Hacheri iuratorum, presente magistro Johanne, rectore scolarum ipsius pretacte ciuitatis, hanc feci legacionem de omnibus meis bonis a deo michi datis et concessis, prout plenius litera in presenti continetur. Primo lego et dispono domunculam meam, quam nunc inhabito in dicta ciuitate sitam in platea monialium, quod illa perpetue maneat pro domo animarum et committo hoc, ut honesta matrona Anna, chonthoralis dicti Johannis de Dobrzano ita ordinare debet, ut perpetue decem moniales devote deo serui- entes esse debent et morari, si non plures ibidem esse valeant, et ut tales moniales se honeste teneant, quod nichil mali de ipsis ennaretur, et quecunque ex ipsis discrecior fuerit et circumspecta, illa per prefatam consortem Johannis antedicti pro hospita poni debet et locari in domuncula mea prenotata. Insuper dispono agrum meum, quem habeo in bonis oppidi Dobrzanensis, ut omni anno de questu illius agri et vtilitate dicta domuncula mea de anno ad annum, cum necesse fuerit, reformetur et de superfluo, quantum fuerit, anniuersarium meum et meorum predecessorum honorifice cum scitu euidenti in claustro fratrum Minorum singulis

Strana 90
90 1362. annis temporibus perpetuis tempore debito celebretur, vt salus anime mee et meorum predecessorum exinde coram deo augeatur copiosa. Et huiusmodi testamentum committo dictis iuratis et pre- fate Anne, ut ipsi uel illi, cui ipsi commiserint, taliter ad hoc faciant consilio et auxilio, vt perhenniter maneat et non euanescat. In cuius ordinacionis perpetuum testimonium maius dicte ciuitatis sigillum ad deuotas peticiones meas presentibus est appensum. Datum in vigilia assumpcionis Marie Virginis gloriose, anno domini millesimo trecentesimo sexagesimo secundo. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 15. 85. 1362. 16. září. Praha. Obec města Plzně k rozkazu císaře Karla IV. se zavazuje, že na příští popeleční středu chtějí míti v zásobě 1300 strychů pšenice. Quia serenissimus princeps et dominus noster, graciosus do- minus Karolus, Romanorum imperator semper Augustus et Boemie rex, propter vtilitatem et commune bonum regni ac regnicolarum, ad euitandaque futura pericula nobis ac nostre ciuitati Pylzne XIIIC strichones sigilinis duxit presentibus imponendos, quos super car- nispriuium proxime venturum nos, ciues ciuitatis predicte, in dicta ciuitate nostra pro memorato domino nostro sine dilacione qua- libet reponere et reseruare promittimus bona fide; quod si non faceremus, ex tunc predictus dominus noster seu is, cui commi- serit, vel qui presentes habuerit, dictam siliginem et dampna, que ex negligencia huius emergerent, in nostris bonis et hominibus per inpigneraciones conquirendi plenam habeant potestatem. Et harum nostrarum testimonio literarum. Datum Prage die sancte Ludmile martyris, anno domini M'CCC'LXII°. [Pod tím připsáno]: Item debent habere pro ducentis et viginti sexagenis, quas Rollo ipsis assignauit, quatuor millia quadringentos strichones, de Plaz mille trecentos strichones, de Kotheschav mille septingentos strichones. Summa octo millia septingenti strichones. Na ohybu v pravo]: Remittatis literam sigillatam. [Na rubuj: Pilzna XIIIC — Original perg. zachov. v cís. dvor- ním archivu ve Vídni. Zachovalá velká pečeť městská na proužku.

Strana 91
1363. 91 86. 1363. 6. ledna. Plzeň. Richtář, konšelé i všecka obec m. Nov. Plzně přijali od cís. Karla v opatrování následující kusy brnění: 388 náprsníků, 330 pod- bradků, 310 náramků, 20 horních náramků na plece, 20 obojků, k tomu dali na své útraty přidělati tolik kusů, aby všeho bylo po 400 kusích i rukavice též a zavazují se všechnu zbroj tuto v po- řádku chovati pro potřebu královu. Nos judex, jurati et vniuersitas ciuitatis Noue Pilsne reco- gnoscimus vniuersis, nos a serenissimo principe domino nostro gra- ciosissimo, domino Karolo, Romanorum imperatore semper Augusto et Boemie rege et nomine ipsius a domino Paulo, camere regni Boemie notario, quadringentas minus duodecim toraces, trecentas et triginta barbutas cum appendenciis, trecenta decem brachilia, viginti humeralia et totidem gollura percepisse, ad que alia arma videlicet barbutas, brachilia etc., ut premittitur cum cyrotecis, nostris propriis pecuniis comparauimus, que omnia nunc in prompto ha- bemus vsque ad plenam summam et numerum quadringentorum apparatuum predictorum, hosque quadringentos apparatus integre bona nostra fide promittimus pro dicto domino nostro imperatore, suis heredibus et successoribus, Boemie regibus, munde et perpetue pro ipsorum necessitate et honore regni custodire et fideliter con- seruare, taliter quod, quociens et quando per dictum dominum no- strum imperatorem, successores et heredes suos, reges Boemie, de hiis fuerimus requisiti, nullam in eo, eosdem apparatus exhibere et presentare negligenciam committemus. Quod si non faceremus, ex tunc dictus dominus noster imperator, successores et heredes sui, reges Boemie, possunt nos nostreque ciuitatis incolas pro his emendare iuxta ipsorum beneplacita voluntatis. Harum nostrarum testimonio literarum. Datum in Pilsna die Epiphanie Domini, anno domini millesimo trecentesimo sexagesimo tercio. Original v cís. dvorním archivu ve Vídni, s velkou pečetí měst- skou na proužku, zachovalou. — Opis listiny nalezá se též v kvatérnu privil. zemských z r. 1547 f. 26. v král. zemském archivu v Praze.

Strana 92
92 1363 87. 1363. 1. května. Praha. Karel IV., římský císař a český král, uděluje městu Plzni výroční trh o svt. Bartoloměji s osmi dni před svátkem tím a s osmi dni po svátku tom, se všemi právy, svobodami a výhodami, jakých jiná města v království českém užívají. Kdo by Plzeňským v tom pře- kážky které činil, propadá nemilosti královské a pokutě 100 hř. zlata- Karolus Quartus, diuina fauente clemencia Romanorum impe- rator semper augustus et Boemie rex. Notum facimus tenore pre- sencium vniuersis, quod licet de innata nobis benignitatis clemen- cia de subditorum nostrorum singulorum profectu, vtilitate et co- modo dignemur intendere et ad ea, que ipsorum augmentum aspi- ciunt, attenta sollicitudine meditari, illorum tamen profectus et comoda, quodam specialis benignitatis fauore prosequimur, quos diuturnitas obsequiorum et intemerate fidei constancia argumentis clarioribus manifestius recommendant, habito igitur respectu ad grata fidelitatis et obsequiorum studia nec non indefessi laboris promptitudinem, quibus maiestatem nostram et clare memorie ante- cessores nostros Boemie reges, dilecti nobis ciues et incole ciui- tatis nostre Pilsnensis, fideles nostri, actenus honorarunt et adaucto fidei et probitatis merito non cessabunt in antea prestancius ho- norare, ipsis animo deliberato non per errorem aut improuide, sed ex certa nostra sciencia auctoritate regia Boemie infrascriptam graciam fauorabiliter duximus faciendam, videlicet quod singulis annis in ciuitate Pilsnensi predicta annuale forum siue nundine per duas septimanas continuas, scilicet octo diebus ante festum sancti Bartholomei apostoli et octo diebus post idem festum, du- raturum imperpetuum haberi, teneri et sine omni impedimento pacifice celebrari debebit. Volentes ac ex singulari gracia aucto- ritate regia Boemie predicta statuentes, quod vniuersi et singuli ciues et mercatores eorum mercimonia, que cum vlna et libra vendentur et presertim ferrum et coreum, ex toto aut per partes seu pecias, in dicto annuali foro vendere et libere emere valeant pro ipsorum libito voluntatis. Volumus insuper, vt annale forum predictum vniuersis libertatibus, graciis, emunitatibus, juribus et indultis per omnia sine diminucione qualibet gaudeat, quibus ce- tera fora annalia in aliis ciuitatibus nostris regni Boemie existen- cia fruuntur, seu quomodolibet pociuntur. Inhibentes vniuersis

Strana 93
1363. 93 nostris fidelibus, ne dictam nostram graciam audeant quomodolibet infringere seu aliqualiter perturbare; si quis autem ipsorum con- trarium attemptare presumpserit, indignacionem nostram et penam centum marcarum auri puri, quarum medietatem camere regali Boemie, residuam vero partem dicte Pilsnensi ciuitati applicari statuimus tocies, quocies contrafactum fuerit, se nouerit irremissi- biliter incursurum. Presencium sub nostre maiestatis sigillo testi- monio literarum. Datum Prage anno domini millesimo trecente- simo sexagesimo tercio, indiccione prima, Kalendis Maji, regnorum nostrorum anno decimo octauo, imperii vero nono. V levo dole jinou rukou]: Corrſecta] pſer] Joſhannem] de Chrems[er. [Na ohybu v pravo]: Pſer] dſominum] Olom[ucensem] epriscopu]m Rud[olphus] de Frideb[er]g. [Na rubu]: Registrajuift] Johannes Chremsir. List perg. v museu plzeň. s pečetí na proužku, jako č. 80. Pospod na proužku písmem XVI. stol.: Na Jarmark S. Bartholo[měje]. — Sign. nov. N. 4. Opisy listiny té v Stehl. knize priv. měst. f. 82. a u Tannera. List ten potvrdil císař Sigmund 1425. 25. března v Tatě všeobecně, po- dobně i král Ladislav 1453. 31. října v Praze a poznovu 1457. 27, července ve Vídni; král Jiří 1459. 10. prosince v Praze; král Vla- dislav 1481. 13. dubna v Praze; král Ludvík 1523. 15. března na hradě pražském; král Ferdinand I 1527. 17. září na hradě pražském; císař Maxmilian II. 1567. 14. dubna na hradě pražském; císař Rudolf II. 1578. 16. dubna ve Vídni; císař Matiáš 1617. 30. ledna na hradě pražském; císař Ferdinand II. 1627. 7. srpna ve Vídni. Doslovně pak stvrzují list ten císař Leopold 1660. 2. června ve Vídni, císař Karel VI. 1713. 12. května v Laxenburce, císařovna Marie Terezie 1770. 8. června ve Vídni a císař Josef II. 1784. 20. ledna ve Vídni. Po- sléze všeobecně císař František I. 1793. 22. listopadu ve Vídni. — Pelzel, Geschichte Karls IV. II. díl č 300. 88. 1363. 1. září. Bozděch z Svinné, Bušek z Mostišť, Jan a Oněš z Hřešihlav, bratří vlastní, odkazují jisté platy k oltáři nejsv. Trojice a svt. Vavřinci v klášteře svt. Ducha v Plzni a sice Bozděch 15 kop na Pavlovi z Mostišt, Vrabcovi a Hucalovi z Svinné; Bušek 30 kop

Strana 94
94 1363. na Velkovi, Bláhovi, Hodoňovi a Pavlovi v Mostištích, Jan z Hře- šihlav s manželkou svou Marketou 10 kop na Jakubovi; z těchto 55 kop má roční plat 5 a půl kopy odváděti se klášteru, začež má sloužena býti na oltáři jmenovaném denně jedna mše a mimo to konány býti ještě jiné pobožnosti. In nomine domini amen. Cum inter vniuersa animancia homo perfeccior sit creatura, dum compos existat racionis viriumque suarum, ideo merito debet plus aliis suum agnoscere creatorem suaque futura racionabiliter preuidere. Cunctis igitur pateat pre- sentibus futurisque testimonio huius scripti, quod nos Bozdyecho de Swynna, Busko de Mostist, Johannes de Hrzyessihlaw, Onso de ibidem, omnes predicti fratres vterini, cupientes facere remedium animarum nostrarum salutare parentumque nostrorum, videl cet Johannis dicti Hrzyessihlawecz et Budcze, conthoralis sue bone memorie ac eciam fratris nostri predilecti Lythohnyewii pie recor- dacionis nec non aliorum fratrum, sororum et conthoralium nostra- rum, bona cum deliberacione omnium nostrum amicorumque nostro- rum consilio, consensu et fauore damus, concedimus et donamus in Pylzna Noua claustro et fratribus ad sanctum Spiritum fratrum ordinis Predicatorum, sancti Dominici confesoris et specialiter al- tari ibidem per nos in honore sancte et indiuidue Trinitatis ac beati Laurencii martyris gloriosi ex nouo constructo, fundato et dedicato, precipue, singulariter et distincte : ego predictus Bozdyecho XV sexagenas grossorum denariorum Pragensium in Paulo de Mostisť, Wrabczone ac Huczalone de Swynna, Busko triginta sexa- genas eiusdem monete in Welkone, Blahnone, Hodnone et pre- dicto Paulo in Mostist, Johannes vero de Hrzyesssihlaw et contho- ratis sua, domina Margaretha, X sexagenas in Jacobo predicte mo- nete dictis nostris in hominibus censualibus ex nunc condescen- dimus et resignamus fratribus prescriptis, de qua quidem pecunia tenebimur et extunc tenemur tam nos quam eciam successores nostri sepedictis fratribus omni anno dimidiam sextam sexagenam sepedicte monete persoluere censualiter talibus interiectis terminis, videlicet in festo sancti Georgii proxime venturo duas sexagenas pluries assignate monete et III fertones, in festo vero beati Galli inmediate subsequenti totidem tam diu, donec ipsis fratribus su- perius expressam pecuniam non assignauerimus et dederimus, simul et semel integraliter et complete, aut eos in aliam procinctu in Pylznensi transferamus et transducamus hereditatem tempo- ribus perpetuis duraturam, talibus tamen condicionibus subscriptis,

Strana 95
1363. 95 videlicet quod ipsi fratres, sepius expressi, debent et tenentur per- petue diebus singulis predicto in altari nostro dedicato cottidie vnam missam legere seu officiare et pro lumine vigiliarum ac mis- sarum de elemosina per nos facta I sexagenam, mediam vero sexagenam super laborem prefati claustri impendere et assignare, et in quibuslibet quatuor septimanis vigilias IX leccionum in sero et in crastino sequenti de mane missam defunctorum sepedicto in altari cantare ; pecuniam vero, que supererit de elemosina per nos ipsis data, quatuor videlicet sexagenas prescriptas, prefati fratres, qui nunc sunt in futurumque erunt, tenentur in partes diuidere ita, quod omni die, quo seruicium predictum nostrum euenerit faciendum, XVIII grossi ex ea fratribus pro pitancia dispensentur, in conclusione vero cuiuslibet anni in vltimo seruicio XXIV grossi, secundum quod numerus pecunie exigit, in recreacione fratrum debent expendi. Si autem, quod absit, contigerit, et dicti fratres, qui nunc sunt aut esse poterunt, officium predictum quocunque modo emergente, quibuscunque IV septimanis, peragere neglexerint, ac de hoc legittime constiterint, ex tunc nos siue successores nostri ipsos XVIII grossos, qui tunc fratribus in pitancia debebant dis- pensari, libere possumus recipere et dispensare ac dare ad alia loca secundum placitum nostrum pro refrigerio carorum nostro- rum, contradiccione qualibet non obstante. Vt autem hec donacio, seu eciam condicio robur obtineat firmitatis, infrascriptos viros, videlicet Cunradum de Lhota, dictum Praczek, Ruperdum de Wssyenicz, Johannem de Ollesna, sigilla eorum vna cum sigillis nostris presentes petiuimus communiri. Datum anno domini mille- simo trecentesimo sexagesimo III°, die et festo beati Egidii con- fessoris gloriosi. Original pergamenový v museu plzeňském; pečeti chybi. — Na rubu: Litera super censum dominorum de Swynna. Pod tím viděti ještě stopy písma staršího ale úplně již nečitelného. Starší sign. F. 1., novější N. 252, 1363. odkaz klášteru dominikánskému. 89. 1363. 4. září. Nový Plzeň. Konrad Pracek ze Lhoty odkazuje klášteru sv. Ducha v Nov. Plzni dvůr jeden v Zýkově, z kterého jest roční plat 80 gr. praž., 4 ku- řata a 32 vejce. In nomine domini amen. Cum horam simus mortis inscii, quam tamen nullus poterit euitare, que eciam rapere non desinet

Strana 96
96 1363. iuuenes tamquam senes, ideo, neccesse est, ut quisque deses ab oracione procuret anime sue releuamen ad ipsorum creatorem, adhuc habens corporis sospitatem per preces deuotorum. Ego si- quidem Conradus de Lhota, natus Praczkonis, bene fungens omni- um membrorum meorum sanitate composque mee racionis, animo bene deliberato maturoque consilio mee conthoralis ac heredum meorum bona voluntate dono, resigno et presentibus iam condes- cendi conuentui sancti Spiritus in Noua Pylzna, fratribus ordinis Predicatorum, vnam curiam in villa Zykow cum area et fundo et vnam integram terram, quod wlgariter zemye nuncupatur, quam pro nunc Czekan et Homole inhabitant et possident, rustici sic nominati cum singulis prouentibus, videlicet agris cultis et incultis, pratis, pascuis, aquis, riuulis cunctisque fertilitatibus ad dictam curiam et terram spectantibus eo iure, vti ego hucusque habui, hereditarie possidendam, pro anime mee et domine Kathe- rine, vxoris mee et omnium predecessorum ac sucsessorum meo- rum remedio salutari ita, quod dicti fratres a dictis rusticis uel successoribus ipsorum uel possessoribus curie et terre antedicte recipere debent sine impedimento cuiusque hominis vtriusque sexus octuaginta grossos veri, annui et perpetui census et tres grossos pro labore et quatuor pullos, triginta duoque oua singulis annis semper, medietatem in festo sancti Galli et iterum medietatem fre- quenter in festo sancti Georgii pro vero censu temporibus et per- hennis ; taliter tamen, quod dicti possessores prefate curie et terre a com munitate aliorum rusticorum in riuulis, aquis, pascuis, viis, semitis et pastoribus propter hoc et in aliis quibuscunque non de- bent esse sequestrati, quos eciam possessores prefate curie et terre dicti fratres inpignorare poterint vel cum ipsis agere quandocunque voluerint, quociescunque voluerint, secundum quod ipsis videbitur expedire pro censu supersesso sine mea, heredibusque meorum ac amicorum seu successorum qualibet contradiccione. In huius rei euidens testimonium statui viros fide dignos in presenti sub- notatos, mea ac meorum heredum mediante peticione testes mani- festos, videlicet dominum Bozdyechonem, militem de Sswynna Hrzyssihlawecz dictum, Rupertum de Wssyenicz, Busconem de Mosthist, dictum Hrzyssihlawecz, qui ob precum mearum instanciam sigilla sua vna cum sigillo meo presentibus testimonialiter appen- derunt. Datum in Noua Pylzna feria secunda ante festum natiui- tatis beatissime Virginis Marie, anno domini millesimo trecentesimo sexagesimo tercio.

Strana 97
1363 — 1364. 97 Original pergamenový v museu plzeňském; pečeti chybí, jen proužky perg. zbyly. — Na rubu: Praczkonis. Vndecima. Pod tím jinou rukou: Litera super censum in Zykow. Starší sign. Y. 2., novější N. 264. odkaz dominikánům. 90. 1363. 22. prosince. Provincial ř. něm. Rudolf z Homburka presentoval po smrti fa- ráře br. Jakuba, jiného br. Jakuba za faráře do Nov. Plzně. Uvodcem byl děkan Plzeňský. Emler, Libri confirm., 1. I. 2. 34. 91. 1364. 6. července. Provincial ř. něm. Rudolf z Homburka presentoval za faráře do Nov. Plzně br. Fridricha, když předešlý farář Jakub se místa svého byl vzdal. Uvodcem byl děkan plzeňský. Emler, Libri confirm., 1. I. 2. 49. 92. 1364. 27. října. Zbyněk, farář v Polini, Racek, Bohuslav, Hynek a Bušek, bratří vlastní z Fussperka, odkazují klášteru svt. Ducha v Nov. Plzni roční plat tři kopy praž. gr. v Slavikovicích na třech poloulánech, kteréž nyní Jan Lub, Kliment a Martin drží, však všechny jiné požitky jakož i vrchní správu lidí těch podržují si bratří z Fuss- perka pro sebe. In nomine sancte et indiuidue trinitatis amen. Quia iuxta consilium ipsius saluatoris homo debet sibi thezaurizare thezauros

Strana 98
98 1364. in celis, igitur cunctis innotescat fidelibus existentibus futurisque quod nos dominus Zbynko, plebanus de Polena, Raczko, Bohusslaus, Hynko, Bussko dicti de Fusperk, fratres vterini, cupientes proui- dere de remedio animarum nostrarum ac omnium predecessorum successorumque nostrorum salutari, adhuc sani et incolumes, ma- tura prehabita deliberacione sanoque consilio et assensu omnium nostrum damus, resignamus et per presentes condescendimus domui sancti Spiritus et fratribus ordinis fratrum Predicatorum in Noua Pylzna, de vera elemosina tres sexagenas grossorum denariorum Pragensium perpetui census in villa Slauikouicz super tres medias terras, quas nunc Johannes dictus Lub et Clemens et Martinus tenent et possident, quem quidem censum dictis in hominibus et eorum successoribus recipiet et dispensare habebit in pitanciis fra- tribus temporibus seruiciorum carorum nostrorum vnus frater de conuentu eorum, qui pro tunc fuerit per nos pro cappellano no- stro electus, vt ex literis eorum exstitit ordinatum. Eundem vero censum predictus frater recipere habebit in expressis terris et eorum possessoribus temporibus infrapositis, videlicet in festo sancti Georgii proxime venturo dimidiam alteram sexagenam et in festo sancti Galli inmediate sequenti totidem singulis et eternis annis hoc idem reiterando. Volumus tamen, quod omnes alii pro- uentus siue vtilitates ac gubernacio predictarum terrarum et eorum possessorum ad nos ac successores nostros pertineant et spectent statuentesque, quod predictus census per nos seu successores no- stros quibuscunque ex causis a conuentu predicto nullatenus pos- sit exsolui siue quocumque alio modo alienari, idque adicientes, quod si bona nostra illis terris adiacencia seu alia quecumque per nos siue successores nostros, vt prefertur, vendi, conmutari, vel, alio modo alienari contigerit, sepedicte terre siue curie et census ac possessores earum ab eadem vendicione, commutacione seu alienacione penitus sint sequestrate et ad eundem conuentum, omni recalcitracione semota pertinebit. In cuius rei firmamentum sigilla nostra presentibus sunt appensa. Datum anno domini millesimo, trecentesimo sexagesimo quarto, in vigilia sanctorum apostolorum Symonis et Jude. Original pergamenový v museu plzeňském. Z pěti pečetí schází druhá. 1) Štít s třemi páry parohů (2, 1); nad štítem písmě M s ko- runou. Opis majuskul.: † S. B .... konis plbi. d..... . 2) Druhá pečeť chybí, jen proužek perg. z ní zbyl. 3) Štít s třemi páry parohů (2, 1); opis: † S. Bohuslai + ... Fu ... 4) Ve štítě též tři páry parohů; opis:

Strana 99
1365. 99 + S. Hinconis. d. Fus — perg. 5) Malý štít vodorovně ležící, v něm též tři páry parohů (2, 1), nad štítem hlava s parohy; opis: † S. Busconis de . Fu... rg . — [Na rubu listiny:] Litera super censum in Slawy- kowycz; starší sign. O. 1., novější N. 265. 93. [1365.] Fridrich Plabener, fařář plzeňský, svědčí, že tito dobrodincové učinili odkazy kostelu farnímu: Perman řezník odkázal masný krám svůj; Terusl soukenník 1/2 k. roč. platu; pí. Wernherová 5 kop; Meinl kožešník 1 k. roč. platu; Petr někdy kuchař ve faře 10 kop; Fridl pláteník 2 k. 20 gr.; Bohunko pivovárník s man- želkou Bětou 11/2 k.; Januš kolář 5 kop, za které se mají konati jisté výroční služby boží na věčnou paměť při kostele farním. In nomine sancte et indiuidue trinitatis amen. Cum inter vniuersa animancia homo sit dignior creatura et tempore resolu- cionis ab anima debet cognoscere suum creatorem, ego siquidem frater Frydricus dictus Plabenner, olym commendator et plebanus Noue Pylzne ciuitatis, declaracione presencium cunctis meis suc- cessoribus iam dicte ciuitatis cupio protestari, quod subscripte persone, cogitantes quondam pro animarum ipsarum remedio sa- lutari, nobis res suas legabant pro perhennibus seruiciis ipsorum in memoriam peragendis, quedam census perpetuos, quedam pa- ratam pecuniam nobis tribuebant, quam scilicet paratam pecuniam ego iam dictus frater Frydricus exposui pro fertilitate domus nostre deo teste, ut patet vnicuique intuenti. Hec autem or- dinacio subscriptarum personarum facta est in hunc modum : Primo et principaliter Permannus carnifex maccellum suum nobis legauit eternaliter possidendum, et Terusslo pannifex nobis tribuit veri annui census dimidiam sexagenam grossorum bonorum Pra- gensium denariorum, quem censum sua relicta nobis promisit omni anno presentare, donec certum locum, in quo secure habe- remus hunc censum, nobis indicaret, hiis duabus personis omnibus quatuor temporibus et singulis annis tenemur cum vigiliis et sol- lempnitate missarum exsequias celebrare; deinde pie matrone Wernherisse feria quinta post festum scti Wencezlai cunctis annis eodem modo peragere humiliter et deuote, quia ipsa quinque 7*

Strana 100
100 1365. sexagenas grossorum nobis tribuit nostra pro refeccione. Postea Meinlino pellifici, qui XV grossos ad lumen corporis Christi et nobis XV grossos et ad opus parrochie mediam sexagenam veri annui census assignauit, peragere debemus in epyphania domini; ut predictis similiter et Petro quondam nostro coquo feria V. post festum s. Martini singulis annis deuocius suus anniuersarius in parrochia et in hospitali celebretur, cum ipse nobis quinque se- xagenas dedit pro domuncule penes nos empcione et quinque sexagenas prouisori hospitalis donauit pro infirmorum refacilla- cione, ipsa namque die sui anniuersarii tam plebanus parrochie suis omnibus sacerdotibus vnicuique, quam prouisor hospitalis suis sacerdotibus vnicuique vnum grossum pro memoria ipsius cunctis annis tenetur presentare; inde Frydlino linifici et sue vxori post festum Omnium Sanctorum quarta die similiter officium pretactum peragatur, qui duas sexagenas et XX grossos nobis legauit pro nostra necessitate; preterea Bohunkoni braxatori et vxori sue nomine Bete in octaua sancti Martini officium fiat idem, cum alteram mediam sexagenam nobis dedit sibi perpetuas exsequias comparando; dehinc Janussch currifex tres sexagenas iam dedit et quando morietur, tunc debet superaddere adhuc duas sexa- genas, ut sibi et sue vxori perhenne seruicium faciemus. Hec sunt perpetua seruicia parrochie Pylznensis et ideo per me scripta sunt, ut in memoria habeantur et similiter peragantur, cum ordo noster sit velud lilium inter spinas pre ceteris ordinibus eminen- cior, bonorumque reparacio virtutum dispensacio, ergo custos reli- gionis tamquam vas pietatis, speculum sanctitatis subsequens, prout precessor hec omnia facere debet beniuole, ut prefertur in pres- criptis, ne per omissionem pretactorum seruiciorum nostra dimi- nucio vrgeatur in scandalum populorum. [Na rubu]: Hic sunt perpetua seruicia annotata. Pod tím nověj- ším písmem: N. Fridricha odkaz na mše in vigilia 4. temporum, novější sign. N. 385. odkaz soukromý. — Original perg. v museu plzeň- ském, pečeť kulatá malá visí na proužku perg., na horním kraji po- škozená. Uprostřed dvě postavy, pravá stojí, hlava a horní čásť její odlomeny, druhá v levo před ní klečí se sepjatýma rukama. Opis: . ..igill D Crucifory 1 Pilz ... [Sigillum domus Cruciferorum in Pilzna].

Strana 101
1365 — 1366. 101 94. 1365. 18. října. Provincial ř. něm. Rudolf (z Homburka) presentoval za faráře do Nov. Plzně br. Vyšemíra, když předešlý farář Fricek se místa svého byl vzdal. Uvodcem byl děkan plzeňský. Emler, Libri confirm., L, I 2. 69. 95. 1366. 23. července. Dobrohost z Ronšperka odkazuje jeden dvůr v Mirošově, kdež nyní Mařík sedí, klášteru Minoritskému v Plzni Nov. s ročním platem 60 grošů praž. In nomine domini amen. Cum horam mortis simus inscii, quam tamen nullus euadere potest, que senes simul et juuenes subripit indesinenter, igitur ego Dobrohostus, miles de Ramsperk, ex instinctu diuine miseracionis, considerans huius vite breve cur- riculum, cupiens prouidere de remedio anime mee meorumque propinquorum salutari, cum matura deliberacione, compos mee racionis et corporis mei sospitate bene perfungens, bona volun- tate, nec non heredum meorum pio assensu, dono, resigno et pre- sentibus condescendo vnam curiam in villa Myrossow, sitam in dextera parte eiusdem ville a porta Pylznensi, quam nunc Marzik rusticus censualis inhabitat et possidet et eandem curiam dono et resigno cum vno integro laneo et omni jure cum pratis, pascuis, agris cultis et incultis, rubetis, siluis, aruis, aquis, riuulis, ac omnibus et singulis vtilitatibus, fructibus, prouentibus, ad dictam curiam spectantibus, conuentui beate Marie semper virginis et fratribus ipsius conuentus ordinis fratrum Minorum in Noua Pylzna eo jure, vti ego hucusque tenui, temporibus eternis nomine vere elemosine possidendam. Quiquidem fratres dicti conuentus a possessore dicte curie et lanei predicti, qui nunc est aut in futurum erit, recipere debent singulis annis in festo sancti Galli triginta grossos bonorum Pragensium denariorum et totidem in festo beati Georgii sequenti, annis perpetuis hoc idem reiterando, mea qualibet contradiccione

Strana 102
102 1366. postergata et heredum meorum seu successorum impedimento quolibet minime obstante pro remedio anime mee meorumque pa- rentum et conthoralium mearum nec non omnium amicorum meo- rum predecessorum successorumque salutari, taliter tamen, vt possessor dicte curie siue lanei prefixi non debet a communitate aliorum rusticorum predicte ville in quibuscunque juribus et li- bertatibus esse sequestratus, sed de omni vtilitate et communitate veluti prius, quibuscunque nominibus poterit nominari, in dicta villa cum aliis rusticis tenetur et debet juridice participare nunc et in euum, dictis tamen fratribus, ammodo dominis et patronis eius legittimis existentibus, ipso eisdem censum predictum integra- liter adimplente, non obstante quocunque impedimento, ita vt eciam, si quod absit, dictus possessor curie et lanei prefixorum siue quilibet successor eiusdem quocumque modo depauperatus seu deuastatus censum eisdem quocumque terminorum prescrip- torum dare nollet seu non posset, ipsi fratres censum suum in pratis seu jumentis ac pecudibus nec non omnibus bonis eius va- leant plenarie recipere et extorquere vendendo, imponendo, alienando ipsa bona, vt eis visum fuerit, contradiccione mea meorumque he- redum seu successorum minime valente, que omnia, ut plenius possent ipsis fratribus adimpleri, promitto eisdem sub puritate fidei mee christiane et honoris mei esse fidelis protector eorum et gubernator dictarum curie et lanei et possessoris earundem et coadiutor ad persoluendum eisdem censum predictum et eis contra omnem hominem impedientem eos vtriusque sexus vbique fideliter astare. Et vt hec gubernacio seu proteccio robur obtineat eterni- tatis, me moriente siue alias absente, gubernatorem et profectorem dictorum bonorum pono et assigno Zbynkonem de Bukowa, post mortem vero seu in absencia eiusdem Zbynkonis ratifico et approbo- Nachualum de Osswraczin, ipso autem Nachualone moriente seu absente, gubernabit et proteget Sezema de Prziwozecz, post cuius decessum gubernabit et reget filius meus senior, qui pro tunc supererit, mortuis vero omnibus predictis protectoribus et recto- ribus ac heredibus meis, ex tunc fratres prefixi debent et pote- rint sibi eligere pro rectore et protectore dictorum bonorum eorum, de genealogia nostra vnum seu plures secundum discrecioni eorum visum fuerit expedire, contradiccione cuiuscunque non obstante- Et hec omnia pretacta promitto vna cum predictis gubernatoribus seu protectoribus eisdem fratribus fideliter adimplere, non obstan- tibus quibuscunque viciacionibus, maculis, punccionibus seu erro- ribus huius littere, si quas fieri contigerit in eadem, adiectaque

Strana 103
1366. 103 tali condicione, vt dicti fratres in conuentu suo singulis annis omnibus quatuor temporibus vigilias et missam defunctorum pro solamine animarum predictarum teneantur celebrare. In quorum omnium testimonium sigillum meum ac sigilla predictorum guber- natorum Zbynkonis de Bukowa, Nachualonis de Ossuraczin, Se- zeme de Prziewozecz nec non sigilla filiorum meorum Nachua- lonis, Johannis, Zbynkonis presentibus sunt appensa. Datum in Noua Pylzna anno domini millesimo trecentesimo LXVI°, in die sancti Apollinaris martiris et pontificis gloriosi. Orig. perg., pečeti všechny chybí, v museu plzeň. Na rubu: Su- per villam Myrossow domini Dobrih[ost], in curia delegawit 1 sgam gros. census diuisim soluendo. — Opis listiny té v Stehl. knize priv. měst. f. 203. 96. 1366. 23. července. Nový Plzeň. Dobrohost z Ronšperka daruje klášteru svt. Ducha v Plzni Nov. dva dvory v Mirošově, které nyní poddaní Václav a Přibyň drží, při každém dvoru jest půl lánu pozemků; z jednoho dvora ročně má se platiti 30 gr. praž. klášteru. In nomine domini amen. Cum iuxta dictum beati Pauli apo- stoli hic manentem ciuitatem non habeamus, futuram vero inqui- rere secundum ipsius ammonicionem salutarem debeamus, igitur ego Dobrohostus, miles de Ramsperk, ex instinctu diuine misera- cionis considerans huius vite breue curriculum cum matura deli- beracione, compos mee racionis et corporis sospitate bene perfun- gens, bona voluntate nec non heredum meorum pia assensione dono, resigno et presentibus condescendo duas curias in villa My- rossow sitas, vnam videlicet, quam nunc Wenczesslaus rusticus et secundam, quam nunc Przibynye rusticus possident et inhabitant, et quamlibet curiam cum medio laneo et omni iure cum pratis, pascuis, agris cultis et incultis, siluis, rubetis, ortis, aruis, aquis, riuulis ac singulis aliis vtilitatibus et prouentibus seu fructibus, ad dictas curias spectantibus, conuentui et fratribus sancti Spiri- tus, fratrum ordinis Predicatorum in Noua Pylzna eo iure, vti ego hucusque habui, temporibus perpetuis nomine vere elemosine pos-

Strana 104
104 1366. sidendas. Qui quidem fratres seu conuentus a possessoribus dicta- rum curiarum, qui nunc sunt seu in futurum erunt, vnoque laneo- rum pretactorum a quolibet possessore, vt prefertur, recipere de- bent singulis annis in festo sancti Galli quindecim grossos bono- rum Pragensium denariorum et totidem in festo beati Georgii, annis eternis reiterando, mea qualibet contradiccione postergata et heredum meorum seu successorum impedimento quolibet minime obstante pro remedio anime mee salutari et sub leuamine anime domini Nachualonis de Ossuraczin, pie memorie patris mei nec non animabus suarum mearumque conthoralium ac omnium ami- corum, predecessorum, successorumque meorum, taliter tamen, vt possessores dictarum curiarum et laneorum mediorum prefatorum non debent a conmunitate aliorum rusticorum dicte ville in quibuscunque iuribus et libertatibus esse sequestrati, sed de omni conmunitate veluti prius, quibuscunque nominibus poterit nominari, in dicta villa cum aliis rusticis tenentur et debent iuridice participare, nunc et in euum, dictis tamen fratribus, eorum dominis et patronis le- gittimis existentibus, ammodo et per ipsos possessores pretactos censum fideliter, non obstante quouis impedimento, persoluentibus, ita vt eciam si, quod absit, dicti possessores curiarum et laneo- rum mediorum prefixorum quocunque modo depauperati seu de- solati censum eis quocunque temporum prefixorum dare nollent seu non possent, ipsi fratres censum suum in pratis siue iumen- tis et pecudibus et omnibus bonis eorum valeant plenarie reci- pere et extorquere, mea qualibet meorumque heredum ac succes- sorum contradiccione minime obstante, adiecta insuper tali condi- cione, vt dicti fratres in conuentu suo singulis annis omnibus quatuor temporibus vigilias et missam defunctorum pro subleua- mine animarum predictarum teneantur celebrare. Vt ergo omnia predicta ipsis fratribus fidelius valeant adimpleri, promitto eisdem sub puritate mee fidei et honoris mei, esse fidelis protector et gu- bernator dictorum bonorum eorum, ad persoluendum censum eo- rum et eis contra omnem hominem impedientem vtriusque sexus fideliter vbique astare. Et vt hec proteccio seu gubernacio robur habeat eternitatis, me moriente siue alias absente, gubernatorem siue protectorem assigno et approbo Zbynkonem de Bukowa, post mortem vero seu in absencia eiusdem Zbynkonis, ratifico et pono protectorem et gubernatorem Nachualum de Ossuraczin; isto au- tem mortuo vel absente, gubernabit et proteget Sezema de Przye- wozecz, post cuius decessum gubernabit et proteget filius meus senior, qui protunc supererit; mortuis vero omnibus gubernato-

Strana 105
1366. 105 ribus predictis et heredibus meis, extunc fratres pretacti tenebun- tur et poterint sibi eligere pro gubernatore et protectore bono- rum eorum predictorum vnum de genealogia nostra, quencunque discrecioni eorum visum fuerit expedire, contradiccione cuiuscunque non obstante. Et hec omnia pretacta promitto et meos successo- res, gubernatores astringo ipsis mecum fideliter promittentibus, eisdem fratribus fideliter adimplere, non obstantibus quibuscunque viciacionibus, punccionibus siue laniacionibus seu erroribus, sique vel qui sint, huius littere. In quorum omnium firmamentum sigil- lum meum nec non sigilla predictorum Zbynkonis de Bukowa, Nachualonis de Ossuraczin, Sezeme de Przyewoczecz ac filiorum meorum Nachualonis, Johannis et Zbynkonis presentibus sunt appensa. Datum in Noua Pylzna anno domini millesimo trecente- simo sexagesimo sexto in die sancti Appollinaris martyris et pon- tificis gloriosi. Original pergamenový v museu plzeňském; pečeti všechny chybí. [Na rubu]: Litera super censum in Myrossow. Pod tím dvě řádky staršího písma již nečitedlné. — Starší sign. N. 2. novější N. 266. 1366. odkaz klášteru dominikánskému. 97. 1366. 31. října. List richtáře a přísežných i všie obce města Plzně Nového, v němž z rozkázánie ciesařského přiznávají se uroz. Bohuslavovi z Švamberka 64 kop gr. úroka platiti rozdílně. Datum 1. 1366, u vigilii Všech Svatých. List tento okázal před komissí stavovskou r. 1454. Oldřich Balele z Caltova spolu s listem Hynka Krušiny, kterýž tak zní jakož jest byl zastavil, že jemu ten plat u města Plzně propou- štie i jeho dědicóm, aby oni ten plat na svrchupsaných měšťanech brali nebo prodati mohli. Palacký, Archiv český I. 508,

Strana 106
106 1367. 98. 1367. 23. dubna. Racek z Vížky se syny svými Hynkem, Buškem a Ješkem, daruje farnímu kostelu svt. Máří Majdaleny pod hradem Vížkou v Druzdové jeden dědičný lán s dvorem a dvěma stráněmi lesa, aby za to ny- nější farář Svach i jeho příští nástupcové sloužili zádušní služby boží za otce Rackova Ratmíra, matku Žišku, první manželku Ma- ruši, za druhou manželku Ofku i za pana Racka samého a za všechny dítky jeho. In nomine domini amen. Ego Raczco de Wyeska notum facio uniuersis, presentibus et futuris, quod quia humane fragilitatis de- litiis et nutantis seculi uanitatum fastidiis per inspirationem di- uinam iam in fine prouectae aetatis relictis ad uerum deum, qui meritorum et bonorum operum pius exstat retributor, recurrens et ea proponens seminare in terris, que reddente domino multi- plicato fructu recolligere ualeam in coelis, de consensu et uolun- tate dilectorum filiorum meorum scilicet Hinconis, Busconis et Jesconis et aliorum omnium, quorum interesse poterat et potest, dedi ecclesiae parochiali sitae sub castro Wyeska in honorem dei et sanctae Mariae Magdalenae constructe et dedicatae in uilla Drustowe, unum laneum hereditatis cum pratis, ortis et curia prope plebanum sita et cum uniuersis ad eundem laneum pertinentiis et cum duobus uallibus siluae inter piwonin et castrum, in medio campi positis et locatis, et ex nunc prout ex tunc dono, confero et concedo ad augendum diuini offitii cultum in eadem ecclesia per dominum Swachonem plebanum modernum dictae ecclesie et suos successores perpetuis in antea temporibus pro salute anima- rum patris mei Ratmiri et matris meae dominae Zysce et dominae Marusse, uxoris meae defunctae et omnium puerorum meorum ac praedecessorum hereditario iure tenendum, utifruendum et eter- naliter possidendum, sub conditionibus infrascriptis; statuens et de bona uoluntate domini Swachonis, plebani moderni haec fieri procurans, qui dicte ecclesiae considerauit abinde fructuosum pro- uenire incrementum, ut idem dominus Swacho, qui est pro nunc et qui dicte ecclesiae prefuerint plebani in futuro, singulis qua- tuor temporibus in aeuum die, ad hoc apto, vigilias trium lectio- num sub nota de uespere et in crastino tres missas defunctorum. unam sub nota et duas lectas cum solemnitate requisita, eui-

Strana 107
1367. 107 denti protestatione adhibita indesinenter et non remisse fieri or- dinent, instituant, faciant, procurent et irremissibiliter coaptent pro animarum, ut prefertur, remedio sempiterno et etiam pro anima mea, prefati Raczconis, uxoris meae secundae dominae Ofcze, nec non pro anima prefati domini Swachonis plebani in casu, dum mortuus fuerit, qui se pro comparatore dictorum operum bonorum suis adiunxit elemosinis et dulciter applicauit. Si autem temporibus succedentibus plebanus, quicunque ecclesie prenotatae in excercitio premissorum negligens repertus fuerit et remissus, ex tunc ego Raczco prenominatus cum filiis meis expressis ac alii heredes mei et successores quilibet, siue feminei fuerint sexus siue uirilis, cu- riam, laneum predictum cum omnibus suis pertinentiis, superius expressis, ecclesiae et plebano, qui pro tunc fuerit, predictis, abs- que renitentia et quauis defensione aufferre possumus et tenemur et alteri ecclesiae, ubi consonum et melius uidebitur, per omnia eo iure, quo supra, efficacius applicare. In cuius donationis robur et continuationis perpetuae premissorum testimonium, nos predicti Raczco, Busco, Hinco, Jesco, dicti de Wyeska et dominus Swacho, plebanus ecclesiae memoratae, nostra propria sigilla de certa scientia nostra annectere decreuimus presentibus, etiam cum munimine si- gillorum discretorum uirorum plebanorum ecclesiarum domini Otliconis de Dyssina, domini Jaroslai de Slupna, domini Nicolai de Costelcze, qui ad instantiam nostram presentibus eorum si- gilla in testimonium applicarunt, solidius confirmatum. Datum et actum anno domini millesimo trecentesimo sexagesimo septimo in die beati Georgii martiris gloriosi. Z vidimu listiny té z r. 1546 dne 6. ledna v museu plzeňském chovaného. 99. 1367. 8. září. Bratr Štěpán, správce špitála plzeňského, spolu s Janem z Dobřan svědčí, že paní Marketa odkázala dva slady, každý po 55 groš. praž. čítajíc, a jednu kopu gr. praž. na zřízení jednoho místa pro nemocné ve špitale, kteréhož místa má užívati sama až do své smrti a pak má to připadnouti špitálu.

Strana 108
108 1368—1369. Nos frater Stephanus, prouisor hospitalis Noue Pilzne ciui- tatis, vna cum domino Johlino de Dobrzano, fundatore eiusdem hospitalis, recognoscimus tenore presencium vniuersis, quia honesta matrona, nomine Margaretha, dedit ad predictum hospitale duo brasea, vnum quodque braseum protunc soluebat quinquaginta quinta grossos et vnam sexagenam grossorum bonorum Pragensium denariorum pro prebenda infirmorum, quam prebendam pro hiisdem braseis et eadem pecunia debet habere usque ad finem vite eius in prefato hospitali et post mortem eius omnia, que predicta ma- trona habet, non potest nec debet alienare alicui viuenti homini, sed ad sepefatum hospitale pertinebit. In cuius rei euidens testi- monium sigillis nostris hanc literam iussimus communiri. Datum in natiuitate beate Marie virginis gloriose anno domini millesimo trecentesimo sexagesimo septimo. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A 15. 100. 1368. 20. března. Provincial ř. něm. Ludolf z Essenu dosadil za faráře do Řepína kněze br. Mikuláše z Plzně. Emler, Libri confirm, lib. I. 2. 101. 10". 1369. 7. února. Oldřich a Mikuláš, lazebníci, držitelé prostřední lázně, zavazují se, že chtějí dostáti odkazu, který předešlý držitei lázně té Oldřich učinil na sloužení výroční mše ve farním kostele, aby každé pondělí slou- žena byla mše za duše jeho, manželky i předků. Za správce tohoto odkazu ustanovují měštany Jana z Dobřan a Henzla, syna zemře- lého Hermanna z Dobřan. Nos Vlricus et Nicolaus, balneatores, fratres vterini, vxores nostre ac nostri heredes in Noua Pilzna recognoscimus per pre-

Strana 109
1369. 109 sentes vniuersis, quod honestus vir Vlricus, balneator, antecessor noster, in articulo sue mortis bona tamen vsus racione, fecit le- gacionem perpetuis temporibus duraturam, super domum nostram balnealem siue balneum, quod nunc inhabitamus et possidemus, sicut ipse inhabitauit et possedit, scilicet, quod quolibet anno in diebus festiuitatibus pasche anniuersarium cum vno cereo de quinque libris cere et duobus cuneis, quatuor pullis bonis et dua- bus pintis vini australici boni in nostra parrochiali ecclesia ho- norifice cum scitu euidenti celebrando per hospitem predicti bal- nei, quod est medium inter duo balnea, aut possessorem, peraga- tur; quacirca singulis feriis secundis vna missa defunctorum cum duobus uel tribus halensibus in sepedicta ecclesia comparari de- beatur pro salutari remedio et memoria perpetua anime sue ac anime ipsius conthoralis necnon animarum suorum omnium prede- cessorum, vt salus ipsarum coram deo altissimo augeatur copiosa. Nosque Vlricus et Nicolaus, fratres predicti, cum simus facti no- minati balnei possessores et possidemus, promittimus bona nostra fide christiana sine dolo, ac illi omnes promittunt, qui post nos in loco nostre possessionis et officii pro tempore fuerint constituti, quod illam legacionem firmam et inviolabilem volumus obseruare, anniuersarium predictum fidelius peragendo tempore deputato. Huiusque anniuersarii prouisores sunt et procuratores fieri cense- tur presencium et obseruatores semper de scitu plebani predicte ecclesie, quicunque fuerit pro tempore, honesti viri et discreti Johlinus dictus de Dobrzano et Heinzlinus Hermani, pie memorie eciam dicti de Dobrzano, ciues in predicta ciuitate Noue Pilzne usque ad dies uite eorum; mortuis vero ipsis Johlino et Heinz- lino predictis, cui in articulo sue mortis commiserint eodem ipse procuratorio predicti anniuersarii perfrui concernantur. Sin autem nos nominati Vlricus et Nicolaus siue eciam possessor illius bal- nei aniuersarium predictum tempore debito peragere obmittere- mus aut certe non curaremus, extunc quocienscunque hoc fieri contingat, tociens procuratores ipsius aniuersarii presencium ob- seruaturi, vt est expressum, habent plenam potestatem, quam eis presentibus concedimus, sine quouis iudicis auxilio nos aut pos- sessores predictos inpignorare vel eciam dictum balneum invadere et occupare, vsque dum solucio et satisfaccio huiusmodi predicti aniuersarii consequatur. In cuius rei testimonium honesti viri et discreti Petrus iudex, Hinco Hacker, Martinus Mladote, pro tem- pore iurati ciues ibidem, ad peticiones nostras Vlrici et Nicolai fratrum predictorum de certa sua sciencia propria eorum sigilla

Strana 110
110 1369. presentibus sunt appensa, nosque Petrus, Hinco Martinus, conscii huius facti, sigilla nostra presentibus appendimus. Datum feria IV. proxima post festum beate Dorothee virginis gloriose anno do- mini millesimo trecentesimo sexagesimo nono. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 15. 102. 1369. březen. Dominik z Plzně ustanoven za faráře v Sulislavicích. Tingl, libri conf. II. 2. 103. 1369. 28. března. Vavřinec z Kralovic, měštěnín m. Nov. Plzně, zakoupil si ves Ko- torov na řece Bradavě od Mikuláše a Jakše, bratří z Újezda a vysazuje ji poddaným svým právem zákupným. Lánů jest 12 s dvěma vrchy, Kolešovkou k Boškovu a Mešnicí k Staré Plzni ležícími, z lánu roční plat jest 93 gr. praž. Držitel mlýna má platiti 100 gr. ročně. Mimo to má každý poddaný odváděti z lánu o vánocích 4 kuřata, o velikonocích 40 vajec. Kdyby všeobecná berně královská uložena byla, má každý poddaný z lánu odvésti 20 gr. pr. V ro- zepřích svých mají se souditi právem města Nov. Plzně, kamž v případech pochybných jest se jim o radu obraceti. Quoniam ad instar aque fluentis tempus labitur, ne ergo ea, que in tempore geruntur, in obliuionem deueniant, necesse est ea testimoniis literarum et sigillorum roborari, hinc est, quod ego, Laurencius dictus de Kralowicz, ciuis ciuitatis Noue Pylzne, no- tum volo fieri in perpetuum vniuersis, quod bona et matura deli- beracione prehabita sanoque consilio conmunicato, cupiens condi- cionem hominum meorum censualium in villa mea Kotorow habi- tancium, que villa juxta ciuitatem Nouam Pylznam circa flumen, quod wlgariter Radawa nuncupatur, sita esse dinoscitur, in futu-

Strana 111
1369. 111 rum meliorem facere, ipsam villam ab honestis viris Nicolao et Jacssone, fratribus de Vgezd, cum omnibus suis iuribus, prout ipsi tenuerunt et tenere hereditarie debuerunt, sine occupacione per me emptam predictis meis hominibus siue incolis, ipsam villam inhabitantibus, demum et inantea futuris temporibus iure emphi- teotico siue theutunicali, virtute presencium exposui et collocaui condicione tali, quod quilibet incola dictam villam inhabitans michi heredibusque meis siue quibuslibet meis successoribus, ad quos dicta villa per hereditariam successionem, empcionem, donacionem, permutacionem aut alias quamcunque alienacionem exactam sponta- neam, concessam atque admissam de iure vel de facto deuoluta fuerit, vt puta cuiuscunque condicionis, etatis, sexus aut eminencie fuerint, singulis annis nomine veri census annui nonaginta tres grossos denarios Pragenses de quolibet laneorum ipsorum, que villa duodecim laneos continet, in vniuerso mensuratos et duos mon- tes nominatos, quorum vnus est Colessowca circa villam, vbi itur ad Bozzkow, alter vero Messniczie ad Pilznam Antiquam, quos quidem montes cum plena libertate et omnimoda vtilitate in locis suis et metis positis eisdem incolis ad pascendum in eis equos, pecudes, pecora ceteraque iumenta sine solucionis contribucione quauis exposui et contuli, quem certe, ut prefertur, censum diui- sim, puta mediam partem ipsius videlicet quadraginta sex grossos cum dimidio grossorum monete antedicte, in festo beati Johannis Baptiste, proxime affuturo, et residuam partem eiusdem census in festo purificacionis beate Marie virginis vna cum duobus grossis, ut dictum est, de vno quouis ipsorum laneorum, quos michi prout antecessoribus meis et tandem omnibus et singulis meis successo- ribus pretextu expensarum, quando veniens sederim pro tribunali in causidicis decertandis dare tenebuntur dictam solucionem sin- gulis annis fideliter in terminis premissis obseruando, quacirca molendinum eciam cum hereditate agrorum ad ipsumdem ab an- tiquo pertinenti iuxta eandem villam situm, propinque in Sskachea, que wlgariter struha vocatur, circumquaque quantum sufficit et valeat iactus vnius lapidis ab alto et basso habet et habere ple- nam libertatem omnimodamque vtilitatis voluntatem debet, quam sibi presentibus exposui, eque contuli. Nichilominus tamen incola seu inhabitator ipsius, qui pro tempore fuerit molendini, michi heredibusque meis et successoribus centum plenarie grossos mo- nete prescripte, nomine veri census, singulis annis, annue solucio- nis diuisim, medium censum et medium, velut premittitur, in ter- minis persoluendo; ceterim vero adiiciens, quod quilibet incola

Strana 112
112 1369. dicte ville michi, heredibus meis et successoribus aliis singulis annis nomine iusti census in festo natiuitatis Jhesu Christi quatuor bonos pullos et circa festum Phasce tribus vel quatuor diebus inmediate precedentibus quadraginta oua dare de quolibet laneo- rum tenebitur et expedire, in qua solucione omnes et singulos negligentes, qui fuerint, tamquam pro censu pecuniali per impig- neracionem iuxta estimacionem pro tunc currentem volumus et poterimus impignerare. Insuper eis de remedio in futurum volens prouidere oportuno cupiens eosdem indampnes obseruare recog- nosco virtute presencium, quod quandocunque et quocienscunque per serenissimum principem et dominum, dominum .. regem Boe- mie pronunc vel protunc, qui fuerit, berna regalis alias generalis de iure vel de facto imposita fuerit et instaurata ita, quod ad ipsam soluendam omnes et singuli barones terre, nobiles, satelli- tes, ciuitates, monasteria ac queuis alie exempte persone vel non exempte seculares ac religiose tente vel obligate, extunc quilibet incola predicte ville de quolibet laneorum ipsorum michi et suc- cessoribus meis ad solucionem viginti grossos denarios Pragenses debet et tenebitur obligari; si vero singularis et particularis, vt puta ciuitatibus et monasteriis berna fuerit imposita, extunc pe- nitus ad nullam solucionem eisdem debet obligari, sed pocius ex- tunc preter iura et solucionem preexpressa eosdem ab omni da- cione, solucione, consuetudine, si alique eisdem de iure vel facto fuerunt introducte et oneris grauamine plene et omnimode volo esse per me et vniuersos posteros meos successores, liberos et exemptos, dando seu donando eisdem presentibus plenam liberta- tem, vt de omnibus et singulis iuribus, sentenciis, de quibus ci- uitas Noua Pilzna tenet et gaudet ac vtitur, gaudere possint et valeant, volens eosdem omnimode in hiisdem obseruare, in quibus iuribus, si quis ipsorum grauari videretur, ad ciuitatem predictam ob defectum iusticie appellare debet et poterit, in quo per iudi- cem . . et iuratos . . dicte ville nec per . . me nec alios futuros dominos poterit impediri. Cupiens igitur omnia et singula expressa et ex mea certa sciencia esse scripta et notata, presens scriptum ad perpetuam rei certitudinem ratificando sigilli mei appensione et ad maioris memorie processum ac euidens testimonium premis- sorum vna cum maiori sigillo ciuitatis Pilznensis, quod ad peti- ciones meas et eciam prensentibus appensum petiui et iussi robo- rari, nosque . . iudex ac . . iurati ciues predicte Noue Pilzne ci- uitatis ad instanciam peticionum eiusdem Laurencii, nostri con- ciuis, conscii huiusce modi, rei facti et cause de vnanimi con-

Strana 113
1369. 113 sensu et voluntate incolarum omnium pariter predicte ville Kotho- row presentibus, eciam de certa nostra sciencia testes huius facti super premissis testimonium prehibitum sigillum maius nostre ci- uitatis sepedicte vna cum ipsius Laurencii nominati sigillo duximus fore appensum. Datum feria quarta proxima post festum anuncia- cionis beate Marie virginis gloriose, anno domini millesimo trecen- tesimo sexagesimo nono. Original pergamenový v museu plzeňském; pečeti chybí. Novější sign. N 452. 1369. 104. 1369. 4. května. Mikuláš, někdy písař městský, odkazuje manželce své Maruši a dceři své Marketě dům svůj v městě, dvůr před branou škvrň- skou s poli a vším dobytkem, sladovnu při dvoře ležící, zahradu ve Škvrňanech, začež mají vydávati stálý roční plat dvě kopy gr. na zádušní služby boží za Mikuláše k farnímu kostelu, kteréžto zá- dušní služby vždy o každých suchých dnech slouženy býti mají. In nomine domini amen. Nos Petrus iudex, Hinco Hacker, Heinricus Frenkl, Heinzlinus Herssephtl, Nicolaus de Misa, Heinz- linus Hermani, Heinzlinus de Egra, Martinus Mladote ceterique iurati, ciues ciuitatis Noue Pilzne, recognoscimus debite vniuersis, quod discretus vir Nicolaus, olim notarius, compos bene sue ra- cionis, non compulsus nec coactus sed de bona sua voluntate ex- hibuit seu fecit hanc legacionem, ut in presentibus continetur. Primo et principaliter disposuit ac legauit Marussi conthorali sue et Margarethe filie domum suam adiacentem prope domum Pikaczonis braseatoris parte [ab] vna et domum puerorum Seczlini parte ab- altera, curiamque sitam ante portam Squrnensem totam cum he- reditate, agros cultos et incultos, equos, vaccas, boues, vitulos, oues, agnelos, aucas et anetas, pascua, prata eciam vniuersa ad eam spectancia, necnon braseatorium ibidem adiacens vna cum domo ibique locata; deinde ac humularium seu ortum, situm in villa Squrnan, pariter et sua bona omnia mobilia et immobilia, magna quam parua, longa tam curta, tenenda, habenda et vti- fruenda ac ipsa sine impedimento alicuius regenda, tali condicione 8

Strana 114
114 1370. adiecta, ut eadem Marussie et Margaretha filia post obitum Nicolai, notarii prefati, quolibet anno de eisdem bonis annotatis pro ani- uersario more solito duas sexagenas grossorum diuisim debent nostra in parrochia cum triginta grossis ad prima quatuor tem- pora, triginta ad secunda, triginta ad tercia, tantumdem ad quarta errogare, nichilominus post mortem porcio matris ad filiam dinos- citur devenire, viceuersa porcio filie ad matrem debeat pertinere filiaque matrem fideliter ac honorifice ipsam uiuentem tenetur fouere et habere. Super quo est sciendum, vltima de ipsis moriens, quod absit, de omnibus bonis superius expressis eodem existit fore obligata duas sexagenas liberis in bonis emere pro viginti sexagenis grossorum predictorum [pro] aniuersario perpetuo Nikolai, vxori, filio seu filiabus prelibatis forma, ut prefertur, ad peragen- dum, uel si de propriis rebus suis euenire potuerit, extunc bona eidem debeant commanere, sed si vendicioni vellet exhibere, ex- tunc de prima pecunia, pro qua partem bonorum vendere vellet, de hiisque in agone uel antea ultima post bona sepe memorata tribuere superflua siue donare, quoad voluntas propria ipsam edocebit nec- non informabit. In cuius rei testimonium maius sigillum nostre ciuitatis predicte duximus appendendum. Datum proxima feria sexta post festum beatorum Philippi et Jacobi apostolorum anno incarnacionis eiusdem millesimo trecentesimo sexagesimo nono. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 16. 105. 1370. 16. července. Praha. O ves Bor byl spor mezi Janem a Václavem z Vilhartic a měště- nínem plzeňským Jiřím Scheczlem. Otec Jiřího, Oldřich Scheczel, byl dlouho v pokojném držení vsi té, ač mu ji odňal násilně Dětřich, biskup Mindenský a odevzdal ji pánům z Vilhartic. I nařizuje proto císař Karel IV., aby Blahuta, purkrabí na Karlshutě (Ra- dyni) a Radim, místosudí královský, uvedli Jiřího Scheczla v řádné držení vsi Boru a rychtář a konšelé plzeňští, aby jej v držení tom vší mocí chránili. Karolus Quartus, diuina fauente clemencia Romanorum im- perator semper augustus et Boemie rex. Judici et iuratis ciuitatis

Strana 115
1370. 115 nostre Pilznensis, fidelibus nostris delictis, graciam nostram et omne bonum. Quemadmodum alias vestra nobis scripsit fidelitas, quod villa Bor, vestri districtus, super qua inter nobiles Janonem et Wenceslaum de Vilharticz ab vna et Georgium dictum Scheczel de Pilzna parte ab alia aliquamdiu questionis materia ventilata existit, a primordiali fundacione in bonis nostris regalibus eradi- cata et fundata existat, et quod post hec Vlricus Scheczel, bone memorie genitor dicti Georgii, ipsam villam a longis temporibus iusto titulo tenuerit et possederit pacifice et quiete, licet per quon- dam Theodricum, Mindensem episcopum, prefato Vlrico Scheczel de facto ablata fuerit et translata, siue data ad manus dictorum de Vilhartycz et per eosdem hucusque contra deum et iusticiam occu- pata, fidelitati uestre seriose comittimus et mandamus nostre gracie sub obtentu, quatenus, si premissa veritati nituntur, non obstante quauis prescripcione temporis, que dictis de Vilharticz tamquam iniustis detentoribus patrocinari non debet, ipsum Georgium suo et heredum suorum nominibus, quem nobiles Blahuta, burggrauius noster in Karlzhuta, et Radym, subiudex regni Boemie, fideles nostri dilecti, in possesionem dicte ville debebunt inducere corporalem et vos indictum auctoritate nostra regia contra quoslibet conser- uare effectualiter et tueri, prout grauem nostram indignacionem diligitis euitare. Datum Prage die XVI. Julii, regnorum nostrorum anno Romanorum vicesimo quinto, Boemie vicesimo quarto, imperii vero decimo sexto. Per dominum Borssonem de Rysemburg, Heinricus de Elbinco. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 4. 106. 1370. 19. října. Mikuláš, syn Miloslavův z Nov. Plzně, presentoval za faráře do Chotíkova kněze Mikuláše. Tingl, libri confir. II. 37. 8*

Strana 116
116 1370—1372. 107. 1370. 30. října. Provincial ř. něm. presentoval za faráře ke kostelu do Nov. Plzně br. Mikuláše, když předešlý farář br. Vyšemír se místa svého vzdal. Tingl, libri confir. II. 38. 108. 1371. 13. října. Mikuláš z Nov. Plzně ustanoven za faráře do Chotíkova po smrti předešlého faráře Mikuláše k presentaci opatr. měštana Mikuláše z Nov. Plzně. Tingl, libri confir. II. 60. 109. 1372. 16. června. Mikuláš z Nov. Plzně ustanoven za faráře do Jablkinic po smrti Budka faráře. Tingl, libri confir. II. 77. 110. 1372. 19. září. Praha. Císař Karel IV. uděluje měštanům i všem jiným obyvatelům m. Plzně tu milosť, že mohou všechny statky své v městě i mimo město ležící odkázati dle svobodné vůle své dle obvyklého práva města Plzně; zemřel-li by pak kdo bez závěti a bez zákonnitých dědiců obojího pohlaví, tu má všechen statek jeho spadnouti na nejbližší jeho příbuzné.

Strana 117
1372. 117 Karolus Quartus, diuina fauente clemencia Romanorum impe- rator semper Augustus et Boemie rex. Notum facimus tenore pre- sencium vniuersis, quod desiderantes profectui ciuitatis nostre Pilsenensis cura benigni fauoris intendere ita, ut ejus ciues et incole, fideles nostri, celsitudini regali Boemie eo quidem melius seruare valeant, quo benignius fuerint regie liberalitatis clemencia consolati, quapropter animo deliberato, sano principum, baronum ac procerum regni et corone Boemie, nostrorum fidelium accedente consilio, auctoritate regia Boemie, de certa nostra sciencia et regia celsitudinis gracia singulari, supradictis ciuibus, heredibus, succes- soribus, posteritati ac vniversitati eorum et eidem ciuitati Pilsenensi nec non inhabitatoribus, qui sunt uel pro tempore fuerint, infra- scriptam graciam pro nobis, heredibus et successoribus nostris, re- gibus Boemie, fecimus, dedimus et concessimus, facimus, damus et concedimus imperpetuum, virtute presencium graciose videlicet, quod ex nunc in antea omnes et singuli ciues seu inhabitatores dicte ciuitatis Pilsenensis, quilibet ipsorum, heredes et successores sui, imperpetuum libere possint et valeant vniuersas et singulas possessiones, hereditates, proprietates, allodia, agros, census, red- ditus, domos et bona sua mobilia et immobilia, in quibuscunque rebus consistant, intus et extra dictam ciuitatem Pilsenensem aut alibi, vbicunque talia sita noscuntur, quibuscunque eciam possint vocabulis designari, cuicumque seculari dumtaxat homini seu per- sone vendere, legare, donare, testari et juxta sue voluntatis arbi- trium ordinare jure hereditario possidendum, juxta jura, mores et consuetudines ipsius ciuitatis Pilsenensis actenus ab antiquo tem- pore obseruatas. Si autem aliquem seu aliquos ex dictis ciuibus seu inhabitatoribus predicte ciuitatis Pilsenensis, viris et mulieribus, sine donacione, testamento, ordinacione seu disposicione, non relictis vtriusque sexus legitimis heredibus ab hac luce migrare contingeret, ex tunc vniuerse et singule possessiones, hereditates, proprietates, allodia, agri, census, redditus, domus et bona mobilia et immobilia, in quibuscunque rebus consistant, intus et extra ciuitatem Pilsenen- sem predictam aut alibi, vbicunque talia sita noscuntur, ad proxi- miores et propinquiores decedentis seu decedencium consanguineos, masculini seu feminini sexus tunc superstites, libere et jure here- ditario deuoluantur sub omnimodo libertate et forma, quibus in talibus casu et articulis ciuitati nostre Majori Pragensi graciam nostris regalibus literis noscuntur erogasse, graciam hujusmodi ad illos dumtaxat ciues et incolas dicte ciuitatis Pilsenensis volentes extendi, qui in solucionibus stewre, exactionum, lozungarum et

Strana 118
118 1372. aliarum contribucionum onera cum antedicta ciuitate Pilsenensi sustinent et sustinebunt temporibus affuturis. Presencium sub im- perialis nostre majestatis sigillo testimonio literarum. Datum Prage anno domini millesimo trecentesimo septuagesimo secundo indic- cione decima, XIII. Kalendas Octobris regnorum nostrorum anno vicesimo septimo, imperii vero decimo octauo. [Na ohybu v pravo]: Ad relacionem domini Pauli de Jenzensteyn, Conradus de Gysenheim. [Na rubu]: Registrauit Johannes de Geylnhusen. Orig. perg. v museu plzeňském; majestátní pečeť, na proužku visící, zachovalá z bílého vosku, pospod sekret s orlicí v levo hledící s roz- pjatýma křídly. Sign. N. 5. Pod tím starším písmem: Pilzna. Opis listiny té v Stehlíkovské knize priv. měst. f. 78 v. a u Tannera. — Li- stina tato potvrzena od těchže panovníků jako čís. 87. 111. 1372 20. října. Praha Václav, král český, se svolením otce svého, císaře Karla, uděluje měštanům plzeňským tu milosť, aby každý měštěnín mohl všechen statek svůj, dáti a odkázati dle vůle své podle práva v obci obvyk- lého; a zemřel-li by kdo, nezůstaviv řádných dědiců obojího po- hlaví bez závěti, má spadnouti všechen statek jeho na nejbližší příbuzné obojího pohlaví. Wenceslaus, dei gracia Boemie rex, Brandemburgensis et Lusacie marchio et Slezie dux. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod cupientes condicionem ciuitatis nostre Pilznensis facere meliorem et ut ciues et incole ciuitatis eiusdem ad nostre maiestatis queuis obsequia studiosius peragenda eo forcius ani- mentur, quo se a munificencie regie liberalitate senserint vberius consolatos, hinc est, quod de serenissimi principis et domini do- mini Karoli Quarti, Romanorum imperatoris, semper Augusti et Boemie regis, illustris domini et genitoris nostri precarissimi, spe- ciali mandato, regia auctoritate Boemie et nostre celsitudinis gracia singulari, ciuibus et vniuersitati dicte ciuitatis Pilznensis, presen- tibus et futuris, in perpetuum concessimus et presentibus conce- dimus graciose, quod ex nunc in antea, quilibet seu quelibet ciuis

Strana 119
1372. 119 masculini uel feminini sexus, omnia bona sua, mobilia uel immo- bilia, in quibuscunque rebus consistant, sine quolibet impedimento donare possit cuicunque pariter et legare, iuxta omnem formam et jura eiusdem ciuitatis, secundum quod ipsorum placuerit vo- luntati; in casu autem quocienscunque et quandocunque vnum uel plures, ciuem uel ciues, dicte ciuitatis Pilznensis, absque legittimis vtriusque sexus heredibus continget mori seu decedere intestatum, vniuerse et singule possessiones, hereditates, proprietates et bona mobilia et immobilia, siue in allodiis, agris, censibus, redditibus seu quibuscunque bonis uel rebus consistant, intus et extra ciui- tatem Pilznensem predictam aut alibi, vbicumque sitis, quibusuis eciam specialibus vocabulis designentur, ad proximiores et pro- pinquiores consanguineos, masculini uel feminini sexus tunc super- stites, quouis impedimento cessante, presentis regie concessionis nostre virtute, libere et hereditarie deuoluentur, omni jure, liber- tate, modo et forma, quibus in et super casu et articulo similibus. fidelibus nostris, ciuibus Maioris ciuitatis Pragensis, per supra- dictum dominum et genitorem nostrum, Romanorum Imperatorem. tamquam Boemie regem gracia esse facta dinoscitur, vt in literis maiestatis sue ipsis ciuibus Pragensibus desuper concessis clarius est expressum. Volumus tamen et signanter decernimus presentem concessionem et graciam ad illos ciues Pilznenses solum extendi debere, qui in cottidianis steuris, exaccionibus et losungis con- sueta dicte sustinent et sustinebunt futuris temporibus onera ci- uitatis Presencium sub nostre maiestatis sigillo testimonio litera- rum. Datum Prage anno domini millesimo trecentesimo septua- gesimo secundo, XIII. Kalendas Nouembris, regni nostri anno decimo. [Na rubu písmem 14. stol.] Pilzna. Orig. perg. zachovalý v museu plzeňském. Na proužku perg., na němž pečeť visí, pospod písmem XV. stol.: „List od vmrt vkazuge na Stare miesto Prazske wssemi wieczmi". Pečet krásně zachovalá maje- státní. Osoba královská v majestátě na trůně v levo mírně obrácená Okolo na okraji pole pečeti spatřuje se sedm zemských znaků: 1. Český lev. 2. Lucemburský lev. 3. Zeď s cimbuřím Horní Lužice. 4. Vůl v pravo kráčející Dolní Lužice 5. Pět lilií (3, 2), znak města a hrab- ství Sulzbašského. 6. Orel Braniborský. 7. Orlice Slezská. Opis: WENC- ZESLAUS* QUARTVS * DEI* GRACIA * BOEMIE * REX * BRANDEN .. .....MARCHIO * LVCZEMBURGENSIS *ET * SLEZIE *D... Na rubu v červeném vosku sekret dvojhlavého orla s českým lvem na prsou.

Strana 120
120 1372. — Sign. N. 6. Opis listu tohoto nachází se v Stehl. knize priv. měst. f. 80 a u Taunera. Listina tato potvrzena ode všech těch panovníků jako čís: 87. 112. 1372. 20. října. Praha. Král Václav uděluje městu Plzni právo odúmrtní. Zemřel-li by kdo bez závěti a bez dědiců zákonnitých obojího pohlaví, tedy vše- chen statek movitý i nemovitý má spadnouti na obec, která má toho užiti na opevnění města. Wenceslaus, dei gracia Bohemiae rex, Brandenburgensis et Lusaciae marchio et Silesiae dux Notum facimus tenore praesen- cium vniuersis, quod desiderantes profectui ciuitatis nostrae Pils- nensis cura benigni fauoris intendere ita, vt eius ciues et incolae, fideles nostri, celsitudini regali Bohemiae eo quidem melius ser- uire valeant, quo benignius fuerint regiae liberalitatis clemencia consolati, quapropter animo deliberato, sano principum, baronum, ac procerum regni et coronae Bohemiae nostrorum fidelium acce- dente consilio, auctoritate regia Bohemiae, de certa nostra sciencia et regiae celsitudinis gracia singulari, supradictis ciuibus, here- dibus, successoribus, posteritati et vniuersitati eorum et eidem ci- uitati Pilsnensi nec non inhabitatoribus, qui sunt vel pro tempore fuerint, infrascriptam graciam pro nobis, heredibus et successo- ribus nostris, regibus Bohemiae, fecimus, dedimus et concessimus, facimus, damus et concedimus in perpetuum virtute presencium graciose videlicet, quod ex nunc in antea omnes et singulos ciues et inhabitatores dictae ciuitatis Pilsnensis, quoscumque sine dona- cione, testamento, ordinacione seu disposicione, non existentibus scilicet aut non extantibus vtriusque sexus legittimis heredibus, ciuibus et incolis, qui in solucionibus steure, exactionum, lozun- garum et aliarum contribucionum onera cum antedicta ciuitate sustinent, ab hac luce migrare contingeret, huiusmodi hereditates ad celsitudinem nostram pertinentes, ex tunc vniuersae et singulae possessiones, proprietates, allodia, agri, census, redditus, domus, bona mobilia et immobilia, in quibuscumque rebus consistant, intus et extra ciuitatem Pilsnensem predictam aut alibi, vbicumque talia sita noscuntur, pro municione dictae ciuitatis, auctoritate

Strana 121
1373. 121 nostra libere et iure hereditario deuoluantur, absque omni poste- rorum et successorum nostrorum impedimento. Praesencium sub nostrae regalis maiestatis sigillo testimonio literarum. Datum Pragae anno domini MCCCLXXII., XIII. Kalendas Novembris, regni vero nostri anno decimo. Listina tato se nezachovala v originale, bylať zničena při požáru roku 1507, avšak obec předloživši věrný opis obdarování tohoto, dala si je králem Vladislavem stvrditi 1514 d. 21. září v Budíně. V kon- firmacích císaře Leopolda z r 1660. 2. června ve Vídni, císaře Karla VI. z r. 1713. 12. května v Laxenburce, císařovny Marie Terezie z r. 1770. 8. června ve Vídni a císaře Josefa II. z r. 1784. 20. ledna též ve Vídni, přichází list tento v doslovném znění, všeobecně potvr- zuje jej císař František I. 1793. 22. listopadu ve Vídni a rovněž i přípisem kanceláře císaře Ferdinanda V. z r. 1836. 21. února též všeobecně jest potvrzen. 113. 1373 13. března. Budišín. Karel IV. nařizuje přísně kancléři Janovi, proboštu vyšchradskému, aby přijal od měšťanů plzeňských: Jiřího Scheczla a Gocka Mo- tlera 60 kop gr. a aby jim postoupil vesnici Bor ihned, že nechce císař již více o věci této ničeho slyšeti. Karolus Quartus, diuina fauente clemencia Romanorum im- perator semper augustus et Boemie rex. Princeps patrue devote dilecte. Cum in causa, que inter te ab vna et Georgium Scheczel ac Goczonem Motler, ciues Pilznenses, parte ab altera, vertitur pretextu ville Bor, Wenceslaus . . Pragensis archiepiscopus et Mi- chelico Donati, subcamerario (sic) regni Boemie, de mandato nostre celsitudinis placitasse et ordinasse noscantur, vt receptis ab eis- dem ciuibus sexaginta sexagenis grossorum ipsis de eadem villa et ipsius pertinenciis cedere deberes inpedimento quolibet non ob- stante, deuocionem tuam hortamur seriosius omnino volentes, qua- tenus hac ordinacione contentus, receptisque dictis pecuniis dictis ciuibus de prefata villa et pertinenciis cedere debeas sine mora, ne eisdem detur occasio aures nostras super materia huiusmodi

Strana 122
122 1373. de cetero fatigandi. Datum Budissin die decima tercia Marcii, re- gnorum nostrorum anno XXVII°, imperii vero XVIII°. Per dominum magistrum curie Nicolaus Camicensis prepositus. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 4. 114. 1373. 27. března. Klášter sv. Ducha v Plzni prodává jeden lán pole v Boškově pod- danému svému, kmetu Havlovi. Podacího zavdal 4 kopy, a ročně ve dvou lhůtách má platiti po 35 groš. praž. a 4 kuřata, vždy když berně královská vypsána bude, má dáti 16 gr. In nomine domini amen. Cuncta, que fiunt, in tempore, ne simul cursu temporis transeant, opus est ea licteris et testibus confirmari. Nos igitur ffratres, Johannes prior, Ffranciscus supprior, Bohuchwalus senior, Nycolaus, Mladotha, Albertus, Amcha, Jacobus, Martinus, totusque conuentus monasterii sancti Spiritus in Nowa Pylzna, ordinis fratrum Predicatorum, scire cupimus vniuersos, ad quorum noticiam presens scriptum fuerit devolutum, quia bona deliberacione sanoque consilio omnium nostrum prehabito vendi- dimus fideli nostro kmethoni Gallo, suis heredibus et successoribus vniuersis, vnam curiam cum area et vnum mansum, quod wlgariter zeme nuncupatur, in villa Bosskow cum agris cultis et incultis, pratis, rubetis, pascuis et alia voluntate ad dictam curiam perti- nente, jure emphitetico, quod wlgariter podacye dicitur, pro qua- tuor sexagenis grossorum argenteorum bonorum Pragensium dena- riorum, quas nos fatemur iam recepisse ab ipso pecunia parata, plenariter et ex toto perpetue tenendum atque possidendum. Ipse Gallus, sui heredes et successores in festo beate Virginis Marie purificacionis triginta quinque grossos predicte monete et tres pullos et totidem in festo sancti Johannis Baptiste singulis annis continuisque temporibus pagare nobis sunt astricti. Item quando stevra sev berna regalis ingruerit, tunc de predicta curia prefatus Gallus, sui heredes et sucessores sedecim grossos ponderis con- sueti pagabunt. Item filia, si orbata fuerit patre et matre, ipsa

Strana 123
1373. 123 filia tantam virtutem sev potestatem possidendi bona ac tenendi tamquam filius; jura iudicialia sev appellaciones secundum con- suetudinem ciuitatis Noue Pylzne vtantur. Preterea si Gallus pre- libatus, heredes siue successores, curiam prefatam vellent per commutacionem vel vendicionem aliquater a se alienare, fieri debet hoc nostra voluntate, consensu mediante, vt fide dignum hominem habeamus assignatum ob pretactas soluciones faciendas. Item nos prefati promittimus bona nostra fide Gallum predictum, heredes suosque successores, ipsos contra premissa non impedire nec per quospiam impediri. Et ego frater Johannes de Wolduch, vicarius generalis predicti conuentus eiusdem ordinis, dictum contractum, vendicionem, eiusdem contractus et vendicionis translacionem rati- fico, approbo et confirmo. In cuius rei testimonium et euidenciam ampliorem sigillum meum proprium vna cum sigillis prioris et conuentus presentibus sunt appensa. Actum et datum anno domini millesimo trecentesimo septuagesimo tercio, dominica Letare. [Na rubu písmem XV. stol.]: Ista est litera ex parte conuentus super curiam bone memorie Galli in Bozkow. Original pergamenový v museu plzeňském, s třemi na proužcích pergamenových vysutými, loďkovitými, dosti zachovalými pečeťmi, které mají na rubu dvě hluboké příčné rýhy. Ráz u první ve vosku čer- veném, u druhých v obyčejném. První pečeť: uprostřed spatřuje se stojící okřídlená postava v pravo obracená a na dlouhou troubu trou- bící. Opis: + S. F...S. W D...LDVCH ORD PRED (sigilium frat- ris [Johannis] vicarii de Wolduch ordinis Predicatorum). Druhá pečeť má uprostřed málo znalé dvě sedící k sobě obrácené korunované po- stavy, pod nimiž se pod gotickým obloukem spatřuje klečící v levo obrácená postava asi mnicha. Opis: ... PRIORIS P—ILSNEN - [Sigillum prioris pilsnensis.] Třetí pečeť: uprostřed spatřuje se světec se září kolem hlavy a nad ním vznáší se holubice. Opis: + S. OVE- TVALIS — ...DIS FRM PD. (Sigillum conventualis ordinis fratrum Predicatorum.) Novější signat. N. 253. 115. 1373. 5. května. Praha. Jan, probošt vyšehradský a kancléř království českého, prodal ves Bor, kterou předchůdce jeho probošt Jan od krále Jana darem

Strana 124
124 1373. obdržel, za 60 kop gr. Jakubu Zalmanovi, měštěnínu praž. a Goclu Motlerovi, měšťanu plzeň., tak že dvě třetiny vsi té má držeti Jakub a jednu třetinu Gocl. Zmiňuje se o tom, že byl spor o ves tuto, který k rozkazu císaře Karla od podkomořího Michala Donatova byl urovnán a prohlašuje listem tímto všechny listy, kterými by kdo příště ke vsi Boru se hlásil, za zrušené a úplně bezplatné. In nomine domini amen. Nos Joannes dei gracia prepositus Wissegradensis, regni Boemie cancellarius. Ad vniuersorum noticiam tam presencium quam futurorum volumus presentibus deuenire, quod nos villam nostram Bor dictam, sitam prope Pilznam, cum omnibus et singulis dicte ville vtilitatibus, prouentibus, censibus, redditibus et emolumentis vniuersis per serenissimum principem et dominum Joannem Boemie ac Polonie regem illustrem, venera- bili viro domino Joanni, felicis recordacionis preposito Wissegra- densis, predecessori nostro, pro certis debitis datam, traditam et assignatam, sicut in literis prefati domini regis illustris super pre- dicte ville agris, qui excrescencie sunt nuncupati, dictis, confectis et assignatis lucedarius liquet et apparet, honestis viris ac prouidis Jacobo dicto Zalmano, Pragensi et ipsius conthorali, nec non Gocz- lino Motleri Pilznensis, ciuibus eorumque heredibus ac successo- ribus vniuersis, jure hereditario perpetuo, pro sexaginta sexagenis grossorum Pragensium denariorum nobis per ipsos plene persolutis, rite, racionabiliter ac iusto vendicionis titulo vendidimus et venditam tradidimus et resignauimus nec non de ipsa villa predicta et ipsius vtilitatibus vniuersis jure debito condescendimus per prefatos Ja- cobum et Goczlinum, heredesque ac successores eorum quoslibet, per modum infrascriptum tenendam ac possidendam, sic videlicet quod memoratus Jacobus duas partes, Goczlinus vero tertiam dumtaxat partem eiusdem ville Bor ac omnium vtilitatum ipsius per se heredesque ac successores eorum quoslibet teneant, regant et possideant, nec non tenere, regere, gubernare atque possidere perpetuo possint et valeant, vel etiam dictam villam cum omnibus suis pertinentiis et vtilitatibus vendere, dare, obligare aliis per- sonis seu in alios vsus ipsorum quoslibet placidos convertere iuxta omnem sue libitum voluntatis omnibus impedimentis quorumuis hominum proculmotis. Verum quia propter quasdam literas super predicta villa confectas, que ad nostras fuerant manus deuolute, non modica lis seu litis controuersia inter nos ex vna et prefatos ciues parte ex altera super eadem villa Bor mota fuerat et sub- orta, que vix speciali mandato serenissimi principis et domini

Strana 125
1373—1374. 125 domini Caroli, Romanorum imperatoris semper Augusti et Boemie regis, per honorabilem virum dominum Michaelem Donati pro- tunc regni Boemie subcamerarii [sic], sopita fuit et extincta, quam- obrem presentibus decernimus et presenti scripto statuimus, quod si deinceps vllo vnquam tempore aliqua litera super dicta villa Bor et ipsius vtilitatibus confecta emerserit seu ad lucem peruenerit, presentibus eandem ex nunc prout ex tunc irritamus cassamus, infirmamus, annullamus ac omnino abolemus sic, quod in omni loco, cuiuslibet iudicii nullius penitus roboris sit nec fir- mitatis. Harum testimonio literarum, quibus sigillum nostrum pre- sentibus ex certa nostra sciencia est appensum. Datum Prage anno domini M'CCC° septuagesimo tertio, feria quinta proxima post festum sanctorum Philippi et Jacobi apostolorum. Z nejstarší knihy privilegií a závětí f. A. 3. Jiný opis v Stehl. knize priv. měst. f. 195. 116. 1373. 11. října. Praha. Císař Karel IV. slibuje spolu se synem svým Václavem městům Praze, Plzni, Stříbru a Klatovům, že nemají trpěti žádné škody pro rukojmí, ve kterém se zaručili falekrabí rýnskému Otovi a vé- vodovi bavorskému Štěpánovi a jeho třem synům, že císař ještě do svt. Jiří zmíněným věřitelům v zástavu dá města Nördlingen, Bop- fingen, Dinkelsbühl a Švábský Werd ve 100.000 zl. aneb že jim ročně bude dávati 10.000 zl. Pelzel, Karl IV. p. 238. — Böhmer, Regesta imperii, die Regesten Karls IV. von Huber č. 5267. 117. 1374. 28. července. Nový Plzeň. Jan, probošť špitála v Nov. Plzni, se svolením Henzla, Hermanova syna a Konráda syna Janova, prodává právem zákupným čtvrt lánu v Božkově kmetu Vavřincovi. Podacího zaplatil dvě kopy a ročně ve dvou lhůtách má platiti 30 grošův.

Strana 126
126 1375. Nos Joehlinus, prepositus hospitalensis in Noua Pilzna, cu- pimus presentibus singulis fore notum, quod animo deliberato, con- sensu, pariterque consilio eiusdem hospitalis fundatorum, scilicet Henslini Hermani et Conradi Joehlini, ciuium ibidem, vendidimus quartale agri, in villa dicta Boschkaw, de bonis predicti hospitalis disreto viro rustico Laurencio, in predicta villa moranti, suis et heredibus, pro duabus sexagenis grossorum Pragensium jure tew- tunico ewo tempore possidendum, de quo singulis annis triginta tres grossos ad dictum hospitale censuare debet et tenetur; me- diam partem grossorum dando ad festum purificacionis Marie et reliquam medietatem ad festum sancti Johannis Baptiste, et duos pullos et quindecim oua ad festum Margarethe dolo quolibet po- stergato. Si autem predictum censum non dederit, vel dare negle- xerit, ex tunc possumus eundem inpignerare secundum ius ville et tenemur. Volumus eciam, quod si predictus Laurencius, sui vel heredes, idem quartale agri noluerit condicione predicta vel non poterit obseruare, quod prepositum eiusdem hospitalis tunc tem- poris existentem aggrediatur, sibi pre ceteris vendendo; si vero emere noluerit, extunc cuicunque alteri sui et suorum pro vtilitate vendere potest libere et quiete. Vt ergo predicta rata teneantur, sigillum nostrum vna cum sigillo predictorum hospitalis fundato- rum presentibus est appensum. Datum in Noua Pilzna anno do- mini millesimo trecentesimo septuagesimo quarto, proxima feria sexta post festum sancti Jacobi Maioris. Original pergamenový v museu plzeňském; pečeti chybí. Na rubu: Joachimi (přetrženo pozdější rukou a nadepsáno Jehlin) prepositi hospitalis ex agro solutio et 2 pulli et 16 (sic) owa. Sign. N. 290. 1374. Odprodej pole špitálského. 118. 1375. 17. září. Štěpán z Ejpovic prodal bratru svému Sifridovi, křížovníku (z řádu ryt. německých), louku ležící u Ejpovic mezi dvěma mlýny za dvě kopy gr. Rukojmě jsou Zdebor z Vřeskovic a Črnín ze Skočec. Ego Sthefanus de Epowycz, tenore presencium publice con- fiteor vniuersis, quod maturo habito consilio et sponte pratum

Strana 127
1375. 127 spectans ad allodium, domino Zyfrido crucifero, fratri meo, ven- didi libere possidendum, pro duabus sexagenis, quod situm est pertinens in eandem villam subtus videlicet inter duo molendina Cuius prati sunt fideiussores nobiles viri Zdobor de Wrzeskowycz, Crznyn de Skoczecz, qui manu coniuncta bona fide promittimus, quod idem dominus Zyfridus nec per fratrem suum neque per alium in eodem prato in aliquo impediatur verbo siue facto, quod si non fecerimus, ex tunc tamquam pro vadio ipsi domino Zyfrido tres sexagenas dare debemus in spacio vnius septimane, quod si non fecerimus, tunc quam cito moniti fuerimus, ambo cum duobus et equis obstagium prestituri in hospicio probi hospitis in Noua Pylzna, quod nobis per ipsum monstratum fuerit, tenebimur sub- intrare, tam diu obstagiari, donec sibi eandem pecuniam cum dampnis persolueremus; elapsis vero quatuordecim diebus pecunia nondum soluta, idem dominus Zyfridus habet potestatem eandem pecuniam inter Judeos siue christianos conquirere omnium nostrum super dampna et nos ipsam expedire, quod wlgaliter zastaty, tene- bimur omnibus cum dampnis ; et si quem ex nobis mori contigerit, quod absit, uel ambos, tunc alium tenebimur infra duas ebdoma- das, uel ambos idem Sthephanus eque certum uel certos collocare sub eodem vadio, ut prefatur, reseruato ; et qui hanc literam ex certa sciencia atque voluntate domini Zyfridi habuerit, eidem jus competit omnium premissorum, et si aliqualiter per tineam, aquam uel ignem corrupta fuerit, fidem premissorum promittimus obser- uare, et si aliquis nostrum contra premissa contumaciter loqui presumserit uel presumpserint, honorem suum pariter et fidem eo facto decrepabit uel decrepabunt, ut de cetero nullus proborum illi uel nobis in aliquo fidem non adhibeat creditiuam. In cuius rei testimonium sigilla nostra presentibus sunt appensa, anno do- mini M'CCC° septuagesimo quinto, in die exaltacionis sancte Crucis. Original perg. v museu plzeň. Tři visuté pečeti na prouž. perg. 1) Štít rozštípený s pravou vyšší polovicí, v levé vodorovné vy- nikající břevno uprostřed. Opis: + S... SPHAM: D EIPOVIC. 2) Štít rozštípený, v pravé polovici tři příčná černá břevna, levá černá vystu- pující. Opis: = SNDOBORI*D*MWESKOWIC* 3) Zašpičatělý roz- štípený štít, s pravou polovicí prázdnou, v levé tři vodorovná břevna. Opis: † S. CZIRNIN D SKOCZ. Novější sign. N. 93.

Strana 128
128 1376—1377. 119. 1376. 20. června. Mikuláš, syn někdy Miloslava měšť. plzeňského, presentoval do Chotíkova, kdež farář Mikuláš zemřel, za faráře kněze Svatoslava z Vížky. Emler, libri conf., lib. II1. IV. 54. 120. 1377. 3. ledna. Jan Dobrohostův z Nového Plzně ustanoven kaplanem u oltáře sv. Apoštolů v kostele sv. Ducha v Hradci. Emler, libri confir. lib. III. IV. 62. 121. 1377. 22. března. Richtář a konšelé plzeňští svědčí, že spoluměštěnín jejich Konrad, prokurator rychtáře Jindřicha, odkázal 80 grošů ročního platu na řece své pod šibenicí, ležící mezi řekou farářovou a řekou Mikuláše z Týna a sice: 40 grošů má se dáti do kláštera bratří kazatelův a 40 grošů na stavbu a opravu farního kostela. Nos Petrus iudex et Nicolaus Kossik, magister ciuium, Goc- zlinus Motler, Wenceslaus Pumpa, Chunradus Johlini, Martinus pannifex, Hermanus pellifex, Ffrana Frenklini, Ffrana Hinconis, Procopius pistor, Theodricus institor, Pesoldus Nusl et Vlricus sel- lator, iurati ciues ciuitatis Noue Pilzne, recognoscimus vniuersis et singulis, presentibus et futuris, testificantes, quod discretus uir Conradus, conciuis nostri Heinrici procurator, conciuis noster, co- ram nobis in pleno constitutus consilio, sanus corpore composque sue racionis existens, animo deliberato testamentum pro sue anime suorumque predecessorum animarum remedio tale fecit et condi-

Strana 129
1377. 129 dit, quod primo post eius obitum plenum debet habere uigorem, videlicet octuaginta grossos census super bonis suis liberis, que habet, annuatim perpetue soluendos in et de piscatura sue aque sub patibulo, inter aquam plebani nostri ex vna et Nicolay de Tin parte ex altera, foris nostram ciuitatem predictam fluentis et site, monasterio ordinis fratrum Predicatorum in nostra ciuitate pro- edifficio perpetuo seu reparacionibus per medium, scilicet quadra- ginta grossos census perpetui, et pro edifficio seu reparacionibus ecclesie nostre parrochialis in ciuitate site similiter per medium scilicet quadraginta grossos census annui perpetui soluendos dele- gauit, vt eundem censum vitrici monasterii predicti et vitrici ecc- lesie pretacte singulis annis inimpedite recipientes, qui pro tem- pore fuerint, impendant salubrius, ut poterint, in edificia prescripta, quilibet ipsorum vitricorum diuisim. Et hec litera seruari debet in cista nostre ciuitatis iuxta peticionem Chonradi prenotati, ut iudex et iurati, qui pro eodem tempore futuro fuerint, promoue- ant uitricos prescriptos ad tollendum censum prenotatum in festo sancti Martini confessoris. Harum quibus ciuitatis nostre Noue Pilzne supradicte sigillum maius appendimus testimonio literarum. Datum feria sexta ante Domine ne longe, anno domini millesimo trecentesimo septuagesimo septimo. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 17. — Stehl. kniha priv. měst. f. 204. v. 122. 1377. 19. října. Praha. Provincial řádu něm. br. Albert z Dubé presentoval za faráře ke kostelu do Nov. Plzně br. Mikuláše, když předešlý farář br. Mi- kuláš se místa toho vzdal. Emler, Libri confirmationum lib. III. IV. 79. 123. 1377. 18. prosince. Nový Plzeň. Sihard z Rakové ještě za života svého učinil odkaz, který listem tímto syn jeho Jan z Rakové splňuje. Zapisuje klášteru svt. Ducha

Strana 130
130 1377. v Plzni jednu kopu ročního platu ve vsi Rakové na poddaném svém kmetovi Pavlovi, začež bratří kazatelé jisté zádušní služby konati mají. Cum inter vniuersa animancia homo perfeccior sit creatura, dum compos existat racionis viriumque suarum, ideo merito debet plus aliis suum agnoscere creatorem suaque futura racionabiliter preuidere. Cunctis igitur pateat presentibus futurisque testimonio huius scripti, quod olim pie memorie nobilis vir et honestus Si- hardus de Rakowa, pio ex affectu, compos sue racionis existens, legauit testamentum pro remedio anime sue ac suorum predeces- sorum fratribus in Nowa Pylzna, ordinis fratrum Predicatorum, quod ego Jan de Rakowa, iam dicti Sihardy filius ac verus heres et possessor bonorum eius nec non comissor, Chwal de Kdesycz, Wylhelmus Fusperk de Pokonycz, Czasslaw de Yawor, Wenczes- laus de Kamyk, testes speciales, cupiens inplere desiderium patris mei de testamento predicto sub testimonio personarum predicta- rum pro remedio anime sue seu carorum nostrorum et hoc bona cum deliberacione amicorumque meorum consilio, consensu et fa- uore do, condescendo et resigno vnam sexagenam perpetui census veri testamenti nomine elemosine grossorum argenteorum Pragensis monete, in Pylzna Nowa monasterio sancti Spiritus, fratrum or- dinis Predicatorum, in villa Rakowa super rusticum nostrum cen- sualem nomine Paulum, ex nunc et protunc resigno et condescendo fratribus prescriptis singulis temporibus interiectis censuare, vi- delicet in festo sancti Georgii mediam sexagenam proxime venturo et in festo sancti Galli totidem temporibus perpetuis duraturam, talibus cum condicionibus subscriptis, quod de hereditario mee potestatis non exibit gubernare. Si autem aliqua necessitate pre- uentus contingeret, me dicta bona alienare seu vendere uel eciam me ipsum eximere, ut possim libere in alia bona in procinctu contracte Pylznensis transferre et transducere in hereditatem ita liberam et bonam, ut hic habent. Addicientes hanc, quod ipsi fratres sepius expressi, qui nunc sunt infuturumque erunt, debent et te- nebuntur perpetue diebus singulis, cum censum perceperint, ser- uicia peragere videlicet ipso sacro vigilias nowem leccionum et in crastino missam defunctorum solempniter decantare et hunc cen- sum non ad alium vsum, quam ipsis fratribus pro pitancia pre- sentare, quem vnus frater recipiet et dispensabit, inserentes hanc, ut dictus Paulus censualis non debet a communitate aliorum ru- sticorum d'cte ville in quibuscumque iuridibus (sic) esse seque- stratus seu de omni communitate veluti prius, quibuscunque no-

Strana 131
1377. 131 minibus poterit nominari, dictis autem fratribus, suis dominis et patronis legittimis existentibus, censum fideliter, non obstante quo- uis inpedimento persoluat, ita ut eciam si, quod absit, dictus Paulus censualis quocunque modo depauperatus seu desolatus censum eis quocunque temporum prefixorum dare nollet seu non posset. extunc ipsi fratres censum suum in paratis, iumentis seu pecu- dibus et omnibus bonis suis valeant plenarie recipere et extor- quere, mea qualibet meorumque heredum ac successorum contra- diccione minime obstante, sed pocius me eosdem in hoc fauentem. Quod hec omnia presenti pagina cum singulis clausulis subscripta ego Jan, sepedictus de Rakowa, vna cum testibus subscriptis pro- mitto et spondeo sub puritate mee consciencie, fidei et honoris, fratres dictos tuere et juvare et eorum fidelis gubernator vna cum successoribus meis esse, eosdem in nullo molestando sed libere et quiete possidendo. Vt autem hec donacio seu condicio robur ob- tineat firmitatis, in euidens firmamentum et rei testimonium sigilla nostra subscriptorum sunt appensa. Datum in Nowa Pylzna pro- xima feria sexta, post festum sancte Lucie virginis, anno domini M°CCC° LXXVII°. Original pergamenový v museu plzeňském; pečeti chybí, jen proužky zbyly. Na rubu: Litera super censum in Rakowa, Georgii 1/2 sex. et Galli 1/2 sex. Starší sign. I. 2., novější N. 268., odkaz k domini- kánskému klášteru. Na ohybu na okraji přes každý proužek napsáno pozdější rukou asi XV. věku jméno toho, jehož pečeť tam byla: Joan. de Rakow, Chwal de Kdessytz, Wilhelm de Fussperk, Zaslaw de Yawor, Wenzeslaus de Kamyk. — 124. 1377. 18. prosince. Nový Plzeň. Konvent bratří kazatelův kláštera svt. Ducha dosvědčuje tímto lístem, že nebožce Sihard z Rakové odkázal závětí svou jednu kopu ročního platu klášteru jejich, kterémuž to odkazu že zadost učinil syn Jan z Rakové a zavazují se, vždy na sv. Jíří a na sv. Havla sloužiti zádušní mši s vigiliemi. 9*

Strana 132
132 1377. Cum enim sit virtus nobilissima, percepta recognoscere bene- ficia, ut per ingratitudinem non evacuetur fons diuine pietatis, sed pocius augmentetur per graciarum acciones, nos igitur fratres Johannes prior, Hermannus supprior, frater Albertus, frater Amcha, frater Jacobus, frater Egidius, frater Martinus, frater Franciscus ceterique fratres conuentus monasterii sancti Spiritus in Nowa Pylzna, ordinis fratrum Predicatorum, recognoscimus vniuersis et fatemur in hiis scriptis, quod olim pie recordacionis nobilis vir et honestus Syhardus de Rakowa pio ex affectu, quem ad fratres et conuentum nostrum habuit, compos sue racionis, membrisque suis sanis et incolumis, legauit testamentum videlicet vnam sexagenam perpetui census grossorum argenteorum Pragensis monete, nomine vere elemosine, pro remedio anime sue ac carorum suorum et hoc ipsis fratribus pro pitancia et non ad alium vsum asignauit, quam quidem elemosinam seu testamentum Jan de Rakowa, filius legittimus olim nominati Syhardi ac verus heres et possessor bo- norum eius sigillo suo et testium roborauit. Quod nos prior et fratres pensantes pium affectum dicti Syhardi ac fauorem filii eius Johannis de Rakowa pro elemosina iam nominata, nos presentes et nostros posteros obligamus et promittimus et spondemus fide nostra bona sub puritate conscienciarum nostrarum pro remedio anime sue ac predecessorum eius seruicia peragere perpetue, vi- delicet circa festum sancti Georgii et festum sancti Galli, cum censum prefixum perceperint, ipso sacro vigilias novem leccionum et in crastino missam defunctorum solempniter decantare. Si autem, quod absit, dicta seruicia temporibus prenotatis non perageremus, ex tunc trina ammonicione peracta conuinceremur per personas fide dignas nos [non] peregisse, extunc et pro tunc dictus Jan de Ra- kowa successoresque eius potestatem habebunt dictum censum pro illo tempore percepturum retinere, quousque non peragere- mus, uel eciam alibi ad placitum dare, hoc tamen non obstante, dicto censu non poterit nos omnino priuare. Hanc ergo seriem presentis pagine sub singulis suis clausulis ego frater Johannes de Wolduch quondam prouincialis et vicarius conuentus generalis confirmo et ratifico appensione sigilli mei. In cuius rei testimonium sigilla nostra videlicet conuentus et officii prioratus sunt appensa. Datum in Nowa Pylzna proxima feria sexta, post festum sancte Lucie virginis, anno domini M.° CCC.° LXXVII." Original pergamenový v museu plzeňském; pečeti chybí. Na rubu: Litera Zyhardi de Racowa pro augmentatione nostra, anniuersaria pe-

Strana 133
1378. 133 ragere III, pro pitancia 1 sex., census impetendus est in Lobes. Starší sigu. X 3., nov. N. 267. 125. 1378. 2. února. Odkaz klášteru svt. Ducha v Plzni jedné kopy roč. platu na kme- tech Ondřejovi a Janovi, ve vsi Kokotě od Slavaty z Ujezda již zesnulého a od Přibíka Randaka z Ujezda. In dei nomine amen. Nos Slawata quondam de Vgezd ac Przibico dictus Randak, corporis sospitate adhuc prefungens, bona voluntate mea nec non heredum meorum pia asensione, resigno presentibus et condescendo vnam sexagenam grossorum argenteo- rum denariorum Pragensis monete pro pitancia conuentui fratrum sancti Spiritus, ordinis Predicatorum in Noua Pylzna, super rusticos Andrea et Johanne in villa Kokot censuales, predictis fratribus et hoc pro remedio animarum nostrarum ac genitorum nostrorum seu germanorum uel predecessorum videlicet Bohuslay, Woyslawe. Chotieborii, Lemarii, Marquardi, Przibe, Dluhomile et hoc eo iure debent vti de illa sexagena temporibus perpetuis nomine vere elemosine possidendam (sic), veluti Slavata pie memorie de Vgezd et Przibico dictus Randak ibidem; qui quidem fratres seu conuen- tus a possessoribus predictorum laycorum, qui nunc sunt an in futurum erunt, singulis annis recipere debent in festo sancti Galli ab ambobus mediam sexagenam grossorum iam preabitorum et totidem in festo beati Georgii annis eternis reiterando, nostra qualibet contradiccione nichilominus censualium laycorum in obe- diencia quauis postergata et heredum nostrorum seu successorum presencium uel futurorum inpedimento quouis minime obstante taliter, ut cum possessores bonorum siu[e] layci censualis predicti fuerint veri gubernatores iam dicti fratres seu conuentus ordinis memorati, debent ymmo debebunt predicte sexagene censualis veri esse possessores et si materia contingenti uel accidentaliter pre- dictus Randak censum prefatum in villa Kokot iterum rehibendo velit possidere, tum quia circa vnius miliaris spacium prope Noue ciuitatis Pylznam fratribus predictis preferente vera dumtaxat condicione in tam vtilibus bonis sexagenam predicte elemosine indicando eisdem condicionibus equipolentibus sine contrarietatis rebellia sincere per supradictum Randak fratribus sit asignandum.

Strana 134
134 1379. Preterea sepefatus Przibico, sui uel successores in predictis layco- rum bonis habebit futuri seu habebunt iuridicam potestatem in iudiciis, munerum honoribus ac causarum dumtaxat excessibus super iam dictos laycos prout veri domini possessores, inde quid- quid lucri poterint cum vsuum prouentibus atrahere, regentes eos- dem laycos libito pro ipsorum, dempta vna sexagena delegata fra- tribus predictis animarum pro memoria. Ceterum antedicti fratres prout sistunt sinceri ordinis conuentuales singulis in quatuor tem- poribus animabus pro predictis missarum solempnitates ac ani- marum exsequias deuote deuociusque deum rogitantes pro iam sepefatis animabus officia in diuino cultu exercere debebunt, in hiis nichilominus negligenciam conmittentes. Igitur ad maioris cau- tele perpetuitatem fide nostra bona, vera ac sincera, nos preno- tatus Przibico, Lipoldus de Ossek, Czastowogius de Smyedczicz dictus Zeleznyk, promittimus ac sub fidei robore obligamur in iam dicta sexagena eternaliter decrescenciam luculenter uel nubi- liter non committere, sed hiis fratribus Otykonem de Wyezka, Pe- trum de Chrast in testimonium verum vtrosque asignare. In quo- rum euidenciam et huius rei cautelam nostrorum signorum sigilla duximus appendendum, anno domini millesimo trecentesimo septua- gesimo octauo, actum et datum in purificacione beate Virginis gloriose. Original pergamenový v museu plzeňském; pečeti, visící druhdy na proužcích pergamenových, chybí. [Na rubu]: „Litera super censum in Kokot.“ Starší sign. K., novější N. 269. 1378., odkaz klášteru do- minikánskému. 126. 1379. 21. března. Sifrid Zibra, soukenník, měštěnín plzeňský, před konšely plzeň- skými a richtářem činí poslední vůli svou. Manželce své Alžbětě odkazuje 5 kop gr. praž. a z ostatního všeho statku aby měla též s dětmi jeden díl. Po 4 kopách grošů odkazuje bratru svému Ja- novi, Bětce sestře své a Petrovi, synu sestry své; 5 kop gr. odka- zuje na zakoupení ročního platu do farního kostela na zádušní služby boží. Nos Petrus iudex et Henricus Cratzer, Laurencius de Kra- leuicz, Nikolaus Miloslay, Jacobus Hlazek, Pessiko de Praga, Bla- huta pannifex, Jacobus Haker, Frana carnifex, Henzlinus Fogelin, Hos-

Strana 135
1379. 135 sko pistor, Johlinus de Dobrzano et Ffrenczlinus pellifex, iurati ciues ciuitatis Noue Pilzne, recognoscimus vniuersis et singulis, testificantes, quod prouidus uir Seyfridus panifex, dictus Zibra, conciuis noster, validus sana mente composque racionis sue exi- stens coram nobis ultimum suum rite racionabiliterque condidit testamentnm hoc modo: Primo Bietcze, legittime sue conthorali, pre omnibus aliis quinque sexagenas grossorum Pragensium de suis bonis recipiendas delegauit; deinde cum pueris suis dedit ei de omnibus bonis suis porcionem equalem, quorum puerorum quocunque decedente pars eius ad superstites pueros tantum de- uolui debebit, decedentibus vero pueris omnibus, quod absit, super- uiuente Bietka prenotata, tunc ipsa Bietka debet habere tamen dimidiam partem bonorum eorum mobilium et immobilium, et alia pars eorumdem bonorum suorum dari et deriuari debet ami- cis Zibre prenotati, iunctis in linea consanguineitatis viuentibus aut pueris prenotatis fauente clemencia diuina. Si dicta Bietka licet vidua vel maritata existens, fideliter, ut mater bona pre- tacta conseruauerit augendo et non invtiliter tradendo uel dissi- pando, tunc ipsa debet esse rectrix et tutrix prescriptorum suo- rum puerorum et bonorum ipsorum inimpedite, vsque iidem pueri peruenerint ipsorum annorum debitam ad etatem. Si uero, licet in statu viduitatis perseuerando uel maritata existens dicta bona dissipare voluerit uel eius maritus, tunc Jaclinus, dictus Stube- riffol, data eidem sua porcione prescripta debet ipsam Bietkam et maritum eius de pueris et bonis pretactis alienare et se solus de ipsis pueris et bonis eorum omnibus ad manum fidelem ingerere et eadem bona et pueros regere fideliter et tenere vsque ipsorum ad debitam annorum etatem impedimentis omnibus postergatis. Item Johano, suo fratri et pueris suis quatuor sexagenas grosso- rum delegauit; item Petro, sue sororis filio IV sexagenas grosso- rum delegauit; item Bietcze sue sorori IV sexagenas grossorum delegauit; item delegauit quinque sexagenas grossorum censum perpetuum ac emendum, ut cum eodem censu singulis annis per- petuis aniuersarium in nostra parrochia pro sue anime remedio et pro suorum predecessorum animarum salute peragatur per proximum suum affinem cum noticia fide dignorum. Harum quibus sigillum nostre ciuitatis supradicte appendimus testimonio litera- rum. Datum feria II. ante festum anuncciacionis sancte Marie, anno domini milesimo trecentesimo septuagesimo nono. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A 17.

Strana 136
136 1379 — 1380. 127. 1379. 26. listopadu. Ludvík, kněz z Nov. Plzně ustanoven farářem v Dubči. Emler, libri confir. lib. III. IV. 117. 128. 1379. 20. prosince. Praha. Provincial ř. něm. br. Vlk z Cullenhartu presentoval za faráře ke kostelu do Nov. Plzně br. Mikuláše, když předešlý farář br. Mikuláš dobrovolně se místa svého vzdal. Emler, Libri confirmationum, lib. III. IV. 119. 129. 1380. 6. února. Blahuta soukenník, měšť. plzeňský, ubíraje se na pouť do Říma, činí pořízení o statku svém. Půl kopy roč. platu odkazuje do fary na zádušní služby boží, dům a všechen jiný statek svůj odkazuje manželce své Lunetě a dítkám svým Jakubovi, Janovi, Marketě, Eleně a Anně rovným dílem všem. Poručníkem ustano- vuje bratra svého Svacha. Coram vniuersis et singulis presencium literarum noticiam habituris nos Wenceslaus Pumpa, iudex tunc temporis et Johlinus de Dobrzano, magister ciuium et Frenczlinus pellifex, iurati ciues ciuitatis Noue Pilzne, publice recognoscimus testificantes, quod prouidus wir Blahuta pannifex, conciuis noster, volens ad limina sanctorum Petri et Pauli apostolorum Romam proficisci, coram nobis ad hoc specialiter in testimonium vocatis et rogatis de bonis suis anïmo deliberato taliter fecit et condidit suum testa- mentum, quo in eadem peregrinacione decedente, quod absit, primo plenum debet habere uigorem et potestatem. Primo de

Strana 137
1380. 137 bonis suis comparari disposuit mediam sexagenam grossorum census annui perpetui, ut cum eodem censu in ecclesia parro- chiali nostra singulis annis continuis perpetuis pro sue anime et suorum predecessorum animarum salute aniuersarium peragatur; cetera vero sua bona residua, videlicet domum suam cum area inter domos Cunczlini fabri ex vna et Hermani pellificis parte ex altera in nostra ciuitate, in qua nunc habitat, sitam et alia omnia bona mobilia et inmobilia, quocunque nomine nominentur uel nun- cupentur, Lunete sue legittime conthorali et pueris suis omnibus, videlicet quod de ipsa Luneta et eciam de priori sua legittima conthorali procreasse dinoscitur, videlicet Jacobo, Johanni, Mar- garete, Elene et Ance equali porcione habenda delegauit, que quidem Luneta, si nondum maritata decesserit, pars eius ad pueros omnes predictos debet hereditarie pertinere. Cum autem predicta Luneta statum sue viduitatis inmutauerit, tunc data sua parte dictorum bonorum debet a pueris prescriptis amoueri. Quorum puerorum quocunque decedente nondum habitis debitis annis, pars eius ad superstites pueros tantum, sed non ad predictam Lunetam debet hereditarie pertinere. Quorum quidem puerorum prescrip- torum et bonorum ipsorum Swacho frater ipsius Blahutonis tutor et rector esse debet usque ad eorum debitam annorum etatem, ad manum fidelem debet eciam idem Swacho esse prouisor et dis- positor aniuersarii prenotati vsque ad dictorum puerorum debitam annorum etatem iuxta legacionem Blahutonis prenotati. Harum quibus nostra propria sigilla ad ipsius Blahutonis et Lunete pre- dicte precium instanciam appendimus testimonio literarum. Datum et actum die sancte Dorothee virginis, anno domini milesimo tre- centesimo octuagesimo. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 16. 130. 1380. 25. července. Hošek, pekař a měštěnín plzeňský, odkazuje 1 kopu ročního platu k farnímu kostelu na zádušní služby boží; knězi Kunšovi Košíku, křížovníku, odkazuje do života jeho též jednu kopu ročního platu, ostatní všechen statek pak dítkám svým. Z toho ještě má dáno býti příbuzným jeho Pesoldovi a Hermanovi 10 kop, Mikuláši, bratru

Strana 138
138 1380. jeho, též 10 kop; Ondřeji Kyvačovi 5 kop; dětem Mikuláše Nožky 4 kopy; na stavbu černého kláštera jednu kopu roč. platu. Vyko- nání všeho toho svěřuje Mikuláši Košíkovi. Coram vniuersis et singulis presencium noticiam habituris, ego Hossko pistor, ciuis ciuitatis Noue Pilzne, rocognosco me ma- tura cum deliberacione cum plenaque racione, qua in sospitate mei corporis adhuc perfrui, dinoscebar, de bonis meis meum vl- timum condidisse testamentum, et presentibus condo et facio, quod plenum per omnia debet habere vigorem tali modo: Primo delego super bona mea, mobilia et immobilia, quocunque nomine cense- antur, vnam sexagenam grossorum census annui perpetui pro ani- uersario perpetuo michi et predecessoribus meis in parrochia ci- uitatis predicte singulis annis a dato presencium continuis quater quolibet anno peragendo, videlicet singulis quatuor temporibus ut detur cuilibet presbitero parrochie per vnum grossum et residuum eiusdem fertonis, qui in ipsis quatuor temporibus singulis dari debent, detur plebano tunc temporis ecclesie prenotate. Item de- lego domino Cunssoni, presbitero crucifero dicto Kossik parrochie prescripte, I sexagenam grossorum census annui singulis an- nis ei dandam, quamdiu sibi data fuerit a domino uita comes, incipiendo a dito presencium literarum per vnum annum. Item alia omnia bona mea mobilia et inmobilia ab alto ad bassum pueris meis omnibus legittimis delego equali habenda porcione, quorum puerorum quocunque decedente a primo ad vltimum, pars eius ad superstites deuolui debet inimpedite; decedentibus autem omni- bus pueris nondum habitis annis quandocumque, quod absit, ex tunc de bonis meis et dictorum puerorum prescriptis debet vna saxagena grossorum census annui perpetui pro edificio parrochie predicte comparari. Item dari debent Pesoldo et Hermano, meis affinibus, decem sexagene grossorum; item Nicolao fratri meo uel pueris eius dari debent decem sexagene grossorum ; item Andree dicto Kywacz dari debent quinque sexagene grossorum; item pueris Nicolai dicti Nozka dari debent IV sexagene grosso- rum; item ad edificium Nigri monasterii predicte ciuitatis debet vna sexagena grossorum census annui perpetui comparari, et quidquid residui fuerit de bonis prescriptis vltra delegacionem omnem prenotatam, de hoc toto se debet prouidus uir Nicolaus dictus Kossik, ciuis Noue Pilzne, inimpedite ingerere, facturus cum eodem residuo dictorum bonorum pro mea anima, prout sue con- sciencie salubrius videbitur, expedire et conuenire. Cui quidem Ni-

Strana 139
1380. 139 colao dicto Kossik predicto, de quo pre omnibus amicis meis in omnibus plenam gero fiduciam, pueros meos omnes vna cum bonis ipsorum supracriptis necnon et totum testamentum suprascriptum ad manum fidelem et ad suam animam presentibus committo ad regendum, protegendum, disponendum, tenendum, prout ei salu- brius ac decencius expedire videbitur, vsque prescripti pueri mei peruenerint ad ipsorum debitam annorum etatem. Quem quidem Nicolaum Kossik nemo amicorum meorum nec extraneorum in premissis per me sibi commissis debet impedire. Harum, quibus meum proprium appendi sigillum testimonio literarum, ad maiorem euidenciam prouidi uiri Heinricus iudex tunc temporis et Frana carnifex, Johlinus de Dobrzano et Henzlinus Fegelini, iurati ciues ciuitatis Noue Pilzne prescripte, testes in premissis ad mearum precum instanciam propria ipsorum sigilla presentibus sunt appensa. Datum et actum die sancti Jacobi maioris apostoli, anno domini millesimo, trecentesimo octuagesimo. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 18. 131. 1380. 26. července. Paní Zofie, manželka zemřelého Mikuláše Schadmirnichta, odkazuje bratrstvu soukenickému jeden postav, na stavbu kostelův a sice do černého kláštera kopu gr., na farní kostel kopu a ke Všem Sva- tým též kopu. Dům se vším jiným statkem odkazuje sestře své Alžbětě, aby z toho zřídila ve farním kostele zádušní službu boží s půl kopou roč. platu. Coram vniuersis ct singulis presencium noticiam habituris nos Heinricus, iudex tunc temporis et Ffrenczlinus pellifex, ma- gister ciuium et Frana carnifex, iurati ciues ciuitatis Noue Pilzne, recognoscimus testificantes, quod prouida matrona Sophia, relicta olim Nicolai dicti Schadmirnicht, residens in acie et ex opposito domus Kniezkonis relicte, animo deliberato de suis bonis suum vltimum condidit testamentum coram nobis ad hoc specialiter vo- catis in testimonium et rogatis hoc modo : Primo ad fraternitatem pannificum vnum stamen delegauit; item pro edificiis ecclesiarum videlicet ad Nigrum monasterium vnam sexagenam grossorum, ad par- rochiam nostram vnam sexagenam grossorum et [ad] Omnes Sanctos

Strana 140
140 1380. circa nostram ciuitatem vnam sexagenam grossorum delegauit; domum vero suam, in qua residere dinoscitur, et alia sua omnia bona mobilia et inmobilia sorori sue nominate Elisabeth contulit et delegauit, vt ipsa, si non potuerit in ipsa domo residere ac peragere aniuersarium subscriptum, tunc debet eandem domum vendere et pro perpetuo aniuersario pro sue anime et eius prede- cessorum animarum remedio in parrochia nostra predicta singulis annis peragendo, mediam sexagenam grossorum census annui, per- petui, certi comparare, vt predictum aniuersarium cum noticia semper singulis annis peragatur. Qua quidem Elisabeth quando- cunque defuncta proximus eius consanquineus regat aniuersarium prenotatum, et quidquid residuum fuerit vltra delegacionem pre- notatam, hoc prefata Elisabeth et Anna, eius filia, pro se ipsis debent vsurpare, quibus ambabus decedentibus hoc idem residuum, quantum permanserit, non traditum uel expensum, debet pro anima prefate Sophie dari et suorum predecessorum animabus salute. In quibus prescriptis omnibus Elisabeth prefata per neminem im- pediri debet auxilio iuratorum tunc temporis nostre prescripte ciuitatis. Harum, quibus nostra propria sigilla presentibus ad preces prescripte Sophie in testimonium appendimus, testimonio literarum. Datum in crastino sancti Jacobi maioris apostoli, anno domini M° trecentesimo octuagesimo. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 18. 132. 1380. 9 srpna. Ješek lékař, měštěnín plz. odkazuje manželce své Kateřině 20 kop gr. praž. i Petře příbuzné své kopu gr.; z domu jeho má se za- koupiti kopa roč. platu do černého kláštera na zádušní služby boží; bratru svému Peškovi odkazuje vinici a odpouští mu dluh 61/2 kopy; dům svůj dává sestře své Bětce; Hodě sestře 1 kopu gr. odkaz.; ze stříbra v domě má udělán býti kalich do kostela farního; šaty jeho všechny mají prodány býti a polovice peněz má dána býti na stavbu černého kláštera a druhá na stavbu farního kostela. Nouerint vniuersi et singuli, ad quos presentes peruenerint, quod nos Heinricus iudex tunc temporis, et Frana carnifex et

Strana 141
1380. 141 Heinzlinus Fogelin, iurati ciues Noue Pilzne, recognoscimus publice testificantes, quod prouidus uir Jessco medicus, conciuis noster, validus corpore composque ad plenum sue racionis existens coram nobis ad hoc specialiter in testimonium rogatis et conuocatis animo deliberato de bonis suis suum vltimum condidit testamentum taliter: Primo Katherine sue legittime conthorali viginti sexagenas gros- sorum Pragensium et dimidiam partem omnium suorum lecti- sterniorum delegauit; item Petre puelle, affini sue conthoralis, vnam sexagenam grossorum delegauit; item ad confraternitatem ciuium nostrorum vnam sexagenam grossorum delegauit; item super domo sua cum area inter domos Nicolai de Wsserub et relicte Jacobi, scriptoris nostre ciuitatis, in nostra ciuitate sita vnam sexagenam grossorum census annui perpetui ad Nigrum mo- nasterium nostre cjuitatis diuisim delegauit, videlicet triginta grossos pro structura iam dicti monasterii et pro aniuersario per- petuo triginta grossos ibidem singulis annis peragendo pro sue anime et pro suorum predecessorum animarum salute. Item Pess- coni, fratri suo vineam suam penes vineas Wlhonis et Nicolai su- toris sitam delegauit, cui quidem Pessconi eciam quinque sexa- genas grossorum cum dimidia sexagena grossorum, quod ei tene- batur, totaliter dimisit et pepercit. Item domum suam prescriptam et equum suum Biete sue sorori cum dimidia parte predictorum lectisterniorum delegauit taliter, vt Katherina conthoralis eius prescripta secum in dicta domo quiete resideat, quam diu simul potuerit benigne commorando permanere. Item Hode, sorori sue, vnam sexagenam grossorum delegauit; item argentum totum, in quibuscunque monilibus consistat, ad preparandum calicem nostre parrochie delegauit, in quo quidem argento, si ad ipsum calicem perficiendum defecerit, cum parata pecunia debet suppleri. Item omnia vestimenta sui corporis vendi mandauit et pecuniam dari per medium pro edificio nostre parrochie et per medium pro edi- ficio Nigri monasterii prenotati. Quod quidem testamentum totum prescriptum ad implendum et ad regendum Pessconi, fratri suo supradicto ad manum fidelem commisit impedimentis quarum- libet personarum postergatis. Harum quibus nostra propria sigilla moti precibus Jessconis antedicti, appendimus testimonio literarum. Datum in vigilia sancti Laurencii, anno domini millesimo trecen- tesimo octuagesimo. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 19.

Strana 142
142 1380. 133. 1380. 22. srpna. Kněz Jan z Nov. Plzně ustanoven oltářníkem v Týnském kostele v Praze u oltáře sv. Petra a Pavla. Emler, libri confir. 1. III. IV. 133. — Sroj Borový, Libri erec- tionum l. II. 198 ad. 134. 1380. 1. září. Paní Alžběta, vdova po Janovi Ošmakalovi, odkazuje kopu ročního platu na zádušní služby boží do farního kostela; ornat za půl druhé kopy do Oněšov kostelu; 1 kopu do špitala, 1 kopu ke Všem Sva- tým na stavbu a do Dobřan na stavbu kostela též 1 kopu; do čer- ného kláštera 1 kopu na mše, do šerého kláštera 1 kopu, půl kopy na cestu ke Všem Svatým. Vykonání všeho svěřuje sestře své Kateřině. Coram vniuersis et singulis presenciam noticiam habituris nos Leopoldus iudex, Martinus Rudolt et Nicolaus Hinconis, iurati ciues ciuitatis Noue Pilzne, recognoscimus testificantes, quod prouida ma- trona Elizabeth, relicta Johannis dicti Ossmakal, nostra conciuis, in sue infirmitatis loco decumbens, compos tamen ad plenum sue racionis existens, coram nobis ad hoc specialiter in testimonium conuocatis et rogatis, de bonis suis animo deliberato suum vlti- mum condidit testamentum taliter seriatim: Primo vnam sexage- nam grossorum Pragensium census annui perpetui pro decem se- xagenis grossorum comparandam delegauit pro aniuersario perpetuo singulis annis continuis quater in quolibet anno, videlicet singulis quatuor temporibus in parrochia nostra per presbiteros tantum, sed non per scolares peragendo pro sue anime et animarum suo- rum predecessorum remedio et salute cum vigiliis et missarum solempniis more consueto, et quandocunque predictum aniuersa- rium peragetur, tunc cuilibet presbitero vigiliis assistenti et missam officianti dari debet vnus grossus et quod residuum fuerit illius fertonis tunc temporis presbiteris distribuendi, hoc plebanus, qui

Strana 143
1381. 143 tunc fuerit, pro se debet reseruare. Item vnum ornatum pro altera dimidia sexagena grossorum ad ecclesiam in Onessow delegauit; item vnam sexagenam grossorum pauperibus infirmantibus in ho- spitali nostro delegauit; item ad Omnes Sanctos pro structura vnam sexagenam grossorum et ad Dobrzanam vnam sexagenam grossorum pro structura ecclesie delegauit; item ad nigrum mo- nasterium vnam sexagenam grossorum pro missis legendis et ad Griseum monasterium vnam sexagenam pro missis legendis dele- gauit ; item ad semitam ad Omnes Sanctos mediam sexagenam grossorum delegauit intime supplicando, ne in aliquo premisso- rum negligencia committatur. Que quidem omnia suprascripta ad regendum et exequendum fideliterque peragendum et explendum Katherine sorori sue comisit et ipsa regat sola et non regat ma- ritus eius Otico nec habeat super eisdem aliquam potestatem. Item quidquid resultauerit, ultra supra delegata siue sint mobilia siue immobilia, quocunque vocabulo nominentur, horum omnium terciam partem habere debet Katherina iam dicta, duas vero partes ipsa Katherina distribuere debet inter pauperes amicos Elizabeth su- pradicte iuxta conscienciam eius. Harum, quibus nostra propria appendimus sigilla testimonio literarum. Datum et actum die sancti Egidii, anno domini millesimo trecentesimo octuagesimo. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A 19. 135. 1381. 7. března. Po smrti Děpolda z Dubnice ucházel se Petr z Kyšic o zaplacení 50 kop, které Děpold zapsal jakožto věno matce Petrově na zboží svém v Dubnici. In villa Dubniczi Dyepoldus decessit. Litera proclamacionis in Pilznam fer. III. post Katherine emanauit. Habardus de Dubniczie defendit nomine Petri de Kyssicz 50 sexagenas gross. vadii per tabulas terre. Terminus ad docen- dum sabato IV temporum quadragesime. Terminus ad idem fer. IV. post conductum Pasche. Ibidem Petrus predictus docuit per tabulas terre 50 sex. debiti prescripti, prout se docturum offerebat, in quo debito Dye-

Strana 144
144 1381. poldus propter dotalicium matris Petri predicti de hereditatibus suis in Dubnyczy s nabytkem prefato Petro condescendit, prout in tabulis terre plenius continetur. Actum a. d. MCCCLXXXI. fer. V. IV temporum quadragesime. [Poznamenáno po straně]: Brzenko de Skala recepit. Desky dvorské N. 13. f. 110. 136. 1381. 30. června. Frankfurt. Kardinal Pileus uděluje všem těm, kdož by se dříve vyzpovídali a k stolu páně přistoupili, a navštivili v níže jmenované dni kostel Všech Svatých, aneb kteří by kostel obdarovali, 100denní odpustky. Pileus, miseracione diuina tituli sancte Praxedis presbyter cardinalis, ad infrascripta apostolica auctoritate suffulti. Vniuersis Christi fidelibus presentes literas inspecturis salutem in domino. Splendor eterne glorie, qui sua mundum illuminat ineffabili cla- ritate, pia vota fidelium de clementissima ipsius maiestate speran- cium tunc precipue pio fauore prosequitur, cum deuota ipsorum humilitas sanctorum precibus et nutis adiuuatur ac Christi fideles eo libencius ad deuocionem confluant, quo ibidem uberius dono celestis gracie conspexerint se refectos. Cum igitur dilectus in Christo Johannes Cuplogus*), familiaris serenissimi principis Ro- manorum et Boemie regis, ad cappellam Omnium Sanctorum in Zahorsk**) prope Pilznam, Pragensis diocesis, specialem gerat devocionem et affeccionem, prout accepimus, nobisque humiliter supplicauerit, ut pro deuocione ipsius augmentanda spiritualia mu- nera largiri dignaremur, nos dictis supplicacionibus fauorabiliter annuentes de omnipotentis dei misericordia et beatorum Petri et Pauli apostolorum eius meritis et auctoritate predicta confisi, omnibus vere penitentibus et confessis, qui dictam cappellam in festiuitatibus videlicet Natiuitatis, Epiphanie, Resureccionis, Ascen- sionis domini nostri Jhesu Christi, Penthecostes, Trinitatis, Cor- poris Christi singulisque festiuitatibus beate Marie Virginis et *) U Tannera v opisu čte se: Curlogus. **) U Tannera čte se „Zahorzecz“, ovšem chybně.

Strana 145
1381. 145 sanctorum apostolorum et quatuor doctorum et patronorum dicte cappelle necnon dedicacionis eiusdem [visitaverint] et qui manus porrexerint adiutrices, centum dies de iniunctis eis penitenciis prelibata auctoritate misericorditer relaxamus. Nulli ergo omnino hominum liceat hanc paginam nostri indulti in- fringere uel ei ausu temerario contraire, si quis autem hoc attemptare presumpserit, indignacionem omnipotentis dei et bea- torum Petri et Pauli apostolorum eius se nouerit incursurum. Datum Frankenfurdie Maguntinensis diocesis, pridie Calendas Julii, pontificatus sanctissimi in Christo patris et domini nostri, domini Vrbani, diuina prouidencia pape VI. anno tercio. [Na ohybu v pravo] Gra... [pod tím] Albertinus. [V pravém spodním rohu v ohybu] cor[rectum?], [v levo uvnitř pod okrajem] gratis .. [Na rubu] Rſegistrata]. Original perg. v museu plzeňském, dosti poškozený, v pravo v ohybu čásť listiny sešita. Pečeť chybí. Starší sign. uprostřed: W. Pileus, novější N. 285. Rukou XVIII. stol. připsáno: Indulgencie pro ecclesia Omnium Sanctorum. — Opis listiny u Tannera. 137. 1381. 22. července. Praha. Václav, římský a český král, svěřuje měšťanům m. Plzně právo popravy v kraji plzeňském. Wenceslaus, dei gracia Romanorum rex semper Augustus et Boemie rex. Judici, juratis et ciuibus ciuitatis in Pylsna, fidelibus nostris dilectis, graciam nostram regiam et omne bonum. De vestre fidei et circumspeccionis industria habentes presumpcionem indu- biam fiducie singularis vobis committimus officium justiciarie siue poprawe districtus vestri Pylsnensis, vosque justiciarios siue po- prawczones districtus ejusdem constituimus et ipsius districtus justiciariorum siue poprawczonum numero presentibus aggregamus, mandantes et precipientes camerariis, czudariis, burggrauiis, viceburg grauiis ac omnibus aliis poprawczonibus regni nostri Boemie ipso- rumque districtuum, ciuitatum et locorum inhabitatoribus et in- colis, nostris fidelibus, quatenus vos in officio predicte poprawe 10

Strana 146
146 1382. et eius exercicio quomodolibet non impediant nec impediri per- mittant per quempiam, sed pocius efficaciter manuteneant, defen- sent et ad requisicionem vestri vobis fideliter assistant faciantque vobis de omnibus juribus, graciis et honoribus, que ad officium prefatum spectare noscuntur plenarie responderi. Presencium sub regie nostre maiestatis sigillo testimonio litterarum. Datum Prage anno domini millesimo trecentesimo octuagesimo primo, indiccione quarta, XI. Kalendas mensis Augusti, regnorum nostrorum Boemie anno decimo nono, Romanorum vero sexto. [Na ohybu v pravo]: De mandato domini regis domino Thimone de Koldicz referente, Conradus, episcopus ecclesie Lubiccensis. [Na rubu]: Registrajuit Vilh[elmu]s Kortelangen. Original pergamenový v museu plzeňském Pečeť na proužku vi- sící, na líci král v majestátě s opisem: + WENZESL: DEI: GRACIA: ROMANORUM : REX : SEMPER: AUGUSTUS : ET: BOEMIE:REX : na rubu sekret dvojhlavého orla s lvem českým na prsou. Na proužku pospod písmem XV. stol.: List poprawczi kraje plzeňského. Novější sign. N. 7. — Opisy listiny té v Stehlíkovské knize priv. měst. f. 85 a u Tannera. 138. 1382. 6. ledna. Herman starší na Vlčicích, měštěnín plzeň., odkazuje 50 kop, které mu obec plzeňská dluhuje, na zakoupení dvou pěkných ornatů, jeden do kláštera dominikánského a druhý do Minoritského; 40 kop na zakoupení roč. platu, za který má kupován býti oděv chu- dým mniškům obou klášterův, na stavbu kostela Všech Svatých dává 150 měřic pšenice; z 5 koflíků stříbrných aby udělány byly dva kalichy, jeden do kláštera kazatelského do Písku, druhý do kláštera kazatelského do Ústí; oděv jeho aby se chudým rozdal. Dům svůj odkazuje ke špitálu, aby se to obrátilo na vydržování více ne- mocných tu. Notum sit omnibus, ad quorum noticiam deuenerint presen- tes, quod ego Hermanus senior, dominus in Wlczicz, conciuis ci- uium ciuitatis Noue Pilzne, adhuc per dei omnipotentis graciam sanus in corpore composque ad plenum mee racionis existens,

Strana 147
1382. 147 matura deliberacione prehabita, rite racionabiliterque de meis bonis a deo michi colatis, meum vltimum condidi et feci et presentibus facio et condo testamentum, quod primo me defuncto nemine ob- stante plenum debet habere vigorem, taliter seriatim: Primo de- lego pro fratribus Predicatoribus et pro fratribus Minoribus, mo- nasteriorum Pilznensis ciuitatis, quinquaginta sexagenas grossorum Pragensium, quas michi vniuersitas tenetur iam dicte ciuitatis, vt iurati eiusdem ciuitatis Pilznensis comparent duos, quos poterint pro iam dicta pecunia, meliores ornatus dentque vnum ornatum ad fratres Predicatores et secundum ornatum ad fratres Minores mo- nasteriorum predictorum. Item delego quadraginta sexagenas gros- sorum Pragensium paratas de melle, ut iurati predicti censum per- petuum certum annuatim pro eadem pecunia comparent et eundem censum singulis annis perpetuis dent pro vestitu iuuenum paupe- rum monachellorum amborum monasteriorum prescriptorum. Item delego ad Omnes Sanctos circa Pilznam pro structura ecclesie CL mensuras siliginis, quas inpendant iurati prenotati. Item de- lego quinque ciphos argenteos, ut iurati predicti duos calices de ipsis fieri faciant et dent vnum calicem fratribus Predicatoribus monasterii Piescensis et secundum calicem eiusdem fratribus mo- nasterii Vscensis. Item lardum et alia omnia comestibilia in mea domo existencia do pauperibus communiter distribuenda; item fratri Jacobo pallium nigrum et capucium nigrum et cardiano pal- lium griseum simplex et fratri Lipsoni breuius pallium eciam gri- seum et fratri Petro sacristano pellicium mardrinum, dictum kuny, delego presentanda. Item domum meam inter domos Ebrzwini ex vna et Blasii de Manietyn parte ex altera sitam et omnia, que in ea sunt, exceptis prescriptis delegatis cum tribus ollis eneis, quarum vna valet pro vna sexagena grossorum cum tribus loricis et tria pillea ferrea et triplices cirotecas et plumalia omnia delego et do ad hospitale ante ciuitatem Pilsnensem situm, ut cum eis- dem in quantum se poterint, extendere in eodem hospitali infirmi augeantur, supplicoque uiris prudentibus, iuratis modernis et futu- ris, qui tunc fuerint, ciuibus ciuitatis Noue Pilzne suprascripte, quibus presens testamentum ad regendum committo, quatenus pure dei causa se de eodem testamento ingerentes ipsum disponant, distribuant, ordinent et regant perpetue, prout melius et salubrius eis uidebitur expedire. In cuius rei testimonium meum proprium presentibus appendi sigillum, in maius autem testimonium et eui- denciam firmiorem prudentes uiri Heinricus iudex et Heinzlinus Hermani, magister ciuium et Ebrzwinus, iurati ciues ciuitatis supra- 10*

Strana 148
148 1382. scripte, testes in premissis ad mearum precium instanciam propria ipsorum sigilla presentibus appenderunt. Datum et actum in mea domo pretacta, die epiphanie domini anno natiuitatis eiusdem mil- lesimo trecentesimo octuagesimo secundo. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 19. 139. 1382. 10. ledna. Praha. Král Václav dává svolení své k prodeji richty plzeňské, kterou pro- dávají vnukové a dědicové někdejšího rychtáře Petra Leimwatra, Albert a Alžběta, děti Františka Kamaréře, měšť. pražského, Jindři- chovi z Dvora. Král stvrzuje novému držiteli richtu tu dědičně i se clem k ní ode dávna příslušejícím i se vším jiným zbožím, platy a požitky a svěřuje Jindřichovi i jeho nástupcům právo, aby ve všech rozepřích soudili, s vyhrazením pouze pří o hlavu. Wenceslaus, dei gracia Romanorum rex, semper Augustus et Boemie rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod in nostre serenitatis constitutus presencia dilectus nobis Henricus de Curia, judex hereditarius, ciuitatis nostre Noue Pilsnensis, nobis humiliter supplicauit, cum ipse judicium hereditarium ibidem ab Alberto et Elisabeth, natis Francisci dicti Camerer, ciuis Pragensis, nepotibus et heredibus quondam Petri dicti Leynwoter, olim judi- cis ibidem, pro certa summa pecunie, cum omnibus suis bonis, juribus et pertinenciis, rite et rationabiliter, emisse et comparasse noscatur, quiquidem heredes predicti Petri judicium ipsum vna cum bonis, juribus et pertinenciis, vt premittitur, tamquam veri et legittimi heredes a longis retroactis temporibus habuerunt, te- nuerunt et pacifice possiderunt, prout de hoc nostra serenitas per certas et patentes serenissimorum recolende memorie quondam genitoris nostri domini Caroli imperatoris et progenitoris, domini Johannis, regum Boemie, literas et priuilegia, extat lucidius informata, quatenus sibi, suis heredibus et successoribus easdem literas et eadem priuilegia approbare, innouare, ratificare et confirmare, ipsumque judicium cum thelonio ibidem ad ipsum antiquitus pertinente, cum eciam allodiis, agris cultis et incultis, siluis, rubetis, pratis, pascuis, piscinis, piscacionibus, venacionibus, aucupacionibus, molendinis,

Strana 149
1382. 149 aquis, aquarumve decursibus, censibus, redditibus, vsufructibus, obuencionibus, honoribus, dominio et aliis omnibus juribus et pertinenciis, in quibuscumque rebus consistant, in ipsum Henricum, heredes et successores suos transferre hereditarie sub omnibus illis modo et forma, punctis et articulis, que in predictis antiquis priuilegiis continentur, graciosius dignaremur. Idcirco nos, qui vota quorumlibet nostrorum fidelium iusta petencium de innata nobis solitaque prestitate semper graciose complectimur, requirentibus eciam Henrici ipsius multiplicibus fidei et seruicio- rum meritis, quibus hucusque celsitudini nostre multociens grate complacuit, complacere debebit et poterit gracius in futurum, iustis et racionabilibus supplicacionibus benignius inclinati, sibi et dictis suis heredibus et successoribus legittimis supradicta priui- legia siue literas in omnibus suis punctis et articulis et clausulis prout de uerbo ad uerbum expressate sunt, animo deliberato sa- noque et maturo principum, baronum et procerum, fidelium nostro- rum accedente consilio, approbauimus, innouauimus, ratificauimus, confirmauimus et tenore presencium de certa nostra sciencia nec- non regia auctoritate Boemie approbamus, innouamus, ratificamus et de specialis gracie munificencia confirmamus, transferrentes in eos et eorum quemlibet de speciali gracia omne jus, si quod nobis in huiusmodi judicio suisque juribus et pertinenciis prenotatis conpetebat hactenus in presenti competit uel competere posset quomodolibet in futurum, nostre tamen regalis camere juribus, si qua illi in causis criminalibus in prefata ciuitate occurrentibus de jure uel conswetudine videntur competere, quibus derogari nolu- mus, semper saluis. Et sic nostri fauoris, concessionis et voluntatis est de regali nostre plenitudine, vt prefatus Henricus, sui heredes et successores legittimi, vt premittitur, supradictum judicium cum omnibus suis prenotatis juribus, vsufructibus et pertinenciis ex nunc in antea cum potestate faciendi et dimittendi deberent ha- bere, tenere et pacifice debeant perpetuis temporibus possidere. Presencium sub regie nostre maiestatis sigillo testimonio literarum. Datum Prage anno domini millesimo trecentesimo octuagesimo secundo, die decima mensis Januarii, regnorum nostrorum anno Boemie decimo nono, Romanorum vero VI. [Na ohybu v pravo]: Pſer] dominum] pſrejposlituſm] Lubucen[sem] camerarfius] P. Jauren[sis]. [Na rubu]: Registraluit Johannes Lust. [Něco níže rukou XVI. stol.] Wenceslaus.

Strana 150
150 1383—1384. Original pergam. v museu plzeňském; pečet visi na žluté hed- bávné šnůře porouchaná na líci král v majestátě, na rubu sekret, jako čís: 137. Starší sign. N. 3. novější N. 77. 140. 1383. 21. prosince. Praha. Václav, římský císař a český král, nařizuje, aby všichni obchodníci dobytkem, kteří z Rakous přes Budějovice do Čech se ubírají, brali se přes Plzeň a tu platili clo průvodné, které jindy se platívalo v Že- bráce, rychtáři plzeňskému Jindřichovi. Palacký, Uiber Formelbücher II. č. 161. 141. 1384. 9. května. Sezema z Podmokel s manželkou Žofkou a synem Bavorem odka- zují roční plat 1 kopu gr. praž. klášteru kazatelskému v Plzni. [In nomine domini amen. Cum omnis rerum et negociorum contractus per lapsum temporis mobiles soleant decurrere in er- roris obliuionem, necessarium ergo est, ut ea, que de maturo ho- minum consilio sunt ordinata, scriptis autenticis et testimonio viro- rum veridicorum cercius confirmentur. Hinc est, quod ego Sezema cum conthorali mea Zofka et Bawor, filius meus de Podmokl, cum ceteris liberis diligenti deliberacione prehabita nostrorumque amicorum pariter freti consilio et assensu, ad noticiam tam pre- sencium quam futurorum harum continencia deducere cupimus in manifestam, quod nos pro remedio carorum nostrorum salutari et remissione peccatorum nostrorum consequenda dedimus et damus de facto vnam sexagenam grossorum denariorum monete Pragen- sis annui census religiosis viris, fratribus ordinis Predicatorum in Noua Pilzna, quam sexagenam supradictis fratribus nos et nostri heredes temporibus perpetuis tenebimur de camera nostra in parata pecunia sine fraude et dolo sub puritate fidei nostre sin- gulis annis integraliter persoluere, semota qualibet retardacione,

Strana 151
1384. 151 mediam videlicet sexagenam in die sancti Andree apostoli, pro qua in vigilia Christi pitancia fratribus omnibus ordinari per prio- rem conuentus uel procuratorem ipsius, et mediam sexagenam dominica in passione, pro qua pecunia consimiliter pitancia in cena domini fratribus debet dari eundem modum in pecunia per- cipienda et pitanciis faciendis singulis annis taliter, ut prefertur, sine intermissione seruando, fratres vero et conuentus ad duas missas singulis septimanis quolibet anno temporibus perpetuis pro salu- tari remedio animarum nostrarum et nostrorum carorum voluntarie se obligarunt, videlicet missam de beata Virgine Annunciacionis in capella sancte Marie in ara Angelorum die sabbati; secundam missam defunctorum feria secunda in ara sancte Crucis in ecclesia nullam negligenciam se facere spondentes et ad penam pecunia- lem, ubi ipsi negligenciam admitterent soli in litera alia, quam nobis tradiderunt, se obligantes proscripserunt, quapropter si et nos in casu, quod absit, negligentes inventi per dictos fratres et conuentum fuerimus, in iam dicti census solucione singulis annis et temporibus, quibus prefertur, extunc in vigore presentis litere, cui nullatenus volumus nec possumus contradicere, sepefati fratres habent et habebunt inter christianos seu judeos recipiendi, con- quirendi omnium nostrum super dampna plenam et omnimodam potestatem. Si autem nos, fratres predicti et conuentus, neglexe- rimus predictas missas peragere aliqua ebdomada perpetuis tem- poribus, tunc ipse Sezema aut sui heredes habent et habebunt plenam et omnimodam potestatem, prefatum censum arrestandi et retinendi tam diu, donec dictas missas neglectas ad plenum reci- tauerint et conpleuerint, demum memoratum censum fratribus et conuentui antedictis plene et integre restituere tenebimur et obli- gamur omni occasione postergata. In cuius rei et euidens harum literarum testimonium sigilla nostra vna cum sigillis virorum no- bilium Fridrici de Wynarzecz et Benede de Slawicz ad fidem pleni- orem presentibus sunt appenssa, sub anno domini millessimo CCCo octuagesimo quarto, die sancti Gregorii doctoris gloriosi. Original pergamenový v museu plzeňském; pečeti chybi, jen perg. proužky zůstaly, pouze poslední pečeť do polou zbyla, ve štítě spatřuje se uprostřed vodorovně vystupující břevno. Z opisu čte se: .. ... Be- nede d ..... [Na rubu]: Litera super censum in Podmokl. Pod tím spatřují se stopy písma velice vybledlého, jež nebylo lze přečísti. Starší sign. H. 2., nověj. N. 271. 1384. odkaz domin. klášteru.

Strana 152
152 1384. 142. 1384. 30. května. Křivoklat. Král Václav IV. k žádosti obyvatelů města Plzně, kteří si stěžo- vali do měštanů Domažlických, že jim zbraňují přicházeti k výroč- nímu trhu do Domažlic osm dní před svátkem vlastním, nařizuje podkomořímu, aby novoty tyto měštanů Domažlických zastavil a umožnil volný příjezd na trh k nim. Palacký, Uiber Formelbücher II., č. 162. 143. 1384. 2. prosince. Praha. Jan, arcibiskup pražský, uděluje 40denní odpustky všem věřícím, kteří by přítomni byli jitřní mši, kteráž ke cti P. Marie se slouží aneb mši, kteráž každého čtvrtku k oslavě těla Páně se slaví ve farním kostele plzeňském. Johannes, dei gracia sancte Pragensis ecclesie archiepiscopus, apostolice sedis legatus. Vuiuersis Christi fidelibus salutem in eo, qui precioso sanguine suo a peccati vinculo nos redemit. Cum, vt accepimus, fidelium relacione in ecclesia parochiali in Nouapilzna singulis diebus ad laudem et gloriam gloriose et intemerate Marie Virginis in diluculo et aurora diei vna missa per clerum et se- cunda missa omni feria quinta de corpore Christi per sacerdotes et eorum coadiutores sub nota consuerint decantari, omnibus igitur Christi fidelibus, qui causa deuocionis supradictas missas visita- uerint, confessis tamen et contritis, auctoritate beatorum Petri et Pauli apostolorum, eius meritis et intercessione confisi, quadraginta dies indulgenciarum de qualibet predictarum missa de iniunctis eis penitenciis misericorditer in domino relaxamus. Harum guibus sigilla nostra appensa sunt testimonio literarum. Datum Prage anno domini millesimo trecentensimo octuagesimo quarto, die se- cunda mensis Decembris. Original pergamenový v museu plzeňském. Pečet loďkovitá na proužku visící, na líci sedící biskupská postava pod gotickým balda-

Strana 153
1385. 153 chýnem, opis olámaný většinou, na rubu kulatý sekret v červeném vosku, uprostřed zpříma stojící pták s křidly a s gloriolou kolem hlavy, opis: Secretvm — (ostatní těžko čitelné). Na rubu písmem XV. stol.: „Indulgencie de missa beate Virginis et corporis Christi feria quinta a reuerendissimo domino Johanne ar- chiepiscopo XL dies“. Nov sign. N. 154., pozdější rukou pak: Arci- biskup Jan uděluje 40denní odpustky. — Opis u Tannera. 144. 1385. 3. února. Sifrid z Ejpovic, křížovník z řádu německého, odevzdává konšelům a vší obci m. N. Plzně 80 kop gr., aby za to koupili roční plat 8 kop gr. na kaplanství při oltáři svt. Kateřiny ve farním kostele. In nomine domini amen. Coram vniuersis et singulis presentes visuris aut legi audituris, nos Henricus iudex, et Jacobus Hacker magister ciuium, Jacobus Racziczer, Laurencius pannifex, Georius de Zluticz, Ffrana Frenklini, Wenceslaus de Manietin, Vlricus sel- lator, Bartholomeus pannifex, Hinco scriptor, Woyslaus carnifex, Andreas sartor et Wenczeslaus Hlawnicze, iurati totaque vniuer- sitas ciuium ciuitatis Noue Pylzne, publice recognoscimus testifi- cantes, quod religiosus uir, frater Seyffridus nacione de Eypouicz, crucifer ordinis sancte Marie de domo theutunica, constitutus per- sonaliter in nostri et uniuersitatis nostre simul congregate presencia deliberate dixit, se velle testamentum in sue anime suorumque pre- decessorum et benefactorum omnium suorum animarum remedium perpetuum auxilio Cristi constituere, vnam missam in altari sancte Katherine in ecclesia nostra parrochiali, ante missam sancti Leo- nardi perpetue celebrandam, rogauitque nos et nostram vniuersi- tatem, ut de suis manibus pecuniam, videlicet octuaginta sexagenas grossorum Pragensis monete denariorum sui patrimonii suscipere- mus, easdem nobis et nostre vniuersitati potenter conferendo et donando ad comparandum pro eisdem octo sexagenas grossorum census annui, perpetui, liberi, certi, dandi ad missam iam nomi- natam. Cuius quidem fratris Seyffridi victi precibus intimis, susce- pimus pecuniam prenotatam hac intencione, quod quamdiu dictum censum comparare non poterimus, promittimus et debemus et nostri debent heredes et successores sub fide et honore nostris, iamdicto

Strana 154
154 1385. fratri Seyffrido singulis annis continuis dictas octo sexagenas gro- ssorum de nostra vniuersitate diuisim in anno quolibet, in nostra ciuitate predicta peragendo et soluendo censuare, videlicet die sancti Galli venturo proxime incipiendo quatuor sexagenas grosso- rum, et die sancti Georii abinde proxime sequenti quatuor sexa- genas grossorum iam dictorum, ceteris annis in eisdem terminis diuisim censuando tali sub condicto, ut ipse frater Seyffridus in- terim, quod nobis commanserit, solus personaliter debeat missam predictam trina uice in qualibet ebdomada in predicto altari tem- pore deputato celebrare negligencia proculmota. Quo censu cuius- cunque dictorum terminorum termino non persoluto, lapsis inde continuis quatuordecim diebus, ex tunc in veri debiti dimidiam sexage- nam grossorum volumus et debemus incidere et nostri debent succes- sores ob negligenciam dicti census sibi dandam, qui deinceps li- cite poterit, quando voluerit, eundem non persolutum censum inter iudeos uel cristianos conquirendo recipere nostrum et nostre vni- uersitatis super dampnum, quem de huiusmodi iudeis et cristianis eripere promittimus nos interponendo pro eodem et omnia dampna, si que ob hoc perceperit, ei refarciendo. Si vero dictus frater Seyffridus abhinc missus fuerit per sui ordinis superiores quando- cunque, tunc tamen sex sexagenas grossorum ei uel suis commis- sariis censuare debebimus in loco et terminis et sub penis et condicionibus prenotatis, duas vero sexagenas grossorum deinceps censuabimus domino plebano parrochiali nostro predicti ordinis de domo theutunica, ut ipse qui tunc temporis plebanus fuerit, ha- beat vno presbitero plus in suis expensis ultra missarum numerum consuetum ab antiquo habitarum et habendarum in futurum pro- celebranda missa prenotata. Et si plebanus forsitan ob tam pau- cum censum renuerit hoc subintrare, tunc nos volumus et nostri debebunt successores super iam dictas duas sexagenas census vnum presbiterum constituere pro iam dicta missa ter in qualibet ebdomada celebranda. Cum autem prescriptas octo sexagenas gros- sorum census annui, liberi, perpetui certo in loco de serenissimi principis et domini nostri, domini Boemie regis indultu conparaui- mus vbicunque locorum pro summa pecunie prenotate, tunc am- plius non de nostra vniuersitate predicta, sed tantum de censu predicto comparato soluere tenebimur et nostri tenebuntur succes- sores. Cuius quidem census comparati iam dicti ac hominum cen- sualium census eiusdem domini esse debemus et nostri debent esse suc- cessores et collectores atque distributores modo et loco et tempore prenotatis hoc adiuncto, quod mox comparatis prescripti census

Strana 155
1385. 155 octo sexagenis presens litera super eodem censu debet inmutari et confici super loco, in quo fuerit, sub forma hic connotata. Cum autem frater Seyffridus dei permissione migrauerit ab hac luce, tunc debemus et nostri debent successores sub fide et honore prescriptum censum annuatim distribuere sub penis et condictis premissis singulis annis in hunc modum, videlicet domino plebano nostro dicti ordinis censuabimus quinque sexagenas grossorum, qui tunc temporis fuerit, vt ipse habito vno presbitero plus in suis expensis ultra missas consuetas ab antiquo, ut predicitur, teneri et celebrari faciat singulis diebus continuis perpetuis temporibus in altari sancte Katherine, supradicto tempore pretacto, missam prenotatam, eciam ut ipse plebanus singulis continuis annis tem- poribus perpetuis duo aniuersaria suis candelis accensis cum so- lempnitate peragat, vnum in festo sancti Georii cum vigiliis et in crastino cum missa defunctorum, et secundum aniuersarium in festo sancti Galli cum vigiliis et in crastino cum missa defuncto- rum consueto modo pro anima dicti fratris Seyffridi et pro anima- bus omnium predecessorum et benefactorum suorum; in quorum aniuersariorum quolibet dabimus pauperibus scolaribus tres grossos et pauperibus virginibus et viduis, in domo dicta herscheftlini domus morantibus, semper quinque grossos, et quocienscunque in predictis missis aut aniuersariis fuerit negligencia commissa in non peragendo, tociens decem grossi dicto plebano debebunt per nos et successores nostros in suo censu defalcari pro pena et adhuc semper debebit defectus commissos et negligencias ad implendum supplere. Duas vero sexagenas grossorum census prescripti minus sedecim grossis dabimus et nostri dabunt successores singulis annis diuisim omnibus presbiteris in pane dicti plebani existentibus, eb- domadatim tenentibus missam prenotatam, et si quis plebanorum renuerit prescripta subingredi eadem ad exsequendum, tunc, quam diu ea subingressus non fuerit, tam diu septem sexagenas census prescriptas conuertere debebimus et nostri debebunt successores in structuram parrochie nostre prenotate. Item vnam sexagenam grossorum census predicti debemus annis singulis impendere in lumen de sepo infirmis in hospitali ante nostram dictam ciuitatem, vt idem lumen intra parietem stube positum vtrisque infirmis luceat noctis tempore semper tam hiis, qui fuerint in palacio, quam hiis, qui fuerint in stuba, sic facturi sumus et nostri successores cum censu prescripto, ut prenotatur, si idem census per aliquem in- fortunii casum non fuerit diminutus; nam si umquam, quod absit, per manum potentem domini nostri uel alterius aut per hominum

Strana 156
156 1385. pestilenciam aut per ignis voraginem aut per hostium deuastacionem uel alio casu quocumque dictus census fuerit diminutus, ob hoc nos nollumus nec debemus dampnificari nec nostri debebunt suc- cessores; sed quod eiusdem supermanentis census conquirere po- terimus, cum hoc facere promittimus per fidem nostram et hono- rem, quod salubrius iuxta nostram conscienciam poterimus exco- gitare et hoc uiuente fratre Seyfrido precripto uel defuncto in eo semper persistentes et curam solicitam gerentes, ut de nostris pro- priis bonis, qualiter idem census diminutus, ad plenum valeat re- staurari. Item si presens cartha per ignem uel aquam aut lutum aut per tinearum uel murium uel aliarum bestiarum corrosionem in toto uel in parte aut in sigillo huic appenso destructa fuerit uel viciata, debemus et nostri debent successores quociens oppor- tunum fuerit, eam ad plenum omni semoto subterfugio innouando restaurare et reformare. In cuius rei testimonium et robur vali- turum presentibus appendimus maius sigillum suprascripte Noue Pylzne nostre ciuitatis. Datum et actum in crastino festi purifica- cionis sancte Marie Virginis gloriose, anno domini milesimo trecen- tesimo octuagesimo quinto. Listina pergamenová v museu plzeňském s větší městskou pečetí na proužku pergamenovém visící úplně zachovalou. [Na rubu]: Testamentum fratris Sifridi. [Něco málo pod tím]: Na 8 kop platu k oltáři sv. Panny Kateřiny. Novější sign. N. 168. — Opis jeden listiny nalezá se v nejstarší knize priv. a závětí f. A. 20. a druhý v Stehlíkovské knize priv. měst f. 201. 145. 1385. 22. února. Pertold Nuessel, měštěnín plzeňský, ubíraje se na pout k hrobu božímu, činí pořízení o statku svém. Odkazuje na kaplanství 7 kop roč. platu; 3 kopy r. pl., aby jimi byli domácí chudí podělováni; 2 k. platu Minoritům, 1 k. platu bratřím kazatelům a 2 kopy roč. pl. konšelům plzeňským, kterým svěřuje řízení kaplanství i vy- bírání platů těch za práci jejich. Těchto 15 kop roč. platu odka- zuje na vsi své Křimicích. Všechen ostatní statek tu v Křimicích stejným dílem odkazuje synům bratra svého Martinovi, Henzlovi a Blažejovi.

Strana 157
1385. 157 In nomine domini amen. Vniuersis et singulis presentes visuris aut legi audituris, nos Henricus iudex et Jacobus Hacker, magister ciuium, Jacobus Racziczer, Laurencius pannifex, Georius de Zluticz, Ffrana Frenklini, Vlricus sellator, Wenceslaus de Ma- nietyn, Bartholomeus pannifex, Hinco scriptor, Woyslaus carnifex, Andreas sartor, Wenceslaus Hlawnicka, iurati ciues ciuitatis Noue Pylzne recognoscimus testificantes, quod prouidus uir, Pertholdus dictus Nussl, conciuis noster, proponens ultra partes marinas ad sepulchrum domini proficisci, constitutus personaliter coram nobis in pleno consilio vna cum filiis sui fratris Martino, Hanzlino et Blasio fratribus, quibus villam suam Krzimicz nominatam ad terre tabulas intytulauit, de ipsorum fratrum omnium iam dictorum consilio, consensu et assensu, testamentum perpetuum super villa sua iam dicta et super censibus in eadem eo modo, ut hic sub- scriptum continetur, condidit et fecit, quod primo, si domum de hac via viuus non fuerit reuersus, plenum debebit habere vigo- rem: Primo VII sexagenas grossorum census annui perpetui pro perpetua vnius misse capellania celebrande singulis diebus continuis in cappella in Krzimicz, villa iam dicta, si ibidem vnquam capella construetur; qua capella nondum ibidem constructa, in- terim viri prudentes iudex et.. iurati pleni consilii dicte nostre ciuitatis, qui tunc temporis fuerint, Noue Pylzne, debebunt eandem missam siue capellaniam ad nostram iam dictam ciuitatem trans- ferre, vbi videbitur ipsis vtilius et salubrius conuenire, censumque dictarum septem sexagenarum singulis annis tollendo sic dispo- nere debebunt, ne vmquam in perpetuum deperiat missa uel ca- pellania prenotata, prout de ipsis omnibus pre ceteris gerit con- fidenciam pleniorem. Item delegauit III sexagenas grossorum cen- sus annui perpetui tollendas ab incolis ville predicte singulis annis dandas pro pane nomine elemosine pauperibus maxime do- mesticis tribuendo, quas eciam regere debent perpetue iudex et . . iurati pleni consilii dicte ciuitatis nostre preexpressi. Item de- legauit super censum ville pretacte fratribus ordinis Minorum, ad Griseum monasterium in nostra dicta ciuitate, duas sexagenas gros- sorum census annui perpetui, vt ipsi fratres Minores singulis annis quatuor aniuersaria cum vigiliis et missis defunctorum solemp- niter peragant pro anima dicti Pertholdi et pro anima sue contho- ralis et pro animabus omnium suorum predecessorum. Item fra- tribus Predicatorum ordinis, Nigri monasterii in nostra dicta ciui- tate, super censibus ville pretacte delegauit vnam sexagenam cen- sus annui perpetui grossorum predictorum, ut ipsi fratres iam

Strana 158
158 1385. dicti singulis annis perpetuis duo aniuersaria peragant solempni- ter cum vigiliis et missis defunctorum modo consueto pro anima ipsius Pertholdi et anima sue conthoralis et animabus omnium suorum predecessorum, qui quidem fratres, cuiuscunque mona- sterii dictorum monasteriorum, si in peragendo negligentes fuerint et remissi, tunc pretacti iudex et .. iurati nostre ciuitatis com- missarii et rectores aniuersariorum omnium iamdictorum poterint eadem aniuersaria in alium locum in nostra ciuitate uel in alia loca in dicta nostra ciuitate, vbi salubrius et stabilius eis vide- bitur, transferre et hoc facere poterint predicti iudex et .. iurati, quociens fuerit oportunum. Item duas sexagenas grossorum census annui perpetui delegauit iudici et .. iuratis pleni consilii nostre sepedicte ciuitatis super villa prenotata pro ipsorum laboribus et fatigacionibus, ut de sua legacione et testamento prescriptis plus intenti fiant, nichil horum et perpetue deperire permittant. Re- liqua vero omnia bona sua mobilia et immobilia, quocumque no- minentur vocabulo vna cum creditis suis intra terram Boemie et extra terram, fratribus iam dictis omnibus Martino, Henslino et Blasio equali porcione possidenda delegauit. Qui quidem fratres iam dicti supradicti Pertholdi legacionen ratam et gratam habentes et omnibus prescriptis consencientes omnes in simul promiserunt quindecim sexagenas grossorum preexpressas singulis annis iudici et .. iuratis dicte nostre ciuitatis diuisim soluendo censuare, vide- licet die sancti Johannis Baptiste per medium et die sancti Martini per medium, ut processus perpetuus fiat in capellania, elemosinis et anniuersariis prenotatis, consensum in hiis plenum adhibentes, ut si ipsi uel eorum heredes aut successores prescripte ville Krzi- micz possessores negligentes fuerint dictos census in terminis iam dictis ad soluendum, quod per prefatos iudicem et iuratos dicte ciuitatis nostre, qui tunc temporis fuerint, arrestacionibus personarum et rerum ipsorum et pigneracionibus ac hominum ipsorum compelli debebunt ad persoluendum. Harum, quibus ad Pertholdi, Martini, Henslini et Blasii sepedictorum intimarum precium instanciam maius ciuitatis nostre suprascripte sigillum appendimus testimonio literarum, quibus et ipsi soli omnes pro- pria ipsorum sigilla in signum consensum eorum super premissis in testimonium eciam appenderunt. Datum et actum feria quarta in capite ieiunii, anno domini milesimo trecentesimo octuagesimo quinto. Listina pergamenová v museu plzeňském, s čtyřmi úplně zacho- valými pečeťmi na proužcích visícími; první městská pečeť chybí. Ve

Strana 159
1385. 159 všech čtyřech spatřují se dvě hole na hoře křížem opatřené, křížem přeložené a dolní konce příčkou spojené. Opis první: + S. PertoldiX D'Czrimicz., druhé: + S* Marthini X D'Czrimitcz., třetí: + S *Johannis X De Czridicz (sic)., čtvrté: † S*Bl -- X De Czri --cz. Na rubu: Litera Nisslini. Pod tím pozdější rukou: A Pertholdo Nusl constituta fundatio in Křimitz. A. Novější sign. N. 458. 1385. — Závěti té za- choval se český překlad bez udání léta, dle písma soudě jistě z 15. stol.; pak výpis závěti té z r. 1548. v pondělí po sv. Vincenci daný; rovněž v nejstarší knize priv. a závětí jest opis její f. B. 1. 146. 1385. 6. května. Bohuslav ze Slatiny před smrtí svou odkázal tři kopy roč. platu klášteru kazatelskému v N. Plzni a odkazu tomu činí tímto listem zadost Bušek z Fussperka na Svrčovci a zapisuje plat ten na dvou dvorech v Dechtíně, aby odtud plat ten ve dvou ročních lhůtách klášteru odváděn byl. In nomine domini amen. Quia omne testamentum in reme- dium fideliter positum animarum, quod salubriter peragi debet et deuote, necesse est, ut istud testimonio roboretur literarum. Hinc est, quod nos Bussko de Fussperk, residens in Swrczowecz, vna cum heredibus nostris, actor et debitor principalis, Hinko de Fuss- perk, residens in Bolkow, Pota de Dolana, Sezama de Fussperk, natus olym Raczkonis de Fussperk, testes et fideiussores eiusdem, recognoscimus harum serie literarum inspecturis, lecturis seu audi- turis vniversis protestantes, fidelem et discretum virum Bohuslaum de Slatina, felicis memorie, in anime sue ac predecessorum suorum in remedium animarum legasse, donasse et assignasse tres sexa- genas grossorum Pragensis monete bonorum annui census et perpetui, pro conuentu fratrum ordinis Predicatorum in Noua Pylzna conmoran- cium et de censu iam dicto Bussko prefatus suis cum heredibus dandum et veraciter ministrandum fratribus conuentus prenotati. Idcirco censum iam dictum prestandum conuentui prefato assi- gnauit et in presentibus assignat, videlicet super duas curias in villa Dechtyn cum omnibus hereditatibus ad ipsas de jure et ab antiquo spectantibus, in quibus curiis seu bonis iam dictis rustici, scilicet Wenceslaus faber et alter Swatuss suis cum heredibus resident et morantur, quem quidem censum antedicti censuales

Strana 160
160 1385. Wenceslaus faber et Swatuss, aut ipsorum bonorum possessores, dictorum se dare promittunt et tenentur terminis in subscriptis, videlicet in festo sancti Georii alteram mediam sexagenam gros- sorum, et in festo sancti Galli totidem perpetuis temporibus du- raturis. Quod si facere ac dare censum dictum neglexerint in quo- cumque terminorum iam dictorum, mox supradicti fratres et con- uentus plenum jus et posse habebunt in pretactis bonis et curiis inpignerare aut vadia bona ibidem recipere omni absque forma et modo judicii cuiuscumque, de scitu tamen Busskonis et suo- rum, ut prefertur, heredum antedicti, et eadem vadia inter christia- nos uel judeos obligare, vsque ad premoti census plenam persolu- cionem. Si uero Bussko sepemotus ac presencium bonorum pos- sessores censum prelibatum dandum aliquo impedirent uerbo uel facto fratribus sepe tactis, ut ipsi docere possent et probare, illico sciant fidem suam violatam esse pariter et honorem quo- libet in loco. Adicimus vero, quod de iam dicto censu fratribus eiusdem conuentus octoginta grossi cedere debent pro balneo com- muni et vna sexagena grossorum eisdem fratribus pro pitancia ouorum et quadraginta grossi pro lumine diuini cultus ad cappel- lam sancte Marie Virginis gloriose, hunc uero censum sepemotum nullus tollere debet nec tenetur, nisi dicte cappelle capellanus, qui pro tempore fuerit constitutus. Adiunctum est et expressum per nos, debitorem principalem et fideiussores prenarratos, vt si preconceptus Bussko, fratres et conuentum sepetactos ad supe- rius scriptum censum dandum super alia bona equiualencia bonis sepetactis et tam certa cum firma innodacione et certa literarum demonstrauerit ac probando direxerit, statim bona prelibata in Dechtyn, ut predicitur, ad ipsum Busskonem sepius tactum suos- que ad heredes libere debent viceuersa deriuari et presens litera amplius in nullo vim habere debet et vigorem; contraque si quis- piam nostrum facere contra presencia attemptauerit, fidem suam violabit pariter et honorem quolibet in loco et nullum jus ei spi- rituale seu seculare harum in contrarium literarum prodesse po- terit quouismodo. Harum testimonio literarum nos Bussko, Hin o, Pota, Sezama superius scripti, sigilla nostra propria de voluntate pro vero robore presentibus duximus appendenda. Datum et actum in festo sancti Johannis ante portam latinam, anno domini mil- lesimo trecentesimo octoagesimo quinto. Original pergamenový v museu plzeňském; pečeti chybí. [Na rubuj: Litera super censum in Dehtyn. H. 1. novějši sign. N. 272. 1385.

Strana 161
1385. 161 147. 1385. 28. června. Petr Pucher, soukenník, měštan plzeň., odkazuje manželce své dům a chmelnici Janušovskou. Dvůr v Doudlevcích se všemi pozemky příbuznému svému Mikul. Črunovi dává, z dvora tohoto má však Mikuláš vydati na stavbu farního kostela a domin. kláštera po 60 kbelcích chmele, pak dáti sloužiti zádušní mši ve farním chrámu, každé suché dni dáti vytopiti prostřední lázeň pro chudé, kterým pak sud piva koupiti má. Synům Ozepa, měštěnína, má koupiti masný krám, z kterého oni mají odváděti ročně čtvrt centu loje na světlo na hřbitov u kláštera Minoritského. Coram uniuersis et singulis presencium noticiam habituris, nos Heinricus iudex et Johlinus de Dobrzano et Jessco Hrnczek pannifex, iurati ciues ciuitatis Noue Pilzne, recognoscimus testifi- cantes, quod providus uir Petrus Pucher, pannifex, sanus corpore composque sue racionis ad plenum existens, noster conciuis, animo deliberato de suis bonis hanc fecit legacionem et disposicionem siue tale testamentum. Primo domum suam, quam inhabitat, cum fundo et area sitam circa murum ciuitatis penes domum Bram- bursky nostra in ciuitate, cum omnibus domus utensilibus et cum lectisterniis omnibus et singulis in eadem domo, Lorie sue con- thorali, vna cum vestibus muliebribus ad ornatum ipsius Lorie spec- tantibus delegauit, excepto humulo et exceptis instrumentis spec- tantibus ad pannificis artem ita, quod ipsa Loria et domus eius et cetera iam dicta libere et libera sint de aniuersariis et de de- bitis ipsius Petri subcriptis ac inpeticionibus et omnibus impedi- mentis. Cui quidem Lorie Petrus predictus eciam delegauit humu- letum, dictum Janussowska chmelnice, eciam libere possidendum sic, prout est usque ad falangarum siue fustium intrusionem ex- tensum. Reliqua vero omnia bona sua mobilia et immobilia, cu- riam suam in Dudleuec cum hereditate, pratis et cetera, quocun- que nominentur vocabulo, necnon et sua credita, prouido uiro Nicolao dicto Czrun, affini suo et suis genitis vtriusque sexus de- legauit hoc modo videlicet, vt tantum modo hiis bonis vti debeant, non autem ea diminuant nec obligant neque vendant, sed pocius augendo conseruent, ne a linea consanguineitatis ipsorum in per- petuum valeant alienari, sed hereditaria successione de proximo ad proximiores perpetuis temporibus deuoluantur. De quibus qui- 11

Strana 162
162 1385. dem bonis Nicolaus predictus persoluere debet omnia debita Petri prenotati, debet eciam dare pro structura parrochie nostre sexa- ginta kbelczones humuli et pro structura nigri monasterii similiter humuli sexaginta kbelczones. Item debet emere medium maccellum pro decem sexagenis grossorum filiis Ozieponis, carnificibus, con- ciui[bus ]s nostris et heredibus ipsorum, quod maccellum nunquam ven- dere debent aut obligare, nec a linea consanguineitatis ipsorum perpetue alienare, sed id maccellum hereditaria successione de vno alteri succedat perpetue, de quo maccello singulis perpetuis annis dari debet vnum quartale centenarii sepi boni dissoluti ad lampadem in primo hostio cimiterii beate Virginis fratrum Minorum in nostra ciuitate. Item prefatus Nicolaus, uel quicunque possessor fuerit bonorum prescriptorum, debet singulis annis perpetuis in ecclesia nostra semel in anno parrochiali aniuersarium peragere cum triginta duobus grossis more consueto, debet eciam singulis IV temporibus pauperes in mediocri balneo, quos plures homines habere poterit, balneare et debet eis vnum cereuisie vas bonum pro quinque grossis emere et hoc totum facere debet cum viginti grossis semper pro anima Petri suprascripti et pro animabus suorum predecessorum. Harum, quibus nostra propria appendimus sigilla, testimonio literarum. Datum et actum in vigilia sanctorum Petri et Pauli apostolorum, anno domini millesimo trecentesimo octuagesimo quinto. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 20. 148. 1385. 18. srpna. Mikuláš Miloslavův, měšt. plz., odkazuje všechen statek svůj svým synům Jodokovi a Petrovi stejným dílem, ukládaje jim však, aby každoročně odváděli do kláštera kazatelského 3 kopy gr. na zádušní služby boží za duši Mikulášovu. In nomine domini amen. Coram vniuersis et singulis pre- sentes uisuris aut legi audituris ego Nicolaus Miloslai, ciuis ciui- tatis Noue Pilzne, publice recognosco, quod sospitate corporis mei de gracia diuina perfruens composque racionis mee ad ple- num existens coram prouidis uiris, testibus infrascriptis, ad hoc

Strana 163
1385. 163 in testimonium specialiter conuocatis et rogatis animo deliberato feci et condidi et presentibus facio de bonis meis a deo michi colatis meum vltimum testamentum, quod primum post meum obitum plenum debet habere uigorem hoc modo: Omnia vero bona mea mobilia et immobilia, quocunque nominentur vocabulo, vbicunque locorum sita, legaui et lego, dedi et do filiis meis ka- rissimis Jodoco et Petro, equali porcione tenenda et habenda et inimpedite possidenda sub condicione hac, vt ipsi filii mei iam dicti de pratis omnibus meis circa predictam ciuitatem sitis sin- gulis annis continuis fratribus ordinis Predicatorum, presentibus et futuris in Nigro monasterio in predicta ciuitate, III sexagenas grossorum Pragensium census annui soluere debeant et censuare, quas eisdem fratribus dicti monasterii perpetue censuandas do et dedi et delegaui semper dandas, diuisim videlicet singulis mensi- bus XV grossos pro pitancia, ut ipsi fratres iam dicti singulis mensibus cum vigiliis et missis more consueto solempniter aniuer- sarium vnum et honeste cum noticia fide dignorum hominum per- agant pro mee anime remedio et animarum omnium meorum predecessorum. Qui fratres iam dicti monasterii prefati, si in iam dicto aniuersario negligentes fuerint, prout prenotatur, aut renuerint in euentum quemcumque peragere iuxta debitum, ut prenotatur, tunc plenum dicte ciuitatis iuratorum consulum, qui tunc temporis iurati fuerint, se debebunt de censu pretacto trium sexagenarum ingerere et ipsum semper tollendo a filiis meis pre- tactis et eorum successoribus distribuere uel inpendere pro mee anime remedio et animarum meorum successorum, prout ipsorum consciencie salubrius videbitur conuenire. Quas quidem III sexa- genas grossorum census iamdicti prenotati filii mei et ipsorum heredes et successores sic, ut predicitur, de pratis prescriptis sol- uere tenebuntur, quamdiu in alio loco vbicumque certo eas per- petuas incensuando non comparauerint fratribus pretactis; ac ta- men, vbicunque locorum eas comparauerint, semper soli regere et distribuere debent easdem in aniuersarium prenotatum. Debent eciam filii mei prenotati II sexagenas grossorum predictorum Kacze, filie mee et suis genitis usque ad finem uite ipsius Kacze, sed non amplius, singulis annis de bonis meis omnibus supra- scriptis continue et inimpedite censuare, quas ei do et dedi et delegaui; cui quidem Kacze eciam vnum peplum dandum, quod nunc habeo, delegaui de serico paratum. Harum quibus meum proprium appendi sigillum testimonio literarum, quibus eciam prouidi uiri testes in premissis, Heinricus iudex, et Vlricus sellator 11*

Strana 164
164 1385. et Woislaus carnifex, iurati ciues suprascripte ciuitatis, in maius testimonium ad mearum precium instanciam propria ipsorum si- gilla simul appenderunt. Datum et actum feria sexta die sancti Agapiti post festum assumpcionis sancte Marie Virginis anno do- mini millesimo trecentesimo octuagesimo quinto. Z nejstarší knihy prív. a závětí f. B. 2. 149. 1385. 14. září. Mikuláš z Týnce, měšt. plz., prodal dvě louky své blíže Kunčina Hrádku ležící za 21/2 kopy gr. Šimonu Truhličkovi, krejčímu. Vniuersis et singulis presentes visuris aut legi audituris, ego Nicolaus de Tynecz, ciuis civitatis Nouepylsne, cupio fore notum, quia duo prata priua mea propria, sita prope castellum dictum Kunczin Hradek, iacencia inter prata circumquaque Henrici judi- cis iam dicte ciuitatis et Slupnikonis et Martini ortulani hominum dicti Henrici et Nicolay Anderlini, ciuis dicte ciuitatis, et Wach- konis de Hradek supradicto, cum omnibus prouentibus, qui sin- gulis annis creuerint in illis, matura deliberacione prehabita, rite, racionabiliterque vendidi pro dimidia tercia sexagena grossorum Pragensium denariorum, discreto viro Symoni sartori, dicto Tru- hliczka, ciui prescripte ciuitatis et heredibus eius ad habendum et tenendum ipsa et ipsis vtendum ac inimpedite possidendum, vendendum et obligandum, cuicumque placuerit ipsorum voluntati, que quidem prata iam dicta promitto et debeo a dotalicio et ab orphanis et a qualibet persona, cuiuscunque sexus fuerit aut status uel condicionis, jure ciuitatis Nouepylsne suprascripte, vno anno et die a dato presencium extricare finaliter, eisdem quibuslibet ipsorum sine fatigacionibus et sine dampnis. Harum quibus meum proprium appendi sigillum testimonio literarum; ad maius autem testimonium prudentes viri Henricus judex pretactus et Jacobus Racziczer et Bartholomeus pannifex, jurati prefate ciuitatis, ad premissa in testimonium per me rogati, sigilla ipsorum ad mearum precum instanciam presentibus appenderunt. Datum et actum die exaltacionis sancte crucis, anno domini millesimo trecentesimo octuagesimo quinto.

Strana 165
1386. 165 Orig. perg v museu plzeňském, se čtyřmi pečeťmi na proužcích pergam., první pečeť odlomena, ostatní pak velice porouchány. První pečeť schází; druhá porouchaná, ve štítě spatřuje se jakési esovité zna- mení, opis: ..... NRICI*DE"CV ...A; třetí štít dole zakulacený, v něm pak se spatřuje kruh silnější, uprostřed něhož jakési neurčité znamení; opis: *S. IACOBI REDCZ....RI; čtvrtá p. štít též dole oblý, v němž se česák soukenický vzhůru obrácený opatřuje; opis: S. BARTHOLOMEI PA...CI — Hruška, Pam. kniha kr. m. Plzně 18. uvádí listinu v českém překladě. 150. 1386. 26. listopadu. Lipolt z Oseka vysadil 11/2 země v Dýšině právem zákupním. In nomini domini amen. Ex quo vniuersa, que geruntur in tempore, cursu fluctuantis temporis ab humana faciliter euanescunt memoria successoribusque errorem quam plurimum introducunt, nisi litterali testimonio fuerint roborata, igitur ego Lypoldus de Ossyek vna cum heredibus meis omnibus et s'ngulis Christi fide- libus tam presentibus quam futuris hanc litteram visuris, lecturis vel audituris, publice profitemur vniuersis, quod sana mentis deli- beracione preuia maturoque consilio meorum amicorum desuper prehabito profectumque meum ac meorum heredum et successo- rum in hoc presenciens, mediam alteram terram in villa Dyssina habitam et situatam, que quidem vna terra cum curia ipsius est inter Jacobum Hrachowczonis et inter Jecham rusticos situata, media vero retro fontem ville eiusdem, que condam erat Wa- rusconis rustici, nunc vero Przybconis est rustici, vendidimus, dedi- mus, exposuimus in jus emphiteoticum, quod wlgariter purkrecht nuncupatur, discretis rusticis videlicet Gallo dicto Samecz vnam terram et Przybconi mediam terram ac ipsorum heredibus, recepto tamen ab ipsis dono pecuniali, quod podaczie nuncupatur plene, prout dare debuerunt et ex toto, condescendentes ipsis ac ipsorum heredibus eandem mediam alteram terram cum curiis, areis domorum, edificiis, municionibus sepium, cum omnibus agris cultis et incultis, cum pratis et ripis pratorum, si que sunt, que pertineant ad ipsorum prata, et cum omni libertate ac vtilitate ac omni vsufructu et cum omnibus ortis et humuletis ad eandem hereditatem spectantibus

Strana 166
166 1386. sub tali tamen condicione, quod ipse Gallus dictus Samecz de sua terra, quam tenet in die Purificacionis sancte Marie quadraginta quatuor grossos censuabit et in festo sancti Johannis Baptiste tan- tum, quatuor gallinas, quatuor kbelczones frugum: tritici vnum, ordei vnum, siliginis vnum et auene vnum, de steura regali, quando publice fuerit proclamata tantum, quantum et alii vicini ipsius eiusdem ville, persoluet; cum vero expedicio communis super bellum fuerit proclamata, tunc eciam pecunias adiutoriales, sicut et alii vicini persoluet; decimas vero ecclesie et fumales sicut alii vicini et non plus persoluet. Przybecz autem de ipsius media terra in die Purificacionis sancte Marie viginti duos grossos de censu et tantum in die sancti Johannis Baptiste censuabit, de aliis autem omnibus solucionibus frugum, pullorum et aliorum jurium quo- rumcumque, mediam partem veluti predictus Gallus soluit, ipse eciam in eisdem terminis et annis singulis vna ipsius cum here- dibus et successoribus persoluet, omnia jura et soluciones censuabit, ac ipsi ambo nobis et nostris successoribus in perpetuum censua- bunt. Facimus eciam ipsos participes omnium libertatum, commu- nitatum, pascuorum, adaquacionum, viarum, semitarum veluti omnes alios vicinos eiusdem ville, promittimus eciam bona fide nostra Christiana sine dolo quolibet malo ipsis et ipsorum heredibus omnes condiciones prescriptas ratas tenere et inuiolabiles obseruare et per nos et per nostros heredes ipsis aut ipsorum heredibus easdem hereditates nunquam per amplius mensurare. In cuius rei robur meum sigillum proprium, in testimonium vero Otte de Chrasta et Johannis de Warzyn dicti Ducz, omnium omnia propria de nostra certo scitu et consensu, presentibus sunt appensa. Datum et actum anno domini millesimo trecentesimo octuagesimo sexto, feria se- cunda proxima post festum sancte Katherine virginis gloriose. Original perg. v museu plzeňském; pečeti chybi. Na rubu sign. N. 390. a moderním písmem připsáno: 1386. Odkaz soukromý. 511. 1386. 22. prosince. Václav Pumba, měšt. plz., odkazuje 10 kop roč. platu na kaplanství, aby se zřídilo v klášteře Minoritském; 1 kopu roč. pl. bratřím Minoritům na výživu, Mandlové 5 kop a některé šaty své příbuzné Ludmile, ostatní všechen statek svůj pak manželce své Anně.

Strana 167
1386. 167 Coram vniuersis et singulis presentes visuris aut legi audi- turis nos Heinricus iudex et Frana Hacker, Georgius de Luticz et Wenceslaus Hlawniczka, iurati ciues ciuitatis Noue Pilzne, re- cognoscimus testificantes, quod prouidus uir Wenceslaus Pumpa, conciuis noster, plena sua racione perfruens animo deliberato de suis bonis, a deo sibi collatis, post suum obitum distribuendis et disponendis coram nobis ad hoc in testimonium specialiter conuo- catis et rogatis vltimum suum fecit et condidit testamentum hoc modo seriatim: Primo delegauit decem sexagenas grossorum Pra- gensium census annui perpetui comparandas pro missa beatissime Marie Virginis singulis diebus continuis in monasterio Griseo fra- trum ordinis Minorum nostre ciuitatis iam dicte in aurora solemp- niter semper per iam dictos fratres decantanda, eisdem dictis fratribus tocius dicti monasterii conuentus annis singulis pro dicta missa diuisim dandas et soluendas, videlicet in festo sancti Georgii ab anno presenti per medium et per medium in festo sancti Galli perpetuis temporibus ex integro, si negligentes non fuerint in predicta missa decantanda, ut prenotatur, et impendendas in to- cius dictorum fratrum conuentus vsus et profectus per commis- sarios subscriptos, vbi maior necessitas videbitur apparere. Si vero qua die cuiuscunque ebdomade dicti fratres, licet semel, ob- miserint missam prenotatam, sint presentes uel futuri, tunc quan- tum eadem ebdomada eis de prescripto censu totali deriuari de- buerit, hoc eis per commissarios subscriptos debebit aufferri et pauperibus hominibus errogari, et hoc idem tociens fieri debet et debebit, [quociens] in prescripta missa negligencia per dictos fratres presentes aut futuros fuerit commissa. Item delegauit pre- dicti monasterii tocius conuentus fratribus pro pictancia vnam sexagenam grossorum Pragensium census annui perpetui, ut ipsi fratres singulis quatuor temporibus continuis vnum aniuersarium in perpetuum cum vigiliis et missa defunctorum cum noticia fide dignorum deuote cum solempnitate more consueto peragant in sue anime remedium et suorum predecessorum, quibus tunc dicti subscripti commissarii semper dabunt de prescripta sexagena quin- decim grossos, si non fuerint negligentes. Item Wenceslao, nato quondam Goczlini Motleri, conciuis nostri, si presbiter effectus, nichil penitus ei debet deriuari nec aliquam in bonis predicti testatoris habere debebit porcionem ; post quem quidem Wences- laum Goczlini si quis filius Hinconis commissarii subscripti pres- biter effectus fuerit domino deo concedente, tunc eidem presbi- tero prescripte decem sexagene grossorum census dari et solui

Strana 168
168 1386. debebunt singulis continuis annis. Quo quidem predicti Hinconis filio presbitero non existente commissarii subscripti debent cum iuratorum pleni consilii dicte nostre ciuitatis consilio presbiterum ydoneum affinem dicti testatoris siue consanguineum, si repertus fuerit, eligere, uel alium ydoneum cappellanum semper presbiterum ad censum iam dictum perpetue duraturum, quam cappellaniam subscripti commissarii cum dicto iuratorum consilio, qui tunc temporis fuerint, transferre et constituere poterint et debebunt, quo et vbicunque ipsorum placuerit volunptati. Item Madlinisse quinque sexagenas grossorum dari deputauit; item Ludmile vir- gini, affini sue, vnum bonum pluuiale, lectum et vnum bonum puluinar et duos cussinos et duo bona lintheamina et vnum bo- num culcitrum, quod melius inter cetera, dari deputauit. Reliqua vero omnia bona sua, domum videlicet cum area inter domos Jacobi Hackeri ex vna et Wenceslai sellatoris parte ex altera sitam in nostra ciuitate, et alia mobilia et immobilia, quocunque nominentur vocabulo et census omnes, quos habere dinoscitur, prouide matrone domine Anne, conthorali sue legittime, delegauit hoc modo videlicet, ut ipsa puercipar det pro structuris ecclesia- rum et monasteriorum omnium nostre ciuitatis ad quamlibet ec- clesiam duos sexagenas grossorum et eciam, ut omnia sua debita persoluat cum scitu et consilio commissariorum subscriptorum, et ut eorumdem bonorum velud proba existens hospita vtatur ad tempora uite sue, si non inmutauerit statum sue viduitatis, non autem ea dilapidare debet invtiliter, sed pocius conseruare, si po- terit augendo nichilque de proprio suo motu facere debebit nec debet, sed quidquid facere de dictis bonis decreuerit, hoc facere debet de consilio et consensu commissariorum subscriptorum. Que si sedem sue viduitatis conseruando decedere dei velle debuerit, tunc tamen viginti sexagenas grossorum et vestimenta sui corporis delegare poterit, cui sue placuerit voluntati, residua vero commis- sarii subscripti distribuere debent inter pauperes dicti testatoris amicos et alios iuxta consilium iuratorum prescriptorum. Si vero predicta domina Anna maritabitur quandocunque, tunc iam dicti commissarii dare debent ei tantum quadraginta sexagenas gros- sorum et lectisternia, in quibus iacere consuerit et vestimenta spectancia ad eius muliebrem ornatum, alia vero distribuant, ut prenotatur. Quod quidem testamentum et omnia prenotata at re- gendum, conspiciendum, disponendum, distribuendum et ordinandum perpetue prenotatus Wenceslaus Pumpa testator commisit viris prudentibus, Jacobo Racziczero et Hinconi scriptori, conciuibus

Strana 169
1387. 169 nostris, cui ipsi vlteriusque commiserint, ad regendum ad manum fidelem, quos nemo vmquam in perpetuum de huiusmodi regimine debebit nec poterit aliquo iure deprimere siue supplantare. Harum, quibus ad precium prenominati testatoris instanciam appendimus nostra sigilla testimonio literarum. Datum et actum sabbato in crastino sancti Thome apostoli, anno domini M° CCC° octuage- simo VI.° Z nejstarší knihy priv. a závětí f. B. 2. 152. 1387. 12. června. Konvent řádu dominikánského svoluje, aby Mikuláš, postřihač a měštěnín tachovský, převedl plat, který odkázal někdy Děpold, mě- štěnín tachovský, ve vsi Lomu 45 grošů, na ves Tatinou blíže Plzně a zvýšil jej na 48 grošů ročních. Nos Hermannus prior, Matias subprior, pater Nicolaus lector, Leo lector, Johannes ac Albertus ceterique fratres ordinis fratrum Predicatorum in Nowapilzna morancium, tenore presencium recognos- cimus vniuersis, quod Dyepoldus, olym ciuis in Tachowia, pie memorie Macza, conthoralis legittima, nobis testamentum ordinauerunt et dederunt pro animabus eorum et successorum suorum videlicet quadraginta quinque grossos in villa Lom prope Tachowiam in media curia, in qua olym residebat Henricus Petrlini, singulis annis soluendo terminis in duobus, medietatem in festo sancti Georgii et aliam medietatem in festo sancti Galli, et nos omni die per- petue vnam missam pro animabus eorum et successorum suorum legere debemus. Modo Nicolaus pannitonsor, ciuis in Tachovia, heres et tutor dicti testamenti in Lom, nobis ad preces nostras dictum testamentum inmutauit ac fideliter auxit et melius robo- rauit emendo in Tatyna prope Pilznam, dictam ciuitatem, quadra- ginta octo grossos perpetui testamenti similiter soluendo terminis in duobus. Nos vero non acti nec compulsi, sed bona liberaque uoluntate et animo deliberato predicto Nicolao pannitonsori, here- dibus et successoribus suis, perpetue libertauimus volentes deinceps sepefatam mediam curiam seu testamentum nullo tempore impe- tere seu occupare jure et judicio seculari aut spirituali, in genere

Strana 170
170 1387. aut specie, sed pocius ipse Nicolaus, heredes et successores sui, libere et hereditarie, vt alia propria bona eorum, sine omni im- pedimento possidebunt gubernando, nosque grati permanere tene- mur et debemus de censu fato in willa dicta Tatyna in vna curia comparato et empto irrefragabiliter et inviolabiliter nostrarum sub puritate conscienciarum. In cuius rei euidens testimonium sigilla nostra videlicet prioris et conuentus presentibus sunt subappensa. Actum et datum anno domini millesimo trecentesimo octuagesimo septimo, feria quarta protinus ante festum sancti Witi. Original pergamenový v museu plzeňském; pečeti chybí, jen proužky pergamenové zbyly. Na rubu listiny starší klášterní sign. T; pozdější novější N. 274 1402 (sic). 153. 1387. 5. prosince. Tomáš Pabianek, měštěnín plzeňský, závětí svou ustanovuje Jindři- cha rychtáře a manželku svou Annu, poručníky. Anně manželce své a dcerám Kláře a Kateřině odkazuje každé po 100 k. gr.; o ostatní statek mají se synové jeho Tomáš, Fabian, Mikuláš, Sigmund a Václav rozděliti stejným dílem, však ještě z toho jejich statku od- kazuje 10 k. roč. platu na kaplanství u oltáře svt. Kříže ve farním kostele, na stavbu kostelů farního, dominikánského, minoritského a Vš. Svatých po 1 k. roč. platu, z mlýna jeho velikého každou ne- děli mají nemocní ve špitále dostati po haléři. Coram vniuersis et singulis presentes visuris aut legi audi- turis nos Frana Hacker, magister ciuium, et Jacobus Racziczer, Georgius de Zluticz, Lorencius pannifex, Hinco, Wenceslaus de Manietyn, Johlinus de Dobrzan, Andreas Kywacz et Gebhar- dus ceterique iurati ciues ciuitatis Noue Pilzne, publice recog- noscimus testificantes, quod prudens uir Thomas, dictus Pabianek, conciuis noster, sana per omnia perfruens et plena racione corpo- reque validus existens, coram nobis omnibus ad suam presenciam in testimonium conuocatis et rogatis vltimum suum faciendo testa- mentum, animo deliberato bona sua a deo sibi collata post suum obitum disposuit ordinanda, disponenda et distribuenda ac regenda in hunc modum. Primo super eisdem bonis omnibus suis mobilibus et

Strana 171
1387. 171 inmobilibus et super suis creditis et debitis omnibus et singulis ab alto ad bassum, quocunque nominentur vocabulo, et super suis pueris omnibus sexus vtriusque, fecit et constituit suos veros et legitti- mos commissarios et rectores prudentes Heinricum, iudicem nostre ciuitatis, et dominam Annam, suam conthoralem legittimam, suo- rum puerorum genitricem ad manum fidelem, donec ipsi pueri peruenerint ad eorum annorum debitam etatem, cum eisdem pueris et bonis omnibus ad faciendum et dimittendum iuxta libitum eorum voluntatis, semper de vnanimi consensu ipsorum amborum com- missariorum iam dictorum, de quibus nemini debent vmquam in perpetuum aliquam reddere racionem, hac tamen sub condicione facta in eadem commissione, quod si ipsa domina Anna permu- tauerit sedem sue viduitatis, tunc ipsa receptis suis centum sexa- genis grossorum Pragensium, ut subscriptum est, priuari debet penitus et ex toto commissione et regimine iam dictis, nunquam amplius ad predictorum puerorum suorum bona ius aliquod habi- tura. Cuius quidem dicte Anne loco Heinricus, iudex predictus, debet mox alium commissarium, virum ydoneum bene conseruatum in ciuitate nostra predicta morantem seu conciuem nostrum et non ab extra ciuitate nostra substituere et suscipere valentem pro- pueris et bonis eorum prenotatis, et similiter Heinricus predictus faciat, si prius eo, licet in sede viduitatis existens dicta domina Anna deo volente defungatur, et e conuerso dicto Heinrico prius ea defuncto faciat domina Anna pretacta, loco sui mox assumat alium commissarium et rectorem ad se, virum ydoneum, conciuem nostrum, ut predicitur et non aliquem ab extra nostra ciuitate va- lentem pro pueris et bonis eorum prenotatis. Quos commissarios et rectores nemo vmquam debet impedire. Item adiecit Thomas prescriptus in commissione prenotata, quod, si quis filiorum suo- rum subscriptorum ad suos debitos annos perveniens secutus fuerit commissarios prescriptos, quicunque fuerint, explendo ipsorum voluntatem, tunc idem filius et iam commissarius esse debebit iuniorum fratrum et bonorum ipsorum et rector vna cum commis- sariis prenotatis ; si vero secutus non fuerit dictorum commissario- rum voluntatem, tunc data sibi bonorum parte, ipsum contingente, separari debet et excludi a commissione et ab aliis pueris et bonis ipsorum suprascriptis. Qui quidem Thomas testator supradictus de bonis suis pretactis delegauit domine Anne, sue conthorali pre- tacte, centum sexagenas grossorum Pragensium denariorum, quas, licet maritabitur uel non maritabitur, conuertere poterit, quando voluerit in beneplacitum sue voluntatis. Item filiabus suis Clare

Strana 172
172 1387. et Katherine et eciam filie, si qua dicta domina Anna pregnata extitit, si dei auxilio in mundum pervenerit, cuilibet per centum sexagenas grossorum predictorum delegauit pro tota earum parte hereditaria et pro parafernalibus earum et pro omnibus impensis, que fieri debent, dum thoro legittimo maritando tradentur. Quarum filiarum, quecunque non sequendo commissarios supradictos, se sola motu proprio tradiderit marito, eidem nunquam in per- petuum aliquid tribui debebit et esse debet de omni hereditario iure penitus exclusa, nunquam spem aliquam ad bona dicti Thome habitura. Quarum filiarum quacunque de prima ad ultimam dece- dente pars eius non ad alias superstites eius sorores, sed ad filios dicti Thome subscriptos hereditarie debet pertinere. Reliqua vero omnia bona sua mobilia et immobilia prefatus Thomas testator suis filiis Thome, Fabiano, Nicolao, Sigismundo et Wenceslao et eidem filio, si quem portat in vtero domina Anna prenotata, dei auxilio dum poterit in mundum pervenire, titulo porcionis equalis possidenda delegauit, quorum filiorum quocumque de primo ad vltimum decedente sine debitis annis, pars eius ad superstites fratres hereditarie deuolui debebit, sed non ad sorores eorum pre- notatas. De quorum filiorum omnium bonis iam dictis prefatus Thomas testator delegauit perpetue cappellano decem sexagenas grossorum Pragensium census annui perpetui, qui missam singulis diebus continuis tenere debet in parrochia in ciuitate nostra pre- dicta in altari sancte Crucis, quam cappellaniam dominus Blasius, modernus presens cappellanus, si se uita moribusque suis conser- uare poterit, ad finem uite sue tenere debet et habere; si vero se non poterit conseruare, tunc supradicti commissarii, qui sunt et fuerint in futurum, poterint ipsum alienando, alium bone vite presbiterum ydoneum substituere et iterum non conseruatum de- stituere tociens substituendo et destituendo et inmutando, quociens visum fuerit eorum voluntati; ordine similimo facere poterint filii Tome testatoris predicti, dum pervenerint ad ipsorum annorum debitam etatem. Item pro duobus perpetuis anniuersariis prescriptis Tomas duas sexagenas grossorum predictorum census annui per- petui delegauit, ut in parrochia nostra prescripta vnum anniuer- sarium cum vna sexagena grossorum sibi et suis predecessoribus et secundum anniuersarium cum secunda sexagena grossorum Clare, conthorali sue priori legittime, singulis annis perpetuis cum deuocionum solempnitate peragatur. Item pro structura harum quatuor ecclesiarum nostre ciuitatis, videlicet parrochie nostre, Nigri monasterii, Grisei monasterii et Omnium Sanctorum IV sexa-

Strana 173
1387. 173 genas grossorum census annui perpetui, cuilibet ecclesie per vnam sexagenam grossorum soluendam delegauit. Item super suo magno molendino, sito ante nostram ciuitatem, delegauit, ut [de] eodem molendino temporibus perpetuis singulis diebus dominicis ante prandeum detur cuilibet infirmo in hospitali preurbii nostre ciui- tatis per vnum halensem. Item delegauit, ut de omnibus suis bonis suprascriptis singulis annis perpetuis circa festum sancti Mar- tini confessoris, tredecim fratribus ordinis Minorum domus sancte Marie in ciuitate nostra, detur per quinque vlnas albi Pilz- nensis panni, vt iidem fratres cum noticia fidedignorum sin- gulis quatuor temporibus continue et sine intermissione vnum anniuersarium cum solempnitate more consueto peragant pro anima prescripti Thome et animabus suorum predecessorum. Qui fratres, si in eo desides fuerint et remissi seu negligentes, ex tunc prescripti commissarii licite poterint quibuscunque temporibus hominibus aliis distribuere pannum prenotatum non obstantibus fratribus eisdem. Adiecit insuper fieri Thomas, testator prenotatus, quod si filii sui omnes prescripti migrauerint ab hac luce, quod absit, tunc filiabus suis omnibus pretactis in earum delegatis debet meliorari et augeri, de residuis vero dictorum filiorum bonis de- cedencium sine debitis annis commissarii pretacti, quicunque fue- rint, debent de consilio, informacione et auxilio iudicis et iura- torum, qui tunc temporis fuerint nostre ciuitatis, vnam ecclesiam construere et in eadem tres cappellanos perpetuos constituere et frequenter sex pauperes infirmos bene procurando ipsos victu et amictu seruare et tenere et hoc tantum de media parte bonorum relictorum per filios prenotatos ; aliam vero dimidiam partem bo- norum eorundem conuertant commissarii, qui fuerint suprascripti, pro anima prefati Thome impendentes, prout eorum consciencie salubrius videbitur conuenire, de quibus nemini debent facere aliquam racionem. Harum, quibus in huiusmodi testamenti, dele- gacionis et ordinacionis et disposicionis atque regiminis firmitatem maius sigillum appendimus nostre ciuitatis supradicte firmo testi- monio literarum. Datum et actum feria quinta proxima ante festum sancti Nicolai, anno domini milesimo trecentesimo LXXXVII." Z konfirmace závěti králem Václavem r. 1391. d. 24. srpna na Zebráce dané viz. č. 161.

Strana 174
174 1388. 154. 1388. 28. ledna. Praha. Král Václav dovoluje Plzeňským, aby mohli výbírati z každého koně ve voze, aneb který městem veden jest, po halíři; z krávy na trh přivedené též po halíři; z vola městem hnaného taktéž po halíři a peněz těchto mají užiti na znovu vystavění věží, zdí a na zdělání příkopu, a to tak dlouho, dokud by král anebo jeho příští nástup- cové toho neodvolali. Wenceslaus, dei gracia Romanorum rex semper Augustus et Boemie rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod cupientes condicionem ciuitatis nostre Pilsnensis fieri meliorem et signanter ad hoc, ut dicta ciuitas sub pacis et tranquilitatis tem- pore necessariis apparatibus communita gwerrarum tempore hosti- libus incursibus resistere valeat atque possit, non per errorem aut improuide sed animo deliberato et ex certa nostra sciencia nec non auctoritate regia Boemie predictis ciuibus de benignitate regia indulsimus et tenore presencium graciosius indulgemus, ut videlicet ipsi de quolibet equo in curru trahente ac eciam illo, qui liber ad seu per ipsam ciuitatem ducitur, vnum halensem, de qualibet vacca, que die fori ad ciuitatem ipsam vendendi causa ducitur, vnum halensem, de quolibet boue ciuitatem predictam pertranseunte siue die fori siue quacunque alia, vnum halensem nomine thelonei percipere valeant et leuare, prout eciam alias ex indulto serenissimi principis, quondam domini et genitoris nostri, domini Karoli, Romanorum imperatoris et nostro, ipsum thelone- um percepisse noscuntur, sic tamen, quod summam pecunie ex huiusmodi theloneo prouenientem in vsus ciuitatis ipsorum, sig- nanter in reedificacionem turrium, muri et effossionem fossati et non alios conuertere debeant realiter cum effectu. Presens eciam indultum nostrum de percepcione videlicet thelonei supradicti tam diu duraturum decernimus, quamdiu a nobis, heredibus uel successoribus nostris, Boemie regibus, ex certa sciencia non fuerit reuocatum. Mandamus igitur vniuersis et singulis nostris et regni Boemie officialibus, subditis et fidelibus firmiter et districte, qua- tenus prefatos ciues in percepcione dicti thelonei non impediant nec impediri per quempiam paciantur, sed pocius circa hujusmodi nostro nomine manuteneant, protegant et defendant, prout indi- gnacionem nostram grauissimam voluerint arcius euitare. Presen-

Strana 175
1388. 175 cium sub regie nostre maiestatis sigillo testimonio literarum. Datum Prage anno domini millesimo trecentesimo octuagesimo octauo, feria tercia post festum conuersionis scti Pauli, regnorum nostrorum anno Boemie vicesimo quinto, Romanorum vero duodecimo. [Na ohybu v pravo]: Ad mandatum domini regis, subcamerario referrente, Wlachnico de Weytemmule. [Na rubu]: Registrauit Wenceslaus de Jenykow. (Pod tím písmem 14. stol.): Wenceslaus 1388. Orig. perg. v museu plzeňském, pečeť na proužku perg. visící, na líci král v majestatě, na rubu sekret dvojhla- vého orla s lvíčkem na prsou v červeném vosku. Na proužku pospod písmem 14. stol.: „Na czlo a meyto u bran“. Novější sign. N. 8. — Opisy listiny té v Stehlikovské knize priv. měst. f. 84. a u Tannera. 155. 1388. 13. prosince. Urovnání sporu o odkap vody mezi farářem plzeňským Mikulášem z Falknova a sousedem jeho Ješkem ze Strašic železníkem. In nomine domini amen. Vniuersis et singulis presentibus et futuris presencium literarum noticiam habituris, nos Heinricus iudex et Georgius de Luticz, magister ciuium tunc temporis et Ffrana Hacker, iurati scabini ciues ciuitatis Noue Pilzne, tenore presencium recognoscimus testificantes, quod causa, que pro muro et aquarum fluxu de tectis inter religiosum virum, fratrem Nico- laum de Falknaw, ordinis sancte Marie de domo Theutunica, tunc temporis nostrum plebanum ex una et prouidum virum Jessconem de Strassicz ferripanum, conciuem nostrum parte ex altera verte- batur, per nos et pleni consilii socios nostros iuratos necnon per plurimos fidedignos communes homines, conciues nostros ad hoc specialiter conuocatos, tamquam per arbitros vtraque de parte rogatos ordinata, concordata, diffinita et diiudicata finaliter in pleno consilio nostro esse dinoscitur in hunc modum, quod murus tocius stabuli domus predicti Jessconis curie siue doti predicti nostri plebani continue iunctus velud ab antiquis temporibus fuisse dinoscitur, dimidius est et esse debet perpetuis temporibus plebani predicti nostri et suorum successorum dicte dotis seu curie

Strana 176
176 1389. possessorum. In quem murum predictus plebanus noster et suc- cessor suus, quicunque fuerit, edificia sua ponere et super ipsum murum poterit edificare iuxta libitum sue uoluntatis, nunquam in perpetuum Jesscone predicto nec suis heredibus uel successo- ribus obstantibus eidem; aquam autem pluuialem de tectis ducere debent perpetue in hunc modum, videlicet cannale inter nouum comodum, quod plebanus noster pretactus retro in curia sua ibidem construxit et inter stabulum predictum Jessconis prefati positum ibidem, dum destructum fuerit aut putrefactum, ambo simul plebanus et Jessco et ipsorum utraque de parte successores ponere et renouare debebunt, quod cannale tamen ad vnius vlne longitudinem debet semper excedere muris edifficii dicti comodi plebani, per quod aqua in curiam ipsius plebani et successorum suorum semper debet habere meatum. Sed a muro comodi eius- dem ipsius plebani Jessco prescriptus debet et sui heredes et successores debent perpetue soli cannale ponendo aquam de tecto ipsorum fluentem ducere ad eorum domum, vbi poterint omni sine impedimento plebani et suorum successorum preser ptorum hoc eciam adiuncto, quod si vmquam plebanus prescriptus uel aliquis suorum successorum in et super murum pretactum com- munem ipsorum aliquod comodum construxerit, de eodem comodo aqua debet habere meatum ad suam dotis curiam sine impedi- mento Jessconis et suorum heredum et successorum. Harum, quibus ad plebani et Jessconis prescriptorum precium instanciam atque ad mandatum pleni consilii iuratorum nostrorum predictorum appen- dimus nostra sigilla testimonio literarum. Datum et actum die sancte Lucie virginis, anno domini milesimo trecentesimo octua- gesimo octauo. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. B. 3. 156. 1389. 14. června. Po smrti Habarta z Dubnice ucházejí se o zaplacení dluhů: Ja- roslav z Homberka 10 hřiven stř., Petr a Oldřich, bratří z Kyšic, 50 hřiven stř. a Vrata z Dubnice, manželka Habartova, 80 hřiven stř. jakožto věna svého. Dle zápisu tohoto dáno paní Vratě za právo.

Strana 177
1389—1390. 177 In villa Dubnyczy Habardus decessit. Litera proclamacionis in Pilznam fer. III. post festum scti Valentini emanauit. [16. února. Sezema de Czizicz nomine Jaroslav de Homberka defendit decem marcas argenti obtentas per tabulas zude Plznensis. Terminus do- cendi sabato IV temporum Pentecostes. [12. června.] Petrus et Vlricus fratres de Kyssicz defendunt L marcas argenti debiti pre- scripti, quas eis Diepoldus, frater Habardi, in hereditatibus suis in Dubniczie prescripsit, de hoc offerunt se probaturos per tabulas terre. Terminus probandi fer. VI. post Trinitatis. [18. června]. Swab de Zhorzie nomine Wrathe de Dubniczie defendit LXXX. marcas argenti dotalitiales per tabulas terre. Terminus docendi fer. II. post Trinitatis. [14. června.] In eodem termino Wraczka predicta docuit per tabulas terre [L]XXX marcas argenti dotalitiales, quas habuit in hereditatibus in Hoholow, cum quibus ipsam Habardus maritus suus de Du- bniczie ad hereditates suas ibidem transduxit, videlicet super mediam curiam arature, integram municionem, mediam curiam rusticalem, mediam vineam, medietatem pratorum, medietatem siluarum, me- dietatem agrorum et omni libertate ad ea pertinente. Anno 1377 fer. VI. IVtemporum Pentecostes. [22. května.] Et ob hoc datum est ei pro jure obtento. Dedit memoriale. Actum a. d. MCCCLJXXXIX., die qua supra. [Po levé straně poznamenáno]: Anno 1389. Vilem de Knyezicz recepit. — Desky dvorské N. 13. f. 121. 157. 1389. 8. července. Vavřinec, měštěnín plzeňský, svoluje, aby kněz Sezema ustanoven byl farářem v Lukavicích. Emler, libri confir., 1. III. IV, 212. 158. 1390. 25. ledna. Václav, biskup v Nikopoli, kněz Jan, bratr jeho a urození Pešík a Otík z Komarova, dávají klášteru svt. Ducha v Plzni monstranci, 12

Strana 178
178 1390. kalich, ornat a odkazují plat roční 4 kopy 32 gr.; klášter zavazuje se k vykonávání jistých zádušních služeb božích a odevzdává bra- třím těmto k užívání dům se zahradou, aby tu až do smrti své žíti mohli. Ad vniuersorum et singulorum noticiam, quorum interest. Nos frater Johannes prior, Mathias supprior, Nicolaus lector, Al- bertus, Jacobus, Vitus predicator, Martinus, Hermannus, Vlricus procurator ceterique tocius conuentus fratres ordinis Predicatorum, monasterii sancti Spiritus in ciuitate Noua Pylsna, cupimus perue- nire, quod quia venerabilis pater et dominus, dominus Wenceslaus, episcopus Nicopolensis, et religiosus vir, frater Johannes, germa- nus eius, atque nobiles domini Pessico et Otyco de Komarow, ducti spiritu deuocionis, monstranciam vnam pro corpore Christi et unum calicem et unum ornatum atque vere nomine elemosine quatuor sexagenas grossorum cum triginta duobus grossis pragensibus de- nariorum census annui perpetui, videlicet dimidiam terciam sexa- genam in Tatyna et alteram dimidiam sexagenam in Komarow et super domo Hole in ciuitate predicta penes domum Hodkonis de Antiqua Pylsna sita, nobis et nostro monasterio predicto, pure, dei causa et ob reuerenciam sancti Spiritus contulerunt, que nun- quam perpetuis temporibus a nostro monasterio pretacto nec a nobis et successoribus nostris fratribus amoueri poterint nec alie- nari debebunt, aliaque plurima beneficia frequencius impenderunt et impendunt et, ut speramus in domino, adhuc plura impendent in futurum, igitur consideratis ipsorum plurimis beneficiis cum gracia simul et deuocione, que et quas ad nos et ad predictum nostrum monasterium habere dinoscuntur, volentesque ipsis et eo- rum predecessorum animabus recompensam facere condignam et salu- tarem, obligamus nos et nostros fratres in predicto monasterio successores singulis annis continuis perpetuis temporibus quatuor anniuersaria semper presentibus duobus fratribus ordinis Minorum dicte ciuitatis monasterii cum vigiliis novem lectionum et una missa defunctorum cum exhortacione sollempniter cum deuocione peragere pro animabus nobilium Bohess et Cuncze, sue conthora- lis, et Wyntheri et Jutte, necnon prouidorum Swachonis et Nietcze et eorum predecessorum sine intermissione, videlicet singulis qua- tuor temporibus unum anniuersarium in proxima ebdomada post quatuor tempora quacunque feria nobis vacante peragendo, non aliquam negligenciam sub pena subscripta nobis et nostris succes- soribus ob negligenciam infligenda in hiis aliqualiter commissuri,

Strana 179
1390. 179 hac tamen addita condicione, quod quandocunque aliquod anni- uersariorum predictorum peragetur, tunc commissarius seu distri- butor pecunie census prescripti, qui per prenominatos dominos aut successores eorum deputatus ad hoc fuerit vel electus, debebit et debet predicatori exhortacionem facienti et singulis diebus domi- nicis in suis sermonibus dictarum animarum memoriam facienti dare pre omnibus duos grossos et cuilibet fratri presbytero vna cum duobus fratribus Minoribus antedictis per unum grossum et ceteris fratribus non presbiteris per medium grossum et hoc de tribus fertonibus grossorum tantum; residuum vero dictorum trium fertonum dabit pro pyetancia nobis et successoribus nostris, vt et predicti duo fratres Minores eadem die prandium faciant nobis- cum. Et hoc totum, vt premittitur, fieri debet de tribus sexagenis grossorum tantum, quartam vero sexagenam grossorum predictus commissarius distribuat in hunc modum: singulis annis diuisim no- bis fratribus Predicatoribus prenotatis pro pyetancia et successori- bus nostris hoc modo: videlicet in vigilia Pasche domini viginti grossos, in festo sancti Procopii viginti grossos et in festo sancte Marie Magdalene viginti grossos, sed residuos huius pecunie to- cius triginta duos grossos frater Johannes predictus regere et tol- lere debet singulis annis continuis, quamdiu sibi concessa fuerit a domino vita comes, post cuius obitum dari debent singulis annis ad lumen corporis Christi sedecim grossi et ad lumen in dormito- rio nostro sedecim grossi. Quorum quidem dominorum prescrip- torum consideratis beneficiis eciam plurimis nobis impensis, con- tulimus ipsis pro eorum commodo habendo et conferimus domum nostram cum orto in nostro prescripto monasterio sitam, que olim fratris Johannis de Wolduch fuisse dinoscitur et presentibus resi- gnamus hoc modo, vt ipsi, quando voluerint ad eorum vite tem- pora et non amplius mansionem liberam ibidem habeant et quie- tam. Erit autem hec pena nostra et nostrorum successorum: in quibuscunque quatuor temporibus, ut prefertur, in anniuersario pe- ragendo per nos aut per nostros successores negligencia commissa fuerit quocunque anno, aut si prescriptam census elemosinam aut monstranciam vel calicem, aut ornatum vt prefertur exponere vol- uerimus aut nostri successores voluerint a monasterio nostro pre- scripto, vel quocumque modo alienare, mox fratres Minores mo- nasterii Noue Pylsne supradicte plenam habebunt et habere de- bent harum virtutem literarum liberam et omnimodam auctorita- tem se de eisdem omnibus prescriptis sine iudiciorum querularum- que strepitu ingerendi et ea perpetuis operibus possidendi, tollendi, 12*)

Strana 180
180 1390. tenendi et habendi et pro eisdem anniuersaria prescripta modo et ordine pretactis peragendi, nemine ipsis obstante, contra quos in hiis nobis non aliquod ius prodesse poterit nec seculare neque spirituale. Harum testimonio literarum, quibus sigilla conuentus nostri suprascripti nec non prioris et Nicolai lectoris, fratrum pre- tactorum de mandato, scitu et voluntate nostris sunt appensa. Datum et actum die conuersionis sancti Pauli anno domini mille- simo trecentesimo nonagesimo. Orig. v archivu kláštera dominikánského v Praze. Přivěšena ve- liká pečeť červená zavěšená na hedbávných červených nitích, dvě druhé pečeti chybí. Opis listiny té zapůjčil mně pan Dr. J. Emler, archivář města Prahy. 159. 1390. 5. února. Řím. Papež Bonifac dovoluje, aby při mši, která se slavně slouží kaž- dého čtvrtku ke cti těla a krve Krista Pána v kostele farním svt. Bartoloměje v Nov. Plzni, mohlo býti též tělo Páně na oltáři vy- staveno. Uděluje všem věřícím, kteří by mši té přítomni byli, odpustky na dvě léta, těm věřícím, kteří by v den Božího těla byli přítomni slavným službám Božím, odpustky na pět let. BONIFACIVS, episcopus seruus seruorum dei. Vniuersis Christi fidelibus presentes literas inspecturis, salutem et apostolicam be- nedictionem. Immensa diuine largitatis beneficia et eterna munera, que dominus noster Jhesus Christus de hoc mundo transiturus ad patrem in passionis et mortis sue memoriam, carnem suam scilicet in cibum et sanguinem in poculum tribuens reliquit et exhibuit populo christiano, decet Christi fideles pia deuotionis reminiscentia uenerari et panem angelorum celestem, quo nos spiritualiter reficit, ueluti nostre peregrinationis, qua redimus ad patriam uiaticum, deuotis mentibus et intimis precordiis adorare. Cum itaque, sicut accepimus, dilecti filii judex, jurati et vniuersitas opidi regalis in Noua Pilzna, Pragensis diocesis, ad laudem et gloriam sanctissimi corporis et sanguinis domini nostri Jhesu Christi, singulis quintis feriis in parochiali ecclesia sancti Bartho- lomei, dicti opidi, missam cum magna solemnitate faciant celebrari,

Strana 181
1391. 181 cui quidem misse magna Christi fidelium multitudo interesse con- sueuit, nos uolentes ipsos, judicem, juratos et vniuersitatem in eorum laudabili proposito confouere, ut singulis quartis feriis a uesperis et in crastino, uidelicet quinta feria, quousque dicta missa compleatur in altari dicte ecclesie, corpus dominicum in uase solito uel alio perlucido alias ad hoc congruo et honesto per sacerdotes poni et in eodem altari seruari ualeat, licentiam elargimur. Et ut Christi fideles eo libentius eidem misse interesse animentur, quo ibidem ex hoc uberius dono celestis gratie con- spexerint se refectos, de omnipotentis dei misericordia et beatorum Petri et Pauli apostolorum eius auctoritate confisi omnibus uere penitentibus et confessis, qui misse predicte, quoties ipsam de- cantari contigerit, interfuerint, duos annos et totidem in die uero festiuitatis ipsius corporis domini nostri Jhesu Christi quinque annos et similiter totidem quadragenas de iniunctis eis penitentiis misericorditer relaxamus. Datum Rome apud sanctum Petrum, Nonas Februarii, pontificatus nostri anno secundo. [Na ohybu v pravo dole]: P. P. de Wserob Tho(mas) de Zohannis. [Na rubu]: Rſegistrata]. Originál pergamenový v museu plzeňském. Olověná bulla na hedbávné žlutočervené šnůře. Nápis v řádkách pod sebou: BONI- FATIUS-PP VIIII. [Papa IX.] — Na druhé straně dva obličeje proti sobě obrácené. SPA - SPE. [S. Paulus. S. Petrus.] — Na rubu listiny dole v levo: Pro ecclesia s. Bartholomei in Noua Pilzna indulgentie Starší sign. A., pod tím Bonifacii papae 1390. Novější sig. N. 155 Odpustky. — Opis listiny té u Tannera. 160. 1391. 17. ledna. Václav z Chřelenic, sladovník, měštěnín plzeňský, odkazuje sladovnu svou se vším jiným statkem Šimonu, sladovníkovi, který má zapla- titi za něho všecky dluhy a za to zase vybrati si peníze od těch, kdož dlužni jsou Václavovi. Nos Heinricus iudex et Heinzlinus pellifex, magister ciuium tunc temporis, et Nicolaus dictus Brada, iurati ciues ciuitatis Noue Pilzne, recognoscimus vniuersis et singulis testificantes, quod ho-

Strana 182
182 1391. nestus uir Wenceslaus, braseator de Chrzielenicz, conciuis noster, proponens ad viam, racione sui profectus proficisci, coram nobis in testimonium conuocatis et rogatis de suis bonis post suum obi- tum distribuendis hanc delegacionem fecit, si domum viuus abinde non fuerit reuersus, hoc modo: Primo braseatorium suum cum area, situm inter braseatoria Prasatkonis ex vna et Nicussonis parte de altera, ante portam Skwrnensem nostre ciuitatis, cum omnibus suis aliis bonis mobilibus et immobilibus, que habere dinoscitur, et cum omnibus creditis suis Simoni braseatori, nunc circa Bartholomeum pannificem, dictum Swabek, nostrum conciuem, laboranti delegauit, hoc modo videlicet, ut ipse Simon de eisdem suis bonis omnia sua debita persoluat iuxta tenorem presencium literarum: Primo ut det relicte Stachonis, conciui nostre, quatuor brasea, item Marethe, conthorali Zebniczky, conciui nostre, quatuor brasea, item Niclassoni sartori ad Sepyl sororem sex brasea, item Meczkoni duo brasea minus II 1/2 mensura ordei; item Nicolao Zebniczky nomine Nicolai, dicti Mika Sisska piscatoris, sex brasea; item Wenceslao de Vteri, seruo suo, unum braseum, item Petre inquiline sue, duo brasea; item Martino pauperi, conciui nostro XLII grossos; item Martino Misslini VIII grossos. Istos autem suos debitores, qui sibi soluere tenentur, nominauit dicens. Primo quod Jaksso Ress et filius eius Ffrana tenentur ei LIII grossos, item Petrus de Pssowa fideiussit ei pro Martino ibidem de Pssova in duodecim sexagenis grossorum, pro quibus ei reponere debet in dominica Innocauit proxima ordeum, quamlibet mensuram pro- III grossis minus III hallensibus computando; item Mirtlinus de Harauicz fideiussit pro Heinslino ibidem in Harauicz pro braseis in sex sexagenis grossorum, terminus solucionis Penthecosten do- mini proxime venturi; item Adam pincerna nostre ciuitatis circa Kostial Spielacz tenetur duas sexagenas grossorum minus X grossos, terminus cottidie; item Drzko prolucutor tenetur XXXI grossum, terminus cottidie; item Jaxo molendinator tenetur duodecim gros- sos ; item relicta Busskonis rasoris pannorum L grossos ; item Nico- laus Czrny carnifex tenetur quindecim grossos, terminus cottidie, item Stiborius carnifex tenetur vnam sexagenam grossorum, ter- minus cottidie ; item Johannes de Chotikow fideiussit pro Maza- necz ibidem de Chotikow III sexagenas XIX grossos, ad soluendum in medio quadragesime proxime decem grossos et in festo sancti Jacobi maioris proximo IX grossos ; item Mathias Pastusska pannifex tenetur quatuor sexagenas grossorum cum XLIIII. grossis; item Gieness in Wlkyssie tenetur IV grossos ; item Jesco gener Mnissko-

Strana 183
1391. 183 nis noster conciuis tenetur XIII grossos; item Nieczka fideiussit pro Kabat pro III grossis; item Rypecz in Vgezd tenetur III gros- sos. Vt autem presripta omnia impleantur ad soluendum et cre- dita extorquantur, prefatus Wenceslaus testator fecit et constituit suum verum commissarium et executorem in omnibus prescriptis prouidum virum Bartholomeum pannificem, conciuem nostrum dic- tum Swabek, in auxilium Simoni prescripto et heredibus eius. Harum quibus ad preces Wenceslai testatoris pretacti appendimus nostra sigilla testimonio literarum. Datum et actum feria III. infra octauam epiphanie domini, anno natiuitatis eiusdem millesimo tre- centesimo nonagesimo primo. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. B. 6. 161. 1391. 24. srpna. Žebrák. Král Václav stvrzuje v doslovném znění závět Tomáše Pabianka, měštěn. Plzeňského z r. 1387. 5. pros. Wenceslaus, dei gracia Romanorum rex, semper augustus et Boemie rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod cum dominus Thomas, dictus Pabianek, olim ciuis Pilznensis, dum viueret, sanus quoque mente et racionis compos existeret, de vni- uersis et singulis bonis tam mobilibus quam inmobilibus testa- mentum seu vltimam voluntatem fecerit et disposuerit, idem quoque testamentum literis patentibus magistri ciuium et iuratorum ciuitatis Pilznensis, quas vidimus, procurauerit roborari, nobis pro parte Heinrici, iudicis Pilznensis, et Anne, relicte quondam dicti Thome, utpote commissariorum et executorum voluntatis ipsius fuit cum instancia humiliter supplicatum, quatenus huiusmodi testamentum et literam per prefatos magistrum ciuium et iuratos desuper datam, quam de verbo ad verbum presentibus inseri mandauimus, approbare, ratificare et de benignitate regia confirmare graciosius dignaremur. Cuius quidem litere tenro per omnia sequitur inhec verba: [Následuje doslovné znění závěti Tomáše Pabianka ze dne 5. prosince 1387 viz čís. 153.

Strana 184
184 1391. Nos igitur ipsorum precibus utpote racionabilibus atque iustis benignius annuentes, non per errorem aut improuide, sed animo deliberato, sano fidelium nostrorum accedente consilio, regia auctoritate Boemie et de certa nostra sciencia testamentum seu vltimam disposicionem prefati Thome necnon literarum pre- dictarum magistri ciuium et iuratorum desuper datam in omnibus suis tenoribus, punctis et clausulis, prout de verbo ad verbum expressatur superius, approbamus, ratificamus et presentis scripti patrocinio graciosius confirmamus, decernentes ac volentes ex- presse, ut sicut predictum testamentum seu vltima disposicio in presencia iuratorum et ciuium predictorum rite, mature atque deliberate processit, sic et tractu temporis obtinere possit et de- beat tam in iudicio quam extra iudicium vim omnimodam et vigorem, nec per officiales nostros seu quempiam alium quouis ingenio seu calore quesitis cassare debeat aut infringi. Inhibemus igitur subcamerario regni nostri Boemie, qui nunc est uel pro tempore fuerit, et vniuersis ac singulis nostris et regni Boemie officialibus et subditis et signanter magistro ciuium, consulibus et iuratis ciuitatis Pilznensis firmiter et districte, ne prefatos Heinricum et Annam, commissarios dicti Thome, in prosecucione testamenti seu vltime disposicionis sue, heredes quoque ipsius Thome in possessionibus et bonis eorum nequaquam impediant nec impediri ad cuiusuis instanciam paciantur, quin pocius ipsos circa huiusmodi protegant, manuteneant et quociens necessitas id ipsum exigerit et super hec fuerint requisiti, fideliter tueantur, prout grauem nostre indignacionis offensam et penam ad arbitrium nostrum desuper infligendam voluerint arcius euitare. Presencium sub regie maiestatis nostre sigillo testimonio literarum. Datum in Mendico anno domini millesimo trecentesimo LXXXXI°, die XXIV. Augusti, regnorum nostrorum anno Boemie XXIX, Roma- norum vero sexto decimo. Opis konfirmace té zachoval se v Stehl. knize priv. měsť. f. 89 a vidimus listu tohoto z r. 1400 d. 21. prosince zachoval se v nejst. knize priv. a závětí f. B. 19.

Strana 185
1391—1392. 185 162. 1391. 27. listopadu. Libhard z Klatov, měšť. m. Nov. Plzně, vykonává právo podací při oltáři Početí P. Marie ve farním kostele v Klatovech. Tingl, Libri confirm., 1391. a 1392. p. 103. 163. 1392. 25. února. Praha. Král Václav chtěl jednoho času sídlo své přenésti do Plzně, za kte- rouž příčinou dala obec odstraniti některé lavice chlebné a masné, a též některé domy a tím si spůsobila škody; v náhradu za to osvobozuje král obec m. Plzně ode všech berní a platů na tři léta. Wir Wenczlaw von Gotes gnaden Romischer Kunig zu allen czeiten merer des Reichs vnd Kunig zu Beheim. Bekennen vnd tun kunt offenlichen mit disem briue allen den, die In sehen oder horen lesen, wann der Richter, Burgermeister, Rate vnd Burger, gmeinlich der Stat zu Pylsen, vnsre liben getrewen, nehsten do wir vnsern kuniglichen hofe zu In wolten gelegt haben, den wir doch durch redlicher sachen willen gen Prage vorlegten, sich durch desselben hofes willen von abebrechen wegen der Protbencke, Fleischbencke vnd hewser vnd ouch mit andern ma- nicherley sachen, die sie dor vff gelegt haben, in grosse schulde vnd scheden gestossen haben vnd ouch douon noch empfahen vnd tragen mussen vnd dorumb, das wir diselben vnsre Burgere vnd Stat zu Pylsen sulches schadens etwas ergeczen, so haben wir angesehen ire willickeyt vnd trewe, die sie vns getan haben vnd furbas tun sollen vnd mogen in kumftigen czeiten vnd haben, dorumb mit wolbedachtem mute, gutem rate vnd rechter wissen dieselben vnsre Burger vnd Stat zu Pylsen gmeinlichen gefreyet vnd freyen sie in craft dicz briues vnd kuniglicher mechte zu Beheim, also das sie von datum dicz briues drey gancze Jare noch einander zuczelen aller geschosse, stewer, bete, beren vnd vfsaczunge, welcherley die weren, genczlichen frey, ledig vnd loze sein sollen, vsgenomen die rechten, Czinse, die sie richten sollen,

Strana 186
186 1393. als sie das bucz her getan haben, doch also vornemlich das die- selben Burgere von sulchen stewern vnd beren, die sie vns in den egenanten dreyen Jaren solten geben haben, ihre schulde beczalen vnd das vberige an irer Stat nucze vnd gebewde wenden vnd keren sollen, von allermeinclichen vngehindert; vnd gebieten do- rumb allen vnsern Amptluten vnd mitnamen vnserm Vnder Ca- merer zu Beheim, die nu sein oder in czeiten werden, vnsern liben getrewen, ernstlichen vnd vesticlichen mit diesem briue, das sie den egenanten vnsern Burgern vnd Stat zu Pylzen wider sulche vnsre gnaden vnd freyheid in den vorgenanten dreyen Jaren nichte anmueten oder fordern, noch wider sulche vnsre gnaden dringen oder leidigen in dheinweys, als libe In sey vnser swerer vngnade zu vormeiden. Mit vrkunt dicz briues vorsigelt mit vnserr kuniglichen Majestat Insigele. Geben zu Prage noch Cristes geburt dreyczehundert Jare vnd dornach in dem Czwey- vndnewczigstem Jare des nehsten Suntags vor Vastnacht, Vnserr Reiche des Behemischen in dem Newnvndezweinczigisten vnd des romischen in dem Sechczehenden Jaren. [Na ohybu]: Ad relacionem Sigismundi subcamerarii, Franciscus Olomucensis canonicus. [Na rubu]: Registrauit Bartholomeus de Nouaciuitate. [Pozdější rukou pod tím]: Indultum alias Freyung propter rupturas panniscampnorum et maccellorum. Orig. perg. v museu plz. Pečet na proužku visící, na líci král v majestátě, na rubu sekret s dvojhlavým orlem, a malým štítkem českého lva na prsou. Novější sign. N. 9. — Pelzel, Lebensgeschichte des Königs Wenzel I. č. 86. p. 112. 164. 1393. 13. března. Žebrák. Král Václav IV. ustanoviv Ondřeje z Plzně strážcem cest v Če- chách, nařizuje všem poddaným, aby jej v úřadě jeho podporovali, fut videlicet ipse (Andreas de Pylzna, custos stratarum regni Boe- miae), universos et singulos, qui equos, boves, sues et quaevis alia pecora et pecudes, nec non currus mercatorum quibuscunque mer- cibus oneratos extra regnum nostrum Boemiae furtim et per vias insolitas minare et deducere, consuetis subtractis teloneis praesum- pserint, auctoritate et nomine regis arrestare possit et debeat). Palacký, Uiber Formelbücher II. č. 165.

Strana 187
1393. 187 165. 1393. 4. května. Praha. Král Václav ustanovuje, aby Plzeňští nedávali více královskému podkomořímu, když do města jejich přijde konšelů sadit, než 20 kop grošů, však komorníku, hofrychtéři, písaři a komornímu písaři platíce jako dříve. Wir Wenczlaw von gotes genaden Romischer Kunig czu allen czeiten merer des Reichs vnd Kunig zu Beheim. Bekennen vnd tun kunt offenlichen mit diesem briue allen den, die In sehen oder horen lesen, das wir mit wolbedachtem mute, Rate, vnser getrewen vnd von rechter wissen dem Burgermeister, Schepfen vnd Burgern, gemeinlichen der Stat zu Pilzne, vnsern lieben ge- trewen, diese besundere genade getan haben vnd tun In, die von kuniglicher machte zu Beheim in craft dicz briues, wenne vnd als ofte das geschit, das Sigmund Huler, Vndercamerer des Ku- nigreichs zu Beheim, vnser lieber getrewer, oder wer in czeiten vndercamerer wirdet, in die egenante Stat gen Pilzne komet, schepfen, rathire oder sust andere Ampte, die an vns gehoren, doselbist zu setzen vnd czuverkeren, es were eins in dem Jare oder mer, ob des not geschehe, das denne die vorgenanten Bur- germeister, Schepfen, Rate und Burger, gemeinlichen der Stat zu Pilzne, Im oder wen er dohin von seinen wegen sendet vnd den seinen, die durch der sachen willen mit Im kumen, Czweinczig schok grosser vnd nicht mer zu kostgelde geben sollen, vsgeno- men doch dem Camerer sein recht, dem hofrichter, vnserm schrei- ber vnd Camerschreiber ire rechte, als das von alders in unserm ku- nigreich vnd lande zu Beheim herbracht vnd gehalden ist vnd dorumb vf die rede, das es furvasmer bey solcher vnser ordenung beleibe und dowider nicht getan werde in dheynerweis. So gebiten wir ernstlichen vnd vesticlichen bey vnsern hulden dem egenanten Sigmund Huler oder wer in czeiten vndercamerer wirdet, das sie die obgenanten vnsere Burger von Pilzne vber die obgenanten summen geldes Czweinczig schok nicht dringen noch noten sollen in dheynerweis, sunder sie dobey geruhlichen und vmbetwungen bleiben lassen als lieb In sey, vnsere swere vngenad czu vormeiden. Mit vrkunt dicz briues vorsigelt mit vnserm kuniglichen Majestat Insigel. Geben zu Prage noch Crists gepurte dreizcenhundert Jar vnd dornach in dem dreyvndnewnczigistem Jare an sand Floriani

Strana 188
188 1393. tage vnserr Reiche des Behemischen in dem dreissigisten vnd des Romischen in dem Sibenczehenden Jaren. Na ohybu v pravo]: Adrelacionem Sigismundi subcamerarii, Wlachniko de Weytenmule. [Na rubu]: Registrauit Wenceslaus de Olomucz. Original perg. v museu plzeňském, počeť na proužku visicí, na líci král v majestátě, na rubu sekret v červeném vosku. Na proužku zespod: „List o pana podkomořieho“. Novější sign. N. 10. — Opisy v Stehlíkovské knize priv. měst. f. 86 a u Tannera. — Pelzel, Lebengs. des Königs Wenceslaus I. č. 93. 166. 1393. 18. listopadu. Rupl, syn Heindlův, měšť. plz., zapisuje na svém statku 99 grošů praž. Blažejovi, synu Havla Liby z Utušic a matce jeho Anně. Nos Heinricus iudex et Mathias Hintelpach, magister ciuium, tunc temporis et Frana Hacker, iurati ciues ciuitatis Noue Pilzne, recognoscimus vniuersis et singulis testificantes, quod honestus uir Ruplinus Haindlini filius, conciuis noster, coram nobis in pleno constitutus consilio, animo deliberato, recognouit se et suos here- des super omnia bona sua ibidem in Dudlewecz et alibi, mobilia et immobilia, vbicunque locorum sita pignoris nomine, quocunque vocabulo nominentur, ex veri debiti causa centum grossos Pragen- ses minus vno grosso vere sortis teneri Blasio, filio quondam Ha- wlonis dicti Lyba de Vtussycz et Ancze, matri sue, conthorali Ni- colay dicti Rupyl, conciuis nostri, quos quidem predictos grossos, quamdiu eidem Blasio et matri sue Ancze non persoluerit in con- silio reponendo, tamdiu debet et promisit et sui debent heredes eidem Blasio et sue matri commissarie et ad manus predicti Ni- colai, qui promisit in pleno consilio et debet ipsum Blasium victu et amictu iuxta posse seruando procurare, singulis annis semper in festo sancti Martini proximo incipiendo decem grossos de eadem pecunia censuare. Qua sorte in pleno consilio reposita, cum censu retento prefatus Ruplinus et sui heredes liberi esse debent et so- luti, hoc autem adiuncto, quod non dato censu prescripto ipso die sancti Martini quocunque anno, prenominatus Ruplinus, debitor et

Strana 189
1393. 189 sui heredes, compelli debent auxilio iudicis et iuratorum nostro- rum tunc temporis per pigneraciones ad persoluendum. Harum, quibus ad preces Ruplini supradicti appendimus nostra sigilla te- stimonio literarum. Datum et actum in octaua sancti Martini con- fessoris, anno domini millesimo trecentesimo nonagesimo tercio. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. B. 6. 167. 1393. 20. prosince. Markvard z Buksic postoupil všechno právo své na dědinách v Štá- hlavech, které od krále obdržel, Drslavovi z Javora. Marquardus de Buksicz coram beneficiariis curie regalis pro- testatus est, quod omne jus suum, quod sibi in hereditatibus in Sczahlaw ex donacione regia conpetebat et omnem porcionem, que ipsum in dictis hereditatibus concernebat nichil sibi reser- uando Drsslav de Jawora dimittit et diuisit plenarie et in toto. Actum a. d. MCCC XCIII fer. VI. IVtemporum aduentus. Desky dvorské N. 13. f. 122. b. 168. [1393.] Bartoš Stach, měštěnín plz., prodal na domě svém stálý roční plat 11/2 kopy Petrovi z Vlkýše za 15 kop. Census super domo. Nos Henricus iudex, Mathias Hutalpach, protunc magister ciuium, et Raczko de Lutycz, jurati scabini, ciues ciuitatis Noue Plzne, recognoscimus vniuersis et singulis testificantes, quod uir prouidus Bertlinus Stachonisse carniffex et conciuis noster, coram nobis constitutus personaliter animo deliberato recognouit, se, he- redes et successores suos, domus eius possessores, site in ciuitate nostra inter domos Jacobi molendinatoris ex vna et Sedlaczkonis

Strana 190
190 1394. ex altera parte, in et super eadem domo ipsius et aliis bonis omnibus mobilibus et inmobilibus alteram dimidiam sexagenam grossorum Pragensium census annui et perpetui teneri circum- scripto viro Petro de Wlkyssye, eciam nostro conciui, suis here- dibus et successoribus, quem censum predictum antefatus Beltli- nus promisit et debet et eius heredes et successores tenebuntur sibi Petro, ipsius et heredibus et successoribus singulis annis a data presencium continuis perpetuis temporibus diuisim soluendo censuare, videlicet incipiendo in proximo die sancti Georgii qua- draginta quinque grossos et in festo sancti Galli proxime sequenti similiter quinquaginta quinque grossos, et non dato censu cuius- cunque dictorum terminorum quocunque anno, mox antedictus Petrus et heredes sui plenam habebit et habere debet auctoritatem predictum Bertlinum heredes et successores suos, prescripte domus possessores, auxilio iudicis, juratorum tunc temporis nostre ciui- tatis, in domo pretacta et in omnibus bonis suis mobilibus et in- mobilibus pignorandi et recepta pignora atque ipsam domum inter Cristianos aut Judeos vendendi et obligandi et taliter non solutum censum conquirenti (!) ad plenum sine omni judicii strepitu et querele, hoc tamen nouiter adiuncto, quod si in aliis bonis tam certis et valentibus alteram dimidiam sexagenam census perpetui sibi uel eius heredibus aut successoribus pro quindecim sexagenis grossorum dictorum comparabit et more consweto sufficienter fir- mabit, tunc ipse Bertlinus cum domo sua et alii[s] bonis liber erit et solutus. Harum quidem ad preces Bertlini supradicti appen- dimus nostra sigilla testimonio litterarum. Datum anno domini M'CCCC°XIIII°.*) Z rukopisu v archivu Třeboňském č. 5 f. 47. Opis mně opatřil laskavě Frt. Mareš, archivař v Třeboni. 169. 1394. 6. března. Kněz Pecold z Nov. Plzně presentuje k oltáři Zvěstování P. Marie při kostele svt. Michala na Starém městě praž. po smrti kněze Štěpána za oltářníka kněze Jana z Berouna. Tingl, Libri confirm. 1393—99 p. 183. *) Rok 1414 se neshoduje a jest nesprávný, neboť Jindřich rychtář zemřel r. 1401., Matěj Huclpach pak r. 1412., proto zápis tento může býti jen před rokem 1401. a nejspíše ještě z r. 1393.

Strana 191
1394. 191 170. 1394. 14. března. Po smrti Havla Bubna v Lobzích daroval král zboží jeho nemovité svým věrným Martinu Stašovcovi z Nezabylic a Jaroslavovi z Nevid. In villa Lobzi Hawel dictus Buben decessit. Litera procla- macionis in Pilznam dominico die proximo post festum Epiphanie emanauit [11. ledna]. Cuius bona videlicet vnum pratum, vnum agrum (sic), IV campi, qui nywa dicuntur, cum humuleto ibidem in Lobzi ad dominum regem deuoluta existunt. Dominus Frana, capellanus domini Wenceslai Romanorum et Boemie regis, defendit predicta bona et hereditates post Hawlonem proclamata, asserens habere melius jus, quam dominus rex aut aliquis post eum, de hoc offert se probaturum empcionem per tabulas terre. Terminus docendi ad sabatum IV temporum qua- dragesime [14. března]. Item nichil docuit. Datum Martino dicto Stassowecz de Ne- zabilicz et Jaroslao de Newyda, seruitoribus domini regis ad re- lacionem Wenceslai vicejudicis. [Po straně poznamenáno]: Anno quo supra Martinus de Stassowa recepit. — Desky dvorské N. 13. f. 125. 171. 1394. 3. května. Opatrný měšt. Ebrzvín z Plzně, pán (dominus) v Chotíkově, uvádí se jakožto patron tamějšího far. kostela. Tingl, Libri confir. 1393—99. p. 187. 172. 1394. 5. prosince. Kněz Jan Zděnkův z Plzně ustanoven farářem v Chýnově. Tingl, Libri conf. 1393—99 p. 203.

Strana 192
192 1395. 173. 1395. 6. února Kněz Pecold z Nov. Plzně uvádí se jakožto prokurator faráře v Pněvicích Tingl, Libri confirm. 1393—99. p. 211. 174. 1395. 29. března. Paní Anna, vdova po Tomáši Pabiankovi (měštěnínu plzeňském), jakožto patronka, presentuje prostřednictvím Jindřicha rychtáře pl- zeňského, poručníka svého, nového fařáře ke kostelu v Chvalenicích. Uvodcem byl farář v Nov. Plzni. Tingl, Libri confirm. 1393—99. p. 214. 175. 1395. 24. dubna. Kněz František z Plzně prodal 4 kopy 20 gr. ročního platu v Lob- zích za 45 kop gr. Václavovi z Nov. Plzně. Frana presbyter de Plzna protestatus est coram beneficiariis Pragensibus, quod hereditatem suam in Lobziech, quatuor sexage- nas gross. et 20 grossos census cum curiis rusticalibus, agris, pratis, fluminibus et omni libertate ad ea pertinente vendidit Wen- ceslao de Noua Plzna et suis heredibus pro XLV sexagenis gross. et fassus est etc. et ei de dicta hereditate hereditarie condescendit, disbrigare debet ipsemet et cum eo Jakess de Nouaplzna et Blaha ibidem omnes in solidum ab omni homine et jure terre et spe- cialiter etc. Actum a. d. MCCCXCV. sabato post ostensionem reliquiarum. Desky dvorské N. 15. f. 195.

Strana 193
1395. 193 176. [1395.] 7. července. Martin Hlava chystaje se na pout k P. Marii do Ach, činí po- slední pořízení o statku svém a sice odkazuje manželce své Martě 11 kop gr., dcerám Anně a Uršule po 15 kopách a synu Jiřímu 23 kopy. Nos Raczko judex, Wenceslaus de Manetin, pro tunc magister ciuium, et Jacobus Tarantlini, jurati scabini ciues Noue Pylzne, tenore presencium testamur, quod uir prouidus Martinus Hlawa, conciuis noster, proponens ad beatam virginem Mariam ad Aquas- grani peregre, suum testamentum de bonis suis hoc modo con- didit, quod primo vigorem habere debet, si reuersus non fuerit ab hac via, voluit, ut braseatorio suo, hereditate et prato uen- ditis, donentur Marethe conthorali sue vndecim sexagene grosso- rum et Annczcze filie quindecim sexagene grossorum et Vrsule filie eciam quindecim sexagene grossorum et Gire filio suo viginti tres sexagene grossorum, quorum puerorum si aliquis juuenis de- cesserit, ex tunc ad alios superstites viuentes et non ad matrem porcio eius descendat; si vero omnes morerentur carentes etate debita, extunc ad propinquiores amicos hec bona descendant. Super quibus premissis omnibus constituit suum commissarium Paulum Album conciuem nostrum habens de eo confidenciam pre- aliis singularem. Datum feria IIII. post Procopii. Z rukopisu v archivu Třeboňském č. 5 f. 53. b. Opis laskavě mně opatřil Frt. Mareš, archivař v Třeboni. 177. 1395. 31. srpna. Klára, vdova po Jindřichovi z Domažlic, měšt. plz., odkazuje dům svůj druhému muži svému Hanušovi; na stavbu farního kostela 10 kop, na stavbu do Černého kláštera 21/2 k., do Šerého kláštera 2 k. a do špitála 1 k.; synu svému Františkovi 35 kop a Anně sestře své 15 kop. 13

Strana 194
194 1395. Nos Heinricus iudex et Wenceslaus de Manietyn et Jaclinus molendinator, iurati scabini, ciues ciuitatis Noue Pilzne, publice recognoscimus testificantes vniuersis et singulis, quibus hec litere lecte fuerint uel ostense, quod prouida et honesta matrona, do- mina Clara, relicta quondam Heinrici de Tusta, conciuis nostri, valida suo corpore ad plenumque perfruens sua racione, coram nobis conuocatis in testimonium et rogatis, animo deliberato de suis bonis a deo sibi colatis suum condidit et fecit testamentum, quod primo, si viua existens non inmutauerit, post eius obitum plenum debet habere uigorem, sic disponendo seriatim: Primo te- stamentum Heinrici, sui mariti defuncti predicti, confirmauit po- stulans, ut in omnibus articulis in litera sua testali positis per- petuis temporibus indeficientem et plenum deberet habere et habet vigorem. Cuius testamenti predicti Heinrici habito vigore ipsa Clara primo et principaliter domum suam cum area, sitam in nostra ciuitate penes domum Cunczlini fabri cum omnibus, que in ea sunt, quocunque vocabulo nominentur, non aliquid exci- piendo post Heinrici prescripti testamentum et agros suos et alia omnia bona mobilia et immobilia sua in ciuitate nostra et in terra cum suis creditis et debitis persoluendis, vbicunque sint uel fue- rint, quocunque vocabulo nominari poterint, marito suo Hanussio, quem nunc habere dinoscitur, inimpedite ad possidendum potenter contulit et delegauit, confisa de ipso firmiter de fide sua, quod pro anime sue et animarum predecessorum suorum remedio de eisdem bonis fideliter faciet iuxta suum posse. Ac tamen de eisdem bonis predictus Hanussius debet prescripta Clara defuncta pre omnibus, iuxta delegacionem ipsius Clare persoluere ista posita seriatim et obseruare. Primo quod pro structuris ecclesiarum nostre ciuita- tis dare debet hoc modo : ad ecclesiam sancti Bartholomei nostram octo sexagenas grossorum ; ad Nigrum monasterium dimidiam ter- ciam sexagenam grossorum ; ad Griseum duas sexagenas grossorum, et ad hospitale nostri preurbii vnam sexagenam grossorum Pra- gensium denariorum; item Francisco, filio ipsius Clare triginta quinque sexagenas grossorum predictorum; item Anne, sorori ipsius Clare quindecim sexagenas grossorum, que Anna, si de- functa fuerit, tunc heedem quindecim sexagene grossorum reuerti debent ad ipsum Hanussium, ut ipse illas impendat in malas vias et semitas et alia opera pietatis, prout confidenciam gerit de ipso pleniorem. Item ut perpetuis temporibus de predictis bonis omnibus singulis quatuor temporibus due mensure siliginis in pa- nem pisentur dicte kbelczones et distribuantur inter pauperes do-

Strana 195
1395. 195 mesticos quoscunque. Item ut singulis annis vnum stamen panni pro octuaginta grossis emptum perpetuis temporibus inter pau- peres distribuatur, item ut duo pallia bona ipsius vendantur pro pecunia et cum eadem pecunia peregrinacio ad Romam peragatur, alia vero vestimenta omnia sui corporis inter pauperes homines distribuantur. Sic delegauit. Harum, quibus ad preces Clare supra- dicte appendimus nostra sigilla testimonio literarum. Datum et actum feria tercia ante festum sancti Egidii, anno domini mille- simo trecentesimo nonagesimo quinto. Z nejst. knihy priv. a závětí f. B. 7. 178. 1395. 13. října. Vojslav řezník, měšt. plz., odkazuje na dvoře svém v Hradišti 5 kop roč. platu do Černého kláštera, aby tu na oltáři svt. Ondřeje zaň sloužena byla mše; manželce své Kláře 45 kop; 1 k. roč. platu dává obci, aby ji k prospěchu svému obracela; bratru svému Mi- rankovi a Pavlu Bílému soukeníkům pak všechen zbylý statek stejným dílem odkazuje. Nos Heinricus iudex et Frana carnifex, magister ciuium tunc temporis, et Wenceslaus de Manietyna, iurati scabini, ciues ciui- tatis Noue Pilzne, recognoscimus vniuersis et singulis testificantes, quod prouidus uir Woyslaus carnifex, conciuis noster, ualidus corpore plenaque sua perfruendo racione, coram nobis simul con- uocatis et rogatis [in] testimonium, de suis bonis post suum obitum distribuendis deliberato animo testamentum condidit hoc modo, primo quod eo defuncto plenum debet habere uigorem, in hunc modum: Primo fratribus tocius conuentus Nigri monasterii, nostre ciuitatis predicte, delegauit pro pitancia tres sexagenas grossorum Pragensium census annui perpetui de suis bonis comparandas et II sexagenas grossorum predictorum census annui perpetui compa- randas et dandas eisdem fratribus singulis annis perpetuis temporibus pro braseis comparandis ad cereuisiam braxandam, de quibus tamen duabus sexagenis census predicti fratres moderni et futuri dare debent et debebunt eorum predicatori, qui tunc temporis fuerit, singulis quatuor temporibus per II grossos, ut 13*

Strana 196
196 1395. ipse predicator in suis sermonibus semper ad populum memoriam faciat pro anima ipsius Woyslay prenotati. Que quidem quinque sexagene census grossorum predictorum debent ipsis fratribus comparari, cum primum curia ipsius Woislai cum hereditate ad ipsam spectante vendi poterit, quam in Hradist dinoscitur possi- dere et habere, et interim quod ipsa curia cum hereditate, ut prefertur, vendi non poterit, domina Clara, conthoralis dicti Woyslay legittima, debet in ipsa ut potens hospita et domina in omnibus eadem utendo residere, in qua curia cum hereditate predicta Clara debet nomine sui dotalicii quadraginta quinque sexagenas grossorum Pragensium recipere et habere et lectisternia omnia et sui corpo- ris omnia vestimenta, in quibus debet contentari. Nolente autem, aut non valente ipsa in predicta curia residere aut volente suum dotalicium recipere et habere cum ceteris predictis ei delegatis, vendita ipsa curia cum agris et ceteris ad eandem spectantibus et datis ei iam dictis delegatis per commissarios subscriptos, a curia separari debet, non aliquam de bonis alicui factura racionem. Dumque predicta curia cum agris, ut predicitur, vendita fuerit, et census prescripti fratribus pretactis fuerint comparati, tunc dari debebunt ipsis singulis annis continuis sub condicionibus hic connotatis: Primo ut ipsi fratres moderni et futuri, predicti monasterii, singulis diebus continuis vnam missam celebrent in altari sancti Andree apostoli in monasterio ipsorum, ad quam missam celebrandam predicta Clara, quam diu sibi a domino deo vita fuerit concessa, ceram sufficientem debet comparare, pro lumine, et dum dei velle defungi debuerit, ipsa debet cum quinque sexagenis grossorum proprie sue pecunie triginta grossos Pragenses census annui perpetui, pro predicto lumine comparare uel man- dare comparari. Debent eciam fratres predicti singulis mensibus continuis perpetuis temporibus vnum aniuersarium siue seruicium vigiliis et missis solempniter more consueto cum noticia commis- sariorum subscriptorum uel aliorum fidedignorum decantando peragere pro anima predicti Voislay et animabus suorum prede- cessorum. Quibus fratribus tunc seruicium peragentibus commis- sarii subscripti semper dare debent et debebunt pro comuni eo- rum pinctancia quindecim grossos de tribus sexagenis census pre- notati, sed nomine pene, comittentibus predictis fratribus negli- genciam in missa altaris aut seruicio et missis, ut prefertur, quo- cunque mense, commissarii debebunt et poterint cum iudicis et iuratorum, tunc temporis nostre ciuitatis, auxilio et consilio census omnes prescriptos inferre et alias pro ipsorum voluntate transferre

Strana 197
1395. 197 et dare uel in alia opera pietatis conuertere et comutare. Item predictus Woyslaus delegauit pro vtilitate nostre ciuitatis prescripte nomine berne vnam sexagenam Pragensem census annui perpetui comparandam et dandam ciuitati singulis continuis annis sine in- termissione, ut ipsi iudex et iurati semper sint consiliarii promo- tores et protectores atque tutores commissariorum huius testa- menti et censuum prescriptorum. Reliqua vero omnia, quanta et que resultare poterint vltra omnia prescripta delegata, pretactus Woislaus Mirankoni, fratri suo et Paulo Albo, pannificibus, conci- uibus nostris et pueris ipsorum equali porcione delegauit, quos quidem Mirankonem et Paulum super toto testamento prescripto fecit et constituit suos veros commissarios et potentes rectores, distributores, dispositores, ordinatores et factores iuxta premissa, cui ipsi vlterius subferint ad regendum, quos nemo vmquam de huiusmodi regimine debet aliquo iure supplantare. Harum, quibus ad preces Woyslai sepedicti appendimus nostra sigilla testimonio literarum. Datum et actum feria quarta ante festum sancti Galli, anno domini millesimo trecentesimo nonagesimo quinto. Z nejst. knihy priv. a závětí f B. 7. 179. 1395. 12. listopadu. Oldřich malíř, měšt. plz., zapisuje na domě svém 3 kopy gr., které někdy odkázal Prokop z Ledec a dokud by konšelům jich nesložil, má z nich tak dlouho platiti ročně 15 grošů do kláštera Černého. Nos Heinricus iudex et Wenceslaus de Manietyn, magister ciuium tunc temporis et Raczko de Lutycz, iurati scabini, ciues ciuitatis Noue Pilzne, recognoscimus vniuersis et singulis testifi- cantes, quod prouidus uir, Vlricus pictor conciuis noster, coram nobis personaliter in nostro pleno vigoroso constitutus consilio, animo deliberato recognouit, se et suos heredes et successores sue domus, penes domum olim Prunneri site in nostra predicta ciui- tate, possessores sortis pecuniarie, tres sexagenas grossorum Pra- gensium testamentalis pecunie, quondam Procopii de Ledecz, ad manus iuratorum nostre ciuitatis prescripte, ex veri debiti causa teneri. Quam sortem, quam diu in festo sancti Martini cuiuscun-

Strana 198
198 1395 — 1396. que anni iuratis predictis in pleno consilio non reposuerit uel non reposuerint eius heredes uel successores, tam diu debent re- ligiosis viris fratribus Nigri monasterii nostre ciuitatis semper in festo sancti Martini, ut prefertur, quindecim grossos pro anima dicti Procopii censuare, pro quibus XV. grossis tunc temporis non persolutis per iudicem et iuratos tunc temporis, pignoracionibus in omnibus bonis ipsorum mobilibus et immobilibus compelli de- bebunt ad persoluendum. Harum, quibus ad preces predicti Vlrici appendimus nostra sigilla testimonio literarum. Datum et actum in crastino festi sancti Martini, anno domini millesimo trecente- simo nonagesimo quinto. Z nejst knihy priv. a závětí f. B. 8. 180. 1395. 12. listopadu. Kněz Vilém z Plzně, uvádí se jakožto probošt v Boleslavi. Tingl, Libri confirm 1393—1399. p. 239. 181. 1395. 18. prosince. Rytíř Bořivoj ze Svinař, seděním v Plzni, uvádí se jakožto spolu patron farního kostela v Kozolupech. Tingl, Libri confirm. 1393 —99. p. 243. 182. 1396. 10. května. Markéta, vdova soukenníka Gribla, odkazuje dům svůj a všechen jiný statek na zřízení kaplanství ve farním kostele se 7 kop. ročn. platu; dále 1 kopu ročního platu obci na berni, aby konšelé nápo-

Strana 199
1396. 199 mocni byli k zachovávání závěti její; Mikulášovi ze Stříbra pinteři 6 kop a Dorotě sestře své 4 kopy. Nos Heinricus iudex et Johanco de Tyn et Milota institor, iurati scabini, ciues ciuitatis Noue Pilzne, recognoscimus vniuersis et singulis testificantes, quod honesta matrona domina Margaretha, relicta olim Griblini pannificis, nostra conciuis, sana suo corpore plenaque sua perfruendo racione, coram nobis in testimonium conuocatis et rogatis, animo deliberato de suis bonis a deo sibi collatis subscriptum condidit testamentum, quod primo ea defuncta plenum debet habere uigorem, quo super testamento subscriptos constituit commissarios perpetuos et potentes rectores hoc modo, vt ipsi commissarii ea defuncta vendita domo sua, sita inter domos relicte olim ponderatoris ex vna et Velichonis de altera parte in nostra predicta ciuitate, aliisque rebus mobilibus per eam relictis venditis pro pecuniis et pro eisdem pecuniis censibus prius com- paratis, constituant vnum perpetuum capellanum, ut singulis diebus continuis missam celebret sine intermissione. Cui capellano dare debent singulis annis continuis VII sexagenas grossorum Pragensium denariorum, non debet autem idem capellanus, quicunque fuerit, per dominum diocesanum nec per aliquem alium confirmari ; pri- mus autem capellanus esse debet dominus Martinus, filius Nicolai. balneatoris nostre ciuitatis, quamdiu se conseruauerit et realiter ac honeste se rexerit ipsis commissariis obediendo et eis non ob- loquendo, quibus si contrarius fuerit verbis vel factis, ipsi com- missarii debent ipsum de capellania destituere et alium honestum presbiterum, affinem dicte Margarethe, si fuerit inuentus, si non tunc alium honestum eis placentem debent suscipere sub condici onibus prenotatis, hoc idem facturi in constituendo et destituendo ipso capellano, quociens eis videbitur conuenire. Item ut ipsi commissarii comparato prius censu, veluti premittitur, cum una sexagena grossorum singulis annis perpetuis temporibus in parro- chia nostra vnum seruicium quater in anno peragant pro anima predicte Margarethe et animabus suorum predecessorum, videlicet singulis quatuor temporibus sine intermissione cum vno fertone dicte sexagene vigiliis et missis more consueto. Et si plebanus, qui tunc temporis noster fuerit, peragere sic non admiserit aut noluerit, tunc ipsi commissarii alibi sic peragere debent et poterint et eandem sexagenam grossorum conuertere in alia opera pietatis. Item debent commissarii predicti vnam sexagenam grossorum ciuitati nostre predicte census annui perpetui comparare et dare ad bernam

Strana 200
200 1396. siue collectam in proteccionem censuum prescriptorum dicti testamenti et commissariorum eius, ut ipsi iudex et iurati, qui tunc temporis fue- rint, quos rogat Margaretha predicta in nomine Jhesu Cristi, dignentur hoc testamentum cum suis commissariis contra quamlibet personam spiritualem et secularem affinitate sibi propinqua uel remota coniunc- taque et contra extraneam protegere et gubernare. Item dare debent Nicolao pinther de Misa VI sexagenas grossorum et Dore, sorori sue, si uixerit, IV sexagenas grossorum ; que Dora, si deces- serit, tunc ipsi commissarii debent easdem IV sexagenas in anime predicte Margarethe remedium conuertere iuxta conscienciam ipso- rum. Reliqua vero omnia bona, que ultra premissa superesse po- terint, ipsi commissarii debent conuertere in remedia perpetua, prout eorum consciencie salubrius videbitur conuenire, nemini de hiis vmquam in perpetuum nec de premissis aliquam facturi raci- onem, hac tamen super prescriptis omnibus addita condicione, quod si, quod absit, prescripta domus et bona per dictam Marga- retham relicta ignis voragine uel alio casu quocunque fuerint di- minuta uel adnullata sic, quod predictum testamentum plenarie non posset habere processum, tunc ipsi commissarii subscripti facere debent de premissis omnibus delegatis iuxta bonorum facul- tatem. Quo super toto testamento prescripto prenotata Margaretha fecit et constituit suos veros commissarios et potentes perpetuos rectores, ordinatores, dispensatores seu distributores et capellanie pretacte collatores et ablatores, ut prescriptum est, viros pruden- tes Wenceslaum dictum Sbiroh et Giecham Parwum, pannifices, conciues nostros, aut cui aliquis ipsorum ante diem sui obitus subcommiserit ad regendum, quod plenum debet in omnibus pre- missis habere uigorem, quos nemo vmquam in perpetuum, sit frater ipsius Margarethe, uel affinis, propinquus uel extraneus, aliquo iure spirituali uel seculari debet de huiusmodi commissione et regimine supplantare neque racionem aliquam de ipsis postulare. Et si ambo prenominati commissarii non aliqua facta subcommis- sione decesserint, tunc iudex et iurati prescripti nostre ciuitatis, quos pretacta Margaretha rogat in nomine saluatoris, debent duos viros fidedignos commissarios constituere loco ipsorum defunctorum ad regendum omnia et faciendum, ut prenotatur, plena potestate. Ha- rum, quibus ad preces sepedicte Margarethe appendimus nostra sigilla testimonio literarum. Datum et actum in vigilia Ascensionis domini, anno natiuitatis eiusdem millesimo trecentesimo nonagesimo sexto. Z nejst. knihy priv. a závětí. f. B. 9.

Strana 201
1396. 201 183. 1396. 17. července. Anna, vdova kožešníka Hermanna, měšt. plz., ustanovuje, aby po smrti její ze statku jejího byla kaple zřízena v domě Schreten- schmidově, a kaplanu aby zakoupen byl plat roční 7 kop gr.; ne- bylo-li by možno kapli na místě tom zříditi, aby kaplanství ve farním kostele zřízeno bylo; 2 kopy roč. platu odkazuje na výroční zádušní služby boží za rodiče své a za manžela; na stavbu farního kostela 4 kopy; třem sirotkům Kateřině, dceři Václava kožešníka, Marušce Výtřasové a Aničce Črnické po 4 kopách. Nos Heinricus iudex et Petrus Mleczko et Martinus Rudolti, iurati consules ciues ciuitatis Noue Pilzne, vniuersis et singulis has literas uisuris aut legi audituris recognoscimus testificantes, quod prouida matrona domina Anna, relicta quondam Hermani pellificis, conciuis nostri, coram nobis in testimonium conuocatis et rogatis, animo deliberato de suis bonis subscriptum condidit testamentum, quo super testamento fecit et constituit suos veros legittimosque commissarios et potentes rectores, distributores et prouisores, prouidos viros, conciues nostros, Bartholomeum pan- nificem, Heinczlinum Bretzgelt et Nicolaum sartorem in hunc modum, quod prenominati commissarii ea defuncta debent, si de consensu tocius nostre vniuersitatis fuerit, vnam capellam in domo Schretensmid dicta, vbi faberi nunc laborant, de suis bonis con- struere et in eadem cappella vnum ydoneum presbiterum bene conseruatum de vno in alium semper perpetue tenere et eidem septem sexagenas grossorum Pragensium census annui comparare singulisque annis dare sine intermissione. Que capella, si admissa non fuerit construi loco in eodem, tunc in ecclesia nostra parro- chiali teneri debet ct haberi capellanis prenotatis, hac tamen sub condicione, quod si Lucas, affinis ipsius, fauente domino presbiter effectus fuerit, tunc ad finem vite sue ibidem esse debet cappella- nus, si se vita, moribusque suis poterit conseruare, quo Luca presbitero non existente, tunc ante et post ipsum semper esse debet cappellanus predictus; item debent ad aniuersarium perpe- tuum in parrochia nostra pro anima parentis ipsius Anne singulis annis peragendum vnam sexagenam census perpetue comparare, et secundam sexagenam grossorum census annui perpetui compa- rare debent ad peragendum ibidem in parrochia nostra vnum

Strana 202
202 1396. anniuersarium pro anima sui mariti Hermani pellificis prenotati; item pro structura ecclesie parrochialis nostre quatuor sexagenas grossorum delegauit; item tribus orphanis Kacze, Wenceslai pelli- ficis et Marusscze Witrzassowie et Anicze Czrniczkeho, cuilibet earum, per quatuor sexagenas grossorum delegauit; item predicta Anna dixit, quod est vnum pratum in remedium animarum sibi commissum, quod pratum, quicunque habuerit, debet singulis annis vnum aniuersarium peragere pro animabus eorum, qui hoc pratum in remedium contulerunt et quidquid vltra delegata prescripta superfuerit, hoc predicti commissarii debent in remedia animarum impendere iuxta iuratorum consilium tunc temporis nostre ciuitatis, quos ipsa Anna petit, in nomine domini, quod dignentur promouere predictum testamentum, ut processum habeat in prenotatis. Ha- rum, quibus ad preces Anne prescripte appendimus nostra sigilla testimonio literarum. Datum et actum die sancti Alexii, anno do- mini millesimo trecentesimo nonagesimo sexto. Z nejst. knihy priv. a závětí f. B. 8. 184. 1396. 20. listopadu. Měšťané stříbrští Kuncl, Jakeš richtář a bratří jeho Michal a Martin, prodali Mikuláši Strachotovi, městskému písaři v Plzni, a synu jeho knězi Václavovi, 4 kopy ročního platu na všem statku svém a na krčemném v městě Stříbře. Nos Jaxo iudex ciuitatis Misensis, Ffrana L tlini protunc ma- gister ciuium, Ulricus pannifex, Sezema de Zachlum, Martinus Colodiey, Henzlinus Molitoris, Haynlinus faber, Henzlinus doleator, Mathias carnifex, Nicolaus Perusslini, Jessco Brzissco, Cunczlinus frater Michaelis, Cunradus balistarius, iurati consules, ciues ciui- tatis predicte, publice recognoscimus testificantes, quod providi uiri Cunczlinus et Jaxo, iudex predictus ciuitatis nostre, Michael et Martinus, fratres ipsius germani et indiuisi, conciues nostri, omnes personaliter coram nobis in nostro pleno constituti consilio recognouerint, se et heredes ipsorum super et de censu pecunie tabernarum, dicte Kreczingelt, quem aput nos et in nostra ciuitate habere dinoscuntur, et super et de ipsorum bonis aliis mobilibus

Strana 203
1396. 203 et immobilibus, quocunque nominentur vocabulo vbicunque lo- corum sitis, quatuor sexagenas grossorum Pragensium census annui ab omni contribucionis onere liberi et soluti, pro quadra- ginta sexagenis grossorum predictorum vere vendicionis titulo vendidisse discreto viro Nicolao dicto Strachota, notario ciuitatis Noue Pilzne, et suo filio, presbitero domino Wenceslao aut illi, qui presentes habuerit literas sibi coram fide dignis commissas ad seruandum et resignatas, promittentes eidem predictum censum singulis annis a data presencium continuis sine intermissione soluere diuisim, videlicet per medium in festo sancti Georgii pro- xime venturi incipiendo et per medium in festo sancti Galli pro- xime subsequenti sub pena hic connotata hoc modo: quotquot ebdomadum !post aliquem dictorum terminorum dictum censum huius termini soluere neglexerint, totiens pro qualibet ebdomada IV grossis nomine irremissibilis pene debent per ipsum Nicolaum uel per possessorem presencium puniri; quem censum et quam pecuniam soli promiserunt et debent propriis ipsorum impensis sibi soluere et dare in loco sue habitacionis in Noua Pilzna. Qui, si soluere prorogauerint vltra suam voluntatem, tunc nos iudex et iurati dicti ciuitatis Mise, qui tunc fuerimus, promittimus et debemus ipsos pignoracionibus qualitercunque poterimus, com- pellere ad soluendum. Cui quidem Nicolao uel suo filio uel pos- sessori presencium prescriptis, si quid vmquam in bonis ipsorum pretactis uel in tabernarum pecunia censibus prenotatis uel in sorte quadraginta sexagenarum grossorum predictarum deperierit, nos iudex et iurati sincera fide promittimus et debemus, quicunque tunc fuerimus, de communitate nostra plenarie resarcire, hoc tamen adiuncto, quod admisit Nicolaus prenotatus, quod si vmquam predicti Cunlinus, et Jaxo uel ipsorum heredes uel possessores poterint reemere supradictum censum ab ipso, datis ei quadra- ginta sexagenis grossorum prescriptis, liberi erunt in quocunque dictorum terminorum termino et quocunque anno dederint pecu- niam prenotatam. Harum, quibus maius nostre ciuitatis Mise supra- scripte sigillum appendimus testimonio literarum. Datum et actum anno domini millesimo trecentesimo nonagessimo sexto, proxima feria II. post festum Elizabeth vidue. Z nejstar. knihy priv. a závětí f. B. 9.

Strana 204
204 1397. 185. 1397. 1. června. Nová Plzeň. Konšelé města Plzně žádají okolní města, aby v kostelích a na tr- žištích dali provolati odpustky udělené od papeže Boniface IX. ko- stelu svt. Bartoloměje v Plzni. Servitiorum x. Honorabiles viri! Quia sanctissimus pater et dominus noster D. Bonifacius pp. IX. hanc perpetuam gratiam sub bulla omnibus et singulis parochiam nostram in Pilzna, ec- clesiam s. Bartholomaei visitantibus cum devotione et poeniten- tibus contritis et confessis concessit, quod habere debent omnium eorum peccatorum remissionem, prout ipsis promulgabitur in ser- mone; quae gratia duratura perpetue incipi debet in vigilia festi Pentecostes proxime venturi de primis vesperis et durat usque secundas vesperas: igitur vos honorabiles viros et dominos eccle- siarum plebanos et judices et juratos in Nepomuk, Glatovia, in Sicca et Tusta et Tyn domini archiepiscopi et in Chotiessow et ad quos praesentes pervenerint, intime decrevimus petendos, qua- tenus in nomine omnipotentis et in honore s. Bartholomaei apo- stoli eandem gratiam in ecclesiis et foris vestris proclamari fa- ciatis. Datum in crastino festi Ascensionis domini, sub minori si- gillo nostrae civitatis Novae Pilznae anno M. CCC XC°. VII°. Palacký, Uiber Formelbücher str. 195 č. 234. 186. 1397. 13. srpna. Toman, syn někdy Václava Benadka z Dýšiny, svědčí listem tímto, že strýc jeho Jan Bušovec z Dýšiny vydal jemu dědictví jeho. Ego Thoman, natus olim Wenceslai dicti Benadko de Dissina, protestor coram vniuersis, quod porcionem meam paternam et hereditariam, que me contingebat a Johanne dicto Bussowecz de Dissina, patruo meo, plene percepi et integre pecunia in parata et de eadem porcione predictum Johannem liberum omnino facio et solutum. Insuper promitto bona fide omni sine dolo predictum

Strana 205
1397. 205 Johannem patruum meum vnacum pueris et successoribus suis super porcione mea ac aliis rebus quibuscunque monere nec in- quietare jure uel facto ac quouis modo perpetue et in ewm. In cuius testimonium rei sigilla famosorum virorum Lipoldi senioris de Ossiek et Lipoldi junioris de Ossiek et domini Wenceslai ple- bani ecclesie in Dissina presentibus sunt appensa. Datum anno domini millessimo CCC°. nonagesimo septimo, feria secunda ante Assumpcionem sancte Marie. Orig. perg. v museu plzeň, pečeti chybi. Na rubu: Litera de Disina Johannis dicti Pinterz. 187. 1397. 27. listopadu. Obec m. Stříbra vypůjčila si od Mikuláše Strachoty, městského pí- saře v Plzni, 20 kop gr. a zavazují se za to jemu ročně 2 kopy platiti. Nos Jaxo iudex in Misa, Cunlinus pro tunc magister ciuium, Ffrana Litlini, Vlricus pannifex, Sezema de Zachlum, Henzlinus Pinter, Martinus Collodyei, Haynlinus faber, Cunradus balistarius, Mathias carnifex, Nicolaus Perusslini, Jessco Brzissco, Heinslinus Mollitoris, iurati consules pleni consilii totaque vniuersitas ciuium Mise ciuitatis, coram vniuersis et singulis presentibus et futuris, quibus hec litere lecte fuerint uel ostense, publice profitemur, quod communi nostre ciuitatis prehabito consilio grauioraque nostre vniuersitatis euitare sperantes dispendia debitorum racione diuer- sorum atque regalis berne presentis anni grauis nunc imposite nobis imminencia, duas sexagenas grossorum Pragensium census annui ab omni contribucionis onere liberi et soluti super et in ciuitate ac vniuersitate nostris iam dictis vere vendicionis tytulo, rite racionabiliterque pro viginti sexagenis grossorum Pragensium iam dictorum vendidimus, nobis ad plenum persolutis, prouido viro Nicolao dicto Strachota, notario ciuitatis Noue Pilzne et filio suo presbitero domino Wenceslao, uel qui has literas habuerit legittime de ipsius Nicolai bona voluntate. Quas duas sexagenas grossorum census iam dictas sincera fide promittimus et debemus et nostri debent successores ciuitatis predicte ciues eidem Nicolao uel do-

Strana 206
206 1397. mino Wenceslao uel verius possessori presencium singulis conti- nuis annis a data presencium diuisim, grossis tantum predictis soluendo sine intermissione sub pena subscripta censuare, videlicet per medium in festo sancti Georgii proxime incipiendo et per medium in festo sancti Galli proxime sequenti propriis nostris im- pensis ei in Noua Pilzna ipsum censum presentando. Quo non facto, quod absit, singulis ebdomadis ab eodem termino continuis, quibus dictus census ei datus non fuerit per nos uel nostros successores, debemus et nostri debent successores quatuor grossis pene irremissibilis puniri et grauari, pro quibus censu et pena non persolutis pretactus Nicolaus uel possessor presencium, ut prefertur, plenam habet auctoritatem et habere debet, quam ei presentibus conferimus et contulimus nos et nostros et quemlibet nostrum de ciuitate Misa predicta et homines nostre ciuitatis nostra- que ac omnium nostrorum hominum bona vbique locorum arre- standi, occupandi et recipiendi sine cuiuslibet iudicis strepitu et querele, donec sibi sufficiat pro censu et pena prenotatis atque pro dampnis, que percepit in arrestaciones impendendo, legando et expendendo, nemine nostrum sibi obstante. Qui quidem Nicolaus prescriptus ex nostrarum precium instancia hoc nobis admisit et indulsit, quod dum sibi uel possessori presencium viginti sexa- genas grossorum predictorum dederimus uel dederint nostri suc- cessores supersesso censu persoluto, liberi esse poterimus de censu duarum sexagenarum prescriptarum. Harum sub maiori sigillo nostre ciuitatis Mise prescripte testimonio literarum. Datum et actum anno domini millessimo trecentesimo nonagesimo septimo, proxima feria secunda post festum sancte Katherine virginis gloriose. Z nejst. knihy priv. a závětí f. B. 9. 188. [1397. Lipolt z Oseka v Horomyslicích listem tímto stvrzuje, že Jan Bu- šovec z Dýšiny od synovců svých koupil všechen jejich statek v Dý- šině za 16 kop pr. praž. Já Lipolt z Osěka seděním v Horomyslicích, vyznávám tiemto listem před každým, ktož jej vzřie neb čtúc vslyšie, že Jan řečený

Strana 207
1398. 207 Bušovec z Dýšiny, kúpil jest zbožie u synovcóv svých, to jest u Jana a u Tómy, u synóv Vachkových, i u mateřě jich milý řečené, to všěcko zbožie, což sú tu v Dyšině ti sirotci držěli, za šestnadsct kop grošóv sřiebrných rázu pražského, a toho sú byli smlúvce Přib z Dýšiny a Jan z Kyšic kostelník a Skur rychtář z Dyšiny, ten byl ubrman s těmi lidmi svrchupsanými; ti sú uhodli Janovi Bu- šovci dáti i zaplatiti z tého zbožie ze všěho movitého i nemovi- tého šestnadsct kop grošóv těm sirotkóm svrchupsaným. A to což sú vbrmanové vyřekli, to jest všěcko Jan Bušovec zaplatil úplně před panem Lipoltem a přěd kmety a konšěly jeho tudíc z Dýšiny. A když jest Jan Bušovec ostatečně dvě kopě dával, ty jest dal před Jakubem a přěd Jírú z Tymákova. Na svědomie této smlúvy já Lipolt svrchupsaný svú sem pečet přivěsil svú dobrú volí, že mi jest to svědomo, že sě to přede mnú dálo. Listina pergamenová v museu plzeňském se zachovalou pečeti. Na rubu: Smlouva soukromá Dejšina bez roku N. 415. Pečeť na proužku, uprostřed třírohý štít rozdělený, horní polovice vystupující. Opis: (S). Lipoldi (de) Ossek. 189. 1398. 13. ledna. Nový Plzeň. Racek z Švamberka na Bušovicích, prodává svým lidem v Bušovi- cích 10 zemí právem zákupným. Vypisují se roční platy z jedné země, robota, dávky o sv. Havle, o vánocích a pak mnoholi berně z jedné země. In nomine domini amen. Cum gesta presencium perpetuis duratura temporibus a memoria futurorum labuntur hominum, nisi scripti testimonio roborentur, igitur ego Raczko de Swanberg, residens in Bussowicz, coram vniuersis et singulis, quibus hee littere lecte peruenerint uel ostense, publice recognosco, quod cupiens michi et meis successoribus hominibusque meis censualibus ibidem in Bussowicz residentibus, presentibus subscriptis et here- dibus et successoribus ipsorum condicionem facere meliorem, decem terras agrorum meorum censualium, cum omnibus ad ipsas spectantibus ibidem in Bussowicz, ipsis jure emphiteotico proprie v zákup uel purkrecht, vendidi, resignaui, contuli et presentibus

Strana 208
08 1398. confero et resigno perpetuis temporibus ad habendum, tenendum, fruendum, possidendum, vendendum, exponendum et dandum et de ipsis faciendum id, quod eorum cuilibet placuerit facere de sua terra sibi asscripta, sub condicionibus tamen hic conscriptis possidendas et tenendas videlicet, quorum isti sex Jan dictus Kurzie, Mathias Nowak, Simon, Petrus Krupa, Procopius dictus Proxin et Jaroslaw dictus Hrziedel habent per vnam terram, quorum quilibet debet et sui heredes et successores debent michi et meis successoribus singulis continuis annis perpetuis temporibus per vnam sexagenam grossorum Pragensium soluere diuisim, videlicet per medium in festo sancti Georii proxime incipiendo et per me- dium in festo sancti Galli proxime sequenti et debent nomine robote per sex dies laborare et semper in festo sancti Galli per octo pullos dare et in festo nativitatis Christi semper pro albo pane dare per medium grossum et occurrente regia berna terre Bohemie generali dare debent per sedecim grossos. Item Symonek habet hereditatem subsidum, de qua soluere debet annuatim vi- ginti grossos diuisim per medium in festo sancti Georii et per medium in festo sancti Galli et non magis et currente berna terre regia generali, si bernam dare debuerit jure subsidum det, si non liber erit. Item Hrzek, Martinus Babyk et Mathias filius Kurzate habent per vnam terram et quilibet eorum et successorum eorum debet michi et meis successoribus annuatim soluere per septua- ginta duos grossos diuisim per medium in festo Georii et per medium in festo sancti Galli et robotam facere per octo dies et in festo sancti Galli semper per octo pullos et in festo natiuitatis Christi pro albo pane per medium grossum et in pascha domini per triginta oua et bernam regiam generalem terre currentem dabunt, prout dare debent sex homines suprascripti. Item Wencez- laus Nowak habet mediam terram, de qua ipse et sui successores dare debent michi et meis successoribus annuatim semper triginta sex grossos diuisim per medium in festo sancti Georii et per medium in festo sancti Galli et robotam facere per quatuor dies et in festo sancti Galli semper dare per quatuor pullos et in natiuitate Christi pro albo pane tres halenses et in pascha quindecim oua et berna terre generali currente octo grossos. Item idem Wencezlaus Nowak iterum habet mediam terram, de qua ipse et successores sui soluere debent annuatim michi et suc- cessoribus meis triginta grossos diuisim per medium in festo sancti Georii et per medium in festo sancti Galli et robotam facere per tres dies et in festo sancti Galli semper dare quatuor pullos et

Strana 209
1398. 209 in festo natiuitatis Christi pro albo pane tres hallenses et de berna regia terre generali octo grossos. Item prenominatis omnibus meis censualibus et eorum successoribus incolis ville Bussovicz prenominate contuli et presentibus concedo plenam libertatem pecora et pecudes eorum pascendi per omnes campos et agros meorum allodiorum et generaliter per omnes campos omnium pre- scriptorum meorum censualium in simul, ubi pascua fuerint et nutriendi sine meis et aliorum omnium hominum sine dampnis; siluas autem omnes meas ipsis prohibeo, ne pascant in ipsis nec aliquid accionis siue vtilitatis habeant in eisdem absque meo con- sensu et meorum successorum. Item omnes incole ville Bussowicz prenominate in omnibus judiciariis causis ipsorum frui et potiri debent jure ciuium ciuitatis Noue Pylsne per appelaciones ad eorum consilium deuolvendo. In cuius rei testimonium et omnium prescriptorum meum proprium sigillum de mandato meo presen- tibus est appensum, ad maius autem testimonium et noticiam cla- riorem nobiles viri domini Otyko senior de Chrast, Lyppoldus senior de Ossiek et Johannes dictus Zid de Wetla, residens in Brziezina, testes in premissis, meorum intimarum hominumque meorum omnium prescriptorum precum ad instanciam eciam sigilla ipsorum propria presentibus appenderunt. Datum et actum in Nova Pylsna in octava epiphanie Domini, anno natiuitatis eiusdem millesimo trecentesimo nonagesimo octauo. Listina pergamenová v musou plzeňském, pečeti chybi. Nov. sign. N. 411. 190. 1398. 30. května. Oldřich z Letkova prodal roční plat 41/2 kopy v Lobzích a 2 kopy platu z řeky tamtéž za 63 kopy gr. Václavovi z Nov. Plzně. Vlricus de Ledkowa protestatus est coram beneficiariis Pra- gensibus, quod hereditatem suam in Lobziech mediam quintam sexagenam grossorum census cum curiis rusticalibus et in flumine duas sexagenas gross. census cum piscacionibus, cum agris, pratis, lucis, montibus, vallibus et omni libertate etc. ac toto quidquid ibi habet, nichil sibi ibidem reseruando, vendidit Wenceslao de Noua- 14

Strana 210
210 1399. plzna et suis heredibus pro sexaginta sexagenis gross. et tribus sexagenis gross. et fassus est, se easdem pecunias ab eo plene percepisse et ei de dicta hereditate hereditarie condescendit; dis- brigare debet ipsemet vendens et fideiussit et cum eo Beness de Eypowicz et Wilem de Trubecz, omnes in solidum ab omni ho- mine, jure et specialiter a dotibus et orphanis, ut juris est terre, quod si non disbrigaret, tunc Pragenses beneficiarii debent se intro- mittere, ut in forma. Actum a. d. MCCC. nonagesimo octauo fer. V. quatuor temporum Pentecostes. Desky dvorské N. 15. f. 193. 191. 1399. 2. června. Jan Slanec, měšť. plzeňský, dává všechen statek manželce své Ma- rušce, z kterého však odkazuje po 1 kopě roč. platu klášterům Šerému a Černému. In nomine domini amen. Ego Johannes dictus Slanecz, ciuis ciuitatis Noue Pilzne, tenore presencium volo notum fieri vniuer- sis, quod sanus corpore, racionis compos ad plenum, sufficienti eciam et matura prehabita deliberacione presens testamentum meum, quod primo plenum debet habere vigorem me defuncto, ordinaui et disposui in hunc modum: Primo lego et dono bona mea omnia mobilia et inmobilia, qualicumque vocabulo nuncupari possent, Marussce, conthorali mee legitime, michi dilecte, ut ipsa eadem bona in toto possideat pacifice et quiete cuiuscunque im- pedimento proculmoto. In extremis vero suis uel quandocunque eidem placuerit post meam mortem ipsa bona legare, ordinare et disponere, poterit secundum omnem suam voluntatem nullo penitus obstante, hiis tamen ordinacionibus atque legacionibus, que secuntur, plene et integre obseruatis: Primo scilicet dono vnam sexagenam grossorum census annui perpetui ad claustrum Griseum fratribus et conuentui, ut idem census singulis annis diuisim persoluatur, scilicet in festo sancti Galli, quod me de- functo proxime venerit, per medium et in festo sancti Georgii per medium et sic deinceps perpetue singulis annis pro salutari remedio anime mee meorum quoque omnium antecessorum per Marusscam antedictam, quamdiu vixerit, exponatur, vt mei meorum

Strana 211
1399. 211 quoque antecessorum ibidem per fratres, in quibuslibet quatuor temporibus cuiuslibet anni consuetis aniuersariis memoria perpetua habeatur. Si vero remissi fuerint in talibus aniuersariis peragendis, ex tunc talis census per possidentem presencia conuerti potest et distribui in alia opera pietatis. Que sexagena census antedicti percipi debet et exponi de hereditate mea alias nywa, que quon- dam Ziebre esse dinoscebatur; item volo, quod post mortem Marusce ipsa hereditas primo dicta ad nepotem presentem, uel fuerint in futurum, pueros Martini, nati mei dilecti, deriuetur, pleno iure, a quibus ipse non debebit alienare eand em aliquo modo ; si vero pueros non habuerit aliquos, ex tunc ad ipsum Martinum talis hereditas debet spectare, censu tamen vnius sexa- gene ad claustrum, de quo prescribitur, semper saluo; i tem dono vnam sexagenam grossorum census annui et perpetui ad Nigrum clau- strum fratribus, ut eciam mei meorumque antecessorum [memoria] ani- uersariis consuetis omni anno singulis quatuor temporibus habeatur ; si vero in hiis remissi fuerint, potest distribui et conuerti in alia opera pietatis; qui census percipi debet de prato meo, quod ha- bere dinoscor, in Dobrzano et exponi in terminis, qui superius pro claustro Griseo sunt expressi. Quandocunque vero, Martinus filius meus predictus, duas sexagenas grossorum census annui perpetui in bonis predicte ciuitatis pro aniuersariis supratactis comparabit et more consueto firmauerit, ex tunc pratum meum in Dobrzano, de quo dictum est, ad ipsum Martinum et suos heredes et successores pertinere debet pleno iure et sibi liberum erit, vna cum hereditate nywa superius expressa, que eciam suis pueris, nepotibus meis, ab omni censu libera permanebit, omni contra- diccione remota; item volo et specialiter exprimo, quod Marussca sepedicta conthoralis mea, bona mea omnia post mortem meam pacifice possideat neque per Martinum, filium meum antedictum, neque per quemcunque alium impediatur verbo uel facto, sed si in aliquibus voluntarium voluerit habere refugium, ad filium meum prefatum, tunc sibi preesse debet consiliis et auxiliis oportunis, veluti de ipso confidenciam gero singularem. In quorum euidens testimonium sigilla prudentum virorum Heinrici iudicis, Johanco- nis de Tyn, pro tunc magistri ciuium, et Johannis Fogel, consulum iuratorum ciuium ciuitatis prefate ad preces meas presentibus sunt appensa. Datum et actum anno domini millesimo trecentesimo nona- gesimo nono, feria secunda post festum Corporis Cristi proxima. Z nejst. knihy priv. a závětí f. B. 11. 14*

Strana 212
212 1400. 192. 1400. 8. března. Provincial ř. něm. Albert z Dubé presentoval za faráře do Nov. Plzně br. Mikuláše, když předešlý farář br. Mikuláš zemřel. Emler, Libri confirm., 1. VI. 17. 193. 1400. 30. dubna. Markvard z Buksic prodal 72 groše roč. platu v Lobzích za 15 kop Václavovi z Nov. Plzně. Marquardus de Bukssicz protestatus est coram beneficiariis Pragensibus, quod hereditatem suam in Lobzich, curiam rusticalem soluentem LXXII grossos census, cum agris et omni libertate ad ea pertinente, vendidit Wenceslao de Nouaplzna, pro quindecim sexagenis gross. integre persolutis et ei de dicta hereditate here- ditarie condescendit; disbrigare debet ipsemet vendens et cum eo fideiussit Lipoldus de Ossieka, ambo in solidum, quod si non dis- brigaret, tunc Pragenses beneficiarii ut in forma. Actum a. d. MCCCC. fer. VI. in Ostensione reliquiarum. Desky dvorské N. 15. f. 195. 194. 1400. 19. května. Kněz Pecold z Nov. Plzně ustanoven za faráře do Sluštic. Emler, Libri confirm., 1. VI. 21.

Strana 213
1400. 213 195. 1400. 30. června. Nový Plzeň. Václav soukenník, měšt. plz., odkazuje všechen statek svůj manželce své Dorotě a synu Petroví, do kláštera Černého pak roční plat 24 groše. Spolu ustanovuje, kdyby syn jeho Petr zemřel, mnoholi kam se dáti má. In nomine domini amen. Ego Wenceslaus pannifex, ciuis ciui- tatis Noue Pilzne, tenore presencium recognoscimus coram vni- uersis viuentibus et futuris, quod sanus mente, composque racionis mee ad plenum, sufficienti prehabita deliberacione presens testa- mentum meum de omnibus meis bonis mobilibus et ynmobilibus michi a deo colatis, ne de hiis inter posteros meos et amicos aliqua litis et controuersie possit oriri materia me defuncto, condo et facio, per omnia hoc modo : Volo primo, vt Dorothea, contho- ralis mea dilecta, potens hospita sit domus mee, vtilitates eiusdem tollendo ipsamque de talibus emendando et reformando easque vtilitates inponendo et exponendo, veluti placuerit sue voluntati, nulli de talibus redditura racionem ; de victu eciam et amictu con- gruenti Petro, filio nostro carissimo, prouidendo et tractando ipsum veluti mater fauorosa. Eciam dono viginti quatuor grossos census annui perpetui conuentui fratrum Nigri monasterii distribuendos per ipsam Dorotheam de bonis meis mobilibus hoc modo, scilicet in vigilia Pasche post mortem meam proxima incipiendo sex grossos, in vigilia Penthecostes sex grossos, in vigilia sancti Wen- ceslai sex grossos et in vigilia natiuitatis Cristi sex grossos tunc et quolibet anno perpetue. Et hec supradicta habeat et regat, quamdiu non mutauerit sedem vidualem, quandocunque autem alium superduxerit maritum, ex tunc ita fieri volo, ut sequitur, quod domus mea et tentorium pannorum Petro antedicto, nato meo, maneant et sibi Dorothee datis omnibus bonis meis mobi- libus, exceptis tamen armis meis, ab ipso filio meo per subscriptos commissarios meos volo, quod separetur, ita tamen, quod pretacti XXIV grossi census perpetui comparentur de bonis meis mobi- libus ipsam concernentibus et non de domo mea, ut predixi. Item volo, si ipsa Dorothea vidua existens decesserit ab hac luce, tunc omnia supradicta mobilia ad eam pertinencia, legare quod valeat, cuicunque voluerit sine cuiuslibet impedimento, et de ipso filio meo etate matura carente, commissarii se intromittant et regant

Strana 214
214 1400. eum, veluti de ipsis specialiter confido. Item si filius meus more- retur, carens debita etate annorum, ex tunc ita disposui et ordi- naui, ut commissarii domo mea vendita et tentorio dent primo Michaeli, nato Wanconis, quinque sexagenas grossorum paratas; item quinque sexagenas grossorum ad structuram ecclesie nostre parrochialis paratas ; item viginti sexagenas grossorum pro pictancia fratribus Nigri monasterii paratas; item eisdem fratribus decem sexagenas grossorum pro structura monasterii eorum paratas; insuper omnia alia, que supermanserint, pro domo sepedicta et tentoriis venditis post donaciones meas antesignatas volo, ut com- missarii mei inter proximos meos afines distribuant et assignent. Ceterum ita rogaui, ut commissarii mei omnia ea, in quibus michi homines obligantur, plenaria potestate exquirant,sed talia exquisita et percepta, quod reponant ad manus coniugis mee, vidue antedicte, cum tali summa, ut ipsa agat et disponat, veluti sibi melius videbitur expedire. Super quibus omnibus prenotatis constitui commissarios tutores et executores speciales viros providos Martinum pannificem, fratrem michi dilectum, et Paulum Wageczko, ciues ciuitatis pre- dicte, ut ipsi exequerentur presencia, veluti de eis confidenciam gero pre aliis singularem cum potestate omnimoda substituendi alium uel alios in locum suum in vita uel in morte, nulli reddi- turi de presentibus aliquam racionem. In quorum omnium euidens testimonium et robur valiturum perpetue sigilla prudentum vi- rorum Henrici iudicis, Nicolai Slanecz et Martini Rudolti ad in- stantem peticionem meam presentibus sunt appensa. Datum et actum Noue Pilzne anno domini milesimo quadringentesimo, feria quarta in festo sancti Pauli apostoli gloriosi. Z nejst. knihy priv. a závětí f. B. 12. 196. 1400. 1. září. Václav Šilhavec řezník, měšt. plz., odkazuje ze statku svého 6 kop roč. platu na zřízení kaplanství ve farním kostele a vše ostatní pak manželce své Dorotě. In nomine domini amen. Nos Heinricus iudex, Nicolaus Slanecz et Johannes Fogel, iurati scabini ciues ciuitatis Noue

Strana 215
1400. 215 Pilzne, tenore presencium volumus notum fieri vniuersis testifican- tes, quod prouidus vir Wenceslaus carnifex, dictus Ssilhawecz, compos racionis sue ad plenum sufficientique prehabita delibera- cione nobis petitorie vocatis, presens testamentum suum de omni- bus bonis suis mobilibus et inmobilibus condidit hoc modo : Primo voluit ita fieri, ut post suam mortem domo sua, quam inhabitat, vendita, sex sexagene census grossorum perpetui pro sexaginta sexagenis per subnotatos commissarios suos comparentur et fundata eadem cappellania in parrochia ciuitatis nostre cappellanum re- cipiant ad eandem, qui ipsis placuerit et expedire videbitur, cum potestate plenaria constituendi et substituendi alium cappellanum, quandocunque eorum placuerit voluntati; item ordinauit et donauit alia omnia bona sua, qualicunque vocabulo nuncupata, Dorothee conthorali sue dilecte, cum creditis suis omnibus, quibus perceptis et aquisitis, eciam debita ut persoluat de talibus, in quibus ipse dinoscitur obligari, hoc tamen excepto, quod ipsa Dorothea, quam- diu vixerit, maccellum carnium suum pacifice possideat, cuicunque placuerit, conueniendo hoc idem et vtilitates procurando iuxta libitum sue voluntatis, nulli redditura de talibus racionem, sed cumque decesserit, tunc ipsum maccellum eciam debet ad cap- pellaniam pretactam fundari et deriuari pleno iure. Resultancia vero omnia vltra predictam summam et maccellum ipsa Dorothea legare et donare poterit, cuicunque voluerit viuens uel in suis extremis, cuiuslibet sine impedimento. Super quibus omnibus pre- scriptis constituit commissarios suos plenarie potestatis viros pro- uidos Martinum Rudolt et Laurencium carnificem, conciues suos, volens ut omnia, que in presentibus fecerint, ut plenarium habeant processum, et si quem contra eos aliquid mouere contingerit de presentibus contrarii verbo uel facto, iudicio spirituali uel seculari aut alio quoquo modo, quod talis controuersia nullius existat vi- goris, sed ipsi commissarii, quod iusti sint et eorum aduersarii in presentibus nullam habeant potestatem. In quorum euidens testimonium et robur valiturum perpetue sigilla nostra de certa sciencia nostra ad peticionem predicti Wenceslai presentibus sunt appensa. Datum anno domini milesimo quadringentesimo, feria quarta in festo sancti Egidii abbatis. Z nejst. knihy priv. a závětí f. B. 12.

Strana 216
216 1400. 197. 1400. 4. září. Vilém ze Zdáru odkazuje jednu kopu roč. platu v Mirošově klášteru svt. Ducha v Plzni za duše někdy Hermanna z Vlčic a syna jeho Hermanna. In nomine domini amen. Memorie hominum prouide consu- litur, dum rei negocium autentice scripture testimonio roboratur. Ideo ego Wilhelmus de Zdyar concsiencie mee et aliorum in hac parte concomissariorum meorum voluntati cupiens satisfacere, tenore presencium volo notum fieri uniuersis tam presentibus quam futuris, quod bona deliberacione prehabita, meo heredumque meorum et successorum nomine dono et resigno vnam sexagenam grossorum bonorum argenteorum, Pragensis monete, census annui, perpetui, religiosis viris dominis fratribus predicatorum ordinis, claustri sancti Spiritus in civitate Noua Pilzna, in villa Mirossow. pro animabus olym Hermanni de Wlczicz et Hermanni, quondam nati eiusdem atque omnium antecessorum eorum, a villanis sub- scriptis diuisim percipiendam hoc modo, scilicet in festo sancti Galli veniente proximo, Otyco dare debebit viginti sex grossos et in festo sancti Georgii totidem ; item Laurencius Rzessetarz ibidem censuare debet in festo Galli quatuor grossos, et in festo Georii totidem et sic deinceps quolibet anno perpetue pro ipsorum ac antecessorum suorum animabus memoriis laudabilibus et aniuer- sariis consuetis peragendis anno quolibet perpetue hoc tempore videlicet, quolibet die octauo ante quatuor tempora quelibet vigi- lias, et in crastino defunctorum missam deuote decantando, et non dato censu prescripto, per quemcunque censualium predicto- rum quocunque anno, mox ipsi fratres iam dicti eosdem censuales aut vnum ex eis remediis et viis, quibuscunque sciuerint et po- terint, conpellere debent ad soluendum, a quibus dominis fratri- bus et ego, heredes uel successores mei requisiti petitorie coope- rari promitto ad ipsum censum, de quo predicitur, a prefatis censualibus exquirendum. Vbi talis adiungitur condicio : Quando- umque ego, heredes aut successores mei antelatum censum ven- dere vellem, aut a pretactis dominis fratribus alienare, ex tunc promitto presentibus et debeo, mei quoque heredes et successores tenentur eisdem sepedictum censum in aliis bonis eque certis et valentibus demonstrare et certitudinaliter assignare veluti presen-

Strana 217
1400. 217 cia aut melius roborantes. In quorum euidenciam et robur vali- turum perpetue sigillum meum ipsum, in testimonium vero sigilla nobilium virorum, Sdenconis de Drssczka, Johannis de Rakowa et Sezeme de Bozkow, ad peticiones meas instantes presentibus sunt appensa. Datum anno domini millesimo quadringentesimo, sabbato ante festum Natiuitatis gloriosissime virginis Marie. Listina pergamenova v museu plzeňském; pečeti chybí. — Na rubu: Litera super censum in Mirossow domini Wilhelmi de Zdyar, Georgi 1/2 sex. Galli 1/2 sex. Starší sign. G. 2., novější sign. N. 273. 198. 1400. 21. prosince. Vidimus listu krále Václava IV. z r. 1391. 24. srpna na Žebráce, kterým stvrdil v doslovném znění závět měšt. plz. Tomáše Pabianka z r. 1387. d. 5. pros. In nomine domini amen. Anno natiuitatis eiusdem millesimo quadringentesimo, indiccione octaua, die vigesima prima mensis Decembris, hora vigesima prima, pontificatus etc. domini Bonifacii pape noni anno vndecimo, in Noua Pilzna in domo habitacionis honeste matrone Elizabeth, relicte quondam Zeidlini, ciuis ibidem in Noua Pilzna, in estuario inferiori seu maiori domus euisdem, in mei, notarii publici infrascripti ac testium presencia subscriptorum, constituta personaliter honesta matrona domina Anna, relicta olim Thome, dicti Pabianek, ciuis in Noua Pizna, literam confirmacionis testamenti, facti quondam per antedictum Thomam dictum Pa- bianek, dum adhuc viueret et sanus corpore et compos racionis existeret coram magistro ciuium et iuratis ciuitatis Noue Pilzne predicte per serenissimum principem ac dominum Wenceslaum, Romanorum regem semper Augustum et Boemie regem, in perga- meno scriptam, sigillo majestatis ipsius rotundo de cera alba com- muni in filis nigri et flauei coloris pendenti sigillatam, in quo quidem sigillo quedam ymago regalibus induta in manu dextra sceptrum, in sinistra vero pomum cum cruce banilans iuxta ci- boria quasi sedere videbatur, In cuius quidem ymaginis parte dextra quidam clipeus paruus expressus erat, et in eodem clipeo aquilla alis quasi ad volandum extensis expressa uidebatur, in

Strana 218
218 1400. parte vero sinistra eiusdem ymaginis alter clipeus similiter paruus et in eodem similitudo leunculi cum duabus caudis erat expressa, litere vero circumferenciales tales erant: Wenceslaus, dei gracia Romanorum rex semper Augustus et Boemie rex. In dorso vero eius- dem sigilli erat quoddam sigillum paruum rotundum de cera rubea albe cere communi predicte inpressum, in quo quidem paruo sigillo due aues ad modum aquillarum dorsis quasi ad invicem compacte ex vna parte vna ala, ex altera parte altera ala erant quasi ad volandum protense duobus pedibus aquilinis deorsum iuxta vnam caudam aquillinam solummodo huic et huic distense appa- rebant, in medio vero earum auium quasi in dorsis predictis similitudo leunculi cum duabus caudulis erat expressa, litere vero circum- ferenciales nulle erant, non rasam, non cancellatam, non viciatam nec in aliqua sui parte corruptam, sed omni prorsus uicio et su- spicione carentem ostendit, exhibuit et produxit ac legi voce in- tellegibili coram infrascriptis testibus procurauit peciitque ean- dem literam per me Johannem, notarium publicum subscriptum transsumi et exemplari et in formam publici instrumenti redigi, ne ipsa aut ipsius copia casu fortuito deperdatur, volens eciam ex hoc sibi precauere de periculo, si quod ob defectum seu absenciam eiusdem litere sibi contingere possit quomodolibet in futurum. Ego quidem .. notarius publicus subscriptus huiusmodi literam vidi et diligenter conspexi una cum infrascriptis testibus et non inueni, quod fuisset in aliqua ipsius parte viciata uel suspecta, ideo ipsam in hanc publicam formam duxi redigendam et trans- sumendam. Cuius quidem litere tenor per ordinem de verbo ad verbum sequitur et est talis: [Následuje doslovné znění listu kr. Václava ze dne 24. srpna 1391. v Žebráce, viz číslo 161.] De quibus omnibus et singulis suprascripta Anna relicta peciit sibi confici per me, notarium publicum subscriptum unum uel plura publicum instrumentum seu publica instrumenta. Acta sunt hec anno, indiccione, die, mense, hora, pontificatu et loco, quibus supra, presentibus honorabili viro domino Nicolao, decano Pilznensi, et plebano ecclesie in Litycz, dicto Romanus, et religioso viro domino Johancone, crucifero de domo Theutunica, necnon discretis viris domino Petro de Harauicz, tunc predicatore Boemorum ibidem in Noua Pilzna, et domino Francisco de Tachowia, filiorum Thome pie memorie, dicti Pabianek, predictorum, ac domino Johanne de Rokyczano, dicto Aneta, presbitero Pragensis diocesis, testibus fidedignis ad premissa vocatis specialiter et rogatis. Ac ego Jo- hannes, natus quondam Duchoncii de Sepekow, clericus Pragensis

Strana 219
1401. 219 diocesis, publicus, imperiali auctoritate notarius, prescripte litere exhibicioni, produccioni et ostensioni omnibus aliis et singulis pre- missis, dum sic, ut premittitur, fierent et agerent, vna cum pre- notatis testibus presens interfui eaque omnia et singula sic fieri uidi et audiui manuque mea propria conscripsi et in hanc publi- cam formam redegi, facta tamen prius per me descripta litera originali ad quandam copiam et de illa copia ad presens transsum- ptum seu publicum instrumentum collacione et auscultacione dili- genti et quia ea de verbo ad verbum concordare inveni nil ad- dendo uel minuendo, quod viciet sensum aut mutet intellectum, ideo me hic manu propria subscripsi signoque et nomine meis solitis et consuetis consignaui. Z nejst. knihy priv. a závětí f. B. 18. 199. 1401. 24. května. Petr Snorl, sedlář, měšt. plz., odkazuje manželce své Bětce dům a všechen jiný statek, aby ho užívala, dokud by se nevdala; pakli by se provdala, tedy jí má dáno býti 12 kop gr. a vše ostatní má se obrátiti na zřízení kaplanství. In nomine domini amen. Nos Heinricus iudex, Laurencius carnifex et Syma pannifex, iurati scabini ciues ciuitatis Noue Pilzne, tenore presencium recognoscimus uniuersis et singulis testificantes, quod providus uir Petrus Snorl sellator, conciuis noster, bona ra- cione perfruendo, animo deliberato, beniuole nobis vocatis in te- stimonium et rogatis specialiter presens testamentum suum de suis omnibus bonis mobilibus et immobilibus coram nobis condidit in hunc modum, videlicet domum suam cum area, quam inhabitauit cum aliis omnibus bonis suis legauit Bietcze, conthorali ipsius le- gitime habitandi in eadem et vtilitates in ipsa procurandi iuxta om- nem voluntatem suam, tamquam in propria et non aliena. Que si alium duxerit maritum, ex tunc a domo sua datis ei XII sexa- genis grossorum dotalicii sui per subscriptos commissarios debebit remoueri et ipsa domus ad capellaniam, veluti dicitur, debebit or- dinari. Post cuius Bietce obitum uel si ipsa, prius voluerit, pres- cripta domus uel census comparati pro eadem pro cappellano vi-

Strana 220
220 1402. delicet domino Wenceslao, quondam Cabeleczonis nato, si se ho- nesto et morigerato modo tenuerit et conseruauerit, ante omnes siue pre omnibus aliis debebit exponi, nec remoueri debebit ad uite tempora ab eadem, nisi precesserit causa legittima remocio- nis eius ab ipsa cappellania, veluti prefertur. Decedente vero pre- tacto domino Wenceslao, ex tunc subscripti tutores recipiant in cappellanum, quicunque ipsis placuerit recipi sub modo et forma destituendi et instituendi alium, quandocunque ipsorum placuerit voluntati, veluti alii cappellani nostre ciuitatis solent teneri. Ad- iungitur quoque, quod ipsa Bietka, quamdiu vixerit, vnum aniuer- sarium peragat in nostra parrochiali ecclesia singulis annis pro anima Petri mariti sui antedicti. Super quibus omnibus premissis constituit suos commissarios et tutores, viros discretos Paulum Cunssonis et Procopium Johlini, conciues nostros, data eisdem omnimoda et plenaria potestate super omnibus premissis, ut ipsi in presentibus totalem potestatem habeant, nulli aliquando spiri- tuali uel seculari, amico uel cuicunque reddituri aliquam racionem, ymo si aliquis eosdem commissarios de aliquibus monuerit uel quocunque modo inquietare voluerit, quod talia omnia nullius exi- stant vigoris uel momenti. Vt autem hec omnia robur perpetue fir- mitatis obtineant, sigilla nostra propria de certa sciencia nostra ad peticionem prenotati Petri presentibus sunt appensa. Datum anno domini millesimo quadringentesimo primo, feria III. post festum Penthecostis proxima. Z nejst. knihy priv. a závětí f. B. 11. 200. 1402. 29. září. V Nov. Plzni. Jícha, vdova po Jiříkovi Hlubovi z Ujezda pozůstalá, odkazuje 1 k. roč. platu v Dobronicích, se svolením bratra svého Sezemy z Fusperka, sed. na Bělé, tomu knězi, kterému sama list tento odevzdá a všem, kdož by budoucně list ten měli. In nomine domini amen. Quia iuxta sentenciam sacrarum scripturarum et fidem ortodoxam sancte et salubris cogitacio est, pro defunctis exorare, hinc est, quod ego Gycha, relicta quondam Gyrzynkonis dicti Hlub de Vjezd, propter nimietatem meorum

Strana 221
1402. 221 facinorum metu mortis eterne et penarum frequentisisme stimulata, ex inspiracione et instinctu sancti spiritus, quo filii dei aguntur, proposui in animo meo pro remedio anime mee et mariti mei supradicti ac salute carorum meorum cum matura deliberacione consilio, assensu et consensu dilecti fratris mei Sezeme de Fuss- perk, tunc in Byela residentis, prehabitis, dare et donare vnam sexagenam grossorum argenteorum, Pragensis monete, census per- petui, in villa Dobronycz super rustico et incola nomine Vech, lego, do et dono secundum libitum et uoluntatem meam honesto presbitero religioso uel seculari, cui possessionem dedero plena- riam et jus, cum ex hac uita migrabo, concedo harum serie lite- rarum. Qui quidem census debet eidem persolui, media sexagena in festo sancti Georgii et media in festo sancti Galli, ut eandem conuertat in usus suos proprios, quos sibi nouerit fore bonos et utiliores. Idem uero presbiter, qui huius litere possessor fuerit pro- tempore, singulis annis continuando tenebitur et debet legere pro remedio anime mee ac pretacti mariti mei nec non carorum meo- rum triginta missas pro defunctis ac eciam iugiter in oracionibus suis animarum nostrarum habere memoriam. Si autem, quod absit, prefatus rusticus et incola aut heredes uel sui successores bonorum prenotatorum quouis modo dare et soluere negligerent predictum censum in terminis prenotatis, presbiter, possessor litere, potest et poterit eum uel eos, res seu personam uel personas, heredes aut suos successores arestare, inpignorare et occupare auxilio juris canonici aut secularis, quousque plene et ex integre eidem litere possessori fuerit persolutum, uolentes quod pro huius- modi arestacione, inpignoracione et occupacione presbiter, litere possessor, sustineat quoduis dampnum, sed sepefatus censualis aut sui heredes uel successores. Quicunque ergo presentem literam habuerit de bona mea uoluntate ac eciam presbiteri, litere posses- soris, huic jus conpetit premissorum. In quorum omnium pre- scriptorum robur et firmamentum sigillum meum nec non pro testimonio perpetuo sigilla domini Brzyenkonis de Frusteyn et domini Sezeme dicti Bolokowecz ac domini Sezeme de Wrtba iunioris sunt presentibus appensa. Datum anno domini millesimo quadringentesimo secundo in Noua Pylzna, in die sanctorum Angelorum. List perg. v museu plz., pečeti chybi. Na rubu pospod levého okraje jinou rukou: „Litera domine Gyche super 1 sexagenam cen- sus .......qui est diuisim media sexfagena] Georgii et 1/2 sex agena

Strana 222
222 1402. — Uprostřed jinou pozdější rukou: „Super Dobronycz“, pod Galli“. tím sign. O. 2., níže při okraji: Censual Blacho. — Nov. sign. N. 443. — Dle starší signatury, která jest psána touž rukou a tímž spů- sobem, jako listiny kláštera dominikánského, lze souditi, že listina tato též při klášteře tom byla chována. 201. 1402. 27. října. Jan z Švamberga sstoupil plat roční 74 kop gr., který měl na městě N. Plzni, uroz. Stupkovi z Švamberka. Já Jan z Švamberka, vyznávám tiemto listem před každým člověkem, že mým kázáním i prosbú dobrotivú na tom jsem ostal s konšely i se vší obcí města Nového Plzně, aby ten rok, kterýž mi to město platí na všaké léto, totiž čtyři a sedmdesáte kop grošuov rozdielně na svatý Jiří a na svatý Havel, ten ýrok aby placen byl a dáván dobře vrozenému muži Stupkovi z Švamberka anebo tomu, kdož by tento list jměl s jeho dobrú volí tak dlúho a nic dále ani co viece aby vzal, než jakož ten list svědčí, ješto jej má od nás Stupek napřed jmenovaný s našimi vysutými pečetmi s svědomím Hynka z Chřínova a s jinými, jichž pečeti při tom listu visie; protož slibuji za se i za své všecky budúcie i přátely, že oni konšelé i obec všecka města dřieve řečeného o to vydá- vanie těchto vrokuov, jakož se dřieve píše, ote mne i od mých budúcích nebudú upomínáni, než všech nesnází prázdni býti mají o tuto věc ýplně, jakobykoli mně ten ýrok vlastní v mú ruku i moc dávali. I také aby tento zápis a slib peven ostal a beze všeho porušenie, svú jsem vlastní pečet s svým dobrým vědomím a volí k tomuto listu přivěsiti kázal a pro lepšie svědomie dobře vrození lidé Hynek z Chřínova napředpsaný, Martin z Tlucné a Jan z Caltova řečený Balile, své jsú vlastnie pečeti ku mé prosbě k tomuto listu přivěsili, jenž jest dán v pátek na vigilii svatých Šimonišem (sic) a Judú apoštolóv léta tisícého čtyřstého druhého. Z pozdějšího opisu zachovaného v nejst. knize priv. a závětí f. B. 13., srj. čís. 97.

Strana 223
1402—1403. 223 202. 1402. 24. listopadu. Farář br. Mikuláš vzdal se místa svého v Nov. Plzni a se svole- ním provinciala řádu něm. br. Oldřicha z Ústí nad Lužnicí usta- noven za faráře br. Mikuláš. Uvodcem byl farář v Liticích. Emler, Libri confirm., 1. VI. 82. 203. 1402. 15. prosince. Za prvního kazatele při chrámě svt. Víta v Praze po Mikuláši z Rakovníka, jenž se místa toho byl vzdal, presentován od uroz. pí. Kateřiny, pozůstalé po Kunatovi Kapléři ze Sulevic, kněz Petr, dosud kazatel v Nov. Plzni. Emler, Libri conf., 1. VI. 83. 204. 1403. 21. prosince. Anna, manželka někdy Stýskalova, odkazuje 1 k. platu roč. do farního kostela v Plzni, dceři své Dorotě 70 kop; všechen ostatní statek dává druhému muži svému Matěji sladovníku. In nomine domini amen. Nos Leopoldus judex, Jacubco Je- senický, pro tunc magister ciuium et Syma panifex, jurati scabini ciues Noue Pilzne, tenore presencium publice recognoscimus testi- ficantes, quod honesta mulier Anna, quondam Styskalonis, pro tunc vero Mathie braseatoris conthoralis, compos ad plenum racionis sue, nobis rogatis in testimonium, presens vltimum de bonis suis condidit testamentum. Primo delegauit vnam sexagenam census perpetui comparandam pro decem sexagenis et dandam quolibet anno conuentui et plebano parochialis ecclesie nostre ciuitatis, qui tunc fuerit et hoc diuisim, vidilicet quibuslibet quatuor

Strana 224
224 1403. temporibus nunc incipiendo in proximis per quindecim gros- sos, ut eo tempore anniversarium [cum] vigiliis et in crastino missa defunctorum cantata pro Anna ipsius Styskalonis et Anne atque omnium predecessorum eorum peragatur; et mandauit, ut Dorothee, nate eius cum Styskalone progenite, Mathias iam fatus septuaginta sexagenas grossorum donet, quarum pars possidetur in literis confectis desuper et pars residua possidetur in parata pecunia per ipsum Mathiam et hoc cum ipsa Dorothea peruenerit ad annorum suorum maturam etatem. Si vero sine etate debita annorum decesserit, ex tunc due sexagene census perpetui pro- viginti sexagenis grossorum comparate in subsidium alicui virtuoso et honesto presbitero uel pluribus cui uel quibus ipsi Mathias et Paulus Albus pannifex uel cui subcommiserint in vita uel in morte dare voluerint, exponant pro salute animarum Styskalonis et Anne ac ipsorum omnium antecessorum. Quinquaginta vero sexagene residue ad Georium, filium ipsius Mathie cum antelata Anna pro- creatum, deriuentur pleno jure. Si autem ipse Georius carens etate matura migrauerit, ex tunc super talibus quinquaginta sexagenis grossorum additis prioribus duabus sexagenis census capellania in nostra parochia antescripta per iam scriptos commissarios, videlicet Mathiam et Paulum Album fundetur, presentantes eandem et alienantes ab eadem, quem ibidem voluerint habere pro capellano, quandocunque et quocies ipsis videbitur expe- dire. Alia vero omnia prefatus Mathias, videlicet domum et omnia mobilia et ymobilia bona pro voluntate sua tamquam propria, exponat nullius impedimento obstante. Super quibus omnibus premissis pretacta Anna constituit potentes rectores Mathiam, ma- ritum suum, et Paulum Album prescriptos, cum potestate plena- ria substituendi alium seu alios in vita uel in morte. In quorum testimonium euidens sigilla nostra propria ad peticionem iam dicte Anne presentibus sunt appensa. Datum feria'sexta ante Natiuitatem domini, anno eiusdem millesimo quadringentesimo tercio. Listina perg. v zem. čes. museu v Praze. [Na rubu připsáno jinou rukou]: Census istius litere est transmutatus in literam judeorum, in qua litera pendit sigillum maius. Tři visuté pečeti na proužcích. 1. Štít dole oblý rozdělený na horní vyšší a spodní nižší polovici. Opis: S. Leopoldi. 2. Z kruhu uprostřed štítu vybíhají na stopkách tři srdce (lístky) dvě nahoru a jedno dolů. Opis: S. Jacobi de Pilzna. 3. Zna- mení neurčité, opis nezřetelný již.

Strana 225
1404. 225 205. 1404. 18. ledna. Václav Pabiánek, měšt. plz., zapisuje na domě svém Kateřině, manželce své, 250 kop gr. věna jejího. Já Václav, někdy Pabiánkuov syn, měštěnín města Nového Plzně, chtě, aby tiemto listem známo bylo přede všemi, že jsem já a dědicové moji i náměstkové poctivé Kateřině, manželce mé vlastnie, dceři Rackově ze Žlutic, spoluměštěnína mého, jménem věna a k věrným rukám jejím, Racka a Jindřicha, synuov jeho, dvě stě kop a padesáte kop dobrých, střiebrných, pražského rázu na domu mém i na jeho městišti, ješto leží na rohu podle domu Oldřicha postřiehače, a na dvoru mém i na dědictví, na lukách, na skotu, na braviech i na všech příslušenstvích k tomu dvoru, dlužni jsme a dluhem zavázáni, pod výměnkami však tuto na- psanými: Jest-li že by táž Kateřina prvé nežli já sešla s tohoto světa, tehdy tento list nemá žádné moci jmieti, ale od tohoto dluhu svoboden mám a prost býti; pakli bych já prve než napřed pověděná Kateřina umřel, tehdy ona má býti mocnú hospodyní a paní totižto domu a dvoru i všech příslušenství k tomu dvoru, dokudž by napřed psaná summa dvě stě kop a L kop nebyla též Kateřině zaplacena docela penězi hotovými bez úrazu; však ovšem práva, kteréž poctivá paní matka má milá na napředpsaném domu má mocí listu ode mne vydaného jie na jistý úrok nebo plat a také jmenovitě tyto komory do časuov svého života aby v tom domu jměla bez překážky totižto světnici, komnatu na ulici vy- stavené, v kterých nynie přebývá, a pinvici pod nimi a komnatu čeledi své podle krámu postřiehače položenú, a špížernu na dvoře domu podle stáje a kuchyni na pravé ruce na dvuor domu jdúce postavenú, kteréžto matce mé, jestliže by kto na těch jí komorách kterýmkoli obyčejem překážeti směl, jehož, bože ostřež, tehdy všecky škody, kteréž by pro takovú překážku kterak kolivěk a kde kolivěk vzala, kteráž by ona anebo komuž by poručila, na své svědomie vzieti řekla, ty já slibuji a dědicové a náměstkové moji se mnú, domu i jiných sboží mých držitelé jí, paní Anně, nebo komuž by ona poručila, hotovými penězi opraviti a nahraditi, však vždy toho přebývánie jejieho v tom domu a v komorách beze všeho úrazu a újmy, a ktož by tento list jměl s volí dobrú napřed- pověděných Kateřiny, Racka a synuov jeho, tomu právo přislušie 15

Strana 226
226 1404. všech věcí napřed pověděných. Toho na svědectvie i na potvrzenie pečeť má vlastnie a na svědomie pečeti opatrných mužuov Frány Hakéře, tehdáž miestorychtáře, Jakše Radčického a Pavla Kunšova, konšeluov přiesežných měšťan města Nového Plzně napřed řečeného, k mým snažným prosbám přivěšeny jsú k tomuto listu. Dán a stalo se v sobotu před svatú Nětiší léta božieho M°CCCC° čtvrtého. Z opisu zachovaného v Stehlíkovské knize privilegií městských f. 8 v. 206. 1404. 12. května. Kněz Pertold z Nov. Plzně, dosud vikář při kostele svt. Mikuláše na Starém městě pražském, ustanoven oltářníkem při oltáři svt. Anny a Anežky, jinak svt. Felixe a Aukta, při kostele svt. Linharta též na Star. městě pražském. Emler, Libri confirm., 1. VI. 120. 207. 1404. 9. října. Markéta Charamcová, měšt. plz., odkazuje 1 kopu platu roč. do farního kostela, 1 k. roč. pl. do Minoritského a 1 k. do Černého kláštera, za to mají pozbyti platnosti odkazy druhdy učiněné klá- šterům od Slance, manžela jejího. Martinovi synu svému dává dům s dědinami. Nos Raczko iudex, Giecha pannifex pro tunc magister civi- um, et Mathias Hintlpach, iurati scabini ciues Noue Pilzne, tenore presencium recognoscimus publice testificantes, quod honesta mulier Margaretha dicta Charamzowa, conciuis nostra, sufficienti racione perfruens, nobis rogatis in testimonium, presens testa- mentum suum de omnibus suis bonis mobilibus et inmobilibus condidit hoc modo: Primo voluit, ut vendito prato, quod foris ciuitatem nostram situm est, darentur decem sexagene grossorum parate pecunie plebano et conuentui dominorum cruciferorum par-

Strana 227
1404. 227 rochie nostre, vt ipsi emendo sibi vnam sexagenam census perpetui pro eodem censu memoriam perpetuam habeant ipsius Margar[e the ac omnium antecessorum singulis quatuor temporibus omni anno vigiliis et defunctorum missa, propriis accensis candelis, deuoto modo cantatis; et delegauit decem sexagenas grossorum parate pecunie eciam de predicto prato pro comparanda eciam vna sexa- gena census perpetui fratribus Minoribus, vt per eos fieret pre- dicto modo; ac pro Nigro monasterio mandauit fieri prefato modo. Super quibus a prenotatis conuentibus litere confici debent, quibus promittunt implere huiusmodi anniversaria et ad manus rectoris et tutoris presencium subscripti presentari. Ceterum voluit, vt census, qui per Slanczonem maritum eius prescriptum, monasteriis delegati fuerant, veluti in testamentali litera per ipsum confecta Slanczonem edocetur, plenius transeant ad nichilum, qui presentes recipientur loco illorum. Insuper domum suam, sitam inter domos Mixikonis et Ssylhawczonis ex altera parte, et hereditatem versus Lobez iacentem abque ea, que in vendicione prenotati prati re- manerent, Martino, filio suo et heredibus eius, nepotibus suis, donauit ita, quod ut ipse Martinus pueris suis viuentibus domum predictam neque hereditates non possit vendere neque aliquibus censibus inbrigare, sed quod liberam teneat pro vtilitate sua disponendo eandem et suorum heredum. Super quibus omnibus premissis constituit suos veros et legittimos commissarios ac po- tentes rectores, prudentes uiros dominos iuratos presentes et futu- ros rogando, vt ipsi amore dei et iusticie ac nepotum suorum in- tuitu presentem literam in cistam ciuitatis reponant, prout solitum est, vt si Martinus prescriptus bona antedicta dilapidare presume- ret aut aliquo modo inbrigare vellet, quod ipsi domini talibus se opponant, quousque ipsius Martini pueri ad debitam annorum non pervenerint etatem. In quorum testimonium euidens sigilla nostra propria ad peticionem iam fate Margarethe presentibus sunt ap- pensa. Datum et actum feria quinta ante Galli, anno domini mil- lesimo quadringentesimo quarto. Z nejst. knihy priv. a závětí f. B. 12. 15*

Strana 228
228 1405. 208. 1405. 5. ledna. Žebrák. Král Václav vyhlašuje nálezy panské proti nepřátelům a škůdcům zemským učiněné v posledních létech, a nařizuje purkmistru i kon- šelům, aby podporovali popravce krajské v stíhání zbojníků. Wenceslaus, dei gracia Romanorum rex semper Augustus et Boemie rex. Magistro ciuium, consulibus juratis et communitati nostre ciuitatis Pilnensis, fidelibus nostris dilectis, graciam regiam et omne bonum. Fideles dilecti: Tractantibus pridem super pro- xime preteritis quatuor temporibus nobilibus regni nostri Boemie baronibus circa tabulas terre de speciali mandato nostro ad hoc, vt in eodem regno nostro Boemie pacis stabiliatur amenitas, ju- sticia hucusque concupita debito persistat in robore et fideles nostri regnicole sub debita tranquillitate respirent, singula per ipsos ordinata, statuta et decreta, prout in presentibus scripta inferius articulatim plenius continentur, seruare promisimus et tenere solide pollicemur et horum ad maioris roboris firmitatem ac exequendam execucionem efficacem decreuimus et de facto ac realiter in et per totum regnum nostrum Boemie et vniuersos districtus ipsius justiciarios seu poprawczones nostros legitimos statuimus cum plenaria potestate, sicut id ipsum litere Majestatis nostre per nos ipsis desuper date clarius attestantur. Idcirco fide- litati vestre seriose precipimus et sub regii fauoris obtentu ex- presse mandamus omnino volentes, quatenus ad requisicionem huiusmodi justiciariorum seu poprawczonum districtus vestri, quocies opus fuerit et vos per se uel suos duxerint requirendos, ipsis ad conculcandum et reprimendum malificorum, raptorum et oppressorum dicti regni Boemie et incolarum ipsius temeritatem incolsultam vestra potencia totis nisibus asistere debeatis fideliter et astare, quod eciam iidem justiciarii et poprawczones vice reci- proca vobis facere debebunt et tenentur. Et nichilominus volumus, quod mox visis presentibus in ciuitate vestra in locis consuetis diebus forensibus voce precona proclamari publice faciatis, vt, si quispiam cuiuscunque status seu condicionis existat, huiusmodi ordinacionis statuta et decreta ac iusticie processum impedire conaretur, seu eisdem se forsan opponere presumeret, quod ex tunc sciat aduersum se tamquam maleficum et rebellem vlcione condigna acriter processurum. Secuntur ergo articuli. Barones

Strana 229
1405. 229 videlicet Brzenko de Swyhow, Boczko de Podiebrad, Zdeslaus de Sternberg, residens in Zagèczicz et Heinricus de Kossemberg, ab aliis dominis baronibus deputati, venientes ad tabulas pronun- ciauerunt inuenciones baronum factas in presencia domini Sigis- mundi, regis Vngarie, et aliorum multorum baronum, que inuen- ciones facte sunt in monasterio scti Jacobi, anno domini millesimo quadringentesimo secundo, sabato ante dominicam Oculi. [25. února 1402.] Primo že jsú páni nalezli, aby voláno bylo ve všech městech i v krajinách, aby všichni, ktož jsú přirození zemené české země, byli všichni v zemi, ktož služí proti koruně českej, o svátosti, ješto v tu dobu mělo přijíti před pány. A viece aby ižádný ne- slúžil viec ke škodě proti této zemi a koruně, ani je viece hubil; pakli-by ktož kolivěk nepřijeli k tomu času, neb jie dále hubeli aneb proti něj slúžili, tehdy aby ztratil své dědictvie i všecken svoj nápad, kterýžby kolivěk v českej koruně měl, buď u otce, u bratří, u strýcev, po dckách, neb kterak kolivěk a ty dědiny i ty nápady má král dáti a obrátiti podle panské rady jakožto odsúzené na zemské dobré; pakliby vždy služili proti koruně, anebo koruně škodili přes ten čas, tehdy každý jest odsúzen práva všeho, cti jako psanec za zemského škodcí a zloděje. Také jsú páni nalezli, že ižádný člověk v českej koruně buď pán, rytieř, panošie, města nebo člověk kteréhož kolivěk řádu, nemá přijeti ižádného takého zemského zhubcie a škodcie. Ktož by přes nález panský svrchu psaný učinil, v své tvrze a přiebytky přijal, ani má s ním obcevati, ani jemu ižadnú věcí nakládati; pakli by kto přes to přijal nebo pomahal, tehda každý ten jest odsúzen sbožie na kralevu milost, tak jakž jest svrchupsáno a práva jmieti nemá s ižádným, a má býti jakožto psanec, kdyžby popravcie toho kraje třie páni přísežní naň vysvěčili a vyznali; pakli-by se o to ti třie páni dělili, tehdy na kterúžby většie strana svědčila, na tom má ostati. Také páni nalezli, aby všecka branie mocí, všecka ná- sile, odpovědi, stráže i všecky nátisky stály a minuly v českej koruně, buď to odpovědi nebo neodpovědi; pakli by kto proti tomu učinil, tehdy jest odsúzen sbožie na králevu milost, jakož jest svrchupsáno, a žádného práva proti žádnému nemá jmieti a má býti jakožto psanec, než každý aby sebe hledali zemským právem, jakožto starý obyčej jest. Item anno domini millesimo quadringentesimo quarto na suchý dni v advent v sobotu [20. pro- since 1404] páni po plným súdě uslyševše poselstvie od králevy milosti po panu Janovi Crušině, purkrabí Praském a po Sigmun-

Strana 230
230 1405. dovi, podkomořie králevstvie českého, jednostajně nalezli a Břeněk z Švihova panský potaz vynesl. Nejprv o Žyrotíně, aby dřevní nálezové panští, ješto se dřeve stali, před se šli, a aby Žirotína bylo postúpeno od králevy milosti těm, jimž nálezy svědčie anebo komuž dále dsky svědčie. Také nalezli, aby všickni jiní nálezové panští, ješto se dřeve stali, před se šli, a aby kraleva milost ráčil zjednati svými úředníky a vladaři, aby vzdě před se šli, tak jakož jest bylo dřeve za cie[sa]ře a za jeho otce. Také nalezli, aby bylo provoláno v městech králevých a to aby podkomořie králov zjednal a kázal, aby ižádný člověk ani zeměnín, kteréhož- koli řádu, nepřijímal ani kupoval ižádných věcí válkami nebo lapkováním braných, ani zájmov a plenov pod zatracením hrdla i zbožie, a tak aby města králova přijmuc k sobě popravcie těch krajov, aby se toho uptajíce toho popravily. A ty nálezy se staly. Presencium sub regie nostre majestatis sigillo testimonio lite- rarum. Datum Mendici anno domini millesimo quadringentesimo quinto, die quinta Januarii, regnorum nostrorum anno Boemie qua- dragesimo secundo, Romanorum vero vicesimo nono. [Na chybu v pravo]: Ad mandatum domini regis W. [enceslaus] patriarcha Anth[iochensis] cancelflarius]. [Na rubu]: Registrajuit Paulus de Tost. Orig. perg. v museu plzeňském; pečeť na proužku s části odlo- mena, na líci král v majestatě, na rubu sekret dvojhlavého orla se lvem českým na prsou. Nověj. sign. N. 11. Na proužku zespod později připsáno: Na popravu. Opisy v Stehl. knize priv. měst. f. 207 a u Tan- nera. — Čelakovský, Privilegia měst pražských č. 121. — Schle- singer, Stadtbuch von Brüx. str. 64. — Palacký. Archiv český, II. 359. 363. — Pelzel, K. Wenceslaus, Urkundenbuch No. 206. 209. 1405. 7. ledna. Praha. M. Albík, životní lékař krále Václava IV., zakoupil na obci města N. Plzně roční plat 20 kop gr. za 200 kop gr. Ego magister Albicus, doctor medicine, necnon serenissimi principis et domini, domini Wenceslai, Romanorum et Boemie regis,

Strana 231
1405. 231 phisicus supremus, confiteor, me emisse viginti sexagenas grosso- rum census annui, liberi et perpetui super consulibus, communitate et omnibus bonis ciuitatis Pilznensis, ad instantes precatus dicto- rum consulum et communitatis ciuitatis Pilznensis predicte, tradidi hoc singulare priuilegium pro me et successoribus meis, vt valeant reemere dictos census viginti sexagenarum pro ducentis sexagenis, quandocunque placuerit eorum voluntati. In cuius rei testimonium sigillum meum proprium et sigilla honestorum virorum ac domi- norum consulum iuratorum Maioris ciuitatis Pragensis, videlicet domini Thome Platner et Jacobi Terkleri ad preces meas presen- tibus sunt appensa. Datum Prage feria quarta proxima post Epi- phaniam Domini, anno eiusdem millesimo quadringentesimo quinto. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. B. 13., srovnej list kr. Sig- munda z r. 1431. 16. července v Norimberce. 210. 1405. 10. listopadu. Praha. M. Albík, životní lékař krále Václava IV., zakoupil na obci m. Nov. Plzně roční plat 10 kop gr. za 100 kop gr. Ego magister Albicus, doctor medicine necnon serenissimi principis et domini, domini Wenceslai, Romanorum regis semper Augusti et Boemie regis, phisicus supremus, confiteor, me emisse decem sexagenas grossorum Pragensium census annui, liberi et perpetui super consulibus, communitate et omnibus bonis ciuitatis Pilznensis et ad instanciam precatus dictorum consulum et commu- nitatis ciuitatis Pilznensis predicte, tradidi hoc singulare priuile- gium pro me et successoribus meis, vt valeant reemere dictum censum decem sexagenarum pro centum sexagenis grossorum pre- tactorum, aut michi et successoribus meis ita liberum censum alibi emere, quandocunque eorum placuerit voluntati. In quorum euidenciam sigillum proprium, in testimonium vero sigilla pru- dentum virorum Thome torificis et Clementis lorificis, consulum iuratorum ciuium Pragensium ad preces meas presentibus sunt appensa. Datum Prage anno domini millesimo quadringentesimo quinto, in vigilia sancti Martini confes soris gloriosi.

Strana 232
232 1405. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. B. 13., srovnej list kr. Sig- munda z r. 1431. 16. července v Norimberce. 211. 1405. 22. prosince. Kněz Prokop z Nov. Plzně ustanoven farářem v Sedlišti (Starém). Emler, Libri conf., 1. VI. 168. 212. 1405. 31. prosince. Jan z Švamberka sstupuje 11 kop ročního platu na městě Plzni Vlkovi z Miletic. Já Jan z Švamberka vyznávám tiemto listem obecně všem, ktož jej vzřie anebo čtúc slyšeti budú, že kvittuji a prázny pro- púštiem ctné lidi měšťany z Nového Plzně z jedenádcti kop platu grošuov dobrých, střiebrných a pražského rázu, tak jakž na nich jmám po svém otci ot nebožce ciesařovy milosti pod jeho majestátem, a toho platu sstupuji Vlkovi z Miletic, panoši mému i jeho bu- dúcím, aby jej tak dlúho brali, dokud bych já aneb moji budúcí nedali jim sta kop a deseti kop grošóv střiebrných, rázu praž- ského, dotud slibuji jich z těch peněz neupomínati měšťanóv svrchupsaných. Tomu na svědomie přivěsil jsem svú pečeť k tomuto listu a prosil jsem urozených mužóv Petra Milkovce, strýce svého z Švamberka, Bavora z Viežky, Puoty z Blahúst, že jsú podle mne své pečeti přivěsili k tomuto listu na svědomie, ježto dán jest ten čtvrtek před novým létem, léta po buožiem narozením tisícého čtyřstého pátého. Z opisu v nejstarší knize priv. a závětí f. B. 14. zachovaného, srj. čís. 97.

Strana 233
1406. 233 213. 1406. 9. ledna. Jan z Švamberka sstupuje roční plat na městě Plzni 53 kop Janu Balilovi z Caltova a Oldřichovi z Ošelína. Já Jan z Švamberka vyznávám tiemto listem obecně všem, ktož jej vzřie anebo čtúce slyšeti budú, že kvittuji i prázny propú- štiem ctné lidi měštěníny z Nového Plzně z paddesáti a ze tří kop grošóv dobrých, střiebrných, pražského rázu platu, tak jakož na nich mám po svém otci od nebožce césařovy milosti pod jeho ma- jestátem, a toho platu svrchupsaného stupuji ctným mužóm Janovi Balilovi z Caltova, jeho ženě vlastní, jeho dětem a Oldřichovi z Ošelína i tomu každému, ktož by tento list jměl s jich dobrú volí, ten plat aby tak dlúho brali na těch měšťanech svrchupsa- ných, dokud bych já aneb moji budúcí od nich nevyplatil hoto- vými penězi těmi, jakož jsem jim dlužen toho platu, a z toho platu slibuji městanóv svrchupsaných neupomínati já i moji budúcí. Tomu na svědomie přivěsil jsem svú pečeť k tomu listu a prosil jsem urozených mužóv Bavora z Švanberka, Hynka Hanovce z Švan- berka, Puoty z Blahúst, že jsú své pečeti přivěsili podle mne k tomuto listu na svědomie a na lepšie potvrzenie, jenž dán jest tu sobotu po sviečkách, léta po božiem narození tisícieho čtyř- stého šestého. Z opisu v nejstarší knize priv. a závětí f. B. 14. zachovaného, srj. čís. 97. 214. 1406. 15. února. Dosavádní farář v Nov. Plzni vzdal se místa svého a tu dosazen k návrhu provin. ř. něm. Oldřicha z Ústí br. Václav za faráře. Uvodcem byl farář v Liticích, děkan plzeňský. Emler, Libri confirm., 1. VI. 171.

Strana 234
234 1406. 215. 1406. 16. února. Plzeň. Král Václav uděluje Plzeňským pro věrné jich v nedávných bouř- livých dobách zachování osvobození od 60 hřiven, tak, aby na místě dosavádní roční berně 260 hřiven platili do komory královské pouze 200 hřiven praž. Wenceslaus, dei gracia Romanorum rex semper Augustus et Boemie rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis. Etsi quo- rumlibet subditorum nostrorum, quos hereditariarum terrarum nostra- rum latitudo complectitur, commoditatibus et vtilitati generalitate quadam teneamur intendere, ipsorumque profectum efficaciter pro- curare, ad illos tamen per speciem, que generi derogati, oculos nostre consideracionis conuertimus, quorum fides nobis non solum dudum placuit obsequiis prestitis, sed speratur in antea placitura prestandis, quorum pro redimenda rebellium nostrorum proteruia personas simul et res proprias volubilis fortune duris euentibus submiserunt. Sane aduertentes et debita consideracione pensantes grata utilia et accepta seruicia celsitudini nostre per magistrum ciuium, consules, juratos et ciues totamque communitatem ciuitatis Pilznensis, fideles nostros dilectos, impensa, reuoluentes eciam ipsorum constantis fidei puritatem, qua nobis in necessitate nostra vnanimiter et concorditer astiterunt, animo deliberato, sano fide- lium nostrorum accedente consilio et de certa nostra sciencia ipsos et eorum ciuitatem a sexaginta marcis grauibus grossorum Pragensium, de summa videlicet ducentarum et sexaginta marcarum grossorum berne regalis, nobis et regie camere nostre per ipsos annis singulis solui debita, nostro, heredum et successorum no- strorum, regum Boemie nomine, ex nunc im perpetuum exemimus, absoluimus et libertauimus, eximimus, absoluimus et virtute pre- sencium auctoritate predicta graciosius libertamus taliter vide- licet, vt predicti magister ciuium, consules, jurati et ciues totaque comunitas ciuitatis Pilznensis predicte ex nunc im perpetuum tantum ducentas marcas grossorum denariorum Pra- gensium, summe berne, vt premittitur, regalis, annis singulis ad cameram regiam dare debebunt et tenentur, quodque non liceat quemquam officialium nostrorum presencium et futuro- rum predictos fideles nostros ad soluciones summe berne am- plioris quauis occasione quesita compellere quomodolibet uel

Strana 235
1406. 235 arcere. Inhibemus igitur subcamerario nostro, qui nunc est, uel pro tempore fuerit, ac ceteris regni nostri Boemie officialibus, subditis et fidelibus, cuiuscunque preeminencie, gradus, status seu condicionis existant, ne prefatos ciues ad solucionem ampliorem, preter quam ducentarum marcarum grossorum, ut prefertur, sum- me berne regalis, compellere aut arcere presumant, prout indig- nacionem nostram grauissimam voluerint arcius euitare. Presen- cium sub regie maiestatis sigillo testimonio literarum. Datum Pilzne anno domini millesimo quadringentesimo sexto, die decima sexta Februarii, regnorum nostrorum anno Boemie quadringente- simo tercio, Romanorum vero tricesimo. [Na ohybu v pravo]: Pſer] dominum] Conrad[um] subcamerarſium] Jacobus canfonicus] Pragen[sis]. — [Na rubu]: Rſegistra uit Paulus de Tost. [Pod tím jinou rukou]: Na plat komorní krále JMi IIC LX hřiven. Original perg. v museu plzeňském; pečeť visí na šňůře černo- žluté, na líci král v majestátě, na rubu sekret dvojhlavého orla se lvem českým na prsou. Nověj. sign. N. 12. — Opisy v Stehl. knize priv. měst. f. 87 a u Tannera. 216. 1406. 29. října. Václav Prasátko, měšť. plz., odkazuje 7 kop roč. platu na kaplan- ství, ke kterému též mají zakoupeny býti potřebné oděvy, knihy a kalichy, všechno ostatní jmění má obráceno býti k užitku farního kostela. In nomine domini amen. Ego Wenceslaus dictus Prasatko, ciuis ciuitatis Noue Pilznensis, recognosco tenore presencium vni- uersis, quod sanus mente et corpore sufficientique ad plenum perfruens racione, animo deliberato testamentum meum vltimum de omnibus bonis meis mobilibus et inmobilibus a deo michi co- latis, ne de ipsis inter posteros meos et amicos aliqua litis et controuersie possit oriri materia me defuncto, condo et facio, quod primo me defuncto debet habere vigorem per omnia, in hunc modum: Primo enim constituo et facio testamenti mei tutorem et executorem seu commissarium specialem discretum virum, vi- delicet illum, quicunque presentem literam in sua habuerit pote- state, vt ipse presens testamentum meum sic fideliter exequatur,

Strana 236
236 1406. prout de ipso gero confidenciam specialem. Deinde ordino et volo, vt de omnibus bonis meis mobilibus et inmobilibus dictus commis- sarius septem sexagenas grossorum census annui et perpetui com- paret et instituat cappellaniam ob mee meorumque predecessorum animarum remedium et salutem, ad eandem cappellaniam virum ydoneum presbiterum assumendo ita tamen, quod cappellanum eiusdem cappellanie dictus commissarius possit destituere et alium loco sui instituere tociens, quocienscunque sibi visum fuerit expe- dire. Insuper volo, quod de prefatis bonis meis comparentur et emantur apparamenta ad missam spectancia, puta indumenta, libri missales et calices, que in leuiori foro poterint reperiri. Ceterum volo, quod alia omnia bona mea mobilia et inmobilia, si qua vltra premissa resultauerint, dictus commissarius conuertat pro remedio anime mee et meorum predecessorum ad ecclesiam nostram parro- chialem in Noua Pilzna, prout sibi melius et efficacius videbitur expedire. Eciam volo, quod dictus commissarius possit in vita uel in extremis loco sui alium seu alios substituere commissarium seu commissarios, qui eandem plene in premissis habere debent potestatem, quam habet commissarius per me principaliter consti- tutus ita eciam, quod tam commissarius per me in presentibus constitutus, quam eciam substitutus seu substituti ab eo nullam vmquam in perpetuum reddere debent cuiquam homini de pre- missis omnibus racionem. In quorum robur et testimonium sigilla prudentum virorum Johannis Plik iudicis, Nicolai Hinconis, pro- tunc magistri ciuium, Jakssonis Racziczeri, iuratorum consulum ciuium ciuitatis nostre predicte, ad preces meas presentibus sunt appensa. Datum feria sexta proxima ante festum Omnium Sancto- rum, anno domini milesimo quadringentesimo sexto. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. C. 2 217. 1406. 10. prosince. Jan, falckrabí rýnský a vévoda bavorský, uzavírá příměří s obcí města Plzně od datum listu až do příštího sv. Jiří. Wir Johanus, von gots gnaden Pfalczgraff bey Rein vnd Hertzog in Peyern, Bekennen offenlichen mit dem briff allen den,

Strana 237
1406. 237 dy yn sehend, horend oder lesend, daz wir mit wolbedachtem mute einen rechten christenlichen fridd auffgenomen haben mit den erbern fursichtigen vnd weisen Purgermeister, Rate und der gan- tzen gmeyne der State zu Pillssen vnd mit allen den irn vnd gelobn bey vnsern guter truwen vnd eren fur vns vnd alle di vnsern vnd fur alle dy, die in vnserm lannd sind gesessen vnd fur alle dy durch vnsern willen thun ader lassen, ez sein Peheim oder Dütsch, daz wir den vorgenanten fridd mit den obgnanten Purger- meister, Rate vnd der gantzen gmeyne der stat zu Pyllssen vnd den irn vnpruchenlich vnd vnuerruckt, stet vnd gantz on allez gerude wollen hallten, also daz von vns noch dheinem dem vnsern yn noch den irn dheinerley schade in yrn herschefften vnd gepieten nit soll geschehen an dheinerley stat, als verre ir herschafft oder gepiete raichet; wer aber daz den obgnanten, den von Pyllsen vnd den iren, von vns oder den vnsern lannd oder lute, dheinerley schade in dem fridd gescheah, dez got nit engebe, so geloben wir vns nach der abgnanten zweier aus irm Rate vnder weisung dar zu beweisen vnd all vnser vermogen dar zu thun on all argeliste, daz sy vnd dy irn werden mogen derkennen, daz ez vns getruw- lichen leyt were vnd daz wir daz wyren ongernde weare auch daz ymand aus vnsern lannden und gebieten, ez weren Peheim oder dütsch, sy oder dy iren in iren Herscheffte in dem fridd angriffen, wo sy dy dar inn begriffen den mogen sy wol nachkomen als recht ist; weare aber daz yn dy selben entgiengen bisz widder in vnser land vnd gebiete, wo sy dy dann in vnserm lannd beku- mern oder begreiffen, darzu sollend yn vnser amptlute furderlich recht widder farn lassen, alls zu sollchen luten gehoret; auch sollen all kaufflute sicher sein in vnsern lannden vnd gebieten von vns vnd allen den vnsern auff den strassen ausszgenomen, daz sy zoll vnd mautt solend geben vnd geleitt nehmen als gewonlichen ist ; welcher kauffman aber dez geleitts niht neme, verlure er dann ichts, darvmb ist sich nymand schuldig anzunemen. Ez soll auch der obgnante fridd ingeen auff den tag hüte, als datum dez briffs lautt vnd allso stet beleiben bisz auff sand Georien tag, der schirst ist zukunftig, den tag vnd dy nacht auss ongernde vnd sol auch den fridd in der obgnanten zeit nymand auss vnsern landen ab- sagen. Dann wir obgnanter hertzog Johanus mit zwain nachge- schriben hern Heinrichs Nothaffts zu Wernberg, Pfleger zu Kamb, oder Wilhelm Reidenbuchers Pfleger zu Walldeck, oder Vlrich Kagrer zum Stornstein vnd wenn wir den fridde allso absagen mit einem briff mit vnserm vnd der obgnanten zweier hern auff-

Strana 238
2 238 1406. gedruckten Insigeln, so sol ez dannoch nach dem tage, als der briff gegen Pillsen geantwordt wirt, ein guter steter fridd sein vier wochen; beleibt aber der fridde allso von vns vnabgesagt bisz auff sant Georien tag obgnante, wen sein dann hinnach ge- luste vns oder dy vnsern, der mag den fridd mit seinem briff vnd auffgedruckten Insigel wol absagen vnd dannoch sol ez gegen dem selben nach dem absagen ein guter steter fridde sein vier wochen; wellch aber den fridd mit absagten, dy sollen den fridd allso steat halten on allez gerude, dessglich habn dy obgnanten dy von Pillssen auch gwalte vnd wir Heinrich Nothafft, Wilhelm Reidenbuch, Thobias Walldawer zu Wallthurm vnd Vlrich Kagrer zum Stornsteyn geloben, by vnsern guten truwen vnd eren fur den obgnanten Hertzog Johanusen, vnsern liben gnedigen herren vnd für all dy seinen mitsampt yn, daz alle dy obgeschriben stucke vnd artickel steat gantz vnd vnuerruckt gehallden werden on all argeliste in allen der massz als oben geschriben steet. Dez zu erkunde vnd grosser sicherheit haben wir obgnanter Hertzog Johanus, Heinrich Nothaft, Wilhelm Reidenbucher, Thobias Walldawer vnd Vlrich Kagrer vnsere Insigell an diszen briff lassen hencken, der geben ist auff freitag vor Lucie virginis, anno domini millesimo quadringentesimo sexto. Original perg. v museu plzeňském, 5 pečetí miskovitých na proužkách perg., první má ráz v červeném vosku, ostatní v černém, vesměs zachovalé. Opis listu v Stehl. knize priv. měst. Nověj. sign. N. 115. 218. 1406. Po smrti městského rychtáře Jindřicha z Dvora stalo se podělení mezi dědici, po něm pozůstalými Kateřinou manželkou a dcerami jeho Majdalenou a Reginou. Kateřina již provdaná za měštěnína Jana Plika dostala polovici rychtářství a dvůr na Lochotíně, což se svolením královým i na muže svého přenesla; dcera Regina ještě nedospělá obdržela druhou polovici rychtářství a druhý dvůr na Lochotíně ležící; posléze Majdalena, provdaná za měšt. Racka z Lutic, dostala zboží Jindřichovo v Týnci ležící a třetí dvůr jeho v Malicích. Podělení toto stvrdil král Václav listem tímto.

Strana 239
1406. 239 Wenceslaus. Notum facimus etc. Ergo cum alias, dum in ciui- tate nostra Pylznensi fuimus personaliter constituti, inter Kathe- rinam, consortem quondam Henrici de Curia, judicis eiusdem ciui- tatis, fidelis nostri dilecti, Magdalenam et Reginam, ipsius Henrici natas et orphanas, pretextu eiusdem judicii, nec non aliorum bo- norum, quorumcunque per eundem Henricum tam intra quam extra ciuitatem Pylznensem derelictorum, quibuscunque censean- tur nominibus, per venerabilem Conradum, electum Verdensem, prepositum Melnicensem, regni nostri Boemie subcamerarium, de- uotum nostrum dilectum et Laurencium, regalis curie nostre judi- cem, fidelem nostrum dilectum, ex commissione sibi per eundem Conradum facta, de consensu et assensu nostro regio coram con- sulibus predicte ciuitatis Pylznensis talis ordinatio et diuisio facta fuerit, quod predicta Katherina, quondam predicti Henrici relicta, predicti judicii ciuitatis Pylznensis medietatem nec non curiam in Lochotin cum turri, medio prato et medio humuleto ibidem cum ipsorum pertinenciis vniuersis, et Regina nata sua, ipsius Henrici orphana, eiusdem judicii alteram medietatem cum altera curia ibidem in Lochotin, medio prato et medio humuleto ibidem cum ipsorum pertinenciis vniuersis, Magdalena uero ipsius Regine soror, pro nunc Raczkonis de Luticz conthoralis legitima, alia predicti Henrici bona, videlicet araturam in Tynecz cum censibus et reddi- tibus nec non curiam in Malicz cum suis pertinenciis vniuersis, prout eadem singula idem Henricus habuit, tenuit et possedit, ex nunc in antea habere, tenere et pro porcionibus ipsorum paternis debeant perpetuis temporibus pacifice et quiete, hereditarie possi- dere, prout in libro predicte ciuitatis Pylznensis id ipsum plenius continetur. Et quia, cum prefata Katherina, quondam prefati Hen- rici relicta, nunc vero Johannis Plik conthoralis legitima medie- tatem suam, que sibi in porcione sua in prefato judicio vna cum aliis bonis, ut prefertur, de jure debetur, in quorum eciam pos- sessione pacifica et quieta hucusque fuit et est, predicto Johanni marito suo legitimo, coram scabinis et consulibus predicte ciui- tatis Pylznensis sponte et libere resignauit, extat maiestati nostre per prefatum Johannem et Katherinam prefatam, ipsius contho- ralem legitimam, humili precum instancia supplicatum, quatenus ad resignacionem medietatis predicti [judicii] ciuitatis Pylznensis vna cum prefatis bonis suis per ipsam Katherinam ipsi Johanni suo marito coram prefatis scabinis et consulibus predicte ciuitatis nostre factam, ratam et gratam habere et confirmare graciosius dignaremur. Nos uero habito respectu ad multiplicia fidelitatis obsequia nobis per

Strana 240
240 1406. prefatum Johannem hactenus impensa et processu temporis im- pendenda, non per errorem aut improuide, sed animo deliberato sanoque fidelium nostrorum accedente consilio resignacioni me- dietatis prefati judicii vna cum bonis prescriptis per prefatam Katherinam predicto Johanni ipsius conthorali coram scabinis et consulibus predicte ciuitatis nostre Pylznensis, sicut premittitur, factam, ratam et gratam habentes, ipsam confirmauimus et uirtute presencium regia auctoritate Boemie et de certa nostra sciencia gratiosius confirmamus, volentes expresse, quod predicti judicii medietatem vna cum prefatis bonis, ut prefertur, predictus Jo- hannes Plik et Katherina predicta ipsius conthoralis necnon ipsius heredes et successores, alteram vero eiusdem judicii medietatem predicta Regina, ipsius nata et filia, prefati Henrici orphana, quam ipsa Katherina cum tuicione et gubernacione eiusdem sue medie- tatis predicti judicii in potestate sua habere et tenere debeat tam diu, quousque ipsa Regina debite sue maturitatis et discrecionis annos fuerit plenarie assecuta, cum vniuersis et singulis liberta- tibus, honoranciis, censibus, redditibus, consuetudinibus, fructibus et prouentibus, in quibuscunque consistant, quibusue specialibus nuncupentur nominibus, prout eciam eadem omnia predictus Hen- ricus hucusque habuit, tenuit et possedit et id ipsum in literis regalibus, quas a serenissimis quondam dominis Johanne, videlicet auo et Karolo genitore, inclite domus nostre, Boemie regibus, nostris carissimis nec non a nobis super prefato judicio habent, tenent et possident, plenarie continetur, ex nunc in antea habere, tenere et perpetuis temporibus debeant pacifice possidere, impedimentis quorumlibet penitus proculmotis, sic tamen, quod predictus Jo- hannes et Katherina conthoralis sua, quamdiu predictam Reginam in potestate sua habuerint, ipsius Regine bona minuere non de- beant, sed pocius adaugere, eadem eciam Regina, postquam annos debite sue maturitatis et discrecionis adepta et assecuta fuerit, predicta sua bona paterna, in quibuscunque consistant, per se ipsam habere, tenere et gubernare poterit, prout sibi conuenien- cius et utilius expedire uidebitur, in usus suos conuertenda. Man- dantes vniuersis et singulis officialibus nostris et singulariter sub- camerario regni nostri Boemie, nec non eiusdem camere nostre notariis, nec non magistro ciuium, consulibus, juratis et commu- nitati ciuitatis Pylznensis, presentibus et futuris, fidelibus nostris dilectis firmiter et discrete, quatenus ipsi Johannem et Katherinam, consortem suam, nec non Reginam, ipsius Katherine natam, pre- fatas in predicto judicio ac eciam aliis bonis ipsorum cum suis

Strana 241
1407. 241 pertinenciis vniuersis, sicut prefertur, non impediant, nec impe- diri per quempiam paciantur, sed pocius circa hoc manuteneant, protegant nostro nomine efficaciter et defendant, prout indigna- cionem etc. Presentibus sub maiestate etc. Datum etc. Z rukopisu císařské universitní knihovny v Praze VI. A. 7. fol. 106. Opis mně laskavě zaopatřil pan Jan Peisker, úředník při též knihovně. 219. 1407. 30. června. Jindřich z Rožmberka odkázal klášteru kanovníků regularních svt. Augustina v Rokycanech dva lány ve vsi Kokotě, začež mají jednou v roce sloužiti výroční služby boží za jeho rod. In nomine Domini amen. Cum tempus nostrum heu continua reuolutione sic labetur, quod actio praeteritorum surripiatur suc- cessione futurorum, necessarium est, ut acta sic scriptorum per- henentur memoria, quod temporum successu futurorum certa veri- tate maneant inconuulsa. Nos igitur Henricus de Rosis, cura bonae voluntatis, dum extremi iuditii misericordiae operibus diuino re- tributionis intuitu cupientes praeuenire, tenore praesentium reco- gnoscimus vniuersis, tam presentibus quam futuris, quod matura deliberatione praehabita, sanoque nostrorum fidelium suffulti con- silio, honorabilibus et religiosis fratribus canonicis regularibus, praeposito et conuentui ordinis sancti Augustini in monasterio Rokyczanensi degentibus ac ibidem iugo dominico mancipatis, de certa scientia atque bona liberaque voluntate nostris, duos laneos in villa Kokot uulgariter nuncupata, cum singulis dependentium pertinentiis, jugeribus, vsufructibus et censibus ad cosdem laneos pertinentibus, nullo nobis aut nostris haeredibus in eis laneis iure retento aut quomodolibet reseruato dedimus, donauimus, assigna- uimus et incorporauimus, praesentibusque damus, donamus, assig- namus ac incorporamus dictis fratribus et eorum monasterio per eosdem deinceps ac in antea census ac vsus, fructus memoratorum laneorum tollendos, vtifruendos ac euiterne in vsus proprios con- uertendos. In recompensam autem bonorum praemissorum fratres dicti monasterii semel in anno et specialiter in quadragesima apto 16

Strana 242
242 1407. die unum anniuersarium diem peragere tenebuntur solemniter, quomodo suis fundatoribus peragere consueuerunt, ipsoque die pro quatuor grossis de pane pauperibus ante fores ecclesiae men- dicantibus tenebuntur pro remedio animarum parentum et prae- decessorum nostrorum atque nostrae irremissibiliter erogare. Harum quibus sigillum nostrum appensum cum munimine ac robore literarum, datis anno domini 1407., feria quinta infra octauam Petri et Pauli apostolorum. Z opisu zachovaného v registru causarum v museu plzeň. č. 39. str. 163. 220. 1407. 29. července. Václav z Manetína ustanovuje touto závětí, jak se majetek jeho rozděliti má mezi manželku jeho Annu, syna Václava a dcery Bar- boru, Dorotu a Markétu, spolu kdyby všechny tyto děti jeho ze- mřely, jak se s jměním pozůstalým naložiti má. Nos Johannes Plik iudex, Johanco de Tyn pro tunc magister ciuium, Ffenczlinus Motler et Nicolaus Slanecz iurati consules, ciues ciuitatis Noue Pilzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis testificantes, quod prudens vir Wenceslaus de Manietyn, conciuis noster dilectus, decumbens in lecto egritudinis, quamuis eger corpore, sanus tamen mente plenaque perfruens racione, nobis in testimonium rogatis et conuocatis, presens suum testamentum, quod voluit esse vltimum, condidit hoc modo: Primo namque omnia bona sua mobilia et inmobilia, que dumtaxat in villa Lobez habere dinoscitur, in censibus, agris, pratis, fluminibus et in qui- buscunque aliis rebus et bonis consistant, nichil ibidem excipiendo, potenter commisit iuratis consulibus nostre ciuitatis pro tempore existentibus et Johanni Girziconis, conciui nostro, commissario subscripto taliter et per omnia, vt ipse Johannes Gyrziconis cum consilio et auxilio iuratorum consulum nostre ciuitatis pro tem- pore existencium agat et disponat cum eisdem bonis omnibus et simul tamquam cum propriis, quidquid sue placuerit voluntati, nemini in perpetuum videlicet nec ipse Johannes nec consules, quicunque pro tempore fuerint, redituri aliquam racionem. De re-

Strana 243
1407. 243 siduis vero bonis suis disposuit in hunc modum: Primo Wanconi, filio suo, domum suam liberam ab omnibus debitis, simul omnia et singula arma sua delegauit; item voluit, vt ambo commissarii subscripti plenam habeant potestatem alia omnia et singula bona sua superius non expressa, videlicet ipsius testatoris mobilia et inmobilia, quocunque nominentur vocabulo, vendendi in parte uel in toto et ex eisdem primo et principaliter omnia debita ipsius testatoris, que fuerint racionabilia, persoluendi. Deinde voluit, ut domine Anne, conthorali sue legittime, quinquaginta sexagene gros- sorum cum lectisterniis, in quibus ipse testator iacere cons ueuit, tribuantur ; item si ipsa domina Anna, que asserit se esse preg- nantem, genuerit filium, tunc additis centum sexagenis grossorum de bonis ipsius testatoris ad domum predictam, debent Wanco predictus et idem filius nasciturus eandem domum liberam, vt predictum est, ab omnibus debitis et easdem centum sexagenas grossorum ac omnia et singula arma predicta simul et equaliter possidere. Quorum filiorum quocunque sine debitis annis decedente porcio ipsius ad fratrem eius superstitem et non ad alium quem- piam deuoluatur; ambobus autem filiis sine debitis annis dece- dentibus, tunc domo prescripto per commissarios subscriptos ven- dita, medietas pecunie pro remedio anime ipsius testatoris per eosdem commissarios debet applicari, aliaque medietas eiusdem pecunie cum aliis residuisque porcionibus filiorum prescriptorum debet super omnes filias ipsius testatoris equaliter deriuari. Item filiabus suis Barbare, Dorothee, Margarethe, residua bona sua equalibet porcionibus diuidenda delegauit, ita tamen, quod dece- dente Barbara sine debitis annis porcio eius ad Dorotheam, so- rorem eius vterinam, et non ad alium deuoluatur, ac uiceuersa Dorothea sine debitis annis decedente, porcio eius ad Barbaram et non ad alium deuoluatur, ambabus vero sine debitis annis de- cedentibus, porciones earum super Wanconem, fratrem ipsarum vterinum deuolua[n]tur; similiter prefata Margaretha sine debitis annis decedente porcio eius ad fratrem ipsius nasciturum et non ad alium deuoluatur; item si post mortem Wanconis predicti prefate Barbara et Dorothea sine debitis annis ambe decesserint, tunc de porcionibus earum Johannes Girziconis debet recipere viginti sexagenas grossorum et illas conuertere pro remedio ani- marum ipsius testatoris et suorum predecessorum, vbi sibi conue- niens videbitur, residuamque ipsarum porcionem super Marga- retham et fratrem ipsius nasciturum equaliter deuoluetur. Simi- liter si ipsa Margaretha post mortem fratris sui nascituri sine 16*

Strana 244
244 1407. debitis annis diem clauserit extremum, tunc de porcione ipsius debent dari prefate domine Anne viginti sexagene grossorum ad prescriptas quinquaginta sexagenas grossorum ita, quod tunc ha- beat in vniuerso septuaginta sexagenas grossorum, residuumque ad Wanconem et sorores ipsius vterinas equaliter deuoluetur. Si autem prefata domina Anna filiam et non filium genuerit, tunc prefatus Wanco testator porciones omnium puerorum suorum non pres- cripto, sed modo, quo sequitur, ordinauit diuidendas: Primo nam- que Wanconi, filio suo, domum suam liberam, vt prius dictum est, ab omnibus debitis et arma sua delegauit, residuaque bona sua filiabus suis Barbare, Dorothee, Margarethe et filie nasciture equalibet porcionibus diuidenda delegauit, ita tamen, quod Bar- bara sine debitis annis decedente porcio eius ad Dorotheam et e conuerso sine debitis annis decedente Dorothea porcio eius ad Barbaram et non ad alium deuoluatur; ambabus vero sine debitis annis scilicet tam Barbara quam Dorothea decedentibus porciones earum ad Wanconem, fratrem ipsarum vterinum, deuolua[n]tur. Similiter Margaretha et filia nascitura quacunque earum sine de- bitis annis decedente porcio eius ad reliquam earum superstitem et non ad alium deuoluatur, ambabus vero, videlicet tam Mar- garetha quam filia nascitura sine debitis annis decedentibus, tunc de porcionibus earum debent dari domine Anne, matri ipsarum, viginti sexagene grossorum residuumque ad Wanconem et sorores ipsius vterinas equaliter deriuetur. Defuncto autem Wancone sine debitis annis, tunc domo predicta per commissarios subscriptos vendita et pro remedio anime ipsius testatoris applicata medie- tate eiusdem pecunie, residuum porcionis ipsius Wanconis ad omnes filias ipsius testatoris, quecunque tunc fuerint superstites, equa- liter deriuetur. Item si post mortem Wanconis Barbara et Do- rothea ambe decesserint, tunc Johannes Gyrziconis, commissarius subscriptus, debet de porcionibus earum tollere viginti sexagenas grossorum et illas conuertere pro remedio anime ipsius testatoris, ubi sibi conueniens videbitur, residuumque ad Margaretham et sororem ipsius nascituram equaliter deuoluatur. Si autem omnes pueri ipsius testatoris sine debitis annis decesserint, tantummodo vnica filiarum ipsius superstite remanente, tunc eidem filie com- missarii subscripti ambo competenti data porcione, que ipsis vi- debitur conueniens, residuum bonorum eorundem debent conuer- tere pro remedio animarum ipsius testatoris et suorum predeces- sorum, ubi ipsis videbitur expedire ac inter pauperes consagwineos ipsius testatoris distribuere, cui et quantum eorum placuerit vo-

Strana 245
1407. 245 luntati. Si autem vnicus superstes ipsius testatoris sit masculus, ille sit hères omnium bonorum sui patris. Omnibus vero et singulis pueris ipsius Wenceslai testatoris sine debitis annis decedentibus nullo superstite remanente, tunc ambo commissarii subscripti po- terint cum omnibus et singulis bonis testatoris agere et disponere prout ipsorum consciencie specialiter est recommissum. Quo circa fecit et constituit suos veros et legittimos commissarios et sue voluntatis executores ac potentes rectores discretos viros, conciues no- stros, dilectos Johannem Girziconis super bona in Lobez, ut est prescriptum et super pueros suos Wanconem, Barbaram, Doro- theam, et Johannem dictum Cilka super pueros suos Margaretham et filium seu filiam nasciturum seu nascituram, ambos autem super illa, super que superius ambo sunt annotati, hoc addito, quod iidem commissarii et quilibet eorum possit loco sui alium seu alios commissarium seu commissarios substituere in vita uel in morte, quocienscunque ipsorum uel alterius eorum placuerit vo- luntati. Quos quidem commissarios constitutos et substitutum seu substitutos ab eis seu altero ipsorum nullus puerorum uel affi- nium ipsius Wenceslai testatoris nec aliquis extraneorum debet in prescripta commissione et regimine impedire nec aliquo iure spirituali uel seculari impetere, nam quidquid ipsi in premissis egerint, fecerint, disposuerint, nulli viuenti de hoc aliquam debent facere racionem, nec aliquod dare responsum. Si quis autem ipsos commissarios constitutos seu substitutum uel substitutos ab eis uel altero ipsorum, racione cuiuscunque premissorum seu aliorum quorumcunque presens testamentum tangencium quocunque iure spirituali uel seculari, in uel extra iudicium inpetiuerint seu ali- qua contra ipsos seu ipsorum alterum locutus fuerit, illa omnino nullius debent esse roboris uel momenti, nam ipsi et eorum qui- libet possunt se defendere non de propriis, sed de omnibus et singulis bonis ipsius testatoris suprascriptis, nulli iterum de hoc reddituri aliquam racionem. In quorum omnium robur et testi- monium sigilla nostra propria ad preces sepedicti Wenceslai te- statoris presentibus sunt appensa. Datum feria sexta in die sancte Margarethe virginis, anno domini M° quadringentessimo septimo. Z knihy nejst. priv. a závětí f. B. 17.

Strana 246
246 1407. 221. 1407. Nový Plzeň. Konvent br. kazatelů kláštera sv. Ducha v Plzni vyznávají, že Václav soukenník, měst. plz., ještě za života svého odkázal klášteru 2 kopy roč. platu a za to že se zavazují k jistým výročním službám božím. Cum enim hominis uita sit labilis et peritura, ideo humane uite labilis decursus decreuit, rebus non incumbere perituris, sed prouidere in terris, ut mercedem habere possit in celis. Ne ergo hoc beneficium cum lucerna sub modio obscondatur, sed pocius cum immenso gratuitu super candelabrum collecetur, ut aliorum proborum hominum affectus prouocetur, nos igitur fratres Petrus prior, magister Mathias sacre pagine, Johannes senior, Hermanus, Wenceslaus coronatus, Mathias predicator, Petrus, Oziep, Wen- ceslaus sacristanus, Martinus pauper, Wenceslaus Cantor ceteri- que fratres conuentus sancti Spiritus Noue Pilzne, ordinis fratrum Predicatorum, presenti pagina elucescimus seu fatemur, ad quorum noticiam devolutum fuerit, quod pie memorie Wenceslaus pannifex, ciuis Pilznensis, pio ex affectu, quem ad fratres et nostrum con- uentum habuit et hoc effectiue ostendit, se ibidem sepeliendo et duas sexagenas grossorum argenteorum Pragensis monete perpetui census nobis delegando pro remedio anime sue et pro predeces- soribus suis. Nos igitur prior et fratres prenomitati pensantes eius pium affectum pro iam dicta sancta elemosina et pro remedio animarum obligamus nos ac posteros nostros ad quatuor seruicia peragenda, videlicet vnum post octauas sancti Wenceslai, secundum post octauas natiuitatis Christi, tercium post festum sancte Tri- nitatis, quartum post festum sancti Jacobi apostoli maioris sin- gulis annis perpetuisque temporibus ipso sero vigilias et in cra- stino missam defunctorum solempniter decantare. Si autem, quod absit, irecitati aliqua temeritudine et obsustati obliuione et negli- gencia huius beneficii dicta seruicia temporibus prefixis non face- remus et hoc legittime per personas fidedignas conuicti essemus, ex tunc et pro tunc elemosinam iam dictam non percipiemus, post- posita omni contradiccione, sed ipsi commissarii illam elemosinam tamdiu retinebunt, donec predicta seruicia non peragemus et satis non faciemus. In cuius rei testimonium et euidens sigilla nostra conuentus et officii prioratus sunt appensa. Datum in Noua Pilzna anno domini millesimo quadringentesimo septimo. Z nejst. knihy priv. a závětí f. B. 14.

Strana 247
1408. 247 222. 1408. 30. listopadu. Ondřej postřihač jest povinnen z domu svého platiti půl kopy roč. platu do kláštera Minoritského na záduší za zemřelého Matěje Keřka, měšt. plz., který odkázal 5 kop na zakoupení ročního platu. Nos Wenceslaus iudex, Wenceslaus Pabianconis pro tunc ma- gister ciuium, Paulus Ebrzwin, iurati consules ciues ciuitatis Noue Pilzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis testificantes, quod honestus vir Andreas pannitonsor, conciuis noster, in nostri pleni consilii presencia constitutus, animo deliberato recognouit, se, heredes et successores suos super hec pignera, videlicet super domum suam cum area, sitam inter domos Johannis Girziconis ex vna et Petri sartoris parte ex altera et super omnia alia bona sua, mobilia et immobilia, quocunque nomi- nentur vocabulo, sint in nostra ciuitate uel alibi, pecunie te- stamentalis olim Mathie dicti Kerzek, nostri conciuis, a prouido viro Wenceslao dicto Zbiroh pannifice, nostro conciui, sortis quin- que sexagenas grossorum Pragensium, commissario ipsius Mathie dicti Kerzek, ad plenum percepisse hac sub condicione, quod quamdiu ipse Andreas uel sui heredes uel successores iam dictam sortem prenominato commissario uel ipsius subcommissario vna cum censu supercrescente ad plenum non persoluerint, tamdiu debent annis singulis a dato presencium continuis mediam sexagenam grossorum dicto commissario uel ipsius subcommissario in festo sancti Jacobi maioris incipiendo nunc in proximo coniunctim censuare. Cum qua quidem media sexagena grossorum dictus commissarius ue ipsius subcommissarius debet vnum aniuersarium in Griseo nostre ciuitatis suprascripte monasterio semper die sancti Laurencii pe- ragere honeste, more consueto pro anima prenominati Mathie dicti Kerzek et pro animabus suorum predecessorum, et non dato censu prescripto quocunque anno, ut prenotatur, prenominatus commissa- rius et subcommissarius plenam habent et habere debent auctoritatem auxilio iudicis et iuratorum tunc temporis nostre ciuitatis ipsum An- dream pannitonsorem heredes que et successores suos in omnibus bo- nis suis suprascriptis sufficienter pignerandi et pignera recepta atque ipsam domum inter cristianos uel iudeos obligandi uel vendendi et ta- liter censum tunc debitum conquirendi sine iudice et querelis. Harum quibus ad preces dicti Andree pannitonsoris sigilla nostra appensa

Strana 248
248 1408—1409. sunt testimonio literarum. Datum et actum feria sexta post festum sancte Katherine virginis, anno domini millesimo quadringentesimo octauo. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. B. 10. 223. 1408. 12. prosince. Dosavadní farář br. Václav v Nov. Plzni vzdal se místa svého a za nového faráře k návrhu provinc. Oldřicha z Ústí br. Mikuláš ustanoven. Uvodcem byl farář v Kostelci. Emler, Libri confir., 1. VI. 254. 224. 1409. 4. července. Bohuš ze Skočec zapisuje roční plat 21 gr. klášteru Dominikán- skému v N. Plzni v Skočcích na Havlovi Luňákovi. Já Bohušě [z] Skočec vyznávám tiemto listem všem nenějším i budúcím, kteříž jej uzřie nebo čísti budú, že z dobré vóle, s dobrým rozmyslem, zdravú radú i s povelením svých přátel dávám i dal sem jedenmezcietma grošóv pražského rázu, dobrého platu, čistého střiebra, ctným a nobožným bratřím a kněžím sva- tého Dominika, zákona kazatelového v Novém Plzni, u svatého Ducha, za tyto milé dušě jmenované: najprvé za Harbartovy, ře- čeného Hedvábný, za páně Otíkovy, za Bohuslavovu, za Bohušovu tak řečeného Rynéř, za panie Katrušinu, za páně Stupkovu i z a našě všeckny přější pod túto výmluvú: Aby dřéve řečení bratřie a kněžie zpievali u večer svaté vigilie a na zajtřie svatú mši zá- dušní ten den octáb božieho těla za ty milé duše a za to mají mieti ten den na božie tělo bratřie a kněžie ku polepšení nebo na pitancí sedmnaceth grošóv a kazatelovi čtyři groše, aby on za ty duše prosil na každú neděli a těch jedenmezcietma grošóv platu mají počieti bráti na svatého Jiřie nynie příštieho a tak

Strana 249
1409 — 1410. 249 mají na každé léto bráti ten čas. A těch peněz a toho platu stu- pujem v Skocích wnelychyb*) na našem kmeti Havlovi tak řeče- nému Luňák a toho jistého platu na tom jistém kmethu slibuji já Bohušě i všickni přietelé nenější i budúcí pode ctí i pod věrú nepřekážeti na věky, leč bych na tak dobrém jistém miestě uká- zal nebo moji přietelé ukázali, neb peněz pól čtvrtý kopy grošóv dali, aby opěť ten plat jinde kúpen byl. Pakli bychom toho neu- činili a jim neplnili nebo jim překáželi, teda plnú moc dáváme bratřím a kněžím dřéve řečeným, aby tiem listem toho jistého platu mohli dobývati duchovním i svěckým právem v ničem se neomlúvujíce, ale jim to věrně držíce, a ktož by tento list jměl s dobrú naší volí, ten má plné právo k němu. Tohoto všeho ku pevnosti já Bohušě z Otěšic, seděním na Scocích, přivěsiti sem kázal svú pečeť, na svědomie věčie prosil sem bratra svého Vá- clava z Otěšic seděním v Oosračíně, aby také přivěsil svú pečeť a Markvarda z Buxic, aby také přiložil svú pečeť k tomu listu, jenž jest čtúce od narozenie božieho čtrnádset let a devátého, ten den dán na svatého Prokopa, českého našeho milé[ho] dědice. Listina pergamenova v museu plzeňském, pečeti chybí. Na rubu: „Litera super bowskam de Skoczyecz“; pod tím později připsáno: „Censualis dominus Przychovský“. Starší sign. C., novější N. 275. Mimo to pozorují se ještě dva řádky písma staršího na rubu, ale již tak vybledlého, že nebylo lze je přečísti. 225. 1409. 11. října. Kněz Mikuláš z Nov. Plzně ustanoven farářem v Ujezdě. Emler, Libri confirm., 1. VI. 275. 226. 1410. 13. listopadu. Praha. Král Václav osvobozuje královská města Plzeň, Klatovy a Tachov, která se za krále v dluhu 2750 kop gr. praž. zaručila a též v době *) Nemohl jsem zjistiti, má-li se čísti „u Nelíchyb“, aneb něco jiného.

Strana 250
250 1410. nedávných bouří v zemi věrně při králi stála a tím do značných dluhův upadla, ode všech berní královských na šest let, počnouc rokem 1411. Wenceslaus, dei gracia Romanorum sex semper Augustus et Boemie rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod cum magistri ciuium, consules, jurati et communitates Pilznensis, Glatouiensis et Tachouiensis ciuitatum nostrarum, fideles nostri dilecti, tamquam honoris et nominis nostri auidi zelatores et in complacenciam singularem et subsidium duorum milium septin- gentarum et quinquaginta sexagenarum grossorum Pragensium, Zacharie de Swynarz, heredibus et successoribus suis se soluendis et dandis pro nobis beniuole submiserunt et ipsos de prefatis pe- cuniis patentibus ipsorum literis eorum et sigillis sigillatis asse- curauerunt, quarum pretextu pecuniarum et aliarum summarum bernarum regalium nobis per ipsos prius et ad presens datarum ac eciam gwerrarum in regno nostro Boemie motarum, vbi nobis cum sumptibus ipsorum fideliter astiterunt, magnis, sicut ab ex- perto cognouimus, debitis involuti ad presens adeo, nisi nostra Serenitas ipsis succurat, in tempore ipsi processu temporis, sicut accepimus, prolabi possent in ipsorum exterminium vltimatum; ne igitur prefate nostre ciuitates pretextu debitorum predictorum suorum nostris temporibus totaliter succumbi, sed pocius felicia incrementa suscipere et crescere videantur, nos non per errorem aut improuide, sed animo deliberato sanoque fidelium nostrorum accedente consilio, ciuitates predictas in recompensam predictorum duorum milium septingentarum et quinquaginta sexagenarum pro nobis, ut premittitur, donandorum seu soluendorum, incipiendo anno domini millesimo quadringentesimo vndecimo et deinceps sex annos continuos inmediate se sequentes a summis regalium bernarum nobis per ipsos per eosdem sex annos dandis et per- soluendis absoluimus, exemimus et quittauimus et libertauimus, absoluimus, eximimus et virtute presencium regia auctoritate Boemie pro nobis, heredibus et sucessoribus nostris, regibus Boemie, quittamus et graciossius libertamus, vniuersas eciam et singulas moniciones et literas per nos seu officiales nostros super quibuslibet summis ad dictas nostras ciuitates in predictorum sex annorum spacio ex obliuione in aduertencia vel alia de causa quacumque dirigendas et fiendas cassamus, annullamus et virtute presencium de certa nostra sciencia uiribus totaliter vacuamus, volentes expresse, ne quispiam, cuiuscunque condicionis extiterit,

Strana 251
1410. 251 dictas nostras ciuitates et homines eorum in prefatorum sex an- norum spacio pro aliquibus summis seu contribucionibus quibus- cunque moneat, seu attemptare presumat quoquomodo. Mandamus eciam vniuersis et singulis regni nostri Boemie officialibus et signanter subcamerario, qui est vel qui pro tempore fuerit, firmi- ter et districte, quatenus ipsi de prefatis nostris ciuitatibus in predictorum sex annorum spacio nullam regalis berne summam exigant, postulent aut requirant, nec ad solucionem ipsarum ar- ceant vel compellant quouismodo, prout indignacionem nostram grauisimam voluerint arcius euitare, nam iusta ac euidenti racione perpendimus, quod ipse ciuitates nostre predicte infra et per prefatos sex annos de summis regalium bernarum, que ipsis per eosdem annos more solito imponi deberent, antedictas duo milia septingentas et quinquaginta sexagenas cum aliis summis, quibus per nostram maiestatem nobilibus quibusdam fidelibus nostris singulis annis proscripti sunt, satis difficulter soluere preuabunt, et ergo decreuimus omnino volentes, vt per pretactos sex annos nulla penitus exaccione bernarum, subsidiorum aut aliarum qua- rumcumque solucionum a quoquam valeant amplius aggrauari. Presencium sub regie nostre maiestatis sigillo literarum. Datum Prage anno domini millesimo quadrigentesimo decimo, die trede- cima Novembris, regnorum nostrorum anno Boemie quadragesimo octauo, Romanorum vero tricesimo quinto. Testes huius sunt in Christo reuerendissimi patres et domini Wenceslaus, patriarcha Antiocensis, Conradus, episcopus Olomucensis et regni Boemie subcamerarius, nobilis Laczko de Crawarn, magister curie, Petrus Smrzslik, magister monete, et Nicolaus de Vozicz, consiliarii, fide- les nostri dilecti, quorum pariter sigilla in testimonium premis- sorum presentibus sunt appensa. Datum et actum anno, mense, die et loco, quibus supra. [Na ohybu v pravo]: Ad mandatum domini regis, Jacobus, deca- nus Wissegradensis. [Na rubu]: Rfegistra]uit Caspar de Lewbicz. Original perg. v museu plzeňském; šest pečetí vesměs na proužcích visících dobře zachovaných. 1. Král v majestatě, na rubu sekret dvoj- hlavého orla. 2. Pečeť miskovitá, uprostřed hůl kolmo stojící svrchu křížem patriaršským ozdobená, přes ni pak uprostřed dva křížem polo- žené klíče. Opis: Wenczeslavs dei gracia patriarcha Anthiocenus. 3. Pečeť miskovitá, uprostřed sv. Václav pod gotickým baldachýnem stojící, pravicí drží praporec o zemi opřený, levice spočívá na štítu při levé noze na

Strana 252
252 1410. zemi stojícím, po obou stranách dva malé štítky, pravý rozdělený, dole tři šikmo vystupující pruhy, z kterých do horní části zase tři užší též šikmé pruhy vynikají, v levém štítku vztýčený lev v pravo hledící. Opis: — S. dmi conradi dei grfacia epilscopi ecsie olmucen. 4) Miskovitá pečeť, tříhranný v pravo skloněný štít, v němž se mužský vous střelou proražený (odřivous) spatřuje, nad štítem na rohu spočívá kolčí helm křídlem ozdobený. Opis: S. Laczkonis — de Krawarn. 5) Miskovitá pečeť, ve štítě tři vodorovná vystupující břevna. Opis:* S * Petri * de * Smrsslik. 6) Miskov. pečeť, v štítě krk s hlavou páva šípkou prostřelený. Opis: Sigilum — Nicolai — de praga. Po- slední dvě pečeti mají ráz ve vosku černém, ostatní v červeném. — Sign. nověj. N. 13. 227. 1410. d. 8. ledna. Mikuláš, syn Matěje ze Všejan, daroval Petrovi illuminotoru v Plzni, polovici mýta řč. Veselnice. Nicolaus natus quondam Mathie de Wsseyan, veram medie- tatem thelonei dicti Veselnice de struibus lignorum per mulctamina descendencium solvi consueti, per d. d. Wenceslaum regem dicto Mathie de Wsseyan, patri dicti Nicolai, dati, per ipsum Mathiam et heredes vtifruendi more solito, prout in literis regalibus conti- netur, donavit discreto viro Petro alias Pessie illuminatori librorum ita, quod ipse Petrus veram medietatem omnium iurium ex dicto theloneo proveniencium, habeat et vtifruatur, altera medietate iurium dictum theloneum concernencium pro ipso Nicolao et heredibus remanente. Ze soudní knihy plzeňské od 1407—1411 v museu zemském v Praze chované pod sign. 3. D. 19. pag. 96. 228. 1410. 4. prosince. Nový Plzeň. Konvent kláštera bratří kazatelů v Plzni zavazují se, že nikdy ne- odcizí stříbrnou hlavu s ostatky svt. Prokopa, kterou zjednal s po- mocí měšt. plz. Mikuláše Slance bratr Jan starší z řádu jejich.

Strana 253
1411. 253 Nos fratres, reuerendus pater magister Mathias, sacre theo- logie professor et prior conuentus Pilznensis, pro vniuersitate Boemie ordinis Predicatorum, Johannes senior, Wenceslaus sub- prior, Mathias predicator, Mathias Caluus, Wenceslaus dictus Co- ronatus, Petrus dictus Prussco, Petrus Antiquus, Petrus sacri- stanus, Martinus dictus Pauper, Przibico ceterique fratres con- uentus predicti et ordinis, harum serie literarum obligamus nos et posteros nostros, quod nemo attemptet pro se uel alium exponere caput argenteum, in quo habentur reliquie sancti Procopii, gloriosi abbatis, comparate per reuerendum patrem, fratrem Jo- hannem seniorem nostri conuentus Pilznensis ac Nicolaum dictum Slanecz, ciuem Pilznensem, dicte comparacionis realem coadiutorem in quacunque necessitate nostri conuentus Pilznensis; quod si per quemcunque oppositum factum fuerit, tunc Nicolaus predictus et sui successores, quibus presentem literam reliquerit uel dederit, ius totale competet, sicut sibi ipsi predictum censum pro missa virginis Marie tam diu tollendi, quousque prefatum caput seu mon- strancia ad pristinum locum non reponeretur. In quorum omnium robur et validum firmamentum decreuimus presencia sigillis com- muniri conuentui et officii prioratus. Datum et actum in conuentu nostro Pilznensi anno domini millesimo quadringentesimo decimo, in die sancte Barbare, virginis gloriose. Z nejst. knihy priv. a závětí f. B. 14. 229. 1411. 22. února. Martin Rudoltův, měšt. plz., odkazuje 1 k. na zádušní službu do farního kostela; manželce Anně 160 kop a všechny klenoty, všechen ostatní statek pak synu svému Prokopovi, který má však sestře své Anně, až by dorostla, vydati 100 k. gr. Nos Wenceslaus judex, Nicolaus Hinconis, Petrus Borovsky jurati consules, ciues civitatis Noue Pilzne, tenore presencium re- cognoscimus vniuersis testificantes, quod circumspectus vir, Marti- nus Rudolti, conciuis noster dilectus, licet aliquantulum eger cor- pore, sanus tamen mente plenaque perfruens racione, nobis in testimonium vocatis et rogatis, testamentum suum presens, quod

Strana 254
254 1411. voluit esse vltimum, quod tamen primo ipso defuncto debet habere vigorem, condidit hoc modo: Primo namque fecit, constituit et or- dinauit super pueros suos Procopium et Aniczcam ac super bona sua, suos veros et vltimos conmissarios, tutores ac sue vltime vo- luntatis executores et potentes rectores, dominam Annam conthoralem suam legitimam et dilectam, Jacobum Jesseniczsky, Johannem Mu- droch, Wenceslaum Frane et Pabssonem, filium eiusdem Mudrochonis ita, vt ipsi et eorum quilibet, possit loco sui alium conmissarium sub- stituere in vita vel in extremis. Item voluit, vt de bonis suis, annis singulis, perpetuis temporibus cum vna sexagena grossorum anniuersarium in nostra parrochiali ecclesia cum vigiliis et missa defunctorum cantatis et balneo et elemosinis pauperum more solito peragatur pro sua et suorum predecessorum animarum remedio salutari; necnon vt annis singulis perpetuis temporibus de bonis suis vnum stamen panni pro duabus sexagenis grossorum comparetur et pauperibus distribuatur. Item domine Anne, pre- dicte conthorali sue, centum cum sexaginta sexagenas grossorum, omnia clenodia ex argento, omnia vestimenta muliebria, omnia lectisternia dedit, donauit et delegauit, hoc exempto, quod ipsa domina Anna debet dare Procopio, filio ipsius testatoris, dum ad annos maturitatis peruenerit, lectisternia ad quatuor lectos bonos, et Aniczcze, filie sue, dum maritari debuerit, lectisternia decencia et honesta. Item voluit, vt debita sua, de quibus racionabiliter constare poterit, de bonis suis persoluantur; reliqua vero omnia bona sua mobilia et inmobilia, quocunque nominentur vocabulo et in quibusque rebus consistant, Procopio filio suo antedicto dedit, donauit et delegauit isto dumtaxat nominaliter expresso, quod ipse Procopius debet dare de eisdem bonis Aniczeze, sorori sue antedicte, dum ipsa ad annos maturitatis peruenerit, centum sexagenas grossorum; item Procopius debitam anno- rum attingens etatem, si cum prefata domina Anna comode in domo non possit conmanere, tunc ipse Procopius debebit in ipsa domo per se sine impedimento hospitaliter residere. Si vero ipse Procopius sine debitis annis decesserit, tunc predicte domine Anne debent ad premissa addi quadraginta sexagene grossorum et resi- duum debet ad Maretkam, vxorem dicti Pabssonis, et Aniczcam predictam, filias ipsius testatoris, equalibus porcionibus diriuari. Item si ipsa Aniczca sine debitis annis decesserit, tunc domine Anne predicte debent addi ad premissa quadraginta sexagene grossorum et Maretcze predicte viginti sexagene grossorum, et residuum debet ad ipsum Procopium diriuari. Si vero ambo, vi-

Strana 255
1411. 255 delicet tam Procopius quam Anyczka sine debitis annis ab hoc seculo migrauerint, tunc additis domine Anne pretactis octuaginta sexagenis grossorum, residuum debet ad prefatam Maretkam et ipsius pueros deuolui pleno iure. Si vero eciam ipsa Maretka pro tunc defuncta fuerit, pueros non relinquendo, tunc Wenceslao Frane antedicto et ipsius pueris debent dari quinquaginta sexagene grossorum, residuum vero conmissarii suprascripti seu eorum subconmissarii poterint conuertere pro animabus ipsius Martini testatoris et suorum predecessorum et pro pauperibus ipsius cognatis et amicis, prout ipsis melius videbitur expedire et prout ipsis specialiter est conmissum, nulli viuenti reddentes de hoc aliquam racionem. Quos quidem conmissarios constitutos et sub- stituendum ac substituendos ab eis seu altero eorum, nullus puerorum vel affinium ipsius Martini testatoris nec aliquis extra- neus debet in huius modi conmissione et regimine supplantare, nec impedire vel molestare verbis vel factis, publice vel occulte, nec aliquo iure spirituali vel seculari, nec in iudicio, nec extra iudicium aliquo modo conuenire vel impetere, nec quicquam aduersus eos apponere siue loqui. Si quis autem ea vel aliquid eorum attemptare presumpserit, hoc nullius debet esse roboris vel momenti, nam ipsi et eorum quilibet de omnibus premissis et de aliis omnibus, si que hic nominatim non sunt inserta et presens tangunt testamentum, nulli viuenti debent aliquam facere racionem nec aliquod dare responsum. Harum quibus sigilla nostra ad preces prefati Martini testatoris appensa sunt testimonio litterarum. Datum dominica Esto michi, videlicet die kathedre sancti Petri apostoli, anno domini millesimo quadringentesimo vndecimo. Listina pergamenova v museu plzeňském; pečeti chybi. — Na rubu: „Kšaft Martina Rudolfi“. Nověj. sign. N. 169. 230. 1411. 25. února. Br. Václav ustanoven od provinciála řádu něm. Oldřicha z Ustí farářem v Novém Plzni, když předchůdce jeho br. Mikuláš se místa byl vzdal. Emler, Libri confirmationum 1410—1419 str. 17.

Strana 256
256 1411. 231. 1411. březen. Kněz Dominik z Nov. Plzně ustanoven farářem v Hrudešicích. Emler, Libri confirm., 1. VII. 18. 232. 1411. 18. listopadu. Petr z Nekměře jest dlužen klášteru sv. Ducha v Plzni 23 kopy, kteréž se zavazuje listem tímto v nížepsaných lhůtách klášteru splatiti. Já Petr z Nekmieře, jistec dluhu podepsaného, a my Mar- quart z Buksic, Václav z Bielé, Zdeněk ze Dvorce, rukojmě jeho i zaň, známy listem tiemto obecně před každým, ktož jej čísti budú neb uslyšie čtúce, že jsme dlužni pravého dluhu třimez- dcietma kop grošóv dobrých, střiebrných, pražského rázu, ctným kněžím převorovi a všemu konventu kláštera svatého Ducha v Novém Plzni, bratřím zákona svatého Dominika i tomu každému, ktož by tento list měl s jich dobrú volí. Protož slibujem listem tiemto i dobrú věrú naší křesťanskú, rukú společnú a nerozdielnú i beze všie zlé lsti našim věřícím teprv jmenovaným penieze svrchupsané dáti a penězi hotovými zaplatiti na tyto roky pode- psané a úmluvy, to jest jednu kopu grošóv ve dvú nedělí, první po svatém Jiří, ježto od dánie tohoto listu najspieše přijíti má, a druhú kopu grošóv ve dvú nedělí první po svatém Havle, inhed potom najprv přijštiem a třetí kopu grošóv na svatého Jiřie ve dvú nedělí, ježto po túto dvú rokú již jmenovanú najspiešě přijíti má a na ten na poslední rok teprv jmenovaný mámy a slibujem jim těch ostatečných dvadceti kop grošóv dáti a penězi hotovými zaplatiti beze všeho dalšieho prodlenie anebo jim na našich na čistých a na svobodných dědinách dvú kopú grošóv dobrých, střiebrných, pražského rázu, platu ročnieho a věčného, ale holého toliko platu beze všeho panstvie okázati a postúpiti a zapsati dobrými listy anebo aktami dvoru arcibiskupstvie praž- ského, tak aby oni toho platu jisti byli; kteréhožto platu jedna kopa grošóv na oděv a druhá kopa grošóv na pitancí těm

Strana 257
1411. 257 bratřím má vycházeti na všaké léto. Pakli bychom toho ne- učinili, že bychom na který rok z svrchupsaných rokóv peněz tehdy dlužných nezaplatili ani platu, jakož jest předepsáno, ne- postúpili a nezapsali, tehdy inhed po každém z těch rokóv my rukojmě napředpsaní, když bychom kolivěk od našich věřících jednoho aneb jich poslem napomenuti byli, jeden na druhého ne- ukazuje ani jeden druhého čekaje ani sě kterak vymlúvajíc, každý s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma v městě v Novém Plzni neb v Rokycanech do počestné hospody, kteráž by nám od nich anebo jich poslem jmenována byla, vléci mámy a slibujeme a tu leženie obecné a obyčejné v české zemi držeti, každý sám svým životem aby ležal, anebo sebe miesto budeme moci každý z nás ctného panoši rytieřského řádu v to leženie postaviti a vložiti. A po dvú nedělí ote dne napomenutie v toto leženie jeden den po druhém čtúce, a my ještě peněz svrchupsaných tehdy dlužných nezaplatili, ležme my anebo neležme, tehdy věřící naši plnú moc mají i plné právo penieze tehdy dlužné v křesťanech i v židech optati a vzieti na našie na všech škody, a kdež by jě koli optali, tu my je slibujem zastúpiti a jim je vypraviti sami sebú anebo dobrými základy anebo jistými rukojměmi beze všie jich škody, a přes to vždy ještě leženie toto plniti slibujeme a z něho na nižádné právo nevyjéžděti ani vycházeti mámy, doňavadž bychom jim peněz svrchupsaných tehdy dlužných i všech škod, kteréž by pro toto neplněnie našě kdežkolivěk anebo kterakžkolivěk vzešly, ježto by jě jeden z našich věřících právem bez zmatka ukázal, doňavadž bychom nezaplatili hotovými penězi úplně. Také jestliže by kto z nás v tej mieře umřel a my ještě všeho nesplnili, což tento list svědčí, tehdy my zuostalí živi slibujeme jiného tak jistého a jmovitého toho umrlého miesto ve dvú nedělí od té smrti prvú k nám postaviti, list tento obnoviec pod pokutú na- předpsaného leženie, a to slibujem učiniti, kolikrátž by kolivěk toho potřebie bylo, a přimlúvali-li by nám co naši věřící pro toto nesplněnie naše, to my mámy všudy znáti, že jsú oni právi a my proti nim křivi. Tohoto všeho ku pevnosti naše jsme pečeti vlastnie s naší dobrú volí i s přiznáním k tomuto listu přivěsili, jenž jest dán čtúce od narozenie božieho čtrnádete set let a jede- náctého léta, v středu v ochtáb svatého Martina. Listina pergamenová v museu plzeňském, pečeti chybí. Na rubu: Super Johassconis, fratris domini Petri de Nekmierze. Starši sign. Q. 3. novější sign. N. 276. 17

Strana 258
258 1412. 233. 1412. M. Jan Hus důtklivě domlouvá Plzeňským, že druhdy svorností a spořádaným životem nad jiné vynikali, ale teď že hádky mezi sebou začínají a v cnosti ochabují, i vyzývá je, aby se polepšili. V druhé části listu svého vyvrací bludná učení jakéhosi kazatele v Plzni. Dobrým setrvánie ve cnosti a hřiešným svaté poznánie pána našeho Jezu Krista. Páni milí a bratřie v milosti boží! Velmě tesklivě slyším, že máte mezi sebú roztrženie a nesvornost v pravdě boží, že dobře počenše zle konáte, boha hněváte, duše své tupíte, zlý příklad jiným dáváte a svú čest maříte, pro malý zisk světa tohoto málo vážíte život věčný. O proč nepomníte, že die spasitel: Co platno jest člověku, ač vešken svět zíště a své duši uškodí? a kterú dá člověk otměnu za duši svú? O proč nepomníte, že ste byli příklad dobrý vší české zemi v sjednání dobrém, v slyšení slova božího, v stavení zlosti? O kterak ste pozapomenuli, že jednota naše v dobrém svatá, ta vás od nepřátel bránila, bohatila a vzácny před bohem i před lidmi činila! Znamenal to nepřietel boží, dábel, želeje toho vzbudil Anti- kristovy a své údy, aby z vás boží milost a vóli vypudili, a jemu dóm, biednému duchu, z něhož byl jest vyhnán, navrátili, aby on pojma sedm duchóv horších zase se navrátil, aby hóře bylo nežli prve. Již frivorty, již hry, již jiné nešlechetnosti, vyraziv z vás slovo božie, v vás navrátil. Kde máte pastýře duší svých? kterak vás vede? Rána nenie ukázána, nenie, ktoby sě slitoval, aby ra- něné od lotróv, vína a oleje nalije, uvázal ránu vaši. Máte snad ty, jenž vám nalévají jedu lehčením písma a oleje, ne lásky pravé, ale pochlebenstvie. Neviete toho, že pochlebník jest sladký nepřietel, ale ktož koho treskce, ten toho miluje, rány léčí, ač se neduživý hněvá a skeří. O svatý Rehoři, veliký papeži, ty dieš: Ten jedné sám přietel bude, kterýž nečistoty s mé duše setře. Milý svatý! pros za Plzňany, at tě v tom následují, a tehdyť budú jako prvé božie slovo velebiti, kázánie protiv hřiechóm milovati, vódce pravé k sobě vinúti a vlky hltavé od sebe puditi. Zname- nati budú, že kto je treskce, ten k bohu vede, a kto pochlebuje, ten je ot boha lúčí; kto pochlebuje, jedem krmí, kto treskce, vínem napájie. Vzpomenúť, žeť brzo zemrú, a blaze tomu, kterýž

Strana 259
1412. 259 dobře umře, ale běda, kto hřiechem se naprzně, upadne do věč- ného ohně. O milí křestěné! Viete že dobrá pověsť lepšie jest než masť drahá. Kam chcete dieti svú dobrú pověsť, jenž jest takto zněla: Plzněné jsú najsvornější, město své řádně zpravují, slovo božie milují, pudie ven kněžské ženy a rufiany, kostky sú stavili a jiným městám dobrý příklad dali. Věrně buoh byl zavítal mezi vás, pšenice nasál, a dábel kúkol vtrúsil, aby pšenici udusil. E pro milého pána boha, pro ohavné a najukrutnějšie božie umučenie, pro své spasenie, pro svú česť, pro jiných polepšenie, pro své sčestie, ktož jste chybili, uhoďte v pravdu; ktož jste svatí, buďte světější! Nebť die pán buoh: Čas blízko jest; kto škodí, škod ještě, a kto v mrzkostech jest, mrzek bud ještě, a kto spravedliv jest, spravedliv buď ještě, a svatý, osvěť se viece. Aj přijduť brzo a otplata má se mnú jest, otplatiti každému vedle skutkóv jeho. Tak die pán Ježíš. Přijmete-li jeho slovo mile a zachováte, dá otplatú život věčný v radosti nesmierné; pakli nepřijmete a nezachováte, dá zatracenie věčné v ohni věčném, v temnostech mezi dábly, kdež nižádného nebude otpočinutie ani utěšenie. Ale úfám jeho svaté milosti a mám naději a proto vám píši, že dobří setrváte, a druzí sě polepšíte ve všem dobrém, a tak budete synové boží, měště- níné města, v němž nebude temnosti ani zamúcenie, a v němž budete otce boha viděti a všechny věci znáti a jeden druhého plně jako sám sě milovati a budete každý mieti, co bude chtieti. Toho města z Plzně, nynie rozbrojené, rač vám všem dopomoci otec i syn i duch svatý smrtí pána Krista a s pomocí panny Marie i všech svatých. Amen. Po napsání lista přišel mi list, v němž psáno jest, že bránie kněžie čísti čtenie přirozeným jazykem česky neb německy. Druhé, že kázal některý kněz, že nižádný, jenž smrtelně hřeší, nenie slúha ani syn dáblov. Třetie že na nové mši kázal řka kněz tento: dokudž jest neslúžil, byl jest syn boží, ale dnes i potom, když slúžiti bude, jest otec boží a stvořitel těla božieho. Čtvrté že ten kněz kázal, že najhorší kněz jest lepší, než laik najlepší. Jestli tak a nižádný se proti těm bludóm nepostaví, zna- menie veliké jest nad vámi, že ste velmě pravdy otpadli, a zvláště, kteří jste učení a rozum máte; neb jakož die svatý Jan Zlatoústý na ono slovo Krista spasitele našeho: „Nerodte se báti těch, jenž zabíjejí tělo“, za těmito slovy ukázal jest Kristus, že netoliko ten zrádce jest pravdy, kterýž nesměle praví pravdu, ale i kto nesvo- bodně brání pravdy, kteréž slušie svobodně brániti, zrádce jest 17*

Strana 260
260 1412. pravdy. Neb jakož kněz dlužen jest, aby pravdu, kterúž ot boha jest slyšal, směle kázal, též laik, to jest člověk nekněz, dlužen jest, aby pravdy, kterúž jest slyšal ot kněze vynešenú z písma, bránil doufajně; pakli toho neučiní, zrazuje pravdu. Aj teď máte velikého svatého dóvod z toho slova Kristova: „Nerodte se báti těch, jenž tělo zabíjejí“, že každý kněz i nekněz, ktož zná pravdu má jie do smrti brániti, jinak byl by zrádce pravdy a tak i Kri- stóv. A mnozí z vás znáte pravdu a jste naučeni, že každý móž zákon boží mluviti, vyznávati a umie-li i čísti, buď latině, jako svatý Marek čtenie psal, buď řecky, jako svatý Jan své čtenie a kanoniky neb epištoly psal, buď židovsky, jako svatý Matúš své čtenie popsal, buď syriansky, jako svatý Lukáš své čtenie popsal, buď persky, jako svatý Šimon čtenie kázal a popsal, buď judsky, jako svatý Bartoloměj, a tak o jiných jazyciech. Kterakž dáte kněžím brániti, aby lidé zákona božieho nečtli česky neb německy? Také k druhému kusu zda neviete, že nelze jest i bohu ve ctnosti i dáblu ve hřieše slúžiti? Viem, že ste slýchali, že Kri- stus die: Nemóž nižádný dvěma pánoma slúžiti a potom: Nemóžete slúžiti bohu a mamonovi. A také viete, že svatý Petr die: Ktož ot koho přemožen jest, ten toho sluha jest. A Kristus die: Kto hřiech činí, slúha jest hřiecha; a svt. Pavel k Římenínóm die: Sluhy ste byli hřiecha. Kterak toto písmo svaté vědúce trpíte, že nižádný, ktož jest ve hřieše smrtelném, nenie slúha dáblóv? Také viem, že ste slýchali, že pán Ježíš die, že kúkol jsú synové zlostní, jichž jest dábel nasál v svět a že také die zlým: Vy z otce ďábla jste a žádosti otce svého chcete učiniti, a dává příčinu řka: že nemóžete slyšeti řeči mé, protož z otce dábla jste. A sv. Jan apoštol duchem svatým die: Synáčkové! nižádný vás nesvoď, ktož pravdu činí, spravedlivý jest, jakož Kristus spravedlivý jest, a ktož hřiech činí, z dábla jest. A potom die: V tom známi jsú synové boží a synové dáblovi; každý, ktož není spravedlivý, nenie z boha. Aj teď máte, že každý smrtedlný hřiešník jest z dábla a syn dáblóv: kterak tehdy přepúštíte kázati kacéřstvie proti tomuto svatému Kristovu písmu? Vězte, že ten tak káže, jest sluha i syn dáblóv, a jest horší, než najmenší laik dobrý. A tak nenie otec boží ten kněz: neb by bóh byl syn toho kněze, a ten kněz jest syn dáblóv, tehdy by bóh byl syn také dáblóv! Také ten kněz, tak ten blud káže a drže, nenie stvořitel těla božieho, ale jest rozmnožitel kacieřstvie velikého. Nechť vezme všecky tovaříše své na pomoc a stvoří s nimi jednu hnidu a tehdyť jim vyznám, že

Strana 261
1412. 261 jsú stvořitelé! Nelze jest pro dlúhost písmem tuto dovésti. O srd- natí křesťané! zda ste již všichni zemřeli, že dáte bludy vésti a božie slovo súžiti? Prozřete a nedajte dáblu nad sebú vévoditi! Toho vám pán bóh, jenž sám móž býti a jest stvořitelem, pomáhaj. Amen. Erben, M. J. Husi sebrané spisy české III. 270. — Palacký, Documenta M. Joannis Hus 24. — Opis listu se nalézá v rukopise cís. bibliotéky v Praze XI. D. 9. fol. 67. 234. 1412. 2. března. Praha. Král Václav stvrzuje Oldřichovi z Letkova v doslovném znění listy od krále Jana a cís. Karla na Letkov jeho předkům udělené. Wenceslaus, dei gracia Romanorum rex, semper Augustus et Boemie rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod veniens ad nostre maiestatis presenciam Vlricus de Letkav, fami- liaris noster, fidelis noster dilectus, nobis humiliter supplicauit, quatenus sibi tres literas pro genitoribus suis et sibi super villa siue predio Letkow et pertinenciis suis a serenissimis quondam principibus dominis Johanne, rege Boemie, awo nostro, et Karolo, pro tunc Romanorum rege semper Augusto et Boemie rege, do- mino et genitore nostro carissimo, datas, approbare, ratificare et confirmare graciosius dignaremur; quarum literarum tenores pre- sentibus sunt inclusi. Prime quidem litere tenor talis est et sequi- tur in hec verba: [Následuje doslovné znění listu kr. Jana z r. 1325. 1. května v Praze, čís. 22.] Secunde vero litere tenor sequitur et est talis. [Následuje znění listu kr. Jana v Budišíně 1339 d. 20. srpna, čís. 47.] Tercie vero litere tenor talis erat: [Následuje doslovné znění listu cís. Karla v Praze 1350. d. 13. října, čís. 65]. Nos prefati Vlrici peticionibus benig- nius inclinati, attentis nichilomimus studiosis obsequiis, quibus idem Vlricus et sui progenitores nobis et predictis awo et geni- tori nostris complacuerunt hactenus et complacere debebunt et poterunt in futurum, predictas tres literas, prout de verbo ad verbum superius continentur, in omnibus suis punctis, clausulis et articulis, regia auctoritate Boemie et de certa nostra sciencia approbamus, ratificamus et virtute presencium confirmamus, de-

Strana 262
262 1412. cernentes ipsas perpetuam obtinere roboris firmitatem, nostris tamen seruiciis nobis occasione dicte ville Letkow prestari solitis semper saluis. Presencium sub regie nostre maiestatis sigillo testi- monio literarum. Datum Prage anno domini millesimo quadrin- gentesimo duodecimo, die secunda Marcii, regnorum nostrorum anno Boemie quadragesimo nono, Romanorum vero tricesimo sexto. [Na ohybu v pravo]. Per dominum Conradum, episcopum Olo- mucensem, Johannes de Bamberg. [Na rubu]. Registrauit Caspar de Lewbicz. Listina pergamenová v museu plzeňském; pečeť majestátní na proužku pergamenovém visící zachovalá. Sign. nověj. N. 126. 235. 1412. 4. března. Jan, syn někdy Filippa z Dobřan, měšt. plz., zavazuje se zadržalé berně a sbírky městské od otce svého úhrnem 10 kop gr. zaplatiti a pojišťuje obci summu tuto na všem statku svém. Nos Wenceslaus iudex, Paulus Ebrzwin, pro tunc magister ciuium, Laurencius Clime, iurati consules, ciues ciuitatis Noue Pilzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis testificantes, quod discretus vir Johannes, natus quondam Philippi de Dobrzano, conciuis noster, in nostri pleni consilii presencia constitutus, animo deliberato, recognouit se, heredes et successores suos in et super domo sua et area ipsius, sita in nostra ciuitate predicta inter domos Blazconis fabri ex vna et Petri braseatoris parte ex altera, ac super omnibus aliis bonis suis mobilibus et inmobilibus, quocumque nominentur vocabulo, simul pecoribus et pecudibus, in decem sexagenis grossorum argenteorum bonorum, Pragensis monete, nostre ciuitati Pilznensi antedicte, racione retentarum bernarum et collectarum, quas retinuit prefatus Philippus, pater eius, dum adhuc viueret in humanis, teneri et debitorie obligari promitendo presentibus bona fide, suo heredumque et successorum suorum nomine annis singulis a data presencium continuis, vnam sexagenam grossorum prefate nostre ciuitati diuisim soluendo censuare, videlicet incipiendo in festo sancti Georgii proxime ven- turo per medium et in festo sancti Galli deinde immediate se-

Strana 263
1413. 263 quenti per medium et sic deinceps anno quolibet, quamdiu nostre ciuitati predicte non persoluerint seu non persoluerint sui heredes uel successores capitalem pecuniam antedictam vna cum censu tunc debito totaliter et ad plenum. Et non dato censu cuiuscunque dictorum terminorum termini quocunque anno, mox nostra ciuitas antedicta plenam debet habere vigore presencium potestatem per interpositas quascunque personas prefatum Johannem, heredes et successores suos in omnibus bonis suis suprascriptis auctoritate iudicis et iuratorum nostre ciuitatis pro tempore existencium sufficienter pignerandi et pignera recepta atque ipsam domum inter cristianos uel iudeos obligandi uel vendendi et taliter censum tunc debitum conquirendi plenarie absque iudiciis et querelis. In qua quidem sorte et censu soluendo de eadem nullus creditorum ipsius Johannis debet ipsam nostram ciuitatem seu suo nomine possidentem presencia per seniores literas seu alia scripta seniora impedire, nam ipsa ciuitas debet omnibus aliis creditoribus ante- ferri ex iure et consuetudine ab antiquo realiter obseruatis, et quicunque hanc literam habuerit cum bona voluntate nostre ciui- tatis predicte, eidem competit plenum ius omnium premissorum. In quorum robur sigillum prefati Johannis, in testimonium vero sigilla nostra ad preces eiusdem Johannis presentibus sunt appensa. Datum feria sexta post dominicam Reminiscere, anno domini millesimo quadringentesimo decimo secundo. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. B. 15. Listina jest v knize pře- trhána. Nadpis: Proscripcio Lichwicze, census super domo. 236. 1413. 10 února. Bohunko řezník, měšt. plz., zapisuje na všem svém statku obci m. Plzně 61/2 k. gr., jakožto zadržalé berně a sbírky a zavazuje se v určitých lhůtách je splatiti. Nos Wencelaus iudex, Wenceslaus Piczko, pro tunc magister ciuium, Simon Chudoba, iurati consules, ciues ciuitatis Noue Pilzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis testificantes, quod discretus vir Bohunco carnifex, conciuis noster, in nostri pleni consilii presencia personaliter constitutus, animo deliberato

Strana 264
264 1413. recognouit se, heredes et successores suos in et super macello suo necnon super curia in Dudlewecz, omnibus et singulis pratis et hereditatibus ad ipsam spectantibus omnibusque aliis et singulis bonis suis mobilibus et ymmobilibus, quocunque nominentur voca- bulo, habitis uel habendis, simul pecoribus et pecudibus in sex cum dimidia sexagena grossorum argenteorum bonorum Pragensis monete, nostre ciuitati Pilznensi antedicte, racione retentarum bernarum et collectarum teneri et debitorie obligari, promittendo presentibus bona fide, suo, heredumque et suorum successorum nomine annis singulis a data presencium continuis triginta nouem grossos prefate nostre ciuitati diuisim soluendo censuare, videlicet incipiendo in festo sancti Georgii proxime venturo per medium et in festo sancti Galli deinde inmediate sequenti per medium et sic deinceps anno quolibet, quamdiu nostre ciuitati predicte non persoluerit seu non persoluerint sui heredes uel successores capi- talem pecuniam antedictam vna cum censu tunc debito totaliter et ad plenum. Et non dato censu cuiuscunque dictorum termino- rum termini quocunque anno, mox nostra ciuitas antedicta plenam debet habere vigore presencium potestatem per interpositas quas- cunque personas prefatum Bohunconem, heredes et successores suos in omnibus bonis suis suprascriptis auctoritate iudicis et iuratorum, eiusdem nostre ciuitatis pro tempore existencium, sufficienter pignerandi et pignera recepta atque ipsum macellum, curiam, hereditates et prata inter cristianos uel iudeos obligandi uel vendendi et taliter censum tunc debitum plenarie absque iudiciis et querelis [conquirendi]. In qua quidem sorte et censu soluendo de eadem nullus creditorum ipsius Bohunconis debet ipsam nostram ciuitatem seu eiusdem nostre ciuitatis nomine pos- sidentem presencia per seniores literas seu alia scripta seniora impedire, nam ipsa ciuitas nostra debet omnibus aliis creditoribus anteferri ex iure et consuetudine ab antiquo realiter obseruatis, et quicunque hanc literam habuerit cum bona voluntate nostre ciuitatis predicte, eidem competit plenum ius omnium premissorum. In quorum testimonium sigilla nostra propria ad preces prefati Bohunconis presentibus sunt appensa. Datum feria sexta in die sancte Scolastice virginis, anno domini millesimo quadringentesimo tredecimo, videlicet die decima mensis Februarii. Z nejst. knihy priv. a závětí f B. 15.

Strana 265
1413. 265 237. 1413. 9. června. Jan Motl, koželuh, měst. plz., odkazuje na stavbu kostela farního 10 kop, po 30 kopách Michalovi koželuhovi a Oldřichovi koželuhovi, 10 kop maceše své, 20 kop manželce své Martě. Všechen ostatní statek odevzdává konšelům, aby jej obrátili na záduší za něho a jeho předky. Nos Wenceslaus iudex, Wenceslaus Frane pro tunc magister ciuium, Bartlinus Yrcher, Jaxo Cabelecz, iurati consules ciues ci- uitatis Noue Pilzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis testificantes, quod discretus vir, Johannes dictus Maetlinus Yrcher, conciuis noster, decumbens in loco egritudinis, licet eger et debilis corpore, sanus tamen mente et plena perfruens racione, nobis in testimonium vocatis et rogatis, testamentum suum vltimum condidit hoc modo: Primo decem sexagenas grossorum parate pecunie ad structuram nostre parrochialis ecclesie delegauit; item Michaeli Yrcher, nostro conciui, triginta sexagenas grossorum et Vlrico Yrcher similiter triginta sexagenas grossorum delegauit; item nouerce sue decem sexagenas grossorum et Marethe, vxori sue legittime, viginti sexagenas grossorum delegauit. Reliqua vero omnia bona sua mo- bilia et inmobilia, quocunque nominentur vocabulo, siue talia in creditis siue in pecuniis paratis, siue in quibuscunque aliis rebus seu in pecoribus et pecudibus consistant, nichil penitus eximendo potenter comisit iuratis consulibus et scabinis nostre ciuitatis, mo- dernis et futuris, et quicunque fuerint pro tempore, ad regendum, dispensandum, ordinandum, distribuendum et pro remedio anima- rum ipsius Johannis testatoris et suorum predecessorum conuer- tendum, quo, vbi et qualiter ipsis melius et efficacius visum fuerit expedire, conscienciam tamen ipsorum consulum et scabinorum in hoc honerando et quomodocunque ipsi consules et scabini cum eisdem bonis egerint, dispensauerint, ordinauerint, distribue- rint seu pro remedio animarum predictarum conuerterint, hoc debet perpetuis temporibus obtinere firmum robur pariter et vi- gorem ipsique consules et scabini nulli viuenti hominum debent de hoc in perpetuum aliquam reddere racionem, nullusque ami- corum et consanquineorum ipsius Johannis Maetlini testatoris, siue talis sit spiritualis siue secularis persona, nec quisquam extraneus debet ipsos consules et scabinos in huiusmodi commissione et re-

Strana 266
266 1413. gimine impedire, nec ipsorum dispensacionem, ordinacionem, di- stribucionem seu pro animarum remedio conuersionem inpugnare, nec eisdem contradicere verbo uel facto in uel extra iudicium vllo modo. Si quis autem ipsos consules et scabinos modernos seu futuros, quicunque fuerint pro tempore, racione bonorum prefati Johannis Maetlini testatoris seu racione eorum, que presens tangunt testamentum, impetiuerit seu impugnauerit in uel extra iudicium, hoc nullius debet esse roboris vel momenti, nam ipsi consules et scabini non de propriis, sed de bonis eiusdem Johannis Maetlini testatoris debent se defendere et tueri nulli iterum viuenti homi- num de hoc reddentes in perpetuum aliquam racionem. Harum quibus sigilla nostra ad preces dicti Johannis Maetlini testatoris appensa sunt testimonio literarum. Datum anno domini millesimo quadringentesimo tredecimo, feria sexta proxima ante festum Penthecostes. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. B. 15. 238. 1413. 18. června. Marketa, vdova po Motlovi, koželuhovi, odkazuje všechno jmění své bratru svému Jakubu Mildovi z Mostu. Nos Wenceslaus iudex, Wenceslaus Frane, pro tunc magister ciuium, Nicolaus Zebnicky, iurati consules ciues ciuitatis Nove Pilzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis testificantes, quod honesta mulier Margaretha, relicta quondam Maetlini Yrcher, conciuis nostra, decumbens in lecto egritudinis, licet aliquantulum egra et debilis corpore, sana tamen mente et plena perfruens ra- cione, nobis in testimonium vocatis et rogatis, presente eciam discreto viro Bartlinio Yrcher, nostro conciue et conconsule, testa- mentum suum vltimum, quod primo debet habere uigorem ipsa defuncta, condidit hoc modo : Omnia bona sua mobilia et inmobilia, quocunque nominentur vocabulo, ad ipsam racionabiliter spectancia et in quibuscunque rebus talia consistant, siue talia sint in pe- cuniis, siue in delegatis sibi per maritos suos premortuos siue in aliis quibuscunque rebus et bonis nichil penitus excipiendo, dedit, donauit ac potenter delegauit Jacobo Milde de Ponte, fratri suo

Strana 267
1413. 267 et suis pueris nunc habitis et in posterum habituris, ipsum Jaco- bum heredem et dominum omnium eorundem bonorum suorum faciendo ad faciendum cum eis, tamquam cum propriis, quidquid sue placuerit voluntati, nemini in perpetuum reddendo aliquam racionem. In quorum omnium testimonium sigilla nostra propria ad preces dicte Margarethe presentibus sunt appensa. Datum anno domini millesimo quadringentesimo tredecimo, feria quarta post festum sancte Trinitatis. Z nejstarší knihy priv. a závětí. f. B. 16. 239. 1413. 30. června. Vidimus listu na špital svt. Máří Majdaleny v Plzni z r. 1322. dne 15. srpna v Nové Plzni daného od zakladatele špitala toho Konrada z Dobřan. In nomine domini amen. Nos Wenceslaus Gurem, canonicus ecclesie Pragensis, reverendissimi in Christo patris et domini, do- mini Albici, dei gracia archiepiscopi Pragensis, apostolice sedis legati, vicarius in spiritualibus generalis, presenti transsumpto pu- blico notum facimus vniuersis, quod constitutus personaliter coram nobis in iudicio honorabilis et religiosus vir, frater Johannes, pro- fessus domus ordinis sancte Marie de domo Theutunica crucifero- rum, rector hospitalis sancte Marie Magdalene in preurbio ciuitatis Noue Plzne, diocesis Pragensis, quandam literam priuilegialem do- tacionis dicti hospitalis in pargameno scriptam, sigillo magno ro- tundo de cera alba communitatis dicte ciuitatis Noue Plzne in pressula pargamenti pendenti sigillatam, in cuius quidem sigilli medio quedam due turres cum circumferenciis et cimboriis emi- nentes erant sculpte, inter quas turres due ymagines, homines representantes, vna inferior cum clipeo, in quo erat leo, galeam cum alis in capite et gladium in manu dextra, et ymago superior duo vexilla, unam in qualibet manu gestantem, stantes apparebant, litere uero circumferenciales rate permissa erant tales: Sigillum ciuium de Noua Plzna, sanam et integram, omnique vicio et sus- picione carentem, suo et dicti hospitalis sui nomine exhibuit et in manus nostras coram notario publico et testibus infrascriptis

Strana 268
268 1413. presentauit, petens nomine quo supra eandem literam transsumi transscribi et publicari ac eidem transsumpto auctoritatem ordina- riam et decretum interponi. Nos uero dicta litera visa, per lecta et sane intellecta ac absque omni vicio et suspicione reputata ad dicti domini Johannis peticionem eandem per notarium subscriptum transsumi et transscribi ac publicari seu in formam publici in- strumenti redigi mandauimus, ipsamque dotacionem et donacionem in eadem litera contentam et descriptam ratificantes, approbantes et confirmantes, eidem transsumpto auctoritatem ordinariam inter- ponimus et decretum, ipsumque transsumptum fidem faciat in agendis decernentes, quod eidem transsumpto publico tam in judicio quam extra plena fides adhibeatur tamquam litere originali suprasscripte. Cuius quidem litere tenor de uerbo ad uerbum dinoscitur esse talis. [Následuje doslovné znění listu Konrada z Dobřan v Nov. Plzni 1322. d. 15. srpna, č. 18.] In cuius rei testimonium presens transsumptum siue transscriptum exinde per Petrum, notarium publicum subscriptum, fieri et in hanc publicam formam siue in formam publici instrumenti redigi mandauimus sigillique vicariatus archiepiscopatus Pragensis, quo ad presens vtimur, appensione iussimus conmuniri. Datum et actum Prage in curia archiepiscopali, sita in Minori Ciuitate Pra- gensi, anno domini M°.CCCC°.XIII°. indictione sexta, die vltima mensis Junii, hora quinta terciarum, pontificatus sanctissimi in Christo patris et domini, domini Johannis, diuina prouidencia pape XXIII., anno quarto, presentibus ibidem honorabilibus et circum- spectis viris, dominis fratre Nicolao, dicti ordinis Cruciferorum professo, plebano sancti Benedicti Maioris Ciuitatis Pragensis, Mi- chaele de Iglavia, notario publico, Jacobo de Noua domo, clerico Olomucensis et Pragensis diocesis, et aliis multis circa premissa testibus fide dignis. Et ego Petrus, natus quondam Mathie de Mokrssko, clericus Cracouiensis diocesis, publicus imperiali auctoritate notarius, dicte litere exhibicionem, presentacionem, peticionem, auctoritatis ordi- narie et decreti approbacionem et confirmacionem premissis inter- posicionem omnibusque aliis, dum sic, vt premittitur, agerentur et fierent, vna cum testibus prenotatis interfui et ea omnia et singula sic fieri vidi, audiui et me aliis arduis impedito negociis, per alium fideliter scribi procuraui et facta diligenti auscultacione de pre- senti transsumpto ad literam originalem, quia ea concordare inueni, et in hanc publicam formam redegi signoque et nomine meis so- litis una cum sigilli appensione vicariatus archiepiscopatus Pra- gensis signaui in fidem et testimonium omnium premissorum.

Strana 269
1413. 269 Listina pergamenová v museu plzeňském se zachovalou pečetí arcibiskupství pražského, na proužku perg. visící; nahoře jest kousek pečeti odlomen. Uprostřed sv. Václav držící pravicí kopí, levá ruka skrčená dotýká se malého štítu s orlicí, v pravo pak umístěn jest štít s vodorovným vyčnívajícím břevnem uprostřed. Opis: -- RIATVS-AR- CHIGPISCOPATVS-PRAGENSIS †. — Na rubu na okraji pozdější rukou: Hospitale in nowa plzna. 240. 1413. 28. září. Slovítný Markvard z Levec odkázal klášteru dominikánskému v Nov. Plzni 1 k. roč. platu v Levcích na člověku svém poddaném Odolenovi. Constitutus personaliter coram nobis Wenceslao Gurein etc., famosus vir Marquardus de Lewecz armiger, proposuit, qualiter ipse dudum pro sue suorumque progenitorum et predecessorum animarum remedio salutari et signanter pro anima Anne vxoris sue vnam sexagenam grossorum denariorum Pragensium census in bonis suis vniuersis ibidem in Lewecz pro religiosis viris fra- tribus, priore et conuentu monasterii fratrum Predicatorum in Noua Plzna deputauerat et super quo censu eisdem fratribus li- teram priuilegialem dedit et assignauit; volensque eadem bona sua libertare de dictorum fratrum consensu, eandem sexagenam grossorum census in, de et super Odoleno laico, ibidem in Lewecz et hereditatibus ipsius et signanter vnam terram agrorum habente pro dictis fratribus priore et conuentu monasterii in Noua Plzna deputauit et condescendit, de eadem per dicti monasterii fratres ab eodem laico, heredibus et successoribus suis diuisim post festa sanctorum Galli et Georgii XIV diebus post tolendum, leuandum et percipiendum promitens per se, heredes et successores suos dicti monasterii fratres in dicti census leuacione et percepcione non impedire, non molestare, nec perturbare sub pena excommu- nicacionis et aliis penis ecclesiastice censure, cui se, heredes et successores suos sponte et libere obligauit, volens, disponens et ordinans, quod prefati monasterii fratres anniuersaria, ad que se prius obligauerunt, in dicto monasterio occasione dicti census singulis mensibus per circulum anni pro animabus predictis fa- ciant, teneant ac facere et tenere procurent cum effectu, prout

Strana 270
270 1414. prius fecerunt, in quo ipsorum conscienciam voluit onerare. Quam quidem obligacionem religiosi viri fratres, Petrus prepositus mo- nasterii sancti Laurencii, alias sancte Anne in Maiori ciuitate Pra- gensi et Martinus dicti monasterii et ordinis professi, nomine prioris et conuentus dicti monasterii in Noua Plzna recipientes pecierunt per nos Wenceslaum vicarium in spiritualibus admitti et approbari. Nos vero peticionibus ipsorum tamquam iustis et racionabilibus fauorabiliter annuentes ipsam approbauimus et confirmauimus ac presentibus approbamus, ratificamus et auctoritate ordinaria in dei nomine confirmamus. Acta sunt hec anno domini millesimo quadringentesimo XIII°, die XXVIII° mensis Septembris presen- tibus ibidem Walentino de Sadek, Nicolao Sissel de Trzebon etc. Z knih erekčních IX, Q. 8. 241. 1414. 5. února. Johánek Týnský, měst. plz., prodává svým poddaným lidem v Dý- šině lán lesu. Já Johánek Týnský, měštěnín města Nového Plzně, vyznávám tiemto listem obecně před každým, ktož jej čísti neb slyšeti [budú], že znamenav a spatřiv veliké nedostatky v pastvě mých lidí a kmetóv mee vsi Dýšiny, že jsú súženi a nemohú próhonu mieti k jiným pastvám, k jich polepšení a rozšíření jich pastvišť, s do- brým rozmyslem a s přátelskú radú prodal jsem a prodávám listem tiemto, těm mým kmetóm z Dýšiny i jich dědicóm i bu- dúcím lán lesu ten, ježto k Dýšině slušie i se dnem toho lesu ku próhonu a k obci, aby mohli tudy próhon mieti, jakož jest předepsáno, k jiným pastvám i také aby mohli toho lánu lesu i se dnem požívati k své potřebě a z toho mně i mým dědicóm i budúcím nemají úrokóv platiti, neb jsú ten les jmenovaný zapla- tili počestně a hotovými penězi úplně; protož já Johánek svrchu- psaný slibuji listem tiemto, mým i mých dědicóv a budúcích jmé- nem pode ctí a pod vierú ten trh a to prodánie mým kmetóm tee vsi Dýšiny i jich dědicóm i budúcím pevně držeti, a tiem jim nehýbati v žádné mieře i nynie i budúcie časy. A toho na pevnost pečeť má vlastnie a na svědomie pečeť města Nového

Strana 271
1414. 271 Plzně k mé prosbě k tomuto listu jsú přivěšeny, jenž jest dán čtúce od narozenie božieho čtrnádcte set let a čtrnádctého léta, v pondělí najprvní po hrompniciech přeslavné panny Marie, matky božie. Orig. perg. v museu plzeň., pečeti chybí. Na rubu pozdější rukou připsáno: List na lán lesu Dejšinským prodaný pro průhon. Nov. sign. N. 414. 242. 1414. 12. září. Praha. Král Václav svoluje Plzeňským, aby mohli koupiti dvůr za městem ležící s poli a z toho zříditi hřbitov ſu svatého Mikuláše], však bez ujmy práv faráře kostela svt. Bartoloměje. Wenceslaus, dei gracia Romanorum rex, semper Augustus et Boemie rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod cum magister ciuium, consules, jurati totaque communitas ciuitatis nostre Pilznensis, fideles nostri dilecti, certam curiam, cum suis agris et limitibus extra ipsius ciuitatis muros sitam, emere et comparare et ex eadem curia et agris cimiterium pro mortuorum corporibus ibidem sepeliendis de nouo instaurare proponant, extat majestati nostre per eosdem ciues humiliter supplicatum, quatenus ad predicte curie cum suis agris et limitibus, empcionem et com- paracionem et predicti cimiterii instauracionem consensum et assensum nostros regios adhibere graciosius dignaremur. Nos pre- dictorum ciuium Pilznensium racionabilibus peticionibus pie moti, non per errorem aut improuide, sed animo deliberato ad predicte curie, agrorum et limitum ipsius empcionem et comparacionem ac cimiterii supradicti instauracionem consensum et assensum nostros prebuimus et virtute presencium regia auctoritate Boemie et de certa nostra sciencia pro corporibus mortuorum, ex nunc in antea ibidem perpetuis temporibus sepeliendis graciosius adhi- bemus, juribus et consuetudinibus plebani et ecclesie scti Bartho- lomei ibidem semper saluis. Presencium sub appenso nostro mi- nori sigillo testimonio literarum. Datum Prage anno domini millesimo quadringentesimo quartodecimo, die duodecima Septem- bris, regnorum nostrorum anno Boemie quinquagesimo secundo, Romanorum vero tricesimo nono.

Strana 272
272 1414. [Na ohybu v pravo]: Ad relacionem Haykonis subcamerarii, Jo- hannes de Bamberg. [Na rubu]: Registrata. Originál pergamenový v museu plzeňském; sekret na proužku visící. Na rubu listu dole připsáno: „Consensus ad empcionem curie et agrorum pro sepultura“. Jiným již novějším písmem: „Na vyzdvi- žení kirchova na předměstí k pohřbu těl mrtvých“. Nov. sign. N. 14. — Opisy listu tohoto u Tannera a v Stehl. knize priv. měst. f. 83. 243. 1414. 4. října. Farář plzeňský Mikuláš Weinknecht prodal 1 k. platu roč.Miku- lášovi, faráři u svt. Benedikta v Starém městě pražském za 10 kop, k čemuž provincial řádu něm. dává své svolení. Nos Albertus de Duba, provincialis per Boemiam et Moraviam, ordinis sancte Marie de domo Theotunica, tenore presencium reco- gnoscimus vniuersis, quod honorabilis et religiosus frater Nicolaus, dictus Weinknecht, plebanus ecclesie parochialis sancti Bartholomei in Noua Pilzna, eiusdem ordinis, nostri de consensu, indultu et vo- luntate nostris ac aliorum preceptorum propter euidentem suam et suorum conuentualium vtilitatem, vt debitorum onera, quibus propter grauia dampna sibi ibidem illata inuolutus existit, eo cicius euadere valeat atque possit, suo et successorum suorum ibidem plebanorum nomine vnam sexagenam grossorum Pragensium census annui et perpetui honorabili ac religioso viro fratri Nicolao, plebano ecclesie parochialis sancti Benedicti, Maioris ciuitatis Pra- gensis et ipsius successoribus plebanis ibidem vendidit pro decem sexagenis grossorum predictorum sibi et per eum integraliter persolutis, jure tamen, modo et consuetudine Noue ciuitatis Pra- gensis in talibus diucius obseruatis ita videlicet, quod ipsius census medietas in festo sancti Georii venturo proxime et alia medietas census eiusdem in festo sancti Galli deinde inmediate secuturo isto anno et sic deinceps anno quolibet deinde sequenti et per- petue per predictum fratrem Nicolaum, plebanum in Noua Pilzna, et quemlibet eius successorem plebanum ibidem prefato fratri Nicolao, plebano ecclesie sancti Benedicti, et cuiuis eius successori solui debet contradiccione et impedimentis quibuslibet proculmotis.

Strana 273
1415. 273 Quandocumque autem in aliquo premissorum festorum festo et infra quatuordecim dies deinde continuos census, vt premittitur, debitus prefato fratri Nicolao, plebano ecclesie sancti Benedicti in Praga et ipsius successoribus, plebanis ibidem, non fuerit per- solutus, ex tunc ipsis plenam presentibus ac omnimodam damus potestatem, vt ipsum fratrem Nicolaum, plebanum in Noua Pilzna et quemlibet ipsius successorem ac suos ibidem conuentuales familiaresque et bona ipsorum vbicumque locorum arrestare, deti- nere, auctoritate propria sine quorumcumque judicum aut aliorum hominum auxilio poterint, usque ad predicti census ac dampnorum ob non solucionem quomodocumque perceptorum, que tamen dampna legitime demonstrari poterint, totalem et omnimodam persolucionem. Et qui presentem litteram de ipsius bona volun- tate habuerit, eidem ius plenum competit omnium premissorum. In quorum euidens testimonium sigillum nostrum vna cum sigillo dicti fratris Nicolai, plebani in Noua Pilzna, de certa nostra sciencia presentibus sunt appensa. Datum anno domini millesimo quadrin- gentesimo decimo quarto, ipso die sancti Francisci. Orig. perg. v král. stát. archivu v Drážďanech č. 5647. Pečeti obě chybí. Opis mně laskavě zapůjčil p. archivář Dr. J. Emler. 244. 1415. 25. ledna. Za faráře do Nového Plzně ustanoven od provinc. ř. něm., Alberta z Dubé, br. Václav, když předešlý farář br. Mikuláš vzdal se místa svého. Uvodcem byl farář ve Staré Plzni. Emler, Libri confirmationum 1410—1419. str. 144. 245. 1415. 15. dubna. Praha. Král Václav vysílá podkomořího Jana z Lestkova a Bohuslava ze Švamberka do kraje plzeňského, aby tu s p. Boršem st. a Boršem ml. z Rizmberka a s pány, rytíři, kláštery a městy pečovali o zjed- nání zase pokoje a míru v kraji tom. 18

Strana 274
274 1415. Wenceslaus, dei gracia Romanorum rex, semper augustus et Boemie rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod de fidei et legalitatis industria strenui Johannis de Lesstkow, regni nostri Boemie subcamerarii et nobilis Bohuslai de Swamberg, fide- lium nostrorum dilectorum, plenam et indubitam fiduciam obti- nentes, ipsos in procuratores nostros legittimos, negociorum no- strorum gestores, factores et nunctios speciales constituimus, fecimus et ordinauimus, constituimus, facimus et virtute presencium meliori modo, quo possumus, ordinamus, dantes ipsis ad presens plenariam et omnimodam potestatem cum nobilibus Borssone seniori et Borssone juniori de Risemberg et aliis baronibus, militibus, clienti- bus, monasteriis et ciuitatibus districtus Pilznensis effectualiter ordinandi, loquendi, tractandi, disponendi et concludendi, qualiter pax et tranquillitas in prefato districtu cunctis subditis et regni- colis, fidelibus nostris dilectis, valeant et possint restaurari et ge- neraliter omnia et singula faciendi, que nos faceremus, aut facere possemus, si huiusmodi tractatibus personaliter adessemus, prout ipsis melius et vtilius visum fuerit expedire, ratum, gratum atque firmum habentes et habere volentes, quidquid per predictos nostros procuratores et nunccios actum, factum siue gestum fuerit in pre- missis. Presencium sub pendenti minori nostro sigillo testimonio literarum. Datum Prage die decima quinta Aprilis, anno domini millesimo quadringentesimo decimo quinto, regnorum nostrorum anno Boemie quinquagesimo (secundo, Romanorum vero tricesimo nono. [Na ohybu v pravo]: Ad relacionem Henrici Wrati, capitanei, Johannes Weilberg decretorum doctor. [Na rubu]: Registrata. [Dole drobným písmem]: Dominus rex constituit procuratores et nunccios ad pacem procurandum cum ratificatis. Originál pergamenový v museu plzeňském; pečeť chybí, jen prou- žek zbyl. Novější sign. N. 127. 246. 1415. 6. května. Provincial ř. něm. Albert z Dubé presentoval br. Oldřicha za faráře do Nového Plzně, když předešlý farář br. Václav vzdal se místa svého. Úvodcem byl farář v Kostelci ſu sv. Jiříj. Emler, Libri confirmationum 1410—1419. str. 157.

Strana 275
1415. 275 247. 1415. 23. září. Po smrti Mikše Hvizdena z Týnce spadl dvůr jeho poplužní se vším příslušenstvím na krále. Když však dcera Mikšova Kateřina provdaná za Petra Meindla, měšt. plzeňského, prokázala právo své k dědictví tomuto, bylo jí dáno za právo. In villa Tinecz Mikess Hwizden de ibidem decessit. Litera proclamacionis in Pilznam fer. V. post Epiphaniam domini ema- nauit. Cuius curia arature cum siluis, pratis, piscinis et omni etc ad dominum regem legitime sunt deuoluta. Nicolaus Coranda, ciuis Pilznensis, nomine Petri Meinlos [recte Meindl] et Katherine pre- dicti Mikssonis filie, ciuis Pilznensis, defendit hereditates pre- dictas post Mikssonem proclamatas, dicens eum habere melius jus ad easdem, quam dominus rex aut aliquis ex donacione regia et quod dictus Petrus et Katherina de prefatis hereditatibus paciuntur losungis ciuitatis antedicte et offert eos probaturos libertatibus ciuitatis suprascripte. Terminus probandi sabato IV temporum qua- dragesime. Ibi Johannes Girzikonis et Petrus Hrnczek jurati con- sules, Nicolaus Coranda communis, ciues de Pilzna, missi ex parte tocius consilii, plenam potestatem a consulibus et communitate ciuium antedicte hincinde, dixerunt super juramentum consulatus, quod predicte hereditates nunc et ab antiquo paciuntur cottidianas losungas et exacciones cum ciuitate antedicta et obtulerunt literas maiestatis domini regis Wenceslai super libertatibus eorum, que tamen prius tabulis curie sunt inserte et intabulate. Ibi benefi- ciarii tabularum curie visis literis libertatum regalibus ciuitatis antedicte et recepto juramento a consulibus predictis et de consensu Johannis de Slawicz, qui jus regium insequabatur, dictis defenden- dibus dederunt pro jure obtento. Dederunt memoriale. Actum a. d. MCCCCXV. fer. II. post sancti Mathie apostoli. [Poznamenáno po straně]: Datum Johanni de Slawicz alias de Nekmyerzicz ad omagium Wissegradense. Relacio literalis domini regis. — Desky dvorské N. 15. f. 188. b. 18*

Strana 276
276 1415. 248. 1415. 15. prosince. Václav z Manetína, měšt. plz., odkazuje roční plat 5 kop na domě svém vedle radnice, aby zakoupeno bylo sukno a rozdáno mezi chudé. Dům se vším jiným statkem svým dává sestře své Barboře a dětem jejím. Nos Wenceslaus iudex, Ffenczlinus Motler, Blasius Tarantlini, iurati consules ciues ciuitatis Noue Pilzne, tenore presencium reco- gnoscimus vniuersis testificantes, quod bone indolis iuuenis annorum habens debitam etatem Wenceslaus, natus quondam Wenceslai de Manietyn, conciuis noster, decumbens in lecto egritudinis, bona perfruens racione, nobis in testimonium vocatis et rogatis, testa- mentum suum vltimum condidit hoc modo: Primo voluit, ut in et super domo sua et area ipsius sita penes pretorium nostre ciui- tatis proscribantur quinque sexagene grossorum census annui et perpetui, pro quo quidem censu commissarii subscripti et eorum subcommisarii anno quolibet perpetuis temporibus comparent duo stamina panni, videlicet circa quodlibet festum sancti, Georgii vnum stamen pro dimidia tercia sexagena grossorum, et circa quodlibet sancti Galli festum similiter vnum stamen pro dimidia tercia sexagena grossorum, et circa quodlibet festum antedictum ipsi commissarii dent et assignent de eodem panno Margarethe cognate ipsius Wenceslay, nunc conthorali Petre trituratoris, pro- vna tunica annis singulis ad tempora uite sue et non vltra, resi- duum vero pannum distribuant inter pauperes, vbi et quo ipsis videbitur expedire, pro animarum ipsius Wenceslai et suorum predecessorum salutari remedio et salute. Item eidem Margarethe IV sexagenas grossorum parate pecunie delegauit. Domum vero antedictam aliaque omnia bona sua mobilia et inmobilia, quocunque nominentur vocabulo, siue talia in creditis seu pecuniis, siue in aliis quibuscunque bonis et rebus consistant, nichil penitus exci- piendo, dedit, donauit ac delegauit Barbare, sorori sue dilecte, et ipsius pueris legittimis, si quos deo fauente procreauerit, ita tamen, quod ipsa Barbara eisdem bonis sibi per fratrem suum antedictum delegatis vtatur, videlicet vtilitates et prouentus ex eis percipiendo seu inhabitando, conueniendo uel aliter sibi ex eis vtilitates procurando, prout sibi videbitur expedire et hoc ad tem- pora uite sue et ad puerorum ipsius Barbare debitam etatem ; non

Strana 277
1415. 277 debet autem prefata Barbara nec potest ipsa bona alienare, seu vendere, nec aliquibus debitis inbrigare, sed tantummodo proventus ex eis provenientes poterit conuertere pro libito sue voluntatis. Et postquam pueri ipsius Barbare debitam attigerint etatem seu alter eorum attigerit, tunc potest et possunt cum omnibus bonis supra- scriptis disponere, quidquid voluerint, tamquam cum propriis absque cuiusuis hominis impedimento, et quociens aliquis ex pueris ipsius Barbare iuuenis decesserit, porcio eius ad ipsam Barbaram modo prescripto et ad reliquos pueros ipsius Barbare superstites et nascituros legittime deuoluetur. Post mortem autem ipsius Bar- bare et puerorum suorum sine debitis annis decedencium bona prefata sibi per fratrem suum delegata non ad maritum ipsius Barbare, quicunque fuerit pro tempore, sed ad Johannem Gyrzi- conis, comissarium subscriptum et ad ipsius pueros iuridice devol- uentur, de quibus tamen ipse Johannes Gyrziconis debebit dare Johanni Cilcze, nostro conciui, quinquaginta sexagenas grossorum et non vltra. Item prefatus census quinque sexagenarum grossorum in et super domo proscribendus, poterit in aliis bonis eque certis pro quinquaginta sexagenis grossorum comparari, semper tamen eundem commissarii subscripti et eorum subcommissarii regant et distribuant, ut prefertur. Quo circa fecit et constituit suos veros et legittimos commissarios et potentes rectores omnium prescrip- torum Barbaram sororem suam, et Johannem Girziconis antedictos, cum potestate substituendi alium seu alios commissarios seu com- missarios loco ipsorum seu alterius eorum in uita seu in ex- tremis, qui quidem commissarii constituti seu substituendus uel substituendi ab eis seu alteri ipsorum plenam habent potestatem premissa ordinandi, regendi, dispensandi, prout ipsis specialiter existit recommissum, nemini reddentes de hoc in perpetuum ali- quam racionem. Harum, quibus sigilla nostra ad preces dicti Wen- ceslai testatoris appensa sunt, testimonio literarum. Datum anno domini millesimo quadringentesimo decimo quinto, dominica pro- xima post festum sancte Lucie virginis, videlicet die decima quinta mensis Decembris. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. B. 17.

Strana 278
278 1415. 249. 1415. a 1416. Ve sporu o statek odumřelý po dceři někdy Jana z Křimic, jenž na krále spadl a ke kterému se hlásili měštané plzeňští Mikuláš Koranda a Bláha Nusl, dáno těmto posléze za právo. In villa Krynycz .. orphana quondam Henzliconis de ibidem decessit. Litera proclamationis in Nouampilznam fer VI. post Ja- cobi emanauit. Cuius bona et hereditates ibidem, tercia pars ville ad dominum regem legitime sunt deuoluta. Blaha Nüsl ciuis de Nouapilzna nomine suo defendit hereditates predictas dicens, se habere melius jus, quam dominus rexfaut] aliquis post eum et offert se probaturum tabulis terre et libertatibus ciuitatis Pilz- nensis, nam hereditates huiusmodi cum ciuitate Pilznensi predicta paciuntur losungis secundum consuetudinem ciuitatis. Terminus docendi in crastino sti Jeronimi. Nicolaus Coranda et Blaha Nüsl ciues de Nouapilzna defen- dunt hereditates predictas post orphanam antedictam proclamatas docentes, se habere melius jus ad huiusmodi hereditates, quam dominus rex aut aliquis post eum et offerunt, se probaturos ta- bulis terre obligacionum. Terminus probandi in crastino scti Jeronimi. Ibi Bartholomeus et Nicolaus, ciues jurati consules Pilznenses, missi ex parte omnium juratorum, dixerunt super juramentum con- sulatus, quod predicte hereditates nunc et ab antiquo paciuntur losungis et onera cottidiana cum ciuitate predicta Pilznensi [su- stinent] et obtulerunt literam domini regis Wenceslai presentis, que tamen eciam in tabulis curie plenius continetur, super liber- tatibus ciuitatis antedicte. Ibi predicti defendentes docuerunt ta- bulis terre in hec verba: Quintinus de Nouaplzna, presbyter, protestatus est coram beneficiariis Pragensibus, se teneri ducentas et viginti sexagenas gross. Nicolao dicto Koranda de Nouapilzna et Blahe de ibidem et de Krzymycz soluendas, quando eis carere nollent, ita si non solueret, tunc predicti cum solo camerario Pragensi poterunt se intromittere de hereditatibus suis in Krzimiczich, viginti et dua- bus sexagenis gross. census cum curiis rusticalibus, agris, pratis, humuletis et omni libertate ad ea pertinente, easque tenere, ven- dere, alienare, obligare et facere de eisdem, quidquid placet in dicta summa cum impensis, ita quod pars mortui in superstitem

Strana 279
1415. 279 deuolui debet; sed ipsi faciunt ei hanc graciam specialem, quod si eos ambos mori contigerit priusquam dictum Quintinum pres- byterum, ex tunc idem Quintinus ab hac obligacione erit liber et solutus. Et quando vnus ex eis tempore quocumque ante vel post intromissionem sibi hanc obligacionem dimiserit, viceuersa firmum esse debet, tamquam ambo dimitterent. Actum a. d- MCCCCXV., fer. V. ante festum sti Martini. [7. listopadu.] Cum hoc terminus ad barones sabato IV temporum aduentus. Terminus ad idem defendentibus sabato IV temporum qua- dragesime. Terminus ad idem defendentibus sabato IV temporum Pentecostes. Terminus ad idem in crastino scti Jeronimi. Terminus ad idem defendentibus sabato IV temporum aduentus. Terminus ad idem sabato IV temporum quadragesime. Terminus ad idem defendentibus in crastino scti Jeronimi. Terminus ad idem defen- dentibus sabato IV temporum aduentus. Terminus ad idem Blahoni et Nicolao Corando sabato IV temporum quadragesime. Ibi Johannes de Letkow, camerarius regni Boemie, recognouit coram beneficiariis curie, quod Proczkonem de Habrowan, Wen- ceslaum dictum Tiawak de Swamberg et Petrum de Ledecz, qui jus regium eis vendicabant in hereditatibus predictis ex vna et Nicolaum dictum Coranda et Blaham, ciues Pilznenses, parte ex altera, defendentes hereditatum predictarum, amicabiliter concor- dauit et mandauit nomine regis, ut predictis defendentibus daretur contra jus regium pro jure obtento. Et beneficiarii tabularum curie regalis assumpto mandato predicti Johannis camerarii et tabulis terre visis et auditis literam regiam super munimentis dicte ciuitatis et recognicione iuratorum, qui ad presencia erant missi ex parte tocius consilii ciuitatis Pilznensis, dederunt pre- dictis Nicolao et Blahoni et heredibus ipsorum contra jus regium et quemlibet alium, sibi jus regium vendicantem super heredita- tibus in Krzimiczich, prout tabule terre testantur et iuxta earum continenciam, pro jure obtento. Super hoc Nicolaus Coranda no- mine suo et Blahonis dedit memoriales. Actum a. d. MCCCCXVI., die qua supra. [Poznamenáno shora po straně:] Datum Proczkoni de Habrowan, Wenceslao Swamberg dicto Tiawak, Mstidruhoni de Adlar et Petro de Ledecz ad omagium Wissegradense. Relacio literalis domini regis. Desky dvorské N. 15. f. 184 b.

Strana 280
280 1416. 250. 1416]. 14. února. Praha. Pražský cech řeznický poučuje plzeňský cech, jaký řád se u nich zachovává ohledně práva provozovati řemeslo. Prudentibus viris, magistro ciuium et iuratis scabinis Noue Pilzne, dominis nobis graciosis, presencia conferantur. Služba naše napřed Vaší milosti páni milí. Slyšeli sme, žeť se řemeslo něco proti sobě zdvihlo o některé kusy, ježto mezi námi toho obyčeje nynie, že některý tovařiš chce to právo jmieti, ježto na něho ne- slušie vedle našeho práva i řádu. A tak Vaši milosť spravujem náš řád tiemto obyčejem podepsaným: Totoť naše právo jest i náš řád, že nižádný nemóž mezi námi práva jmieti, leč pojal mistrovu dceru nebo vdovu mistra našeho řádu. Pakli by která panna nebo vdova našeho řádu majíc právo po svém muži nebo po svém otci chtěla jiného řádu pojieti než našeho řemesla, ta nemá práva jmieti našeho; ale otec nebo syn našeho řemesla, kohožkoli pojme, móž naše právo jmieti. Protož, milí páni, pro- símeť Vašie milosti, račte jě držeti vedle našeho práva i řádu a nedajte jich nižádnému tisknuti, neboť bohdá to chcme dobrým svědomím okázati, ač Vaše milost bude to chtieti od nás jmieti, jehožto úffámy Vaší Mti, že nám toho svěříte, nebo bychme se za to styděli, bychom co směli jiného praviti než což bychom mohli dobrým svědomím okázati. A tomu na svědomie my Kunc a Janek Frelich konšelé a Míka Frölich a Hensel, přísežní měštěníné Sta- rého města, přikládámy své pečeti k tomuto listu, kterýž dán jest v Praze den svatého Valentína od nás mistróv našeho řádu řez- ničského i ode všech tovaryšóv staroměscských Vašich věrných. Z nejst. knihy priv. a závětí f. C. 2. 251. [1416]. 22. února. Praha. Konšelé Starého m. praž. svědčí, že u přítomnosti jejich mistři cechu řeznického vyznali, že ten řád, který Plzeňským přiložený posílají, zachovávají.

Strana 281
1416. 281 Prudentibus magistro ciuium et iuratis consulibus ciuitatis Noue Pilzne, amicis nostris singularibus beneplacitis predilectis. Prudentes amici gratuiti. Innotescimus vobis, quod constituti coram nobis magistri mechanie carnificum nostre ciuitatis recognouerunt vnanimiter et fassi sunt, quia talis ordo et constitucio pretextu ipsorum artificii et specialiter de contractu status matrimonii inter ipsos obseruatur, velud ex cartula articulorum presenti litere inclusa poteritis clarius edoceri. Datum Prage sabbato in cathedra sancti Petri. Magister ciuium, consules et scabini Maio- ris ciuitatis Pragensis. Z nejst. knihy priv. a závětí f. C. 2. 252. 1416. 4. března. Bartl koželuh, městěnín plz., činí pořízení o statku svém. Nos Wenceslaus iudex, Nicolaus Coranda, pro tunc magister ciuium, Mathias pellifex, iurati consules ciues ciuitatis Nowe Plzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis testificantes, quod dis- cretus vir Bartlinus Yrcher, noster conciuis, quamuis langwidus corpore, sanus tamen mente et bona perfruens racione, nobis in testimonium vocatis et rogatis, testamentum suum vltimum condidit hoc modo: Primo voluit, vt debita sua, de quibus racionabiliter constare poterit, de bonis suis persoluantur. Reliqua vero omnia bona sua mobilia et inmobilia, quocunque nominentur vocabulo, simul et credita sua omnia nichil penitus excipiendo, dedit, donauit ac vigorose delegauit Dorothee, vxori sue legittime, ac filiabus suis Lucie, Aniczcze et Vrsule equalibus porcionibus diuidenda. Quecunque autem ex predictis filiabus inemis decesserit, porcio eius ad reliquas sorores ipsius superstites et eciam ad ipsam Do- rotheam, quamdiu statum viduitatis non inmutauerit, equaliter deuoluetur, et si omnes puelle inemes decesserint, tunc bona eadem ad ipsam Dorotheam, mutet siue non mutet statum vidui- tatis, iuridice deuoluentur. Commissariam et potentem rectricem omnium bonorum suorum et puerorum predictorum fecit et con- stituit prefatam Dorotheam, conthoralem suam dilectam, vel cui ipsa subcomiserit huiusmodi regimen in vita vel in extremis ita,

Strana 282
282 1416. quod ipsa Dorothea siue mutet siue non mutet statum viduitatis, non debet huiusmodi comissione et regimine priuari et qualiter- cunque ipsa cum prefatis bonis egerit, dispensauerit, ordinauerit seu distribuerit, de hoc ipsi pueri et quilibet eorum grati esse debent perpetue et non debent eam impetere nec aliquis ex parte eorundem puerorum in iudicio vel extra iudicium quouismodo : nam sibi confidit plene et indubie, quod ipsa pueris de se primo- genitis fideliter faciet, nulli viuenti de omnibus premissis vmquam in perpetuum aliquam redditura racionem, isto solum exempto, si et dum ipsa Dorothea mutato statu viduitatis ceperit ipsis pueris in bonis eorum minari et dum hoc consules nostre ciuitatis aperte cognouerint, tunc debent ipsos pueros et eorum bona ita conspi- cere, quod ipsis porciones eorum sufficienti seruentur fideiussoria caucione. Harum quibus sigilla nostra ad preces dicti Bartlini appensa sunt, testimonio literarum. Datum anno domini millesimo quadringentesimo sexto decimo, feria quarta in die Cinerum, que fuit dies translacionis sancti Wenceslai, martiris gloriosi. Z nejst. knihy priv. a závětí f. C. 3. 253. 1416. M. Křištan z Prachatic posílá Václavovi Korandovi, kazateli v Plzni, dopis, v němž trpce touží na to, že mnozí kněží nedbajíce napome- nutí svých přátel, jednají podle náhledů svých a hlásají lidu, že není očistce, za zemřelé aby se nemodlili, přímluvy svatých aby nedbali, Zdrávas královno nezpívali, obřadů církevních aby nešetřili, nýbrž aby se vrátili k prvotní prostotě a jednoduchosti církevní. O Korandovi že se po Praze rozšířila pověst, že na kázání obrazy svatých hrubě tupí, nemluvňatům že podává pod obojí spůsobou, církevní obřady i ty, jež písmu sv. neodporují, že lehce váží. Do nedávna bylo ještě jméno Korandovo proslulé, všichni jej chválili a horlivosti jeho se divili, teď však stal se z horlitele zákona božího protivník téhož zákona. I upozorňuje M. Křištan Korandu na to, jak mnoho lžikněží ve straně jejich povstává, kteří více škodí než prospívají, a tím nejen že se nepřátelé pravdy nepohnou k přijetí její, nýbrž že se i odpuzují horliví přátelé a příznivci její. Za příklad uvádí pana Čeňka z Wartenberka. Žádá proto Korandu,

Strana 283
1417. 283 aby přeje-li vzrůstu a šíření strany své, se srovnal se sborem mistrů pravdě přejících a nehleděl se dělati, jakoby sám všemu lépe rozuměl než jiní. Palacký Fr. Documenta M. Johannis Hus str. 633. 254. 1417. 5. ledna. Praha. Král Václav oznamuje všem obyvatelům kraje plzeňského, že udělil p. Bohuslavovi z Švamberka a Janovi z Lestkova, podkomořímu, plnou moc, aby pečovali o pokoj a pořádek dle možnosti své v kraji plzeňském. Wenceslaus, dei gracia Romanorum rex semper Augustus et Boemie rex. Vniuersis et singulis monasteriorum nostrorum abba- tibus, abbatissis, prioribus, commendatoribus, prepositis et prelatis deuotis, nobilibus, baronibus, militibus, clientibus, terrigenis, ma- gistris ciuium, consulibus, juratis et communitatibus ciuitatum, opidorum, villarum et locorum districtus Pilznensis, fidelibus nostris dilectis, graciam regiam et omne bonum. Honorabiles deuoti et nobiles fideles dilecti. Quia de nobilis Bohuslai de Swamberg et famosi Johannis de Lestkow, regni nostri Boemie sabcamerarii, fidelium nostrorum dilectorum, fidei et legalitatis industria plenam presumpcionem habentes fiducie singularis, ipsis non per errorem aut improuide, sed animo deliberato commisimus et presentibus damus plenariam potestatem in districtu Pilznensi supradicto pacem, comodum et quietem procurandi, faciendi, ordinandi et disponendi, sic videlicet, quod quilibet, cuiuscunque condicionis extiterit in eodem districtu, in suis oportunitatibus hincinde ambulare, pergere et pacifice proficisci possit et valeat, rebus suis saluis pariter et personis et specialiter omnia et singula alia eiusdem Pilznensis districtus, bonum statum et rempublicam concernencia nostro nomine tractandi et concludendi, prout ipsis nobis et corone regni nostri Boemie vtilius et conueniencius videbitur expedire, ratum et gratum habentes et habere volentes, quidquid per prefatos Bohuslaum et Johannem in premissis actum, gestum, tractatum, ordinatum et conclusum fuerit, ac si huiusmodi tractatibus, ordi- nacionibus et conclusionibus interfuissemus propria in persona.

Strana 284
284 1417. Mandamus igitur vobis omnibus in genere et vestrum cuilibet in specie presentibus firmiter et districte, quatenus Bohuslao et Jo- hanni supradictis, pro pace, comodo et quiete per ipsos in predicto districtu nostro nomine instaurandi et in singulis aliis, sicut pre- fertur, bonum statum et rempublicam regni nostri Boemie con- cernencia, fideliter assistere debeatis et super hoc ipsis vestrum prestare consilium, auxilium et iuuamen, prout eciam vobis super hoc alias singularia direximus scripta nostra. Presencium sub appenso nostro minori sigillo testimonio literarum. Datum Prage anno domini millesimo quadringentesimo decimo septimo, die quinta Januarii, regnorum nostrorum anno Boemie quinquagesimo quarto, Romanorum vero quadragesimo primo. [Na ohybu v pravo]: Ad mandatum domini regis Johannes de Bamberg. [Na rubu]: Registrata. Listina pergamenová v museu plzeňském. Pečeť chybí, jen prou- žek pergamenový zbývá. Nad proužkem, kde prostrčen jest na spodu listiny připsáno: Dominus rex committit et dat potestatem ..pacem et comodum procurandum et ratificat etc. — Sign. nov. N. 128. 255. 1417. d. 13. ledna. Konšelé plzeňští svědčí tímto zápisem, že v rozepři mezi poručníky závěti a Barborou dědičkou o dědictví po měšt. plzeňském Václavu Manetínském k žádosti obou sporných stran učinil král. podkomoří Jan z Lestkova mocné rozhodnutí konečné, které se zavázaly obojí strana pode ctí zachovati. Anno domini MCCCCXVII. feria IV. ante Antonii. Nos Petrus Hnilicze, Jaksso Kabelecz, Johannes Philippi, Johannes Chudoba, Clima, Blaha Nysliny, Nicolaus cuprifaber, Zwiest et Mach de Prachaticz, jurati consules ciues ciuitatis Noueplzne, rocognoscimus tenore presencium vniuersis testificantes, quem ad modum quedam cause, dissensiones et controuersie vertebantur et verti ac esse sperabantur inter Johannem Gyrzikonis et Johannem Cilkam ex vna et Jacobum dictum Swerub, [recte de Wsserub] et Barbaram, natam quondam Wenceslai de Manietin, conthoralem ipsius Jacobi,

Strana 285
1417. 285 ex altera parte, conciues nostros, quas vir strenuus dominus Jo- hannes de Lestkow, regni Boemie subcamerarius, attente consi- derans hosque sedare ac eis finem inponere nec non parcium ipsarum cuilibet, prout justum fuerit et racionabile, satisfacere, sumptibus grauioribus hiucinde parcendo et impendendo, ad peti- cionem dictarum parcium onere arbitrii in se assumpto, ipsis pre- sentibus, videlicet tam Jacobo et Barbare, quam eciam Johanni Gyrzykonis et Johanni Cilke, hincinde primum dedit, fecit et con- cessit sufficientem audienciam ad docendum et ostensum coram eo atque nobis intencionum suarum posiciones et responsionibus cum probacionibus quibuscumque, vbi inter cetera supradicti Jo- hannes Gyrzikonis et Johannes Cilka duas literas in pergameno scriptas certisque sigillis videlicet judicis et signatorum juratorum ciuium nostre ciuitatis jure et consuetudine eiusdem ciuitatis ra- cione roboratis, vnam videlicet testamentum seu vltimam volun- tatem Wenceslai de Manietin continentes, pro ipsorum intentacio- nibus, allegacionibus probacionem, coram dicto domino subcame- rario atque nobis exhibuerunt et produxerunt, quibus literis et partibus prescriptis hincinde per ipsum dominum subcamerarium et arbitrum diligenter auditis omnibusque et singulis punctis, clau- sulis et articulis in ipsis literis contentis ac ipsarum parcium po- sicionibus, allegacionibus et responsionibus intelectis sufficienter et pensatis ac super hiis matura vna nobiscum deliberacione pre- habitis, ipse dominus subcamerarius dictis partibus presentibus valentibus et petentibus vigore presentis arbitrii et auctoritate sui officii memorati inter ipsas partes pronunciauit, diffiniuit, laudauit et mandauit in hunc modum. Primo et ante omnia ipsas partes ad obseruandum inuiolabiliter et tenendum ipsius presens mandatum, pronuncciacionem et diffinicionem sub puri- tate fidei et honoris ac presentis cause perdicione obligauit, deinde viua voce et vigore et auctoritate predictis ratificauit, ratas habuit et ratam pronuncciauit dictorum Johannis Gyrziconis et Johannis Cilke commissariorum testamenti prefati Wenceslai de Manyetin commissionis et regiminis execucionem. Item dominus subcamerarius et arbiter pretactus Johannem Gyrziconis et Johannem Cilkam predictos interrogauit, si quid aliquantum adhuc pecunie residui precii, pro bonis dicti Wenceslai per ipsos vigore commissionis et regiminis sui venditis, haberent in paratis. Qui responderunt dicentes, quod CXLVII sexagenas gross. argenteorum bonorum Pragensis monete haberent, quibus inmediate dominus subcamerarius pronunciando mandauit, ut huius-

Strana 286
286 1417. modi pecuniam residui precii memorati ad fideles manus scabi- norum et juratorum consulum infra octo dies continue sequentes reponant et repositas ibidem tam diu dimittant, donec pro eisdem pecuniis certe hereditates, census siue bona quecunque cum scitu et consensu et voluntate dictorum commissariorum et consulum juratorum, qui nunc sunt vel fuerint pro tempore, comparentur seu emantur per Jacobum et Barbaram supradictos, et quam pri- mum hereditates, census et bona huiusmodi sic empta, si in bonis terre liberis situata fuerint, ex tunc ipsa bona libera, census vel hereditates libere intabulari debent dicte Barbare et ipsius pueris habitis et habituris in tabulis terre Boemie ad possidendum et vtendum eo jure, modo et forma quibuslibet, prout alia bona vide- licet domum, vineam sibi per Wanconem fratrem suum delegata possidet et eis vtitur, iuxta continenciam et tenorem omnimodam literis testamenti seu vltime voluntatis prescripti Wanconis, fratris Barbare, conditis nichil in hiis penitus inmutando. Si uero bona, census uel hereditates huiusmodi empta pro dictis summa pecunie fuerint in bonis ciuitatis seu ciuilibus situata, tunc annotari et intabulari debent dicte Barbare et pueris ipsius in libro ciuitatis nostre taliter, sicut est prescriptum. Item pronuncciauit, mandauit et diffiniuit dominus subcamerarius antedictis etc. prefate litere, testamentorum seu vltimarum voluntatum tam Wenceslai de Ma- nietin, quam eciam Wanconis, nati quondam Wenceslai sepetacti, pretextu bonorum quorumcumque in omnibus et singulis suis clau- sulis, punctis et articulis necessariis et oportunis suum robur et firmitatem debent in perpetuum obtinere ac in cista seu scrinea nostre ciuitatis interponi et seruari per amplius pro necessitatibus, vtilitatibus quibuslibet parcium predictarum, juxta quarum litera- rum continenciam ipse partes mutuo se regere, tenere, tractare et habere in perpetuum tenebuntur. Et hanc suam pronuncciacio- nem ipse dominus subcamerarius mandauit libro nostre ciuitatis annotari, quam quidem pronuncciacionem, diffinicionem, declara- cionem et mandatum prefate partes hincinde approbauerunt omnino ac ipsum in omnibus et per omnia ratum, gratum et firmum te- nere ac inuiolabiliter obseruare promiserunt sub allegacione su- perius expresata. Desky dvorské N. 15. f. 207.

Strana 287
1417. 287 256. 1417. 24. ledna. Praha. Rozhodnutí král. podkomořího Jana z Lestkova v rozepři o dě- dictví po Václavovi Manetínském, měšt. plzeňském. Nos Johannes de Lestkow, regni Boemie subcamerarius, tenore presencium recognoscimus vniuersis, quod suborta dudum litis et disensionis materia inter honestam Barbaram, natam Wenceslai de Manyetyna, quondam ciuis ciuitatis Plznensis, contho- ralem ad presens legittimam prouidi Jacobi de Wsserub, ciuis ciuitatis eiusdem Plznensis, ex vna et circumspectos Johannem girziconis et Johannem dictum Czilka, huiusmodi ciuitatis Plznensis conciues, pretextu testamentorum per prefatum Wenceslaum de Manyetyna patrem et Wenceslaum fratrem germanum Barbare prenotate successiue confectorum et mortis in articulo dispositorum, tamquam testamentarios seu commissarios ac executores huius- modi testamentorum parte ex altera, quibus partibus coram nobis in pleno consilio dicte ciuitatis Plznensis constitutis duas literas huiusmodi testamentorum pro parte dictorum Johannis girziconis et Johannis Czilka testamentariorum causam huiusmodi concer- nentes productas in presencia parcium hincinde legi et declarari mandauimus, quorum tenore mature discusso, sano ad id ma- gistri ciuium et juratorum consulum tunc presencium accedente consilio, huiusmodi materiam dissencionis ex ipsarum parcium mutuo consensu in nostram diffinicionis pronuncciacionem sine dis- crepancia consenciencium, terminauimus, complanauimus et diffi- niuimus in hunc modum, mandantes regia auctoritate et nostri officii ex debito, testamenta huiusmodi ciuiliter disposita vim obtinere firmitatis secundum et iuxta juris ciuilis omnimodam disposicionem et quod Barbara prenotata receptis centum quadra- ginta septem sexagenis grossorum Pragensium a prefatis Johanne girziconis et Johanne Czilka testamentariis, ipsam ex huiusmodi testamentis ac ipsorum confessione spontanea coram nobis facta concernentibus, quas iuxta nostram pronuncciacionem infra sex dies ab huiusmodi nostra pronuncciacione continue computando, vna cum litteris testamentorum huiusmodi in potestate consulum predictorum effectualiter deponere debuerunt, certa bona in agris, domibus seu censibus consistencia emere debet et comparare, quanto cicius poterit seu ipsi vtilius visum fuerit expedire, que

Strana 288
288 1417. bona comparanda si fuerint de pertinencia tabularum regni Boemie per eandem Barbaram, in tabulis huiusmodi debent intabulari ipsi Barbare et puero uel pueris ipsius legittimo uel legittimis, nec non ea decedente cum pueris suis ante huiusmodi puerorum legit- timam etatem Johanni girziconis testamentario predicto heredi- busque ipsius. Quodque si et quando puer vnus aut plures ipsius Barbare peruenerit aut peruenerint ad annorum debitam etatem, ipsa dicta intabulacio seu inscripcio predicto Johanni girzi- conis vna cum ipsius heredibus nullius sit amplius roboris ac momenti. Si vero huiusmodi bona pro eadem summa centum quadraginta septem sexagenis comparanda, ad jus ciuile spectaue- rint in libro huiusmodi ciuitatis, de cuius pertinencia exsistant modo premisso inseri debent et inscribi ad prefatum Johannem girziconis testamentarium et heredes ipsius. Mortua dicta Barbara cum singulis pueris ex eadem procreatis aut precreandis ante legittimam puerorum huiusmodi etatem cum residua clausula antedicta, in ea dumtaxat quantitate centum quadraginta septem sexagenis deuoluenda, ex qua deuolucione, si suum debitum sor- ciatur effectum, prefatus Johannes Czilka quadraginta sexagenas grossorum ab eodem Johanne girziconis testamentario habere debet iuxta eiusdem testamenti vltimi ordinacionem, residuum vero precii, si quod ad huiusmodi centum quadraginta septem sexagenas per Jacobum maritum eiusdem Barbare suprascriptum adiectum fuerit, eidem Jacobo, heredibus et successoribus ipsius de huiusmodi bonis modo premisso deuoluendis sine omni diffi- cultate ante condescensionem eorundem restitui debet et effectua- liter assignari. Cui Barbare ac heredibus uel successoribus ipsius, quo ad alia bona, in quibuscunque rebus consistant, ad que ipsis iure deuolucionis seu hereditario jus competere videretur, de quibus in posterum scrutari possent et inquiri jus sibi ad eadem vendicando, accionem omnimodam reseruamus ordine juris contra huiusmodi bonorum inquirendorum quoscunque detentores prose- quendam. Quam quidem pronuncciacionem nostram modo premisso factam ipse partes cum graciarum accione non modica suscepe- runt, emologauerunt, ratificauerunt et approbauerunt, eidem nec in toto nec in aliqua ipsius parte quouismodo per se, heredes et successores ipsorum contrauenire intendentes. Idcirco huiusmodi regia auctoritate nobis in hac parte concessa mandamus prefatis magistro ciuium et juratis consulibus dicte ciuitatis Plznensis, qui sunt seu pro tempore fuerint, quatenus ipsam Barbaram, heredes et successores ipsius circa continenciam huiusmodi nostre pro-

Strana 289
1417. 289 nuncciacionis in presentibus contente manutenere modis omnibus debeant et efficaciter defensare eidem nullatenus contraueniendo, prout indignacionem regiam cupiunt euitare. Harum quibus sigillum nostrum appensum est testimonio litterarum. Datum Prage anno domini millesimo quadringentesimo decimo septimo, dominica ante festum conuersionis sancti Pauli apostoli gloriosi. Original pergamenový v museu plzeňském; pečet na proužku vi- sící, na okrajích odlomená; uprostřed v červeném vosku nakloněný štít rozpůlený, v pravé polovici vodorovné vynikající břevno, levá po- lovice celá vynikající, nad štítem kolčí helm s parohama. Opis: Yo- hannes — de Lestkow. — Nov. sign. N. 393. 257. 1417. 26. února. Praha. Král Václav ustanovuje Jana Studenta, purkrabí na Hrádku a Hájka z Hodětína, mistra kuchyně král., svými posly do kraje plzeňského, aby tam s jednotou opatů, prelatů, pánů, rytířů a měst, zavřenou Bohuslavem z Švamberka a Janem z Lestkova, zařídili, co by se jim zdálo býti dobrým a vhodným pro bezpečnost v kraji tom. Wenceslaus, dei gracia Romanorum rex, semper Augustus et Bohemie rex. Notum facimus tenore presencium uniuersis, quod de fidei legalitatis et circumspeccionis industria famosorum Jo- hannis dicti Student, burggrauii in Hradek et Haykonis de Hodye- tin, magistri coquine nostri, fidelium nostrorum dilectorum, ple- nam presumpcionem habentes fiducie singularis, ipsos animo de- liberato nunccios nostros creauimus et constituimus per presentes dantesque ipsis nostram plenam et omnimodam potestatem, vnionem alias per nobilem Bohuslaum de Swanberg et famosum Johannem de Lestkow, regni nostri Boemie subcamerarium, fideles nostros dilectos, cum honorabilibus, monasteriorum abbatibus et prelatis deuotis, nobilibus, baronibus, militibus, clientibus, terrigenis nec non magistris ciuium, consulibus, juratis et communitatibus ciui- tatum, opidorum et villarum districtus Plznensis, fidelibus nostris dilectis, nostro nomine conceptam et factam, terminandi, conclu- dendi et finiendi et singula alia, que circa huiusmodi vnionem oportuna et necessaria fuerint, tractandi, faciendi, ordinandi et 19

Strana 290
290 1417. disponendi, prout ipsis nobis et corone regni nostri Boemie vtilius et conueniencius videbitur expedire, ratum et gratum habentes et habere volentes, quidquid per prefatos Johannem et Haykonem actum, factum, tractatum, ordinatum, dispositum seu conclusum fuerit quomodolibet in premissis, ac si nostra regia serenitas huius- modi negociis et tractatibus interfuisset propria in persona. Pre- sencium nostro sigillo sub appenso minori. Datum Prage anno domini millesimo quadringentesimo decimo septimo, die vicesima sexta Februarii, regnorum nostrorum anno Boemie quinquagesimo quarto, Romanorum vero quadragesimo primo. [Na ohybu v pravo]: Ad relacionem Johannis de Lestkow subca- merarii, Johannes de Bamberg. [Na rubu]: Registrata. Listina pergam. v museu plzeň. Pečeť chybí; visela na proužku perg. dosud zbylém, na kterém pospod jest připsáno: Committit termi- nandum pacem, comodum per . . inceptum et ratificat id ipsum. Sign. nov. N. 129. 258. 1417. d. 31. března. Praha. Král Václav stvrzuje rozhodnutí podkomořího Jana z Lestkova ve při o dědictví po zemřelém Václavu z Manetína a uděluje spolu Barboře, dceři téhož Václava a manželu jejímu Jakubovi ze Všerub milosť, aby statky své svobodně držeti a dle libosti své s nimi na- kládati mohli. Wenceslaus, dei gracia Romanorum rex, semper Augustus et Boemie rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod non per errorem aut improuide, sed animo deliberato pronunc- ciacionem per famosum Johannem de Lestkow, regni nostri Boemie subcamerarium, inter Barbarum quondam Wenceslai de Manyetyna, civis Plznensis natam, nunc Jacobi de Wsserub ciuis ibidem con- thoralem, nobis dilectam et Johannem Jirziconis et Johanem Czilka, similiter ciues Pilznenses, factam et eciam literam per eundem Jo- hannem desuper datam et confectam approbauimus, ratificauimus et confirmauimus, approbamus, ratificamus et virtute presencium regia auctoritate Boemie et de certa nostra sciencia confirmamus,

Strana 291
1417. 291 decernentes et expresse volentes eandem pronuncciacionem et eciam literam desuper datam et confectam in omnibus suis punctis, sentenciis et clausulis et articulis ex nunc in antea habere per- petuis temporibus inuiolabilis roboris firmitatem, ac si eadem pro- nuncciacio et litera de verbo ad verbum presentibus fuerint rea- liter inserta. Insuper de speciali regie nostro munificencie dono prefatis Barbare et Jacobo coniugibus hanc graciam fecimus et facimus regia auctoritate graciosius per presentes, quod ipsi, he- redes et successores eorum legittimi omnia et singula eorum bona, mobilia et immobilia, que in et extra ciuitatem nostram Plznensem habent, tenent et possident et ad ipsos jure hereditario ex deuo- lucione quouismodo spectancia et pertinencia, in quibuscunque rebus consistant et signanter ea, que in prefata pronuncciacionis litera non sunt expressa, vendere, donare, alienare, permutare et obligare possint et valeant sine impedimento quolibet, prout ipsis conueniens esse videbitur et ipsorum placuerit voluntati. Inhibentes igitur omnibus et singulis officialibus nostris et signanter subca- merario regni nostri Boemie, magistro ciuium et consulibus, juratis et communitati ciuitatis Plznensis, qui sunt seu pro tempore fuerint, fidelibus nostris dilectis, presentibus firmiter et districte, ne ipsi prefatam Barbaram et Jacobum, heredes et successores eorum legitimos, in pronuncciacione et litera et eciam gracia nostra superius expressis impediant seu per quempiam impediri paciantur quouismodo, quinpocius circa easdem nostro nomine manuteneant, protegant et defendant, prout regie nostre maiestatis offensam voluerint arcius euitare. Presencium sub regie nostre maiestatis sigillo testimonio literarum. Datum Prage anno domini MCCCC decimo septimo, die vltima Martii, regnorum nostrorum anno Boemie LIV., Romanorum uero XLI. Ad relacionem Johannis de Lestkow, subcamerarii, Johannes de Bamberg. Dvorské desky N. 15. f. 215. 259. 1417. 2. dubna. Tomáš Pabianek, měštěnín z Nového Plzně, uvádí se jakožto patron kostela v Chotíkově. Emler, Libri confirm., 1. VII. 223. 19*

Strana 292
292 1417. 260. 1417. 22. září. Obec m. Stříbra prodala za 60 kop g. 6 kop ročního platu na městě svém obci m. Nového Plzně a knězi Václavovi, synu někdy Mikuláše Strachoty, písaře městského. In nomine domini amen. Cum inter plurima humane condi- cionis memoriam hominum sic fragilem esse constet, vt uel multi- tudini rerum uel temporum sufficienter se valeat exhibere, docuit ipsa racio et consuetudo didicit, vt fragilitati memorie per quedam signa testimoniisque succurratur. Hinc est, quod nos Nicolaus Rysska iudex, Habartus tunc existens magister ciuium, Mathias sartor, Vitus, Martinus arcufex, Johannes de Dubrava, Johannes Czrlik pannitonsor, Nicasius, Nicolaus Hustka, Cunsso Pesoldi, Vitus Ssisska, Nicolaus gener Utersky et Nicolaus Furt, jurati scabini, ciues totaque vniuersitas ciuitatis Mise, tenore presen- cium recognoscimus vniuersis, quod propter nimia debitorum grauamina nobis hac uice consulere non valentes vtilius et sub- uenire, maturo et communi nostre vniuersitatis prehabito consilio, grauiora eiusdem nostre uniuersitatis euitare sperantes huiusmodi debitorum dispendia regalisque berne presentis anni grauis nunc imposite, nobis inminencia, sex sexagenas grossorum bonorum argenteorum Pragensis monete census annui ab omni contribucionis onere liberi et soluti in et super ciaitate et vniuersitate nostris iam dictis vere vendecionis titulo rite et racionabilius pro sexaginta sexagenis grossorum iam dictorum vendidimus, nobis ad plenum persolutis, prudentibus viris, magistro ciuium et iuratis consulibus ciuitatis Noue Pilzne, qui nunc sunt uel fuerint temporibus affuturis, necnon discreto viro, domino Wenceslao, nato quondam Nicolai dicti Strachota, presbitero de Noua Pilzna, uel qui presentes lite- ras de dictorum magistri ciuium et consulum legittime habuerint bona voluntate. Quas quidem sex sexagenas grossorum census iam dicti sincera fide nostra promittimus et debemus et nostri debent successores, ciuitatis nostre predicte ciues, eisdem magistro ciuium et iuratis consulibus, vel prefato domino Wenceslao, aut verius posses- sori presencium, singulis annis continuis a data presencium in grossis tantum predictis diuisim soluendo sine intermissione sub pena subscripta censuare, videlicet per medium in festo sancti Galli proximo incipiendo, et per medium in festo sancti Georgii inme-

Strana 293
1417. 293 diate sequente, nostris impensis propriis, et in Noua Pilzna ipsis censum huiusmodi presentando. Quo non facto, quod absit, singulis ebdomadis ab eodem dictorum terminorum quolibet termino con- tinuis, quibus dictus census eis datus non fuerit, per nos uel successores nostros, debemus et nostri debent successores quatuor grossos pene irremissibilis nomine puniri et grauari, pro quibus censubus plene non persolutis, pretacti nostri creditores aut pos- sessores presencium, vt prefertur, plenam habent et habere debent virtute presencium potestatem, nos et nostros ac nostrum quem- libet de ciuitate nostra predicta et homines ciuitatis nostre nostra- que ac omnium nostrorum hominum bona mobilia et inmobilia, vbicumque locorum arrestandi, occupandi uel recipiendi sine iudicii cuiuslibet strepitu et querele tamdiu, donec ipsis pro censu et pena prenotatis atque pro dampnis, que perceperint in arresta- ciones huiusmodi impendendo, legando et exponendo, integraliter sufficiat, nostrum nemine in talibus contradicente. Qui quidem magister ciuium, iurati, consules et communitas Noue Pilzne pre- scripti ex nostrarum precium instancia hoc nobis admittentes in- dulserunt, quod dum ipsis uel possidenti, vt premittitur, presencia, sexaginta sexagenas grossorum predictorum dederimus uel dede- rint nostri successores vna cum censu tunc debito, ex tunc liberi esse poterimus et debemus de censu sex sexagenarum prescriptorum. Harum sub nostre ciuitatis predicte maiori sigillo testimonio lite- rarum. Datum anno domini millesimo quadringentesimo decimo septimo, feria IV. post festum beati Mathei apostoli et ewangeliste. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. A. 13. 261. 1417. 27. září. Praha. Nové rozhodnutí ve sporu mezi dcerou zemřelého Václava z Manetína, Barborou, manželkou Jakuba ze Všerub a mezi poručníky závěti Václavovy, Janem Jiříkovým a Janem Cílkou, prostřednictvím královského podkomořího, Jana z Bechyně. Nos Johannes Bechinie de Praga, regni Bohemie subcame- rarius, tenore presencium recognoscimus vniuersis, quod exorta coram nobis dissensione inter honestam Barbaram, natam Wenceslay

Strana 294
294 1417. de Manietina quondam ciuis Plznensis, ac Jacobum de Wsserob, ipsius Barbare maritum, ex vna et Johannem Girziconis et Jo- hannem Czilka, ciues Plznenses, tamquam testamentarios et tuto- res ac fidei comissarios ipsi Barbare per patrem ipsius predictum testamentaliter deputatos, parte ex altera, pretextu pronuncciacionis arbitrarie inter partes predictas per famosum Johannem de Lest- kow, ultimum et inmediatum in subcameriatus officio nostrum precessorem, facte et presertim occasione pecuniarum in huiusmod; pronuncciacione nominatarum, a quarum exibicione dicti testamen- tarii se hucusque retraxerunt, ipse partes in certo termino ipsis per nos literatorie statuto personaliter conparentes pronuncciacio- nem prefati Johannis, nostri precessoris, difformiter scriptam, cuius difformitatis pretextu dissensio huiusmodi inter ipsas partes vertebatur, sub forma duplici exibuerunt, quarum vna erat in pergameno scripta, sigillo dicti nostri precessoris patenti et in pres- sula pergameni pendenti sigillata, necnon litera maiestatis graciosi domini nostri, Romanorum et Bohemie regis, confirmata, juxta cuius tenorem prefati Barbara et Jacobus coniuges se per nos conseruari petebant. Alia autem huiusmodi pronuncciacionis forma erat in papiro scripta, de libro dicte ciuitatis Plznensis extracta, sigilloque eiusdem ciuitatis magno, ab intra appenso, sigillata, circa cuius disposicionis tenorem predicti Johannes Girzikonis et Johannes Czilka testamentarii necnon Nicolaus Hynconis, Johannes Chudoba, Petrus Hnilicze consules, Nicolaus Coranda, Johanco et Venceslaus Zbiroh, comunes dicte ciuitatis Plznensis, predictis te- stamentariis et nomine consulum et tocius comunitatis eiusdem ciuitatis Plznensis adherentes se similiter affectabant, teneri et con- seruari sine jurium ac libri ipsorum violacione asserentes, ipsum Jacobum per huiusmodi accionis intemtacionem omnia jura, libertates et priuilegia ac testamenta ciuilia velle violare, quorum violacionem consules et comunitatem dicte ciuitatis ipsorum con- cernere deberet. Nos autem, Johannes Bechinie, subcamerarius predictus, auditis ipsis partibus hincinde et motiuis ipsarum sane intellectis, huiusmodi disposicionis pronuncciacionem difformiter scriptam in presencia prefati Johannis de Lestkow, nostri preces- soris, nobis assidentis, discussimus vnam ad aliam auscultando compertantes conperimus ipsas mutuo in verbis et in sensu dis- cordare necnon in materia et in forma penitus esse diuersas et alienas, propter quam quidem diuersitatem auctoritate regia et nostri officii ex debito, sano ad id certorum officialium domini re- gis accedente consilio pronuncciauimus, declarauimus et diffiniui-

Strana 295
1417—1420. 295 mus, disposicionem pronuncciacionis de libro dicte ciuitatis Plz- nensis extractam propter ipsius insufficienciam ac diminutam dis- posicionem repellendam et anullandam fore, quam repulimus et alienauimus nostra pronuncciacione iusta mediante nulliusque ro- boris fore aut momenti, decernentes eadem regia auctoritate pronuncciacionis disposicionem sigillo prenominati Johannis de Lestkow, nostri precessoris, sigillatam, ipsam tunc viue vocis ora- culo approbantis ac litera magestatis regie confirmatam, tamquam plenioris sufficiencie ac maioris in omnibus et singulis punctis, clausulis et articulis robur obtineri firmitatis et a partibus hinc- inde inviolabiliter et inconcusse obseruari, mandantes nichilominus eadem auctoritate regia summam pecunie centum quadraginta septem sexagenarum grossorum in pronuncciacione prefati nostri precessoris nominatam ipsis Barbare et Jacobo coniugibus infra quatuordecim dies a nostra pronuncciacione continue conputando per prefatum Johannem Girziconis, testamentarium, seu detentores summe huiusmodi effectualiter super caucione fideiussoria suffi- cienti per nos approbanda assignari. Quam quidem pronuncciaci- onem nostram ipse partes hincinde approbauerunt, eidem in sin- gulis parere et obedire promittendo, petentes ipsis per nos huius- modi pronuncciacionem nostram conscriptam sigilloque nostro munitam in testimonium paricionis huiusmodi assignari. Ad quarum parcium peticionis instanciam huiusmodi nostram pronuncciacionem conscribi fecimus nostrique sigilli appensione iussimus comuniri. Datum et actum Prage, anno domini millesimo quadringentesimo decimo septimo, feria secunda in die sanctorum Cozme et Damiany. Listina pergamenová v museu plzeňském; pečeť chybí. Na rubu pozdější rukou připsáno: Barbarae de Wsserub restitutio a Joanne de Praga subcamerario 60 sex. Sign. nov. N. 377. 262. [1417—1420. 1450. Spor o dědictví po smrti Václava z Manetína, měšt. plzeňského. In villa w Lobziech Wenceslaus Manyeticzky, ciuis Pilznensis decessit. Litera proclamacionis anno domini MCCCCXVII. sabato

Strana 296
296 1417—1420. in die Zophie [15. května] in Plznam emanauit.*) Cuius sedecim sexagene gross. census annui ad dominum regem sunt legitime deuolute. Barbara, filia predicti Wenceslai, post quem predicti census sunt proclamati, defendit censum predictum dicens, se ha- bere melius jus ad dictos census, quam dominus rex aut aliquis post eum et offert se probaturam tabulis terre et litera majestatis domini regis et inuencione dominorum baronorum. Terminus pro- bandi in crastino Jeronymi [1. října 1417]. Terminus ad idem predicte defense sabato IVtemporum aduentus [18. prosince 1417]. Ibi Barbara predicta defendens docuit tabulis terre contra jus regium in hec verba: [Následuje zápis z desk zemských z roku 1398 d. 30. května, kterým Oldřich z Letkova prodal 6 1/2 kopy roč- ního platu v Lobzích Václavovi z Nov. Plzně. Viz č. 190.] Iterum plus docuit tabulis terre: [Následuje zápis z desk zemských, kterým kněz Frana z Plzně prodal 4 k. 20 gr. platu ročního Václavovi z Nov. Plzně 1395. 24. dubna. Viz zápis čís. 175.] Datus est terminus predicte Barbare defense per beneficiarios curie, quia in tabulis conquirere non poterunt ad probandum per tabulas, sabato IVtemporum quadragesime. Terminus ad idem predicte Barbare defendenti sabato IVtemporum Pentecostes. Terminus ad idem Barbare, quia tubule fuerunt clause, in crastino Jeronimi. Terminus ad idem sabato IVtemporum aduentus. Ter- minus ad idem sabato IVtemporum quadragesime. Ibi Barbara predicta defendens docuit plus in hec verba: [Následuje zápis, kterým Markvard z Buksic prodal 72 groše platu roč. v Lobzích Václavovi z Nov. Plzně 1400. d. 30. dubna. Viz zápis čís. 193.] Cum hoc predicte terminus ad barones sabato IVtemporum Pentecostes. Nicolaus Stuchs, qui jus regium insequitur, admisit de nouo ad defensam consules, qui nunc sunt uel pro tempore fuerint, ciuitatis Plznensis, et statim Johannes Gyrzikonis, ciuis eiusdem ciuitatis Plznensis, nomine suo et consulum juratorum nomine eiusdem ciuitatis, predictos census omnes superius post Wenceslaum proclamatos [defendit], dicens se et eos habere melius jus ad eosdem, quam dominum regem aut aliquem post eum et offert se et eos probaturos libertatibus, literis dominorum regum regni Boemie principum munimentis predicte ciuitatis et specialiter litera testamenti. Terminus probandi sabato IVtemporum Pentecostes. *) Po straně připsáno: Datum Nicolao Stuchs ad omagium Wisse- gradense per literam domini regis. A níže: Barbara concedit Jacobo marito suo, Nicolao de Husi et Nicolao de castro Pragensi.

Strana 297
1417—1420. 297 Ibi predicti defendentes venientes videlicet Jacobus pannifex et Przech et Wenceslaus dictus Zbiroh, consules jurati, missi ex parte consulum et Nicolaus dictus Coranda, Welislaw Stod et Jan Czilka et Petrus Hnylicze ex parte communitatis, ciues ciuium ciuitatis Plznensis, dixerunt super eorum juramento consulatus, quod de predictis bonis et censibus in Lobziech, possessores eorum priores et moderni, cottidianas lozungas, stewras et contribuciones paciebantur et paciuntur. Et attulerunt literarum copias super liber- tatibus eorum cum sigillis eiusdem ciuitatis signatas, primam im- peratoris Karoli, que sequitur in hec verba: [Následuje doslovné znění listů císaře Karla 1V. v Praze 1372. dne 19. září čís. 110 a krále Václava IV. v Praze 1372. d. 20. října čís. 111 daných; pak doslovné znění závěti měštěnína Václava z Manetína z roku 1407. dne 29. července, viz čís. 220.] Iterum plus docuit [sic] de jure ipsorum per quamdam copiam de libro ciuitatis Plznensis in hec verba: [Následuje doslovné znění paměti konšelů plzeňských o vynesení nálezu podkomořím Janem z Lestkova 1417. dne 13. ledna. Viz číslo 256. Cum istis munimentis predictis ciuibus defendentibus terminus ad idem in crastino sancti Jeronimi; terminus ad idem Barbare, ut supra. Stuchs Nicolaus predictus, qui jus regium insequitur, loquitur jure regio contra Barbaram predictam defendentem et ostensa ipsius dicens, quia Barbara predicta defendens, fuit et est diuisa a Wenceslao, predicto fratre suo, ipso adhuc viuente, post quem bona sunt proclamata et per ipsum et suos commissarios odbyta plene et in toto, ideo tabule, quas produxit, uero preiudi- cant juri regio, nam vltimus heres et possessor predictorum diuisus ab ea bonorum mortuus est. Eciam idem Nicolaus loquitur jure regio contra ostensa et probata ciuium Plznensis ciuitatis, dicens quia predicta bona sunt libera et semper per tabulas terre robo- rata, ideo per modum testamenti seu kssaftem nemohly twrzeny ani odkázány býti. Cum hoc terminus ad barones predictis defen- dentibus omnibus sabato in crastino scti Primi. Terminus ad idem predictis defendentibus ciuibus de Plzna, quia domini judicio non presederunt sabato IVtemporum aduentus. Terminus ad idem Barbare sabato IVtemporum quadragesime. Item Jacobus, maritus prefate Barbare et commissarius ipsius, visis defensa et probacione predictorum ciuium ciuitatis Plznensis, dixit, quod Barbara predicta defendens, fuit et est cum Johanne Gyrziconis et aliis testamentariis ciuibus de Plzna concordata per Johannem de Lestkow, tunc subcamerarium regni Boemie, super qua concordia coram beneficiariis curie exibuit literam sigillo pen-

Strana 298
298 1417—1420. denti predicti subcamerarii munitam, que sequitur in hec verba: [Následuje doslovné znění rozhodnutí podkomořího Jana z Lestkova z r. 1417. 24. ledna. Viz č. 256.] Item idem commissarius presen- tauit quandam literam regie maiestatis super confirmacione pre- tacte pronuncciacionis, que sequitur in hec verba: [Následuje do- slovné znění listu krále Václava v Praze 1417. d. 31. března daného. Viz č. 258.] Cum hoc terminus ut supra. Terminus ad idem predictis defendentibus ciuibus de Plzna ad barones sabato IVtemporum Pentecostes.*) Item anno domini MCCCCXXXVII feria III. post Simonis et Jude apostolorum [2. listopadu], Barbara, filia Wenceslai Manie- ticzky, coram beneficiariis curie in causa suprascripta proclamauit, se ad defensas admitti et beneficiarii curie considerantes inuen- cionem dominorum baronum factam ante Purificacionis Marie anni presentis, quod omnes sunt ad suas acciones admissi, admiserunt prefatam Barbaram ad suas defensiones ad barones, sabato IV temporum aduentus [21. prosince 1437.] Si Nicolaus Stuchs impetrans voluerit prosequi jus suum virtute regie donacionis ... [Zápis neúplný.] — [Dále pozdější přípis jinou rukou na spodu listu 193.] Nicolaus Stuchs de Straznicz protestatus est coram benefi- ciariis curie, quod omne jus suum, quodcumque habet ad bona et hereditates siue census in Lobziech virtute regie donacionis, prout sibi presentes tabule testantur, dedit Barbare predicte de- fendenti, filie olim Wenceslai, post quem census in Lobziech sunt proclamati, et Jacobo de Wsserub, marito suo et eis de dictis hereditatibus et omni jure suo, prout sibi litera regia testatur, nichil sibi relinquendo, beniuole condescendit plene et in toto ita, vt dando ipsis omnimodam potestatem cum eisdem faciendi, prout ipse solus faceret uel facere posset absque omni reuocacione. Actum anno domini MCCCCL feria III. ante conuersionem sti Pauli. [20. ledna.] Item idem Nicolaus Stuchs coram beneficiariis curie fassus est protestando, quod nichil sciuisset de ista deuolucione in Lob- ziech, sed quia ad hoc, quod impetrauit a domino rege, per Jo- hannem Gyrziconis et Johannem Cilka, ciues de Plzna, fuit et est inductus, qui postea fuerunt defendentes contra jus regium. Actum feria III. ante conuersionem sti Pauli [20. ledna] anno L. Super qua confessione Jacobus, commissarius Barbare defendentis, petiuit memoriam beneficiariorum: Barbara filia olim Wenceslai dicti *) Jinou rukou a jiným inkoustem později připsáno.

Strana 299
1418. 299 Manyeticzky, ciuis de Plzna, vltima heres post patrem suum, pro- testata est coram beneficiariis curie, quod bona et hereditates suas siue census, quoscumque habet in Lobzich, na nez iure regio sahali sú, nec non omne jus suum, quodcumque ibi habet suo nomine et iure hereditario siue iure deuolucionis Jacobo dicto [de Sserub, marito suo, dat et dedit potenter ac resignauit, ita ut ipse habebit plenam potestatem et habere debet cum hiis faciendi ac disponendi pro libito sue voluntatis, aut ipso decedente et [si] de hiis non disponeret, tunc Jacobo filio suo juniori dat, committit ac condescendit, qui Jacobus habere debet omnimodam potestatem de dictis bonis disponendi in loco patris sui predicti pro libito sue voluntatis. Actum anno domini MCCCCL fer. V. ante Lucie [10. prosince.] 263. 1418. 29. srpna. Kněz Jan z Nového Plzně ustanoven farářem v Bělčicích. Emler, Libri confirm., 1. VII. 271. 264. 1418—1419. Po smrti Havlíka a syna jeho Václava spadl dvůr jejich poplužní na krále právem odúmrtním. Proti tomu hájila práva svého k dě- dictví tomu Anna, manželka Jana z Týnce, avšak neznámo ze zápisu tohoto, s jakým výsledkem konečným. In villa Tyncze prope Pylznam Hawlico et Wenceslaus eius natus decesserunt, quorum curia arature cum vna sex. gross. census ad dominum regem legitime est deuoluta. Litera procla- macionis in Pilznam a. d. 1418. dominica Reminiscere [20. března emanauit. Nicolaus Coranda, ciuis de Plzna, nomine domine Anne, uxoris Johannis de Tyncze, defendit predictam curiam arature cum censu post predictos Hawliconem et Wenceslaum eius natum procla- matum, dicens eam habere melius jus ad dictas hereditates cum

Strana 300
300 1419. censu, quam dominus rex aut aliquis post regem et offert eam probaturam tabulis terre empcionem. Terminus probandi sabato IVtemporum Pentecostes [21. května]. Idem Nicolaus Coranda nomine suo defendit vnam sex. census [post] predictos Hawliconem et eius natum proclamatam, dicens se habere melius jus quam dominus rex aut aliquis post eum et offert se probaturum muni- mentis, juribus et libertatibus ciuitatis Pilznensis per literas do- minorum regum et principum regni Boemie. Terminus probandi ut supra. Terminus ad idem Anne predicte defendenti, quia tabule fuerunt clause, in crastino Jeronimi [29. září]. Terminus ad idem Anne defendenti, quia tabule fuerunt clause, sabato IVtemporum aduentus [17. prosince]. Terminus ad idem Anne defendenti sabato IVtemporum quadragesime [11. března]. [Po straně poznamenáno:] Datum Sdenkoni de Podmokl, purgrauio in Ziebrak, per literam domini regis ad omagium Wissegradense pro seruiciis suis graciose. [Něco níže:] Anna defendens concedit Johanni, marito suo, et Johanni Schitka. Dvorské desky 15. f. 197. 265. 1419. 20. března. Kněz Tomáš z Plzně ustanoven za faráře do Chotíkova, po smrti posledního faráře Jana řč. Cicero, se svolením Jindřicha z Elster- berka sed. na Plané jakožto patrona. Uvodcem byl farář v Male- sicích. Emler, Libri confirm., 1. VII. 285. 266. 1419. 16. října. Mikuláš Hynkovic z Nového Plzně s Mabkou, manželkou, najal od kněze Hynka, probošta i od konventu kláštěra Chotěšovského dvůr poplužní v Robčicích a zakoupil 13 kop roč. platu na lidech v Rob-

Strana 301
1420 301 čicích na Matějovi Lašakovic, Pavlovi, Jakubkovi, Jakubovi Prů- bovi, Václavovi Šimkovic a Pechovi za 200 kop gr. praž. s tím, že klášter do tří let má nájem a zástavu tuto zpět vykoupiti. — Pečeti uroz. panoší Sczemy z Kocova, Jana z Hrádku, Petra z Ka- menice t. č. vladaře v Chotěšovech a Bernarta z Nového Plzně- Archiv český, VII. 622., původní listina nachází se v císařské universitni bibliotece v Praze. 267. 1420. 29. října. Beroun. Král Sigmund stvrzuje jednotu (landfrid) plzeňskou, a dovoluje všem jejím členům, aby mohli statky a zajaté svých nepřátel obrátiti k svému prospěchu a k vykoupení svých zajatých; dále dává plnou moc, že mohou každého, kdo by k jednotě nepřistoupil aneb hejtmanu p. Bohuslavovi z Švamberka pomoci nechtěl poskytnouti, k tomu přinutiti všemi prostředky, jak by sami uznali za dobré. Sigismundus, dei gracia Romanorum rex semper Augustus ac Hungarie, Boemie, Dalmacie, Croacie etc rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod cum nos cum abbatibus, pre- latis et strennuis militibus, clientibus et ciuitatibus districtus Plznen- sis, communem vnionem et lantfridum duxerimus ordinandum, sicut hoc in litera dicti lantfridi clarius est expressum, idcirco nos cum terris nostris in eodem lantfrido esse uolumus, ipsumque de certa nostra sciencia laudamus, approbamus et presentibus con- firmamus, ipsisque assistere promittimus et volumus per effectum- Insuper dictis abbatibus, prelatis, militibus, clientibus et ciuitatibus damus omne jus et plenariam potestatem, in casu, si ipsi ab ho- stibus nostris et suis aliquas municiones et bona ceperint et capti- uos, quod illa ad honorem nostrum in recompensam dampnorum suorum conuertere et in liberacionem suorum captiuorum, si, quod absit, aliqui capti forent; preterea si dictus lantfridus et eorum college post lapsum dicti lantfridi aliquas diffidaciones inciderint, ex tunc promittimus eos, et quemlibet eorum ab huiusmodi impe- ticionibus liberare et hec presens vnio siue lantfridus dictis pre- latis, militibus, clientibus, ciuitatibus, nullum debet in suis juribus et libertatibus in perpetuum preiudicium importare. Precipientes

Strana 302
302 1420. districte dictis abbatibus, prelatis, militibus, clientibus et ciuita- tibus, quod quicumque, cuiuscumque condicionis extiterit, ad dictam vnionem et lantfridum accedere nollet, seu succursus suos nobili Bouslao de Swanberg capitaneo et ad eum deputatis pre- bere renueret, quod eundem capitaneus et ad eum deputati ad hoc compellere debent et possunt viis ad hoc neccessariis et sicut eis uidebitur expedire. Presencium sub nostri regalis sigilli appensione testimonio literarum. Datum Verone XXVIIII. die Octobris, anno domini millesimo quadringentesimo uigesimo, regnorum nostrorum anno Hungarie etc XXXIV, Romanorum vndecimo et Boemie primo. [Na ohybu v pravo]: Ad mandatum domini regis, Michael, canonicus Pragensis. [Na rubu]: Rſegistrajuit Henricus Fye. — Pečeť miskovitá, Listina pergamenová v museu plzeňském. ploská, na proužcích perg. dvoj. vosku. Uprostřed orel v pravo hledící s rozevřeným zobákem a vyplazitým jazykem s mírně ropjatymi kří- dloma; nad hlavu zasahuje do opisu poprsí anděla též s mírně rozpja- týma křídloma. Sign. novější N. 105. — Opisy v Stehl. knize priv. měst. f. 93 v. a u Tannera. — Hruška, Pamětní kniha 23. uvádí listinu tu v překladě. 268. 1420. 19. prosince. Bělá. Král Sigmund daruje statky a všechen jiný majetek měštanů plzeň- ských, z města pro víru uprchlých, obci m. Plzně, aby obrátili je na opravu zdí a příkopů městských. Sigismundus, dei gratia Romanorum rex semper Augustus ac Hungariae, Boemiae, Dalmatiae, Croaciae etc rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod animo deliberato sanoque fide- lium nostrorum accedente consilio et de certa nostra sciencia vniuersa et singula bona, in quibuscunque consistant, quondam conciuium Pylsnensium, qui nephande secte Viklephice prauitate notabiliter maculati a ciuitate ipsa suis ibidem derelictis heredi- tatibus profugerunt, a magistro ciuium, consulibus, juratis et con- munitati ciuitatis Pilsnensis, fidelibus nostris dilectis, qui in fide

Strana 303
1421— 1422. 303 orthodoxa et catholica ueraque fidelitate constanter hactenus per- stiterunt, dedimus et donauimus, donamus et virtute presentium regia auctoritate Boemiae gratiosius donamus, damus per ipsos habenda, tenenda et in vsus dicte ciuitatis libere conuertenda ac pro reformatione murorum et fossarum eiusdem ciuitatis effectu- aliter inpendenda tam diu, quousque id ipsum nobis placuerit et illud non duximus reuocandum. Presentium sub nostri regalis sigilli appensione testimonio literarum. Datum in Alba Aqua anno domini M'CCCC° vigesimo, decimo nono die Decembris, regnorum nostrorum anno Hungarie etc XXXIV°, Romanorum vero vndecimo et Boemie primo. Listina původní se nezachovala, pouze opis její v Stehlíkovské knize privilegií městských, str. 92.; rovněž u J. Tannera v allegatech přichází, mimo to zachoval se pozdější český překlad její. 269. 1421. 20. ledna v Plzni. Pod tímto datum na den svt. Fabiana a Šebestiana vydáno bylo několik listů od císaře Sigmunda. Palacký, Archiv český I. 509. 512. 526. 270. 1422. 8. září. Norimberk. Král Sigmund zapisuje Plzeňským v náhradu za škody utrpěné Vížku a Chrást, statky někdy Petra z Chrástu a přidává k tomu Štěnovické zboží mimo Losinu a Chvalenice, statky někdy Pabiankovy. Wir Sigmund, von Gotes gnaden Romischer kunig, zu allen cziiten Merer des Reychs vnd zu Vngern, zu Behem etc kunig, beken nen vnd tun kunt offembar mit disem brief allen den, die in sehen oder hören lesen, das wir schuldig sein vnd beczalen sollen den Burgermeistern, Rate vnd Burgern gemeinlich zu New Pylsen, vnsern lieben getrewen, czweytusent Schock behemischer groschen

Strana 304
304 1422. vmb ire scheden, die sye in vnserm dienste empfangen haben, dieselben czweytusent Schock wir in verweysen vnd verschreiben vff disen nachgesschriben gutern mit namen Wiezelczer gut vnd des Chrasst gut mit pflugen, Hofen, Teychen, wassern, Mulen, welden, Püschen, Dorffern, czinsen, wiesen, diensten vnd mit aller ander czugehorung, die des Peters von Chrasst gewest sind, vnd die vns in vnser Camer vmb des willen, das er eyn ketzer vnd wicleff ist, veruallen sind vnd dorczu das Styenovske gut ouch mit allen nützen, czinsen, welden, Püschen, Eckern, Hofen, Dorffern, gülten, pflugen, wyesmaten, vssgenomen czwey dorffer Losyna vnd Achlanenitz, dasselb gut des Pabyanken sun gewest ist, vnd vns ouch durch der Ketzerey, der er beysteet, veruallen ist. Dorumb mit wolbedachtem mute, gutem Rate vnd rechter wissen geben wir den vorgenanten von Pilsen volle macht, das sie sich der egenanten guter mit allen vorgenanten zugehorungen vnder- winden vnd die haben, halden, besitzen vnd mit aller Herschafft geniessen, solang bisz wir oder vnser nachkomen, kunige zu Behem, odir wem vir des gegunnen, von in vmb die egenanten ezweytu- sent Schock geloset werden, solicher losung sie vns auch gestatten sollen zu allen cziiten, so wir des an sie begeren. Mit vrkund disz brieues versigelt mit vnser kuniglichen Maiestat Insigel. Geben zu Nüremberg nach Crists geburt vyerczehenhundert Jar vnd darnach in dem czweyundzweintzigisten Jare am Sontag vor vnser lieben Frawen tag Natiuitatis, vnsere Ryche des Vngrischen etc in dem XXXVI, des Römischen in dem XII. vnd des Behemischen in dem dritten Jaren. Ad mandatum domini regis Michael praepositus Boleslauiensis. Z vidimu listu tohoto z r. 1433. d. 17. dubna v museu plzeň- ském chovaného. 271. 1422. 15. října. Fridrich, markrabě braniborský, píše hejmanům na Karlsteině, že te- prve včera přišel přes les k Tachovu a těší je, že jim brzy k po- moci přispíší, Plzeňským že poslal ryt. Hanuše z Parspergu s vět- ším počtem lidu k jejich potřebě. Palacký, Urkundliche Beiträge z. G. des hus. Krieges I. č. 225.

Strana 305
1422—1423. 305 272. 1422. 28. listopadu. Jan Ijinak Johlín] z Nového Plzně ustanoven farářem v Poříčí. Emler, libri confirm. 1421 — 36 s. 25. 273. 1423. 30. ledna. Kuneš, klerik z Nového Plzně, ustanoven správcem oltáře sv. Apoštolů v kostele svatého Mikuláše na drůbežném trhu na Starém městě pražském. Emler, libri confirm. 1421—36. 29. 274. 1423. 7. listopadu. Bononie. Mikuláš, biskup Turinský, uděluje 40denní odpustky ke kostelu svt. Ducha, kláštera kazatelského v Plzni. Nicolaus, dei gracia episcopus Taurinensis, salutem in domino. Quoniam, ut ait apostolus, stabimus ante tribunal Christi recepturi, prout in corpore gessimus, sive bonum sive malum fuerit, praeve- nire et inspirante domino seminare in terris, quam recoligere va- leamus et in coelis. Cupientes igitur instantibus ad hoc votorum filiis fratribus monasterii s. Spiritus in Noua Plsna, ordinis s. Do- minici, fratrum Praedicatorum, Pragensis dioecesis, ut monasterium ipsorum una cum ecclesia sua per Hussitas et haereticos combu- stum et devastatum existit, congruis frequentetur honoribus et a Christi fidelibus veneretur ac congrua sustentatione gratuletur et ut fideles ipsis eo libentius ad ipsius monasterii et ecclesiae refor- mationem manus promptius porrigant adjutrices, omnibus vere poenitentibus, confessis et contritis, qui praedictum monasterium devote visitaverint, ac ad fabricam ipsius, luminaria, ornamenta, 20

Strana 306
306 1424. fructus, redditus et possessiones aut quaevis alia dicti monasterii et ecclesiae suae necessaria in reformationem ejusdem manus porrexerint adjutrices, seu qui in eorum testamentis vel extra, ipsi monasterio charitativum aliquod subsidium videlicet aurum, argen- tum aut aliud quodcunque donaverint, legaverint, aut procuraverint, quotiescunque et quomodocunque et ubicunque praemissa vel praemissorum aliquid devote egerint, dei omnipotentis misericordia et beatorum Petri et Pauli apostolorum eius autoritate confisi, quadraginta dies indulgentiarum de injunctis eis poenitentiis mise- ricorditer relaxamus. Quocirca vos dominos parochialum ecclesia- rum rectores ac praedicatores verbi divini rogamus et exhortamur in remissionem peccatorum vestrorum, vobisque injungentes, ut dum fratres monasterii supradicti praesentium ostensores causa petendi elemosinas ad vos declinaverint, velitis eosdem apud Christi fideles promovere, praesentibus perpetuo duraturis. In quorum omnium et singulorum fidem et testimonium praedictorum prae- sentes nostri sigilli jussimus appensione communiri. Datum Bo- noniae sub anno domini MCCCC vicesimo tertio, prima indictione, die vero septimo mensis Novembris. Z rukopisné historie kláštera dominikanského chované v museu plzeňském. 275. 1424. 6. dubna. Kněz Jan z Nového Plzně ustanoven farářem v Krašově. Ember libri confirm. 1421—36. p. 74. 276. 1424. 31. července. Žofka Maršová, měšť. plz., činí závěť. My Václav rychtář, Mikuláš Koranda, toho času purkmistr a Petr Hnilice, konšelé, přísežní a měštěné z Nového Plzně, vyzná-

Strana 307
1424. 307 váme tiemto. listem obecně a svědčiece přede všemi, že poctivá žena paní Žofka Maršová, naše spoluměstka, v nemoci ležéci, ačkolivěk na těle nemocna, ale jsúci proto při dobrém rozumu a při celé paměti, před námi, nás k sobě přivolavši i připrosivši, poslednie své rozkázánie, ježto jest tomu chtěla, aby po jejie smrti plnú moc mělo a žádní svárové ani súdové mezi jejími přátely aby se nedieli, učinila jest túto měrú: Najprvé jest učinila a posadila mocného poručníka všeho svého zbožie, domu, kterýž zde v městě jmá na rohu ležením vedle Václava Košťálova domu z jedné strany, i jiného zbožie movitého i nemovitého, na hotovizně, na dluziech, kterýmž kolivěk jménem móž jmenováno býti, buď mnoho, nebo málo, opatrného muže Olbrama, súseda našeho milého, jemu toho nad jiné doufajíc a poručujíc vedle rozkázánie k jeho svědomí i k jeho duši. Z kteréhožto statku rozkázánie takto jest učinila a přikázala, aby předepsaný Olbram poručník na každé suché dni chudým lidem v špitále zde v městě oběd podobný dal a ten den na všaké suché dni lázni chudým zjednal, aby se zmyli, a k tomu na každý rok jeden slad týmž chudým do špitála aby dal ku pivu, a to věčně aby Olbram i jeho dědici i budúcí jeho tu památku činil na ty časy bez obmeškánie na všaký rok věčně za jejie duši i jejie předkuov duši, a k tomu také jednú v roce vždy na každé léto ten den před svatým Jiřím mši zpievanú zádušní ráno a u večer vigilie za jejie duši i jejich předkuov věčně v Šerém klášteře poručníky byla činěna bez obmeškávánie. A jestliže by Olbram sšel s tohoto světa, tehdy ty službu a památku věčnú jeho dědicové mají naplniti; pakli by dědici všichni jeho ssešli, ale mají to objednati, aby po nich ti, kdož v tom domu sedú, to rozkázánie vždy věčně činili a toho neopúštěli. Dále jest rozkázala, aby Mařík pekař našeho města vždy na každé léto vepř kúpil a toho choval do času, když by čas byl zabiti, a ten vepř chudým do špitála zde v městě dal a to tak dlúho činil s svědomím, až by ten dluh, kterýž jest jie dlužen, úplně splnil. Toto svrchupsaný Olbram jejieho rúcha má rozdati nejprvé Káči dievce, postelnie rúcho, na kterémž jest dievka táž léhala a k tomu plášť črný; item knězi Jindřichovi sukni črnú mechlskú; item Skrěklové všední plášť a druhý sváteční črný; item knězi Moleškovi kožich beránčí; item Maretě Ovněrce sukni černú; item deset kop grošuov dluhu u Sigmunda súkenníka, to jmá Olbram vzieti a učiniti s tiem, jakož mu jest poručila, které- hožto poručníka nižádný živý člověk ni svěcký ani duchovní nemá v ničemž hyndrovati ani jemu překážeti, nebo žádné moci nemá proti němu mieti v světském ani duchovním právě. Toho na svě- 20*

Strana 308
308 1424. dečstvie věčné pečeti naše ku prosbě paní Žofky Marošově k tomuto listu jsú přivěseny, jenž jest dán po božím narozenie léta tisícého a čtrmezcetmého, ten pondělí po svatém Jakubu. Z nejst. knihy priv. a závětí F. C. 11. 277. 1424. 13. listopadu. Bohuslav a Hynek Krušina bratří z Švamberka, prodávají dědičný plat svůj na městě Tachově 361/2 kopy panoši Amchovi z Veselé za 365 kop gr. praž. My Bohuslav a Hynek Krušina, bratřie vlastní a nedielní z Švamberka, vyznáváme tiemto listem obecně před každým živým člověkem, ktož jej uzří čísti neb čtúc bude slyšeti, že jsme pro- dali pravým trhem a prodáním i mocí listu tohoto prodáváme třidcieti kop a puol sedmý kopy grošóv dobrých sřiebrných rázu pražského platu ročnieho na městě Tachově, kterýž jest někdy děd . . náš dobré paměti, pan Bohuslav držal a jměl ot přeslavné paměti ciesaře Karla a dále ot slavné paměti krále Václava syna jeho, s plným právem a se vším plným panstvím, jakož jsme sami drželi a jměli a jakož jsú naši předci od staradávna drželi a jměli, tu sobě nic ani svým budúcím nepoostavujíce, slovútnému panoši Amchovi z Veselé i jeho budúcím i tomu každému, ktož by tento list jměl s jeho dobrú volí, aby také jměl tuž moc a právo i jeho budúcí ke všem úmluvám, kteréž jsú v tomto listu podepsány, jakož on sám, za tři sta kop a za šestdasat kop a za pět kop grošóv, kteréž jsme ot svrchupsaného Amchy vzieli dociela a úplně, avšak pod takúto výmluvú, že my svrchupsaní bratřie Bohuslav a Hynek Krušina muožem i moci budem ten svrchu- psaný plat ot svrchupsaného Amchy i ot jeho budúcích zasě ot- kúpiti v těch penězích do čtyř let ot dánie tohoto listu; pakli bychme toho platu my v těch čtyřech létech zasě neotkúpili ani otkúpiti mohli, tehdy po těch čtyřech létech svrchupsaný Amcha i jeho budúcí ten plat mohú i moci budú prodati, dáti a k svému užitku obráti[ti], jakož najlep budú uměti, a my svrchupsaní bratřie Bohuslav a Hynek Krušina slibujem pode ctí a pod vierú svrchu- psanému Amchovi i jeho budúcím na tom nepřekážeti ani na to

Strana 309
1425 309 věčně sáhati kterým právem světským anebo duchovním ani naši budúcí; pakli by kto jemu anebo jeho budúcím pro nás kterým právem na to sa]hal, tehdy my jemu anebo jeho budúcím jmáme proti tomu radni i pomocni býti. A toho na pravú pevnosť a ji- stotu a plné potvrzenie pečěti našě vlastnie s naší dobrú volí s vědomím i přiznáním k tomuto listu jsme přivěsili a pro lepšie svědomie prosili jsme urozených pánov a panoší pana Jana Ha- novcie z Švamberka otjinud z Třieble, pana Purkarta z Kolovrat otjinud z Bezdružic, Protivy z Svejšína a Zbynka z Kocova, že jsú podle nás na svědomie pečěti své k tomuto listu přivěsili, jenž jest dán léta ot narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého čtyřimezidcietého, den svatého Brikcie. Orig. perg. v museu plzeň., pečeti chybi všechny. Nov. sign. N. 416. Listinou z r. 1460. 6. května prodává Bohuslav z Chlumu 34 kop roč. platu na Tachově, Novém Plzni a ve vsi Nových Chodech, což s touto listinou souvisí a proto přijata listina tato do listáře tohoto, ač zejména o Novém Plzni se v ní nemluví. 278. 1425. Provincial ř. něm. Albert z Dubé presentoval za faráře ke kostelu do Nov. Plzně br. Jana, když předešlý farář Oldřich se vzdal místa svého. Úvodcem byl farář Prokop z Mýta. Za své potvrzení má složiti nový farář do kanceláře arcibisk. 3 kopy gr. Emler, libri confirm. 1421—1436. 90. 197. 279. 1425. 25. března. Tata. Král Sigmund potvrzuje věrnému městu svému Plzni všechna pri- vilegia udělená od předešlých králů Jana, Karla a Václava. Sigismundus, dei gracia Romanorum rex, semper Augustus ac Hungarie, Boemie, Dalmacie, Croacie etc rex. Notum facimus te- nore presencium vniuersis, tociens regie celsitudinis sceptrum

Strana 310
310 1425. extollitur et ipsius status sollidius roboratur, quocies deuotorum fidelium vota benigno respiciuntur affectu et ad ipsorum jura, libertates seruandas et comoditates augendas graciosus et pius principis animus inuenitur, cum enim omnis gloria siue potencia principatus in subditorum precipue consistat solidata fortunis, expe- diens arbitramur et congruum, vt simus subiectis in iusticia faciles et ad graciam liberales. Nouerit igitur presens etas et futuri tem- poris successura posteritas, quod nos integre fidei puritatem, qua magister ciuium, consules, jurati totaque comunitas ciuitatis nostre Pilznensis, fideles nostri dilecti, erga nos claruerunt, graciosius attendentes deuotis quoque et votiuis ipsorum supplicacionibus fauorabiliter inclinati, ipsis non per errorem aut improuide, sed animo deliberato sanoque fidelium et procerum nostrorum accedente consilio, omnia et singula ipsorum priuilegia et literas a serenissimis et illustribus quondam diue recordacionis dominis et principibus, Boemie regibus et signanter Johanne awo, Karolo, Romanorum imperatore, genitore nec non Wenceslao fratre, predecessoribus nostris carissimis, super ipsorum juribus, graciis, libertatibus, con- suetudinibus et indultis obtenta et obtentas approbauimus, ratifi- cauimus, innouanimus et confirmauimus, approbamus, ratificamus, innouamus et virtute presencium regia auctoritate Boemie et de certa nostra sciencia graciosius confirmamus, decernentes et pre- sentibus regio statuentes edicto, eadem priuilegia et literas per prefatos ciues ciuitatis nostre Pilznensis a serenissimis et illustri- bus quondam diue recordacionis principibus et regibus Boemie, predecessoribus nostris, super ipsorum juribus, graciis, libertatibus, consuetudinibus et indultis, sicut prefertur, obtenta et obtentas, in singulis ipsorum punctis, sentenciis, clausulis et articulis, ac si de verbo ad verbum presentibus inserta seu inserte forent, ex nunc in antea perpetuis temporibus inuiolabilis obtinere roboris firmi- tatem. Mandantes vniuersis et singulis regni nostri Boemie baro- nibus, nobilibus, officialibus, capitaneis, burggrauiis et signanter sub- camerario nec non ceteris regni nostri Boemie subditis et fidelibus, qui sunt seu pro tempore fuerint, firmiter et districte, quatenus ipsi magistrum ciuium, consules, juratos, ciues et communitatem predicte ciuitatis nostre Pilznensis in ipsorum juribus, graciis, et indultis ac libertatibus et consuetudinibus non impediant, nec impediri per quempiam paciantur, quinpocius ipsos iuxta predictorum priuilegiorum suorum et literarum continenciam circa hoc manuteneant, protegant, defendant et efficaciter tueantur, prout indignacionem nostram grauissimam voluerint arcius euitare

Strana 311
1425. 311 Presencium sub nostre Maiestatis sigillo testimonio literarum. Datum Tate Vesprimensis dyocesis, anno domini millesimo quadrin- gentesimo vigesimo quinto, in festo Annunccionis sancte Marie, regnorum nostrorum anno Hungarie etc. XXXVIII., Romanorum quintodecimo, Boemie vero quinto. [Na ohybu v pravo]: Ad mandatum domini regis Michael, prepositus Boleslauiensis. [Na rubu]: Registrauit Heinricus Fye. Original perg. v museu plz. s majestátní pečetí na žlutočerných šňůrách visící. Na rubu písmem XV. stol.: List slavné paměti ciesaře Sigmunda k potvrzení práv a privilegií našich. Nov. sign. 15. — Opis v Stehl. knize priv. měst. f. 91. v. a u Tannera. — V doslovném znění přichází list tento v konfirmacích císaře Leopolda I. z r. 1660. d. 2. června ve Vídni; císaře Karla VI. od 12. května 1713. v La- xenburku; císařovny Marie Terezie od 8. června 1770. ve Vídni a cí- saře Josefa II. od 20. ledna 1784. ve Vídni. 280. 1425. 30. června. František z Plzně, kanovník na Karlšteině, ustanoven farářem v Počaplech k návrhu uroz. Zdeslava Tluxy z Buřenic, purkrabí na Karlšteině. Emler, libri confirm., 1421—1436. p. 103. 281. 1425. 17. listopadu. Hodonín. Král Sigmund potvrzuje bratřím Václavovi a Ondřejovi, rychtá- řům plzeňským a paní Regině všechna privilegia od králů českých udělená s tím, aby Václav, Ondřej a paní Regina drželi toto rych- tářství, kdyby však chtěl kdo Václava vytisknouti a užiti sám rychtářství se svolením královským, tedy má Václavovi zaplatiti 200 kop grošů.

Strana 312
312 1425. Sigismundus, dei gracia Romanorum rex, semper Augustus ac Hungarie, Boemie, Dalmacie, Croacie etc rex. Notum facimus te- nore presencium vniuersis, quod consideratis gratis et fidelibus obsequiis nobis per fideles nostros dilectos, Wenceslaum et An- dream fratres, judices ciuitatis Nouepilsne, hactenus fideliter et constanter impensis et in antea propensius impendendis, prefato- rum fratrum humilibus inclinati precibus, animo deliberato, sano eciam fidelium nostrorum accedente consilio et de certa nostra sciencia, ipsis et honeste matrone Regine, vniuersa jura, munimenta, priuilegia et literas, que et quas ipsorum predecessores et pro- genitores super judicio ciuitatis Nouepilsne a nostris progenito- ribus et predecessoribus, regibus Boemie, hactenus obtinuerunt et in quorum sunt legittima et reali possessione, in omnibus suis clausulis, punctis, sentenciis et expressionibus, prout de verbo ad verbum sonant, ac si tenores earundem presentibus inserte forent, ratificauimus, approbauimus et confirmauimus, ratificamus, appro- bamus et tenore presencium tamquam rex Boemie graciosius con- firmamus, decernentes et volentes expresse, quod prefati Wence- slaus et Andreas ac Regina predicta aput predictum judicium ciuitatis Nouepilsne permaneant, eodemque et suis juribus vsu- fructibus et pertinenciis vtantur libere et quiete, impedimentis quorumlibet penitus proculmotis; verumptamen si prefatum Wen- ceslaum quispiam a prefato niteretur excludere judicio, illudque vellet habere et quod ad hoc accederet consensus noster, ex tunc persolutis prefato Wenceslao ducentis sexagenis grossorum Pra- gensium poterit ad se reducere predictum judicium et illud omni jure et titulo, prout ad predictum Wenceslaum pertinuit, absque difficultate qualibet, cum suis pertinenciis, vsufructibus et fructibus possidere, saluis tamen juribus alienis. Presencium sub nostri re- galis sigilli appensione testimonio literarum. Datum in opido Ho- donyn, Olomucensis dyocesis, sabato ante festum Elisabeth vidue, anno domini millesimo quadringentesimo vigesimo quinto, regno- rum nostrorum anno Hungarie etc tricesimo nono, Romanorum sexto decimo et Boemie sexto. [Na ohybu v pravo]: Ad mandatum domini regis Michael, prepositus Boleslauiensis. [Na rubu:] Registrauit Henricus Fye. Original pergamenový v museu plzeňském, pečeť na proužku, sekret. Sign. nov. N. 79. Písmem XVI. stol. připsáno na rubu: Sigis-

Strana 313
1425. 313 mundus v příčině rychtářství města Plzně. Privilegium to potvrdil znovu císař Sigmund 1435. d. 21. dubna v Poznani. 282. 1425. 17. lístopadu. Hodonín. Král Sigmund daruje městu Plzni vesnice Losinu a Chvalenice, v náhradu za ty veliké škody, které město a obyvatelé utrpěli oble- háním kacířů, vesnice ty mají držeti až do další vůle královy. Sigismundus, dei gracia Romanorum rex, semper Augustus ac Hungarie, Boemie, Dalmacie, Croacie etc. rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod reuoluentes in animo et dili- genter perpendentes magna gwerarum dispendia multaque dampna et pericula, quibus ciuitas nostra Pilsnensis ab hereticis impugnata et vexata est hactenus adeo, quod ipsius incole propter vexaci- ones huiusmodi magna subierunt detrimenta et in suis sunt facul- tatibus fere ad extremum extenuati, nos volentes ipsis ciuibus Nouepilsne predictis aliqualem recompensacionem facere in su- orum dampnorum releuamen, ideo animo deliberato, sano eciam fidelium nostrorum accedente consilio et de certa nostra sciencia villas Lossinow et Chwalenycze cum ipsorum censibus, fructibus, prouentibus et vtilitatibus ac pertinenciis vniuersis prefatis ciuibus Nouepilsne dedimus et donauimus, damus et tenore presencium ac auctoritate regia Boemie graciosius donamus per ipsos habendas, tenendas, possidendas et earundem villarum fructus pro conserua- cione ciuitatis penitus conuertendos presentibus vsque ad nostrum beneplacitum voluntatis duntaxat duraturis. Mandantes capitaneo nostro Pilsnensi presenti et futuro firmiter et districte, quatenus prefatis ciuibus Nouepilzne possessionem realem prefatarum vil- larum nostro assignet nomine ipsosque de eisdem introducat ac aput earundem possessionem manuteneat realiter et defendat. Pre- sencium sub nostri regalis sigilli appensione testimonio literarum. Datum in opido Godingen, Olomucensis dyocesis, anno domini millesimo quadringentesimo vigesimo quinto, sabato ante festum Elizabeth vidue, regnorum nostrorum anno Hungarie etc. tricesimo nono, Romanorum sexto decimo, Boemie vero sexto. [Na ohybu v pravo:] Ad mandatum domini regis Michael, prepositus Boleslauiensis.

Strana 314
314 1425—1426. [Na rubu:] Registrauit Henricus Fyë. Orig. pergamenový v museu plzeňském. Pečeť na proužku visící, sekret. Sign. nov. N. 94. Na proužku pospod pozdější rukou: Na Losinu a Chvalenice. 283. 1425. 17. prosince. František z Domažlic ustanoven kaplanem při oltáři svt. Mikuláše ve farním kostele v Klatovech po smrti Prokopa posledního správce oltáře toho k presentací Bernarda, Míky Slavošovského, Martina Točníka, Ondřeje řč. Andrlíka, Jindřicha Dytlínova, Johanka, Jakše řč. Racaty, bratří starého a mladého Kurffa, Ondřeje, Jana Meindla, Matěje R . . ., Purkarda a Petra, měšťanův Klatovských, teď v Plzni meškajících, jakožto patronů téhož oltáře. Uvodcem byl farář v Novém Plzni, poněvadž nebylo bezpečného přístupu do města Klatov. Emler, libri confirm., 1421—36. 110. 284. 1425. 1426. 1427. V těchto létech jmenuje se často M. Konstantin z Nového Plzně, farář u svt. Jiří v Kostelci, u kterého jest nově potvrzeným farářům na Plzeňsku složiti povinný poplatek za své potvrzení pro kancelář arcibiskupskou. Poslem, který peníze donášel, byl r. 1426. a 1427. Matěj z Plzně. Před tím r. 1423. a 1424. byl poslem Mikuláš z Plzně. Emler, Libri confirm. 1421—1436. 202—210. 205—207.; 36. 39. 45. 71. 195. 285. 1426. 26. ledna. M. Jan Eliášův, arciděkan plzeňský, vykonává právo podací mocí svého úřadu k farnímu kostelu do Oseka, navrhuje tam po smrti předešlého faráře Jana, Prokopa faráře v Bydžově. Emler, libri conf. 1421—1436. str. 112.

Strana 315
1426. 315 286. 1426. 9. září. M. Konstantin z Nového Plzně navržen za oltářníka k oltáři svt. Michala v sakristii svt. Víta v Praze. Presentaci vykonává kapi- tula svatovítská. Uvodcem byl farář v Novém Plzni, poněvadž ne- bylo volného přístupu ke kostelu sv. Víta. Emler, libri confir. 1421—1436. 119. 287. 1426 12. září. Jakeš Kabelec, měšt. plz., odkazuje roční plat 6 kop na zřízení kaplanství, ostatní pak všechen majetek svůj rozděluje mezi manželku a dvě dcery své. Vypisují se též, kdož jemu dlužni jsou. My Ondrášek rychtář, Fenczl Motler, toho času purkmistr, a Petr Hniliče, konšelé přísežní města Nového Plzně, vyznáváme tiemto listem obecně před každým živým člověkem i svědčíce, že opatrný muž Jakeš Kabelec, náš spoluměštěnín, v nomoci leže, ačkolivěk jsa medl na těle, však požívaje rozumu dobrého i při dobré paměti jsa, nás na svědečstvie přivolav i připrosiv, toto rozkázánie poslednie své před námi učinil, chtě aby po jeho smrti plnú moc mělo a žádní výstrkové ani svárové po jeho smrti o jeho statek mezi jeho dětmi a přátely aby nebyli: Najprve dětem a dcerám svým, točižto Katruši a Elžce, každé jejieho dielu sto kop grošuov z svého zbožie odkázal a dal a k tomu Katruši, starší dceři, perlový věnec odkázal. A paní Katruši, ženě své milé, odkázal i dal z svého zbožie sto kop grošuov a k tomu všecky klenoty kromě toho perlového věnce, Katruši odkázaného, kteréž Jakeš Kabelec napředpsaný má, i také všecko rúcho chodície ženské i všecko postelnie rúcho, to jí jest odkázal a dal a k tomu dědičstvie panie Katruše, ženy jeho, kteréž jest po sobě jemu dala, to jí mocně zase navracuje a dává. A jakož paní Katruše, žena jeho po dietěti jest těžka, jestli že jí pán buoh pomóže, že to dietě porodí a na svět přijde a syn bude a živ zuostane, tehdy jiné všecko zbožie téhož Jakše Kabelece mimo napředpsané roz- kázánie zuostalé týž Jakeš Kabelec tomu synu odkázal, aby v tom dědil; pakli by dcera byla, tehdy té dceři vedle jiných dcer toliko sto kop grošuov z zbožie jeho Jakšova má dáno byti a z uostatku

Strana 316
316 1426. jeho zbožie mimo toto rozkázánie má dáno býti šedesát kop gro- šuov na kaplanstvie, a za těch šedesát kop grošuov plat kaplanu kúpen býti, a to kaplanstvie zde u fary uděláno býti, aby věčná tu památka a prosba za jeho předky i za jeho duši byla. A jestliže by které dietě z Jakšových Kabelecových prvé, nežli by svých let došlo, s tohoto světa smrtí sešlo, tehdy diel toho umrlého dietěte na jiné děti jeho tak zuostalé živé a na paní Katruši, ženu jeho, pravým rozdielem má připadnúti, z kteréhožto dielu toho dietěte tak se- šlého paní Martě, Zbirohové ženě, mají napřed dvadceti kop gro- šuov dáti a ostatek mezi se děti s mateří rozděliti a tak z každého dietěte, ač by jich viece sešlo, má tohoto dietěte tak sešlého bez let vždy na jiné děti a na jeho ženu paní Katruši pravým rozdielem připadnúti, ale na Martu Zbirohovú toliko dvadceti kop grošuov z toho dietěte, kteréž by najprve umřelo, ale z jiných nic. Pakli by všichni děti téhož Jakše Kabelece prvé, nežli by svých let došly, zemřely, tehdy dielové těch dětí rozkázáním téhož Jakše Kabelece mají pravým právem připadnúti k pravému mezi se rozdělení na Ondráška a na Vavrúška bratří a syny Bartle Pšeni- čky a na Mikulášovy Hynkovic děti a na Martu, Zbirohovu ženu, tak, aby to mezi se věrně a spravedlivě rozdělili. Kterýchžto dětí svých i statku svého týž Jakeš Kabelec učinil jest mocnú poručnicí paní Katruši, ženu svú, aby ona dětmi jeho i jeho statkem vládla a hospodářstvie spravovala a dietky k dobrému vedla, jakož jí toho nad jiné doufá, a v tom aby jí žádný živý člověk přietel ani tieže nepřekážel ani kterých závad duchovním ani svěckým právem činil. A toto jsú dluhové, ježto jsú témuž Kabelecovi dlužni: Najprve pan Hanovec z Švamberka na listu šedesát kop grošuov, kterýžto list Vilém z Tupadl má, jakož mu jest jeho svěřil; item pan Krušina z Švamberka bez dvú třidceti kop grošuov jakož list má; item pan Aleš z Holic čtrnadcet kop grošuov, tako toho list má; item Mudrochová dvě kopě grošuov; item Václav Zbiroh dvě kopě grošuov platu; item Martin Havluov písař dvanadcet kop grošuov, dvě jemu odpustil a deset aby dal. Toto jest Jakeš Kabelec dlužen, jakož před námi vyznal pravě, že žádnému viece nenie dlužen, to jest šestmezcietma kop grošuov jednomu kupci do Kuby. Toho všeho na svědomie Jakeš předpsaný Kabelec prosil nás, abychom své pečeti k tomuto listu přivěsili, jehož jsme to učinili. Dán léta tisícieho čtyřstého a šestmezcietmého, ten čtvrtek po narození matky božie. Z nejst. knihy priv. a závěti F. C. 3.

Strana 317
1426 —1427. 317 288. 1426. 28. října. Zápis pánů kraje plzeňského s městy Plzní a Tachovem o hájení sebe proti Husitům. Palacký, Archiv český III. 259. 289. 1426. 26. listopadu. Poctivý Tomáš Pabianek, měštěnín z Nového Plzně, seděním v Cho- tíkově, presentuje jakožto patron tamního farního kostela po smrti faráře Vavřince kněze Jana z Tuškova za faráře. Úvodcem byl farář v Novém Plzni, poněvadž nebylo jistého přístupu k zmíně- nému kostelu. Emler, libri confirm. 1421—36. 122. 290. 1427. 6. února. Johánek, měštěnín z Nového Plzně, presentoval jakožto patron ko- stela v Dýšině po smrti faráře Václava kněze Vavřince z Rokycan, faráře v Krašovicích, za faráře do Dýšiny. Uvodcem byl farář v Novém Plzni. Emler, libri confirm. 1421—36. 125. 291. 1427. 10. května. Provincial ř. něm. Albert z Dubé presentoval za faráře do Nového Plzně br. Oldřicha, když farář dřívější Johánek složil úřad svůj

Strana 318
318 1427. do rukou M. Konstantina, faráře v Kostelci. Uvodcem byl týž M. Konstantin, farář v Kostelci ſu svt. Jiříj. Týž Oldřich složil r. 1428. 30. srpna 40 gr. jakožto splátku (první?) poplatku za své jmenování. Emler, libri confirm. 1421 — 1436. str. 128. 195 292. 1427. 25. června. Kněz Jakeš z Nového Plzně ustanoven farářem ve Všeradicích. Emler, Libri confirm. 1421—36. str. 130. 293. 1427. [září?] Stavové strany pod jednou s městem Plzní smluvili se se stranou stavů pod obojí o sjezd na Žebráce o vánocech příštích; dále o příměří až do svt. Jiří příštího. Palacký, Archiv český III. 264. 294. 1427. 11. listopadu. Řím. Papež Martin V. zrazuje Plzeňským, aby se nesúčastnili disputace, o kterou se s protivnou stranou byli smluvili. Dilectis filiis, consulibus et communitati civitatis Plsnensis ac nobilibus viris, baronibus et militibus districtus Plsnensis nec non universitati castri Karlstein. Salutem et apostolicam benedicti- onem. Intelleximus ex literis dilecti filii nostri Joannis, tituli sancti Cyriaci presbyteri cardinalis, quod vos una cum caeteris baronibus, militibus et aliis fidelibus christianis fecissetis treugas

Strana 319
1428. 319 cum perfidis et detestandis hereticis sub hac conditione, quod in festo natalis [25. prosince] dei, nonnulli ex utraque parte debeant convenire ad disputandum de fide et scriptura sacra, super eorum erroribus et quod quidquid facitis, ex puritate animi et bona fide procedat ; sed adversus hos serpentis imbutos veneno sathanae est cautius procedendum. Quidquid enim agunt, non eo spectat, quod ipsi converti velint ad sanam doctrinam, sed ut vestrae mentes, qui estis fideles, subvertantur per versutias et fallacia ipsorum, qui sub specie agni intrant, ut vos devorent et animas vestras, tanquam lupi voraces. Ideo devotionem vestram rogamus, vobis nihilominus injungentes, ut cum fide stetis firmi, fundati super petram, quae est Christus. Nolitis ingredi vias lubricas, ne cadatis, sed fugiatis hanc conventionem et disputationes inutiles, quae nihil valent, nisi ad subversionem animarum vestrarum. Satis probata imo comprobata est fides catholica tot martyrum sanguine et dulcidata tot consiliis, tot sanctorum patrum sanctionibus, tot sanctorum scriptis, tot expeditionibus excellentium virorum, ut superfluum sit super ea re disputare amplius, salutare autem sequi, quae ab illis nobis sunt tradita; itaque omnino fugienda est haec conventio, in qua nihil potestis lucrari, multum autem perdere. Hortamur autem vos, ut firmi stetis in fide, in qua nati estis et per quam estis salvandi, ac resistite totis viribus adversus blas- phemos illos heredicos, prout hactenus fecistis, nam nos decrevi- mus vobis assistere et de tali subsidio providere, quod divina adjuvante gratia, malignantium superbia conteretur, vosque non solum poteritis obsistere conatibus ipsorum sed etiam superare. Datum Romae apud sanctos apostolos tertia Idus Novembris, a. d. 1427., pontificatus nostri anno 10. [sic] Vzato z opisu zachovaného v allegatech kroniky J. Tannera. 295. 1428. 26. dubna. Petr Črmenský, měšt. plz., prodal dědinu s chmelnicí a loukou u řeky pod Lobzy ležící za 15 kop grošů. Já Petr Čermenský, měštěnín z Nového Plzně, vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie anebo čtúce uslyšie, že

Strana 320
1428. 320 jsem prodal i mocí listu tohoto prodávám dědinu, chmelnici a lúku, ješto spolkem leží vedle řeky pod Lobzy vsí a vedle Třepňovy tu z Lobez dědiny z druhé strany, se vším plným právem a panstvím, ve vší též mieře, jakož sem sám držal, nic sobě ani dědicóm a budúcím tu nepoostavuje za patnadcet kop grošuov dobrých střie- brných, pražského rázu, robotným lidem Matějovi z Lobez a Maretě ženě jeho a po jich smrti Janovi, synu Hniličovu z Nového Plzně, kteréžto penieze úplně dali jsú mi i splnili penězi hotovými, protož mocí listu tohoto těch dědin, chmelnice, lúky s příslušenstvím předpsaným věřitelóm sstupuji k držení a k věčnému vládnutí, to držeti a požívati a učiniti, což se jim zdá, jako s svým vlastním, bez mé i mých dědicuov i budúcích beze všie přiekazy. A toho na lepší jistotu postavuji vedle sebe tyto správce a rukojmie, Petra Hniliči a Jakuba Černocha z Nového Plzně a my tepruv jmeno- vané rukojmie nadepsaného Petra Čermenského slibujem zaň i s ním naší dobrú vierú, rukú ovšem společnú a nerozdílnú, ty dě- diny, chmelnici a lúku u Lobez, kteréž jest Matějovi a Maretě z Lobez a Janovi synu Hniličovu prodal a penieze vzal, zpraviti, očistiti, osvoboditi před každým živým člověkem, ač by kto na to právem sáhl i ve dsky zemské prvé suché dni po dání listu tohoto najprvé příštie, nebo druhé suché dni, nebo konečně třetie suché dni, ač dcky zemské budú otevřeny, vložiti; pak-li by dcky zem- ské zrušeny byly, ale která se jistota v zemi české pánóm, rytie- řóm, panošem, zemanóm bude dieti, též my slibujem jim učiniti; pakli bychom nemohli toho zpraviti, tehda máme našim věřitelóm dvadceti kop grošuov ve čtvrti léta po napomenutí jich dáti a ho- tovými penězi zaplatiti; jestli že bychom toho všeho neučinili, tehdy jim dáváme plnú moc mocí listu tohoto těch dvaceti kop grošuov vzieti v křesťanech nebo v židech na naši na všech škodu společnú. A což by proto škod vzali, ty mají naše býti a slibujem jim i s jistinú splniti bez odpory. A ktož tento list s jich dobrú volí bude mieti, ten má tuž moc a právo k tomu ke všemu, jako oni sami. Toho na svědomie pečeti naše s naší volí, s vědomím k tomuto listu jsme přivěsili, jenž jest dán léta od narozenie syna božie[ho] počítajíc tisicieho čtyřstého a osmmezcietmého, ten pondělí po svatém Jiří. Listina pergamenová, dole kus vytržený, v museu plzeňském, pe- četi chybí. Nov. sign. N. 417.

Strana 321
1428. 321 296. 1428. d. 25. května. [Ansbach.) Král Sigmund oznámil markrabí Fridrichovi, že byli u něho po- slové z Plzně a líčili králi své strasti a veliké dluhy, prosíce při tom za pomoc 1000 kop. Král Sigmund vyzval markrabí Fridricha, aby Plzeňským oněch žádaných 1000 kop vyplatil z daně sebrané proti Husitům. Na to oznamuje markrabí Fridrich králi Sigmun- dovi, že sám nemůže vyplatiti 1000 kop bez svolení druhých devíti pánů, jemu k ruce přidaných, jakkoli by rád Plzeňským vyhověl, ješto se věrně církve i krále přidržují. Palacký, Urkundliche Beiträge z. G des hus. Krieges I. č. 523 297. 1428 30. července. [Norimberk.) Rada m. Norimberka sděluje s Plzeňskými, že chce jejich žádost u markrabího Fridricha všemožně podporovati, až se zpět do Norimberka navrátí. Palacký, Urk. Beit. z. G. d. H. I. č. 534. 298. 1428. 20. září. [Plzeň Rada m. Plzně žádá radu m Chebu, aby dovolili dvěma plzeňským měšťanům, Mikulášovi a Petrovi, nakoupiti zásob u nich v městě, neboť jich nepovezou nikam jinam než do Plzně. Palacký, Urk. Beitr. z. G. d. H. I. č. 541. 299. 1428. 29. září. Plzeň. Plzeňští žádají radu m. Chebu, aby se nečinily překážky měštanům plzeňským, kteří přicházejí do města jejich nakoupit různých zásob. 21

Strana 322
322 1429. Den Ersamen vnd weisen -n� dem Ratt der Stat zu Eger, vnseren guten Frewenten. Vnseren willigen vnd frewntlichen dinst zuuor. Ersamen vnd weisen sunderlieben Frewnt. Alz wir ewr frewntschaffte uor ge- schriben vnd gepeten haben von der aufhaltung, die an vnseren von den ewren gescheen ist vnd nw auf dem Thoman iecz gescheen ist, Alzo bitten wir ewr frewntschafft mit allen vleiz, ir wellet die aufhaltung iecz an vnseren nöten vndersten vnd die vnser mit irer habe mitsampt den pürgen ledig zu lassen, damit wir die State in vnseren nöten wider die Feynte machten speiszen, wenn wir vnd die vnser sünderlich trawen zu euch vnd zu den ewren haben vnd halden vns zu euch vnd kauffen da notdurfft zu bespeisung der State vnd wenn die vnser alzo würden auf- gehalden vnd bekumert von euch vnd von den ewren, So machten wir State alzo nicht speisen vnd besorgen, daz vns gar swère wurde ligen, daz dem lande vnd euch dester herter macht ligen, darumbe wir euch trawen euch dar Inne frewntlich beweisen vnd vns iecz in vnseren nöten hulffig zu sein vnd wir wellen darauf gedenken, was wir den ewren von recht tün vnd gelden sullen, daz wellen wir gern tün. Ewr frewntliche vnd verschribne antwurt lasset vns herwider wissen. Geben zu Plzen an Sant Michels tag, anno MCCCC° XXVIII°. Purgermeister vnd Ratt der Statt zu Newpilzen. List papír. v archivu m. Chebu, se sekretem zeleného vosku při- tištěným, který však již skoro úplně jest odlomen. 300. 1429. 11. září. Poznaň. Král Sigmund daruje clo, které se z koní, dobytka, peří a pod. věcí v městě vybírá, a kteréž držel až do smrti své Jan z Valdeka podkomoří a jež teď na krále spadlo, obci města Plzně, aby je obraceli k užitku města až do další vůle královské. Sigismundus, dei gracia Romanorum rex, semper Augustus ac Hungarie, Bohemie, Dalmacie, Croacie etc. rex. Notum facimus te- nore presentium vniuersis, quod ad nos miserunt fideles nostri dilecti ciues de Pilzna, notificantes nobis, quo modo theloneum nostrum, quod in ciuitate Pilznensi de equis, pecoribus, plumis,

Strana 323
1429—1430. 323 siue pennis et aliis rebus similibus recipi solet et quod olim fidelis noster, dilectus Johannes de Waldek, subcamerarius etc. vitafunctus habuit et tenuit, per mortem suam ad nos sit realiter deuolutum, supplicantes nobis, quatenus ipsis illud theloneum committere graciosius dignaremur. Nos itaque attendentes ipsorum fidelitatem et signanter, quod contra perfidos hereticos non parcendo corpo- ribus neque rebus realiter se exponunt, eisdem ciuibus illud the- loneum cum vtilitatibus suis et juribus vniuersis tollendis, colligendis et in vsus et commodum ciuitatis prefate conuertendis commisimus et committimus presentium per tenorem, presentibus tamen vsque ad reuocationem nostram tantummodo duraturis. Presentium sub nostri regalis sigilli appensione testimonio litterarum. Datum Po- sonii anno domini millesimo quadringentesimo vicesimo nono, dominica proxima post festum Natiuitatis beate Marie virginis, regnorum nostrorum anno Hungarie etc. XLIII, Romanorum XIX., et Bohemie decimo. [Na ohybu v pravo:] Ad mandatum domini] regis, Caspar Sligk. [Na rubu:] R[egistra]ta. Listina perg. v museu plzeňském. Na rubu rukou XV. stol. při- psáno: Litera regis Sigismundi super theloneum de equis, pecoribus, plumis sive pennis etc. 1429. Obvyklá malá pečeť na proužku visící. Sign. nov. N. 16. — Opis listiny té u J. Tannera. 301. 1429. 15. září. Provincial ř. něm. Albert z Dubé presentoval za faráře do Nového Plzně br. Mikuláše, když dřívější farář Oldřich zemřel. Uvodcem byl farář v Dýšině. Emler, libri confirm. 1421— 1436. 153. 302. 1430. 3. ledna. Poznaň. Jan kardinal, uděluje 100denní odpustky ke kostelu svt. Bartholo- měje v Plzni. 21*

Strana 324
324 1430. Johannes, miseracione diuina tituli sancti Ciriaci sancte Ro- mane ecclesie presbyter cardinalis, Pragensis et Olomucensis ec- clesiarum comendatarius, vniuersis et singulis Christi fidelibus presencium noticiam habituris, salutem in omnium saluatore. Sancta mater ecclesia filios suos licet disparsos ad sui gremium diuersis variisque graciarum et indulgenciarum promissionibus allicere non desistit, spem vite eterne in gaudio polliciendo. Cum itaque, quemadmodum rei euidencia luce clara demonstrat, loca pia fere singula in regno Boemie ex antique preuaricacionis hostis venefica suggestione per ministros nequicie sint dirupta, deuastata et quam multipliciter occupata timorque tirannidis ipsius fidelibus ad superremanentes ecclesias securum prohibet accessum, propter quod Christi fideles nimium angustiis afficiuntur, cum ipsis pia loca, que deuocionem promouent, abstrahuntur, vnde consolacione et corroboracione gracie indigent specialis, vt armis constancie et scuto fidei suffulti liberiori spiritu fructum deuocionis coauge- rent in vitam eternam. Sane percepimus, qualiter in ciuitate Noue- plzne, nostre Pragensis diocesis, quam plurima multitudo fidelium exulum locum sue mansionis elegerit securum, vt ab inquinamento inimicorum Christi se castos et tutos custodirent. Volentes igitur eosdem, vtpote constancie titulis clarescentes, dono et gracia conso- lacionis spiritualis confirmari et corroborari, omnibus et singulis personis vtriusque sexus, spiritualibus et secularibus, inter septa dicte ciuitatis degentes (sic) et aliis Christi fidelibus illac con- fluentibus vere contritis et confessis, qui zelo deuocionis accensi ecclesiam parrochialem sancti Bartholomei apostoli ibidem in Plzna in festiuitatibus, Christi Natiuitatis, Circumcisionis, Epiphanie, Resur- reccionis, Ascensionis, Spiritus sancti, Corporis Christi, et in solen- nitatibus gloriose semperque Virginis matris Marie, Anuncciacionis, Visitacionis, Assumpcionis, Natiuitatis, Concepcionis, Purificacionis, diebus sabbati officiis eiusdem deputatis, necnon in festis sancto- rum Petri et Pauli, Bartholomei et in dedicacione ecclesie ac singulis diebus per quadragesimam deuote visitauerint, flexisque genibus ante sacrarium corporis Christi seu altare maius aut aliud quodque in eadem ecclesia, dominicam oracionem et ange- licam salutacionem deuote dixerint, aut in circumeundo eandem ecclesiam pro animarum, quorum corpora ibidem requiescunt, orauerint salute, necnon, vt dicte ecclesie opus inceptum ad laudem dei valeat consumari, seu pro luminibus et ornamentis aliis eius- dem ecclesie de bonis a deo sibi collatis manus porexerint adiu- trices, quocienscunque et quandocunque premissa seu aliquod

Strana 325
1430. 325 premissorum fecerint, de omnipotentis dei misericordia et beato- rum Petri et Pauli apostolorum eius auctoritate confisi centum dies indulgenciarum in remissionem peccaminum presentibus con- cedimus et elargimur. In cuius rei testimonium sigillum nostrum maius, quo in ecclesia Olomucensi vsi sumus et vtimur, presentibus est appensum. Datum Posonii, Strigoniensis diocesis, anno domini millesimo quadringentesimo tricesimo, die tercia mensis Januarii. Listina pergamenová v museu plzeňském; pečeť kulatá dvojího vosku visí na hed. šňůře červené dvou pramenků. Uprostřed spatřuje se pod gotickým baldachýnem sv. Václav stojící s hlavou trochu v pravo se- hnutou, v hávu knížecím, drže v pravici praporec, jenž za hlavou až nad levé rameno splývá, levice spočívá na štítu s orlicí málo zřetelnou, štít stojí při levé noze. Po obou stranách baldachýnu uprostřed dva štíty, v pravém rozděleném v horní polovici čtyři modré, v dolní dvě modré špice se spatřují, nad štítem biskupská infule; levý štít rozštěpený, pravá polovice slabě vynikající a uprostřed přes celý štít silně vynikající vodo- rovné břevno. Za štítem berla biskupská nad štít i pod štít přesahující. Opis v gotických minuskulích: S. Johannis dei gracia — episcop. olomucen. — Sign. nov. N. 156. — Opis listiny té u Tannera. 303. 1430. 8. ledna. Klášter Chotěšovský jest dlužen 20 kop gr. praž. knězi Matějovi převorovi a jeho konventu do Plzně do Černého kláštera k svt. Duchu řádu kazatelového. Peníze ty zavazuje se zaplatiti po smrti paní Káče z Kladrub, sestře nebožce kněze Martina řč. Žídka, hned první svt. Jiří neb svt. Havel po její smrti nejprv příští. Pečeti: Probošta Petra, konventu a uroz. panoší Viléma staršího z Přichovic a Viléma z Netonic. Archiv český VII. 628. — Listina původní v univ. bibliotece v Praze. 304. 1430. 30. dubna. Mikuláš Hynkův, měšt. plz. ustanovuje závětí svou, co každému z dědiců svých odkazuje. Dědicové jsou manželka Kateřina, synové Mikuláš, Hynáček a Jan, a dcera Machna.

Strana 326
326 1430. My Ondrášek rychtář, Prokop Fegal, toho času purkmistr, a Johánek, konšelé, přísežní a měštěné města Nového Plzně, vy- znáváme tiemto listem obecně přede všemi svědčiece, že poctivý muž Mikuláš Hynkovic, náš spoluměštěnín, leže u božie kázni a v těžké nemoci, ačkolivěk jsa nemocen na těle, avšak dobrého rozumu požívaje a při celé paměti jsa, nás k sobě na svědomie přivolav a připrosiv, toto své poslednie rozkázánie učinil takúto měrú a také chce, aby po jeho smrti mezi jeho dětmi nižádní svárové ani kteří ústrkové nebyli. Najprve chce, aby všichni jeho dluzi, kterýmiž by spravedlivě komu povinen byl a kteréž jest on popsal, napřed z jeho statku byli dlužníkóm dáni a zaplatěni, aby to na jeho duši neostalo. Item odkazuje a dává paní Kačce, ženě své, lán dědiny a čtvrt dědiny za Škvrňany vedle Cílkovských dědin se vším osením na těch dědinách i se dnem a k tomu rúcho postelnie, na kterémž Mikuláš Hynkovic léhal, a rúcho chodiecie jejie. Item Hynáčkovi, synu svému, odkazuje a dává ten duom i s městiščem, v kterémž Hynáček sedí. Item Jankovi, synu svému odkazuje a dává dvuor svój v předměstie našeho města, řečený Kozinec s měsciščem a k tomu jemu dává puoldruhé čtvrti dědin u kříže vedle dědin Bartle Pšeničky, se vším osením i se dnem a lúkú v Dudlevcích se dnem a třidceti kop grošuov, když na dlužníciech poručníci dobudú, aby Jankovi k tomu dvoru, k dědinám a k lúce bylo přidáno. Item panně Machně, dceři své, týž Mikuláš Hynkovic odkázal z svého statku dáti sto kop grošuov, když by byla za muž vdána; a ostatek všecko, což mimo toto rozkázánie zuostane, s nábytkem i s jinými věcmi, buď toho mnoho nebo málo, odkázal i odkazuje Mikulášovi, synu svému najmlaž- šiemu, aby v tom po jeho smrti dědil. Pakli by nynie jmenovaný Mikulášek prve, nežli by k letóm došel, s tohoto světa smrtí sšel, tehdy to všecko, v čemž by on Mikulášek po svém otci měl dě- diti, a mimo to svrchupsané rozkázánie což jemu zuostalo, má na Hynáčka a na Janka a na pannu Machnu, doněvadž by pannú zuostala a za muž nebyla vdána pravým rozdielem připadnúti. Též ač by panna Machna nejsúcí ještě vdána, smrtí s tohoto světa sešla, tehdy těch sto kop grošuov jie otcem jejie odkáza- ných a daných, na svrchupsané Hynka, Janka a Mikuláška, ač by živi všichni třie zuostali, pravým rozdielem má připadnúti. Které- hožto všeho svého rozkázánie, což v tomto listu od nadepsaného Mikuláše Hynkovic rozkázáno a popsáno jest, učinil svého statku a svého syna Mikuláše najmlažšieho mocné poručníky a správce urozeného Hřka z Nebělov, švakra svého, a opatrné Hynáčka a

Strana 327
1430. 327 Janka, syny své, aby všichni třie společně a jednostajně toho jeho rozkázánie spravovali, učinili a vedli, jakož jim toho doufá, ale Hřek, švakr jeho, aby v domu Mikulášovu seděl a hospodář- stvie spravoval a Mikuláška vedle sebe choval a jeho k dobrému vedl a dobrým mravóm učil, jakož jemu toho mimo jiné všecky doufá; kterýchžto poručníkuov nižádný člověk přívuzný ani ciezie v tomto poručenstvie nemá hyndrovati ani jim v tom kterak pře- kážeti, ani kterého zamatku činiti, než je při tom zuostaviti, což jim jest svěřil. Toho všeho na svědomie ku prosbě Mikuláše Hynka nadepsaného pečeti naše s naší volí a vědomím k tomuto jsme listu přivěsili, jenž jest dán po božím narozenie čtúc léta tisícieho čtyřstého a třidcátého, tu neděli před svatým Jakubem a Filipem, apoštolóv božích. Z nejst. knihy priv. a závětí f. C. 11. 305. 1430. 5. května. Kněz Jakub syn Jana řč. Lampas z Nového Plzně ustanoven fará- řem při kostele svt. Petra v městě Kladrubech. Emler, Libri confirm. 1421—36. p. 157. 306. 1430. 23. května. Ondřej Strhla z Přívětic, měštěnín plzeňský, činí poslední pořízení o statku svém. Já Ondřej Strhla z Přievětic, seděním v Novém Plzni, známo činím zjevně přede všemi tiemto listem, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie, že znamenav neustavičnosť a netrvalosť světa tohoto, váže i rozmietaje na své mysli smrtedlnosť, že vždy umřieti, ale nevěda dne ani hodiny smrti, učiniv potaz sám sebú a s dobrými přátely, kterak bych měl svój statek, kterýž mi jest na tomto světě pójčen od pána boha, po své smrti zóstaviti k chvále božie a k polechčenie

Strana 328
328 1430. duše mé i mých předkóv, a také aby o ten statek ižádné róz- nice ani kteří svárové sě nezdvihli ani byli, učinil sem i činím toto své poslednie rozkázánie v tomto listu popsané s dobrým rozmyslem, jsa zdráv a plného rozomu požívaje, s mú dobrú volí, nižádným přinucením ani kterým omýlením, chtě, aby tak po mé smrti šlo: Najprve odkazuji do fary knězi faráři nynějšímu i bu- dúciemu šestdesát grošóv platu věčného, a kazateli, kterýž tu u fary bude, deset grošóv platu věčného, takově, aby farář nynější i budúcie faráři věčně na každý rok čtyři služby vigilmi a mší zádušní zpievanú bez obmeškávánie za mú duši i mých předkóv při každých suchých dnech, jakož obyčej jest, s vědomím činili a kazatel aby na každú neděli na kázánie připomínal a pána boha za mú duši i mých předkóv prosil. Item do Črného kláštera k sva- tému Duchu odkazuji sedmdesát grošóv platu věčného, bratřím kopu na potřebu a za to mají čtyři služby vždy do roka věčně vigilmi a zádušní mší zpievanú při každých suchých dnech bez obmeškánie činiti a kazateli deset grošóv na každý rok dáti, aby na každú neděli vždy do roka připomínal a pána boha za mú duši i mých předkóv duši prosil. Item do Šerého kláštera k Matce božie od- kazuji sedmdesát grošóv platu věčného, aby za mú duši i mých předkóv též čtyři služby každý rok při každých suchých dnech vigiljemi a mší zádušní bez obmeškávánie věčně činili a kazateli deset grošóv na každý rok dávali, aby připomínal na každú neděli a pána boha za naše duše prosil. Item do špitála chudým kopu grošóv platu věčného odkazuji. Item odkazuji, aby na každý rok věčně dva postavy sukna o čtyřech nebo o puol páté kopě byla kúpena a ta rozdána chudým a pracným lidem, jeden při velicě noci a druhý při vánocéch. Item odkazuji, aby byla kúpena kopa grošóv platu věčného za mú i mých předkóv duši a ta na každý rok mezi chudé rozdána. Item do školy odkazuji žákóm kopu grošóv platu věčného, aby za to činili, což jim moji poručníci rozkáží. A ten veškeren plat mají poručníci vdolepsaní do fary, do obú klášterú, do špitála, na sukno, do školy a chudým kopu grošóv platu k roz- dávánie kúpiti, aby to nesešlo, než věčně dáváno bylo. Pakli moji poručníci shledali by to, že by faráři nebo bratří v obú klášterú ty služby zmeškale činili aneb činiti nechtěli, anebo kazatelé také zmeškávali za naše duše na každú neděli připomínati a pána boha prositi, tehdy ten plat, kdež by netbali těch služeb činiti, mají poručníci od nich odtrhnúti a vzieti a jinam na jiné milosrdné skutky za naše duše, jakž sě jim bude zdáti, obrátiti. Item na Stupenský kostel na dielo, když by řád byl a kostel dělali, tři

Strana 329
1430. 329 kopy grošóv odkazuji. Item do Přievětic na kostelnie dielo, když by řád byl a kostel dělali, kopu grošóv odkazuji. Item panie Káči, ženě mé, domek mój, v kterémž přebývám, i s tiem, což jest v něm domovité věci, mocně odkazuji a k tomu třidceti kop grošóv aby jie poručníci z mého statku dali, když by dobyli na mých dluž- níciech a na zápisiech. Item jedennádct kop grošóv platu na městě v Novém Plzni, ješto sem a Fenclav Guldanóv plat kúpil, puol šestý kopy grošóv platu panie Žofie Koláčkové a jejie dětem od- kazuji a púl šestý kopy grošóv platu sobě zóstavuji. Item Kunce a Anničce, dceři jejie z Kokota, spolu oběma deset kop grošóv odkazuji. Item Žofce Frickové z Manětíne s jejiema dvěma dceroma deset kop grošóv. Item Ondřejovým dětem z Přěděnic deset kop grošóv odkazuji, navrátie-li sě zasě k vieře křešťanské a odstúpie od té bludné wiglešké a táborské viery; a doněvadž by v té vieře byly anebo v nie umřely, aby jim nic dáno nebylo. Item Kračiji, sestře Ondřejově z Přěděnic s jejiemi dětmi pět kop grošóv odkazuji. Item Mapce Mikulášové, mlynářce, pět kop grošóv. Item Markré- tiným dětem, sestřenici mé deset kop grošóv odkazuji. Item Mar- krétiným dětem pět kop grošóv. Item Žofce, Kračiji sestře, pět kop grošóv. Item vnučatóm Žofčným z Manětíne pět kop grošóv. Item sirotkóm nebožce Markréty, sestřenice mé, a vnučatóm Ko- láčkovým deset kop grošóv. Item Bětce Moravce, synovkyni Ditcově pět kop grošóv. Kteréhožto mého všeho rozkázánie, což v tomto listu psáno stojí, i mého všeho zbožie, buďto na listech a hant- feštiech, na dluziech na platech, zápisiech i na všem, což jmám nic nevyjímaje a kterýmž kolivěk jménem mohlo jmenováno býti, mocného poručníka činím poctivého muže Jakuba, městského pí- saře z Nového Plzně, maje zvláštnie k němu doufánie jako k svému věrnému příteli, a jemu ku pomoci přidávaje poctivého Prokopa Fegala z Nového Plzně, aby toto mé rozkázánie zjednali, rovnali a skutečně z mého statku k konci vedli, jako jim toho úplně do- věřím. Kteřížto poručníci přátelóm mým svrchupsaným, což sem komu tuto rozkázal, po mé smrti z mého zbožie mají vydati a oni mají od mých poručníkóv to za dobré přijieti a mých poruč- níkóv dále a výše přes mé toto rozkázánie sami sebú ani kterú mocnú rukú ani vyslúžením, ani kterým právem buďto světským nebo duchovniem netisknúti, než aby každý jměl každý na tom dosti, což sem komu z pravé viery a lásky, nižádnú povinností rozkázal, a také nadepsaných mých poručníkóv přátelé moji i žena má tak náhlým napomínáním k vydánie toho, což sem komu od- kázal, aby netiskli ani na ně kterak sami sebú nebo kterú mocí

Strana 330
330 1430. sáhli, ale když moji poručníci z mého statku toho, což sem komu rozkázal, dobudú, tehdy mají přátelóm mým každému vedle roz- kázánie pod časy vydati, a doněvadž by nedobyli, nemají jich ani žena má ani přietelé moji tisknúti žádným právem ani kterých závad jim činiti ani koho jiného pro ně hyndrovati. Pakli by z těch mých přátel který sě vytrhl nebo kto jiný ciezí jim ku pomoci a chtěl nadepsané mé poručníky kterak tisknúti a závady které jim činiti nebo koho pro to hyndrovati buďto v súdu nebo bez súda v světském nebo duchovniem právě, takovému nemají nic z mého statku dáti ani kterých řečí s ním mieti, nebo žádného práva proti nim k mému zbožie žádným kusem, ježto by jim k škodě mělo býti, nemá mieti, než takový na všem jmá křiv zóstati, a oni po- ručníci moji proti němu právi, a proti takovému ne z svého ale z mého statku poručníci moji mají sě brániti žádnému živému člo- věku nižádného počtu z toho i což sem jim svěřil, nečiniec, ani které odpovědi dávajíc; nebo což sem jim poručil, toho sem jim plnú moc dal i mocí listu tohoto dávám jednati, spravovati i či- niti, jak sě jim najlépe bude zdáti a v tom jim žádný nemá pře- kážeti. Kteřížto poručníci všichni anebo každý z nich zdráv jsa anebo na smrtedlné posteli leže, móž miesto sebe jiného poručníka k tomu hodného mé rozkázánie spravovati a činiti, postaviti, ješto by sě poručníkóm mým líbil a k tomu hodil, kterýž túž moc má mieti, jako on sám. A toho všeho ku potvrzenie a na lepšie pevnosť, aby to mocnosť mělo, pečeť sem svú vlastní k tomuto listu, jsa zdráv a čil i při dobrém rozomu a při celé paměti, přivěsil a prosil sem pilně a snažně pánóv mých, purkmistra a konšelóv z No- vého Plzně, kteříž při tomto času byli, i jiným toto mé rozkázánie opověděv, aby pečeť městskú větší vedle mé k tomuto listu při- věsili a byli mým poručníkóm radni a pomocni, jakož jich milosti toho doufám. Jenž jest dán a psán léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého třidcátého, ten úterý před božiem Vstúpením. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. C. 19. 307. 1430. 20. června. [Norimberk]. Norimberští píší Plzeňským, že jim milerádi předešle poskytli po- moc 1200 zl., avšak nynější prosbě jejich, že nemohou vyhověti, aby Plzeňským zapůjčili 2000 zl., pro veliké stavby své a jiné nalehavé

Strana 331
1430. 331 potřeby. Co se příjezdu krále Sigmunda dotýče, k žádosti jejich oznamují, že doslechli od královského kancléře, že král co nejdříve do Norimberka přijede. Palacký, Urk. Beitr. z G. des H. K. II. č. 687. 308. 1430. 26. října. Norimberk. Král Sigmund slibuje obci m. Plzně, kteráž na své útraty králi ku pomoci proti nepřátelům jeho vypravila do pole 200 jezdců dobře ozbrojených, nahraditi všechny škody, jež by obec a jízdní tito utrpěli. Sigismundus, dei gracia Romanorum rex, semper Augustus ac Hungarie, Bohemie, Dalmacie, Croacie etc. rex. Notum facimus te- nore presencium vniuersis, quod cum prouidi .. magister ciuium,.. consules et .. jurati ciues ciuitatis nostre Pilznensis, fideles nostri dilecti, cum ducentis equitibus, equis et armis bene fulcitis, contra nostros rebelles et emulos fidei seruire debebunt, idcirco prefatis .. magistro ciuium, ciuibus et ciuitati Pilznensi, promittimus presen- tibus et spondemus in casu, quo ipsi et gentes eorum ab hujus- modi nostris rebellibus et emulis prostrati fuerint, quod tunc ipsis omnia dampna, que ipsos cum suis gentibus sic prostratos in campis cum scitu capitanei sui percipere contingeret, refundere volumus ac ipsos indempnes reddere de eisdem, dolo et fraude cujuslibet proculmotis. Presencium sub nostri regalis sigilli appen- sione testimonio litterarum. Datum Nuremberge anno domini mil- lesimo quadringentesimo tricesimo, proxima feria quinta ante festum sanctorum Simonis et Jude apostolorum, regnorum nostro- rum anno Hungarie etc. XLIV. Romanorum XXI. et Boemie XI. [Na ohybu v pravo:] Ad mandatum dſomini] regis Caspar Sligk. [Na rubu:] Rjegistrajta. Orig. perg. v museu plzeň. se sekretem, na proužku visícím. Na proužku pozdější rukou připsáno: Záškodní od císaře Sigmunda. Nov. sign. 17. Opis v Stehl. knize priv. měst. f. 93 u Tannera. — Otištěna u Schallera, Topographie des Pilsner Kreises, str. 15., a u Hrušky, Pam. kn. m. Plzně, str. 28., ale u tohoto v překladě.

Strana 332
332 1431. 309. 1431. 5. ledna. Mikuláš Zárobský, měšt. Starého města pražského, se synem Janem odkazují roční plat 10 kop gr. praž. na všem zboží svém kostelu sv. Bartoloměje v Plzni, aby tu na oltáři sv. Mikuláše sloužena byla zádušní mše. Já, Mikuláš Zárobský, měštěnín města Starého Pražského, známo činím všem, nynějším i budúcím, ktož tento list čísti budú neb čtúce slyšeti, že vida pád a neustavičnosť tohoto světa a smr- tedlnosť lidskú, a že vždy umřieti, ale hodiny ani dne smrti ne- věda, sám na své mysli rozmietaje, k tomu s žádostí srdečnú hnut jsa, aby po mé smrti památka věčná za mú duši i mých před- kuov, ženy mé i dcery mé, při božiem domu v Novém Plzni, k němuž sem zvláštní milostí i k tomu zákonu přichýlen, zuostalo, protož já, Mikuláš Zárobský nadepsaný a Jan, syn jeho, mocí listu tohoto odkázali sme i odkazujem k tomu božiemu domu i faráři nynějšiemu i budúcím farářóm desět kop grošuov platu věčného, dobrých střiebrných rázu pražského, na našem na všem zbožie, na mlýně u velikého svatého kříže, kterýž jest byl někdy Olframóv, na domu, kterýž leží na rinku Starého města Pražského mezi domy staré mieny s jedné strany a Rudolfa s druhé strany, na na Hradištku tvrzi, kteráž leží mezi Břevněvem klášterem s jedné strany a mezi Hostovici vsí s druhé strany, na vinicéch i na všem jiném našem zboží, kteréž nynie máme nebo jmieti budem, slibujíc naší dobrú věrú i ctí těch desět kop grošuov věčného, když do Prahy k svému sboží s pomocí boží se navrátíme, od toho dne v roce počieti knězi faráři nynějšiemu z Nového Plzně i budúcím farářóm věčně rozdielně, pět kop grošuov na svatého Jiřie a druhých pět kop grošuov na svatého Havla toho léta i potom věčně po těch časích každého léta máme i slibujem s našemi budúcími beze všeho prodlenie i beze všie odpory z našeho sbožie vydávati a platiti. Pakli bychom v té mieře které sbožie prodali, tehdy máme jim sto kop grošuov dáti, aby desět kop grošuov platu věč- ného za ně kúpili, anebo sami slibujem jim tu v Plzni nebo okolo Plzně desět kop grošuov platu věčného a jistého za těch sto kop grošuov kúpiti. Pakli bychom my z tohoto světa sešli prve nežli bychom to učinili, ale naši poručníci a ktožby naším sbožím vládli, mají miesto nás to z našeho zbožie vždy učiniti. Za kterýžto plat

Strana 333
1431. 333 kněz farář nynější i budúcí faráři mají za naše duše i za naše předky čtyři služby každého léta při každých suchých dnech službu vigilní, mši zádušní zpievanú svými náklady činiti a na každé pondělí každého téhodne mši zádušní čtenú na oltáři svatého Mi- kuláše věčně zjednati a to činiti bez opuštěnie. Pakli bychom platu toho nevydávali, ani vydávati tbali kterého léta na svrchu- psané časy my nebo naši dědici nebo poručníci, tehdy se dobro- volně mocí listu tohoto v pokutu podáváme, aby z každé kopy grošuov platu vždy čtyři groše pokuty našim věřitelóm bez od- pory v témdni při každém roce od nás i našich budúcích bez od- pory všelikteraké byly knězi faráři i budúcím farářům z Nového Plzně dány a splněny penězi hotovými i také ten úrok při každém času vždy i s pokutu máme i slibujem splniti bez odpory. Pakli bychom v těch dvú nedělí úroka i s pokutú nadepsanú našim vě- řitelóm nedali a nesplnili penězi hotovými, tehdy po těch dvú nedělí opět ve dvú nedělí máme jim v túž pokutu z každé kopy grošuov po čtyřech groších upadnúti a tu pokutu i s úrokem při tom času dlužniem konečně dáti a splniti v těch dvú neděléch. Pakli bychom toho všeho neučinili a úrok i pokut nesplnili, jakož svrchupsáno stojí, tehdy naši věřitelé s pomocí rychtářovú, purk- mistra a konšelóv, ježto při tom času tu v Praze v Starém městě budú, mohú nás na našem sboží fentovati a základy vzieti a ty mezi křesťany nebo židy zastaviti a úroka i s pokutami tady do- byti a z těch desěti kop grošuov platu každého léta věčně kněžím a bratřím zákona i kazateli, kteříž s farářem chlebie a práci v ko- stele vedú, kněz farář nynější i budúcí faráři každému vždy při světím Jiří desět grošuov a při světím Havle opět desět grošuov dávati věčně, aby tiem pilněji ty služby vedle faráře činili za naše i našich předkóv duši. Také jest umluveno, že jmám s knězem farářem nynějším i budúcími faráři já, Mikuláš Zárobský, doněvadž sem živ, chlebiti s ním a s jeho kněží za stolem sedati, a tu po- třebu přijéti, co jiným svým kněžím a bratří bude dávati, a k tomu jmám tu ve dvoře bydleti a komoru jmieti též do mého života anebo doněvadž mi se líbilo a z té komory nejmám ižádnú věcí knězem farářem ani budúcími faráři hnut býti. A to všecko, co svrchupsáno stojí, my Mikuláš Zárobský a Jan, syn jeho, slibujeme mocí listu tohoto i naší dobrú věrú křesťanskú i pode ctí s na- šemi dědici i poručníky ctně, věrně držeti a plniti Toho na svě- domie a věčné potvrzenie my Mikuláš Zárobský a Jan, syn jeho, pečeti naše vlastnie s naší dobrú volí k tomuto listu jsme přivě- sili a prosili sme múdrých a opatrných purkmistra a konšelóv

Strana 334
334 1431. města Nového Plzně, Johanka Ochs a Markusa Czottr, měšťanóv Starého města Pražského, že jsú své pečeti na svědomie k tomuto listu přivěsili, jenž jest dán léta od narozenie syna božieho tisí- cieho čtyrstého třidcátého prvnieho, ten pátek před božiem křtěním. Vzato z konfirmace kr. Jiřího ze dne 29. srpna 1463 v Praze, chované v museu plzeň. 310. 1431. 16. července. Norimberk. Král. Sigmund osvobodil město Plzeň od placení 58 kop gr. praž., kteréž odváděli každoročně jakožto úrok Albíkovi, arcibiskupovi ce- sarienskému; plat tento po smrti Albíkově spadl na krále. Sigismundus, dei gracia Romanorum rex, semper Augustus ac Hungarie, Bohemie, Dalmacie, Croacie etc. rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quamuis alias magister ciuium, con- sules et jurati, ciues ciuitatis nostre Pilznensis, fideles nostri dilecti, venerabili Albico archiepisco Cesariensi, quinquaginta octo sexagenas grossorum pragensium, quas ipse ab eis pro certa pe- cuniarum summa ipsis mutuata singulis annis leuauerat, literis suis proscripserint, quem admodum litere ciuitatis prefate de super date clarius attestantur, tamen quia idem Albicus intestatus de- cessit nec aliquem verum heredem in successione bonorum di- misit, sed ipsa bona ad nos, tamquam regem Bohemie et dominum suum, sunt legittime deuoluta, prout et certa jam aliquibus, fide- libus nostris contulimus, sic nos volentes prefatis ciuibus, qui ab hereticis Bohemie vsque ad finalem ipsorum destructionem multa perpessi sunt et hodie se nedum viriliter, sed et constanter in seruicio dei et nostro sustentant, aliqual em facere recompensam, ipsos et eorum successores a solucione hujusmodi pecuniarum ipsis per prefatum Albicum concessarum et eciam censuum, quos hucusque dare neglexerunt, vel in futurum dare deberent, absol- uimus, liberamus et quittamus, volentes vt ipsi ab hujusmodi solucione a nobis et successoribus nostris et a quocumque homine penitus sint exemti, et pro eo literam ciuitatis de super datam annullamus, cassamus et irritamus tenore presencium, decernentes ipsam in judicio et extra nullius esse vigoris, nec prefatis Pilznen-

Strana 335
1431. 335 sibus posse in aliquo qualecunque preiudicium generare. Presen- cium sub nostre maiestatis sigillo testimonio literarum. Datum Nuremberge anno domini millesimo quadringentesimo tricesimo primo, feria secunda post festum sancte Margarethe virginis, reg- norum nostrorum anno Hungarie etc. quadragesimo quinto, Ro- manorum vigesimo primo et Bohemie vndecimo. [Na ohybu v pravo]: Ad mandatum d[omini] regis Caspar Sligk. [Na rubu]: Rſegistra]ta Marquardus Brisacher. Orig. perg. v museu plzeňském. Majestatni pečeť na proužku pergam. na rubu s třemi hlubokými důlky. Nov. sign. N. 18. — Opis v Stehl. knize priv. měst. f. 91. a u Tannera. 311. 1431. 28. srpna. Norimberk. Císař Sigmund v dopise k p. Oldřichovi z Rosenberka zmiňuje se o Plzeňských, že jich věc tak zjednal, jak mohl, a že poslové plzeňští vesele domů jedou. Palacký, Archiv čes I. 34. 312. 1431. 9. listopadu. Nový Plzeň. Johanek, měšt. m. Nov. Plzně, odkazuje roční plat 12 kop na vsi Timakově na vystavění oltáře P. Marie a zřízení kaplanství při nèm v kostele sv. Víta v Dobřanech. In nomine domini amen. Ego Johannes alias Johanko ciuis in Noua Plzna, notum facio tenore presencium vniuersis, quod cupiens temporalia pro eternis et transitoria pro perpetuis felici commutare commercio pro meo meorumque predecessorum et progenitorum ac Christi fidelium animarum remedio salutari et signanter pro anima Jacobi dicti Rubass de Dobrzano, et ipsius progenitorum et aliorum ad infrascripta subsidia prestancium duo-

Strana 336
336 1431. decim sexagenas cum viginti quatuor grossis denariorum Pragen- sium census annui et perpetui, liberi et ob omni exactione soluti, quem in villa Tymakow in hominibus infrascriptis habere dinoscor, videlicet in Welisskone, in Jan Raysky, in Stephano, in Kubone, in Sestrzenkone, in Bohusskone, in Wan et Wankone Duraticz, in Quien et in Jan Kekacz, prout eciam in tabulis terre regni Boemie clarius est descriptum, pro altario ad laudem et honorem dei omni- potentis et in honorem beate et gloriose virginis Marie in antiqua capella seu in ecclesia matrice beati Viti in opido Dobrzano su- pradicto in beneficium ecclesiasticum de consensu venerabilis viri domini Petri, diuina miseracione prepositi monasterii Cho- tiessowiensis, ordinis Premonstratecensis erigendo, dedi, donaui deputaui et assignaui ac presentibus do, dono et assigno per hono- rabilem virum dominum Blasconem, plebanum ecclesie parochialis in Chwalenicz, ad ipsum altare instituendum et confirmandum et ipsius successores eiusdem altaris rectores a dictis hominibus cen- sualibus et ipsorum heredibus et successoribus diuisim, annis sin- gulis temporibus perpetuis in festis sanctorum Galli et Georii tol- lendum et leuandum et percipiendum, in quorum censuum per- cepcione et leuacione promitto per me et heredes meos, eundem dominum Blaskonem et ipsius successores, dicti altaris rectores, non impedire, et perturbare volentibus tueri et defendere meo pro- posse sub puritate fidei et honoris. Cum autem beneficium datur, fundatur et erigitur propter diuinum officium, ego pretactus Jo- hanco disposui, procuraui et ordinaui, ut decedente dicto domino Blascone, qui ad infrascripta onera non debet propter merita sua et subsidium per ipsum ad hec prestitum obligari, sed omnino ab ipsis supportari, omnes ipsius sucessores et dicti altaris sancte Marie rectores obligo, ut in eodem altari singulis ebdomadis per circulum anni perpetuis temporibus vnam missam sanctam quinta feria de corpore Christi cantent sub nota cum adiutorio clerico- rum et scolarium studencium in scolis ibidem in Dobrzano, quibus rectores altaris singulis annis euiterne tenebuntur dare et distri- buere pro comodo ipsorum quinquaginta duos grossos denariorum Pragensium et alias tres missas, ad quas deuocione ducti fuerint et altissimus ipsis inspirauerit, legant et teneant ac ad legendum et tenendum easdem perpetuo sint obnoxii astricti et obligati; in casu, si aliquam missam predictarum quatuor missarum cantare, tenere et legere remissi fuerint et neglexerint, aut non curauerint, ex tunc loco cuiuslibet misse neglecte et ommisse vnum grossum nomine pene vni ydoneo presbytero huiusmodi negligenciam sup-

Strana 337
1431. 337 plenti ac vitricis ecclesie ibidem in Dobrzano pro tempore exi- stentibus, dabunt et assignabunt, per ipsos inter pauperes digno cum testimonio vlterius diuidendum et distribuendum, ad quam penam soluendam poterint et debebunt compelli ecclesiacam per censuram, quodque eciam rectores dicti altaris prefato domino Blasconi succedentes in summis festiuitatibus Christi, beate Marie Virginis, Apostolorum, Dedicacionis et patronorum eiusdem ecclesie in Dobrzano, processionibus, vesperis, matutinis, missis, superpelicio induti, cum plebano eiusdem ecclesie in Dobrzano et ipsius vicariis interesse et eiusdem ecclesie plebano, qui est aut fuerint pro tem- pore, reuerenciam et obedienciam in licitis et honestis exhibere debebunt et tenebuntur, seque de iuribus plebani intromittere non audeant nec eadem pro se quocunque modo directe uel indirecte vsurpabunt preter ea, que ipsis per plebanum aut vicarios suos fuerint elargita. Jus quoque patronatus et presentandi rectorem ad supradictum altare, pro me, heredibusque meis specialiter nec non pro magistro ciuium, judice et juratis scabinis ibidem in Dobrzano, pro tempore existentibus, perpetuo assigno, deputo et reseruo. Re- uerendissimo igitur in Christo patri et domino, domino Cunczoni, diuina fauente clemencia Olomucensis ecclesie episcopo, administra- tori in spiritualibus et temporalibus archiepiscopatus Pragensis, a sede apostolica deputato et ipsius in spiritualibus viccariis gene- ralibus, humiliter supplico, quatenus prescriptos donacionem, ordi- nacionem et disposicionem, ut premittitur factas, approbent, rati- ficent et confirment ac altare supradictum in titulum benificii ecclesiastici erigant, prout ad ipsorum spectare dinoscitur officium graciosum. In quorum omnium fidem et testimonium sigillum meum de certa mea sciencia presentibus est appensum, sigilla vero ve- nerabilis domini Petri, prepositi monasterii Chotiessouiensis nec non et circumspectorum et prudencium virorum, judicis, magistri ciuium et consulum juratorum, ciuitatis Noue Pilzne, ad peticionem meam in testimonium presentibus sunt appensa. Nos vero judex, magister ciuium et consules jurati, ciuitatis Noue Pilzne, notifi- camus, quod hec omnia et singula superius scripta, sunt nobis presentibus in pleno concilio acta, disposita et ordinata et in testimonium omnium premissorum ad peticionem prefati Johan- conis, nostri conciuis, sigillo minori nostre ciuitatis presencia ius- simus communiri. Datum et actum in Noua Pilzna anno incarna- cionis domini millesimo quadringentesimo tricesimo primo, feria sexta ante festum sancti Martini, confessoris domini gloriosi. 22

Strana 338
338 1432. List. perg. v zem. čes. museu v Praze. Pečeti na proužcích druhdy zavěšené, chybí. 313. 1432. 6. ledna. Starší židé a všecka obec židovská v Plzni koupili městiště od obce m. Plzně na předměstí škvrňském za 12 kop gr. praž., aby si tu zřídili hřbitov svůj. Nos Ladman, Musse, Michael et seniores judei totaque commu- nitas judeorum in ciuitate Nowa Pilzna presentes et futuri habitantes, tenore presencium recognoscimus vniuersis et singulis testificantes, prout a prudentibus et honestis dominis magistro ciuium, consulibus et juratis a totaque communitate ciuitatis Nowe Plzne aream quondam Mathie Coloni, iacentem ante ciuitatem Nowe Plzne penes curiam Nocolai Hinkonis parte ab vna et Mikssonis Kozzie parte ab altera cum fundo iusto vendicionis titulo emimus pro nostra sepultura, pro summa duodecim sexagenarum grossorum bonorum argenteorum pragensis monete, de quibus duodecim sexagenis grossorum duas sexagenas grossorum ipsis dominis consulibus et communitati ciuitatis prefate parata in peccunia persoluimus et super residuis decem sexagenis grossorum vnam sexagenam gros- sorum census annui et perpetui nos, heredes et successores nostri prefatis dominis consulibus et communitati ciuitatis sepetacte aut illi seu illis, quibus suprascriptam vnam sexagenam grossorum census annui et perpetui condescenderent, tenemur et debemus soluere et censuare, quam quidem prefatam sexagenam grossorum suprascripti domini consules et communitas sepedicte ciuitatis Nowe Plzne honorabili et religioso viro domino Nicolao plebano presenti et futuris plebanis ciuitatis sepenominate in nobis libere et beniuole condescenderunt, quare virtute presencium nos supra- nominati seniores judei, presentes et futuri et tota communitas ju- daica, qui in iam dicta ciuitate Nowa Plzna habitamus seu habitabimus, promittimus bona nostra fide iudaica sine quouis dolo malo presrip- tam sexagenam grossorum census annui et perpetui incipientes a data presencium semper in festo sancti Georgii quolibet anno per- petue prenominato domino plebano et futuris plebanis sine quauis dilacione parata in pecunia soluere et censuare et non dato censu

Strana 339
1432. 339 in termino prefato quocumque anno mox prescriptus dominus ple- banus et futuri plebani plenam debent habere virtute presencium potestatem, auctoritate tamen judicis et juratorum in iam dicta ciuitate existencium, scolam siue sinagogam nostram claudere et nos ad soluendum suprascriptum censum per potenciam judicis et juratorum compellere quocumque modo et quociens oportunum fuerit, sine strepitu et omnis querele judicii, et qui presentem literam de bona voluntate prefati plebani seu futurorum plebano- rum habuerit, eidem ius competit omnium premissorum. In quorum euidens testimonium et robur valiturum prudentes et honesti viri, magister ciuium, consules et jurati ciuitatis sepenominate ad peti- cionem nostram sigillum maius eorundem presentibus est appen- sum. Datum et actum anno domini millesimo quadringentesimo tricesimo secundo, in die Epiphanie. Original pergamenový v museu plzeňském. Pečeť schází, visela na proužku pergamenovém. Na rubu: Super Judeos 1 sga. Novější sign. 117. 314. 1432. 25. ledna. [Norimberk]. Norimberští děkují Plzeňským za zprávu o porážce Sirotků. Obavy Plzeňských, že Husité chystají se proti Plzni a Českým Budějovicům, nesdílejí a těší Plzeňské, že nebezpečí toto bez pohromy mine, mile- rádi že chtějí nesnáze Plzeňských oznámiti konciliu Basilejskému. Sdělují, že v této příčině psali již vévodovi bavorskému Vilémovi, který do Basileje jel a že též budou psáti markrabí Braniborskému Fridrichovi. O králi Sigmundovi že doslechli, že byl na svt. Kate- řinu v Miláně. Palacký, Beiträge z. G. des H. K. II. č. 786. 315. 1432. 6. března. Jan Hrdule, měšt. plz., činí mocné pořízení o statku svém. Nos Andreas iudex, Sigismundus aurifaber, tunc temporis magister ciuium, et Procopius Fegel, consules iurati et ciues ciui- 22*

Strana 340
340 1432 tatis in Nowa Plzna, tenore presencium recognoscimus vniuersis testificantes, quod prouidus vir Johannes dictus Hrdule, noster conciuis, in lecto egritudinis decumbens, licet debilis in corpore, sanus tamen mente et bona perfruens racione nobis in testimonium vocatis et rogatis presens testamentum, quod voluit esse vltimum ipso defuncto, fecit in hunc modum: Primo namque constituit, disposuit et fecit suum verum et legitimum commissarium ac Ni- colai, filii sui, et Ludmille filie sue, et omnium bonorum suorum mobilium et inmobilium circumspectum virum, magistrum Mathiam pannificem, nostrum conciuem, de ipso pre aliis omnibus confiden- ciam gerens specialem, adiungens eidem circumspectum virum Thomam Naroznik, nostrum conciuem, pro adiutorio et consilio ; qui commissarii iamdicti bona ipsius Johannis dicti Hrdule cum pueris suis debent regere et magister Mathias Lidmillam circa se seruare bonis moribus eam cum Nicolao, filio suo instruendo, prout de ipso confidenciam gerit indubiam. Et dum ad annos mature etatis pervenerint, tunc bona ipsius Johannis Hrdule per commissarios suprascriptos inter Nicolaum et Lidmillam equali porcione debent diuidi. Si autem aliquem ex iamdictis, videlicet Nicolao et Ludmilla, mori contingeret non habentes annos mature etatis, tunc pars mortui in alium superviuentem pleno iure debet deuolui. De quibus tamen bonis ipsius Johannis Hrdule Margarethe, filii Mauricii, fratris Johannis Hrdule, delegauit ipse Johannes Hrdule decem sexagenas grossorum, dum ad annos mature etatis ipsa Margaretha pervenerit, dare et assignare, et dum marito tra- dita fuerit; si autem Nicolaus et Ludmilla ambo morerentur non habentes mature etatis annos, ex tunc omnia bona ipsorum in Margaretham, filiam Mauricii, sine quolibet impedimento debent diriuari; si eciam et ipsa Margaretha nondum habens annos ma- ture etatis dies suos in domino clauserit, tunc bona ipsius Jo- hannis Hrdule et puerorum suorum pro anima ipsius Johannis Hrdule et pro animabus predecessorum suorum, necnon et pro- amicis et propinquis seu consanguineis suis per commissarios su- prascriptos debent errogari et exponi, prout ipsis vtilius videbitur et salubrius, tangendo in illo conscienciam ipsorum et nulli viuenti aliquam racionem de illo faciendo. Quos quidem commissarios seu alios per ipsos substitutos in vita uel in extremis nullus ami- corum, propinquorum seu consanquineorum ipsius Johannis Hrdule siue eciam extraneorum in presenti regimine vllo iure impedire seu molestare potest neque debet, si vero se aliquis testamento presenti exposuerit et suprascriptos commissarios, seu eciam alios

Strana 341
1432. 341 commissarios per ipsos substitutos, in presenti regimine inquietare seu infestare voluerit iure seculari siue spirituali, hoc nullius vi- goris esse debet et contra talem non de bonis suis, sed de bonis ipsius testatoris se defendere debent, quociens neccessarium fuerit, nulli aliquam racionem de illo faciendo. Item mandauit prefatus Johannes Hrdule, ut media sexagena grossorum census annui et perpetui ad ecclesiam parrochialem nostre ciuitatis pro quinque sexagenis per commissarios suprascriptos de bonis suis pro ple- bano presenti et futuris plebanis nostre parrochialis ecclesie com- paretur; qui tamen plebani quolibet anno perpetuis temporibus semper duo anniuersaria in vigiliis cantatis et missa defunctorum cantata pro anima Johannis Hrdule et pro animabus predecessorum suorum cum scitu commissariorum sine intermissione debent pe- ragere. Item pro pauperibus in hospitali habitantibus nostre ciui- tatis mediam sexagenam grossorum census annui et perpetui de bonis suis delegauit ad comparandum carnes. Item humuletum suum minus cum fundo, quod emit a Jacobo Egrerz, ipse Johannes Hrdule delegauit Johanni, fratri vxoris sue. In cuius rei testi- monium sigilla nostra ad preces ipsius Johannis Hrdule de certa nostra sciencia presentibus sunt appensa. Datum anno domini millessimo CCCC° tricesimo secundo, in die sancti Sixti pape et martiris. Z nejst. knihy priv. a závětí f. C. 13. 316. 1432. 3. dubna. Závět Jana Chudoby, měštěnína plzeňského. My Ondrášek rychtář, Mikuláš Koranda, toho času purkmistr, a Johánek, konšelé přísežní a měštěné města Nového Plzně, známo činíme tiemto listem přede všemi svědčiece, že opatrný muž Jan Chudoba, náš spoluměštěnín, v těžkú nemoc upad, ačkolivěk ne- mocen jsa na těle, však dobrého rozumu požívaje i při dobré pa- měti jsa, nás na svědomie k sobě přivolav i připrosiv, toto své poslednie rozkázánie, aby po jeho smrti nižádní svárové ani kteří ústrkové o jeho zbožie se nedáli, učinil jest takúto měrú: Naj- prve chce, aby dvanádcte chudých na všakú neděli věčně jednú

Strana 342
1432. 342 dne, to jest na obědě, krmeni byli, nebo za tu drží lúku pod Škvrňany, kterúž jest nebožčík Chudoba starý, strýc jeho, na ty chudé lidi oddal, aby těch dvanádcte chudých bylo vždy krmeno. Item předpsaný Jan Chudoba odkázal a oddal paní Anničce, ženě své milé, dvě stě kop grošóv takúto měrú, jestliže by ta lúka, kteráž mu jest u věně po Anničce, ženě jeho, dána, při jeho Jana Chudoby dětech a při jeho poručníciech zuostala, o niž se paní Maretka Pabšová se paní Annú Bernartovú súdí; a těch dvě stě kop grošóv mají jí poručníci postúpiti na městu Rokycanech, a listy jí v její moc na těch dvě stě kop grošóv vydati. Pakli by té lúky kterak byli odsúzeni a při jeho dětech ani poručníciech ta lúka k věčnosti nezuostala, tehdy toliko sto kop grošóv paní Anničce napředpsaný Jan Chudoba odkazuje, aby jí poruč- níci téhož Jana Chudoby na Rokycanech postúpili a nic viece. A doněvadž by předpsaná Annička, žena jeho, stavu svého vdovského neproměnila, aby v domu jeho zuostala a diecete chovala jeho dobrým mravóm učieci, jako věrná mátě má učiniti a hospodářstvie aby spravovala s svědomím a volí i s po- tazem jeho poručníkóv vdolepsaných. A kněze Šimona kaplana a poručníka aby poctivě chovala a potřebu tělestnú dávala vedle sebe, jemu žádných přikořistí nečiniec; též i Jana stolaře, bratra Chudobova, aby vedle sebe paní Annička chovala a potřebu jemu dávala, a on jí má hospodářstvie pomoci spravovati a vésti, vždy se k poručníkóm v svých potřebách utiekajíci a s jich vědomím a s volí činieci. Pakli by paní Annička stav svój vdovský promě- nila, nebo snad bez vědomie a vóle poručníkóv scestně co vedla a snad s poručníky které nesnáze vedla, tehda učiniec to, což jí jest Jan Chudoba, muž její, rozkázal postúpiti, má poručníky vdole- psanými hospodářstvie zbavena býti i odlúčena od jeho zbožie a poručníci mají se v jeho sirotka i v zbožie uvázati a zvláště Martin Točník má diece jeho k sobě vzieti. Item odkázal Janovi stolaři, bratru svému, z svého statku šedesáte kop grošóv, dvadceti kop grošóv na Sezemovi Sušickém a čtyřidceti kop grošóv mají poruč- níci jemu pod časy vydati. Item odkazuje do fary našeho města na dielo pět kop grošóv; a do Šerého kláštera na dielo i do Črného kláštera na dielo také zde v našem městě do každého kláštera po pěti kopách grošóv. Item do školy žákóm, ježto jsú pod kázní, odkazuje dvě kopě grošóv; item Jakubovi, městskému písaři z pravé milosti odkazuje dvě kopě grošóv; item Blažkovi vozataji dvě kopě grošóv; item Lidě a mateři její každé po kopě grošóv; item Vankovi z Štěnovic s mateří tři kopy grošóv

Strana 343
1432. 343 odkázal; item knězi Šimanovi sukni černú svú s liším kožichem; item Vidurkovi plášť jeho šerý, jiné rúcho své chodicé Janovi, bratru svému odkazuje. A což mimo to rozkázánie, jakož jest svrchupsáno, zuostane, to Anničce, dceři své, mocně odkazuje a oddává, jako pravé, dědičně. Pakli by jižpsaná Annička, dcera Jana Chudoby, prve umřela, nežli by svých let došla, tehdy po- ručníci zbožie po ní zuostalé mají mezi přátely, příbuzné Jana Chudoby rozdati, jakož se jim bude zdáti, a což komu dadie, to mají za vděk přijieti. A toho všeho rozkázánie učinil jest před- psaný Jan Chudoba mocné poručníky poctivé kněze Šimona, Mar- tina Točníka a Petra Rešovic, naše spoluměštěníny, aby oni toto poručenstvie vedli, jednali i spravovali, jakož jim toho dověřil, žádného počtu žádnému z toho nečiniec, kterýchžto poručníkóv nižádný jeho přietel ani kto cizí nemá hyndrovati ani jim překá- žeti žádným právem; pakli by kto na ně sáhl nebo které závady činil, proti takovému ne z svého zbožie, ale ze zbožie Jana Chu- doby mají se brániti, žádného počtu nečiniec. Také mají mieti moc poručníci jeho miesto sebe jiného neb jiné, poručníka nebo poručníky, zdrávi jsúc nebo na smrtedlné posteli, postaviti k tomu hodného, kolikrát toho bude potřebie. Item Mikuláš Hynek dlužen jemu třinádete kop grošóv; item Vilém z Netonic na listech de- vadesát kop grošóv, a po těch úrokóv jemu nedal, kteréžto úroky jemu odpustil, a bez listóv dlužen jemu dvadceti dukátóv. Toho všeho na svědomie ku prosbě Jana Chudoby pečeti naše k tomuto listu sme přivěsili. Dán léta tisícieho čtyrstého třidcátého druhého, ten čtvrtek před tú nedělí, jakož se zpievá: Judica me deus. Z nejst. knihy priv. a závětí f. C. g. 317. 1432. 15. dubna. Řím. Papež Eugen uděluje odpustky ke kostelu svt. Ducha kláštera ka- zatelského v Plzni. Eugenius, episcopus servus servorum dei. Universis Christi fidelibus, praesentes literas inspecturis, salutem et apostolicam be- nedictionem. Licet is, de cujus munere venit, ut sibi a suis fide- libus digne et laudabiliter serviatur, de abundantia suae pietatis,

Strana 344
344 1432. quae merita supplicum excedit et vota bene servientibus sibi multa majora retribuat, quam valeant promereri, nihilominus desiderantes reddere deo populum acceptabilem et bonorum operum sectatorem, fideles eosdem ad complacendum ei, quasi quibusdam ablectionis muneribus indulgentiis videlicet et remissionibus invitamus, ut exinde reddantur divinae gratiae aptiores. Cum itaque, sicut acce- pimus, domus s. Spiritus in Nova Plsna, ordinis Praedicatorum, Pragensis dioecesis, cum ecclesia et pertinentiis suis propter guer- rarum turbines et alias calamitates, quae partes illas diutius con- cusserunt per perfidos Hussitas, haereticos, catholicae fidei ini- micos, in suis aedificiis ac structuris, adeo desolatae et destructae existant, quod nisi de oportuno reparationis subsidio eisdem sub- veniatur, penitus corruent, illamque fratres inibi degentes deserere et divinum cultum hactenus altissimo laudabiliter impensum ne- gligere cogantur, nos cupientes, ut ecclesia ipsa congruis honoribus frequentetur et in suis ac dictae domus aedificiis et structuris hu- jusmodi, nec non calicibus, libris, caeterisque ornamentis pro di- vino cultu necesariis, quibus egere prospicitur, decenter reparetur, atque conservetur, ut Christi fideles eo liberius ad illam ac repa- rationem et conservationem hujusmodi, manus promptius porrigant adjutrices, quo ex hoc ibidem dono coelestis gratiae uberius con- spexerint se refectos, de omnipotentis dei misericordia et beatorum Petri et Pauli apostolorum, ejus autoritate confisi, omnibus vere poenitentibus et confessis, qui Nativitatis, Circumcisionis, Epiphaniae, Resurrectionis, Ascensionis et Corporis domini nostri Jesu Christi, Pentecostes, nec non in Nativitatis, Anuntiationis, Purificationis et Assumptionis beatae Virginis Mariae et nativitatis beati Joannis Baptistae, dictorum Petri et Pauli apostolorum ac sanctissimae Trinitatis et ipsius dedicationis festivitatibus et celebritate Omnium Sanctorum nec non per ipsarum Nativitatis, Circumcisionis, Epi- phaniae, Resurrectionis, Ascensionis et Corporis domini, ac Nativi- tatis et Assumptionis beatae Mariae Virginis, nativitatisque s. Jo- annis et Apostolorum Petri et Pauli praedictarum festivitatum octavas et per sex dies dictam festivitatem Pentecostes immediate sequentes, praefatam ecclesiam devote visitaverint annuatim et ad reparationem et conservationem hujusmodi manus adjutrices por- rexerint, singulis videlicet festivitatum et celebritatis, quatuor annos et totidem quadragenas, octavarum vero et sex dierum praedicto- rum diebus, quibus ecclesiam praedictam visitaverint, ad repara- tionem et conservationem hujusmodi manus auxiliatrices porrexerint ut praefertur, centum dies de injunctis eis poenitentiis misericor-

Strana 345
1432. 345 diter eis relaxamus, praesentibus post viginti annos minime vali- turis. Volumus autem, quod si alias visitantibus ecclesiam aut ad reparationem seu conservationem hujusmodi manus adjutrices por- rigentibus vel alias inibi elemosinas errogantibus seu alias aliqua alia indulgentia in perpetuum vel ad tempus duratura per nos concessa fuerit, hujusmodi praesentes literae nullius sint roboris vel momenti. Datum Romae apud s. Petrum anno MCCCC tri- cesimo secundo, die decimo quinto Aprilis, pontificatus nostri anno secundo. Z rukopisné historie kláštera dominikanského, v Plzeňském museu chované. 318. 1432. 23. dubna. Řím. Odpustky pěti kardinály římskými udělené kostelu svt. Ducha, kláštera kazatelského v Plzni. Johanus de Vrsinis, episcopus Sabinensis, Hugo de Cipro, episcopus Penestrinensis, Johannes tituli sancti Laurentii in Lu- cina Rothomagensis, Johannes tituli sancti Petri in vincula (sic) et Johannes tituli sancti Sixti vulgariter nuncupati presbyteri, mi- seratione diuina sacrosancte Romane ecclesie cardinales, vniuersis et singulis Christi fidelibus presentes nostras literas inspecturis, salutem in domino sempiternam. Licet is, de cuius munere venit, ut sibi a suis fidelibus digne et laudabiliter serviatur, de habundancia sue pietatis, que merita supplicum excedit et vota bene seruien- tibus sibi multo maiora retribuat, quam ualeant promereri, nichi- lominus tamen desiderantes domino reddere populum acceptabilem et bonorum operum sectatorem, fldeles ipsos ad complacendum ei quasi quibusdam allectivis muneribus indulgenciis videlicet et re- missionibus inuitamus. Cum itaque, sicut accepimus, domus sancti Spiritus in Noua Pilzena, ordinis fratrum Predicatorum Pragensis diocesis, cum ecclesia et pertinenciis suis propter querarum tur- bines et alias calamitates, que partes illas diucius concusserunt per perfidos hussitas, hereticos, catholice fidei inimicos, in suis edificiis et structuris adeo desolate et destructe existent, quod nisi de oportune reparationis subsidio eisdem subueniatur, penitus

Strana 346
346 1432. corruent, illamque fratres inibi degentes deserere et diuinum cultum altissimo hactenus laudabiliter impensum negligere cogantur, Nos episcopi presbyteri cardinales predicti cupientes, ut ecclesia ipsa congruis honoribus frequentetur et in suis ac dicte domus edificiis et structuris huiusmodi nec non calicibus, libris ceterisque ornamentis pro diuino cultu necessariis, quibus egere prospicitur, decenter reparetur atque conservetur, ut Christi fideles eo liben- tius ad illam ac reparationem et conseruationem huiusmodi manus promptius porrigant adiutrices, quo ex hoc ibidem dono celestis gratie uberius conspexerint se refectos, de omnipotentis dei mise- ricordia et beatorum Petri et Pavli apostolorum, eius auctoritate confisi, omnibus vere penitentibus et confessis, qui in Natiuitatis, Circumcisionis, Epiphanie, Resurrectionis, Ascensionis et Corporis domini nostri Jesu Christi, Penthecostes nec non in Natiuitatis, Annuntiationis, Purificationis, et Assumptionis beate Marie virginis et Nativitatis sancti Johannis Baptiste, dictorum Petri et Pauli apostolorum ac sancte Trinitatis et ipsius ecclesie dedicationis, sancte Dorothee virginis festiuitatibus et celebritate ac Omnium Sanctorum prefatam ecclesiam deuote uisitauerint annuatim et ad reparationem seu conseruationem huiusmodi manus adiutrices por- rexerint, singulis videlicet festiuitatum et celebritatis, quilibet nostrum centum dies de iniunctis eis penitentiis misericorditer in domino relaxamus. In quorum omnium et singulorum fidem et te- stimonium presentes literas fieri fecimus nostrorum que sigillorum iussimus appensione communiri. Datum Rome in domibus nostrarum habitacionum sub anno a natiuitate domini millesimo quadringen- tesimo tricesimo secundo, Indictione decima, die vero vicesima tercia mensis Aprilis, pontificatus sanctissimi in Christo patris et domini nostri, domini Eugenii, diuina prouidentia pape XII., anno secundo. List perg. v archivu klášt. dominikánského v Praze. Pečeti tři veliké elliptické, zachované, na provázcích visící, u nichž na ohybu pergamenu mezi dírkami pro provázky psáno jest u 1) gratis pro deo Rtus. 2. T. Ganquerii, gratis pro deo. 3. Narcisius C. gratis pro deo. Pečeti: 1. Oltář, před ním uprostřed biskup s mitrou a berlou, po obou stranách svatí, pod biskupem malá postava biskupa (?) s palmovou ra- tolestí, pod druhými osobami štíty, ve svrchku 5listá růže, kolem opis: „S. DNI. JORDANI. EPI SABINEI ---NE. ECC' CARD’DE- VRSINI' (Sigillum Domini Jordani Episcopi Sabinensis, Ecclesie Car-

Strana 347
1432. 347 dinalis, de Ursinis. 2. Postava v oděvu řasnatém s zdviženýma rukama, podle níž dvě postavy, a pod nimi tři různě položené; v dolním odd. uprostřed biskup s mitrou bez berle po stranách štíty; štít levý ve 4 pole roz- dělen, v 1. a 2. orlice s rozpjatýma křídloma v 3. a 4. korunovaný dvojocasý lev stojící; štít pravý rozdělený ve více polí, nejasný. Kolem: Sigillum Hugonis episcopi—penestrin -cardinalis cipri “ 3. Uprostřed P. Maria s děťátkem, jí v pravo biskup v ornatě i mitře bez berly, v levo mnich s lilií; pod tím uprostřed biskup s mitrou, po jehož stranách dva štíty, pravý neznatelný, levý s kardinálským klobou- kem nad štítem a v štítu s domem o 3 oknech a dveřích, kolem: „S. JOHIS - tt -SCI -SIXTI -presbiteri cardinalis. (Sigillum Johannis, Tituli Sancti Sixti....) Opis listiny této zapůjčil mně laskavě Dr. J. Emler. 319. 1432. 14. června. Petr Kabelec měšt. plz. zaprodal 1 k. roč. platu na domě svém klášteru dominikanskému. Nos Andreas iudex, Johanco pro tunc magister ciuium, et Procopius Fegal, iurati consules et ciues ciuitatis Nowe Plzne, tenore presencium recognoscimus vniversis et singulis testificantes, quod prouidus vir Petrus Kabelecz, noster conciuis, coram nobis ac pleno consilio personaliter constitutus recognouit, se, heredes et successores suos et possessores sue domus, site in nostra ciuitate inter domos Wenceslai de Chotikow ex vna et Monialium parte ex allera, in et super eadem domo et eius area ac in omnibus bonis suis, mobilibus et inmobilibus habitis uel habendis, vnam sexagenam grossorum bonorum Pragensium census annui et per- petui pro decem sexagenis pretacte monete vere vendicionis titulo vendidisse religiosis fratribus, priori et toti conuentui fratrum Predicatorum ordinis sancti Dominici, in nostra ciuitate habitancium. Quas quidem decem sexagenas grossorum racione testamentalis pecunie pro anima famosi Andree dicti Strhla de Prziewieticz de- legatas, recognouit se pretactus Petrus Kabelecz recepisse, quam quidem sexagenam grossorum predictus Petrus Kabelecz promisit bona fide dare et eius heredes et successores tenentur et debent ipsis, priori et fratribus prefixis, singulis annis a data presencium continuis et perpetuis temporibus diuisim censuando soluere, vi-

Strana 348
348 1432. delicet incipiendo in proximo die sancti Galli mediam sexagenam grossorum et in festo sancti Georgii deinde proxime affuturo si- militer mediam sexagenam grossorum. Pro quo tamen censu ipsi sepetacti fratres perpetuis temporibus quatuor anniuersaria in vi- giliis et missa pro anima ipsius Andree dicti Strhla et in reme- dium animarum antecessorum suorum singulis annis perpetue sine intermissione cum scitu commissariorum debent peragere. Et non dato censu cuiuscunque dictorum terminorum termini quocunque anno, mox antedicti fratres plenam habent et habere debent aucto- ritatem predictum Petrum Kabelecz, heredes et successores suos prenotate domus auxilio iudicis et iuratorum tunc temporis in nostra ciuitate existencium in iamdicta domo in aliisque bonis suis, vbi- cunque situatis et repertis, impignerandi et recepta pignera atque ipsam domum inter christianos siue iudeos obligandi uel vendendi et taliter non solutum censum ad plenum conquirendi sine omni iudicii strepitu et querele, hoc tamen expresso, quod si prefatus Petrus Kabelecz aut eius successores in aliis certis et tam equiua- lentibus bonis cum matura deliberacione et consensu predictorum fratrum vnam sexagenam grossorum census perpetui pro decem sexagenis dictorum grossorum et non remissius comparauerit et more solito confirmauerit, ex tunc ipse Petrus Kabelecz, heredes et successores sui cum domo sua et aliis bonis erunt a tali solu- cione census penitus liberi et soluti et qui hanc literam habuerit de voluntate sepedictorum fratrum, eidem competit ius omnium premissorum. In quorum euidens testimonium et robur vali- turum sigilla nostra propria de certa nostra sciencia ad petici- onem ipsius Petri Kabelecz sunt appensa. Datum et actum anno domini millesimo quadringentesimo tricesimo secundo, in vigilia sancte Trinitatis. Z nejstarší knihy priv a závětí f. C. 5. 320. 1432. 14. června. Mikuláš Pelhřim krejčí, zaprodal na domě svém 1 k. roč. platu klášteru Minoritskému v Plzni. Nos Andreas iudex, Johanco, pro tunc magister ciuium, et Procopius Fegal, iurati consules et ciues ciuitatis Nowe Plzne,

Strana 349
1432. 349 tenore presencium recognoscimus vniuersis et singulis testificantes, quod prouidus vir Nicolaus dictus Pelhrzim sartor, noster conciuis, coram nobis ac pleno consilio personaliter constitutus recognouit, se et suos heredes atque successores, sue domus possessores, site in nostra ciuitate inter domos Wenceslai Pabianconis ex vna et Procopii institoris parte ab altera, in et super eadem domo et eius area ac in omnibus bonis suis mobilibus et inmobilibus ha- bitis uel habendis, vnam sexagenam grossorum bonorum Pragensis monete census annui et perpetui pro decem sexagenis monete pretacte vere vendicionis titulo vendidisse religiosis fratribus. gardiano et toti conuentui fratrum Minorum, ordinis sancti Fran- cisci in nostra ciuitate habitancium. Quas quidem decem sexage- nas grossorum racione testamentalis pecunie pro anima famosi Andre dicti Strhla de Prziewieticz delegatas, recognouit se rece- pisse; quam quidem sexagenam grossorum pretactus Nicolaus Pelhrzim promisit bona fide dare et eius heredes et successores tenentur et debent ipsis gardiano et fratribus iamdictis singulis annis a data presencium continuis et perpetuis temporibus diuisim consuando soluere, videlicet incipiendo in proximo die sancti Galli mediam sexagenam grossorum et in festo sancti Georgii deinde proxime sequenti similiter mediam sexagenam grossorum. [Ostatni shoduje se doslovně se zněním předešlého listu viz č. 319.] Datum et actum anno domini millesimo quadringentesimo tricessimo secundo, in vigilia sancte Trinitatis. Z nejst. knihy priv. a závětí f. C. 6. 321. 1432. 14. června. Petr Kabelec, zaprodal na domě svém 1 k. roč. platu faráři v Plzni. Nos Andreas iudex, Johanco pro tunc magister ciuium, et Procopius Fegal, iurati consules et ciues ciuitatis Nowe Plzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis testificantes, quod pro- uidus vir Petrus Kabelecz, noster conciuis, coram nobis ac pleno consilio personaliter constitutus recognouit, se et suos heredes atque successores, sue domus possessores, site in nostra ciuitate inter domos Wenceslai de Chotikow ex vna et Monialium parte

Strana 350
350 1432. ex altera, in et super eadem domo et eius area ac in omnibus bonis suis mobilibus et inmobilibus habitis uel habendis vnam sexagenam grossorum bonorum Pragensis monete census annui et perpetui pro decem sexagenis monete pretacte vere vendicionis titulo vendidisse honorabili viro, domino plebano parrochie nostre ciuitatis iamdicte, tam presenti quam futuris plebanis perpetue. Quas quidem decem sexagenas grossorum racione testamentalis pecunie pro anima famosi Andre Strhla dicti de Prziewieticz de- legatas, recognouit se pretactus Petrus Kabelecz recepisse, quam quidem sexagenam grossorum prefatus Petrus Kabelecz promisit bona fide dare et eius heredes et sucessores tenentur et debent ipsi plebano presenti et futuris plebanis singulis annis a data presencium continuis et perpetuis temporibus diuisim censuando soluere, videlicet incipiendo in proximo die sancti Galli mediam sexagenam grossorum et in festo sancti Georgii deinde proxime sequenti similiter mediam sexagenam grossorum. [Ostatni shoduje se doslovně se zněním listu čís. 319.] Datum et actum anno domini millesimo quadringentesimo tricesimo secundo, in vigilia sancte Trinitatis. Z nejst. knihy priv. a závětí f. C. 4. 322. 1432. 20. června. V Basileji. Koncilium Basilejské oznamuje všemu lidu do Čech, že poslové sboru nedávno z Chebu se navrátivší oznámili obapolné dohodnutí. Z toho že byla radosť v celém sboru veliká. Koncilium schválilo spůsob bezpečného průvodu i všechny jiné věci, o které se poslové koncilia s Čechy byli smluvili. Koncilium poslalo též ze středu svého Jana z Mulembrona ke králi, aby vymohl u něho bezpečný průvod pro posly české. Sacrosancta generalis Basiliensis Synodus in spiritu sancto legitime congregata, vniuersalem ecclesiam representans. Vniuersis viris ecclesiasticis, nobilibus et toti populo regni Boemie, vnitatem et pacem in Christo Ihesu domino nostro. Pridem oratores nostri ex opido Egre ad nos reuersi et ibidem cum vestris nunciis con- clusa seriose referentes magno gaudio hanc sanctam Synodum re-

Strana 351
1432 351 pleuerunt. Asserunt enim cum tanta caritate et mansuetudine hoc sacrum vnionis negotium fuisse tractatum, ut non aliud existi- memus, quam spiritum sanctum pacis et unitatis auctorem in medio interuenisse. Concipimus ex his, que referunt, magnam spem future unionis et indissolubilis inter nos caritatis, pro qua re, sicut dictum est, ipsi spiritui sancto, cuius munere hoc factum esse non dubitamus, gratias ex toto corde retulimus, helemosinas jeiuniaque et orationes sollennes indiximus et ubique vsque ad rem optato fine conclusam indici faciemus, laudauimus et bene- diximus dominum, qui tam letam nobis prebuit diem, qua nullam adhuc sensimus letiorem, postquam hunc locum attigimus, parari enim semitam uidemus ad magnam dei gloriam et grandem po- puli christiani profectum. Nemo nostrum fuit, dum ipsi oratores singula uobiscum acta recensebant, qui uel oculis uel corde non fleret; commouebantur inusitato gaudio uiscera audientium rem tam concorditer fuisse conclusam sperantiumque post hanc, aliam multo letiorem diem adhuc successuram. Exultemus igitur et ju- bilemus inuicem deo salutari nostro, qui recordatus misericordie sue incipit plebem suam tanta cum leticia uisitare; leuemus manus nostras ad celum glorificantes dominum nostrum Ihesum Christum, quia pacem, quam cotidie diebus nostris ecclesie dari petimus, iam appropinquare uidemus. Magnificemus spiritum paraclitum, qui animos paulo ante dissidentes in hanc spem pacis repente con- uertit; sed si pro hac spe tantum gaudii suscepimus, quam magna et inenarrabilis erit illa leticia tam nostra quam vestra, quando optatum pacis et unitatis finem re ipsa intuebimur. Vt autem cognoscatis, quantum hec res nobis est cordi, ipsis nostris nun- ciis in communi congregatione auditis, formam salui conductus et ea, que cum vestris ambassiatoribus concluserunt, hec sancta Sy- nodus vnanimi omnium consensu approbauit, et ecce ipsum saluum conductum in publica sessione decretum, quem admodum in Egra condictum fuerat, ad uos destinamus. Misimus etiam, vt nichil ex parte nostra desit, fratrem Johannem de Mulembron, vnum ex nunciis nostris, qui in Egra fuerant, ad serenissimum principem, dominum regem Romanorum, ut ab eo saluum conductum in ea, quam optatis, forma, obtineat, quem ut primum habuerimus, ad vos sine mora transmittemus, parati semper omnia agere, que pro vestra tutela et libera audiencia necessaria uidebuntur. Vti- nam, sicut fas nobis est, verba exprimere, ita mentes nostras in publicum exhibere possemus. Vtinam sicut hanc epistolam lecturi estis, ita corda nostra palam inspicere possetis, pro-

Strana 352
352 1432. fecto non dubitamus, quin cognita nostra in uos summa cari- tate mox sine ulteriori tractatu in vnitate spiritus connecteremur, et quum saluatoris nostri sententia est, non qui inceperit sed qui perseuerauerit vsque in finem, hic saluus erit; vos omnes per spi- ritum sanctum huius sacri negotii directorem hortamur et obsecra- mur, ut quemadmodum rem istam feruenter inchoastis, ita firmiter, constanterque usque ad vere vnionis complementum perseueretis. Speramus in Christo Ihesu uidere diem et iam forte prope est, quo alter alterum fraterna caritate nos inuicem complectemur et vnanimes in eadem sancte matris ecclesie domo cum iocunditate perpetuo habitabimus ; confidimus in domino tantam adhuc inuicem futuram dilectionem, ut nullum inter nos fuisse olim dissiduum uideatur. Et quanquam nondum hec sancta vnio, pro qua labora- mus, completa sit, tamen ipse spiritus sanctus tantam huius rei spem et affectum cordibus nostris impressit, ut quod futurum est, iam quodam modo in foribus adesse credamus. Vos corpore ab- sentes estis, sed ob hanc spem in visceribus caritatis et uinculo uere dilectionis, quasi presentes amplectimur, et pre gaudio nos ipsi flentes vos tenerrime osculamur. Iam igitur quasi arram pro- xime mutue unitatis pepigisse uidemur et uos dudum futuros nostros dilectissimos fratres, jam esse existimamus, talia enim ipse spiritus sanctus initia dedit, ut non aliud quam pacem, caritatem et uni- tatem hinc contingere speremus, leto ergo animo vtrimque simus et iocunda mente inuicem uiuamus cum prope in januis gaudium, quod nemo tollet a nobis per spiritum sanctum accepturi simus : sed ut citius faciliusque consequamur, uigilemus supplices in ora- tionibus et continuis precibus dominum nostrum Ihesum Christum deuote exoremus, ut quod operari incipit, confirmet atque perficiat, hora iam est, ut sancta mater ecclesia, que pro tam diro filiorum suorum dissidio diu contristata est, pro pace et unitate letari et exultare incipiat luctumque preteriti temporis conuertat in gaudium. Tempus jam advenit, ut qui eodem Christi caractere in- signiti sunt et eodem baptismatis fonte renati, deposita omni dis- sencione eundem caritatis et vnitatis spiritum induant et ad aug- mentum gloriamque nominis christiani totis viribus intendant, fi- demque orthodoxam protegere curent, quam infideles pagani multis in locis ignominose pessundant et extinguere moliuntur. Eya igitur cum nostre dilectionis et sincere voluntatis jam certi sitis amodo vestros legatos preparate, quales in primis literis postulauimus, ut cum regius saluus conductus aduenerit, cum pleno mandato ad hoc sacrum concilium proficiscantur, quos ita grate benigneque

Strana 353
1432. 353 suscipiemus, ut a parentibus filii suscipi consueuerunt, spiritus sanctus paraclitus, in cuius nomine hec sacra synodus congregata est, nobis et uobis et toti populo christiano hic ueram dilectionem et pacem ac in futuro seculo uitam eternam donare dignetur, qui cum patre et filio regnat in secula amen. Datum in sessione pu- blica eiusdem sancte synodi in ecclesia maiori Basiliensi celebrata XII. Kalendas Julii, anno domini millesimo quadringentesimo tri- cesimo secundo. [Na ohybu v pravo:] Brunet. [Na rubu:] Rſegistratja. [Pod tím jinou pozdější rukou:] A synodo Basiliensi. Listina perg. v museu plzeňském. Pečeť schází, jen kousek pro- vázku, na němž pečeť druhdy visela, zbylo. Neznámo, jakým spůsobem listina dostala se do Plzně, byla-li sem poslána, aneb snad teprve později přinesena. Starší sign. N. 1., novější N. 106. 323. 1432. 12. listopadu. Jan Miličinec zaprodal 1 k. roč. platu na domě svém pro školu v Plzni. Nos Andreas iudex, Martinus Tocznik, pro tunc temporibus magister ciuium, et Olbramus, iurati consules et ciues ciuitatis Nowe Plzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis et sin- gulis testificantes, quod prouidus vir Johannes Miliczinecz, noster conciuis, coram nobis ac pleno consilio personaliter constitutus, recognouit, se in et super domo sua aciali et eius area, que est sita in iamdicta nostra ciuitate inter domos Pauli Cunssonis parte ab vna, et Blahe Nyslini parte ex altera, ac super omnibus bonis suis mobilibus et inmobilibus, habitis uel habendis, vnam sexage- nam grossorum bonorum census annui et perpetui pro decem se- xagenis grossorum Pragensis monete iusto vendicionis titulo ven- didisse pro scola, scilicet pro cantore et semiconibus. Quas quidem decem sexagenas grossorum racione testamentalis pecunie pro anima famosi Andree dicti Strhla de Prziewieticz delegatas reco- gnouit, se pretactus Johannes Miliczinecz recepisse, promittens pre- fatus Johannes Miliczinecz bona fide sine quouis dolo malo, suo, heredum et successorum suorum nomine prescriptam sexagenam 23

Strana 354
354 1432. grossorum census annui et perpetui singulis annis diuisim in ter- minis infrascriptis censuando soluere, incipiendo in proximo die sancti Georgii mediam sexagenam grossorum, de qua media sexa- gena grossorum cantor quinque grossos et semikones viginti quinque grossos debent leuare; et in festo sancti Galli inmediate sequenti similiter mediam sexagenam grossorum sine quauis dilacione, de qua media sexagena grossorum iterum cantor quinque grossos et semikones scole nostre viginti quinque grossos debent leuare. Pro- quo tamen censu ipse cantor cum semikonibus scole nostre qualibet septimana feria secunda circuitum et post circuitum missam de- functorum cum graduali tractu Agnus dei et communione, uel alio die, si sollempnitas uel festum celebre in ipsa feria secunda occurrerit, pro anima predicti Andre Strhla et pro animabus predecessorum suorum, necnon pro animabus omnium fidelium de- functorum perpetuis temporibus sollempniter cantare, sine omni obmissione debent peragere et tenentur. Et non dato censu cuius- cunque dictorum terminorum termini quocunque anno, mox ante- dicti, scilicet cantor et semikones, plenam habent et habere debent virtute presencium auctoritatem prefatum Johannem Miliczinecz, heredes et successores suos prenotate domus auxilio iudicis et iuratorum tunc temporis in nostra ciuitate existencium in iamdicta domo in aliisque bonis suis, vbicunque situatis et repertis, impigne- randi; et recepta pignera atque ipsam domum inter christianos siue iudeos obligandi uel vendendi et taliter censum non solutum ad plenum conquirendi sine omni iudicii strepitu et querele, hoc tamen expresso, quod si predictus Johannes Miliczinecz aut eius heredes et successores in aliis certis et equiualentibus bonis cum scitu et consensu predictorum, scilicet cantoris et semikonum, vnam sexagenam grossorum census perpetui pro decem sexagenis dictorum grossorum et non remissius comparauerit et more con- sueto confirmauerit, ex tunc ipse Johannes Miliczinecz, heredes et successores sui cum domo sua et aliis bonis erunt a tali soluci- one census penitus liberi et soluti. Et qui hanc literam habuerit de voluntate sepedictorum cantoris et semikonum, eidem competit ius omnium premissorum. In quorum euidens testimonium et robur valiturum sigilla nostra propria de certa nostra sciencia ad peti- cionem prefati Johannis Miliczinecz presentibus sunt appensa. Datum et actum anno domini millesimo quadringentesimo tricesimo secundo, in die sancti Martini confessoris et pontificis. Z nejst. knihy priv. a závětí f. C. 7.

Strana 355
1432. 355 324. 1432. 12. listopadu. Jan Miličinec zaprodal 1 k. roč. platu na domě svém kaplanům farního kostela. Nos Andreas iudex, Martinus Tocznik, pro tunc magister ciuium et Olbramus, iurati consules et ciues ciuitatis Nowe Plzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis et singulis testificantes, quod prouidus vir Johannes Miliczinecz, noster conciuis, coram nobis ac pleno consilio personaliter constitutus recognouit, se in et super domo sua et ipsius area, que est sita in iamdicta nostra ciuitate inter domos Pauli Cunssonis parte ab vna et Blahe Nyslini parte ex altera, ac super omnibus bonis suis mobilibus et inmobilibus, habitis vel habendis, vnam sexagenam grossorum bonorum census annui et perpetui pro decem sexagenis grossorum Pragensis monete iusto vendicionis titulo vendidisse, honorabilibus et religiosis vicariis ecclesie parrochialis nostre, presentibus et futuris, tam religiosis quam secularibus. Quas quidem decem se- xagenas grossorum racione testamentalis pecunie pro anima famosi Andree dicti Strhla de Prziewieticz delegatas recognouit, se Jo- hannes prefatus Miliczinec recepisse, promittens prefatus Miliczinecz bona fide sine quouis dolo malo, suo, heredum et successorum suorum nomine prescriptam sexagenam grossorum census annui et perpetui singulis annis diuisim in terminis infrascriptis censu- ando soluere, incipiendo proximo die sancti Georgii mediam sexagenam grossorum et in festo sancti Galli inmediate sequenti similiter mediam sexagenam grossorum sine quauis dilacione. Pro quo tamen censu ipsi vicarii qualibet septimana feria secunda circuitum et post circuitum missam defunctorum pro anima Andree dicti Strhla et pro animabus predecessorum suorum, necnon et pro animabus omnium fidelium defunctorum cum graduali et tractu Agnus dei et communione perpetuis temporibus sollempniter cantare sine omni obmissione debent collectis impositis, prima videlicet: Omnipotens sempiterne deus, cui unquam sine spe mi- sericordie supplicatur propiciare animabus fidelium tuorum etc.; et sucunda: Fidelium deus omnium etc. Si vero sollempnitas siue festum celebre in ipsa feria secunda occurrerit, tunc cum circuitu et missa defunctorum in alium diem adhuc competentem differre debent. Et non dato censu cuiuscunque dictorum terminorum 23*

Strana 356
356 1433. termini quocunque anno, mox antedicti vicarii plenam habent et habere debent auctoritatem, prefatum Johannem Miliczinecz, he- redes et successores suos prenotate domus auxilio iudicis et iura- torum tunc temporis in nostra ciuitate existencium, in iamdicta domo in aliisque bonis suis, vbicunque situatis et repertis, impigne- randi et recepta pignera atque ipsam domum inter christianos siue iudeos obligandi uel vendendi, et taliter non solutum censum ad plenum conquirendi sine omni iudicii strepitu et querele, hoc tamen expresso, quod si predictus Johannes Miliczinecz aut eius heredes et successores in aliis certis et equiualentibus bonis cum scitu et consensu predictorum vicariorum vnam sexagenam gros- sorum census perpetui pro decem sexagenis grossorum dictorum et non remissius comparauerit et more consueto confirmauerit, ex tunc ipse Johannes Miliczinecz, heredes et successores sui cum domo sua et aliis bonis erunt a tali solucione census penitus liberi et soluti. Et qui hanc literam habuerit de voluntate sepe- dictorum vicariorum, eidem competit ius omnium premissorum. In quorum euidens testimonium et robur valiturum sigilla nostra propria de certa nostra sciencia ad peticionem ipsius Johannis Miliczinecz presentibus sunt appensa. Anno domini millesimo quadringentesimo tricesimo secundo, in die sancti Martini confes- soris et pontificis. Z nejst. knihy priv. a závětí f. C. 4. 325. 1433. 17. ledna. Kliment Černý kovář zaprodal na domě svém 1/2 k. roč. platu za 5 kop faráři Mikulášovi v Plzni, kteréž peníze odkázal kostelu farnímu slovútný Ondřej Strhla z Přívětic. Nos Andreas iudex, Olbramus, pro tunc magister ciuium et Thomas Naroznik, iurati consules et ciues ciuitatis Nowe Plzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis et singulis testificantes, quod prouidus vir Clemens faber, dictus Czrny, noster conciuis, coram nobis ac pleno consilio personaliter constitutus recognouit, se, heredes et successores suos in et super domo sua et ipsius area, que est sita in iam dicta nostra ciuitate inter domos Cle-

Strana 357
1433. 357 mentis braseatoris ab vna et domum Nigri monasterii parte ex altera ac super omnibus bonis suis mobilibus et inmobilibus, ha- bitis uel habendis, mediam sexagenam grossorum bonorum, census annui et perpetui, pro quinque sexagenis grossorum Pragensis monete iusto vendicionis titulo vendidisse, honorabili et religioso domino Nicolao, pro tunc temporis plebano ecclesie parrochialis nostre ac futuris plebanis. Quas quidem quinque sexagenas gros- sorum racione testamentalis pecunie pro anima famosi Andree, dicti Strhla de Prziewieticz, delegatas, recognouit, se pretactus Clemens faber recepisse, promittens idem Clemens faber bona fide sine quouis dolo malo, suo, heredum et successorum suorum nomine prescriptam mediam sexagenam grossorum census annui et perpetui singulis annis diuisim et in terminis infrascript's cen- suando soluere, incipiendo in proximo die sancti Georgii quin- decim grossos et in festo sancti Galli inmediate sequenti simi- liter quindecim grossos sine quauis dilacione. Pro quo tamen censu prefatus dominus Nicolaus plebanus admisit et plenum con- sensum dedit suis vicariis presentibus et futuris, qualibet septimana feria secunda uel alio die, si sollempnitas uel festum celebre occurat, circuitum et post circuitum missam defunctorum pro- anima prefati Andree dicti Strhla et pro animabus antecessorum suorum necnon et pro animabus omnium fidelium defunctorum integre et sollempniter, prout in litera vicariorum plenius conti- netur, perpetuis temporibus peragere et cantare sine omni obmis- sione. [Shoduje se s ostatním listem čís. 319.] Datum et actum anno domini M° CCCC° XXXIII°., in die sancti Anthonii confessoris. Z nejst. knihy priv. a závětí f. C. 4. 326. 1433. 17. ledna. Markéta Dříštalová zaprodala na domě svém kazatelům farního kostela, dominikánského a františkánského kláštera půl kopy roč. platu za 5 kop, kterěž odkázal slov. Ondřej Strhla z Přívětic. Nos Andreas iudex, Olbramus pro tunc magister ciuium, et Nicolaus Koranda, iurati consules et ciues ciuitatis Nowe Plzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis et singulis testificantes,

Strana 358
358 1433. quod honesta Margretha, dicta Drzistalonissa, conciuis nostra, coram nobis ac pleno consilio personaliter constituta, recognouit, se, he- redes et successores suos in et super domo sua et ipsius area, que est sita in iam dicta nostra ciuitate, inter domos Petri lori- ficis parte ab vna et Johannis Lichwicze parte ex altera, ac super omnibus bonis suis mobilibus et inmobilibus, habitis uel habendis, mediam sexagenam grossorum bonorum census annui et perpetui pro quinque sexagenis grossorum, Pragensis monete, iusto ven- dicionis titulo vendidisse honorabilibus et religiosis predicato- ribus, videlicet ecclesie parrochialis nostre et monasterii fratrum Predicatorum ac monasterii fratrum Minorum, presentibus et fu- turis. [Splácení v pololetních lhůtách jako při čísle 319.] Pro quo quidem censu quilibet predicatorum supranominatorum pro anima prefati Andree dicti Strhla et pro animabus predecessorum suorum et pro animabus omnium fidelium defunctorum omni die dominico in ambone singulis annis et perpetuis temporibus debent et te- nentur deum omnipotentem exorare. Et non dato censu etc. [Ostatní souhlasí s čís. 326.] In quorum euidens testimonium et robur valiturum sigilla nostra propria de certa nostra sciencia ad peticionem prefate Margarethe Drzistalonis presentibus sunt ap- pensa. Datum et actum anno domini millesimo quadringentesimo tricesimo tercio, in die sancti Anthonii. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. C. 5. 327. 1433. 17. ledna. Šimon, syn Bláhy Huby z Chvalenic, měšť. plzeňský, zaprodal 1 k. roč. platu na domě svém špitálu v Plzni za 10 kop, kteréž odkázal slov. Ondřej Strhla z Přívětic. Nos Andreas iudex, Olbramus, pro tunc magister ciuium, et Thomas Naroznyk, iurati consules et ciues ciuitatis Nowe Plzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis et singulis testificantes, quod prouidus Simon Blahe, dicti Huba de Chwalenicz filius, noster conciuis, coram nobis ac pleno consilio personaliter consti- tutus, recognouit, se, heredes et successores suos in et super domo sua et ipsius area, que est sita in iamdicta nostra ciuitate inter

Strana 359
1433. 359 domos Phillippi pellificis ab vna et Annode pannificis parte ex altera ac super omnibus bonis suis mobilibus et inmobilibus, ha- bitis uel habendis, vn am sexagenam grossorum bonorum census annui et perpetui pro decem sexagenis grossorum Pragensis mo- nete iusto vendicionis titulo vendidisse pauperibus ad hospitale ciui- tatis nostre. Quas quidem decem sexagenas grossorum racione testamentalis pecunie pro anima famosi Andree, dicti Strhla de Przie- wieticz et pro animabus antecessorum suorum delegatas, recognouit, se predictus Symon recepisse, promittens etc. [Ostatní čásť jest souhlasná s čís. 319.] In quorum euidens testimonium et robur valiturum sigilla nostra propria de certa nostra sciencia ad peti- cionem predicti presentibus sunt appensa. Datum et actum anno domini millesimo quadringentesimo tricesimo tercio, in die sancti Anthonii. Z nejst. knihy priv. a závětí f. C. 7. 328. 1433. 17. ledna. Mikuláš Pelhřim, krejčí, měšt. plz., zaprodal na domě svém 1 k. roč. platu poručníkům závěti Ondřeje Strhly z Přívětic. Nos Andreas iudex, Johanco, pro tunc magister ciuium, et Nicolaus Koranda, iurati consules et ciues ciuitatis Nowe Plzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis et singulis testificantes, quod prouidus vir Nicolaus Pelhrzim sartor, noster conciuis, coram nobis ac pleno consilio personaliter constitutus, recognouit, se et suos heredes atque successores sue domus possessores, site in nostra ciuitate inter domos Wenceslai Pabiankonis ex vna et Procopii institoris parte ex altera, in et super eadem domo et eius area ac in omnibus bonis suis, mobilibus et inmobilibus, habitis uel ha- bendis, vn a m sexagenam grossorum bonorum Pragensium census annui et perpetui pro decem sexagenis grossorum monete pretacte vero vendicionis titulo vendidisse sagacibus viris, Jacobo, notario ciuitatis nostre, et Procopio Fegal, commissariis famosi viri, Andree dicti Strhla de Prziewieticz. Quas quidem decem sexagenas gros- sorum racione testamentalis pecunie pro anima prefati Andree dicti Strhla delegatas recognouit, se pretactus Nicolaus Pelhrzim

Strana 360
360 1433. recepisse, quam quidem sexagenam grossorum antedictus Nicolaus Pelhrzim promisit bona fide sine quouis dolo malo et eius he- redes et sucessores tenentur et debent prefatis Jacobo et Procopio, commissariis Andree dicti Strhla, singulis annis a data presencium continuis et perpetuis temporibus diuisim censuando soluere, vide- licet incipiendo in proximo die sancti Georgii mediam sexagenam grossorum et in festo sancti Galli deinde proxime sequenti simi- liter mediam sexagenam grossorum sine quauis ulteriori dilacione. Quem tamen censum ipsi supradicti commissarii prefati Andree Strhla pro ipsius anima singulis annis et perpetuis temporibus diuisim, scilicet mediam sexagenam grossorum in festo sancti Georgii et mediam sexagenam grossorum in festo sancti Galli inter pauperes distribuere et diuidere debent et tenentur sine inter- missione etc. [Ostatní se shoduje úplně s číslem 319.] Datum et actum anno domini millesimo quadringentesimo tricesimo tercio, in die sancti Anthonii. Z nejst. knihy priv. a závětí f. C. 6. 329. 1433. 17. dubna. Jindřich, opat kláštera sv. Jiljí v Norimberce, dává pod pečetí svou vidimus listu krále Sigmunda ze dne 8. září 1422 v Norim- berce daného. [Předchází doslovné znění listu kr. Sigmunda, viz čís. 270, načež následuje:] Wir Heinrich, von gots gnaden Abbt des Closters zu Sand Gilden in Nüremberg, sand Benedicten ordens in Bamberger bis- tum gelegen, Bekennen offenlichen mit diesem brief vor allermen- niglich, die in sehen oder horen lesen, das wir gesehen vnd ge- lesen haben einen offen brief, geschrieben auf pergamen vnd mit des Allerdurchleuchtigisten fürsten vnd herren, hern Sigmunds, ro- mischen kunigs anhangenden Maiestat Insigel versigelt, gantzen, gerechten, vngetilgten vnd vnverserten an schrifften vnd Insigel on geverde, der lawt von wort zu wort als hjevor geschriben steet- Des zu urkund vnd warem geczugnusse geben wir ytzgenante Heinrich Abbt disen offenn brief mit vnserm groszern anhangen- dem Insigel on schaden. Der geben ist am freytag vor sand Gre-

Strana 361
1433. 361 gorgen tag, nach Cristi vnsers Herren geburt vierczehenhundert, von darnach in dem dreyunddreissigistem Jaren. Listina perg. v museu plzeňském. Pečeť na proužku loďkovitá, dvojího vosku. Na gotickém stolci pod baldachýnem sedící osoba, úplně již neznalá, neboť vynikající části jsou úplně otřeny. Opis: S. Hein- rici Abbatis — s. Gldn in Nurenberch. Sign. nov. N. 116. 330. 1433. 10. července. Kněz Václav z Plzně ustanoven farářem v Staré u Libáně. Emler, Libri confirm. od 1421—1436 str. 192. 331. 1433. 24 července. (Norimberk.) Rada m. Norimberka projevuje Plzeňským svou soustrast nad tím, že jim zase nové obležení od Husitů hrozí, a oznamuje, že se od posla svého Václava ústně více dozvědí o tom, oč jim byli psali- Palacký, Beiträge z. G. d. H. K. II. č. 871. 332. 1433. 30. srpna. Závět Jana, syna Mikuláše Hynka, měšt. plzeňského. Nos Andreas iudex, Johanco et Sigismundus aurifaber, con- sules iurati et ciues ciuitatis in Noua Plzna, tenore presencium recognoscimus vniuersis testificando, quod prouidus vir Johannes, filius Nicolai Hinkonis, in lecto egritudinis decumbens, licet de- bilis in corpore, sanus tamen mente et bona perfruens racione, nobis in testimonium vocatis et rogatis, presens testamentum, quod voluit esse vltimum ipso defuncto, fecit in hunc modum: Primo namque medium laneum cum fundo agrorum penes crucem cum prato et fundo, quod pratum iacet in Dudlewecz, et triginta sexa- genas grossorum, sicud pie memorie Nicolaus Hynkonis sibi Jo-

Strana 362
362 1433. hanni in porcione sua delegauit, prout in testamento ipsius Ni- colai Hinkonis plenius exprimitur, ipse Johannes supradictus Ka- therine, vxori sue dilecte, et puero, quem ipsa Katherina, vxor sua, in suo vtero portat, delegauit et donauit et per presencia delegat et donat equali porcione inter se diuidenda, sit masculus uel femina. Si vero ille puer, quem ipsa Katherina in suo vtero banilat, ad lucem non pervenerit, quod absit, uel ad lucem iam perveniens non habens annos mature etatis ab hac luce per mortem tolleretur, tunc pars ipsius pueri in Katherinam, vxorem suam, pleno iure debet devolui, cum quibus bonis post mortem ipsius pueri ipsa Katherina, vxor supradicti Johannis, debet facere, quid- quid sue placuerit voluntati, tamquam cum propriis et non alienis ; de quibus tamen triginta sexagenis, cum primum extorquerint, ipse Johannes delegauit fratribus Nigri monasterii in nostra ciui- tate, decem sexagenas grossorum ad comparandum vnam sexa- genam grossorum census annui et perpetui, ad peragendum quo- libet anno quatuor anniuersaria in uigiliis et missa defunctorum, prout moris est, cunctis temporibus pro anima ipsius Johannis et pro animabus predecessorum suorum sine omni negligencia. Item domum illam, quam dominus Sigismundus, Mielnicensis prepositus, sibi cum Hinaczkone, fratre suo, in Praga delegauit et donauit, partem suam illius domus ipse Johannes testator Hinaczconi, fratri suo, potenter delegauit et donauit, cum eadem domo faciendi, quidquid sue placuerit voluntati, absque quorumlibet hominum omni impedimento. In cuius rei testimonium sigilla nostra propria ad preces ipsius Johannis presentibus sunt appensa. Datum anno domini millesimo quadringentesimo tricesimo tercio, ipso die bea- torum Felicis et Adaucti martirum. Z nejst. knihy priv. a závětí f. C. 11. 333. 1433. 7. září. (Norimberk). Rada m. Norimberka oznamuje Plzeňským, že poselství české vrací se z koncilia s dobrou nadějí ve zdárný výsledek a koncilium že vyšle ze svého středu zvláštní poselství do Čech, které se v nej- bližších dnech po Narození P. Marie z Basileje vypraví. Palacký, Urk. Beitr. z. G. d. H. II. č. 880.

Strana 363
1433. 363 334. 1433. září. [Basilej.] Br. Oldřich Stockel podává v dopise svém k opatovi z Tegernsee zprávu, jak Plzeňští statně si vedou při obležení a že jim na pomoc otcové shromáždění učinili sbírku mezi sebou. Item die von Pillsen haben zwen burger vnd einen brüder sand francissen orden gesant ad concilium, die habend an Samptz- tag vor Mathei [19. záři], fürgelegt in concilio, wie die Hussen XIV. die mensis Julii mit grosser macht kömmen sind gen Pillsen vnd habent sich ze fümf hauffen getaylet vnd für die stat gelegt vnd haben auch gross schäden getan in dem land vmb die Stat, dörffer, häwser, vnd das getrayd auf dem vel verbrant vnd das vich hin- getriben etc. vnd do sy II 1/2 mönet vor der stat gelegen worden, do besamten sich die von Pillsen bey der nacht vnd zugen heraws vnder das her vnd legten einen hauffen der veint danider vnd verbrannten die hütten und habend der Hussen auch vil ze töd geschlagen vnd ettlich geuanngen etc. Darnach haben sich die vier hauffen zv einem hauffen geschlagen vnd haben auch gesworen, sy wellen nicht firder zyechen nür sy gewinnen die stat. Darumb schickchen die von Pillsen ir boten zü allen fürsten, lantherren vnd steten etc. umb hillff. Also habent In ettlich herren, fürsten vnd Stet etc. söldner geschikcht, ettlich berait gelt geliehen. Sunder habent sy die obgenanten boten zü dem heiligen Concilium ge- schikcht vmb hillff. Also haben patres Concilii vnder In angelegt ain stewr, das ain Cardinal V gulden, ain bischof II gulden, ain abbt I oder zwen gulden, die andern gemainklich I oder 1/2 gulden süllen geben, vnd die von Basel wellent In auch ein steur geben. Es hoffent auch die von Pillsen, sy wellen mit der hilff gotes vnd mit hilff der fürsten, herren, ritter vnd knecht vnd Steten etc. die Stat behalten, wann solt die Stat verloren werden, das wär der heiligen Christenheit grosser schad vnd wurd auch vil landes ver- loren durch die Stat. Auch haben dieselben boten inter cetera gesagt, das die veint alle tag ad minus bey XXX oder XL grosser stain in die stat werffen, vnd got der behütt die seinen, das ain mensch von den Würffen vnd stainen nye gelaydet ist worden. Palacký, Beiträge zur Geschichte des Hus. Krieges II. č. 882.

Strana 364
364 1434. 335. 1434. 9. dubna. Basilej. Cís. Sigmund v dopise Oldřichovi z Rosenberka zmiňuje se, že nedávno poslal Habarta z Adlaru do vojsk před Plzeň, aby odtáhli a že vůdcové vojsk poslali své posly k císaři do Norimberka k zjed- nání smíru a vybízí p. Oldřicha, aby ve svých přípravách pomoci Plzni s druhými neupouštěli. Palacký, Archiv český I. 37. 336. [1434. květen]. Prokop Vel. sděluje s Prokopem Malým, že se páni zmocnili No- vého města pražského, aby proto zanechal oblehání Plzně a táhl k Sedlčanům, kde se míní Čapek a Táborští shromážditi a po- mstíti se na protivnicích svých. Orig. v archivu Třeboňském. — Palacký, Beiträge zur Geschichte des H. K. II. č. 908. 337. 1434. 30. května. Z tábora u Českého Brodu. Zděněk Drštka sed. na Týně Horšově, podává bratru svému zprávu o bitvě u Lipan Obsequiis meis praemissis. Frater charissime! Notifico vobis, quod regratiantes deo, bene valemus. Et Taboritas hodie cum dei adjutorio et meritis sancti Wenceslai prostrauimus et damnum modicum de parte nostra percepimus et de Taboritis magna mul- titudo interfecta est; sed illum numerum, qui in loco remanserunt, nescimus, quia a loco conflictus statim alterius recessimus. Et captiuos plures adduximus. Et de equestribus aliqui majores sed pauci tamen fugerunt et euaserunt. Et illa strages facta est inter

Strana 365
1434. 365 oppidum Kaurzim et inter Brodam in illa planitie. Pilsnenses aciem duxerunt et primi aggressi sunt eos, et directo tramite re- cesserunt cum curribus et familia mea, sicut boni et probi sine intermissione et retrocessione. Propterea frater dilecte, istis au- ditis, istam stragem notificetis principibus. Orate deum pro nobis et nos pro uobis. Datum inter Brodam et Kaurzim jam post con- flictum factum, in sero dominica post festum corporis Christi. Zdenco de Durissiba, residens in Tynhorssow. [Nadpis:] Nobili et strenuo militi, domino Colvino Rulbino (?) de Drska Durissiba*), fratri meo dilecto. Šim. Plachý, Paměti Plzeňské, 39. Tanner J., Kronika města Plzně MS. 338. 1434. 1. června. Nový Plzeň. Plzeňští oznamují svým vyslaným do Basileje výsledek bitvy u Lipan a sdělují s nimi, že pro dluhy veliké nemohou vypraviti poselství k císaři, a žádají je, aby jim hleděli nějakou pomoc zjednati. Seruitiis nostris praemissis, amici nostri charissimi! Bonas et jocundas novitates uobis annuntiamus ita, quod omnes inimici nostri contriti et prostrati sunt, sicut sacro concilio et imperiali maiestati ista in scriptis dirigimus enarranda. Processus autem belli talis fuit. Cum enim utrinque castra ex aduerso metati fuissent, exercitus Hussitarum multum de bombardis maioribus et minoribus castra nostrorum vexabant et perturbabant, populus autem com- munis clamabat contra barones, murmurans et dicens, ut quid ita vitam inaniter perdimus et interficimur et tempus vane consumi- mus? Progrediamur contra1) illos; melius est nos pugnando mori, quam ita miserabiliter perire. Tunc assurgentes barones et capi- tanei nostrae partis, disposuerunt se et ordinauerunt acies et prae- cesserunt2) ad pugnandum. Cumque instaret hora certandi et acies contra se procederent, nos vero ordinati eramus retro in3) parte posteriori, tunc nostrae acies, secundum quod ordinatum erat, terga *) U Tannera: Colvino Rudbuggo Drsstka do Durisiba. 1) A, C intra. 2) A, B, C processerunt. 3) C a parte.

Strana 366
366 1434. verterunt, fugam fingentes, ita quod nos, qui eramus retro in4) parte posteriori, fuimus in5) capite a parte anteriori. Inimici autem hoc videntes, videlicet nos terga vertisse, concrepantes buccinis, clamabant horribiliter magnis vocibus: „Consurgite, consurgite et insequamur eos, ecce enim fugiunt". Et sic omnes adversarii con- surgentes de suis castris et curribus egressi, equestres et pedestres nos sunt insecuti. Nos autem, qui eramus in6) parte posteriori intendentes7), quod se a suis castris et curribus elongaverunt, assurgentes in nomine domini, cuius causa agebatur, agressi sumus eos a tergo et intercepimus eorum regressum ad eorum castra et currus. Alii autem barones et nobiles cum omni multitudine con- surgentes a parte anteriori, invaserunt eos unanimiter, quasi vir unus, et sic a tergo et ante eos tanquam manipulos dejiciebamuss) cedentes, quamuis multi9) reddebant se et reddidissent captivos. Non erat tunc tempus captiuandi, sed interficiendi solum, etiam aliqui per nos captiui extrahebantur violenter de nostris manibus et interficiebantur. Et sic per hunc modum domino deo nos prae- cedente omnes inimicos prostrauimus paucis euadentibus. Pro qua victoria sit deo laus et gloria10). Omnes currus eorum, omnes bom- bardae, omnia instrumenta bellica, omnia arma defensiua ablata sunt, quia omnia ibidem reliquerunt. Noveritis etiam, quod domini barones stant in campis cum valida potentia, nec recedere inten- dunt, quoadusque inchoata ad finem deducant. Imperialis vero maiestas solennem ambassiatam direxit ad eos11), videlicet domi- num Potham purgrauium 12) et dominum Ernestum et alios quam plures, ita quod illa ambassiata multa bona operabitur. Etiam vobis, ut scitis 13), insinuamus, quod dominus imperator scripsit14) nobis, quatenus plures de concilio 15) et de ciuitate debeamus ve- nire ad suam serenitatem. Sed duae causae nos retrahebant. Primo timor inimicorum, qui semper minabantur16) nobis, quod si victo- riam habuissent, omnibus modis volebant ad nos redire et in toto nos delere. Nostra autem intentio semper fuit, libentius velle 17) mori, quam illis subjici. Sed indesinenter deo gratiarum actiones 18) referimus, quod nos de manibus illorum liberauit19). Secunda causa 4) A, B, C retro vynecháno, A, B a parte. 5) A, B, C a capite. 6) A, C a parte. 7) A, B, C videntes. 8) A deiiciebant. 9) A, C vy- necháno. 10) C victoria 11) C nos. 12) A Prirchan, B Buthan Pür- cham, C Putham Prirchan. 13) A, B, C sciatis. 14) A, C scribit. 15) A, B, C consilio. 16) A, C minantur. 17) A, C semper. 18) A, B, C gracias. 19) A, B, C liberaverit.

Strana 367
1434. 367 adhuc nos impedit, quamuis iam elegerimus eos, qui deberent adire praesentiam domini imperatoris, desunt tamen expensae et impensae, quia non possumus inter nos conquirere tantum de pe- cunia pro expeditione illorum et stipendiarii pro maiori parte con- surrexerunt contra nos, monentes de stipendiis a multis annis re- tentis et sic illi repetunt stipendia et damna, et nos sumus in penuria magna. Ergo amici charissimi apud imperialem maiestatem et sacrum concilium laboretis, quatenus nobis impendant subsidium, quo modicum ab oneribus debitorum in parte liberari possimus. Datum in Noua Pilsna feria tertia post festum Corporis Christi, anno 20) 1434. [Nadpis:] Honorabili viro D. Nicolao, ordinis fratrum Mino- rum custodi et Procopio Fencl Segel21), amicis nostris carrissimis, concilium et communitas civitatis Novae Pilsnae. Za základ vzato znění dopisu jak přichází v Pamětech Plachého jakožto v nejstarším prameni, str. 37. — Opis nacházíme též u J. Tannera. Otištěn jest dopis ten u Jar. Schallera, Topographie IX. 33. a u Pa- lackého Urk. Beit. z. G. d. H. K. II. 414. — Varianty ve vydáních těchto přicházející naznačeny a sice značí A) Palackého, B) Tannera a C) Schallera. 339. 1434. 3. června. [Plzeň.] Plzeňstí podávají kard. Julianovi zprávu o bitvě u Lipan. Reuerendissime in Christo pater et gratiosissime domine ! Exultet sacrosanctus synodus, gaudeat cunctus populus chri- stianus, laetetur praecipue animus vester de tam celebri et felici victoria, quam dominus exercituum suis Christicolis contra hostes benedicti nominis sui misericorditer concedere dignatus est. No- verit igitur V. R. paternitas, quod die dominica proxima post festum Corporis Christi, barones regni Boemiae, civitatis Antiquae Pragensis et aliorum fidelium fulciti praesidio, cum Taboristis et Orphanis campestribus, in virtute altissimis, bellum aggressi sunt et per totam diem dominicam et noctem sequentem proelia con- 20) A, B domini. 21) A, C Ferigel Segel, B Feugelsegel.

Strana 368
368 1434 tinuando certarunt et die lunae hora tertia diei proelium pro- parte nostra autore domino feliciter terminatum esse dignoscitur. Et ceciderunt pro parte Hussitarum uniuersi campestres, numero 13 millium, inter quos interempti sunt Capko capitaneus, Pro- copius et Lupus, presbyteri seductores nequam et 700 capti exi- stunt carceribus mancipati et de parte nostra, quam altissimus conseruare dignatus est, perierunt duntaxat ducenti, quibus cle- mentia saluatoris dignetur misereri. Caeterum reuerendissime ex iis dulciter recreetur magnificentia vestra. Scriptum octaua Cor- poris Christi. [Nadpis :] Reuerendissimo in Christo patri domino, domino Juliano, miseratione diuina sancti angeli cardinali, apostolicae sedis legato. Šim. Plachého z Třebnice Paměti Plzeňské 39. — J. Tanner, Kronika m. Plzně MS. 340. 1434. 3. června. [Norimberk.) Rada m. Norimberka projevuje Plzeňským svou radost nad po- rážkou vojsk husitských u Lipan a oznamuje, že místo žádaného obilí raději 200 zl. jim poslati chtějí. Palacký, Urk. Beiträge zur Geschichte des H. K. II. č. 913. 341. 1434. 13. srpna. Závět Jana, syna Petra Hniliče, měšt. plz. Nos Andreas iudex, Nicolaus Coranda, tunc temporis magister ciuium et Olbramus, consules iurati et ciues ciuitatis Noue Plzne, tenore presencium recognoscimus vniuersis testificantes, quod pro- uidus uir Johannes, filius Petri Hniliczonis, in lecto egritudinis decumbens, licet debilis in corpore, sanus tamen mente et bona fruens racione nobis in testimonium vocatis et rogatis, presens te- stamentum, quod voluit esse vltimum ipso defuncto, fecit in hunc modum: Primo namque constituit et fecit suum verum et legitti- mum ac suorum puerorum ac omnium bonorum suorum mobilium

Strana 369
1434. 369 et inmobilium commissarium, prouidum virum Petrum Hnilicze, patrem suum dilectum, nostrum conciuem, qui omnia bona sua vna cum suis pueris deb et regere, prout de eo confidenciam gerit indubiam, volensque ipse Johannes, ut domina Maretka, vxor sua, cum pueris suis maneret et hospitalitatem regeret cum scitu et voluntate Petri Hnilicze, patris sui, quousque statum viduitatis non inmutaret. Si vero statum sue viduitatis ipsa domina Maretka in- mutaret, uel in simul cum Petro Hnilicze comissario et cum pueris comodose commanere non posset seu nollet, ex tunc Petrus Hni- licze comissarius sibi domine Marettie de bonis Johannis triginta sexagenas grossorum a die remocionis computando in duobus annis integris se sequentibus debet dare et persoluere pecunia in pa- rata; residua vero bona circa pueros ipsius Johannis debent tam- quam circa veros heredes remanere cum dovolucione ab vno puero in alium vsque ad vltimum. Si vero omnes pueri ipsius Johannis nondum ad annos mature etatis peruenientes morerentur, ex tunc per suprascriptum Petrum Hnilicze, comissarium filii, Marettie ad suprascriptas triginta sexagenas grossorum decem sexagene gros- sorum de bonis testatoris debent addi. In cuius rei testimonium sigilla nostra ad preces ipsius Johannis sunt appensa. Datum sub anno domini millesimo quadringentesimo tricesimo quarto, domi- nico die ante Assumpcionem Marie virginis. Z nejstarší knihy priv. a závětí f. C. 9. 342. 1434. 19. září. Řezno. Král Sigmund chtěje m. Plzni nahraditi škody, které utrpěli za obležení husitských a zejmena za posledního, osvobozuje město od berně královské, kterou až dosud králi ročně platívali; potvrzuje jim právo vybírati mýto v městě, osvobozuje všechny obyvatele města Plzně od cel, mýt a poplatků ze zboží ve vší říši ně- mecké i v zemi české a ustanovuje pokutu na toho, kdo by překážel v těchto výsadách Plzeňským 100 až 200 hřiven zlata. In Nomine sancte et Indiuidue Trinitatis Feliciter Amen. Sigismundus, diuina fauente clemencia Romanorum Imperator semper Augustus ac Hungarie, Bohemie, Dalmacie, Croacie 24

Strana 370
370 etc. Rex. Ad perpetuam rei memoriam. Gloriosa imperialis Maie- statis sublimitas, etsi cunctorum fidelium, quos imperii sacri la- titudo complectitur, commoditatibus generalitate quadam teneatur intendere, in specie tamen illos pre ceteris debet inuisere oculo largiflue pietatis, quos fidei sacre feruor inflammauit ardencius et quorum immota erga nos radicata fidelitas tam igneis desideriis est accensa, vt maluit longe plus personas et res proprias grauibus periculis subiicere, quam a sacra religione fidei et nostre Maie- statis obediencia declinare, talium enim firma constancia fidesque purissima, velut aurum probata, non solum dignis sed et internis ac eternis laudum attolli preconiis, ymmo eciam et imperialibus promeretur et debet beneficiis compensari, que licet variis ymmo continuis hostium impulsata conatibus, nec tamen ad dextram flecti, nec ad sinistre partis nouit procliuia detorqueri, sed stabili per- sistens in gradu in fidei religione integra et erga nos ac sacrum imperium et nostram coronam Boemie, cunctis mansit temporibus incorrupta. Hos etenim condigni fauoris presidio prosequi delec- tamur, quos nec estus, neque frigus, nec ignis, neque ferrum, neque vllius alterius aduersitatis turbines ab orthodoxe vnitate fidei nec nostra et dictorum imperii et corone obediencia tristicie uel consolacionis tempore retrotraxit, ymmo intensis desideriis allicimur erga ipsos veluti hos, quos in nostre sollicitudinis gremio specialiter fouere intendimus et singularioribus graciarum mune- ribus decorare. Sane vt, quod verbo notamus, in mente effectu ad oculum realiter demonstremus. Ecce dum pridem in peculiari regno nostro Bohemie secta Wiklefistica Johannis Huss et Jeronimi, dampnate memorie, falsis imbuta dogmatibus, domini timore post- posito, spiritum vertiginis assumendo, sacrosanctam fidem ortho- doxam supra solidum firmamentum petre, qui Christus est, stabi- litam, suis peruersitatibus heresumque fomentis subuertere, incon- sutilem saluatoris nostri tunicam caninis dentibus lacerare, velut- que singularis ferus et aper de silua vineam domini sabaoth de- pasci et demoliri, nec non fidelem Christi populum contagiosum reddere et a via salutis in deuium et in laquei scopulos abducere nequiter moliretur, ipsique heretici deo et ecclesie odibiles et re- belles, nedum creatoris nostri semper venerandum nomen ore impudico et lubrico blasphemarent, sed et sacratissimum diuine eucaristie sacramentum nostre salutis viaticum et reliquias sanc- torum venerandas pedibus concultarent sacrasque edes polluerent ac pollutas et prophanatas ignis voragine et alias funditus deua- starent, Ihesu Nazareni, crucifixi domini nostri ac sanctorum eius 1434.

Strana 371
1434. 371 truncarent ymagines et omni belua crudeliores effecti immani se- uicia christianum sanguinem in crudelitatis poculo absorbentes in populum domini velut rampnus in ligna seuientes, sue impietatis gladios in Christi fidelium conuerterent viscera occisorum, katho- licumque nomen e medio extinguere cupientes, etati et sexui non parcendo, religiosorum et deo deuotorum presbiterorum quorum- libet, ac Christo sacratarum virginum carnes omni spreto huma- nitatis officio derelinquerent celi volucribus et terre bestiis la- niandas, et inter alias nephandissimas et execrandas suas abho- minabiles factiones, quas perpetrarunt, hucusque et spiritu dya- bolico obstinati perpetrare in dies non desistunt, quosque nec li[n]gwa depromet, nec calamus exarabit, dum memorati Wikle- fiste Husiteque heretici suorum scelerum fimbrias dilatarent et inter ceteros in honorandos magistrum ciuium, consules et ciues siue opidanos opidi nostri Pilsnensis, nobis utique fideles et sin- cere dilectos, tanquam in christicolas et fidei tetragonos immo- biles et fideles huiusmodi prauitatis heretice inimicos et hostes sue peruersitatis aculeos acuissent et replicatis, iteratis, ymmo multiplicatis vicibus, armata manu valida per dies, menses et annos prefatum nostrum Pilznense opidum circumvallassent ac eciam aggeribus et fossatis aliisque hostilibus municionibus, per ipsos ex omni parte circumseptum, cunctis excogitatis bellicis instrumentis aggrederentur hostiliter et insultus facerent cotti- dianos, non aliud quam eorundem fidelium nostrorum sanguinem et animas siciendo, memorati nostri fideles Pilznenses, quos licet natura genuerit plebeos et opidanos, fidei tamen alme flagrans internus feruor eosdem virtutum dotibus nobilitatos Christi milicie cingulo decorauit, cum temptamine meriti prouentum recipere, non animo territi neque mente concussi, sed tamquam tyrones intrepidi et athlete fortes pro Christi nomine loricam fidei in- duentes inque benedictione domini manus validas contra dictos Christi hostes ad forcia prelia dirigentes et gladio super femora potenter se cingentes, non solum ipsis hereticis, ipsos in breui vltima vice circumvallantibus et requiem eisdem nostris fidelibus lassatis negantibus, restiterunt viriliter, sed et vt bellatores ma- gnanimi spei sue anchoram in eo, cuius res agebatur et agitur, defigentes, nobis in sacri Romani imperii et aliis partibus remotis agentibus absque eciam concursu et succursu aliorum, preterquam ecclesie sancte ac nostrorum fidelium militum et clientum in di- strictu Pilsnensi, qui huiusmodi labis fetide inconuulsa constancia semper remanserunt expertes, in insultibus hostilibus et in sitis, 24*

Strana 372
372 1434. famis et inedie cruciatibus ac estus et frigoris passionibus, aliis- que innumeris calamitatibus et angustiis intus et extra vndique deprehensi, dum fames et inedia ipsos cruciarent interius ac ignis et ferrum exterius deseuirent, deuotis in celum clamabant cor- dibus et misertus est eis dominus, vt eius dextera opitulante nedum sepe perfidos repulerint insultantes, sed et sepius confu- derint repulsatos, ymmo in virtute crucifixi subegerint diris mor- tibus sepissime jam confusos, sicque firma, sicque feruida puritate constantes et immote fidei radicibus solidati, se tam robustos tamque fortes et fideles reddiderant pugiles et bellatores, vt e celo victoria sibi data et eorundem hereticorum atrocitate suppressa, triumphum nobilem contra eosdem, laudes deo sepe sepius re- portarint ipsosque hereticos dicti nostri Pilznenses fideles auspice deo sic attonitos reddiderunt et humiliarunt, vt Pilznense nomen in ipsorum hereticorum perpetuo amarescat faucibus, a viuis Christi fidelibus pro tantis sue strenuitatis actibus et fidelitati- bus[sic] operibus dignarum laudum titulis in secula extollendum. Harum igitur consideracione non immerito interna pietate moti eosdem nostros fideles in cordis nostri penetralibus intime dili- gentes, ipsos non indigne prosequimur omni beneuolencia et ho- nore, vt ipsis bene merentibus a nostra celsitudine multiplex premiorum, fructus succrescat et ceteri ex ipsorum consolacione animati ad constanciam et fidelitatem similes incitentur, et quam- uis nostra imperialis Serenitas, que semper dignis dignas con- sueuit rependere vices dictorum Pilznensium dei et ecclesie ac nostrorum fidelium meritis et fidelitati tantas, quantas eorundem meritorum suorum magnitudo deposcit et hylari vellemus animo vices pro presenti reddere, nequeamus tamen pro sincere nostre liberalitatis gracie erga ipsos indicio gratuito demonstrando pre- fatis Pilsnensibus, qui ab annis quattuordecim citra decursis eo- rundem hereticorum seuis furiis et iniuriis lassesciti et irrecupe- rabili dampno sunt fatigati, vt eo leuius eoque suauius ab huius- modi suis perpessis dampnis salubriter valeant respirare et nostra munificencia aliqualiter consolari, se fideles et immobiles glorientur mansisse et ad similia in posterum forcius animentur, eosdem ciues siue opidanos nostros a steura siue berna regali, nobis tam- quam regi et corone Boemie debita et annis singulis hucusque dari solita et consueta, auctoritate nostra cesarea et regia Boemie pro nobis, heredibus et successoribus nostris, regibus et ipsa co- rona Boemie, animo deliberato sanoque nostrorum et eiusdem regni nostri baronum et procerum et fidelium, consiliariorum no-

Strana 373
1434. 373 strorum, accedente consilio et de certa nostra sciencia quittamus, absoluimus et perpetuo liberamus, quitatosque absolutos et libe- ratos dicimus et esse volumus per presentes, eadem nostra aucto- ritate decernendo, statuendo heredesque et successores nostros, reges Boemie, sub interminacione diuini judicii seriosius obte- stando, nec non nostris et eorundem heredum et successorum nostrorum officiatis presentibus et futuris harum serie firmiter precipiendo, quatenus nec ipsi nec vllus vnquam mortalium nostro seu eorundem heredum et successorum nostrorum nomine dictam steuram siue bernam nec aliquam aliam imposicionem sub colore siue pretextu steure aut alias, quomodolibet impositam seu im- ponendam, audeant aut debeant vmquam perpetuis futuris tem- poribus a prefatis nostris fidelibus Pilsnensibus et eorum succeso- ribus exigere, recipere seu postulare, prout vlcionem diuinam effugere et nostram indignacionem grauissimam voluerint euitare. Et quia dictorum fidelium nostrorum virtuosa merita et ab ex- perto probata fidelitas id deposcit ex debito et requirit, vt ipsis gracias addamus graciis et fauores nostros cesareos fauoribus cu- mulemus, prefatis nostris ciuibus eorumque successoribus, nostris auctoritatibus imperiali et Boemie memoratis, vigore presencium innouamus, approbamus, de nouo damus, concedimus et liberaliter in perpetuum confirmamus quoddam theloneum, per eosdem nostros opidanos pro utilitate ipsius opidi pridem institutum, impositum et erectum et sub eiusdem opidi portis, a quibuslibet intrantibus et exeuntibus forensibus hucusque dari solitum et subleuari, vt ipsi opidani nostri eorumque successores ex nunc in antea pre- dictum theloneum sub eis modo et forma, prout hucusque receptum est, exigere, recipere, subleuare ac in prelibati nostri opidi commu- nem vtilitatem et fructum libere et licite vertere valeant atque pos- sint, nostro, heredum et successorum nostrorum, regum Boemie et quorumlibet aliorum, impedimento non obstante. Insuper, quia memorati Pilsnenses tanta sua fidelitate conspicui et strenuitate preclari pre cunctis aliis amplius impulsati, se murum inexpugna- bilem et fortitudinis turrim ab eorundem peruersorum hominum facie pro totis viribus statuentes et a tot annorum curriculis con- tinuatum sine intermissione bellum ducentes, igne lesi, ferro cesi, vulnerati, mutilati, plurima corporum et rerum inextimanda dampna et pericula pertulerunt et ex eo in personis et rebus, prout toti orbi liquet ad oculum, adeo exhausti sunt et extenuati, quod non solum ab dictis hereticis usque ad eorundem omnimodam concul- cacionem speratam ulterius resistendum et arcius dimicandum,

Strana 374
374 1434 sed eciam et sibimet ipsis vix sufficiant ad viuendum, vnde quia huiusmodi sacre fidei negocium, in quo tam strenue tamque egregie militarunt, vniuersaliter singulos et singulariter vniuersos concernit, quos vnitas fidei comprehendit, dignum censuimus et equissimum, ut iidem belligeri et pugilles intrepidi nostris ac cunctorum Christi fidelium honoris et munificencie brauiis et sti- pendiis consolentur, idcirco simili deliberacione prehabita cum venerabilium, illustrium, nobilium et fidelium nostrorum ac sacri imperii electorum, ambasiatorumque eorundem ceterorumque prin- cipum, ecclesiasticorum et secularium, comitum, baronum, proce- rum, nobilium et consiliariorum nostrorum de imperio nec non de Boemia modo apud nostram Maiestatem presencium, comunicato consilio et assensu et ex certa nostra sciencia pro tantorum me- ritorum recompensacionis antidoto aliquali, prefatos Pilsnenses et eorum successores, mercatores, negociatores et alios inquilinos, cuiuscunque condicionis fuerint, cum suis personis, mercibus et mercanciis, siue in pecoribus et jumentis, equis videlicet et vaccis, siue in pannis, vinis, speciebus, victualibus, armis aut aliis quibus- cumque rebus fuerint, nostris Romana cesarea et Boemie regia auctoritatibus, a quibuslibet nostris ac quorumlibet principum, ecclesiasticorum et secularium, comitum, baronum, procerum, mi- litum, clientum ac ciuitatum et locorum, communitatum per totum sacrum imperium et regni Boemie terminos constitutorum, thelo- neis, mautis, daciis, accisiis, tributis, gustumis, gabellis, ponte- nagiis, pedagiis, vectigalibus, naulis et quibuslibet alterius exac- cionis et solucionis generibus, quibuslibet eciam nominibus voci- tentur, pro nobis, successoribus et heredibus nostris, imperatoribus et regibus Romanorum et Boemie, libertauimus, exemimus, quita- uimus et absoluimus, ymmo libertamus, eximimus, quitamus vigore presencium et perpetuo absoluimus graciose, decernentes et volen- tes ac presenti nostro cesareo ac Boemie regio perpetue valituro edicto firmiter statuentes, quod ex nunc in antea prefati nostri ciues Pilsnenses eorumque successores, mercatores et inquilini, cum memoratis suis mercibus et mercanciis, siue vt premittitur, in pecoribus et jumentis, equis videlicet et vaccis, pannis, specie- bus, vinis, victualibus, armis aut aliis qualibuscunque rebus ad se spectantibus, fuerint, qualitercunque nominatis ac eciam familia et comitiua suis, per quoscunque nostros ac imperii sacri nec non regni Boemie ac aliorum principum, ecclesiasticorum et secu- larium, ducum, marchionum, lantgrauiorum, burggrauiorum, comi- tum, baronum, procerum, nobilium, ministerialium, militum, clientum,

Strana 375
1434. 375 ciuitatum ac locorum, communitatum, quorumlibet nostrorum fide- lium dilectorum, in et sub eorundem imperii et regni nostri ambitu et limitibus vbilibet constitutorum, quibuscumque eciam specialibus vocabulis nominentur, portus, passus, pontes, terras, dominia, districtus, diciones, ciuitates, opida, villas et loca, tam per terram quam per aquas, absque alicuius thelonei, gustume, maute, dacie, accisie, tributi, gabelle, pontenagi, pedagii, vectigalis, nauli et cuiuscunque alterius exaccionis et solucionis onere, omni- que impedimento remoto, per quemlibet honorifice et decenter pertractati, ire, stare, morari, negociaciones suas et agenda exer- cere et redire tociens, quociens voluerint, im perpetuum libere et licite valeant atque possint. Nulli ergo omnino hominum, cuius- cunque preeminencie, dignitatis seu condicionis fuerit, liceat hanc nostre concessionis, donacionis, confirmacionis, libertatis, exempci- onis, absolucionis, decreti et statuti paginam infringere, aut ei ausu temerario quomodolibet contraire. Si quis autem hoc attemp- tare presumpserit, preter nostram et imperii sacri ac dicte corone nostre Boemie indignacionem grauissimam, quam eo ipso incidet, si princeps, comes vel baro, ducentarum, si vero submissioris status nobilis, communitas vel alius fuerit, centum marcarum auri purissimi penam, quarum medietatem nostro fisco imperiali seu erario regio, secundum preuaricantis qualitatem, reliquam vero partem dictorum Pilsnensium vsibus applicandam decernimus, se nouerit irremissibiliter incursurum. Gaudeant igitur fauore cesare o prefati nostri pugiles opidani ac ipsorum posteri iocundis semper plausibus gratulentur se, velut aurum probatos inconuulsa con- stancia in tantis tempestuosis turbinibus fideliter perstitisse ac eciam erga nos et sacri imperii et corone nostre Boemie honorem, ymmo ad defensionem fidei et dictorum hereticorum reprimendam perfidiam eorundem ciuium et successorum suorum tanto forcius inflammetur intencio, quanto maioribus graciarum et fauorum no- strorum premiis conspexerint se preuentos. Presencium sub bulla aurea typario nostre Maiestatis impressa testimonio litterarum. Datum Ratispone anno domini millesimo quadringentesimo trice- simo quarto, die decima nona mensis Septembris, regnorum no- strorum anno Hungarie etc. quadragesimo octauo, Romanorum vigesimo quarto, Boemie quintodecimo, imperii vero secundo. [Na ohybu v pravo:] Ad mandatum domini imperatoris Domino Caspere Sligk milite, cancellario, referente, Theodoricus Elbracht.

Strana 376
376 1434. [Na iubu:] Rſegistrajta Marquardus Brisacher. List. perg. částečně poškozená a vybledlá v museu plzeňském. Zlatá penízová pečeť visí na hedbávné červené šňůře; průměru 66 mm. a tlouštky 5 mm.; uvnitř zlatého plechu vosk. Na líci král v majestátě, kolem dvojřádková legenda: SIGISMVNDUS DEI GRA ROMANORV IMPERATOR SEMPER AUGUST' AC HVNGARIE -; (druhý řádek:) BOHEMIE DALMACIE — CROACIE x REX. Na rubu otevřená brá- na, po jejíž obou stranách dvě mohutné kulaté bašty nahoře křížem opatřené se pnou, nad branou vypíná se věž o dvou patrech, v každém po třech výklencích, štít též třemi výklenky prostředním vyšším opa- třen. Legenda: † ROMA X CAPVT X MVNDI x REGIT x ORBIS X FRENA x ROTUNDI. — V bráně otevřené se čte v třech řád- cích: AVR—EAR—OMA. Zlatou bullu tuto potvrdili: Kr. Ladislav 1453. d. 31. října v Praze; kr. Jiří 1459. d. 10. pros. v Praze; kr. Vladislav 1481. d. 13. dubna v Praze a 1502. d. 19. března v Praze. Kr. Ludvík 1524. 24. června na Budíně; cís. Karel V. 1540. 10. dubna v Gentu; kr. Ferdinand I. 1547. 27. září na hradě pražském a po druhé jakožto císař 1562. 1. února v Praze v doslovném znění; cís. Maximilian II. 1567. 24. března v Praze též doslovně; cís. Rudolf II. 1600. 3. ledna v Plzni; cís. Ferdinand II. 1627. 7. srpna ve Vídni; cís. Ferdinand III. 1640. 3. října v Řezně; cís. Leopold I. 1660. 2 června ve Vídni v doslovném znění a podobně doslovně i cís. Karel VI. 1713. 12. května v Laxenburce, cis. Marie Terezie 1770. 8. června ve Vídni a cís. Josef II. 1784. 20. ledna ve Vídni. Český vidimus bully této na pergam. zachoval se z r. 1474. d. 10. srpna; latinský vidimus též na pergameně z r. 1532. d. 16. dubna v Plzni. Opis u Tannera. — Otištěna v programmu c. k. něm. gymn. v Plzni 1877 od ředit. B. Bayerla a v Pamětech Šim. Plachého přichází český překlad její. 21. 343. 1434. 20. září. [Norimberk.] Rada města Norimberka děkuje Plzeňským za poslaného velblouda, kteréhož přijali od nich, jakožto důkaz úcty a přátelství. Poslu, který velblouda přivedl, dali 2 kopy gr. Palacký, Beiträge zur Geschichte des Hussitenkrieges. II č. 926.

Strana 377
1434—1435. 377 344. 1434. 21. listopadu. Kněz Václav z Plzně ustanoven k návrhu slovút. Kunše z Buřenic, purkrabí na Karlšteině, farářem ve Slivicích. Emler, Libri confirm. 1421—1436. Str. 237. 345. 1435. 31. ledna. Závět Reginy, kterouž ustanovuje, že jedna polovice richtářství s požitky má náležeti Ondráškovi, muži jejímu, a druhá Albrech- tovi z Týnce, sestřenci; sestřenici své Duře odkazuje některé kusy šatů, a činí nadání ke kaplanství roč. plat 5 kop, které zříditi mají Ondrášek a Albrecht. My Olbram, toho času purkmistr miesto richtáře v tomto po- ručenstvie postaven, Johanek a Prokop Fegal, konšelé přísežní a měšťěné města Nového Plzně, vyznáváme tiemto listem přede všemi svědčiece, že poctivá paní Regina, žena Ondráška, richtáře v ty časy našeho, na smrtedlné posteli ležeci, ačkolivěk mdla jsúcí na těle, však dobrého rozumu požívající i při celé paměti jsúcí, nás na svědomie přivolavši i připrosivši toto své rozkázánie, kteréž chtěla mieti poslednie po své smrti tak, aby po jejie smrti ni- žádní svárové, ani které róznice, ani kteří súdové o jejie zbožie mezi přátely jejiemi nedáli sě, učinila jest takúto mierú. Najprve odkázala a dala, odkazuje a dává mocně richtářstvie zdejšie, kte- réhož v drženie jest od svého otce, jako pravá dědička vedle zá- pisov svědčenie, kteréž otec jejie od králóv českých k věčnosti měl, tudiež i ona měla se vším plným právem i se vším k tomu richtářstvie příslušenstvím nic nevynímajíc, slovútným Ondráškovi muži svému, richtáři našemu a Albrechtovi z Týnce, sestřenci svému, tak aby Ondrášek, muž jejie, pravú polovici toho rich- tářstvie s plným právem a příslušenstvím a Albrecht z Týnce, sestřenec jejie, druhú polovici též s plným právem a příslušen- stvím toho richtářstvie měli a drželi a o to se právě dělili, žádný z nich své polovice neutracuje ani prodávaje ani také zastavuje,

Strana 378
378 1435. než toho, aby společně požívali beze všech závad a súdóv; a jestli že by buoh v té mieře Albrechta z Týnce, sestřence panie Reginy, neuchoval smrti prve nežli Ondráška muže jejieho, a nemaje ženy ani dětí lože pravého, tehda ta polovice Albrechta nadepsaného toho richtářstvie s příslušenstvím pravým právem beze všie přie- kazy i beze všech súdóv má na Ondráška muže svrchupsané Re- giny a na jeho děti pravého lože připadnúti, pakliby Ondrášek muž jejie, prve nežli Albrecht sestřenec jejie, umřel nemaje ženy ani dětí, tehdy Ondráškova polovice toho richtářstvie i s příslu- šenstvím má pravým právem na Albrechta sestřence jejieho, a na jeho děti pravého lože připadnúti; pakliby oba majíce ženy a děti v tom s tohoto světa sešli, tehdy každého z nich jeho polovice toho richtářstvie s příslušenstvím má na jeho děti pravým právem připadnúti, nebo každý z nich bude mieti plnú moc s svú polovicí s příslušenstvím toho richtářstvie na smrtedlné posteli učiniti, což sě každému z nich bude zdáti; pakliby Albrecht ženu a děti měl a ty děti i s ženú prve zemřely nežli Albrecht, tehdy ta polovice Albrechtova toho richtářstvie s příslušenstvím nemá od Albrechta žádnému odkázána ani dána býti, než má ta polovice na Ondráška a na jeho děti pravého lože beze všech súdóv a závad připadnúti a v tom má dědici svými dětmi jako pravý dědice; též měl-li by Ondrášek muž předpsané Reginy ženu a děti a ty by prve ze- mřely nežli Ondrášek svrchupsaný a potom by Ondrášek umřel, tehdy také Ondrášek své polovice toho richtářstvie s příslušenstvím nemá žádnému odkázati ani dáti, než má ta polovice na Albrechta a na jeho děti lože pravého připadnúti, nebo v tom má dědici jako dědic bez přiekazy všelikterakých lidí. Z kteréhožto rich- tářstvie předpsaná paní Regina napřed přikázala dáti paní Duře sestřenici své dvadceti kop grošóv a ty jie předpsaní Ondrášek muž jejie a Albrecht sestřenec jejie mají společně ve dvú letú ote dne jejie smrti pořád čtúc dáti a splniti penězi hotovými rozdielně, deset kop grošóv prvnieho léta a druhých deset kop grošóv dru- hého léta, aby jie dali a splnili beze všeho oddalovánie, a též panně Duře sestřenici své odkazuje dáti sukni svú črnú s bělis- nami a plášč svuoj zelený a k tomu svuoj pás střiebrný pozlatěný na tkanici črvené s prúžkem zlatým, aby jie to bez odpory bylo vydáno. Item klenoty své všecky, kteréž svrchupsaná paní Regina má, jakožto věnec perlový, na němž jest pět zápon zlatých a šest střiebrných pozlatěných a prstenóv třinadtcet a k tomu perlové tovařišstvo s prsteny a sedmi záponami střiebrnými i jiné své kle- noty, ty všecky odkazuje na kaplanstvie, aby svrchupsaný Ondrášek

Strana 379
1435. 379 muž jejie a Albrecht sestřenec jejie ty klenoty bez dlenie s dobrým svědomím prodadúc i kúpili k tomu kaplanstvie platu věčného pět kop grošóv, aby ten plat kaplanu byl vydáván bez dlenie, aby za jejie duši i za jejich předkóv duše prozba věčná k milému bohu bez opuštěnie šla, kteréžto kaplanstvie oni předpsaný Ondrášek muž jejie a Albrecht sestřenec jejie i jich děti mají zpravovati a hodného kněze k tomu kaplanstvie zvoliti, aby prozby za ně k mi- lému bohu byly vzdávány bez opuštěnie; pakli by ty klenoty na ten plat nestačily, ale mají svrchupsaný Ondrášek a Albrecht ostatek toho platu z richtářstvie přidati, tak aby vždy pět kop grošóv platu věčného k tomu kaplanstvie bez opuštěnie bylo k věčnosti zjednáno a kúpeno, a k tomu také aby byl missal kúpen k tomu kaplanstvie; také chce, aby z pasu jejieho střiebrného pozlatěného, na tkanici črné o dvú hřivnú, byl udělán kalich k tomu kaplanstvie, aby nebyl utracován, než aby k věčnosti při tom kaplanstvie zuostal. A to všecko, což svrchupsáno stojí, mají nadepsaný Ondrášek a Albrecht jednostejně a společně jednati, zpravovati a skutečně do- konati bez oddalovánie, což jim jest od svrchupsané Reginy svě- řeno, dáno i odkázáno, v tom žádných závad, sváróv, ústrkóv, ne- činiec, ani kterých súdóv mezi sebú majíc a jiné všecko, což mimo toto svrchupsané rozkázánie zuostane, na domovité věci, na rúše jejím postelním, chodícím i na jiném, buď toho málo nebo mnoho, to mocně Ondráškovi muži svému beze všech závad odkazuje tak, aby jemu v to Albrecht sestřenec jejie ani který přietel její ne- sahal ani kterého překaženie činil ani nesnází a závad nižádnú věcí, než při tom zuostali bez sudóv, což jest komu z lásky a z mi- losti odkázala a dala; pakliby jeden druhého přes toto jejie roz- kázánie chtěl kterým právem buďto duchovním nebo světským tisknúti, to žádné moci nemá proti jejiemu rozkázánie mieti. Toho všeho na svědomie ku prozbě nadepsané panie Reginy pečeti své vlastnie s naší volí a vědomím k tomuto listu jsme přivěsili, jenž jest dán po božím narozenie čtúc léta tisícího čtyrstého a třidcá- tého pátého, ten pondělí před svatú Dorotú. List. perg. v museu plzeňském s dvěma visutými pečeťmi na proužcích, první chybí. 2. Štít dole okrouhlý rozpoltěný, levá po- lovice vyšší. Opis: Si .... Johanis de Pilsna. 3. Štít třístranný se znamením neurčitým. Opis: S. Proco — pi fegelini — de Pilsna. Na rubu listiny: Kšaft Reginy richtářové 1435. Nov. sign. 80. — Závěť tuto stvrdil cís. Sigmund 1435. 21. dubna v Poznani.

Strana 380
380 1435. 346. 1435. 7. března. Za faráře do Chotíkova ustanoven Jan kněz z Hostouně, ježto pře- dešlý farář Jan z Touškova byl zemřel. Podacím pánem se uvádí kněz Tomáš Pabianek a syn jeho (sic) Tomášek z Nového Plzně. Emler, Libri confirm. 1421—1437. Str. 240. 347. 1435. 21. dubna. Poznaň. Král Sigmund potvrzuje richtáři plzeňskému Václavovi a bratru jeho Ondřejovi list na richtu z r. 1425, 17 list. a spolu též závět Reginy, manželky Ondřejovy. Sigismundus, diuina fauente clemencia Romanorum imperator semper Augustus, ac Hungarie, Bohemie, Dalmacie, Croacie etc. rex. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod accedens nostre maiestatis presenciam prouidus Wenceslaus, judex ciuitatis Noue Pilzne, fidelis noster dilectus, nostre maiestati suo et Andree fratris sui nominibus humiliter et cum deuota precum instancia supplicauit, quatinus quoddam priuilegium confirmacionis ipsis et quondam honeste Regine judicisse ibidem, conthorali predicti Andree super predicto judicio, libertatibus et pertinenciis suis per nos datum et concessum, ac eciam testamentum seu vltimam vo- luntatem predicte Regine super predicto judicio factum atque Wolframi tunc vicejudicis et magistri ciuium ac Johankonis et Prokopii Fogel, consulum Pilsnensium, impendentibus sigillis si- gillatum, quod hic pro sufficienter expresso habere volumus, de nostre benignitatis clemencia approbare, ratificare et tamquam rex Bohemie confirmare graciosius dignaremur, cuius quidem priuilegii, de quo supra fit mencio, tenor de verbo ad uerbum sequitur et est talis: [Následuje doslovné znění listu kr. Sigmunda z 1425. 17. list. v Hodoníně viz čís. 281.] Nos, qui vota quorumlibet justa pe- tencium pio semper affectu complectimur, predictorum Wenceslai et An