z 92 stránek
Titul
I
Studie
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
Název:
O statcích obcí Pražských v l. 1420-1546 (Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy, Díl III)
Autor:
Teige, Josef
Rok vydání:
1922
Místo vydání:
Praha
Počet stran celkem:
92
Obsah:
- I: Titul
- 111: Studie
Strana 185
O statcích obcí Pražských v I. 1420—1546.
185
textu XIII s. gr. ipsi, ut veraciter comperimus, per dictum Machonem rite obligatarum, alteram
navim in IIII s. gr. dari ius imus et IX s. ex censu eiusdem Machonis in Moczidlan habito
et ex ceteris debitis per ipsum Ludvicum predicto Martino assignari pecunia in parata. Item
Ludvicus LX s. gr., in quibus sibi asserit orphanos dicti Machonis obligatos, et Martinus de
Tin XLV s. gr. debiti legittimi et LIIII s. gr. ad eundem per mortem orphanorum eiusdem
Machonis devolutas, conquirere debent in censu Moczidlan memorato ac in debitis per eos-
dem testamentarios nominatis —. (Rukop. č. 2099 fol. 135.)
-
Modřany, 1478, 19. listopadu. Rukop. č. 2157 fol. 278. Já Margareta Zlenická z Týnce
vyznávám tímto listem — že jakož od mnoha předešlých let bývala jest vždycky až do této
chvile veliká nesnáz o ty dědiny mé v Modřanech, kteréžto já od urozeného někdy p Záviše
z Waldšteina, přitele mého, deskami zemskými sobě mám řádně vedle jiného jeho zbožie za-
psaný, v kteréžto dědiny pusté Aleš, Vaněk Tiavák, Jan Štědrák, Jarek Drnák, Mikuláš skalník,
Mareš, Václav, starý rychtář, Štěpán Zahorský a Hanuš, lidé tudiež v Modřanech osedlí,
uvázavše se a losem mezi se rozdělivše jich požívali jsú a požívají, nic předkuom mým ani
mně z nich neplativše. Tak chtějíci se a budúcí své i také lidi výšpsané slušně opatřiti, aby
oni i jich budúcí týchž dědin držitelé bez puotek a potomních nesnází, na nich těžce robo-
tujíc, k užitkuom svým svobodněji přivoditi mohli, s dobrým mým rozmyslem — prodavši
též dědiny mé lidem výš jmenovaným za jistú sumu peněz — vysadila jsem jim je a tímto
listem vysazuji pod purkrecht a v právo purkrechtní právo k té a k takové svobodě, aby
častopsani lidé i jich dědicové a budúcí mohli a plné právo i moc jměli ty dědiny, což jich
každý z nich ujal a drží, jmiti a držeti i jich jakžto svého vlastního dědictvie požívati a když
se jim nebo kterému z nich zdáti bude, komuž by chtěli, dáti, směniti, zastaviti a najíti nebo
prodati. V též však a takové právo i pod týž plat, jakož jim samým i každému z nich ode
mne jest tímto listem vysazeno a zapsáno. Takže častopsaní lidé podlé jich samých rozhod-
nutie a jednostajnýho mezi nimi svolení po desieti groších z každého z nich sbírajíce, kromě
že Vaňkovi Tiavákovi, tak jakž losy dva drží, z jednoho devět gr. a z druhého vosm gr.,
a Janovi Štědrakovi s Jankem Drňákem, jenž los jeden drží, devět gr. oběma spolu toliko
dostane se dáti, mají i jich dědicové a budúcí náměstkové — platiti a vydávati — platu
a úroku ročního osmdesate gr. — A jiných všech věcí, úplatkuov, robot neb jakýchžkoli
poct a obtižení, kromě již psaného úroka, lidé častopsaní — mají býti i budú prosti —. Na
potvrzení — prosivši uroz. pp. p. Pavla z Jenštejna a z Skal, p. Jindřicha z Ríčan a z Šostlic,
slov. panoši Jana Sosnovce z Vlkanova a Václava z Petrovic, že jsú také pečeti své dali na
svědomí —. Jenž jest dán 1. 1478 ve čtvrtek den sv. Alžběty.
Mýto Vysoké. 1474, 30. května. My purgmistr a rada města Mýta Vysokého službu
naši vzkazujem osviecené múdrosti pp. purgmistróm a radám měst Pražských Starého i No-
vého i všem jiným, jimžto tento list čten anebo okázán bude. A zjevně vyznáváme tiemto
listem, že Petr konvář, listu tohoto okazatel, pošel a zplozen jest od rodičuov poctivých, otce
Jana řečeného Kútek a mateře Alžběty, vedle obyčeje a řádu cierkve svaté manželsky spo-
jených a mezi námi řádně zachovalých. A sám týž Petr z svého dětinstva až do této chvíle
nám i obci naší dobře i ovšem chvalitebně i s svú manželkú zachoval se jest řemeslem svým
posluhuje a dělaje, jako na dobrého a poctivého řemeslníka sluší, nižádné poškvrny po sobě
nepozuostaviv, jížby pověst jeho dobrá zmazána a poškvrněna mohla býti. O němž my nic
jiného nevieme, než to, což na dobreho a poctivého člověka slušie. A poněvadž jest umienil
své obydlí a svú živnost mezi Vaši Milostí mieti a vésti, Vašich Milostí prosíme, abyšte
naň ráčili laskavi býti, jemu dobrú vuoli okazovati a v jeho potřebách jej fedrovati pro dobrú
a počestnú pověst rodičuov jeho i také samého jeho řádně a chvalitebně uchovánie a pro
naši Vaši Milostí takovéž i mnohem větší libosti okázánie. Toho na svědomie pečet města
našeho Vysokého Mýta přívěsili jsme k tomuto listu, jenž jest dán a, d. MCCCCLXXIIII.
fer. II. Penthecosten. (Rukop. č. 2106 fol. 188.)
Prostějov. 1486, 18. ledna. Gallus sacerdos, plebanus in Prostiejov, publicavit, si in
eadem parochia Prostiejoviensi morte preoccupatus fuerit, libros suos aliamque substanciam.
suam potenter resignavit Gregorio pannifici dicto Cuczbach, fratri suo, Marthe sorori sue. Act.
sabbato post. s. Joh. Cris.