O statcích obcí Pražských v 1. 1420—1546. 131 Do roku 1547 náležely oběma městům společně tyto čtyry statky: 1. Zámek a městečko Přerov u Českého Brodu s panstvím (viz AČ. XXVIII. str. 156 č. 2.) koupeno r. 1524, rozděleno skutečně málo potom- (1527). Cena podílu novoměstského odhadována na 131/2 tisíc k. č., celek tedy měl cenu 27.000 k. č. Horoušany (Horušany) původně k panství ne- přináležely, Novoměstští nabyli je r. 1521 neb brzy potom (A. Č. XXVI. str. 219). Rovněž Nehvizdy zabrány byly již r. 1420 obcí. 2. Malešice koupila spojená Praha r. 1525 od Ladislava Malešického z Černošic s dvory kmetcími v Dvorcích, krčmou v Hrdlořezích za 2000 k. gr. č. (Viz AČ. XXVIII. str. 47 č. 6). K Malešicům připojen též Dobroviz, zabraný již r. 1420. Třebesťovice (nikoli jak AČ. XXVIII. str. 156 č. 2, kde chybně tištěno Třebeslovice) také původně nenáležely k panství; kdy zakoupeny byly Starým Městem, nemohu říci. Sedláček v Slovníku udává, že připojeny byly r. 1498. 3. Olšany koupeny od Viléma z Hradešína r. 1544 (viz zde str. 106 č. 44 a 46) za 2250 kop gr. č. a po parcelací záhy rozprodány. Dne 9. listopadu 1549 povolil Ferdinand I., aby dědiny, louky a zahrady zde v Olšanech zapisovaly se do zvláštních knih na radnici Staroměstské cho- vaných (Čelakovský, Privilegia č. 247) 17) 4. Zlíchov od roku 1486 od Lukeše ze Dvorů. Po konfiskaci dvory kmetcí zde s pl. a podacím kostelním, pusté dvořiště Bynice (nikoli Bytiz) poplatné děd ny v Záhoři, luka a stráně řečené Habrová u Býnice až po grunty Chuchelské, se skálou vápennou a viničky na gruntech zádušních koupil r. 1550 za 931/2 k. gr. č. Petr Chotek z Vojnína. Pražanům Staroměstským patřilo: Běloky od r. 1459 do 1547. Ke konci toho času měla obec zde jen dva lidi. Braník a to již asi od r. 1420 vrchní panství, k čemuž připojilo se r. 1459 i allodní držení dvoru. S Holubicemi a Střechovem (Strachov) po konfiskaci prodán r. 1548 Florianovi Gryspekovi 18) za 1068 k. gr. č. (AČ. — ležících a [k] gruntům klášterův Plaského a Kartouzského náležejících, jakž obojím těm mě- stům ti gruntové a platové od slavné paměti nejjasnějšího knížete pána p. Ferdinanda — jakožto Českého krále, předešlých časův jsou přivlastněny a dány k dobrému a užitečnému těch dvouch měst a obcí jejich, od držiteluov těch gruntuov výšpsaných obsílajíce je vybírali a do pokladnice v jisté místo schovávali. Když by pak páni purkmistrové a rady měst Praž- ských nahoře položených Starého a Nového potřebu těch obcí uznali a o čas se snesli, aby z takových platuov, což by se jich vybíralo a shledalo, počet každého roku ti výběrčí podle register zdělali a suma, kteráž se shledá, na dva rovné díly rozdělena a k jedné každé obci díl jí náležitý pro dobré a užitečné býti má. Stalo se, ut supra. 17) Jest to rukop. č. 2126 nadepsaná Knihy a zápisové gruntuo Volšanských. 18) Po Gryspekovi držel to Jan Domažlický. Viz v té příčině i tuto listinu z r. 1551 z kopiáře listů královských sv. 46 fol. 211 chovaných v archivu místodržitelství pro králov- ství České: (Opatu zbraslavskému o Jana Domažlického, sekretáře při appellacích). Ferdinand arcikníže etc. Velebný, věrný náš milý! Jakož jest rozepře vznikla mezi tebú i na místě kon- ventu tvého a slovutným Janem Domažlickým z Ryzngruntu, sekretářem při appellacích, věrným našim milým, o stráně a háj u vsi Bráníku ležící a k ní příslušející, kdež pak pro gruntovnější 9*