O statcích obcí Pražských v 1. 1420—1546. 125 Jmění obcí za Jiříka Poděbradského utěšeně se vzmáhalo. Staroměst- ským potvrzeno privilegium Zikmundovo dne 19. ledna 1459 a 24. června 1467 daroval týž Jiří za služby proti Jednotě panské obci vsi Měšice, Mrá- tín, Mirovice, Hovorčovice, Záryby a Polirady. (Privil. č. 153, 163, 173). Za to ubyly r. 1436 Holubice a 1470 Libuš. Vladislav II. potvrdil 18. srpna 1472 dřívější zápisy14) a nově zastavil obci: Kojetice, Zlatníky, Krč, Lhotku, Kyje, Dědibaby, Křešice a Krabošice. (Privil. č. 171 a 174). náklady i práciemi takového dobyli, toho aby vespolek na rovný obojích požitek jednostajně bylo požíváno. Item cožkoli mimo to každé město z nich do této doby drží, tak vypoviedáme, aby při tom zuostalo a jedni druhých aby dále po ten den nepotahovali nic ani čeho na druhých žádali obyčejem žádným, než každý v svých jměních a drženích stuojte a trvajte bez překazi druhých lásky a svornosti i jednoty tuto vypsané pro žádnú věc mezi sebú nerušiec ani rušiti dopústějíc, ale v ní trvajíc bez proměny, až do pána a krále budúcieho. Protož my smlúvce nadepsaní, nechtiece vždy, což na nás jest, žádných příčin mezi pány a obcemi měst svrchupsaných pozuostaviti, jimižto by kterýmkoli obyčejem od této jednoty a svornosti spo- lečné mohli roztržení anebo snad vazeni býti, z též moci nám v těch věcech ot obú měst dané také toto ještě sě nám zdá k pevnosti té jednoty dobré, užitečné a potřebné vypovie- dáme, aby v nikterémž městě nikoli toho nebylo trpieno ižádnému, by kto v městě bydleje pána jinde měl přikázaného, neb kterých pomocí odjinud sobě hleděl, takových skrze kteréžby z rozkázánie a poslušenstvie pánuov purgmistra a konšeluov neb řáduov obecních města, v kterémž bydlí, sě chtěl strhovati ku potupě pánuov svých v městě, ale každý ktož v městě bydlí a jeho požívá, budiž jeden jako druhý, v této jednotě a svornosti pod pány každého města v tom řádu a právu městském, jakož byl i jest řád toho z staradávna. Dále opět jestli že by skrze kohožkoli řeči které o jedněch k druhým byly kdy nošeny ke škodě kterýchžkoli nebo k hanbě, a tak i k rušení jednoty a svornosti mezi nimi, vyřiekáme, aby toho nikoli mezi sebú nepřijímali ani jedni tajili před druhými, ale buď svádce takový před těmi, o nichž by mluvil, k městu postaven a budeli shledán v křivotě, buď tak tresktán jako ten, jenž by chtěl těch obcí zlého, aby potom jiní příkladem jeho varovalí sě téhož a žádný takového řečí ani skutkem nikoli nezastávaj. My pak purgmistři a rady i obce Starého a Nového Měst Pražských všicku tuto výpo- věd, tak jakž v každém kusu nahoře sě vypisuje a vzní, přijali sme a přijímáme, a tak držeti, v tom státi a v celosti skutečně zachovati slibujem pode ctí a pod vierú naší bez všelikého přerušenie až do pána a krále této země i našeho budúcieho, žádnému sebe od toho tisknúti a roztrhati ani sobě této jednoty a svornosti rušiti a bořiti nedadúce. Na potvrzenie a zdrženie těch věcí pečeti menšie obú měst našich jednostajným úmyslem s volí kázali sme přivěsiti k tomuto listu. A my též úmluvce a mocní rozdielce strany věcí svrchupsaných pečetí také naše vlastnie na budúcí pamět i tvrdosť tiem pevnější dali sme přivěsíti k témužto listu. Jenž jest dán v sobotu najbližší před sv. Janem Kř. leta od nar. — čtyřistého čtyřidcátého osmého. — (Rukop. č. 993 f. 150). 14) Potvrzení toto zní: My Vladislav — oznamujem — že předstúpili před nás poctivý purgmistr a konšelé Starého M. Pr. — a ukázali jsú nám list najjasnějšieho kniežete — Jiřího, krále Českého — v kterémž se vypisuje: Jakož někdy slavné paměti císař Zikmund zapsal jim vsi zejména tyto: Libeznice, Čížkovice, Odolenie Vodu s poplužím, Koryčany, Dušníky, Újezdec, Dědibaby, Střechov, Lobčiek, Brníky, Chrabry, Šešovice, Kyje, Hostavice, Potlištín, Hrnčíře, Zbuzany, Jinočany, Motol, Liboc, Kněževes, Středokluky, Běluky, Nuosly, Dvorec Braník, Holišovice, Libušie, Sedlec, Modřany se clem i přívozem tudiež, Kobolysy, item dvory Střížkov, Ovenec svrchní, Košieř a Unětice, aby oni je drželi a jich požívali do vůle budou- cích králuov Českých, že pak týž král Jiří zapsal jest a zastavil již psaným purgmistru, radě i obci již jmenovaného Starého M. Pr. svrchupsané vsi a dvory se všemi jich příslušnostmi v patnácti stech k. — i prosili sú nás, abychom je při tom zuostaviti a jim toho potvrdit, ráčili. My znamenavše jich slušnú prosbu a také to v skutku shledavše, kterak oni k již psanému předku našemu, králi Jiřímu, věrně, právě a stále jsú se jměli, proti nepřátelům jeho