z 92 stránek
Titul
I
Studie
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
- s. 121: … na Malešicích, na Práčích a na Podviní, pánům a obci Starého M. Pr. žádným obyčejem kterakkoli vymyšlovaným, jakožto na dědičném zboží, nepřekáželi ani…
- s. 126: … sme a tímto listem potvrzujem. Tuto milost zvláštní — obci Starého M. Pr. činíce a tímto listem dávajíce, že touž mocí naší královskou…
- s. 136: … na kterémžto dvoru poctiví purgmistr a konšelé i všecka obec Starého M. Pr., věrní naši milí, panství mají vedle zápisu, vejplatu a dědictví…
- s. 174: … b. 1556 purkmistr a rada, starší obecní i všecka obec Starého M. Pr., vyslavše z sebe s mocným listem pod pečetí jich městskú…
Název:
O statcích obcí Pražských v l. 1420-1546 (Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy, Díl III)
Autor:
Teige, Josef
Rok vydání:
1922
Místo vydání:
Praha
Počet stran celkem:
92
Obsah:
- I: Titul
- 111: Studie
Strana 174
174
Dr. Josef Telge:
což jsou zápisného jměli, na to že jsou zápisy své J. Mti Ké dali a dávají,
nic sobě ani budoucím potomkuom svým na nich dále žádného práva
nepozuostavujíce.
Vyjmenováním míst zabavených ovšem nevystihuje se rozsah katastrofy,
neboť reality ty nebyly dávno ještě zaplaceny a dluhy zbylé musely obce
platiti. Jak velké byly, není nám známo. Není ale při takovém stavu věcí
příliš překvapující, slyšíme-li, že pokusily se něco zatajiti svého majetku.
A to všechna tři města. O Staroměstských vyzrazuje to dodatek k uvedenému
deskovému zápisu. Tam r. 1556, 26. června připsali: V pátek po sv. Janu
Kř. 1. b. 1556 purkmistr a rada, starší obecní i všecka obec Starého M. Pr.,
vyslavše z sebe s mocným listem pod pečetí jich městskú Jana Medaře
prymasa a Jiříka Komedku z Rovin z konšel, Jiříka od zlatého kola a Jana
Faltína z starších, Šimona Aronova a Pavla Šedivého z obce, spolusousedy
své, k doložení nížepsaných dědin podle vejminky v tomto zápisu proti-
psanému a to podle relací na to ke dskám zemským od J. Mti Ké učiněné,
doložili sou zejména toto: Item ve vsi Jenči dvuor kmetcí s panstvím bez
platuo, kterýžto plat se k špitálu sv. Pavla za Poříčskou branou vydává
a platí, na kterémžto dvoře Nykodem řečený sedí, s dědinami, lukami i se
vší rolí, což k tomu přísluší.
Novoměstští zatajili, že na těžce zadluženém Rožmitále měli půjčeno
též 3000 tolarů. Bylo to brzy vyzrazeno, a jim 26. září ještě roku 1547
nařízeno, aby zápis odevzdali Wolfovi z Vřesovic, kterému je daroval král
za vojenské služby velmi platné.65) Později vyzradilo se to na Malostranské,
kteří mínili si ponechati známý mlýn Huť, který kdysi patřil Viktorinovi
Všehrdovi. Ferdinand daroval jej svému sekretáři Osvaldovi ze Šenfeldu
a nařídil Malostranským dne 2. června 1553, aby jej vydali.66)
65) Ferdinand oc — Wir fuegen auch hiemit — zu vernehmen, nachdem die ersamen
unsere getreue lieben N. Burgermaister und Rat unserer Stat Neustatt allhie zu Prag in jüngste
Vernürkung und Abrettung aller ihrer Landguetter sambt derselben Gerechtigkaiten und Zu-
gehorungen under anderen die Gerechtigkait der drey tausend Taller und derselben Interesse,
so sie auf der Herrschaft Rosenthal gehabt, verschwiegen und unangezeigt gelassan, — dass
wir solche drey tausend — dem Wolfen von Vressowitz auf Neuschloss, unserem Rat und
Haubtman des Schloss Prag in Ansehung seiner aufrichtigen, vleissigen, getreuen Dienst —
zustellen zu lassen — bewilligt. (Archiv ministerst. financí rok 1547.)
66) My Ferdinand oc oznamujem tímto listem všem, že jest nám oznámeno, kterak opatrný
purgmistr a konšelé i všecka obec Menšího M. Pr. léta jminulého čtyřidcátého sedmého někte-
rých statkuov pozemských a zápisných, držíce je k obci, majíc nám jich tehdáž pro své provi-
nění vedle artikule jím podaného postoupiti, utajili a nám jich nepostoupili. Mezi kterýmižto
statky nepostoupenými, k nimž my právo a spravedlnost míti ráčíme, jest mlejn jeden, řečený
Huť, aneb v Huti, na kterýžto mlejn sou nám na onen čas spravedlnosti a zápisy odevzdali
a potom tejž mlejn někdy Vojtěchovi Petržílkovi pekaři, spoluměštěnínu svému, zastavili, toto
činiti nemajíce. I vzhledše my na věrné, pilné služby slovutného Osvalda z Šenfeldu, sekretáře
našeho, věrného milého, které jest nám činil a činiti nepřestává, a na jeho na nás o to vloženú
prosbu, ten svrchuřečený mlejn se vším jeho příšlušenstvím — sme jemu Oswaldovi z Š., jeho
dědicuom a budoucím z milosti naší královské — dáti ráčili. — Dán v městě našem Vídni
v pátek po Bož. Tělu 1. 53. (Archiv místodrž. P 123/20.)