z 92 stránek
Titul
I
Studie
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
- s. 120: … a zase páni a obec Nov. Města pánům a obci Starého Města též učiňte. O statcích obcí Pražských v 1. 1420—1546. 121…
- s. 122: … Újezdec, Unětice, Vodolka a Zbuzany. Ze šesti statků r. 1429 Starému Městu přiřčených není v zápise Zikmundovém ani jeden. Ze strany Novoměstských…
- s. 124: … Dr. Josef Teige: Velké Prahy (II. str. 4.b). Ty postoupilo Staré Město s polovicí rybníka Slatiňanského Novému v narovnání z 22. června…
- s. 124: … kteréhož by práva, což takového drženie sě do- týče, v Starém Městě pány toho města a v Novém též pány jich nebylo…
- s. 148: … knih novoměstských. Odolená Voda viz níže Vodolka. Olšany, dvůr, koupilo Staré Město r. 1546. (A. Č. XXVIII str. 106 a sl.). Oujezdec…
- s. 166: … 12.) sdílelo osud Kamenice. Záluží patřilo k Přerovu. Zde mělo Staré Město vrchnost a panství nad lidmi (Prášek, Brandejs III. str. 266).…
- s. 170: … Srovnáno se Starým Městem, byl majetek novoměstský skrovnější, Neb na Starém Městě ohlásili r. 1540 sumu 37.220 k. gr. č. (vedle statkův…
Název:
O statcích obcí Pražských v l. 1420-1546 (Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy, Díl III)
Autor:
Teige, Josef
Rok vydání:
1922
Místo vydání:
Praha
Počet stran celkem:
92
Obsah:
- I: Titul
- 111: Studie
Strana 124
124
Dr. Josef Teige:
Velké Prahy (II. str. 4.b). Ty postoupilo Staré Město s polovicí rybníka
Slatiňanského Novému v narovnání z 22. června 1448.13)
13) Unio seu liga Maioris et Nove Civitatum Pragensium. My Děpolt z Ryzmberka, pur-
krabie hradu Pražského, mistr Jan Přibram, farář kostela sv. Jiljie v Starém a mistr Prokop
z Plzně, farář kostela sv. Jindřicha v Novém Městech Pražských, vyznáváme tiemto listem
obecně všady a předevšemi, jichž duojde, že jsúce voleni za mocné úmluvce a rozdielce mezi
pány Staroměstskými i jich obcí z jedné a mezi pány Novoměstskými tudiež i jich obcí
z strany druhé, vzavše od nich plnú moc pod jich ctí a vierú, kterúž jsú nám z obú stranú
v ruce naše dobrovolně dali a slíbili, takovúto úmluvu a vyrčenie jsme mezi nimi vypověděli
a tiemto listem vypoviedáme: Najprvé aby páni purgmistři i konšelé obú měst svrchupsaných
i jich obce mezi sebú vespolek všichni pravú lásku, jednotu a svornost měli a v ní ústavně
přebývali, pevně trvali i tu zachovali a držali bez všelikého přerušenie. A v tom aby všecky
nelibosti, nechuti, potrže, úkory, hořkosti i protivenstvie, kteráž by koli a oč koli mezi nimi
do tohoto času vznikla, buď to řečná nebo skutečná, aby všecka z srdcí vypuštěna i odpu-
štěna byla, minula, přestala a jako umrtvena a udušena byla, tak aby sobě jich nikdy nevzpo-
mínali ke zlému ani opakovali.
Item aby oboji páni i obce najviece k té jednotě a svornosti upřimné veškeren zřetel
měli a aby to zachováno bylo a trvalo mezi nimi bez úrazu stran i této úmluvy, a toho sobě
snažně radni byli obojí a pomocni, a proto jedni druhé laskavě snášeli a sobě vespolek
shovievali, jakožto na dobré přátely slušie a súsedy. Pakliby v tom ktokoliv z pánuov neb
z obce kterého města chtěl tuto úmluvu a jednotu i svornost kterýmkoli obyčejem rušiti a
bořiti, toho p. purgmistr a páni, každý v svém městě, nikoli trpěti nemají ani dopustiti, než
k tomu sě i obec vždy držeti a táhnúti pod základem svrchupsaným, aby svornost a láska
i jednota námi tuto vypovědiená a vyřčená bez všelikého přerušenie držána byla a trvala tak
a v těch mierách, jakož sě nahoře i dole píše.
Dále vypoviedáme, aby páni oboji i obce v svých práviech, zvláště v starodávních,
stáli, trvali i obývali bez překážky strany druhé a proti právóm jedni druhých nikoli aby ne-
vytrhali ani vyrazovali. Item což by mezi sebú měli říditi nebo pósobiti k obecnému obojich
dobrému, aby sobě toho snažně i společně za jeden člověk pomáhali a jedni druhých v ta-
kových věcech nikoli neopúštěli. Item což by koli bylo k hanbě neb ke škodě jedněch, aby
sě druzí tomu nedívali, ale v tom jedni druhé jako sami sě řečí i skutkem zastávali a jim toho
věrně radni byli a pomocni. Item pilně jest vyrčeno, aby oboji páni i obce lidí zlých, neřád-
ných i nepočestných, jimiž obecné dobré velice sě hanbí i hyne, nikoli mezi sebú netrpěli, ale
je od sebe hnali a tresktali. A když jedni je z sebe vyženú anebo kteří sami by od jedněch
pro neřád vyšli, aby jich druzí mezi sě o vešvět nepřijímali ani mezi sebú trpěli. A cožkoli
zlého, neřádného i protibožného v své obci jedni stavie, aby druzí též ihned v své obci sta-
vovali a stavovati i zapoviedati byli dlužni.
Item aby tyto všecky věci svrchupsané lepší pevností stálejie a trvalejie v celosti za-
chovávány byly, páni Staroměstští z své dobré vuole, z pravé lásky, ne z práva ani z připu-
zenie, ale dobrovolně k našemu návodu postúpili sú pánóm Novoměstským i skutečně postu-
pují vsi Letňan s platem a lidmi kmetcími i se všemi užitky k držení jich obce a požívání
i s panstvím, sobě k té vsi Letňanóm ani své obci práva ani které vlastnosti nic nepozuosta-
vujíc, a k tomu rybníka Slatinského polovici pravú, jakožto k rovnému mezi sě rozdielu i ná-
kladu mají oboji požívati i jednostajně sobě hájiti toho, mají radni a pomocni býti. Pak my
smlúvce nadepsaní mocí nám v tom od obojich danú toho pánuov Staroměstských k ruce
pánuov Novoměstských potvrzujem a ves Letňany k jich držení a rybník Slatinský k společ-
nému obojich a rovnému požívání přiřiekáme, s polovicí však nákladuov každé strany bez
překážky jedněch druhým i odporu všelikého.
Item vypoviedáme také: Jestliže by ktokoli buď v Starém nebo Novém Městě i také
jinde okolo Prahy co držal, ježto by zápisem ciesařovy milosti nebo jiným obyčejem spra
vedlivým práva k tomu řádného neměl, kteréhož by práva, což takového drženie sě do-
týče, v Starém Městě pány toho města a v Novém též pány jich nebylo pochváleno, toho
sobě oboji aby dobývati a k sobě obrátiti radni byli a pomocni. A což by tak rovnými