O statcích obci Pražských v 1. 1420—1546. 157 Zděbrady viz Uhřiněves. Zeměchy koupeny obcí r. 1525 od Bohuslava Hornateckého z Dobro- čovic za 750 k. gr. č. (A. Č. XXVI str. 381 b.) Zlatníky a ves pustou Lhotku měli Staroměstští od r. 1472, ale po konfiskaci dány byly záduší kostela sv. Jiljí na St. M. Zlíchov 44) viz společný výše. abychom toho vědomi byli oznámil, i o tom dluhu se zmínil; a že jsem jemu to pověděl, že o naše a o vořešské není co starati, ale o škvorecké nebo doktorovy, že jemu k správě ne- přiležejí. Aby za ně slibovati měl, že toho není. Kněz Tomáš skrze přítele mluví, že to uká- zati na něj muože, že jest slíbil. — Tu pp. úředníci — vypovídají: Ačkoli z svědkuov obojí strany to se vyhledává, že dluh, z kterého kněz Tomáš viní, byl jest jemu pozuostalý tehdaž, když se stěhovati měl z Vořecha, a prve v nemoci leže, povolav k sobě Vysůčka, a o tom dluhu a jeho nezaplacení duominku s ním měl a že by jemu ho dopomoci přiřekl, však z strany Vysůčka a jeho svědkuov diel větší se nalézá, kteříž seznávají, že kněz Tomáš, bera se odtud, jinému krom Vysůčka, jakožto Rufkovi z Kopaniny, ten dluh k vyupomínání poručil a kterakž i týž Rufek seznal podle toho poručení, že jest VII /2 str. žita vyupomínal i knězi Tomášovi dovésti chtěl, kdyby v tom překážky a obstavuňku kněze Jiříkova nebylo. Z té tehdy příčiny, poněvadž kněz Tomáš strhši se Vysůčka jiného v tom potřeboval a ten, maje poručení, dil jest vyupomínal a díl v dluhu zanechal, na čemž jest koli sešlo, tím Vysůček povinen není. Než chceli kněz Tomáš kněze Jiříka pro obstavuňk toho VII1/2 str. žita právem, k němuž přileží, viniti, toho se jemu nehájí. A o vostatek se k Rufkovi, jakožto poručníku, hleděti aneb sám na těch, kdož sú mu dlužni, dobývati, to bude moci dobře učiniti. (1526.) 44) O Zlíchovu dodávám: I. — Z rukop. č. 2157 fol. 125: Jakož jsou osadní záduší Zléchovského a z Hlubočep, lidé poddaní obce St. M. Pr. a k úřadu mostskému náležející, vobeslali před týž úřad mostský Blažka z Pereftu a vinili ho z XV1/2 gr. alb. platu ročního k témuž zaduší zadržalého i také z toho, že jse platu toho platiti zbraňuje. A to z té vinice kterouž drží nad Zlíchovem. — Proti tomu od Blažka promluveno, že by von nebyl vodporen toho platu těm lidem platiti, však proto rád by viděl jich na to spravedlnost. A k tomu že mu brání oni Zlichovští a Hlubočepští cesty pod vinicí jeho — ježto von i předešlí držitelé toho gruntu vždycky měli volný průjezd pod touž vinicí. — Tu pp. úředníci — vypovídají: Poněvadž tomu jse jest vyrozumělo, že předkové gruntu a vinice, kterúž drží Blažek z P., i von sám taky platili jsou plat roční osadním Zl. a Hl., z té příčiny pp. úředníci toho platu k témuž záduší zůstavují nyní i na budúcí časy. Než poněvadž taky on Blažek to sobě stěžuje, že jakž předkové jeho pod tou vinicí průjezd jsou měli, že mu neníčko oni Zléchovští a Hlu- bočepští v tom překážku činí, pp. úředníci také jeho Blažka při starobylém průjezdu pod touž vinicí zůstavují. — Act. sabbato post convers. s. Pauli 1541. — II. — Z rukop. č. 2157 fol. 143: Jírovi řezáčovi, když o to pp. úředníky staral, aby za člověka poddaného JMtí pp. Star. M. Pr. přijat na krčmu Zléchovskou býti mohl, i jest mu toho na žádost přátel dopříno, však s jistou výminkou. Takže od času zápisu tohoto až do času sv. Jiří on Jíra řezáč má list zachovací i také vejhostní zjednati. Rukojmie, že se tomu dosti státi má, postavili jsou se Pavel Večas, soused St. M. a Pavel šlejfiř, soused Nov. M. Act. sabbato post Paulum convers. 1543. — III. — Z rukop. č. 2157 f. 169. V sobotu před Próvodní nedělí najaty lúky pod Zli- chovem, který jsou rozděleny na XII losuov, osobám níže položeným: p. Václavovi Duhovi z Častrova, p. Mikuláši Kunáčovi z Hodiškova, Janovi Tichnovi rychtáři, Šimonovi Malýmu, Janovi Karovi, Lukášovi Šavlovi, Říhovi Kačínkovi, Martinovi Strništi, Kubovi Chabskýmu, Janovi Hlaváčovi, Vondrovi Plzákovi, Markytě Jelence. A to na sumě jisté devíti k. gr. č. Kterúžto sumu oni všickni rukou nerozdílnou a společně mají platiti při času sv. Havla. A ten nájem stal se až do desíti let. 1534. — IV. — (Tamt. fol. 186.): Šimonovi z Z., synu Maškovu, najata poustka pod Zl. jako někdy kostelík byl s kusem pole proto, aby on tu sobě k pohodli dělal, což by mohl, roli vzdělávaje. A on z toho toho roku dáti má XVI gr. č, L. P. 1545. — V. — (Tamt. f. 188.): Pp. úředníci s povolením panským na snažnú žádost Lukše Trnky skalníka, kterýž za člověka panskýho dědičně se poddal, dali jsou jemu a vysadili