O statcích obcí Pražských v 1. 1420-1546. 133 (A. č. XXVI, 127.) a přiděleny teprve po rozvázání jednoty za Ferdinanda I. Staroměstským, kterým zkonfiskovány. Byly zde tři dvory. Dvůr Hanov- ský zcizen byl již r. 1431. V Černovicích u Středokluk byl od roku 1504 plat (A. Č. XXVI str. 138 b.) Čermníky koupeny dle desk zem. č. 4, fol. H 19 a po konfiskaci při- pojeny k Přerovu. Dědibaby 19) od r. 1459—1547 (dva dvory kmetcí s platem 5 k. 38 gr.). Dřínov sdílel asi osud Klumína. Zde plat byl 2 k. 9 gr. Dušníky držela obec od r. 1421 až 1547 a spravovala (ač již r. 1435 (A. č. XXVIII, 18) zmenšené) úřadem šestipanským. R. 1550 koupili je Al- brecht a Jan bratří Kamejtští za 234 k. č. Dvorce od r. 1437, ale jen vrchním právem (kmeti jmenují se zde až r. 1518.). Po r. 1518. řídila se část vsi knihami staroměstskými, část novo- městskými. Po konfiskaci dány klášteru Strahovskému. O Hlubočepích 20) a Zlíchovu oběma obcemi spravovanými až do r. 1547 vypisuje se výše. Po konfiskaci koupil je r. 1552 Jan Falk za 500 k. č. 19) R. 1539 v pondělí před sv. Jířím [21. dubna] Matěj Repík, měštěnín St. M. Pr. v dluhu 11/2 sta k. gr. a 25 gr. č. Vítovi a Matějovi bratřím z Bukole ihned postúpil v Dědi- babech dvoru poplužního. (D. Z. V. 83, fol. B. 9.) Zde dodávám ještě zápis z roku 1521: Stala se smlúva dobrovolná v přítomnosti pp. úředníkuov [šestipanských] a p. Viléma, úředníka p. Firšicova tehdáž v Klumíně, mezi Václavem rychtářem z Jedibab, a Viktorinem, synem jeho, z jedné a Vondráčkem, rychtářem z Kostomlat a Uršilou, manželkou někdy Martina z Jedibab, nynie též manželkou Buriana v Jeviněvsi, takovúto: Jakož jest neb. Martin z Jedibab, manžel Uršuly svrchupsané, byl sobě pozuostavil XVIII s. m. v moci své, aby je dáti mohl, jako své, komuž by se jemu vidělo, ale že týž Martin bez poříezenie z světa sšel a ty peníze za Václavem, rychtářem z Jedibab, jsú pozuo- staly, i jest mezi nimi takto uhozeno, aby Vondráčkovi, rychtáři z Kostomlat, kterúž jest práci při nebožci Martinovi vedl a svým statkem jej zakládal, bylo dáno VI k. m. a jie Uršile VI k. 2 Actum in Klumin fer. III. ante Philippi (Rukop. č. 2155 f. 11.) 20) Zde dodávám ještě dva zápisy. První z r. 1543 zapsaný v rukop. č. 2157 fol. 159 zní: Jakož jest Jakub z Kosoře obeslal Havla z Hl. i vinil jeho z dílu po manželce své a sestře téhož Havla, kterýžto díl měl jest Havel jí, jakožto sestře nevybyté, z téhož statku po rodičích jejích vydati, ale toho učiniti až posavad zanedbává. Na to od Havla: Jest vybyta sestra od otce jeho podle možnosti na let XXV i vejprava jest jí dána. Neb kdyby toho ne- bylo, však by za živnosti otce o to se domlouvala. Než což se žádosti otce jeho, kterúž jest naň učinil, dotýče, vida ji potřebnou, žádal jest, aby on Havel na sestru svou, kdyby toho potřebu uznal, až do X k. m. nakládal, jakož jest pak i tak činil, že jest jí na tu sumu II1/8 k. vydal a toho podle žádosti otce svého opustiti nemíní. Ale podílem žádným že jí po- vinen není. Proti tomu od Jakuba mluveno, že smluv žádných neustavuje ani aby jí co z toho statku vydáno bylo a protož spravedlivě se na díl její manžel její na místě sestry Havlovy potahuje, zvláště poněvadž ji přijal do statku svého za hospodyni. A by tak bylo, že by vy- byta byla, tehdy což ji odkázáno, měl by vydati. K tomu od Havla, že smluv žádných nebylo, nebo Jakub sestru Havlovu od otce jest ukradl a což jest jí otec z dobré vůle dal, to jest přijala. Tu pp. úředníci — vypovídají: Poněvadž se z vlastního přiznání Havla z Hlubočep i také z svědomí nic jiného nenachází, než že Havel z statku kmetcího po otci jeho pozuo- stalém více nic nad V k. gr. č. sestře své vydati nemá a také aby on Jakub svou žalobu anebo aby jemu co Havel spravedlivě povinnovat byl, to čím ukázati měl, vyhledati nemůže, i z těch příčin jemu Jakubovi on Havel tou žalobou povinnovat není. Act. sabbato post Pe-