194 Dr. Josef Teige: 2. 1450. 2119 B 8! (Kšaft Markéty Oldřiškové z Žatče.) Ve jméno božie amen. Já Mar- greta Oldřišková z Žatče vyznávám tiemto listem oc že jakož před chvilí nechtěci zbožie a statku mně z daru milosti božie puojčeného na zmatciech dcerám i jiným příbuzným a přá- telóm mým po smrti mé zuostaviti, s dobrým svým rozmyslem a zdravým přátel mých ji- ných dobrých lidí potazem učinila sem rozdiel a podělení mezi Katruší a Maruší, mými dce- rami, každé z nich a s nimi mužóm i dětem z téhož statku a zbožie mého, jakož mi sě jest za podobné zdálo, davši, ježto obě i každá z nich svým a mužuov i dětí svých jmény při- jaly sú to i celý otdiel psaný a plný, jakož vše listové pod pánuov purgmistra a konšeluov města Žatče i jiných dobrých lidí v týchž listech zejména položených pečetmi mnú jim na to rozdělenie učinění a jeden každé z nich vydaní i také dsky zemské plnějie a šíře ukazují a svědčie, tak i nynie též s dobrým rozmyslem, ačkoli nemocná jsem na těle, však proto pa- měti dobré a svobody zdravého rozumu požívajíc, nechtěci vždy, což na mně jest, by mezi svrchupsanýma dcerami, neboli jinými příbuznými a přáteli mými i o ten statek, což by ho ještě po již dotčeném rozdielu dcer mých zuostalo, kteří svárové neboli nesnáze jakéžkoli měli se dieti a vzniknúti, toto mé poslednie poručenstvie a konečný vuole mé o témž zboží a statku mém zřiedila sem a zpósobila i mocí tohoto kšaftu a poslednie poručenstvie mého řiedím a zpósobuji obyčejem takovýmto: takže ten všeckeren statek muoj, což by ho kolivěk, jakož již dotčeno, po svrchupsaném dání a rozdielu dcer mých zuostalo, kdež by ten a na čemžkoli záležal a kterým nebo kterakýmkoli jménem muož neb mohl by jmenován býti, buď to na dluziech, na rúchu, na penězích neb na jiných věcech kterýchžkolivěk, k čemuž by mi právo přislušalo nebo mohlo přislušeti kterakkolivěk, nic nevymieňujíc ani komu pozuosta- vujíc, dala jsem dobrovolně a po mé smrti mocně s plným a celým právem mým dávám opa- trnému muži Ondřejovi Marostytlovi, měštěnínu St. M. Pr., zeti mému a synu milému, ke jmění, držení, požívani, z dluhuov upomínání a dobývání i s tiem, když a což sě jemu líbí nebo libiti bude, jakžto s jeho vlastním, učinění bez všelikého dcer a přátel mých i jiných všech lidí otporu a překážky. Toto však foliko vymienuji, aby Ondřej, zeť muoj svrchupsaný, ihned, když by mne Buoh od smrti neuchoval, šlojieřek muoj, páteř korálový menší a klok muoj črný zánovní Dorotce Mikulášově, druhého zetě mého dceři, bez zmatku vydal a beze všech nesnází. A to učině chci, aby Marušce, dceři mé, aniž komu z přátel mých nébrž ižád- nému člověku jakéžkoli právo po mně mieti chtějíciemu ničímž jiným povinen nebyl ani z čeho v právě duchovniem neboli světském aneb krom práva zavázán byl otpoviedati obyčejem ižád- ným. Na potvrzenie toho prosila jsem oc Dat. fer. IIII. in die Silvestri a. L. Neurčité z rukopisu č. 2099. 1. 1416. — Mixo de Ladneho, Clara soror ipsius. (fol. 104). 2. 1416, 20. března. Nos magister civium, consules et scabini Mai. Civ. Pr. recognosci- mus, quod nos inter moniales monasterii s. Marie Magdalene ex una et Petram virginem de Riczano alias de Perucz parte ex altera pro et racione XX s. gr., quas ipsis monialibus Domka de Krzekowa legavit, quam pecuniam ipsa Petra ex parte dicte Domcze in potestate sua ha- buit, iuxta arbitracionem fratris dicte Domcze et earumdem monialium facta, prout hoc per officiales tabularum regni Boemie plenius sumus informati, talem inter ipsos fecimus pro- nuncciacionem, sic videlicet, quod ipsa Petra easdem XX s. ipsis monialibus dare debet. — Act. fer. VI ante s. Benedicti. (f. 90.) 3. 1416, 6. dubna. Nicolaus Manslitl, Henslinus serator, Nicolaus Teml et Hanussius de Nova Civitate concordaverunt insimul Ulricum flaschner de Paczal et Oswaldum seratorem de Montibus racione cuiusdam mutilacionis per ipsum Oswaldum in eodem Ulrico perpetrate sic videlicet, quod ipse Oswaldus tenetur eidem Ulrico fidem fraternalem servare pro se et cum omnibus aliis, qui causa sui facere et dimittere volunt. Et si idem Oswaldus unquam ad pin- guiorem fortunam infra quattuor annos perveniret, ex tunc tenetur de tali substancia cum eodem Uirico dividere iuxta fidem suam. Act. fer. II. post Ambrosii. (fol. 91.) 4. 1416, 4. května. Vinterus cliens de Brzeskouicz fassus est, quod Benessius instito persolvit sibí III s. iuxta pronuncciacionem inter ipsos factam. — Act. fer. II. post Invenc. s crucis. (fol. 92.) 5. 1416, 4. května. Zdislaus de Malowar et Drslaus de Horzouicz, frater ipsius Zdisla promiserunt, prout Jessco Pehm aurifaber dicto Zdislao presentavit unam litteram sonantem