z 92 stránek
Titul
I
Studie
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
- s. 111: … jest tu skutečně s Tomkem přijati domněnku, že při vysazení Malé Strany za město do- staly se darem královským novému městu. 112…
- s. 147: … Duršmídovi, měštěnínu St. M. Pr., ves Křížovníků Matky Boží z Malé Strany, řečenú Měšice, se dvorem oc i se vsí Mratín a…
- s. 147: … odporu a zmatku to zboží zase klášteru Matky Boží z Malé Strany postoupeno bylo. Dán v pondělí po sv. Mikuláši 1. 1459.…
- s. 154: … Kbelské, i jich dědicům a budoucím tvrz Křížovníků Svatomařských z Malé Strany, jménem Uhřiněves, se vsí tudíž a se dvorem a poplužím…
- s. 176: … fol. 19.) 6. 1533, 18. dubna. Jan Kulhanek, krajčí z Malé Strany, maje a drže grunt pod pány mistry v Bubnách, koupil…
Název:
O statcích obcí Pražských v l. 1420-1546 (Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy, Díl III)
Autor:
Teige, Josef
Rok vydání:
1922
Místo vydání:
Praha
Počet stran celkem:
92
Obsah:
- I: Titul
- 111: Studie
Strana 111
O statcích obcí Pražských v 1. 1420-1546.
Podává Jos. Teige.
Obce Pražské do r. 1420 neměly majetku nemovitého za zdí městskou,
neměly statku tak zv. pozemských. Jen někteří měštané jich měli jako
soukromý svůj majetek. Ovšem nikoliv snad teprve od r. 1366, z které
doby pochází list Karla IV. činící milost měšťanům Většího Města Pr., aby
mohli kupovati sobě a prodávati zboží pozemská, neboť není nouze o do-
klady z doby starší, že se již dříve tak dělo. Význam privilegia záleží
v tom, že jednak upraveno právo dědické takového majetku, jednak máme
tu výslovné potvrzení, že obce Pražské neměly dříve skutečně pozemských
realit.1) Z úvodu zmíněné listiny zdálo by se, že byl úmysl krále dáti obci
právo k zákupu, leč v dalším mluví se jen o měšťanech jako jednotlivých
podmětech právních. Výminku snad tvoří tu obec Menšího Města Pr., kde
jistě alespoň jisté poplatky z Jenče, Hostivic a Unhoště jí náležely daro-
váním Přemysla Otakara II.2)
Když se města Pražská r. 1420 chystala k obraně, stanovila, aby ti,
kteří nesrovnávali se ve víře s novou panující většinou, byli jakožto městu
nebezpeční vypovězeni, obec pak usazovala se v domy i jiný majetek jich
(viz AČ. III., 217 a Palackého Urkd. I. 44.). Tomek čítá, že odešlo asi 1400
šousedů národnosti německé, větším dílem zámožných. Dne 5. dubna 1421
opětován nález o nich, aby nikoli nebyli přijímáni zase ani jich dědicové
navracováni ku kterému jich zboží, než aby byli držáni věčně za bezectné
a za přísežníky křivé i za ztracence vší obce. (A. Č. IV., 382.). Tím obce
Starého i Nového Města dostaly se v držení znamenitých statků, zejména
venkovských. Dle Tomka bylo to aspoň 160 rozličných dvorů a tvrzí
s vesnicemi. »Největší počet jich rozkládal se na východní straně v krajině
od Prahy až ke Brodu Českému, k Brandýsu a ku Kostelci na Labi, na
1) Wann unser stat ze Prage die grozzer nicht zugemezzens erbes odir eygens hat.
2) Viz o tom Tomek D. P. I.2 str. 327. Nejstarší doklad pro Hostivice jest z r. 1315,
pro Jeneč z r. 1318 (Reg. III. str. 459.). Místa ta všechna byla původně majetkem královským
a jest tu skutečně s Tomkem přijati domněnku, že při vysazení Malé Strany za město do-
staly se darem královským novému městu.