z 92 stránek
Titul
I
Studie
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
- s. 161: … i na po- níženú prosbu uroz. Jana z Walštejna na Hrádku nad Sázavou, najvyššího sudího království Českého, věrného našeho milého, vrchnost panství a…
- s. 162: … neráčí, nežli z milosti své zvláštní Janovi z Waldštejna na Hrádku nad Sázavou, nejv. sudímu krá- lovství Českého, a jeho dědicům a budoucím…
Název:
O statcích obcí Pražských v l. 1420-1546 (Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy, Díl III)
Autor:
Teige, Josef
Rok vydání:
1922
Místo vydání:
Praha
Počet stran celkem:
92
Obsah:
- I: Titul
- 111: Studie
Strana 162
162
Dr. Josef Teige:
Lhotka48) u Kouřimě (A. č. XXVI str. 11.)
Lomnice u Jílového sdílela osud Petrkova.
Malešice byly společné se Staroměstskými.49) Po konfiskaci vrchnost
a panství nade vsí, tvrzí a dvorem s platem 5 k. do kolleje Rejnské, k špi-
jmenovaný pro neplnění neb zadržení toho komorního platu podle pořádku desk udělati roz-
kázal a to tak opatřil, aby takový plat komorní na dva rozdílná roky, totiž patnácte kop
grošův českých na sv. Jiří nebo dvě neděle potom ke dckám zemským bez zadržování kladen
byl a oni purgmistr a konšelé Nov. M. Pr. aby jej odtud vyzdvihovali a na ty chudé špitálu
sv. Bartholoměje, a ne jinam, obraceli s tou další při tom vejminkou, jestli že by on Jan
z Walštejna nebo jeho dědicové a budoucí chtíce ty nadepsané vesnice od toho platu ko-
morního očistiti, tejž plat na jiné své svobodné, nezávadné dědiny aneb i na touž ves Letňany
převésti a to že by týž pod uvázáním s jedním komorníkem Pražským se stalo, že toho ka-
ždého času vuoli míti bude a často psaní Pražané, jsúce dostatečně opatřeni, takové převe-
dení a ujistění přijíti mají a často psaná ves Letňany již více nemá býtí špitálni, duchovní
aneb zápisná, ale jeho Jana z Walštejna i jeho dědicuov a budoucích dědičná a zpupná, na
tom na všem vůli naši císařskou vyplníš. Dán na hradě našem Pražském v sobotu na den
Moudrosti boži 1. 1558. (Rukop. č. 331 fol. 153.) — V kvaternu trhovém zeleném 1. 1559
v vuterý po sv. Matěji ap. fol.F. 30. čte se: Nejjasnější kníže a pán p. Ferdinand — král. Český,
ráčil se přiznati před úředníky Pražskými, že dědiny své, totiž ves Letňany s jejím vším a
všelijakým příšlušenstvím, s dědinami, lukami i se vší zvolí, což k tomu přísluší, s plným
panstvím tak a v témž právě, v týchž mezech a hranicích, v nichž ta ves L. záleží, toho
všeho práva a vrchnosti své, což tu nadepsaný purgmistr a konšelé Nov. M. Pr. JMCské a
jeho dědicuom a budoucím, králům Českým, podle jiného statku svého 1. 1547 ve čtvrtek
po sv. Abdonu F. 9. zase dokami zemskými postoupili a dále potom J.M.C. z milosti
a mocnosti své zvláštní do vůle a libosti své poctivým purgmistru a konšelům Nov. M. Pr.
propůjčiti k špitálu sv. Bartoloměje pod Slovany ležícího k držení ráčil, (z kteréžto vsi všeho
platu stálého ročního jest třímecítma k. dvanácte gr. jeden peníz, vše českých), žádného
práva, panství aneb které zvláštnosti aneb další vrchnosti sobě JMCská jakožto král Český,
ani dědicuom a budoucím svým, králům Českým, na tom na všem dále pozůstavovati neráčí,
nežli z milosti své zvláštní Janovi z Waldštejna na Hrádku nad Sázavou, nejv. sudímu krá-
lovství Českého, a jeho dědicům a budoucím vrchnost, panství ku pravému právu dědičnému
dáti JMCská ráčil a tímto zápisem dávati ráčí. Takže nadepsané dědiny v L. nemají více špi-
tální, duchovní aneb jakžkoli zápisné, než mají býti jeho Jana Waldštejna, dědicův a bu-
doucích jeho dědičné, vlastní a zpupné a svobodné dědictví, tak jako jiná dědictví zpupná
a svobodná v království Českém sou. — Proti tomu on, Jan z Waldštejna — s dědici a bu-
doucími svými má a povinen jest zápisem týmiž dokami zemskými platu komorního ročního,
holého, věčného t. j. 30 k. gr. pr. českých, rozdílně při sv. Jiří a sv. Havle po 15 k. gr. na rychtě
Hrusické, na vsi Hrusicíchoc — Stalo se 1. 1560 v středu po Sv. třech králích. (Tamtéž fol. 176.)
48) O Lhotce dodávám zápisek z r. 1522 dle rukop. č. 2152 fol. B 10. Jiřík kolář z Kou-
řimě, syn někdy Jana Zemana z Lhotky, stoje osobně před pp. úředníky v úřadu šesti pánuov
ukázal listy mocné dva: jeden na místě Anny Zemanky, matky své, a Štěpána, bratra svého,
pod pečetí — města Kouřimě; druhý, též list mocný, od — městečka Mnichovic — na místě
Markléty, dcery Zemanky svrchupsané a sestry své, v nichž se společně přiznávají, že jakož
jsú po Janovi, otci svém, s Annou, matkou svou, právo a spravedlnost měli na LXII k. gr. m.
v gruntu tom tu ve Lhotce, ale kdež jim placeno a kladeno mělo býti od Jana Novodvorského
každého roku při sv. Havle po IIII k. m., všem spolu, až po vyplněnie sumy LXII k., že již
to právo — prodali jsú témuž Janovi Novodvorskému za XXV k. gr. m. — zaplacených. —
Act. die Visit. Elizabeth a. 1522.
49) O Malešici dodávám: 1528. Rehák z M. s Jakubem synem a Jiříkem Laufem, sou-
kupem svým, učinili smlúvu o peníze gruntovní i o vobilí, kteréž jemu Jiříkovi Řehák dáti
byl povinen s toho gruntu, na kterémž sedí tu v M. Act. fer. IIII. ante Annuncc. M. V. 1528.
(Rukop. č. 2155 f. 84.) — 1540. Jíra, Bílků zeť z Vopatovic, k. pole za M. podle pole Černého