neb nemohu svého od vás mieti. A cožt škod pro vaše neplnění beru, zaplatíte mi i škody; nemínímt vám jich tak pominúti. Datum in Wessele feria IIII post Jeronimi doctoris [ s. a.]. Blazek z Borothina, seděniem na Wessely. [Na rubu:] Prudentibus et circumspectis viris judici et juratis civibus civitatis Posoniensis presentetur. a) Psáno: przitelee. — b) Psáno: przitelee. — C) Psáno: lidee. Blažek z Borotína působil na Slovensku v době Zikmundově, který mu někdy před rokem 1437 postoupil Veselí. (Srv. L. Hosák, Historický místopis země moravsko- slezské, Brno, 1935, díl IV. str. 416.) Na tuto dobu, a to na pozdní dobu Zikmundovu, kdy došlo již k likvidaci husitských výprav na Slovensko, ukazuje i zmínka o „císařově milosti“, čímž se míní Zikmund. O vyplacení Blažka z Borotína jednal se Zikmundem bratislavský špán Štěpán Rozgoň a píše o tom dne 11. nov. 1436 Bratislavským: Item de factis vestris nondum nullum habemus nec facere potuimus finem decisivum, quam adhuc Blasko hic presencialiter existit; et qualitercumque poterimus, sic finem vestris facere curabimus. (Orig. v archivu města Bratislavy.) Téže věci týká se zpráva o Blažkovi v listu císaře Zikmunda ze dne 8. jan. 1437, kde píše Bratislavským: „Super facto autem quarundam literarum vestrarum obligatoriarum apud Blaskonem, ut dicitis, habitarum, scire potestis, quod ipsum Blaskonem... potissime hac sola ex causa hucusque apud nos retinuimus, ut cum eodem huiusmodi factum vestrum disponere possemus.“ (Originál v archivu města Bratislavy.) Podobně o téže věci píše „Blazko de Borotyn, residens in Wessele“ Bratislavským vlatinském listě ze dne 28. mart. (1437) a císař Zikmund „fideli nostro famoso Blaskoni de Wezele" v listu ze dne 21. jun. 1437 a že se císaři od Bratislavských píše: quomodo tu ipsos racione et pretextu quorundam quadrigentorum florenorum ... quibus eos tibi debitores fore allegares diversimode impedires, molestares ac perturbares, že ho chce po svém návratu do Uher ve všech jeho ná- rocích uspokojiti a proto nařizuje, aby až do návratu králova do Uher město Bratislavu žádným způsobem neobtěžoval a aby dluh svůj nežádal od Bratislavských, ale od krále. (Originál v archivu města Bratislavy.) Také město Trnava, kterou dosti dlouho vládl, mělo s Blažkem jednání finančního rázu, jak svědčí záznam v městských účtech z roku 1437: Item ... hab wir gelöst von dem Blasko II. kelich, II. mesgewant, II. pücher umb 200 guldin in gold und um II. kuffen wein vor 60 guldein. (Vydal Fejérpataky Lászlo, Régi számodás kenyvei (= Staré knihy účtů), Pešť, 1885, str. 136.) — Později byl Blažek ve službách pana Pankráce ze Sv. Mikuláše. Tak připomíná se v listě z roku 1440 herr Jan und Blaszko a že byli peinander zu Galicz (Holič) pei dem Pankracze und herrn Laslo [z Necpál] und mainen sich i etwo zu versuchen. (Orig. v archivu města Brati- slavy nr. 2305.) V souvislosti s těmito daty položen byl list Blažka z Borotína do roku 1437. 10