Podobný vývoj národních poměrů měla asi i jiná města na slovenském západě, i když nemáme pro jeho vylíčení stejně bohatých zpráv jako v ži- lině. S určitostí se dá tento vývoj předpokládati o městech a městečkách v Pováží, o Trenčínu, 44) o Rájci,45) o Novém Městě nad Kysúcou,46) o Čach- ticích,47) o Uherské Skalici,48) o Bytči a pravděpodobně i o jiných. Z roku 1457 máme slovenský list z Krupiny, která od českých hranic je dosti vzdálena,49) ano máme slovenský list i z Bardějova.50) Tato fakta nás poučují, že národní vývoj měst na Slovensku, neb aspoň slovenských měst při moravské hranici, byl v podstatě totožný s vývojem národních poměrů v městech českých a moravských, ano přímo logickou součástí tohoto emancipačního hnutí národního. A jako v Čechách a na Moravě v XIV. století domácí živel vniká do měst a v druhé polovici XIV. století se uplatňuje již v jejich správě, tak je tomu i na Slovensku, nebo aspoň v Pováží. Ano Slovensko a žilina získáním v radě roku 1381 parit- ního počtu Slováků proti Němcům, předstihuje v tomto směru i Prahu, nebo spíše Staré město pražské, kde se české obyvatelstvo města domohlo po- dobné výsady až roku 1413.51) A tak jako v městech českých a moravských následkem zesílení čes- kého živlu v městech, ano nabytím číselné převahy nad Němci počátkem století XV. národní jazyk razí si cestu do městských kanceláří a do měst- ských písemností, tak je tomu v poměrně krátké době potom i na Slovensku. Nejstarší památky slovenské jsou sice až z polovice XV. století,52) leč jejich jazyková ustálenost a vyspělost, důsledný a stabilisovaný pravopis 44) Z druhé polovice XV. století dochovala se přísežná formule konšelů trenčín- ských; srv. Jireček 1. c. nr. 56; z roku 1461 dochoval se dopis Oswalda Somarov- ského, rychtáře trenčínského, který vydal Palacký v Archivu českém IV. str. 339. 45) V městské knize rájecké jsou zápisy od roku 1485 v jazyku národním (srv. Jar. Vlček, Dějiny literatury slovenskej, Turč. Sv. Martin, 1923, str. 7) a z roku 1479 se zachovala listina města Rájce, psaná rovněž jazykem národním (Archiv města žiliny nr. 225). 46) Nové Město nad Kysúcou bylo takřka dcerou žiliny a právní i jazykové po- měry se tam vytvářely stejně jako v Žilině. Z roku 1479 máme už listinu, vydanou radou Nového Města nad Kysúcou v jazyce národním (Archiv města Žiliny nr. 223). 47) Z Čachtic se dochoval list od městské rady zaslaný Bratislavským asi z polo- vice XV. století (1451, 1456, 1462), který vydal Palacký v Archivu českém IV., 339. 48) Z Uherské Skalice máme asi z polovice XV. století dochovaný slovenský list Janka, který spolu s jinými nabízí své žoldnéřské služby Bratislavským. Vydal jej Jireček, 1. c. nr. 15. List není sice od rady města, ale lze z něho usouditi, že užívání národního jazyka bylo v druhé polovici XV. století věcí zcela obvyklou. 49) Srv. níže str. 111 č. 52. 50) Tak list z roku 1455 (Archiv města Bardějova nr. 822). 51) Srv. výše str. XIV. a pozn. 52) Nejstarší list ze Slovenska národním jazykem psaný je list Mikuláše Pekory z Mníkova — Bardějovským ze dne 21. mai 1441 (Originál v archivu města Bardějova nr. 1116). Po něm následuje list královny Alžběty — Janovi Zajíma- čovi z Kunštátu ze dne 7. okt. 1441, který se choval v archivu města Brati- slavy; nyní je nezvěstný. Vydal jej J. Beck 1. c. Světozor, 1857 str. 79. — Další nej- starší list slovenský je list Pavla Fajnara — Bardějovským ze dne 30. nov. 1441 (Original v archivu města Bardějova nr. 550. — Nejstarší slovenský zápis v knize Žiilnské je ze dne 22. jan. 1451 (Srv. níže str. 103, nr. 38). XXI