III. Žilinská kniha jako památka právní. — Městské knihy a jejich ráz. Povaha knihy žilinské. — Kolonisace žilinského okolí a účast žilinských rodin. — Měšťané žilinští lokátory. — Německé právo a právo žilinské. — Kultura města a venkova. — Jejich vzájemné vztahy. — Právo těšín- ské a právo krupinské. žilinská kniha není však toliko důležitou památkou jazykovou, ale i vý- znamnou památkou právní. Rozvoj městských knih v našich zemích spadá do století XIV. a věků následujících.55) V českých a moravských městech dochází k zakládání městských knih zejména v století XV.; a také svým vznikem tvoří s nimi žilinská kniha část většího souboru. Její povaha, tak jako celé řady knih městských v Čechách a na Moravě, jeví se nám, jako knihy, do níž byla za- pisována rozmanitá řízení rázu soukromoprávního měšťanů žilinských, jako jsou zvláště seznání o dluzích, o dědictví, o zástavách majetku jednotlivých měšťanů, o věnech, o testamentech, o dílech dětí po jejich rodičích, o poji- štění peněz a jiných záležitostech pozůstalostních, o koupích a postoupení domů a jiných případech, jak již řečeno, soukromoprávních. Vlastní právní řízení, zejména pokud šlo o záležitosti majetkové, dálo se podle ustáleného, starobylého práva zvykového a zápis do městských knih dál se toliko jaksi subsidiárně, „pre lepší jistotu a další pamět“ neb „pre stálost a pevnější istotu“, jak se v závěru některých zápisů výslovně praví. Vlastní právní řízení dálo se tudíž ústně před rychátřem, konšely neb jinými svědky. Někdy o věci sepsána soukromoprávní listina, někdy stačil obřad právního aktu, zachycený pamětí svědků, jindy však došlo i k zápisu do knihy městské. Příkladem právního postupu i starobylého obřadu podle zvyklostí práva německého (přes to, že v listině se praví „juxta regni consue- tudinem“, podle zvyklostí království uherského) je listina z roku 1423, v níž se dosti podrobně popisuje celý právní proces při prodeji rychty ve Velké neb Zemanské Kotěšové. Po vlastní dohodě mezi stranou prodávající a ku- pující byl prodej a koupě provolán ve třech nejbližších městech, t. j. v ži- lině, v Rájci a ve Velké Bytči. (Provolání trhem v blízských městech souvisí 55) O městských knihách vůbec a v našich zemích zvláště napsal několik hodnot- ných prací Václav Vojtíšek. Uvádím z jeho prací aspoň: O studiu městských knih českých ve Věstníku České akademie, ročník XXIV. (1915), str. 389 n., dále: O nejstarších českých městských knihách, pražské a novobydžovské v Pekařově sbor- níku Od pravěku k dnešku, Praha, 1930, díl I., str. 189 n., a práci: O nejstarších kni- hách města Kolína nad Labem v Časopise matice moravské, roč. 41 a 42 (1917—18), str. 69 n. XXIII