tvrdíce, že žádná druhá bibliotheka neobsahuje tolik starých bohemik rukopisných kolik Klementinská, a že jen musejní v příčině té se jí blíží. Odkud jsme bohatství toho celkem nabyli, k tomu odpověď povšechná jest snadná, ze zrušených totiž největším dílem klášterů, ale udání po- drobné, co z kterého nám přišlo, toliko z polovice jest možné. Jest toho opravdu litovati, že provenience právě nejstarší řady kodexů českých (ze XIV stol.) jest neznámá mimo č. 4 a 163, jež pocházejí z kolleje Krum- lovské, a č. 129, jehož nabyli jsme nedávnou koupí. Vysvětluje se to namnoze snětím starých desek, na nichž bývali zapsáni majetníci, tak při těchto nejstarších kodexích jako při českých rukopisech našich vůbec. Převazovati pak knihy ty ob čas bývalo zapotřebí pro přílišné opotřebení jich od čtenářů a badatelů, při čemž ovšem nutno pokárati nedůvtipnost našich předchůdců, pokud převázání událo se v naší bibliothece, že ne- poznamenali starých majetníků a signatur na nových deskách, když již staré musily býti sňaty. Poněvadž pak od prvých počátků ústavu našeho vždy mnohem častěji čítány, studovány a tudíž i poznenáhla kaženy bývaly rukopisy české než latinské, vyplynul z opomenutí toho ten smutný úkaz, že bezmála celá polovice českých rukopisů v tomto katalogu vy- psaných postrádá provenienčního určení, ana provenience latinských ko- dexů určena býti mohla do čtyř pětin. Proto také všechny vývody ná- sledující, jimž nicméně není lze vyhnouti se, činěny býti musí s výslovnou výhradou, že zakládajíce se pouze na polovici rukopisné látky nejsou dost spolehlivé. Jak tabulka provenienční na konci tohoto katalogu položená svědčí, z 432 čísel toliko při 221 poznamenáno aneb s velkou pravděpodobností možno říci, odkud pocházejí. Pochází pak . . . . . 36 kod. z jesuit. kolleje Klementinské » » Novoměstské. 9 . . . . . » z domu professů na Malé Straně . . . . . » . . . 20 z jesuit. kolleje Krumlovské . Jindřichohradecké . Kutnohorské . . . . . Jičínské . . . . . . . . » Klatovské . . . . z jesuit. residence Opořanské od jesuitů dohromady . . . 81 kod. z ostatních klášterů mužských . . 72 . . . » ženských . . 22 . ze všech klášterů dohromady . . . 175 kod. staré a jeden výklad (469) známé písně »Hospodine pomiluj ny«, 3 kancionály lat.-české, 50 rozmanitých slovníčků lat.-českých (mezi nimi 10 bylinářů, 6 mam- motrektů a t. zv. bohemář menší), 2 hry velikonoční a 11 menších spisů Hu- sových vedle 14 jeho kázaní latinských česky glossovaných a interpolovaných a j. a j., jak ukazuje rejstřík. Máme-li kromě toho na zřeteli přes 100 kodexů latinských česky glossovaných, 71 kodexů s českými explicity a 51 kodexů s rozmanitými poznámkami českými, povážíme-li dále, jak ohromný počet našich rukopisů latinských buď svými auktory nebo písaři přináleží Čechám, můžeme směle říci, že dobré tři čtvrtiny rukopisného bohatství našeho, jež stojí v latin- ských odděleních, jsou v užším neb širším smyslu bohemika.