305 kolejí. Potom začaly působiti ocel, oheň a smrt! A nad českou zemí krvavá záplava ani nevybledala! Uplynulo 200 let a v Čechách bylo již ticho a mrtvo jako na hřbitově.“ (Z dílu III., 65—66). Ferdinand Císař, kněz evangelický, vydal r. 1892 výbornou postillu nazvanou „Chléb života“ (v Čáslavi 1892, nákladem časopisu „Hus“), která jest z nejlepších postill naší literatury. Posudek o ní přináší „Hus“, časopis věnovaný zájmům církve evang. ref., roč. V., 1893, str. 20—23. Postilla Císařova obsahuje 103 kázání nedělní, sváteční a příležitostná s 48 mo- dlitbami. Účel její jest prakticky vzdělavatelný. Čtenář na- lezne v ní vždy na určitou dobu, pro určité případy a příhody pří- hodná kázání, na př. v čas žní, v čas hospodářských po. om, v čas války, společenských převratů, a j. Výklady neřídí se určitými peri- kopami. Základem mnohých kázání jest nějaký text ze Starého Zákona. Mají ráz nejlepších spisů českobratrských. Základem jejich jest osoba Kristova, jeho svatý život, jeho ne- beské učení. Jsou původní, časová, česká, a vyznačují se zvláštní realistickou a řečnicky uměleckou formou. „Co se týče stromu naší evangelické homiletické literatury české, jeho bý- valou slávu rozmetala, jak známo, bělohorská bouře strašlivá. Tvrdímc z plného svého přesvědčení, aniž bychom i jen slůvkem chtěli tím snad zmenšovati význam Postill doposud u nás užívaných: Na tomto stromě, pokud zase vyhnal u nás výstřelky v zemi vyprahlé, jest Postilla „Chléb života“ plodem nejzdařilejším, jenž na něm uzrál od tolerančních dob... Platí o ní slova v Ko- menského „Umění kazatelském, že kázání slova Božího mají zdobiti: 1. hojnost, 2. světlost, 3. líbeznost, 4. mocnost.“ (Ča- sopis „Hus“, 1. c.) Postilla Císařova se skládá z oddílů obsahujících: 1. řeči obecné, 2. řeči případné a řeč závěrečnou, 3. modlitby před i po kázání ku všem řečem knihy této příhodné a 4. rejstříky. Z kázání slovenských století 19. připomínáme: a) z katolických: „Kázne na všetki celého Roku nedele, které P. B. Seifrid, Radu menšich svatého Otca Franciska serafinského kraju blahos. Panni Marie skuteční kazatel spisal, a vericému Ludu vyhlasil.“ (Slov. Pohlady, VII 1887, Alex. Lombardini, Slov. Plutarch, str. 72.) (Seifrid † 1855). „Celoročné nedelné kázňe, které z francúzkích zna- meňitích kazatelov někdi boli viťáhnuté, a v uherskéj reči