230 jest mnoho jazykových nesprávností a mnoho tvarů vulgarních, způsobených snahou mluviti srozumitelně k prostému lidu. Na některých místech jest sloh velice neobratný. „K vyhlazení kacířských postill a kázání vydal jesuita Matěj Václav Šteyer († 1692) r. 1691 v Praze postillu s názvem: „Postilla katolická na dvě částky rozdělená, nedělní a sváteční, aneb výkladové na evangelia přes celý rok .. . v Praze v impressi universit. Carolo-Ferd. v kolleji Tovaryšstva Pána Ježíše u svatého Klimenta. 1691.“ (Ve 4°.) Věnována jest arcibiskupu pražskému Janu Fridrichovi hrab. z Waldštýna. Předmluva tomuto arcibiskupovi věnovaná brojí proti rozmáhajícímu se „kacířství.“ Ač církev katolická usiluje je vypleniti, přece jest prý jím země nakažena a kořeny jeho tkví silně a hluboko v zemi české; kacířské knihy se rozšiřují, ačkoliv „jich často- kráte na fasuňky sebráno a spáleno bylo“, a s chutí jsou čítány. Na přání arcibiskupovo vydává tedy spisovatel „k vyhlazení kacířských postill a kázání“ postillu katolickou, v níž lid český najde vyloženy hlavní články samospasitelné víry. Dat. na Starém Městě Pr. u sv. Ignacia L. P. 1691 dne 5. měs. dubna. (Podepsán „Matěj Štajer.“) Toto 1. vydání postilly Šteyerovy (un. 54 C 57, mus. 35 C 6) vyšlo nákladem ,Dědictví sv. Václava. Postille předchází dedikace sv. Janu Nep. ve verších neumělých s rýmy, v níž přirovnává se Jan Nep. k sv. Janu Křtiteli. Dedikaci tuto činí „Dědictví sv. Vácslava v kolleji S. Ignácia na Novém Městě Pražském založené.“ Postilla dělí se na dva díly, na postillu nedělní (str. 1—592) a sváteční (1—381). Na konci jest rejstřík „věcí v této postille obsažených“ (382—402). Konec: „Všecko k větší slávě Boží, též ke cti blahoslavené Panny Marie a svatých milých dědičů Českých Vácslava a Vojtěcha etc.“ (402). Na počátku každého evangelia jest malá neumělá dřevorytina. Potextu příslušné perikopy následuje vždy „vejklad krátký a křesťanský.“ 2. vydání vyšlo r. 1695 (mus. 38 B 5), opět v Praze, u sv. Klimenta. Postilla nedělní jest na str. 1—506, sváteční 507—834; rejstřík 835—856. Dřevorytiny jsou větší než v 1. vydání. Na konci jest „Poznamenání pobožných kněh, které se vynacházejí v Impressí akademické Kolleje Tovaryšstva Ježíšového blíž Mostu.“ Z postill jsou tam poznamenány: „Postylla Šebestiána Scipiona, a neb jak nedělních tak svátečních