280 Jozefa Axlara, Písma S. Doktora, král. hlavního kostela svatého Víta na Hradě Pražském preláta a kapitolního děkana . . . Vytištěno v Praze .. . u svatého Klimenta .. . L. P. 1720. Obsahuje nejprve „Přípis velikému slova Božího ká- zateli, prozákon Boží až k smrti horliteli, cti a dobrého jména mocnému obhájiteli, Svatému Jánu Nepomu- ckému.“ Píše Matiáš Josef Hájek, kanovník kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a sv. Kosmy a Damiana v Staré Boleslavi. O Axlarovi připomíná, že byl horlivý ctitel sv. Jana Nep. Dovídáme se též, že Axlar byl pohřben v kostele sv. Víta 8. června 1714. Pak jest řeč o odkazu Axlarově. Hájkovi prý bylo uloženo od du- chovní vrchnosti, aby přehlédl kázání Axlarova, „zdažby snad od jinad se bylo něco nepřimísilo, coby proti vůli bylo authora.“ Hájek prý nalezl vše bez závady, takže kázání Axlarova byla ihned schválena. Po uveřejněném nálezu censury následuje „Summovní po- řádnost neb vejtah všech nedělních kázaní.“ Na př. „Ned. 1. adv. Kázaní 1. Podání. Tunc videbunt. Tehdáž uzří u S. Luk. v k. 21. Vejtah. Nejtiší a nejlaskavější Pán Ježíš nic jiného mluviti, nic jiného dělati, nic jiného z očí mu nebude hleděti při saudu posledním, než sama hrozná a věčná hříšníkův pomsta.“ Spisovatel podává tedy stručný výtah z příslušného ká- zání, aby čtenář hned poznal, o čem v kázání se jedná. Mimo kázání nedělní jsou v postille Axlarově též kázaní na Veliký pátek, na pondělí a úterý velikonoční, na den Nanebevstoupení Páně, na pondělí a úterý svatodušní, na den Božího Těla a na den Posvěcení chrámu. (Stran 916). Na konci jest rejstřík. Díl 2. (736 str.) obsahuje výroční kázání sváteční. (ČČM 1895, 314). Jednotlivá kázání Axlarova jsou úvahami na pří- slušný citat z evangelia Na př. na počátku 1. kázání na 3. neděli adventní podává kazatel citat: Confessus est, et non negavit, quia ego non sum Christus. Joan. I. Vyznal a nezapřel, že já nejsem Kristus (str. 27). Na str. 27—37 podává pak na toto thema ká- zání, v němž jest mnoho úvah o pýše. Na konci jest vždy závěr, v němž kazatel posluchače napomíná. Dr. A. Podlaha uznává o kázáních Axlarových (ČČM. 1895 1. c.), že jsou sice někdy poněkud trivialní, ale chválí je, že jsou velice jadrná a že podávají nejeden příspěvek k poznání doby tehdejší. Vlček praví o Axlarovi, že působí křiklavými přirovnáními, že hmot- nými, ráznými kontrasty vzbuzuje rád touhu po nebi a hrůzu z pekla