198 lého roku rozdělených, kteréžto řeči slušně Zahrádkau duše jmenovány býti mohau...“ Vydáno nákladem Jana Albr. staršího Křineckého z Ronova. Jsou to dva veliké folianty; první díl vyšel v Praze u Matěje Pardubského r. 1615, druhý r. 1620 též v Praze „u Ctibora Kbelského, jinák u tří Nedvědů.“ (Un. 54 B 16.) 1. díl. Předmluva jest věnována panu Janu Albr. staršímu Kři- neckému z Ronova a jiným pánům z Ronova. Jedná nejprve o stvo- ření světa, o rozdělení roku, o rozdílném počátku roku u různých národův; pak spisovatel oznamuje, že přede dvěma léty ohlásil v před- mluvě k výkladům adventním, že má sebrány takové výklady na všecky dny celého roku a že je vydati míní, což jest mu nyní možno pomocí a nákladem pana J. Albr. staršího Křineckého z Ro- nova. Uvádí též část historie rodu pánů z Ronova dle Dubravia a Hájka. Postilla počíná se výklady adventních řečí, které vyšly již r. 1613 (v. čís. 2.); jsou zde jen málo pozměněny. (1—150, 1. neděle adv. — incl. Štědrý den); pak jsou „výkladové řečí o narození Krista Pána“ (151—212), „výkladové řečí masopustních k všedním dnům nařízených,“ (bez označení stran, Nový rok — úterý masop.), „díl postní řečí na každý den, nedělní i všední,“ vyšlý o sobě 1616 (2. vyd., v. čís. 1.) (popeleční středa — Bílá sobota, str. 300.), „kazání dvoje na slavnost vzkříšení Páně, na artikul pátý víry obecné křesťanské“ s obšírným výkladem epištoly na Hod Boží Velikonoční (301—324), kázání od velikonočního pondělí do soboty po Velikonocích (—354), „výklad řečí provodních“ (1. neděle provodní — sobota po 6. neděli provodní; — 602), na den seslání Ducha sv., a konečně kázání od pondělí do soboty po sv. Duchu (— 656). 2. díl obsahuje kázání na všecky dny „od sv. Trojice do ad- ventu“. Předmluva jest velmi zajímavá. Napsal ji kněz Jan Rozacius Hořovský, správce církevní u sv. Mikuláše v Menším Městě Praž- ském, a věnoval ji ,urozenému pánu J. Albr. staršímu Křineckému z Ronova'. Rozacius vykládá, jak pracně a nákladně před vynalezením tisku knihy se dostávaly. Připomíná, co jest zaznamenáno v českých kronikách o deskách zemských. Králové a knížata nešetřili nákladu na vydávání knih, tak na př. „Ptolomeus, slavný král Alexandrinský“ vydal prý na přeložení Zákona Božího Starého z židovského jazyka do řeckého dvakráte sto tisíc zlatých (!); k překladům písma sv. při- pomíná též, že prý sv. Jeronym přeložil bibli z řečtiny „do Dalmac- skýho, aneb Slovencskýho jazyku“. O císaři Karlu Velikém praví, že