211 postilla končí se již na str. 189. Na str. 190—205 jsou modlitby v čas moru a války. Jiné vydání jest z r. 1632, ve 12°, un. 54 F 1119. 15) K nejplodnějším náboženským spisovatelům na počátku 17. stol. náležel kněz pod obojí, kazatel kutnohorský, později farář u sv. Jiljí v Praze, Havel Žalanský († 1621). Dačický o něm dokládá, že byl „dobrý, pobožný člověk, ctného chování a kazatel slova Božího vejborný.“ (Dač. I 293.) Psal traktaty a knížky obsahu nábožensko- vzdělavatelného, které byly často vydány. Viz Sborník hist., roč. VI 1886, článek od Dra Jana V. Nováka, v němž spisovatel pojednává o historických kázáních kněze Havla Žalanského (str. 46 a sl.). Napsal prý také postillu, která se však do našich časů snad nedo- chovala; propadla kletbě Koniášově. 16) Možná však, že tak zván byl některý náboženský traktát Žalanského. Oblíbeným kazatelem evangelickým na počátku 17. stol. byl též Blažej Borovský a Borovna. Postilla, kterou vydal v Hradci Králové r. 1617, má tento titul: „Hypomnema epistolarum, quae diebus dominicis ab ad- ventu usque ad festum Sacrosanctae Trinitatis in Ecclesia Catholica Christiana explicari solent. Pars prima. To jest: Vejklad řečí epištolních nedělních, kteréž se od Adventu až do památky S. Trojice v Církvi... čtau: Podlé Písma S° a učitelův církevních, dlé Confessí české, jinák Augšpurské, sepsaný a vydaný. Díl první. Prácí a nákladem kn. Blažeje Borovského z Bo- rovna, správce církevního v Holohlavech.“ (Mus. 35 D 1; Jir. I, 90—91.) Předmluva (1.) jest věnována „p. Adamovi Ertmanovi a p. Vilí- movi, pánům bratřím Trčkům z Lippy etc.,“ (dat. 13. května 1617), a jedná nejprve o užitku čítání slova božího. Spisovatel uvádí důvody, ale praví, že těmi důvody „nevede se k tomu cíli a konci, kdoby uměl čísti, aby na slavnosti vejroční, ve dny nedělní, sváteční a kající, v domu svém zůstávaje, četl z ňáký Postylly (třebas i někdy proti víře spletený), shromážděním i kázáním církevním pohrdal a společnosti svatých obcováním se vzdaloval.“ Vykládá pak účel spisování a vydávání náboženských výkladův. Mezi jiným praví, že chce touto prací ukázati, jaké učení a jaké kněží má p. Jan Rudolf Trčka „na svých gruntech a panstvích,“ „aby mnohým nepo- 15) Jungmann tohoto vydání nezná, ale jmenuje vydání z r. 1708, v 12°, a zvláštní vydání „písniček ranních“, r 1708. v 16°. (Jg. 300). 16) Zmínku o ní viz v postille Koniášově „Zlaté neomylné římsko-katolické pravdy dennice“ vyd. v Praze 1728, na str. 313.