Strana 118
118
5. Králi slavný, Kriste dobrý. X neboť již zahyne všecka ukrutnost i (ne)-
spravedlnost. O 6 slokách. Zachována v Kanc. jisteb., odkudž ji ot. 1913 Nej., Dějiny
husit. zpěvu za válek husit. 819—20. Husovu původství nasvědčuje to, že její začátek
nalezl Jos. Švehla na nádobce v Sezimově Ústí, spáleném již v únoru 1420, a hlavně
Husova slova v listě č. 83, s nímž posílá list, složený ve vězení gottliebském Jindř.
Škopkovi s písní, o které praví: Et composui illum cantum, quando fui ociosus, Králi
slavný, Christe dobrý etc. Tomu rozumí Ný II, 486—7 tak, že Hus na ztracené příloze
listu poslal také naši píseň, kterou by byl tedy složil rovněž v Gottliebách. Ona
česká slova najdeme ovšem pouze v jednom ruk. onoho listu a bylo by je možno
pokládati za přídavek písaře, jenž tu snad vyslovoval pouze dohad; jistě však smíme
český ten přídavek pokládati za současné svědectví o Husově autorství, potvrzované
nadto nádobkou ústeckou a tím, že S I, IX zjistil prvé dvě sloky také v II, 24. 189'
mezi četnými spisy Husovými (otisk obou slok X—XI). a přidati se aspoň potud
k Novotnému proti zamítavému stanovisku Nej. 220—1. F 58 8.
6. Desatero. Nebudeš mieti bohóv jiných X Tytoť jest věci Pán Bóh přikázal.
O 3 slokách. Husovu původství písně nasvědčuje, jak upozornil Ný I, 233 p. 2, výtka
Ondřeje z Brodu Husovi: Ubi est predicatio vestra, imo cancio vestra „Non concupis-
ces“. Výtka nesvědčí ovšem jen Husovi, nýbrž celé jeho straně. Z kanc. jisteb. ot.
Nej. 471, výkl. 259—60.
7. Píseň To po smrti my shledáme X a skonati v Bohu, amen. Byla složena
Husem na Gottliebách Jindř. Škopkovi na nápěv písně Buoh všemohúcí. Ot. Ný,
Kor. 260.
O jiných písních, připisovaných Husovi později a nepochybně mylnou tradicí,
jakož i o vývoji názorů na Husovo původství Nej. 219—21, 188—90.
Neznáma je píseň, kterou Hus poslal ok. 1408 pannám, žijícím společně asi
na venkově. Praví (Ný 28), že ji zpíváme na nešpoře panen svatých. Byl to zřejmě
překlad breviářového textu, jenž oslavoval panenství tak, že Hus varuje panny, aby
zpívaly píseň tak, že by ji slyšeli muži. Podle dohadu S I, IX mohla to být píseň Jesu,
corona virginum, podle F v O 1915, 403 píseň Otep myrrhy mněť mój milý, o níž T
v M 1882, 54 a d. a Nej. Dějiny předhusit. zpěvu 139 a d. Rovněž neznáme píseň,
kterou Hus složil v žaláři gottliebském o poutech (de vinculis), jak se sám zmiňuje,
Ný, Kor. 299. Snad na ni, snad na č. 5, jak myslí Ný II, 405, se vztahuje Jakoubkův
výrok, Výklad na Zjevenie sv. Jana, vyd. F. Šimek, I, 587, že Hus složil v žaláři
jednak píseň žalostnou, jednak radostnou.
B. Spisy pochybné a sporné.
24. O sedmi smrtedlných hříších.
1. Název z ruk. i tisku.
2. Obsahuje výklad o pýše, závisti, hněvu, lenosti, lakomství, la-
kotě a smilství.
4. Inc. Sedm smrtedlných hřiechóv jest... Prvý jest hřiech pý-
cha X aby je jiným dobrým myšlením ihned od sebe zahnal. V tisku:
a budeš dobře činiti. Amen.
5. Původství Husovo nejisté. Tvrzení tisku neváží mnoho a podob-
nost se spiskem De tribus hostibus (č. 88) není valná. Jiných důvodů
Nk 56 v podstatě nepřinesl. F proto pochybuje o Husově autorství
a Ný II, 326 je zamítá, ale Nk, Slov. IX hájí.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139