18 kladové výzbroje. O rozsahu Flajšhansova podílu na bádání o Husovi poučí brzy soupis jeho prací, rozsetých po nesčetných publikacích. Půltisící výročí Husova skonu, které se zatím přiblížilo, přivedlo ke studiu Husa prof. brněnského theolog. semináře J. Sedláka. R. 1906 začal uveřejňovat o době Husově články a drobné edice, které nabývaly čím dále většího dosahu i ceny, ano, 1913 začal vydávati čtvrtletně Studie a texty k náboženským dějinám českým, které však zastavil po delší přestávce 1919 1. sešitem III. ročníku. V jubilejním pak roce vy- šla jeho vynikající kniha M. J. Hus,14) snad největší to výkon katolické naší vědy v poslední době. Sedlák mohl již těžit z bohatých zisků kata- logisace Truhlářovy, dovršené 1906, a částečně i z Paterova a Podla- hova Soupisu rukopisů metropolitní kapituly pražské, jehož I. svazek vyšel 1910, a vytěžil také nemálo z rukopisných sbírek rodné Moravy, kde m. j. došlo na zkatalogisování důležitých rukopisů mikulovských. Doba velkých nálezů byla ovšem již celkem u konce. Těžiště Sedlá- kovy práce o Husovi je proto hlavně v probádání činnosti Mistrových spolubojovníků, jako byl Jeronym, Jakoubek nebo Mikuláš Drážďan- ský, i odpůrců, jako je Štěpán Páleč a Stanislav ze Znojma. I Sedlák nicméně, předčasně ostatně vyrvaný vědecké práci činností politickou a brzkým skonem (1924), rozmnožil poznání Husa nejedním cenným nálezem, osvětlujícím zejména jeho činnost na Karlově universitě, a přispěl také vynikající měrou k poznání jeho díla kazatelského. Největším dílem velikého výročí se stala kniha Václava Novot- ného M. Jan Hus, vyšlá 1919—21, plod to mnohaletého úsilí,15) které mohlo nadto využít měrou zcela neobyčejnou práce obou učenců právě jmenovaných a také zisků katalogisace třetí nejvýznamnější pražské sbírky rukopisů,16) dvojí musejní postily z let 1411—13. Dvousvazkové dílo Novotného jest a zůstane asi nadlouho ještě nejpodrobnějším životopisem M. Jana, který podává nejúplněji souhrn výsledků husov- ského bádání z doby velikého rozmachu, založeného na zpřístupnění rukopisných pokladů největších pražských sbírek. Ze zamýšleného soupisu spisů Husových, k němuž shromáždil množství látky, která však zůstala nepřístupná, vypracoval Novotný jen několik čísel v pří- lohách díla. Podstatným jeho doplňkem je dvojí pracná edice: M. J. Husi korespondence a dokumenty (1920), připravená výbornou prací mládí Listy Husovy (1898), a Historické spisy Petra z Mladoňovic a 14) O knize B v ČMM 40, 1916, 156—66. Referát byl přiostřen B. Navrátilem, jenž potlačil jeho závěr, zdůrazňující klady knihy. O Sedlákovi B. Chudoba a V. Bit- nar, J. Sedlák (1947) s pečlivou bibliografií. 15) K dalšímu B. Dílo prof. V. Novotného o Husovi v JSH 5. 1932, 117—25 a referát o posmrtné edici v ČAŠ 9, 1933, 296—301. O Kybalově díle ČMysl 28, 1932, 237—9. 16) B. Soupis rukopisů Národního musea v Praze I, II. 19278. O jeho ziscích pro Husa F. v ČČH 1930. 377—9.