z 92 stránek
Titel
I
Studia
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
Addenda
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
Název:
Husitika a bohemika několika knihoven německých a švýcarských
Autor:
Bartoš, František Michálek
Rok vydání:
1932
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
92
Obsah:
- I: Titel
- 1: Studia
- 82: Addenda
Strana 83
Husitika a bohemika několika knihoven něm. a švýc.
83
tržení českého národa. První podmínkou toho je provedení
oprav v církvi. Jet zajisté hlavním kořenem žalostných po-
měrů mravní úpadek církve i státu a proto nutno s nápravou
začíti zde. Obnova míru a pokoje je možná jedině touto
cestou. Bohoslovci zavrhují však i přímo způsob vedení války
proti Husitům. Kdo chce zvítěziti nad nepřáteli církve, musí
především užívati zbraní duchovních, ne hmotných. Ne
krví, ale jedině převahou duchovní možno dojíti vítězství.
Zavrhše takto nedvojsmyslně, třeba ne výslovně, všechen do-
savadní postup, prováděný církví proti Husitům, přicházejí
theologové s návrhem, který není než obměnou husitských
návrhů na dosažení míru, s návrhem přátelské schůzky s Hu-
sity, na níž by se jim dostalo dosud tak marně dožadovaného
slyšení, a to někde na hranicích českých. Na schůzku mají
býti vysláni pečlivě vybrané osobnosti, po čtyřech z šesti
německých arcidiecésí, jakož i zástupci šesti říšských univer-
sit, a to z každé jeden. Od schůzky nadějí na theologové
nemalého zisku nejen pro otázku míru, nýbrž i pro věc
reformy církve vůbec a pro přípravné jednání o ní jak na
zamýšleném církevním sjezdě šesti arcibiskupů německých
a kurfiřtů, tak i na budoucím církevním koncile. Vše to je
vždy odůvodňováno z Písma i z církevních dějin.
Memorandum není datováno, hlásí se však velmi určitě
do sklonku dubna či do počátku května r. 1430. Jedině tehdy
zajisté vynutily husitské úspěchy v poli, slavná »spanilá
jízda« r. 1429/30, takovou situaci v říši, aby se podobný hlas
směl ozvat, situaci, která však zůstala pouhou kratičkou
episodou, zapadlou, sotva se objevila.1) V celých dlouhých
dějinách tolikaletých válek husitských není takřka pro vznik
projevu místa; za to, položíme-li jej sem, nalezneme pro-
správnost tohoto zařazení ještě bezpečné potvrzení.
Takřka před branami Norimberka, na hradě Beheim-
steině, podepsal asi 11. února 1430 markrabí Fridrich Hohen-
zollerský jménem říše s vítěznými vůdci husitských vojsk
smlouvu, jíž se zavázal, že zjedná Husitům veřejné slyšení
1) To pěkně vyložil D. Kerler ve výkladě o dosahu úmluv
beheimsteinských v Deutsche Reichstagsakten IX, 1877, 372.
Znění úmluv, které se mi podařilo nalézti v rukopise knihovny
v Trevíru, otiskuji v Jihočeském sborníku histor. V, 1932.