246 Č. 275—276: 20.—22. června 1443. Na rubu: Urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozenberka, přieteli zvláště milému. Přitištěna krytá pečeť. 276. 22. června 1443. Jaroš z Drahonic pánům shromážděným na sněmu v Praze: žaluje na Ol- dřicha z Rožmberka a Václava z Michalovic a na Strakonicích, že pomáhajíce Jankovi ze Sedlce proti němu, zahubili jej a nyní o něm lživě píší a mluví. Třeboň, Schwarzenb. archiv. Hist. 623, or. pap.; tamže jest list Jaroše z Drahonic stejného znění s adresou: „Slovutné múdrosti pánóm purgmistróm, conšelóm i obcem Starého i Nového měst Pražských i jiným městóm, kteří jsú nynie na sněmu v Praze, pánóm a přátelóm milým.“ AC III, 527 č. 436 (reg.). — Srv. Mareš, ČČM 1902, 393. Služba má napřed VM“, urození páni, i vám, stateční a slovutní přietelé milí A žalujiť VM“ na pana Oldřicha z Rosenbergka a na pana Strakonického, žet sú mě svévolně a nevinně zahubili tomu zrádci ku pomoci Sedleckému. A já jim psal i páni moji Tháborští, dávali by mi z čeho vinu, že jim chci opraviti po dobrých lidech. A oni mi z ničehož vinu nedávavše, i odpověděli mi za svú ctí, stojiec před tvrzí mú, vytrše na pole a tudy mě svévolně a mocí svú zahubili přes podánie spravedlivé pánóv mých i mé. A račte věděti, žeť jest ta válka mnú ne- vznikla i žádném počátkem, ale chtěl sem rád v pokoji býti, pokojně jsa doma; a ten zrádci Sedlecké chtěl mě zamordovati a já naň ižádné péče neměl. Toho jsem túžil panu z Rozenbergka, panu Strakonickému, panu Crušinovi i jiným mnohém dobrým lidem. A pan mi z Rosenbergka psal, ať bych v pokoji byl a že sě v to chce vložiti a že mi sě odestati má. A za páně z Rosenbergka úmluvú vzalť mi jest kuon za třidceti kop a pět kop a pacholka mi jal, a toho podnes Sedleckého syni v vězení mají. A proto sem já vždy v pokoji byl viece než rok a jezdil sem dvakrát na páně Rosenbergka dvuor a prosil sem pána, aby sě ráčil přičiniti, aby mně rovné k sobě učinil Sedlecký a v pokoje“ nechal. Toho mne potkati nemohlo, ani ižádná spravedlivost na páně z Rosenbergka dvoře. A ke mně jest mluvil pán, že jemu jest žel mých záhub a pravě, že by mi chtěl raději pomoci než Sedleckému. A potom jest to vskutku jinak okázal, když jest mi příměří Sedlecký odpověděl přes to a já sě byl zapsal s ním, abychom stáli oba přede pány na sněmě a před pur- krabí pražském; a k miestu a k konci tu s ním přijíti chtěl sem, jakož země tato za právo má. A tu odpověď svévolnú páně z Rosenbergka návodem a Strakonického učinil jest ten Sedlecký. A již zahubivše mne ne vinně, ale svévolně, teprve sobě vy- a) tak or.