92 Č. 113—115: 18. února—4. března 1441. Na rubu: Urozenému panu Oldřichovi z Rozenberka, pánu a zvlášče přieteli mému milému, buď dán. Pečeť odpadla. 114. Ve Vídni, 1. března 11441]. Mikuláš Jindřichův Oldřichovi z Rožmberka: zprávy z Uher a Rakous. Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 513a, or. pap. Urozený pane a kmotře milý! Dávám vám věděti, kterak Ladysswan Nadrzpanów syn“ s Tebny? nabral k sobě drabantóv a lotrovstva jiného, převezli sě přes Dunaj ffyssmundye“ v noci, pobrali mnoho zboží i lidi zjímali a pobrali sebú je do Tebny, a tu chvíli, když jeho to učinili, sám byl v Novém Městě u krále; a když král zvěděl, že jeho to učinili, jal jeho se všemi jeho služebníky a kázal jej vésti na někaký hrad velmi tvrdý podle Ssadwyna.3 Také král polský leží polem a silně sě sebral a míní trhnúti sem do Rakús. A Rakušěné jsú všickni hotovi a táhnú proti němu; jestliže dočká král polský, naději sě, že bitva bude. A králevá jest nynie s králem v Novém Městě;“ kdy sě spolu zjednati a na něčem zóstanú, tak král inhed míní jeti nahoru. Jiných novin nyní neviem psáti. A přede pány českými mluvte dobré slovo od concilium a v tom učiňte vaši snažnost, toť sě vám bude hoditi po tom, jakož viete. Datum Wienne feria quarta in Capite ieiunii. Per Nicolaum6 compatrem vestrum. Na rubu: Nobili et magnifico domino, domino Ulrico de Rosemberg, compatri meo dilecto. Pečeť odpadla. 115. Ve Videň. Novém Městě, 4. března 1441. Královna Alžběta Oldřichovi z Rožmberka: děkuje za přijetí jejího poselství; žádá za pomoc, aby jí a jejímu synu Ladislavovi bylo zachováno království České. Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 514, or. pap. a) tak or.; snad to má býti Fischamend, městys v Dol. Rak. na pravém břehu Dunaje. 1) Ladislav Gara, magnát uherský. 2) Děvín při ústí Moravy do Dunaje, maďarsky Dévény, něm. Theben. 3) viz Palacký, Děj. IV. 1, 52, též Urbánek, Čes. děj. III. 1, 5831. 4) srv. níže č. 116. 5) viz Urbánek, tamže 582 a d., Palacký na uv. m. 6) Mikuláš Jindřichův z Prahy, koncilem basilejským jmenovaný arcibiskup pražský a legát koncilu — srv. o něm Urbánek, Čes. děj. III. 1, 654 a d.