Č. 325—326: okolo 15. a po 15. listop. 1443. 283 val, ano jest to púhá křivda. A ktož věřiti nechce jedno, ohledaj list u Jana písaře, kterak jest Makssant takovým buřičóm psal. Protož ti takoví, styďte sě za to, že chtějíce sě právi učiniti, očitú křivdu, majíc za to, že na jevo nevyjde, svým psaním přikrývají. Dále píšete, že což mi jest před panem Crušinú v oči mluveno a psanie mé čteno, proč sem neodmlúval, tu opět zjevnú křivdu píšete: však ste mi v oči před panem Crušinú nic nemluvili ani ste mě k řeči připustili, ani komu se mnú mluviti dali, neb ste tomu rozuměli, že já s boží pomocí byl bych statečně ohlásil, co a kterak ste nade mnú učinili od počátku až do koncě. Dále píšete, že neviete, kto by měl o mně ta rozpisovánie jednati, poňavadž již Bosák odšel jest na cestu všelikakého těla a Jacuba a Vítka provazníka u vás nenie a vy že neviete mi co opravovati. Dajž to milý Bóh, aby ti všichni, kteříž sú byli příčina mého nevinného jetie a zmučenie, aby jedni po Bosákovi a druzí po Vítkovi provazníkovi a po jiných vyhnaných s Tábora kročili, a Bože daj to, aby jediné ti ostali na Tháboře, kteříž Boha a své bližnie milují a svými věrnými obchody sě živie a obierají. Jáť bych od vás jiné opravy nežádal než takovému rozlúčení, nebť by z takového rozlúčenie inhed byla chvála Bohu na výsosti a v zemi České i v jiných zemiech okolních pokoj lidem, kteříž sú dobré vóle. A jakož na konci píšete, kdyby Makssant svého zpurného psanie nechal, že byste nechtěli býti příčina, by které věci měly zdvihány býti etc., kterak vám Makssant píše, toho já málo viem; byť vám pak najzpurnějě psal, tiem já vinen nejsem. Ale tomu sě divím, že chtějíce múdří býti, tyto nesnázě a hrdá psanie bez vědomie jiných jednáte i zavodíte skrz to a o základ tisíce kop propadenie a cti a viery zbavenie sami sě i všechnu obec připravujete, činiece svévolně, což sě vám zdá, a píšíce takové listy pod městskú pečetí, bez jiných vědomie věci umluvené a smířené zdvihajíce. 326. [po 15. listop. 1443]. Táborští Janovi ze Srlína: aby položil ve svém listu jména. Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 644l, or. pap. AČ. I, 384 č. 36. — Srv. předcházející korespondenci Srlinovu s Táborskými a níže č. 327. Purgermistr a radda města Hradiště Thábor řečeného. Jakož nám píšeš, Srlíne, nekonečně takto: »Opatrným purgermistru a někte- rým z raddy«, jména polože v svém listu, ať vieme, kterak se k tomu přičiniti etc. Datum. Nebť nejsme ničímž vinni. Na rubu: Srlínovi dd. Přitištěna krytá pečeť. 36*