158 Č. 198: 14. července 1442. lidi, tu jest Srlín mnohých věcí odmlúval podle svědomie těch dobrých lidí. A po- něvadž Srlín, jakož Táborští kladú v svých přech, mnoho věcí jest znal a jinak v svém popisu, kterýž jest svú rukú popsal, jsa v jich vězení, kteréhož jsú popisu dobří lidé svými pečetmi potvrdili, vyznával, tehdy já, chtě stranám dosti učiniti, takto vypoviedám: Aby Srlín byl v mú moc dán a postaven na clášteře v Nepo- muce a inhed vydán mně po mém služebníku, kteréhož s Táborskými poň pošli; a Táborští dajte jemu bezpečný próvod, aby jemu na cestě nebylo překáženo, až na clášter do Nepomuka; a já ho chovati chci až do roku položeného a Táborští jmějte v tom vuoli jednoho nebo dvú při něm nechati, aby viděli, že páně z Ro- senberka strana s ním nemluví. A na tom roce konečně výpověď o Srlína doko- nati chci etc.) Item znamenaj každý: Totoť jest ten popis, kterýž Jan Srlín svú rukú dobrovolně popsal před zmučením etc.: Já Jan ze Srlína etc.2 Tuto řeč svrchupsanú i s druhé strany, jakož sě počíná „Já Jan ze Srlína“, svú rukú popsal dobrovolně bez mučenie týž Jan Srlín. My purgermistr a conšelé města Pieseckého známo činíme 22. července 1441. tiemto listem zjevně přede všemi, že přistúpivše před nás do úplné raddy našie opatrní muže spoluměštěné naši, zejména Martin súkenník, Václav Krása, i seznali jsú svobodně a jednostajně, že toho času, když jsú byli od města našeho Piesku svrchu psaného o některé potřeby na Hradiště Tábor vysláni, tu k žádosti purger- mistra a conšel téhož města Hradiště Thábor již jmenovaného, jsúc k Janovi Srli- novi přivoláni, toto ot Jana Srlína z jeho úst mluviece slyšeli jsú: „Což jsem koli- věk dobrovolně před mukami svú rukú psal, seznával a seznal a co jest sepsáno, k tomu ke všemu sě znám a v tom stojím, že jinak nenie, než tak, jakož jsem ponajprve pravil. Ale když jest Rynart z Dobronic přijel, ten jest mým úmyslem zatočil, že jsem jinak mluvil a pravil. Ale to tvrdím, což jsem prve před mukami pravil a psal, že tak jest a jinak nenie.“ Na svědomie toho seznánie spoluměšťan našich svrchupsaných pečet města našeho Piesku svrchu jmenovaného k tomuto listu jest přiložena. Jenž jest dán léta ot narozenie syna božieho etc. XL primo, v sobotu den svaté Mařie Magdaleny. 23. června 11441J. My Ondřej z Nemyšle, Jan a Mikuláš bratřie z Vilémovic, Jan z Kozieho, Jan z Dobronic a Jiřík z Dráchova, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo uslyšie čtúce, že jakož opatrní purgermistr a conšelé města hory Thábor požádali nás, abychom k nim na Thábor přijeli, jichžto žádosti nemohúce oslyšeti, to jsme učinili a s nimi k Srlínovi do šatlavy šli. A když jsme před Srlínem stáli, purgermistr otázal jeho, znal-li by se k těm řečem, kteréž jest svú rukú sepsal bez mučenie, kteréhožto život svýma očima sme opatřili, že jest 1) srv. ve výpovědi Krušinově z 16. srpna 1442, níže otištěné. 2) viz č. 119 na str. 96—97.