Č. 340—342: 5. září—19. října 1437. 229 nikoli nezmeškávaje, jakož milost naši zachovati a pokoj i obecné všie země i své Dán v Praze ve čtvrtek po s. Jiljí, let království dobré rád viděti mieníš. našich etc. Ad mandatum d. imperatoris Johannes Tussek. Na rubu: Uroz. Oldřichovi z Rozmberka, věrnému našemu milému. Přitištěna krytá pečeť. 341. Ve Vídni, 8. září 1437. Jan hrabě ze Šaumburka Oldřichovi z Rožmberka: odpovídá na jeho psaní o úmyslu smířiti se se Smilem z Prachatic, že by mohl ten smír učiniti podle přiloženého dopisu,3 psaného Albrechtem, vévodou rakouským, jemu, Oldřichovi a Reinprechtovi z Wallsee; na Oldřichovo přání, že by s ním rád mluvil, ozna- muje, že chce krátce po sv. Michalu 129. záříl býti nahoře ſv Čechách) a že bude hleděti, aby se s ním na zpáteční cestě sešel. — (an unser lieben Fraun tag nativ.). Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 241 p. or. pap. něm., pečet odpadla. AČ. XXI, 290 č. 26. 342. V Praze, 19. října 1437. Císař Zikmund zastavuje Oldřichovi z Rožmberka a jeho dědicům hrad Zvíkov a klášter Milevský až do zaplacení 15.000 kop gr. Orlik, Schwarzenb. archiv: I A« č. 11, or. perg. a dva vidimusy, z 28. února 1487 a 10. čer- vence 1529. — Tamže: I Aa 60 („Zvíkovský kopiář“) str. 1, opis 16. stol. AČ. XV, 298 č. 14. — Viz poznámku Kalouskovu tamže. Podvržená listina na zástavu Zvíkova, kláštera Milevského a Zlaté Koruny z téhož data otištěna níže (č. 378); srv. k tomu zde na str. 124 poznámku u č. 182. Sigismundus, dei gracia Romanorum imperator semper augustus ac Hungarie, Bohemie, Dalmacie, Croacie etc. rex, notum facimus tenore presencium, quod nos nobili Ulrico de Rosenberg, fideli nostro dilecto, in quindecim milibus sexag. gross. Prag. debitorie obligamur. Volentes itaque ipsum de huiusmodi summa pecunie 1) Tento list se nezachoval. 2) Jan Smil z Křemže; o jeho sporu s Oldřichem z R. viz výše č. 325, 326, 327, 329. Srv. též Wagner, Jan Smil z Křemže, ČČM 1888, 180. 3) tento dopis se nezachoval.