z 346 stránek
Titul
Ia
Ib
Předmluva
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
Přehled listů a listin
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
Přehled jmen osobních a místních
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
Rejstřík
322
323
324
325
326
327
Název:
Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka, sv. I. 1418-1437
Autor:
Rynešová, Blažena
Rok vydání:
1929
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
346
Obsah:
- Ia: Titul
- I: Předmluva
- 1: Edice
- 281: Přehled listů a listin
- 301: Přehled jmen osobních a místních
- 322: Rejstřík
Strana 226
226
Č. 334—335: 4.—9. července 1437.
a obci města Tábora, že nevystaví znovu a neosadí hradů a městečka Přibenic,
neprodají těch hradův nikomu k osazování a zachovají věčný mír.
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 389b, pův. formulář.
List podobného znění jako č. 333; svědkové však nejsou uvedeni jménem. — V archivu
Národního musea v Praze v pozůstalosti Palackého (I B 3c) je regest z listu z 5. června 1437,
podle něhož zaručili se Aleš ze Šternberka, Přibík z Klenového, Chval z Chmelného a j. Tábor-
ským za Oldřicha a Jindřicha z Rožmberka na zdržení smluv obapolných.
V Chebu, 9. července 1437.
Císař Zikmund Oldřichovi z Rožmberka: o říšském sjezdu v Chebě; aby ne-
meškal poslati své lidi k obléhání Sionu.
335.
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 391, or. pap.
AČ. I, 49 č. 61. — RI. XI, 11856.
Sigmund, z božie milosti římský ciesař, vždy rozmnožitel říše a uherský, český
etc. král.
Urozený věrný milý! Tajnoť tebe nenie o sjezdu našem s kniežaty a volenci
ve Chbě; a s těmiť nám, bohu děkujíc, dobře sě vede a po našie vuoli, ještoť bohdá
v skuoře do Čech s dobrými zasě novinami sě navrátíme. Než zamútiliť sú nás
velmi listy svými ti, jenž u Siona ležie, psavše nám o rozličných a mnohých pra-
ciech svých i nebezpečnostech, že jich jest velmi málo. A k tomu druzí v témž
kraji sněmy kakés jednají, listy po městech i kdež vědie rozpisujíc; že by z toho
mnoho dobrého mělo jíti, ještoť my tomu rozuměti nikoli nemuožem. A nám také
toto zde počaté dobré opustiti jest nesnadno, aniž by nám potom i ot vás za dobré
bylo jmieno. Protož milý, pro hospodina! již opatř čest naši i tej země, a nemeškaj
lidí svých tam k Sionu také vypraviti. Potřebieť jest, ať by zlí skrze naši nepilnost
a oblevenie pochvaly snad neměli, a my i s vámi k hanbě a ke škodě nepřišli;
tiem pro nic nemeškaje, jakžť věříme. Zatiemť my zde tiem spieše těchto věcí po-
konajíc, do Čech zasě přijedem a pilnějie sě s boží pomocí ke všemu přičiníme,
dobrým a poslušným poděkujíc a jiným také s tvú a jiných raddú vedlé jich hod-
nosti otplatiece. I věřímeť vždy, že svých k tomu Sionu ve všicku dobrú libost pro
naše poctivé a té země všecko dobré poslati neobmeškáš. Dán ve Chbě v úterý
před S. Margrethú, let království našich etc.
Ad mandatum d. imperatoris
Johannes Tussek.
Na rubu: Uroz. Oldřichovi z Rozmberka,
věrnému našemu milému.
Pečet odpadla.
1) viz pozn. 5 na str. 223. 2) viz Tomek, Děj. Prahy VI2, 27 a d., Palacký, Děj. III. 3, 255
a d.; srv. též výše č. 330.