FALSA. Č. 378: 19. října 1437. 271 378. V Praze, 19. října 1437. Císař Zikmuna dává Oldřichovi z Rožmberka v doživotní držení hrad Zvíkov a kláštery Milevský a Zlatokorunský; mužští potomci Oldřichovi mají tato zboží držeti jakožto zástavu královskou. Krumlov, Schwarzenb. archiv: I. Aa č. 30 d, or. perg. Pangerl, Urkundb. d. Cist. St. Goldenkron (FRA. 2, XXXVII) 431 č. 187 („verdächtig?“). — — Schmidt, MVGDB. XXXII, 322 č. 20 a XXXIII, 200 č. 21 (regg.). — RI. XI, 12132 („Fälschung“). Sedláček, Zbytky register král. 222 č. 1629 (jakožto padělek). Listina jest zřejmě podvržena; srv. zástavu platů a berně z hradu Zvíkova a kláštera Milevského z téhož dne (výše č. 342). Falsum popsal podrobně Mareš v ČČH. I, 379; Schmidtův výklad na uv. m. XXXIII, 200 je neúplný a nepřesný (opírá se též o podvržený list na opevnění Zvíkova, viz níže č. 380). Otázka držení Zlaté Koruny, ztížená falsy též staršího data (viz výše č. 352, 355, 364), souvisí nejen s otázkou Zvíkovského a tím i Milevského zboží (srv. pozn. u č. 372), nýbrž i se zápasem Oldřichovým s Janem Smilem z Křemže (viz č. 325 a d.). V této souvislosti lze se dohadovati doby vzniku falsa, totiž v 2. pol. 40tých let 15. stol.; srv. též pozn. u č. 376. Celý výklad jest nutno postaviti na nový širší základ. Sigismundus, dei gracia Romanorum imperator semper augustus ac Hungarie, Bohemie, Dalmacie, Croacie etc. rex, recognoscimus tenore presencium universis, quod volentes dilecto fideli nostro Ulrico de Rosenberg pro suis gratis serviciis nostre cel- situdinis“ hactanus exhibitis et imposterum exhibendis copiose satisfacere et ipsum ad nostra servicia reddere prompciorem, de maturis consilio, voluntate et consensu nostrorum fidelium baronum regni nostri Bohemie castrum nostrum demum' Clyn- genberg et monasterium nostrum Milocensem et monasterium Sancte Corone et omnia alia, super quos" habet litteras suas a predecessoribus nostris vel a nobis cum omnibus pertinenciis eorum, quod sibi obligamur, ut in litteris eius ulterius continentur, quas habet a predecessoribus nostris regibus Bohemie et a nobis, ex nostra speciali gracia, volentes sibi satisfacere pro suis gratis serviciis, que fecit nobis et facere intendit, damus et conferimus ad vite sue tempora possidendum, sic quod ipse predictus fidelis noster Ulricus de Rosenberg illa omnia prefata bona cum omnibus pertinenciis eorum temporibus vite sue tenendum, possidendum et de ipsis tamquam de bonis propriis facere et disponere possit et valeat, ipsa tamen non alienando nec obligando sine consensu et voluntate nostra et successorum nostrorum. Post mortem vero ipsius fidelis nostri Ulrici de Rosenberg heredes sui, quos post se derelinquerit legittimos masculos, debent prefata bona cum omnibus bonis et pertinenciis eorum a predecessoribus nostris vel a nobis regibus Bohemie tenere c) tak or., správně e) tak or., správně a) tak or., správně „celsitudini“. b) tak or., správně „dictum“. „Milocense“ (srv. touž chybu výše v č. 342). d) tak or., správně „que“. „quibus“. f) tak or., správně „dereliquerit“. 1) viz pozn. shora.