Č. 242: 28. února 1434. 167 který ji označil jakožto podvrženou; ale již Tomkovi (Děj. Prahy IV2, 630) a mám za to, že též Pala- ckému (Děj. III. 3, 143; jeho stanovisko opačně vykládal Schmidt) byla jen plnou mocí pro Oldřicha, aby vyjednáváním se stavy upravil Zikmundovi cestu k přijetí za krále českého. Jakožto plnou moc vykládá listinu i Mareš na uv. m., podepřev její pravost především po stránce formální. Listinu nutno přijmouti za pravou, třebas nás její těžkopádná latina (zvl. arenga) zaráží a třebas i zů- stala pro Oldřicha bezvýznamnou, poněvadž Zikmund řidil i nadále vyjednávání s Čechy sám (srv. Mareš na uv. m.). Sigismundus, dei gracia Romanorum imperator semper augustus ac Hungarie, Bohemie, Dalmacie, Croacie etc. rex, notum facimus tenore presencium universis. Ineffabilis disposicionis clemencie divine non ignari, collatam nobis celitus, quam habemus, et recognoscimus dignitatem illudque a nobis ab illo bono patre familias protinus exigi debitum, ut reddamus sibi talenta per eum nobis credita duplicata. Ad quod, prout tenemur, propositi et debiti nostri effectum diligenter impendimus et temporale stipendium et retribucionis eterne premium nobis proventura spera- mus. Et quoniam Romani imperii fastigium et aliorum regnorum nostrorum dignitas, in qua orbis conditor nos pietatis sue clemencia felliciter collocavit, iugiter mentem nostram sollicitant, ut cura pervigili et laboribus sollicitis universorum sacri imperii et regnorum nostrorum fidelium et subditorum amputemus incomoda eisque votive quietudinis amenitatem salubriter procuremus. Ad hoc nempe dispensacionis munere principalis monarchie optinuimus principatum, ad hoc sacri Romani imperii non leve pondus, sed suave, ac aliorum nostrorum gubernacula regnorum suscepimus, ut, si ad alia extrinseca cottidiana sollicitudo nos provocet, ad ea tamen, que processibus negociorum improvide circumfluunt, reparacionem felicem statum quoque quietum ac reformacionem nacionum in sacri Romani imperii ambitu sub regiminis nostri felicitate respirancium respiciunt, tanto intendamus, quanto pre ceteris mundi princi- pibus solium magnificencius erexit celestis providencia Creatoris. Sane quia nos tamquam heres et naturalis rex et princeps regni Bohemie eiusdem regni bonum statum, pacem et unionem plurimum affectamus, videntes sacrum concilium pro reduccione felici illius regni plurimum laborare et nos quoque, qui a prima pullu- lacione labis illius usque in presentem diem innumeras fatigas, curas et studia adhibuimus, nolentes, ut in nobis aliquid videatur deficere, potissime in hiis, que temporalitatem concernunt, animo deliberato et ex certa sciencia nobilem Ulricum de Rozenberg, fidelem nostrum dilectum, de cuius fidei preclara constancia et singularis providencie industria fiduciam gerimus singularem, de consilio fidelium et dilectorum nostrorum fecimus, constituimus, creavimus et ordinavimus ac tenore presencium facimus, constituimus, creamus et ordinamus nostrum verum, legittimum, certum et indubitatum procuratorem, actorem, factorem negociorumque nostrorum gestorem, dantes et concedentes eidem plenam et omnimodam potestatem ad inter- ponendum se nostro nomine et auctoritate nostra cum omni possibilitate, ut pax, unio et concordia in ipso regno nostro Bohemie ac terris circumvicinis reformentur auspice