188 právem a řádem sáhl, máme i slibujeme na prvnie, na druhé a konečně na třetie suché dny jim ku pravému dědicství ve dcky zemské české vložiti čistě beze všeho zmatku podle obyčeje a řádu země České, pakli by desk zemských nebylo, ale kteréhož by práva páni, rytieři a panošě, zemané České země požívali, i tiem máme jim i slibujeme ujistiti, aby oni to vždy svobodno a čisto měli. A my Petr od Dubu, purgrabie na Chúsníce, a Brus z Zahrádky, v ta doba hautman na Třeboni, Petr z Dlúhé, ta doba purgrabi na Velešíně, Mikuláš z Češtic, Jan Konyata z Olešné, Vilém z Dúdleb, ta doba purgrabie na Majštajně, rukojmie a zprávcie za svrchu- psaného pana Oldřicha z Rozemberka, s ním i zaň všichni ruku společnú a neroz- dielnú slibujeme svú dobrú a čistú věrú křesťanskú beze všie zlé lsti, že to má všecko učiniti a skutečně splniti nadepsanému Albrechtovi a panně Margrethě tak, jakož svrchu psáno stojí, beze všeho zmatku. Pakli bychom platu svrchupsaného ve dcky zemské nevložili neb neosvobodili a neočistili tak, jakož svrchu psáno stojí, tehdy máme a slibujem nadepsaným Albrechtovi a panně Margrethě těch dvě stě kop gr. svrchupsaných a k tomu třetinu výše inhed dáti a splniti úplně a docela penězi hotovými. Pakli bychom toho neučinili i všeho, což svrchu psáno stojí, tehdy inhed, kterýž z nás rukojmie napomenuti budem od našich věřitelóv svrchupsaných listem aneb poslem jich, máme a slibujem beze všie výmluvy jieti v leženie, aneb miesto sebe bude moci každý z nás panoši řádu rytieřského poslati s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma, do města do Hradce Jindřichova aneb do jiného města v Čechách v čtyřech míléch okolo Hradce vzdáli neb blíže, v hospodu ctného hospodáře, tu, kdež nám bude od našich věřitelóv nadepsaných ukázáno, a tu máme ležeti, jakož obyčej a právo v České zemi jest, a odtud nemáme na nižádné právo vyjieti ani vyniknúti tak dlúho, až bychom svrchupsaných dvě stě kop gr. a k tomu třetinu výše nadepsaným věřitelóm našim úplně splnili a docela zaplatili i se všemi škodami, kteréž by kolivěk vzali i jakž by sě jim staly buďto v křesťanech i v židech, jakž by sě jim kolivěk staly pro nesplněnie svrchupsaných peněz, ježto by je dobrým svědomím pokázati mohli, ty všecky škody slibujem jim dáti a zaplatiti úplně a docela beze všie odpornosti i bez zmatku. A jestliže by z nás rukojmí v tom času umřel,“ tehdy my živí zuostalí slibujem jiného tak hodného a dostalého v jednom měsieci ode dne toho umrlého pořád zběhlém a po napomenutí k sobě v to ruko- jemstvie přistaviti a list v táž slova obnoviti, jako i tento, a to pod ležením svrchu- psaným. A ktož by tento list jměl s dobrú volí svrchupsaných našich věřitelóv, tomu sme dlužni i slibujem všecko zdržeti, splniti i učiniti, což v tomto listu psáno jest, jako jim samým. A toho všeho pro lepší jistotu a potvrzenie své vlastnie pečeti s naší dobrú volí a s naším dobrým vědomím přivěsili sme k tomuto listu, k nimž sě dobrovolně přiznáváme. Jenž jest dán a psán léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého třidcátého pátého, tu středu po sv. Francisku. Č. 276: 5. října 1435. a) tak rk., doplň „jeden“.