Č. 217: 16. října 1432. 149 217. 16. října 1432. Táborští slibují Oldřichovi z Rožmberka, že zachovají příměří s Budějovskými. Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 324, or. perg. AČ. III, 505 č. 286 (reg.). My Šimon z Hroznějovic vladař, purgmistr a radda obce Hory Tábor, Pardus s Hrádku hauptman, Prokop zprávce i s vojskem obcí Táborských polních, Jindřich Stráže“, Janek z Sedlce, Fuglhuz, Cosoři bratřie z Malovic se všemi služebníky, zámky, posádkami i poddanými lidmi i s těmi se všemi, kteří jsú v listu přímiřném zapsáni, jenžto s panem z Rozenberga máme, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie neb čtúc slyšeti budú, že jakož urozený pán p. Oldřich z Rozen- berga přijal jest město Budějovice České4 v svú moc a tak dále i v přímiřie kře- sťanské pode čtyřmi tisíci kop grošóv dobrých střiebrných rázu a čísla pražského zapsané přijal je a to do sv. Jiřie nynie najprv příštieho“ aneb čtyři neděle dadúce sobě napřed věděti, jestliže by která strana v tom přímiří státi nechtěla, tak my všickni nadepsaní slibujem panu Oldřichovi z Rozenberga, že to přímiřie městu na- depsanému i s těmi, ktož v něm jsú a přebývají, má ctně, věrně a křesťansky zdržáno a zachováno býti i s těmi se všemi výmluvami v prvniem listu v přímiřném za- psanými; a zvláště znamenitě vymluveno jest, že vězňové naši a posádek našich, kteří jsú zjímáni tu na Budějovice, mají tu ostaveni býti ani jinam k stavení mají napomínáni býti. A my Mikuláš z Hořic seděním na Šelmberce, Jan ze Skopytec, Albrecht Roth z Dierného, Václav z Tučap, Jiřík z Drachova, Maynus z Březnice, Jan z Vilémovic a Ondřej s Hrádku, rukojmie a spoluslibce, slibujem všickni jednú rukú společní“ a nerozdielnú za svrchupsané Šimona, purgmistra, raddu a obec Hory Tábor i za Jana Pardussa s vojskem polním a i za všecky svrchu jmenované, že to přímiřie zdržie a zachovají jako dobří lidé a to pod základem čtyř tisíci kop grošóv dobrých střiebrných svrchupsaných. Pakli by kterak to přímiřie přerušeno bylo a nezdržáno, jehož bože nedaj, tehdy po opravci, kterýž jest v prvniem listu přímiřném zapsán, po jeho rozkázání aby opraveno bylo; a jestliže by se toho nestalo a opraveno nebylo, tehdy známe se, že jsme základ nadepsaný čtyři tisíce kop grošóv propadli dobrých střiebrných nadepsaných, kteréžto penieze tak propadené jmáme i slibujem plniti vším týmž obyčejem a právem, jakož list přímiřný první pána nadepsaného svědčí. A toho všeho na potvrzenie my jistci i rukojmě své sme vlastnie pečeti k tomuto listu při- Jenž jest dán léta od narozenie věsili s naším pravým vědomím i s přiznáním. syna božieho tisícieho čtyřstého třidcátého druhého léta, ten čtvrtek na den svatého Havla etc. a) tak orig. 1) Václav ze Stráže na Fuglhauze. 2) Jan, Petr a Bohuslav Kosoři z Malovic. 3) pří- měři z 2. února 1432 viz výše č. 201. 4) srv. č. 215, též pozn. 1 tamže. 5) 23. dubna 1433.