30* vence 1702, ve kterém nařízeno, aby fortny zřízeny byly, kde od starodávna před požárem r. 1689 byly. Seznam osob, kterým v letech 1324—1437 uděleno bylo právo měšťanské na Starém Městě Pražském, bohužel není bez mezery, pro leta 1394— 1424, tedy po celých 30 let jest nám soupis tento ztracen. Vzácný rukopis archivu městského č. 986 známý to »liber vetustissimus ab anno 1310«, z kterého jsme seznam z let 1324—1393 zde otiskli, vykazuje též mezeru na listech 248—252, nelze ovšem ji- stiti, že zrovna na těchto listech v dotčené řadě bylo by po- kračováno. Ani jiná kniha, do které mnohé z tohoto ru- kopisu jest přepsáno, »liber vetustissimus privilegiorum«, neobsahuje nic, čím bychom onu mezeru mohli vyplniti. A toho jest velice želeti, neboť takto zůstává naše vědomost o složení obyvatelstva pražského v době bouři husitské před- cházející jen kusou. Neboť právě v těchto letech bojován byl usilovný boj mezi oběma národnostmi v Praze, který konečně vítězstvím českým se skončil. Tuhý odpor kladli jistě Němci všem, kdo jsouce národnosti české, hlásili se o právo městské. Byliť Němci na Starém Městě u vesla a ve veliké převaze a stále a stále přicházeli noví přistě- hovalci z Němec. »Nejvíce cizích bylo z jižního Německa — shrnuje Tomek — a to ze zemí západně od Čech le- žících.« Město Řezno, Norimberk, Kouba, Pasov, Augšpurk, Wünburk a Bamberk zaujímají co rodiště nových měšťanů pražských místa první dle počtu. Jiná, toliko známější místa, odkud se dálo takové stěhování, byla v západním Německu, dále Freisingen, Furt, Kufstein, Mnichov, Burg- hausen, Aichstet, Ansberk, Baireut, Forchheim, Schweinfurt, Kostnice, Basilej, Esslingen, Frankfurt, Ingelheim, Mohuč, Reutlingen, Speyer, Strassburk, Mühlhausen, Koblonec, Andernach, Kolin, Achy. V zemích pak rakouských: Vídeň, Linec, Efferdink, Gmunden, Halstát, Ens, Kremž, Pölten, Steyer, Tuln, Wels, Solnohrad, Ptuj, Celovec, Špitál, sv. Vít, Bělák. V severním Německu: Drážďany, Altenburk,