z 41 stránek
Titul
24
25
26
27
28
29
30
31
32
Edice
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
- s. 25: … Pobyt židů obmezen byl v Praze na určité obvody, na Starém Městě v hranicích velmi úzkých kolem ulice Ži- dovské (Josefská třída),…
- s. 28: … ke Ka- provic ulici a k jiným místům dále do Starého Města sobě přístup, aby ještě více domův křesťanských dostati mohli, strojí…
- s. 29: … Ferdinanda III z r. 1652, že ulice židovské, jakožto část Starého Města mají ostati otevřeny a že pouze v čas obležení švédského…
- s. 29: … stížnost židů místodržitelství dne 10. října 1699 rozhodlo, že rada Starého Města dopustila se přehmatu, uloživši starším židovským pokutu 100 k., avšak…
- s. 30: … národnosti české, hlásili se o právo městské. Byliť Němci na Starém Městě u vesla a ve veliké převaze a stále a stále…
Název:
Seznamy měšťanů Pražských I/2 Staré Město 1351-1437 (Archiv hlavního města Prahy)
Autor:
Teige, Josef
Rok vydání:
1902
Místo vydání:
Praha
Počet stran celkem:
41
Obsah:
- 24: Titul
- 33: Edice
Strana 29
29*
»osobivše sobě některé domy, v nichž jsou předešle křesťané
bydleli, z týchž domův k též osadě žádných pomocí na
vychování žákovstva, faráře i jiných nákladův na kostelní
potřeby nečiní a útrpností břemen osadních se nedotýkají«,
r. 1590 prostřednictvím slavného primátora Václava st.
Krocína z Drahobejle narovnání tak, že »co se dotýče svrchu-
psaných židů, ti že již více k týmž břemenům a útrpnostem,
což osadní podle starožitnosti měšťanské při té osadě pod-
nikají, nemají potahováni býti a při jich způsobu židovském
zůstaveni býti. Však za takové útrpnosti a povinnosti
uvolili jsou se s potomky svými týmž úředníkům každého
roku z jednokaždého domu — po třech kopách míš, platiti
— (2169 fol. 180). Podobně i záduší sv. Kříže V. dostávati
mělo hromadně ročně 20 kop. míš. (ib. fol. 350.)
Na počátku r. 1699 starší židovští začali směrem k rynku
zřizovati brány a fortny a opatřovati je vraty, chtějíce Židovské
město zcela odděliti od ostatní Prahy. Purkmistr a rada Starého
M. Pr. nařídili však, aby vrata stržena a do obecního dvora
odnesena byla, dovolávajíce se rozhodnutí Ferdinanda III
z r. 1652, že ulice židovské, jakožto část Starého Města mají
ostati otevřeny a že pouze v čas obležení švédského bylo
židům na čas dovoleno zříditi sobě hradby a brány. Na
stížnost židů místodržitelství dne 10. října 1699 rozhodlo,
že rada Starého Města dopustila se přehmatu, uloživši starším
židovským pokutu 100 k., avšak Staroměstští odvolali se
k císaři 24. února, dokazujíce, kterak se jim bezpráví děje
zřizováním takových bran, byltě by pak městskému rychtáři
zamezen přístup a předce je prý známo, že židovské domy
jsou pelešemi zločincův a že starší židovští chrání zločince.
Leopold I reskriptem ze dne 15. února 1700 sice uznal, že
rada Staroměstská nemůže viněna býti z násilí, poněvadž židé
bez jejího svolení neměli se opovážiti fortny užívati, avšak
při svém rozhodnutí dřívějším, aby Židovské město od Starého
města odděleno bylo, setrval a nařídil, aby se zřídila komise,
která by rozhodla, kde mají fortny býti zřízeny a kdo má
míti od nich klíče. Na to vyšel dvorský dekret ze dne 21. čer-