z 41 stránek
Titul
24
25
26
27
28
29
30
31
32
Edice
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
- s. 25: … Pobyt židů obmezen byl v Praze na určité obvody, na Starém Městě v hranicích velmi úzkých kolem ulice Ži- dovské (Josefská třída),…
- s. 28: … ke Ka- provic ulici a k jiným místům dále do Starého Města sobě přístup, aby ještě více domův křesťanských dostati mohli, strojí…
- s. 29: … Ferdinanda III z r. 1652, že ulice židovské, jakožto část Starého Města mají ostati otevřeny a že pouze v čas obležení švédského…
- s. 29: … stížnost židů místodržitelství dne 10. října 1699 rozhodlo, že rada Starého Města dopustila se přehmatu, uloživši starším židovským pokutu 100 k., avšak…
- s. 30: … národnosti české, hlásili se o právo městské. Byliť Němci na Starém Městě u vesla a ve veliké převaze a stále a stále…
Název:
Seznamy měšťanů Pražských I/2 Staré Město 1351-1437 (Archiv hlavního města Prahy)
Autor:
Teige, Josef
Rok vydání:
1902
Místo vydání:
Praha
Počet stran celkem:
41
Obsah:
- 24: Titul
- 33: Edice
Strana 28
28*
aneb, jinak postupoval, a to naň skutečně shledáno bylo,
aby každý takový žid týž dům svůj propadl nám na něm
dva díly do komory naší královské a třetí díl městu Sta-
rému Pražskému.«
To ovšem týkalo se domů tak zv. Lichtenštejnských.
Vyžádali si totiž pražští židé na pověstném nařízeném ko-
misaři Karlu z Lichtenštejna, aby uznáno jim bylo právo
zakoupiti řadu domů kolem dosavadní jich osady. Z návrhu
starších židů zamítnuty byly jen dva domy a to »u zlaté
tváře« (č. p. 30-I.) a dům Agrikolovský (č. p. 32-I.), »kteříž
dál do křesťanské ulice se táhnou«. Za nedlouho v domě
Agrikolovském objevuje se vlastníkem žid. Jak dovedli židé
své »židovské město« rozšířiti, vidno z této stížnosti rady
Staroměstské, podané dne 17. června 1623 komoře české:
nemalý počet domův křesťanských ven z ulice jich židovské
ležících jsou skoupili — až k rynku Staroměstskému kou-
pivše zadní polovici domu »od zlaté trouby« (934-I.) —
se přiblížili, neb od samého kostela Německého — počnouce
mimo kostel sv. Ducha až k sv. Kříži dolu k řece Vltavě
— po levé straně to celé pořadí již mají a po druhé pravé
straně proti témuž Německému kostelu (sv. Salvatora) také
již některé domy stržiti a koupiti chtějí. Nad to ke Ka-
provic ulici a k jiným místům dále do Starého Města sobě
přístup, aby ještě více domův křesťanských dostati mohli,
strojí a jednají, a od kostela sv. Kříže — teď nedávno —
38 domův se odcizilo, tak že od toho záduší všickni domové
hlavnější a sousedé bohatší odkoupeni a již koliksi málo
domků při břehu řeky Vltavy k němu přináleží. Od záduší
pak a kostela sv. Mikuláše — do dvadceti domův též od-
prodáno a odňato jest. Nicméně od třetího záduší sv. Va-
lentina také do deseti domův od týchž židův odkoupeno a
odcizeno jest. — Kostel pak sv. Ducha — ze všech stran
již židovskými domy obklíčen jest« (324 fol. 499).
Z jmenovaných záduší tři dovedla jakž takž ubrániti
se narovnáním s židovskými domácími pány. Sv. Mikulášští
úředníci zádušní, kteří na si radnici stěžovali, kterak židé