Listiny děkanství Karlštejnského z let 1322—1625. 61 preter Pragam expectando peccuniam. Tedy domáhal se děkan Jan svého práva u krále horlivě. 1) Již král Vladislav nadal děkanství r. 1513 týdně 2 kopy grošů z mince Hor Kuten na přimnožení služeb božích, totiž aby kromě děkana tehdejšího Jana ze Stradouně a jednoho kanovníka ještě jeden kanovník vychováván býti mohl. (Hrady VI. 18.) Plat tento, jak vidíme zde, se scvrkl pak na 45 gr. týdně. Již brzy po založení toho platu děkanové mívali s tím nesnáze, plat zadržovaný vydobý- vajíce, ale brali ho přece vždy až do 1638. Zničením hor ve 30leté vojně plat přestal a děkanové téměř všichni po Racingerovi, tedy od druhé polovice XVII stol. až do děk. Vojty († 1741), marně se ucházeli o ten plat u císařův a císa- (Arch. praskoles) řoven; nebyl jim obnoven, ani ničím nahražen. 41. 1564, 4. září. Smlouva v příčině lidí v Lhotce Žebrákově. U. fol. 97 a. Léta etc. šedesátého čtvrtého, v pondělí před Narozením Panny Marie stala se jest smlúva celá a dokonalá námi Janem nejstarším z Lobkovic na Zbiroze a Točníce, nejvyšším hofmistrem království Českého, a Janem Bořitou z Martinic a na Smečně, purgrabím Karlštejnským, a to mezi urozenými paní Marjánú z Losu a panem Karlem z Svárova a ve Kdýni a panem Zdeňkem Ottú z Losu a na Popovicích, jakožto poručníky zří- zenými kšaftem někdy pana Petra Karla ze Svarova a na Suchomaslech strany jedné a velebným a ctihodným knězem Kašparem Mezichodem, panem děkanem Karlštejnským, strany druhé a to taková: Jakož se jest týž kněz Kašpar, pan děkan Karlštejnský, potahoval a pravil se jmiti spravedlivost ke dvěma člověkuom na těch gruntech, kdež Havel a Jíra Bejček sedí, ve vsi Lhotce Žebrákuov se vším jejich příslušenstvím, že k jeho děkanství Karlštejnskému spravedlivě náležející sou a proti tomu zase paní Marjána a páni poručníci pravili, že sou vždycky v držení a užívání po předcích svých byli bez překážky předešlých pánuov děkanuov Karlštejnských, i takto sme my to, svrchu jmenovaní smlúvci, je o to porovnali a smluvili, takže na takovýto způsob ty dva člověky mají zůstati paní Marjáně a pánuom poručníkuom na místě sirotka s platy a se vším jejich příslušenstvím, tak jak jich prvé v držení a užívání byli. A zase proti tomu sou a budou povinni svrchupsaní páni poručníci na místě sirotka panu děkanovi Karlštejnskému, nynějšímu i budoucím, takový plat z týchž lidí, totiž dvě kopě dvadceti šest gr. českých1) platiti každého roku; však rozdílně, na každý svatý Jiří jednu kopu třinácte gr. a na každého svatého Havla též jednu kopu gr. třinácte gr. vše českých, tak, jakž takový plat, počítajíc za slepice i za roboty, z týchž lidí ve Lhotce vychází. A ten takový plat mají výšpsaní páni poručníci panu děkanovi i budoucím jeho dskami zemskými ujistiti a ten plat ihned při času sva- tého Jiří nejprv příštího platiti a klásti počíti povinni budou. A tak tíž