230 bylo jen tolik jmění, aby si kandidát mohl opatřiti nářadí k svému řemeslu (dvor. dekret ze dne 1. června 1773). Vždy však mělo býti přihlíženo, aby počet řemeslníků ne- vzrostl nad skutečnou potřebu, aby pak přílišnou konku- rencí nestala se jich slušná výživa nemožnou (nař. ze dne 10. čce 1786). Proto vázána jistá řemesla, tak zvaná mě- šťanská řemesla, na koncesi, kdežto jiná svobodná nepřed- pokládala práva městského (nař. ze dne 1. srpna 1765). Příslušníci akademického stavu a veřejní úředníci státní ne- byli nuceni přijati právo městské. Za to bylo tak při kon- cessních živnostech výčepnických, stravovatelských, řezni- ckých, hokynářských a p. Slib, který skládal kandidát, že bude trpěti s městem, změněn byl po roce 1620 v důležitou přísahu dědičné poddanosti (iuramentum fidelitatis) předepsanou v Obn. Zř. Zemském lit. A 2 (srov. deklar. A. a. 8.). Zdá se, že z počátku často bylo od toho upouštěno, neboť instrukce k magistrátům Pražským z r. 1651 (§ 18.) důtklivě naři- zuje, »aby pro dosti učinění témuž právu a královskému našemu ustanovení syny městské i ty všecky, kterýmž by práv městských udělovali, k vykonání dotčené přísahy měli a žádnému k právu městskému přístupu ani nic v knihy klásti nedali, ani poručníkům statkův postupovati, ani živ- nosti městské provozovati nedopouštěli, nad to pak koho k jaké povinnosti městské fedrovali dotud a tak dlouho, až by nám dotčenou povinnost vykonal. Dvorním dekretem ze dne 26. list. 1781 zrušena byla tato přísaha a nahražena slibem věrnosti panovníkovi a městskému úřadu potvrzeným dodáním ruky purkmistrovi. Na to zapíše se měštan do seznamu práv městských a vydá se mu dekret. Pro Prahu chovají se nyní seznamy ty v archivu měst- ském a jsou zachovány takto: Pro Staré Město z let 1324—1393 tak zv. Liber vetustissimus statutorum č. 986 fol. 35 a 85