z 40 stránek
Titul
I
Studie
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
Edice
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
- s. 215: … tomu bylo v městech Pražských a v prvé řadě na Starém Městě, jest úkolem pověděti následujících úvah jako úvodu k vydání seznamu…
- s. 217: … jich hlavní farní kostel. Zde bydlili ještě v době, kdy Staré Město bylo již městem. Však mizeli odtud rychle. Svaz německý trval…
- s. 218: … jaký byl právní stav obyva- telstva bydlícího na místě nynějšího Starého Města. Obraz socialního stavu obyvatelstva městského vynikne, připomeneme-li si poměry nejrozsáhlejší…
- s. 220: … soudu pohnal, má mu rychtář jeho majetek zabaviti. »Listiny panovnické Starému Městu do válek husitských propůjčené upravují i porozšiřují pří- slušnost soudu…
- s. 230: … ty v archivu měst- ském a jsou zachovány takto: Pro Staré Město z let 1324—1393 tak zv. Liber vetustissimus statutorum č. 986…
- s. 232: … č. 573. Přílohy k propůjčení práva městského obsaženy jsou pro. Staré Město v knihách rukojmí za nové měšťany z let 1703—1722, 1722—1749,…
Název:
Seznamy měšťanů Pražských I/1 Staré Město 1324-1350 (Archiv hlavního města Prahy)
Autor:
Teige, Josef
Rok vydání:
1901
Místo vydání:
Praha
Počet stran celkem:
40
Obsah:
- I: Titul
- 215: Studie
- 238: Edice
Strana 220
220
města královská, při nichž se dolovalo, a zajisté podobné svo-
body obdržela i jiná města. Patrno to z výsady dané Přemyslem
Otakarem II. r. 1259 Litomyšli, které mělo požívati »práva
trhu, městského, soudního a ostatních práv a svobod, kterých
má obec města Hradce a jiná naše města v království Če-
ském«. A tu se podrobněji v příčině exempce soudní usta-
novuje, že měšťané nepřísluší před soud ani hradský ani
úředníků zemských, než pouze před královský, kde by
soudil král neb jeho zástupce. A i všeobecné nařízení Vá-
clava II. ze dne 24. května 1285, obsahující jinak ustano-
vení výjimečná, opakuje jen uznanou zásadu, praví-li král,
že jemu náleží rovnati spory v městě vzniklé (ut dicti
cives ad nullum alium respectum habeant vel habere de-
beant, quam ad nos). S poukazem, že tak platí v Praze,
ustanovuje král Jan (1339), že měštané Hradečtí i v pří-
čině statků svých nemají odpovídati před cúdaři, než toliko
před rychtářem. A skutečně vydal týž král již r. 1330 pro
Prahu majestát, v němž povoleno měšťanům, aby odpovídali,
když se jedná o svobodná zboží pozemská, před rychtáři a
konšely městskými a nikoli na soudě zemském neb cúdním.
Kdo by měšťana k jinému soudu pohnal, má mu rychtář
jeho majetek zabaviti. »Listiny panovnické Starému Městu
do válek husitských propůjčené upravují i porozšiřují pří-
slušnost soudu městského a stanoví poměr soudu toho
k soudům jiným, ustanovujíce, že když i jde o svobodný
statek deskový měšťana aneb když na obyvatele městského
jménem panovníka žaloba se podává, je soud městský pří-
slušný. Jemu též náleží soudní moc ve sporech o mlýny,
vinice a cla kolem města a v době krále Václava IV. při-
znává se mu právo vykonávati v kraji Pražském popravu
nad zločinci při skutku dopadenými a bdíti společně s po-
pravci krajskými nad veřejnou bezpečností v kraji.« Po
válkách husitských rozsáhlý obor kompetence soudu městského
opětným otevřením desk zemských atd. byl omezen, až přesně
upraven byl smlouvou Svatováclavskou r. 1517, kde uznána
absolutní kompetence soudu městského ve sporech obyvatelů