z 40 stránek
Titul
I
Studie
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
Edice
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
- s. 215: … tomu bylo v městech Pražských a v prvé řadě na Starém Městě, jest úkolem pověděti následujících úvah jako úvodu k vydání seznamu…
- s. 217: … jich hlavní farní kostel. Zde bydlili ještě v době, kdy Staré Město bylo již městem. Však mizeli odtud rychle. Svaz německý trval…
- s. 218: … jaký byl právní stav obyva- telstva bydlícího na místě nynějšího Starého Města. Obraz socialního stavu obyvatelstva městského vynikne, připomeneme-li si poměry nejrozsáhlejší…
- s. 220: … soudu pohnal, má mu rychtář jeho majetek zabaviti. »Listiny panovnické Starému Městu do válek husitských propůjčené upravují i porozšiřují pří- slušnost soudu…
- s. 230: … ty v archivu měst- ském a jsou zachovány takto: Pro Staré Město z let 1324—1393 tak zv. Liber vetustissimus statutorum č. 986…
- s. 232: … č. 573. Přílohy k propůjčení práva městského obsaženy jsou pro. Staré Město v knihách rukojmí za nové měšťany z let 1703—1722, 1722—1749,…
Název:
Seznamy měšťanů Pražských I/1 Staré Město 1324-1350 (Archiv hlavního města Prahy)
Autor:
Teige, Josef
Rok vydání:
1901
Místo vydání:
Praha
Počet stran celkem:
40
Obsah:
- I: Titul
- 215: Studie
- 238: Edice
Strana 217
217
říčí, který byl jich hlavní farní kostel. Zde bydlili ještě
v době, kdy Staré Město bylo již městem. Však mizeli odtud
rychle.
Svaz německý trval i po založení města. Neboť
listinu Soběslavskou potvrzuje ještě r. 1274 Přemysl Otakar II.
(Theotunici Pragenses). Časem však, a to ještě v 13. stol.,
obec tato splynula s obcí Starého Města Pražského. Když
král Jan r. 1319 potvrzoval konfirmaci Přemyslovu z r. 1274,
praví, že předložili jemu poddaní jeho, měštané Většího
Města Pražského, jakési privilegium — Otakarovo — (fideles
nostri, cives Maioris Civitatis nostre Pragensis). Tenkráte
tedy nebyla to osobní společnost národní, byli to měšťané
ohraničeného města. Jak se děl tento proces splynutí, po-
věděti neumíme. Vysvětluje se tím, že tato společnost sku-
tečně byla nejdůležitější součástí nového města, zřízení její
skoro totožné s obvyklým v Čechách pojmem o německém
právu městském.
Ovšem nikoliv jedinou. Z cizinců bydleli na podhradí
ještě příslušníci národnosti romanské a židé. Druhou část
tvořili domácí Češi.
Ostatní půda, alespoň ve vrchním vlastnictví, náležela
knížeti, pokud nebyla v držení šlechty neb duchovenstva.
Jak přešla ve vlastnictví měšťanů po r. 1235?
Zpráv o tom není. Jsme odkázáni na dohad, domněnku
dle analogie. Část sv.-Havelská povstala na základě parce-
lačního plánu minemistra Eberharda (Eberlina). I lze po-
zorovati, že veškeré domy v ulici Rytířské jeví pravidelný
obrazec obdélníka rozměrů skoro stejných; na rohu posta-
vena radnice pro novou obec, založenou jednoduše dle pro-
myšleného plánu. Není pochybnosti, že locator tu parcelací
domovních pozemků značně vydělal. I lze snad i při vlastním
Starém Městě obdobnou formu předpokládati. Ovšem zde po-
zemek nebyl všude volný a cesty, stezky nedovolovaly vždy
pravidelné ochozy domů. Tak v Dlouhé třídě, spojující rynk
Staroměstský s Poříčem, byly již dříve jistě domy, jako na
místě, kde později dvory Rožmberský neb královský (u čer-