218 ného orla) vznily. Ale pravidelné obrazce — přes staleté změny — domů na jižní straně rynku, v ulici Celetné, Plat- nýřské atd. zdají se přece ukazovati na umělou parcelaci, kde asi jedno městiště mívalo frontu as 5 sáhů, tedy menší než při mladších parcelách Eberhardových. Ježto pak půda patřila králi, možno se domýšleti, že rozměřené parcely byly osadníkům místa, které se mělo ohraditi, dány neb pro- dány, tak jak praví asi r. 1231 král Václav: possessiones emptas vel expositas seu eciam a principibus eis collatas, quas tribus annis et tribus diebus — tenuerunt*), eas libere — possideant. Pozdní zprávy, které nám teprv dochovány jsou z druhé polovice 14. stol., neznají žádné činže, žádného poplatku králi z parcelovaného pozemku, platu komorního. Za to masné krámy trvaly ve vrchním panství královském a dědiční jich držitelé platili každoročně plat do komory krá- lovské, tak jako tomu bylo i při chlebních kotcích. I v tom viděti pravidelný způsob zakládání měst v době Václava I. a Přemysla Otakara II. obvyklý, při kterém zůstávaly krámy regálem královským. R. 1315 svoluje Jan své choti, aby mohla na Malé Straně přistavěti dva nové krámy masné, z kterých by šel plat jeho komoře královské (sub consimili censu). Cena a výnosnost krámu záležela na výhradném prodeji masa v okršku jedné míle dle ustanovení Přemysla Otakara II. (infra unius miliaris distanciam carnium incisio et vendicio fieri nequaquam debet).**) Plat komorní, alespoň na Malé Straně, obnášel z krámu 1 hřivnu čili 56 grošů pr. Vraťme se ještě k otázce, jaký byl právní stav obyva- telstva bydlícího na místě nynějšího Starého Města. Obraz socialního stavu obyvatelstva městského vynikne, připomeneme-li si poměry nejrozsáhlejší třídy národní a oby- vatelstva poddaného v XI. a XII. stol. Byla tu vedle šlechty a duchovenstva dosti četná kasta svobodníků (dědinníků), držitelů to menších dvorů, kteří byli sice osobně též svo- *) Jest tenuerunt snad úmyslně místo tenuerint položeno? **) Reg. IV. str. 280.