Strana I
ALMANACH KRÁLOVSKÉHO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY NA ROK 1901. ROČNÍK IV. (S zinkografickým snímkem praesidia rady král. hlav. města Prahy.) Vydává archiv král. hlavního města Prahy redakcí Vojtěcha Krause. V PRAZE 1901. NÁKLADEM DŮCHODŮV OBCE KRÁLOVSKÉHO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY.

Strana 215
B. Seznamy měštanů Pražských. I. Staré Město. 1. Od roku 1324—1350. Vydává dr. Jos. Teige, adjunkt městského archivu.*) Přijetí do svazku měšťanů byl akt, který ode dávna podmíněn byl určitými náležitostmi a s kterým spojena byla značná práva, různá dle doby a dle města. Jak tomu bylo v městech Pražských a v prvé řadě na Starém Městě, jest úkolem pověděti následujících úvah jako úvodu k vydání seznamu měšťanů Pražských. Právo městské znamenalo v Čechách od počátku určitý obor — byť stále měnivý — svobody. Bylať to jedna z výhod, které panovníky českými poskytovány cizincům, pravidelně německé národnosti, aby se usazovali v Čechách. Proto možno v jistém smyslu mluviti o právu městském v Praze již v době, kdy Praha městem ještě nebyla. Náležíť *)V předmluvě použita příslušná literatura a prameny vydané v Regestech a Čelakovského Codex juris municipalis (2 sv.), kterým položen pevný základ pro bádání v oboru práva městského v Cechách. Jmenovitě uvésti jest ale úvod k prvnímu svazku, obsahujícímu privilegia měst Pražských, a pojednání »Obnovování rad v král. městech v Čechách« v Č. Č. M. 1879, které nyní vyjde v »Po- všechných českých dějinách právních« doplněné dle nejnovějších bádaní. 15%

Strana 216
216 k založení města vedle projevu vůle panovničí ještě ohrani- čení města a konstituování správy obecní. A to v Praze stalo se celkem dosti pozdě. Již v první polovici 14. stol. neměli Pražané listiny, kterou by město jejich bylo bývalo založeno. Máme z toho věku dva kopiáře obsáhlé, kde veškerý tehdejší archiv obecní jest přepsán, zakládací listiny pražské tam však nečteme. Těžko tuto záhadu vysvětliti. Kdož ví, byla-li vůbec kdy taková listina vydána. Chceme-li tedy přece blíže určiti dobu vzniku města Prahy, nutno sáhnouti k pramenům sekundárním. A ty všechny ukazují k době Václava I. Především jest to určité vyme- zení hranic městských vystavěním hradeb. V té příčině víme, že se stavbou počato asi r. 1235. V této době (1233) vy- skytuje se poprvé i jméno »město Praha«, civitas Pragensis, a měšťané Pražští, cives Pragenses (1234). Však právo městské existovalo již dříve. Byl to zmí- něný obor výsad propůjčený knížaty českými kolonistům německým v podhradí Pražském jako určité, uzavřené spo- lečnosti, nikoli jako territoriálně ohraničené obci. Tato společnost Němců v podhradí Pražském žila dle svého práva národního, snad Norinberského a nadána byla veřejnoprávním privilegiem. Obsahem jeho, krátce řečeno, byla svoboda, neboť »věztež, že Němci svobodní lidé jsou«. (No- veritis, quod Theutonici liberi homines sunt.) Svaz tento do- plňoval se novými příchozími. Snad mohli to původně býti jen cizinci. Tomu nasvědčují — vedle účele kolonisačního — i slova Soběslavského privilegia: Kterýkoli příchozí nebo host z kterékoli země přišlý zůstávati by chtěl s Němci v obci (in civitate), požívejž zákona i obyčeje německého. (Quicunque advena vel hospes de quacunque terra veniens cum Theotunicis voluerit manere in civitate, legem et consue- ctudinem Theotunicorum habeat.) Toť nejstarší zmínka o právu městském a přijímání do něho v nepřesném smyslu slova. Ač bydleli Němci roztroušeni asi po celém podhradí bylo přece hlavní jich sídlo okolo kostela sv. Petra na Po

Strana 217
217 říčí, který byl jich hlavní farní kostel. Zde bydlili ještě v době, kdy Staré Město bylo již městem. Však mizeli odtud rychle. Svaz německý trval i po založení města. Neboť listinu Soběslavskou potvrzuje ještě r. 1274 Přemysl Otakar II. (Theotunici Pragenses). Časem však, a to ještě v 13. stol., obec tato splynula s obcí Starého Města Pražského. Když král Jan r. 1319 potvrzoval konfirmaci Přemyslovu z r. 1274, praví, že předložili jemu poddaní jeho, měštané Většího Města Pražského, jakési privilegium — Otakarovo — (fideles nostri, cives Maioris Civitatis nostre Pragensis). Tenkráte tedy nebyla to osobní společnost národní, byli to měšťané ohraničeného města. Jak se děl tento proces splynutí, po- věděti neumíme. Vysvětluje se tím, že tato společnost sku- tečně byla nejdůležitější součástí nového města, zřízení její skoro totožné s obvyklým v Čechách pojmem o německém právu městském. Ovšem nikoliv jedinou. Z cizinců bydleli na podhradí ještě příslušníci národnosti romanské a židé. Druhou část tvořili domácí Češi. Ostatní půda, alespoň ve vrchním vlastnictví, náležela knížeti, pokud nebyla v držení šlechty neb duchovenstva. Jak přešla ve vlastnictví měšťanů po r. 1235? Zpráv o tom není. Jsme odkázáni na dohad, domněnku dle analogie. Část sv.-Havelská povstala na základě parce- lačního plánu minemistra Eberharda (Eberlina). I lze po- zorovati, že veškeré domy v ulici Rytířské jeví pravidelný obrazec obdélníka rozměrů skoro stejných; na rohu posta- vena radnice pro novou obec, založenou jednoduše dle pro- myšleného plánu. Není pochybnosti, že locator tu parcelací domovních pozemků značně vydělal. I lze snad i při vlastním Starém Městě obdobnou formu předpokládati. Ovšem zde po- zemek nebyl všude volný a cesty, stezky nedovolovaly vždy pravidelné ochozy domů. Tak v Dlouhé třídě, spojující rynk Staroměstský s Poříčem, byly již dříve jistě domy, jako na místě, kde později dvory Rožmberský neb královský (u čer-

Strana 218
218 ného orla) vznily. Ale pravidelné obrazce — přes staleté změny — domů na jižní straně rynku, v ulici Celetné, Plat- nýřské atd. zdají se přece ukazovati na umělou parcelaci, kde asi jedno městiště mívalo frontu as 5 sáhů, tedy menší než při mladších parcelách Eberhardových. Ježto pak půda patřila králi, možno se domýšleti, že rozměřené parcely byly osadníkům místa, které se mělo ohraditi, dány neb pro- dány, tak jak praví asi r. 1231 král Václav: possessiones emptas vel expositas seu eciam a principibus eis collatas, quas tribus annis et tribus diebus — tenuerunt*), eas libere — possideant. Pozdní zprávy, které nám teprv dochovány jsou z druhé polovice 14. stol., neznají žádné činže, žádného poplatku králi z parcelovaného pozemku, platu komorního. Za to masné krámy trvaly ve vrchním panství královském a dědiční jich držitelé platili každoročně plat do komory krá- lovské, tak jako tomu bylo i při chlebních kotcích. I v tom viděti pravidelný způsob zakládání měst v době Václava I. a Přemysla Otakara II. obvyklý, při kterém zůstávaly krámy regálem královským. R. 1315 svoluje Jan své choti, aby mohla na Malé Straně přistavěti dva nové krámy masné, z kterých by šel plat jeho komoře královské (sub consimili censu). Cena a výnosnost krámu záležela na výhradném prodeji masa v okršku jedné míle dle ustanovení Přemysla Otakara II. (infra unius miliaris distanciam carnium incisio et vendicio fieri nequaquam debet).**) Plat komorní, alespoň na Malé Straně, obnášel z krámu 1 hřivnu čili 56 grošů pr. Vraťme se ještě k otázce, jaký byl právní stav obyva- telstva bydlícího na místě nynějšího Starého Města. Obraz socialního stavu obyvatelstva městského vynikne, připomeneme-li si poměry nejrozsáhlejší třídy národní a oby- vatelstva poddaného v XI. a XII. stol. Byla tu vedle šlechty a duchovenstva dosti četná kasta svobodníků (dědinníků), držitelů to menších dvorů, kteří byli sice osobně též svo- *) Jest tenuerunt snad úmyslně místo tenuerint položeno? **) Reg. IV. str. 280.

Strana 219
219 bodni se svobodným majetkem, nemajíce jiného pána než krále. Než jejich stav rychle stále se horšil, neboť břemena práva zemského stávala se pořád tísnivějšími, museliť nésti břemena zvětšená četnými exempcemi. Kromě toho zemští úředníci pravidlem krutě je utiskovali, považujíce je za ne- volníky zemské. Nejčetnější vrstva obyvatelstva, poddaná, zbavena byla více méně i té osobní svobody. »Poddaní ti byli povinni v čas potřeby službou pod praporem kraje; jim bylo podnikati roboty krajské vedle povinnosti k vrchnosti; platili pokuty v případech obecné poruky. Když šlo o roze- pře členů jedné obce nebo jedné okoliny mezi sebou, sou- dili se na soudě obecním aneb okolí nebo před vrchností; když šlo o spory s obyvateli jiných obcí neb okolin, sou- dili se na cúdách krajských. Oni v hromadách obecních usnášeli se o právech a povinnostech svých i obce a větším dílem mohli svobodně se stěhovati a udržovati v rodinách svých nedílnost majetku selského.« Veškerá však možnost individualně majetkem disponovati přes úzký kruh rodinný byla jim vzata, osobní svoboda libovůlí správních i soudních úřadů ohrožována, poplatky a robotami zemskými majetek krutě tísněn. Do takového ovzduší ovšem nebylo možno vábiti kolo- nisty. Jim propůjčeny musely býti značné výhody, svoboda od břemen zemských. Základem poměrů právních kolonistů jest exempce soudní (ius iudicii). R. 1249 povoluje Václav I. horníkům Jihlavským, že obyvatelé města náleží pod moc rychtáře a přísežných městských, zapovídaje, »aby nižádný z pánův, šlechticův neb rytířův, neb popravcův aneb dvořanů králov- ských kterého násilí učiniti směl aniž na kterého člověka útoku neb zajetí bez dopuštění a vědomí soudce města a přísežných. Měšťané se svými lidmi a statky ve městě i mimo město ležícími přísluší k městskému soudu a i cúdaři a úřadníci zemští mají je poháněti před soudem městským (coram iudice et iudicio civitatis).« (Čelakovského, Privilegia měst venkovských č. 5.) Exempce tato platila pro všechna

Strana 220
220 města královská, při nichž se dolovalo, a zajisté podobné svo- body obdržela i jiná města. Patrno to z výsady dané Přemyslem Otakarem II. r. 1259 Litomyšli, které mělo požívati »práva trhu, městského, soudního a ostatních práv a svobod, kterých má obec města Hradce a jiná naše města v království Če- ském«. A tu se podrobněji v příčině exempce soudní usta- novuje, že měšťané nepřísluší před soud ani hradský ani úředníků zemských, než pouze před královský, kde by soudil král neb jeho zástupce. A i všeobecné nařízení Vá- clava II. ze dne 24. května 1285, obsahující jinak ustano- vení výjimečná, opakuje jen uznanou zásadu, praví-li král, že jemu náleží rovnati spory v městě vzniklé (ut dicti cives ad nullum alium respectum habeant vel habere de- beant, quam ad nos). S poukazem, že tak platí v Praze, ustanovuje král Jan (1339), že měštané Hradečtí i v pří- čině statků svých nemají odpovídati před cúdaři, než toliko před rychtářem. A skutečně vydal týž král již r. 1330 pro Prahu majestát, v němž povoleno měšťanům, aby odpovídali, když se jedná o svobodná zboží pozemská, před rychtáři a konšely městskými a nikoli na soudě zemském neb cúdním. Kdo by měšťana k jinému soudu pohnal, má mu rychtář jeho majetek zabaviti. »Listiny panovnické Starému Městu do válek husitských propůjčené upravují i porozšiřují pří- slušnost soudu městského a stanoví poměr soudu toho k soudům jiným, ustanovujíce, že když i jde o svobodný statek deskový měšťana aneb když na obyvatele městského jménem panovníka žaloba se podává, je soud městský pří- slušný. Jemu též náleží soudní moc ve sporech o mlýny, vinice a cla kolem města a v době krále Václava IV. při- znává se mu právo vykonávati v kraji Pražském popravu nad zločinci při skutku dopadenými a bdíti společně s po- pravci krajskými nad veřejnou bezpečností v kraji.« Po válkách husitských rozsáhlý obor kompetence soudu městského opětným otevřením desk zemských atd. byl omezen, až přesně upraven byl smlouvou Svatováclavskou r. 1517, kde uznána absolutní kompetence soudu městského ve sporech obyvatelů

Strana 221
221 městských. Výsada krále Václava IV. z r. 1413, kterou soud městský na Starém městě prohlášen byl i za poslední instanci, a kterou ještě Vladislav II. potvrdil, neměla mnohého praktického významu. Známeť, že přes to odvolání ku králi v praxi se dálo. Za reförmace zřízení městského Ferdinandem I. r. 1547 chránila i na dále uznávaná smlouva Svatováclavská kom- petenci soudu Staroměstského před okleštěním. Odňato však jemu přece právo popravy příslušné mu v kraji Pražském. Za to důležitá změna stala se v příčině odvo- lání, když zřízen soud apelační, k němuž šlo odvolání ze soudu městského, jakmile král nebyl v zemi. Správa vinic se- státněna. Ještě většího obmezení došlo právo městské po bitvě Bělohorské a teprv roku 1649 byla právomoc soudu upravena. Rozšířena sice i na práva postranní, vyjma ve věcech soukromoprávních, za to však soudnictví trestní jí nepřímo odňato ustanovením, že při všech věcech trestních magistrát bráti má naučení u apelačního soudu, leč že by pachatel přistižen byl při skutku neb věc byla notorická (1644). To opakováno i soudní instrukcí z r. 1650. Re- formy Josefa II. připravily pak znenáhla stav nynější. Ze soudu magistrátního mělo jíti odvolání v záležitostech trest- ních i civilních k obecnímu soudu apelačnímu (1783), zru- šeny soudy rychtáře městského, úřadu šestipanského, desíti soudců, mostu Pražského, osmi soudců, zrušen úřad kr. rychtářů a perkmistrovský. V spojené Praze vykonával soud- nictví magistrát a to v senátech, trestním a civilním, nad všemi, kdo bydleli v městě a nenáleželi pod právomoc soudu zemského. Tím jurisdikce postranní zrušeny, až na vedení knih pozemkových. Nynější stav pak nastal organi- sací soudní r. 1850. Soudní moc vykonával od založení města královský rychtář, jemuž rychta byla pronajata na rok neb na delší čas. Když personální obec německá přetvořila se na místní, ztraceno bylo právo svobodné volby rychtáře dle výsady Soběslavské. Není stopy, že by vedle soudce městského

Strana 222
222 býval po r. 1235 ještě národní soudce německý (iudex Theotonicorum). Právomoc soudní sdílí s rychtářem konšelé přísežní. Tak bylo dle všeobecného obyčeje, který užíván byl podkomořími královskými při zakládání měst. Zdali tak bylo již i v národní obci německé, nevíme; možno však předpokládati. V tom nenastalo tedy asi při assimilačním procesu velkých změn. Dle všeobecného pojmu práva městského měl rychtář právo souditi »de universis causis« vyjma vraždy, žhářství za účelem vraždy a násilí (Privileg. venk. č. 144 a 413). Praha (i Brno) prosta byla této výminky, nikoli však bývalá obec německá, kde ku př. vražda náležela před soud krá- lovský. Jednání civilní (de contractibus, srov. č. 76) v celém rozsahu dle zvyklostí Norimberských podléhalo na Novém městě soudu městskému, tak jako již dříve bylo i při ná- rodní obci. Jako další výsadu práva městského sluší uvésti svo- bodu majetku. V obvodu hradbami zavřeném nenáleží králi nic, leč z titulu soukromoprávního, ani jako vrchní vlastnictví. Pouze přimlouvá se král Jan u obce r. 1335, aby darovala. (Reg. IV., č. 168, str. 65.) Není stopy, že by měšťané platili králi nějaký poplatek na uznání vrchního jeho vlastnictví, není třeba svolení ku převodu realit a to ani tehda, kupuje-li neb prodává-li měštan zboží pozemské. A jestli Karel IV. roku 1366 povolil, aby měšťané Staro- městští směli kupovati sobě a prodávati zboží pozemská, není to nic nového. Listina, kterou Alžběta, vdova po Rudlí- novi Pillingovi koupila roku 1341 Reporyje, nezmiňuje se o svolení královském. Ovšem, neznáme výsady, kterou by volnost ona výslovně Pražanům byla propůjčena, a nutno tedy říci, že byl praxi dán r. 1366 pevný základ. I v příčině volné disposice jměním pro případ smrti ustanovil Karel uvedenou listinou, že majetek spadnouti má na nejbližší příbuzné mužského i ženského pohlaví v pří- padě smrti bez posledního pořízení neb bez descendentů. Však praxe připouštěla toho již dříve. Vždyť Vodňanští

Strana 223
— — — 223 měli to svoleno králem r. 1336. »Jest pravdě podobno, že konšelé v Praze a ostatních městech královských v Čechách, vynášejíce nálezy, záhy uznávali po příkladu měst morav- ských dědičné právo i vzdálenějších příbuzných v městě by- dlících i právo obyvatelův městských činiti poslední poří- zení o svém majetku, nebylo-li tu dědiců přirozených, avšak nedostatek nadání panovnických způsoboval jim zajisté mnohé nesnáze, zavdávaje podnět k sporům s úředníky ko- mory královské« (Čelakovský v Právníku XXI., 78). Důležitou výsadou o svobodném pořizování vyniklo právo městské znamenitě nad právo ostatního lidu v zemi, stíženého královskou neb vrchnostenskou odúmrtí. Nebylo-li nedílných pokrevenců, spadl statek na krále. Pořizovati bylo dovoleno jen po svolení královském. Nejstarší testament v Praze jest ze dne 14. srpna 1304, kterým pekař Říha Čech dům svůj odkázal špitálu sv. Fran- tiška u mostu. (Reg. II., 1210, č. 2770.) Další znamenitá výsada práva městského jest svoboda od robot a břemen zemských. Jsou to: povinnost udržovati župní hrad, hradby, cesty zemské a brány, jich střežení, stavba a oprava mostů, sekání lesů (přeseka) a stavba ryb- níků. Vedle toho povinností všeobecnou bylo hostiti knížete a jeho lid (nářez a nocleh), pomáhati při lovu, opatřovati a stravovati holoty, psáře a opatřovati obilí (osep), povoz, průvod a k tomu všemu povinnost vojenská, při které si musil každý i zbroj opatřovati i se vydržovati. Služebnost neznámého obsahu, pojizda, rovněž velice tížila. Od těchto břemen a od jiných svoboden byl měšťan. Listina pro Litomyšl z r. 1259 vyčítá důkladně, čeho všeho jsou měštané prosti: ab omni iugo servitutis seu exactionis et gravaminis, tam ab hiis, que vulgariter dicuntur narok seu swode, quam ab hiis, que vocantur narez aut nocleh et a retibus ad venacionem ducendis et a victualibus canibus dandis ac ipsorum custodibus, qui holoti vocantur, ab eo eciam, quod dicitur ozzep atque a sex denariis, quod dicitur seztne, qui dari debent magistro venatorie dignitatis. Ježto

Strana 224
224 obyvatelé sousedstva, jedné okoliny, ručili rukou spo- lečnou, obecnou porukou, za udržení míru a za konání po- vinností k zemi a k hradu, byli povinni, spáchán-li zločin v jejich obvodu, pátrati po pachateli, honiti ho, a dohoníce jej, vydati na hrad. Nedostáli-li této své povinnosti, odpo- vídají poškozenému i úřadu hradskému za spáchaný skutek. Pokuty v takovýchto případech ukládané zovou se hlava, svod, nedoperné, hrdost, nárok, a mají za účel donutiti svazky obecní, aby pečovaly o bezpečnost. (Čelakovský v Ottově Slov. N. VI., 483). I od toho městské území bylo osvobozeno: Statuimus eciam — pokračuje listina litomyšl- ská — ne homines graventur in hoc, quando aliquis occisus seu strangulatus fuerit, quod materna linqua hlava nuncu- patur, sive se invicem sediciose vulneraverit, sive a latro- nibus vulnerentur, quod dicitur ranniz, liberi sint. Si vero aliquis hominum dicte civitatis — suspensus fuit vel suspen- dendus, quod wiseleh dicitur bohemice, ipsos penitus decer- nimus absolutos. Hospodářsky veledůležitá byla výsada svobodného trhu. Nemůžeme sice říci, že by u nás v Čechách bylo toto privilegium základem, z kterého přímo a záhy zřízení městské vzrostlo, neboť jisté jest, že toto v podhradí Praž- ském bylo několik století před povstáním městské obce, ale právě ona cizí kolonie připoutána sem byla obchodním zájmem, který sesilován byl výhodami výše uvedenými. Provozování obchodu bylo pramenem příjmu pro ko- moru zeměpanskou, svolení k odbývání trhu bylo regálem. Povolení, vyložiti zboží ku prodeji, spojeno bylo s výhodou, že ve vůkolním velkém obvodu nebylo jiného tržiště a že požívalo zvláštní bezpečnostní ochrany zeměpanské. Uveďmež několik příkladů takových výsad obchodních. Kupec, který jel z Čech přes Vartu do Mišně, musel se v Mostě zastaviti a po dva dny musel míti zboží své vy- ložené na prodej, ovšem i též clo zaplatiti. Na míli kolem města nesměl nikdo sladu dělati, piva vařiti, řemesla pro- vozovati, ani prodávati obilí, sukna, soli neb jiného kupe-

Strana 225
225 ckého zboží. Rovněž sedláci míli kolem města přebývající nesměli obilí za hranice vyvážeti, pokud je ve městě dva dny na prodej nebyli vyložili (1273). Později (1315) osvo- bozeni byli všichni, kdož k trhu do města přišli, po 14 dní od cla. Na jihu českém zase každý kupec jedoucí do Cá- hlova musel se zdržeti tři dny v Budějovicích a prodávati (1351). Podobných výsad požívaly Kadaň, Litoměřice, Ustí nad L. a j. V blízkosti sídla panovníků Českých bylo tržíště pro zboží domácí i zahraničné ode dávna. Tržiště, na kterém se prodávalo každou sobotu, nacházelo se tu již za času Kosmy. Clo tržní vybíral (1222) tak zvaný maršálek mladší. Kromě toho jmenuje se i soudce tržní. Požívaloť tržiště (místo frýdní) — jak řečeno — zvláštní ochrany zeměpanské. Všechny přečiny tu trestány těžšími tresty. Pro kupce cizí určen byl dvůr kupecký, Týn, kde měli své sklady a prodávali a kupovali, kde platili clo. Zde byla knížecí váha i míra, zde obchodní soud. Jistě jen staré právo potvrzeno bylo Václavem II. r. 1304, když ustano- veno, že každý kupec, který do Prahy přijel, odjeti musel odtud do pěti dnů neb zboží své vyložiti na prodej, vylo- žené však zboží tu již byl povinen prodati, a to toliko měšťanu pražskému neb jiného města v Čechách a na Mo- ravě. Rovněž i připlavené dříví první tři dny prodáno býti mohlo jen měštanu Pražskému (1316). Nejen ve svém městě měl měštan Pražský zvláštní vý- hody. I v cizině měl jako příslušník hlavního města krá- lovství Českého mnohé výsady, které jeho obchodování ne- málo prospívaly. R. 1354 osvobodil Karel IV. jako král Ně- mecký Pražany ode všech cel ze zboží jakéhokoliv ve všech městech říšských, jak to již bývalo za časů děda jeho Jin- dřicha VII. To pak ještě téhož roku rozšířil, aby se to vztahovalo na všeliká cla po městech, městečkách, hradech, vesnicích v celé říši. Též do Benátska měli Pražané volný a bezpečný přístup (1358).

Strana 226
226 Ještě do r. 1848 ceněny byly výhody měšťanské jako příslušníků stavu bohatstvím vynikajícího, mající i jinak přednost před ostatními nešlechtici, i jako oprávněných po- žívati různá nadání městská a účastniti se při správě města, pokud byli funkcionáři voleni. Konečně sluší i vytknouti velkou ochranu, kterou po- žívali měšťané silnými zdmi bráněné Prahy, význam, který měli jakožto členové stavu majícího právo zasedati a hlasovati na sněmu zemském. Za tyto všechny výhody povinen byl však měštan Pražský též k břemenům obecním přispívati. Byly to přede- vším daně z domů, z věčných platů, ze statků na zemi, ze svrchků (movitostí). Svolována byla velkou obcí. Je- dnotka základní (berně) byla (alespoň ku konci XIV. st.) půl groše z jedné kopy jmění. Mohla býti však uložena daň vícenásobná (více berní). Vyjmuty z povinností byly jen některé domy panské a duchovní. To byla daň obecní. Králi platiti bylo tak zv. pomoc, o kterou děla se smlouva s městem dle potřeby, a která často odváděna i ve formě půjček. Měšťané bez rozdílu byli i zavázáni k službě vo- jenské. Ze starší doby málo o tom víme. R. 1371 roz- děleno bylo Staré město na 4 díly (čtvrt Týnská, Linhartská, Mikulášská a Svatohavelská) a usneseno, že každé výpravy ven ze země musí súčastniti se vždy měšťané střídavě z čtvrtí a to osobně a na svůj náklad. Za to byli osvobozeni od dvou berní nejprv příštích. Kdo by dokázal dostatečnou překážku, musil postaviti náhradníka. Povinnost tato byla druhdy velice zmírněna tím, že město najímalo žoldnéře. — Zbytek povin- nosti této jsou měšťanské sbory ozbrojené (srov. pat. ze dne 27. června 1808). S právem účastniti se správy města spojena i byla pas- sivní povinnost, tak jako i pro veřejnou bezpečnost (požár) bylo nésti obětě. Za jakých podmínek bylo možno nabyti práva městského?

Strana 227
227 Zachovalý muž neb žena samostatná (vdova), kteří po- dali záruku tím, že zakoupili v městě nemovitost (dům), neb že postavili dva měšťany jako rukojmí, že nejméně po 3 leta vytrvají v městě a budou s ním trpěti i v štěstí i v ne- štěstí, musili ještě zaplatiti poplatek 32 gr., který mohl jim býti snížen neb odpuštěn, přijati bývali mezi měšťany a jméno jich zapsáno v seznam. To praví snesení rady městské v r. 1341: Der schol mit czwain und dreizzic grozzen phfenning purgerrecht gewinnen — soll purgen vor den scheppfen seczen vuerczehen schok grozzer prager pfenning, daz er drei iar und drei tag mit der stat leid ubel und gut. Rovněž, kdo pojal za choť pražského mistra dceru, mohl býti přijat za měštana: Und wer ains maisters tochter nimt, der darf dhein ander pfenning geben, den domit er purgerrecht gewint (tamtéž). Kdo přišel do Prahy, aby se tu jako měštan usídlil, musil se ucházeti o právo městské do 4 neděl. Pak byl na rok osvobozen od sbírek městských: Wer sich her ein ze Prage mit wesen halten wil, der schol byn vier wochen purgerrecht gewinnen; domit ist er der losunge ledich von derselben zeit iar und tak. O listu zachovacím se v XIV. věku ještě nemluví. Jak tomu bylo po válkách husitských, oznamují tak zvaná práva Soběslavská, která v § 113 pod záhlavím »Co jmá učiniti, kdož chce býti měšťěnínem« ustanovují: »Item kto chce měštěnínem býti, ten jmá list svého zachovánie přinésti a potom puol kopy a čtyři groše dáti. A potom rok svobodně seděti a dvě potom s městem trpěti. A za to jmá rukojmie zastaviti, aby tři leta s městem trpěl a potom se bral, kam by chtěl, ač by mu se nelíbilo více v městě býti.« »Avšak jměl-li by které zboží nemovité, jakožto domy, dědiny, platy, tehda také v tom roce prvním jmá z toho platiti."

Strana 228
228 Toto ustanovení slovně přijal i Brikcí zl Licka do svých Práv městských (vydání Jirečkovo str. 24), zůstalo tedy v praxi i v 16. stol. Tamtéž popisuji se zajímavě formality přijímací: »Item, když koho v sousedství přijímají, má se jemu takto právo městské dávati: »Jakož jsi oznámil, že jsi zákup učinil, žádaje, ať by páni trhu a živnosti v tomto městě přáli a právo městské dali a na to jsi ukázal i list zacho- vání svého i svých rodičuov, připoviedaje se chovati, tak jako dobrému záleží etc; kdež páni, slyšíce takovú tvú žádost i poddávání a zvlášt list tvého zachování, tak chtie učiniti a trhu, živnosti i práva městského příti, aby najprv co ku právu přileží, položil, totiž čtyři groše puol kopy grošuov atd. Dále pak, aby věděl a znal, že najprv máš ctně a chvalitebně živ býti. Manželku máš i dítky, čeládku, neb když mieti budeš, máš je k témuž vésti.« »Králi JMti máš slíbiti věrnost a pánu purgmistru po- slušenstvie. S touto obcí máš se srovnati v řádích duchov- ních i světských a zvláště v přijímání těla a krve Pána Krista pod obojí zpuosobou, srovnáváš-li se.« »Také s městem tímto máš trpěti zlé i dobré najméň za tři léta pořád zběhlá a potom, pokudž Pán Buoh po- přeje. A za to za všecko máš slíbiti ty sám pánu purg- mistru rukou dáním a podle tebe jiná dva sousedy. Pak, jest-li že slibuješ se tak zachovati, podaj pánu purgmistru ruky a již páni tobě práva městského přejí, tobě dávají a tebe přijímají i v tvých potřebách opatrovati chtie.« »Puojdeš do kanceláří a tam sobě dáš právo městské znamenati.« Po bitvě bělohorské ustanovena vládou nová podmínka při nabývání práva městského, totiž příslušnost k církvi katolické (Obn. zř. z., A. 23. a pragmatika ze dne 4. května r. 1651). Jinak třeba bylo i nadále průkazu o osobní svo- bodě a poctivém zrození (list výhostní, list zachovací) a za-

Strana 229
229 pravení poplatku.*) V příčině náboženství nastala úleva tolerančním patentem, kterým povoleno protestantům augšpur- ského a helvetského vyznání svobodné provozování jich ná- boženství. Tím nepřiznáno jim nijak ale právo nabývati práva měštanského, nýbrž dána jen možnost cestou dispense a to u měst královských u gubernia (Patent ze dne 2. ledna 1772). Židé i nadále zůstali vyloučeni. Žadateli o právo městské bylo se vykázati dále, že má dostatečné jmění v nemovitosti městské aneb že jest řemeslníkem. Oboje je náležitost požadovaná od dávna. V Praze, kdo měl dům, sproštěn byl povinnosti postaviti rukojmí, že alespoň po tři leta »trpěti bude s městem«. Nabytí nemovitosti i práva městského muselo se díti zá- roveň, neboť jedno bylo podmínkou druhého a opáčně. Kde nebylo možno vyčkati kupci domu, až bude přijat ve svazek městský, udělovala se dispens za taxu possesní 1 kr. z 1 zlatého trhové ceny. Rovněž současně mělo se díti nabývání práva měst- ského i mistrovství v cechu městem uznaném. Zde žádáno *) V příčině taxy dbala vláda, aby zmírněním umožněn byl vstup v právo městské, aby tak řady měšťanů hrůzami války třicetileté prořídlé byly doplněny. Jik v instrukci z r. 1651 (§ 15.) napomenuta byla rada městská: »Co se pak udělování městského práva, též přijímání lidí do pořádku dotýče, v tom s lidmi podle slušnosti tak zacházeti i cechmistry a pořádky k témuž míti hleděli, aby mnozí k rozmnožení obce a k vzdělání obchodův raději se osazovali, nežli kdyby se do toho draze kupovati museli, velikostí outrat a nákladův od předsevzetí svého ohroženi a odvráceni byli.« Taxovní řád královny Eleonory ustoupil od jednotné taxy a vyměřil třídy dle jmění. V prvé, nejnižší, platili ti, kdož neměli majetku více než 1000 zl. taxy nejvýše 11 zl. 20 kr.; v druhé třídě s jměním do 5000 zl. nejvýše 23 zl. 30 kr. dle poměru; v třetí třídě do 10.000 zl. nejvýše 35 zl.; v čtvrté do 20.000 zl. nejvýše 46 zl. 40 kr. a v páté konečně se jměním přes 20.000 zl. platily nejvýše 116 zl. 40 kr. Stížnosti v příčině šacování jmění přijímal úřad politický (dvorní dekret ze dne 6. čce 1790), který měl říditi se slušnou úvahou (patent ze dne 16. list. 1811). — Konečně platil žadatel i příspěvek na nářadí hasičské. 16

Strana 230
230 bylo jen tolik jmění, aby si kandidát mohl opatřiti nářadí k svému řemeslu (dvor. dekret ze dne 1. června 1773). Vždy však mělo býti přihlíženo, aby počet řemeslníků ne- vzrostl nad skutečnou potřebu, aby pak přílišnou konku- rencí nestala se jich slušná výživa nemožnou (nař. ze dne 10. čce 1786). Proto vázána jistá řemesla, tak zvaná mě- šťanská řemesla, na koncesi, kdežto jiná svobodná nepřed- pokládala práva městského (nař. ze dne 1. srpna 1765). Příslušníci akademického stavu a veřejní úředníci státní ne- byli nuceni přijati právo městské. Za to bylo tak při kon- cessních živnostech výčepnických, stravovatelských, řezni- ckých, hokynářských a p. Slib, který skládal kandidát, že bude trpěti s městem, změněn byl po roce 1620 v důležitou přísahu dědičné poddanosti (iuramentum fidelitatis) předepsanou v Obn. Zř. Zemském lit. A 2 (srov. deklar. A. a. 8.). Zdá se, že z počátku často bylo od toho upouštěno, neboť instrukce k magistrátům Pražským z r. 1651 (§ 18.) důtklivě naři- zuje, »aby pro dosti učinění témuž právu a královskému našemu ustanovení syny městské i ty všecky, kterýmž by práv městských udělovali, k vykonání dotčené přísahy měli a žádnému k právu městskému přístupu ani nic v knihy klásti nedali, ani poručníkům statkův postupovati, ani živ- nosti městské provozovati nedopouštěli, nad to pak koho k jaké povinnosti městské fedrovali dotud a tak dlouho, až by nám dotčenou povinnost vykonal. Dvorním dekretem ze dne 26. list. 1781 zrušena byla tato přísaha a nahražena slibem věrnosti panovníkovi a městskému úřadu potvrzeným dodáním ruky purkmistrovi. Na to zapíše se měštan do seznamu práv městských a vydá se mu dekret. Pro Prahu chovají se nyní seznamy ty v archivu měst- ském a jsou zachovány takto: Pro Staré Město z let 1324—1393 tak zv. Liber vetustissimus statutorum č. 986 fol. 35 a 85

Strana 231
z let 1424--1428 1428 — 1441 "n , 1441—1451 , 1451—1518 , 1518—1552 , 1550—1600 , 1600—1657 , 1661—1688 , 1689—1711 , 1711—1726 , 1727—1744 , 1744—1752 , 1758—1769 1768 — 1783 v Liber obligacionum az 1115” v Liber tercius &. 992. v Liber obligacionum č. az 1116” v Liber vetustissimus č. v Právech měšťanských v c 381 . 2099 fol. 1113" 2099 f. 1115" 986 fol. 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 198 Ос О Ох О Об ОС Ох ОО Ох Na Novém Městě máme udělení práv měšťanských pro nejstarší dobu zapsána jen po rüznu v kvaternech trho- vých a manualech radních. Specielně věnovány knihy zápisům teprve r. 1518. A tu obsaženy jsou zápisy z let 1518— 1538 v rukopise č. 1539—1563 1562-—1581 1582—1612 1612—1657 1657 — 1684 1684—1717 1718—1748 1748 — 1763 1763—1775 1775 — 1784 554 555 556 а 557 558 559 560 561 562 563 564 565 Na Malé Straně zachovaly se seznamy teprv z doby novější a to: 16* 

Strana 232
232 z let 1587—1629 jsou v rukop. č. 567 568 „ „ 1630—1667 „ „ 569 1704 1668— „ 1728 jsou v rukop. č. 570 1704— 571 1729—1771 „ „ 1771—1784 „ 572 Z Hradčan máme pouze zápisy z let 1566 —1671 v rukopise č. 573. Přílohy k propůjčení práva městského obsaženy jsou pro. Staré Město v knihách rukojmí za nové měšťany z let 1703—1722, 1722—1749, 1749—1784 v rukop. č. 550 až 552, pro Nové Město v knihách o listech zachovacích z let 1609—1647 a 1648—1701, 1702—1718, 1719 až 1751 v rukop. č. 137—140. Vedle toho velké množství listin jednotlivých z 17. a 18. st. se zachovalo, jež se nyní katalogisují. Po spojení měst Pražských vedeny jsou knihy jednotné o právech měšťanských a zapisovány: z let 1783—1797 v rukop. č. 544 545 1805 1797— „ „ 546 1820 1805— „ 1820 1834 „ 547 1835—1850 „ 548 Dekrety z doby nejnovější od r. 1850 chovány jsou v III. odd. listin archivu městského a zapisují se rovněž do zvláštní knihy. Mimo tuto vylíčeného originelního nabytí práva měst- ského, stávali se měšťany i děti měšťanů a to pouze manželské anebo legitimované, když byli složili přísahu neb slib. Dnes platný Pražský řád obecní ze dne 27. dubna 1850 zná vedle příslušníků obce měšťany jako takové osoby, kterým právo městské výslovně bylo propůjčeno

Strana 233
233 radou městskou. Podmínkou jest složení slibu, »že bude všecky povinnosti měšťanské podle předpisů řádu obecního svědomitě plniti a k obecnímu dobrému podle své nejvyšší možnosti pomáhati« a zaplacení taxy 200 zl., která z příčin zvláštního uvážení hodných může býti odpuštěna. Osoby ženské samostatně práva měšťanského nabývati nemohou. Manželky neb vdovy měšťanů požívají všech výhod i břemen práva měšťanského (§§ 17.—22.). Právo městské se pozbývalo dobrovolným odřeknutím neb následkem trestu. Dobrovolné odřeknutí muselo býti ovšem schváleno radou městskou, jinak ztratil, co v městě zanechal (snesení obecní ze dne 15. března 1344 v Reg. IV., str. 563, čís. 1390). Do tři let zůstávalo právo suspendováno. Odcházejí- címu platiti bylo odchodné (ius detractionis). Podrobná ustanovení o právu měšťanském uvedena budou v úvodech k příslušným oddílům. Seznamy měšťanů, jak praveno, zachovány jsou, alespoň na Starém městě, již od první polovice XIV. stol. Z po- čátku záznamy jsou stručné, však časem stávají se důle- žitou pomůckou životopisnou. Vydání naše hledí sice vše- možně zkrátiti věty stále se opakující, zachovává je ale vždy tolik, aby možno bylo poznati formu zápisu. První části, obsahující měšťany Staroměstské od r. 1324—1350, přede- síláme jména ze starší doby, zachovaná v listinách. Nej- starší jest tu z r. 1234.

Strana 234
Jména měšťanů Staroměstských z t. 1234-1322 z jiných pramenů sestavená, jak se poprve vyskytují. 1234. 1239. 1245. 1249. 1252, 1253. 1264. Reynardus magister, Reg. I. 391. Frowinus, pater Sif- fridi. Reg. I, 391, 611. Pertholdus, Rudmannus, Hermannus, filii Pertholdi, civis Pragensis. Reg. I. 454. Bernardus Niger, civis Pra- gensis. Reg. I. 535. Petrus. Reg. I. 570. Waltherus, filius Zwatconis et Albero, pater Heinrici monetarii in Gumpolz. Reg. II, 606, 607. Cunradus Reg. T, 607. Eber- linus monetarius, Heinricus Crancpurgarius. Reg. I, 611. Frowinus, civis Pragensis, Regesta IL. p. 174. Mali- chia relicta quondam Wro- wini, civis Pragensis, cum filia nostra Ysalda et ge- nero nostro Ottone, filio Frenclininec non Cunchone, iudice civitatis, Frenclino, patre predicti pueri, et Wel- wino. Tamtéž p. 182. Meynardus, “ Heroldus, 1267. Simon. Reg. IT, 182. Nicolaus. Reg. II, 1033, 1272. 1278. 1279; 1280, 1281. 1282. 1283. Otto dictus Ciner, Cunczo, camerarius regine. Fridericus Stolcinger. Bertoldus de Horewicz. Petrus de Lapide. Reg. Il. 1226. Mychael, filius Johannis. Reg. II, 480. 501. Matteus de Prerov. Hiltmar Fridinger. Symon Stucco. Heinricus de Michel. Petrus, gener Nuhacii. Michael quondam iudex. Englybertus filius eius. Herbordus. Jacobus. Reg. II, 502. Wobolinus. Reg. II, 1185. Ulricus de Rokchan (Ro- kycan). | Robertus dictus Prulerius. Conradus dictus Rayd. Rg., 532, 533. Heynricus Longus, dicus. Conradus Howgol. Johannes de Okirs. Reg. IT, syn- 555. > Schilherus, Reg. II, 560. 

Strana 235
1284. Ulricus 1289. Martinus Sifridi. Plazer, Reg. II, 573, 574- 1287. Conradus Junosii. Lutolfus, filius Bernhardi Nigri . Theodoricus Wolflini. Nicolaus Crstine, Petrus dictus Sceflerus. Reg. II, 610. Lutoldus de bini. Nicolaus dictus Popitz. . Nicolaus et Jacobus, filii Frenclini. Reg. II, 613. Turri Lam- 1288. Albertus Rochteríus. Conradus de Lapide. Philippus et Nicolaus, filii. quondam Johannis. Albertus filius Meinhardi. Heinricus Palitus. Conradus institor. Reg. II. 627. Albertus iudicis. Meinhardus, Nicolaus, filii quondam Welflini, Reg. II, 626. Rudlinus dictus Holli. Reg. II, 627. frater Wolframi 656. Nicolaus gener Herbordi. Otto et Andreas, fili Sy- monis Stukonis. Franco, filius Herbordi. Reg. II. 637 1292. Friedericus Strobergerus. Johannes de Gallis. Conradus de Satz. Conradus Znoymerus. Petrus de Strasznicz. Bernhardus apud s. Egidi- um. Reg. Il, 675. Franco. Reg. Il. 670. 1293. Petrus. Reg. II, 689. Reg. IL. I295. 1296. 1297. I300. 1301. 1303. 235 Ulricus medicus. 722. Sigeboto de Benessow. Heinricus Herstul. Bertholdus Pullus. Otto Conradi. Otto de Lapide. Heinricus scriptor. Reg. II, 736. Matheus de Egra. Eberlinus de Lapide. Conradus de Riczano. Johannes pellifex. Woloklinus. Reg. II, 1231. Reg. II, Jacobus Cubco. Reg. II. 737: Conradus dictus Riczhardus apotekárius. Petrus filius Johannis Longi Reg. II, 1231. Meynhardus de Egra et Wolframus. Reg. II, 746. Ulricus. Reg. Il, 802. Pilgerinus lapicida de Bruna. Stephanus prope s. Micha- helem. Fridlinus dictus Reheer. Nicolaus Vurcer. Reymunt. Reg II, 1206. Nicolaus de Tafelrunge. Bethlehemus de Turri. Nicolaus Geuneheri. - Billungus. Heinricus Negalini. Franco sartor. Franco de Lacu. 812. Leupolt der Leubel. Merte der Visinch. Pernolt der Chrumpellein. Peter der Turzeller. Rudolf der Maurer. II, 821. Jacobus filius Stolconis (?) [recte Stukconis.] R'g. II, Reg. 

Strana 236
236 1304. 1307, 1308. 1309. 1310, Fridericus Gallus (de Gallis) Otto scriptor. Sifridus in Leta Curia. Rudgerus Füllinger. Nicolaus Hildprandi. Wolflinus filius Alberti. Conradus filius Karerii. Reg. II, 853. Hermannus de Reg. 11, 853, 854. Otto Figoleys. Meynhardi Caretus, Reg. IT, 865. Henricus frater dictus de Lapide. Wolflinus apud s. Mariam. Cadano, Eberlini Rudlinus et Hildprandus Zwifelingerius. Petrus, possessor domus in Leta Curia Reg. II. 865, 866. Gregorius Boemus et fra- ter eius Martinus. Reg. II. 1210. 5. Hermannus Pusso. Dytmarus Cunate. Merclinus pellifex. Fridericus Bawarus. Henricus Planer. Reg. II, 906. Rudemannus. Reg. IT, 1234. Fridlinus de Oteless. Reg. Il. 928. Woyko et Gallus. Reg. II, 939. Merchlinus, Jacobus et Otto. Reg. II, 953. RudolphusJunossii, Reg. IT, 958. Petrus Nigri, Albertus Alberti. - Rugerus Rusticus. Conradus Plaier. Memlinus Rokczinerii. | Rudlinus Volklini. 1311. 1312. 1313. Theodoricus. Reg. II, 959. Salcerus. Reg. II, 970. Alblinus carpentarius. Heinricus. Ditricus. Reg. II, 975, 976. Chonradus dictus Korn- puhel. Rudgerus dictus Pawer. Chonradus de Numburga. Merclinus Pribraner. Jacobus dictus Gleychens- kouf. Ulricus, filius Hiltmari Fridingerii. III, 16. Quondam Ebram. Reg. III. 17. Meynhardus Rokczaner. Wolframus de Strasburch. Reg. III. 20. 7 Nycolaus dictus de Roch- czan. Reg. III, 3r. Dytlinus Waczinger. Guntherus de Monte. quondam Reg. ' Petrus Glas. 1314. 1316. 1318 Albertus institor. Dyetlinus pistor. Mertlinus, filius Martini de Egra. 61. Heinricus dictus Rauber. Rg. III, 94. Nicolaus dictus Harrer. Fricze gehaisen der Lange. Jacob der Schoen Pehems -© sun, Herman der Galm. Herolt Rechczer. Ulrich von Heynburch. Ulrich der Puzel. Rudel der sneider. Johan des Dytmars pruder Reg. III. 171. quondam Reg. III, 

Strana 237
237 1318. Jacobus Diedowecz. Conradus Probstel. Albertus de Churim. Weflinus pellifex. Seydlinus de Pieska. Ulricus frater Merbote. Heynricus de Sacz. Nicolaus Rotinne. Reg. III. 184. 1320. Ulricus de Haimburk. Nicolaus Stetliez. Johannes Jacobi. Reg. III. 239. Nicolas Pesoldi. Pesco de Zacz. Fridlinus Prentlinus. 1322. Petrus de Tust. Nicolaus Francisci. Pesoldus carnifex. Frenclinus Hopfneri. Paulus gener Hopfneri. Nicolaus Knobloch. Fridlinus pistor. Jeclinus dictus Pitzweckl. Otto de Anazo. Pesoldus de Egra. Reg. III. 240. Nicolaus frater Bohuslai. Reg. III, 254. Bohuslaus Wolfrann. Frenczlinus Mathey. Reg. III, 308.

Strana 238
Kniha práv městských Staroměstských. (Z rukopisu č. 986 arch. městského.) 132 5. 1326. Anno domini millesimo CCCXXIIII in die Decollacionis s. Johan- nis B. Hagnager factus est civis Pragensis et in huiusmodi testi- monium dedit fertonem gr. pr, qui dare debuit thinam medonis LXIIII pintas prag, continentem. — In vigilia Exaltacionis b. Crucis Ottlinus gener Bertoldi factus est civis Pragensis et dedit XXXVI gr. — Infra adventum domini Rudmannus de Luthomericz factus est civis Pragensis cum patre et fratribus suis et dedit tantundem. — Infra adventum domini Seidlinus de Cadana factus est civis Pragensis et dedit XXX gr. — In dominica Palmarum Henricus Sterner factus est civis Pragensis. Item anno domini M'CCCXXV° in die s. Marcelli Vinandus ser- vitor olim abbatis de Sedlicz factus est civis Pragensis et dedit 1/2 sexag gr. prag. — Sabbato ante Ascensionem domini proximo Hein- linus filius Petermanni Waczingeri factus est civis Pragensis datis XXX gr., ut supra. — Feria quarta ante festum s. Jacobi ap. pro- xima Marquardus notarius proscriptorum factus est civis Pragensis et dedit 1/2 sexag. gr. — Feria quarta post diem s. Johannis B. pro- xima Frenczlinus Jacobi factus est civis Pragensis. — Feria quinta ante Nativitatem b. Marie proxima Heinricus Engolscheimer factus est civis Pragensis et dedit 1/2 sexag gr. — Feria quarta post diem s. Remigii proxima Ulricus de Schonecks factus est civis Pragensis et 1/2 sexag. gr. promisitque cum Wernhero ferrum vendente ferre bonum et malum cum civitate tribus annis et tribus diebus con- tinuis. Item anno domini MCCCXXVI feria secunda proxima post Invo- cavit Conradus Stadler de Eylow factus est civis Pragensis et dedit XXXII gr. promisitque ea, que alii promiserunt, manere in civitate in omnem eventum tribus annis et tribus diebus in prosperis successi- bus et adversis. 1324.

Strana 239
239 Item anno domini MCCCXXVII feria quarta Quatuor temporum ante 1327. Quadragesima Nycolaus de Poczkal recepit purchreht et factus est civis Pragensis et dedit XXXII gr. promisitque ea, que alii promi- serunt, manere in civitate in omnem eventum tribus annis et tribus diebus. — Sabbato proximo ante dominicam Invocavit Hosprid vi- cinus Bohuslay Gostlinne recepit purchrecht de factus est civis Pra- gensis, ut supra. — Dyetricus de Churym dictus Pulcher factus est civis Pragensis et dedit XXXII gr. sabbato proximo ante festum s. Margarete anno domini MCCCXXVII. — Nycolaus filius Widkonis de Beneschowe factus est civis Pragensis et dedit XXXII gr. Pro quo Wanko, gener Hynkonis de Beneschowe fideiubuit (!), quod maneat tribus annis. Sabbato proximo ante festum s. Marie Magdalene anno domini MCCCXXVII. — Conradus scriptor de Pulchro monte factus est civis Pragensis feria sexta proxima ante festum s. Petri ad vin- cula anno domini MCCCXXVII. et dedit XXXII gr. et promisit, sicut alii. — Christophorus de Ypra factus est civis Pragensis feria IIII die s. Egidii anno domini MCCCXXVII. Pro quo Heinricus Theoderici fideiussit, quod tribus annis continuis sit fidelis civitati et primo anno sit liber de collecta civitatis. Hic dedit XXXII gr. — Infra octavam s. Wencezlai Henricus Planeri factus est civis et recepit purchrecht. Et dedit XXXII gr. prag. — Feria quart Quatuor temporum festi Penthecostes Dobrohost de Slana, benefi- ciarius domini nostri regis recepit purchrecht et factus est civis et dedit XXXII gr. — Feria quarta post diem s. Nycolai proxima Leutlinus de provincia Grudimensi recepit purchrecht et factus est civis Pragensis. Pro quo Hermannus Glas promisit, quod tribus annis stet pro civitate in prosperis successibus et adversis. Qui Leu- tlinus dedit 1/2 sexag. gross. Item anno domini millesimo CCC vigesimo octavo in ebdomada rogacionum Ulricus de Slana recepit purchrecht et factus est civis Pragensis. Pro quo Nycolaus Rost fideiussit, ut supra. — In vigilia b. Thome ap. Conradus Puchler de Nova Civitate de Moravia re- cepit purchrecht et factus est civis Pragensis et dedit XVI gr. iu- ratis. Pro quo Conrado Pogner Polonus et Henricus dictus Chopp fideiusserunt. — Circa diem b. Jacobi ap. Johannes de Swaroka re- cepit purchrecht et factus est civis Pragensis et dedit XXXII gr. iudici et iuratis. Pro quo Johannes de Borcschow fideiussit, ut supra. — Post festum b. Galli die quarta Conradus Czokner recepit purch- recht et factus est civis Pragensis. Et dedit 1/2 sexag. 1328. Anno domini millesimo CCCXXIX feria quarta proxima ante Puri- 1329. ficacionem b. Marie virginis Frenczlinus de Lapide recepit purch- recht et factus est civis Pragensis et dedit XXXII gr. prag. — Sab- bato proximo post Purificacionem Wanko de Slana recepit purch- recht et factus est civis Pragensis et dedit XXXII gr., ut supra. Et

Strana 240
240 1330. Doberhost de Slana beneficiarius fideiussit pro ipso pro tribus annis. ut supra. — Sabbato proximo ante dominicam Quasimodo Zwiloco recepit purkreht et factus est civis Pragensis et dedit XXX gr., ut supra. Et Henricus de Thust fideiussit pro ipso, ut supra. — Sab bato proximo ante dominicam Misericordia domini Andreas sellarius recepit purchrecht et factus est civis Pragensis et dedit XXXII gr., ut supra. Et Meinhardus Wolframi fideiussit pro ipso pro tribus annis, ut supra. — Millesimo trecentesimo vigesimo nono feria IIII proxima post festum b. Trinitatis Daniel de Melnika pellifex factus est civis Pragensis et dedit XV gr. prag. Et Henslinus Melczer de Longa platea fideiussit pro ipso. — In vigilia Petri et Pauli app. Ulricus de Brunna recepit purchrecht et factus est civis Pragensis et dedit XVI gr. Et Henricus de Thust fideinssist pro ipso. — Eodem die Jacobus pellifex de Sytavia recepit purchrecht et factus est civis Pra- gensis et dedit XVI gr. Et- Ulricus braseator de Czaslavia fideiussit pro ipso. — Eodem die Gotslinus Saxo pellifex recepit purchrecht et dedit XVI gr. et Conradus Pruxer sutor fideiussit pro ipso. — Gotslinus pellifex de Luna r. p. et f. est civis et dedit XVI gr., pro quo Pesco de Longa platea fideiussit pro IIII sexag. gr. in crastino b. Procopii feria IIII — Nonas Octobris sabbato post diem b. Fran- cisci proximo Petrus filius Ottonis Figoles r. p. et f. est c. Pr. et dedit XXXII gr. pr. Et Johannes Chunati sororius suus promisit et fideiussit pro eo, ut supra. — Ut supra, die b. Luce ew. Rudolfus de Luthomericz r. p., ut supra, et dedit XXXII gr. Et Conradus de Luthomericz fideiussit pro ipso, ut supra. — M. trecent. vigesimo nono, feria quarta post diem b. Martini proxima Boleslaus residens ad s. Valentinum in curia r. p. et f. est c. Pr. et d. XXXII gr. pr. Et Henricus de Thust fideiussit pro ipso, quod tribus annis et tribus diebus stet in civitate et pro civitate in prosperis et adversis successibus et promisit pro qualibet collecta civitatis 11/2 sexag, anno libertatis finito. — Feria quarta, ut supra, Druho de Rochaw r. p. et d. XXXII gr. ut supra. Et Henricus Theodrici fideiussit pro ipso, ut supra. — Ut supra, feria quarta die b. Cecilie Chunczmannus Klebel platner r. p. et f. est c. Pr. et d. mediam sexag. gr. Et Dytlinus Poschwiter fideiussit pro ipso, ut supra. — Ut supra, feria quarta proxima post dominicam Populus Chunczlinus Steinpech r. p. et f. est c. Pr. et d. XVI gr. Et Nicolaus Weis fideiussit pro ipso, ut supra. — Ut supra, feria VI proxima ante Nativitatis Christi Jeclinus de Ylaw Geldner r. p. et d. XXXII gr. Et Andreas Geldner fideiussit pro ipso. (Přeškrtáno.) Die b. Tymotei feria quarta Frenczlinus dictus Werkmeister de Zacz r. p. et d. XXXII gr. Et Otlinus sororius Frenczlini iudicis fidei- ussit pro ipso, ut supra. — Ut supra, tricesimo fer. secunda proxim a post dominicam Oculi Wencezlaus Geunher r. p., ut supra, et d. XXXII gr. pr. — Sabbato proximo ante dominicam Misericordia

Strana 241
241 Heinczlinus cultellarius r. p. Et — iurati nichil acceperunt. Et Chun- czlinus brasiarius residens ante portam civitatis s. Benedicti fideiussit pro ipso. — Ut supra, fer. quarta pro-xima ante festum Penthecostes Chunczlinus gener Knaur r. p. et f. est c. Pr. et d. XXXII. gr. Et Nicolaus Albus fideiussit pro ipso. — Ut supra, feria quarta proxima Quatuor temporum festi Penthecostes Frenczlinus de Verona r. p. et f. est c. Pr. et d. XXX gr. Et Ulmannus causidicus fideiussit pro ipso. — Feria quarta proxima post festum ss. Trinitatis Marzico de Byczano r. p. et f. est c. Pr. et d. XXXII gr. Et Heinricus Theodrici f. pro ipso. — Fer. quarta proxima post festum ss. Trinitatis Johannes de Cracovia r. p. et f. est c. Pr. et d. XXXII gr. Et Polko institor f. pro ipso. — Sabbato pr. post Invencionem s. Stephani Heinricus Swewus r. p. et f. est c. Pr. et d. XXXII gr. M. trec. tricesimo sabbato pr. post Assumpcionem s. Marie V. Symon iudex de Melniko r. p. et f. est c. Pr. et d. XXXII gr. — Sabb. pr. post diem s. Bartholomei Chunscho brasiarius r. p. — et dedit XXXII gr. Et Chunczlinus dictus Kokot f. —. — Feria quarta pr. ante fest s. Clementis Chuna cum filio r. p. —. Et Pesco Kokot —. — Die, ut supra, Nicolaus Clarbuch r. p. —. Et Seydlinus de f Pyeska f. —. — Fer. quarta pr. a. diem b. Thome ap. Pertholdus de Zacz r. p. —. Et Ulricus Galm f. —. M. trec. tricesimo primo fer. quarta prox. p. Epiphaniam domini 1331. Hodislaus de Herrendorf r. p. —. Et Seydlinus de Peyska f. —. Item anno domini MCCCXXXI. fer. sexta pr. p. Epiphaniam Con- — Fr. quarta pr. ante radus Kobso r. p. —. Johlinus Jacobi f. —. Conversionem s. Pauli ap. Fridricus de Pozatycz r. p. —. Pro quo — Fer. VI. a. Letare pr. Jacobus de Seydlinus de Pyeska f. — Radonicz r. p. —. Pro quo Johlinus Jacobi f. —. — Fer. IIII in epdomada Pasche domina Elysabet relicta Donati r. p. —. — Sabb. pr. a. fest. s. Georgii Hodiscus de Bechino r. p. 4— Nicolao Albi, magistro civium, tunc temporis. — Fer. quarta post fest. s. Viti pr. Hermannus de Hodcowicz r. p. —. Et Jacobus sutor de subjudea fideiussit pro ipso. — Fer. quarta p. post fest. s. Egidii Henricus Coler f. est c. Pr. —. Pro quo Meinhardus Wolframi promisit, ut supra. — Fer. quarta die s. Dyonisii Leopoldus de Augusta r. p. —. Et Henricus Swewus f. —. — Fer. quarta die s. —. Galli Wenceslaus de Sbynicz r. p. —. Pro quo Budco f. Item anno d. tricesimo secundo sabbato infra octavam Epyphania 1332. domini Welislaus de Rzermicz r. p. —. Ulmannus f. —. — Fer. quarta post Invocavit proxima Chonradus Nindirtheimer r. p. —. — Sabbato ante Misericordia proxima Wanko komornik r. p. —. Sabbato ante die s. Egidii proximo Havel de Minori Civitate Prag. r. p. —. — Sabbato die s. Gereonis Henricus de Pybrano r. p. — Et Chunczlinus Knourmuc fideiussit pro tribus annis. — Sabbato in vigilia s. Luce Nicolaus Rochczer r. p. —. — Sabbato post diem

Strana 242
242 1333. 1334. s. Martini proximo Henslinus cultellarius de Kracovia r. p. — Dedit XV. gr. Et Albertus cupri faber f. —. — Sabbato post Ascen- sionem Domini proximo Martinus de Bastcz r. p. —. Et dedit XXVII gr. et residet in domo Friczonis de Czelechowicz. XXXIII feria IIII post Conversionem s. Pauli pr. Friczo sutor r. p. —. et dedit XXX gr. Et Treusil aurifaber f. ipso pro tribus annis. — Ut supra Ulricus Payer sutor r. p. —. Et dedit XXX gr. Hylwinus arrunarius (?) f. —. — Sabbato ante dominicam Circumderunt me pr. Hen- ricus Chraczer (?) f. est c. pr. et d. XXXII gr. Et Ulricus Payer f. —. — Sabbato ante Invocavit pr. Henricus de Nuerenberk f. est c. et d. XXX gr. Et Johannes de Cracovia f. —. — Et die, ut supra, Raczlinus quondam comornik r. p. —. — Sabbato, hoc est in vigilia Trinitatis Heinczlinus sartor de Usk super Loznicz r. p. —. Pro Fer. IIII post fest. Trinitatis quo Johlinus molendinarius f. —. — pr. Gregorius de Slana r. p. —. Et Ulmannus causidicus f. —. Fer. IIII post dominicam Factus est pr. Pesco de illa civitate r. p. —. — Tricesimo tercio sabbato post Divisionem ap. pr. Hainczlinus Payer r. p. —. et d. XXX gr. Et Hainricus dictus Cholb f. —. Fer. secunda post Assumpcionem pr. Heinslinus dictus Kornpuhel r. p. —. — Sabbato ante fest. s. Margarete Franco r. p. — et d. XXXII gr. Et Nicolaus pannicida in Longa platea f. —. — Sabbato ante fest. s. Wenceslai pr. Albertus Moringer pannifex de Beneschow r. p. —. Frenczlinus Klupsel f. —. — Fer. IIII post. diem b. Luce ew. pr. Marziko dictus Oharek de Munchowicz f. est c. pr. et d. XXXII gr. Pro quo Marziko de Riczano et Hinko de .. . s. Jacobi f. — Sabbato ante fest. Omnium sanctorum pr. Agnes de Monte Kutna r. p. —. Pro qua Ulmannus causidicus f. —. — Sabbato ante Adventum pr. Heinczlinus Seld et Heinczlinus Mulner r. p. — Reinboto Geldner f. —. — Fer. quarta dominicam Adventus pr. Ni- colaus pannifex r. p. et d. XVI gr. Et Wenceslaus notarius domini Stephani notarii terre f. —. — Fer. secunda in vigilia s. Nicolai magister Sighardus Pugil r. p. et d. XX gr. — Sabbato quatuor temporum ante Nativitatem Christi Bohuzlaus de Sdyeb r. p. et d. XXXII gr. Andreas Goldner f. —. — XXIIII fer. IIII quatuor temporum in Quadragesima Heinmannus de Grecz r. p. —. — Fer. IIII post Jubilate pr. Bartholomeus filius Wiltzconis r. p. — et d. XV gr. — Fer. IIII quatuor temporum festi Penthecostes Marziko de Ochruhle r. p. et factus est civis domini nostri regis et dedit XXXII gr. Pro quo Chunczlinus et Petrus de Gallis f. —. — Sabbato post. diem b. Marcelli Nicolaus de Kempnicz r. p. et factus est civis domini nostri regis et d. 1/2 s. Et Johannes de Kracovia f. —. — Sabbato post diem b. Marcellini pr. Janco de Melnik r. p. et factus est civis domini nostri regis. —. Otto Rollonis f. —. — Feria secunda statim postea Jacobus de Hora r. p. et f. civis domini nostri regis. —. — Sabbato ante diem ss. Johannis et

Strana 243
243 Pauli pr. Cunczlinus dictus Reyman aurifaber r. p. et f. est civis domini nostri regis et d. XVI gr. Et Rinoldus sartor f. —. — Sab- bato ante fest. s. pr. Johannes index de Monchowicz r. p. et factus est civis domini nostri regis —. Et Frenczlinus Tusentmark f. —. — Ut supra, Henzlinus Soboth de Kadano r. p. et factus est civis domini nostri regis —. Et Ulmannus causidicus f. —. — Anno et die, ut supra, Otto Hagner cultellarius r. p. et factus est civis domini nostri regis et dedit XV gr. Et Nicolaus Tzigler et Conradus Rynderis f. —. — Anno et die, ut supra, Conradus Bafler cultellarius r. p. et nichil dedit. Et Otto Albi fideiussit pro ipso. — Fer. III in viligia s. Lau- rencii m. Johlinus Jacobi r. p. et d. XXXII gr. — Anno et die, ut supra, Cunczlinus cultellarius domini Pauli de Wyssegrad r. p. —. Et Hermannus institor f. — Sabbato ante fest. Nativitatis s. Marie feria IIII pr. Jan de Rzicano, filius Marziconis, r. p. et ipse Mar- zico et Henricus Theodorici f. — Sabbato ante fest. s. Michaelis pr. Conradus de Wyschyng r. p. Et Conradus et Heinlinus braseator f. Sabbato in vigilia s. Dyonisii Nicolaus de Kadano r. p. Et Ula Pleyer f. — Eodem die Seydlinus Koler r. p. et Henricus Glas f. — Sabbato ante Circumcisionem domini pr. Heinczlinus sutor r. p. et Henricus de Thust f. Item anno domini MCCCXXXV. fer. V. ante dominicam Palmarum 1335. pr. Mstik (r. p. et factus est civis pragensis — Andreas Geldner f. — Fer. IV. ante dominicam Cantate pr. Henricus pellifex(r. p. et d. XXIIII. gr. Et Johlinus Taschner institor f. — Fer. IIII. ante fest. s. Johannis b. pr. Hertlinus sutor de Tullor. p. et Merklinus cultellator f. — XV. gr. dedit. — Fer. IIII. in vigilia Exaltacionis s. Crucis Blahuta, qui emit domum Gestlini quondam, r. p. — Sabbato IIII. temporum a fest. s Wencezlai pr. Ulricus Jenischer de Sicca r. p. — Et Chunczlinus filius f. — Eodem anno et die, ut supra, Weyslaus de Hoholicz r. p. et Johannes Lite f. — Die s. Galli Andreas de Churim r. p. — Nicolaus Rechczer f. Item anno domini MCCCXXXVI. fer. secunda post Judica me pr. 1336. Chunczlinus dictus Windestuk sartor de Luthmuschel (r. p., Johannes Lintel f. — Sabbato infra octavas Pasche Andreas sutor de Strau- binga r. p. et d. XXX. gr. Et Ulricus picariator, gener eiusdem f. Item MCCCXXXVI. fer. II. die s. Francisci Albertus sartor de Sacz r. p. — et d. XXX. gr. Et Seidlinus Glas filius Petri f. — Die, ut supra, Nicolaus sartor de Benessow r. p. — d. XXXII. gr. Et Krzisco sartor f. — Fer. II. ante fest. s. Galli pr. Nicolaus de Luna(r. p. — Et Fridlinissa institrix f. — Die s. Lucie Frenczlinus dictus Werk- maister de Saczr. p. Otto Planer f. — Post diem s. Martini fer. IIII. pr. Bartholomeus de Neunburga r. p. — Et Frenczlinus Hopfner f. Item anno domini MCCCXXXVII. in die s. Pancracii Henzlinus 1337. Cwik r. p. — Ula Pleyer f. — Fer. quarta post fest. s Pancracii pr.

Strana 244
244 1338. Leulinus de Budwois pellifex r. p. et d. XII. gr. Et f. Tissin pro eo. — Ut supra, Gerhardus de Colonia de Reno gener Fridlini Ba- vari r. p. et d. XXXII. gr. — Die s. Elisabeth Frenczlinus Ruperti r. p. — Ut supra, Wolflinus aurifaber de Thust r. p. Item anno domini MCCCXXXVIII. Heinczlinus pellifex de Nuren- berch r. p. feria III. post dominicam Omnis terra. — Et Otto f. pro ipso per unum annum et diem in tribus sexaq. gr. pr. — Fer. secunda post dominicam Circumderunt me Nicolaus sartor de Zacz r. p.)— Pro quo Johlinus Ruperti f. — Feria IIII ante dominicam domine ne longe pr. Fridericus de Misna r. p. — Johlinus Hitzenberger f., quod debeat tribus annis stare cum civitate in prosperis et adversis. — Ut supra, Henricus dictus Dachs fer. VI. infra octavas Pasche factus est civis pr. — Henricus Swevus caupo regis f. — Fer. II. post palmas r. p. Merklinus de Luna f. — Sabbato post fest s. Tri- nitatis Hannus Freiberch, (r. p. Hannus de Cracovia, patruus suus f. — Fer. quinta pr. ante fest. s. Margarete Hannus dictus Plarrer de Constancia gener Hermanni Leunwater r. p. F. idem Hermannus. — Ut supra, Henzlinus de Zacz gener Ulrici dicti Pleyer r. p. feria sexta post Assumpcionem s. Marie. — Fideiussit Ulricus Pleyer. — Ut supra, Jeclinus pellifex de Pilzna (r. p. — fer. quarta — post fest. s Margarete. — Fridericus institor et Leutlius de Rostok f. — et d. XII. gr. — Eciam feria quinta post f. s. Margarete Herman- nus de Mysna r. p. Ulricus Nazel f. — Feria quarta post fest. s. Margarete dominus Nicolaus dictus Syrscha r. p. et factus est civis domini nostri regis et noster et d. XXXII. gr. Henricus Theodrici f. pro ipso, quod debeat tribus annis cum civitate stare in prosperis et adversis et quolibet anno a data presencium per unum annum tempore collecte debet semper pro collecta sua X. sexag. gr. prag. erogare. — Fer. II. post Assumpcionem s. Marie Albertus Saczer de Cadano r. p. — Heinricus de Cadano f. — Fer. quinta ante Nati- vitatem b. Virginis Perchtoldus Rakoniker (r. p. Et Ulricus Pleyer f. pro eo, quod debeat stare tribus annis cum civitate — et quod debeat infra annum et diem intrare civitatem. — Sabbato pr. ante festum s. Galli Heinczlinus Pewilspach de Nuerenberg doleator r. p. Et Johannes gener Episcopi et Martinus brasiator f. — Eodem anno et die Rupertus Grospek pistor r. p. Albertus dictus Stuk f. — In vigilia Nativitatis Christi ... de Elhota (r. p. Seidlinus de Piesca et Thomas f. — Die s. Martini Wolflinus aurifaber iuvenis Thuster r. p. Albertus Stuk f. — Hermannus, magistri Ulrici Loripedis gener, sutor sabbato post fest. s. Leonardi r. p. — Fer. V. post dominicam Ad te levavi Gerhardus de Poernicz r. p. Heinczlinus linista socer eiusdem f. Item anno domini XXX. nono fer. VI. die s. Agathe r. p. Jeclinus de Grecz. Johannes, pater eius, f. — Hainczlinus aurifaber de Ra- tispona r. p. fer. III. ante dominicam Oculi. — Et Nicolaus auri- 1339. ☞

Strana 245
245 faber ad s. Clementem f. — Sabbato ante dominicam Judica Otto Graner de Ratispona r. p. Frenczlinus Budconis f. — Fer. tercia in Rogacionibus Martinus filius Donati (r. p. Macho et Pesoldus sutores f. — Wolflinus in Turri recepit licenciam a nobis et de nostra civi- tate fer. sexta ante Penthcosten proxima. Item anno domini MCCCXXXIX. sexta feria post Corporis Christi 1339. Jeclinus de Chruedim r. p. Nicolaus Czetercower f. — Ut supra, sabbato ss. Johannis et Pauli Petrus sutor de Minori Civitate Prag. r. p. Hawel in subiudea et Arnoldus de Ujesd f. — In vigilia bb. app. Petri et Pauli Berchtoldus aurifaber de Nueremberg (r. p. Et Wenceslaus Trubacz f. — Fer. IIII. ante Nativîtatem s Marie V. Beneschius de Gredisch Monachorum r. p) — et emit domum Martini pannicide in Longa platea. Per hoc sufficienter est residens. — Fer. quinta ante fest. s. Martini Barthussius sutor gener Hostnonis r. p. Et dictus Hosten f. — Sabbato post fest. s. Martini Leupoldus de Augusta r. p. Et Henricus Swevus caupo regis f. pro ipso cognato eiusdem. — Frenczlinus de hospitali et Leupoldus sartor promiserunt iura civitatis facere de domo et curia abbatis de Porta apostolorum. — Swacho residens in platea s. Stephani f. pro Jacobo residente in domo Sderasiensi pro iuribus civitatis. Item anno domini MCCCXL. sabbato infra octavas Epyphanie domini 1340. Nicolaus de Tchumocaw et Henricus dictus Slegel frater eiusdem r. p. et d. 1 sexaq. IIII. gr. Johlinus Ruperti f. — Die s. Prisce virg. Smilo der Walhender recipit licenciam a nobis et a civitate IIII. vicibus in iudicio coram nobis publicando. — Die s. Pauli conv. — Bohunco notarius olim domini Ulrici dicti Pflug r. p. et factus est civis domini nostri regis ac noster et civitatis Pragensis. — Johlinus Ruperti f. — Ut supra, Albertus dictus Hausmark de Ratispona r. p. fer. VI. Purificacionem s. Marie. Henricus Czigler, Conradus et Petrus dicti Kokot f. — Ut supra, Ulricus aurifaber de Mutha factus est civis pragensis et Johannes institor ad s. Jacobum f. Idem Ulricus ad preteritam collectam dedit 1/2 sexag. gr. Dies IIII. fer. Cinerum. — Fer. secunda post dominicam Letare Nicolaus dictus Thecz de Eylaw r. p. Johlinus dictus Rokczaner f. — Fer. IIII. infra octavas Pasche Chunczlinus dictus Hezewessel r. p. Jeclinus et Syboto de Beneschow f. — Fer. quinta post f. s. Nicolai Conradus Gotesfried pincerna r. p. Johannes Lientl f. — Item eodem anno, ut supra, Cristanus notarius domini nostri regis in vigilia s. Nicolai r. p. et dedit XXXII gr., cum quibus per iuratos est honoratus. Item anno domini MCCCXLI feria quarta post Quasimodo geniti Fridericus notarius Clementeri r. p. Et Nicolaus Silberczeiger est suus fideiussor. — Feria tercia post Misericordia domini Wolflinus de Ondrzyegewicz r. p. Henricus Swevus, pincerna regis, f. — Feria secunda post dominicam Domine in tua misericordia pr. Frenczlinus de Erbypoli sartor r. p. Jeklinus Fyscher f. — Eodem die Jesco sartor 1341. 17

Strana 246
— — — 246 1342. 1343. de Ausk eciam (r. p. et Hainczl frenarius f. — et dedit LXIIII. gr. Feria tercia post Jacobi Pesco sutor, gener Hostonis prolocutoris, r. p.) — et idem Hostno f. — In vigilia s. Egidii Gregor sartor r. p. et Hermannus sartor residens circa portam s. Martini sub Andrea Goldner f. — In vigilia s. Bartholomei Paulus doliator r. p. Wenceslaus Jecznik, Laurencius in Longa platea et Pesoldus servitor, Henslinus, Matheus de Egra f. � Feria IIII. ante Nativitatem s. Marie pr. Seyfridus sartor Longus de . . . (?) r. p. et Heinczlinus dictus Schram tuchmacher in foro carbonum, Johannes pavimentor f. — cum Seydlino, eciam pavimentore, qui est in curia s. Valen- tini. — Feria III. ante Nativ. s. M. pr. Nicolaus sartor dictus Mit- derkreid r. p. Conradus pater eiusdem, et Hermannus sartor f. — Feria quinta ante Nativ. s M. Nicolaus de Cemnicz pellifex r. p. Henricus servitor domini plebani de Sbeczna, residens penes curiam domini de Lantstein f. — Feria quinta infra octavas s. Wencezlai martyris Jacobus de Jyczin r. p. — Ula Johannis pannicide f. — Feria quarta in vigilia Omnium sanctorum Conradus Rimer r. p. et factus est civis Pragensis ac domini nostri regis. — Et Henricus frater eius f. — Die, ut supra, Fridlinus Morawus r. p) — Et Hen- clinus Bavarus f. — D. — fer. IIII. ante festum s. Thome ap. Wanco sutor de illa parte civitatis r. p. Hawel de subiudea et Duchon ad s. Valentinum f. — Eodem — die Paulus de Beneschow r. p. Ottello f. et Chunczlinus gener Conradi fusoris in Leta curia. Item anno domini — XLII. fer. IIII. in octava s. Stephani protho- martyris Jesco sutor de parrochia s. Johannis r. p. Henczlinus Taschner f. — Ut supra, Engelprechtus de Lanczhut anrifaber r. p. Ulricus aurifaber Parvus f. — Feria VI. ante dominicam Esto michi pr. Nicolaus sutor de Czernocz r. p. et Nicolaus Hertwici f. Et XXXII. grossi sunt sibi dimissi propter deum. — Fer. IIII. ante do- minicam Letare pr. Henslinus sutor de Jermir (r. p. — et nichil dedit. — Feria IIII. infra octavas Pasche dominus Johannes rector scole s. Leonardi apud nos Prage factus est civis domini nostri regis et concivis noster. — Sabbato in vigilia s. Egidii Jacobus sutor r. p. Nicolaus institor retro s. Nicolauum f. — Sabbato proximo post festum b. Francisci Petrus de Eylaw r. p. — Sabbato in die Omnium animarum fidelium Swatussius de Blathnye r. p. Fideiussores sui sunt Petrus et Paulus de Benessow, concives nostri. — Fer. VI. ante diem s. Martini Hainczlinus Kyenost sartor de Plawen r. p. Hainczlinus Glaser contra s. Valentinum f. Item anno domini millesimo trecentesimo quadragesimo tercio Her- mannus Zytawer r. p. — fer. sexta ante Epyphaniam domini pro- xima. — Eodem — die — Ulnschwss sartor de Novo Opido factus est civis prag. Hinco Glas f. — Feria VII. post Purificacionem s. Marie — Mathias de Jawer aurifaber r. p. Wenceslaus Andree noster f. — Sabbato ante dominicam Misericordiam pr. Petrus de Zdyb r.

Strana 247
247 p. Enderlinus Stuk f. — Feria secunda post dominicam Misericordia Peso[l] dus dictus Smahacz factus est civis domini nostri regis et concivis noster et Merklinus dictus Stadler f. — Feria IIII. post do- minicam Jubilate Lucas Helmer de Ratispona r. p. Martinus Helmer, frater eiusdem f. — Fer. IIII. ante festum Penthecostes pr. Pesco sutor de Turnow r. p. Jacobus sutor de subiudea f. — Fer. VI. infra octavas Penthecostes Jeclinus aurifaber de Czaslavia r. p. Pesco Weis aurifaber f. — Sabbato — in vigilia s. Viti Johannes Popo, ca- merarius Johannis ducis Karinthie r. p. Chunradus de Thust f. — Fer. VI. in Ad vincula s. Petri Jacobus aurifaber r. p. Waltherus aurifaber f. — Fer. V. in Ad vincula s. Petri Chunczlinus sartor de Trautnow r. p. Hilmanus de Pasenpach f. — Die — ut supra, Ul- ricus sartor de Myran r. p. Swacho in Longa platea f. — Fer. quinta infra octavas Nativ. s. Marie V. Pesco de Eylaw r. p. Et inhabitat Sabbato infra octavas s. Wenceslai m. Al- in domo Rutvinne. — bertus de Nova Domo, gener Henrici Melniker factus est civis prag. Fideiussores sunt Otto Rollo, Rudlinus Melniker. — Feria VI. post festum s. Leonardi pr. Jesco doleator r. p. Macho fistulator f. — Die, ut supra, Chunczlinus dictus Churczweil plater f. est civis pr. Ditlinus Hopfner f. — Fer. IIII. post dominicam Ad te levavi pr. Hainczlinus sutor r. p. Frenczlinus Ruperti, iudex civitatis f. — Sabbato die s. Lucie Petrus Planer r. p. Petrus Harrer f. — Die, ut supra, Michael de Sedelczan r. p. Petrus Harrer f. Reimboto f. (přeškrtáno). Item anno domini XLIIII. feria quinta infra octavas Epiphanie Hens- linus Sebek sartor r. p. Gundlinus sellator f. — Sabbato ante do- minicam Omnis terra pr. Petrus sutor de Theczin r. p. Perchtoldus Grumat f. et Heinczlinus de Monte f. — Fer. secunda post domi- nicam Exurge pr. Johannes Gresser de Colonia r. p. Ditlinus Hopfner f. — Fer. tercia post dominicam Exurge pr. Michael pellifex de Brunna r. p. Michael et Joya Rokczer f. — Die, ut supra, Chuncz- linus dictus Krautworm pellifex de Erbipoli r. p. Hyltmarus Posen- pach f. — Fer. VI. ante dominicam Esto michi pr. Andreas Unger pellifex r. p. Frenczlinus Rotleb f. — In vigilia s. Petri sabbato ante Invocavit Henricus de Gern de Ratispona r. p. Chunczlinus Rotleb f. — Feria secunda post dominicam Oculi pr. Goczlinus Frumolt de Ratispona r. p. Hermannus Sytawer de Ratispona f. — Fer. IIII. post dominicam Oculi pr. Chunczlinus Wuenscham pellifex de Ban- berg r. p. Paulus Swedzgut f. — Sabbato ante dominicam Letare pr. Perchtoldus Wolfter de Aystat pellifex r. p. Henricus pincerna regis, Swevus f. — Fer. secunda post dominicam Letare pr. Jo- hannes dictus — (prázdný prostor) de Egra gener Bohuslai Wolf- rami r. p. - Die, ut supra, Hainczlinus Swab pellifex r. p. Nicolaus Snoymeri f. — Sabbato ante dominicam Jubilate pr. Martinus de Bilena pannicida r. p. Rudlinus sartor in acie penes curiam dominorum Auloreg. f. — Fer. IIII. in commemoracione s. Pauli Henslinus de 1344. 17

Strana 248
248 1345. 1346. Monte Kuthna pellifex r. p. Henricus Theodrici f. — Sabbato infra octavas s. Marie Assumpcionis Laurencius aurifaber de Ratispona r. p. Ulricus Sitawer f. — Meinhardus mercator de Patavia factus civis prag. Ulricus Nesel f. Factum fer. tercia in vigilia Nativ. s. Marie V. — Fer. quinta in octava s. Martini Hainczlinus Iudex de Ro- sental r. p. Jacobus f. Herbordus notarius camere regis f. — Fer. secunda die s. Cecilie V. Nicolaus Gleinczer r. p. Jakscho Ruperti f. — Sabbato ante dominicam Ad te levavi Wolflinus dictus Lusziscze de Luticz r. p. Est residens et habens propriam domum in Longa platea. — Johannes, notarius de Wissow, sabbato ante dominicam Gaudete in domino r. p. Est residens et habens propriam domum in Longa platea. — Hermannus sartor de Argentina fer. quarta ante Thome ap. r. p. Joklinus Payer f. Nota, quod anno — XLV. fer. secunda post dominicam Invocavit me pr. Henslinus Mueleich sartor r. p. Nicolaus Gentes f. — Die, ut supra, Hainczlinus sartor de Osterhof r. p. Fideiussores sui sunt Fridlinus Rotsmid et Heinlinus Oechsel institor. — Dompslinus de Sicca r. p. feria secunda ante dominicam Esto michi. Johlinus Rot- lini f. — Fer. quarta ante dominicam Oculi Hermannus sartor dictus Peyler r. p. Hannus Helmer f. — Fer. sexta ante dominicam Oculi Worlinus cultellator de Brunna r. p. Fridricus Moernger f. — Fer. tercia post Letare Henslinus sartor de Zytaw r. p. Johannes Luth- mericzeri notarius f. — Die, ut supra, Jesco sartor dictus Pentlik r. p. Chunczlinus tabernator in Novo foro, gener Fridlini, f. — Fer. tercia post Judica Chunczlinus dictus Muelner cultellator r. p. Ulricus Pilzner cultellator f. — Die, ut supra, Frenczlinus dictus Gyndro cultellator r. p. Mertlinus Taschner, socer suus, residens ex opposito s. Clementis f. — Fer. II. post dominicam Cantate pr. Hermannus Taschner r. p. Wolflinus Sumer cyrotecarius f. — Nicolaus sartor de Belina r. p. fer. quinta post Jubilate. Crux brasiator in subiudea f. — Henlinus sartor de Verona r. p. in die b. Stanislay. — Paulus sartor f. — Hermannus Platner r. p. Ebruschius clipeator f. Et hoc factum est fer. VI. post b. Bartholomei ap. — Friczo sutor r. p. in die b. Pancracii. — Wenceslaus Trubacz f. — Johannes filius Hayne de Usk super Lusnicz r. p. sabbato post octavas Corporis Christi Jesco Prassie f. — Dytricus aurifaber de Grecz r. p. fer. quarta ante fest b. Galli-Mathias Ingrami filius f. — Otmarus de Brodecz r. p. in vigilia b. Andree ap. Seydlinus de Pyesca f. Item anno domini XLVI. Paulus de Byescowicz r. p. in die b. Agnetis. — Fideiussores sui sunt Bohunco de Longa platea et Johan Perzinka. — Henslinus dictus Czauner cultellarius de Wratislavia r. p. in die b. Valentini. Fridricus dictus Mornger f. — Henslinus cultellator, Wenczlini de Wratislavia filius, r. p. fer. quarta post do- minicam Invocavit. Henricus cultellator dictus Pobenberger f. — Beneschius de Mozierzan r. p. fer. secunda post Quasimodogeniti.

Strana 249
249 Est resídens. — Henricus iudex de Scherzowicz r. p. fer. quarta post Quasimodogeniti. Bohunco, notarius terre f. — Ulricus cingu- lator dictus Swiczer r. p. in die b. Stanislay. Henslinus libetarius f. — Nicolaus cultellator de Monte r. p. fer. VI. ante Penthecosten. Henricus institor de Monte f. — Gallus Rewler r. p. in die b. Cy- riaci. Jan dictus Krabicze, Rewler f. — Henricus Slegel de Comotov r. p. fer. tercia ante Jacobi ap. Nicolaus de Juernteyn, frater suus, f. — Smylo Fridingeri de Walhendorf r. p. sabbato post Bartho- lomei. Henricus Theodrici f. — Laurencius de Brandis r. p. fer. quinta ante fest. s. Galli. Henricus pellifex f. — Petrus de Chambia, Johlini Glas.. fratris filius, r. p. fer. quinta post Galli. Ipse Johlinus Glas f. — Rudgerus de Ratispona r. p. fer. VI. post Galli. Con- Otto aurifaber de Wienna r. p. radus Niderheim, frater suus, 1. quinta feria post Martini. Treuslinus et Wolflinus aurifabri f. — Nicolaus de Beneschow arvinarius r. p. fer. secunda post Elisabeth. Cunczlinus institor de Beneschow et Paulus de Beneschow f. Fer. III. ante Nicolaum Reynhardus de Wierczpurk r. p. Henricus institor de Monte f. — Fer. VI. post Andree ap. Byeta et Maczko, filius eius, r. p. et sunt residentes in curia quondam Kotkonis. Item anno domini XLVII. in die s. Luce ew. Welco linicida r. p. 1347. Johlinus Humml f. — In die s. Prisce V. Henslinus pellifex de Ty bichov r. p. Nicolaus Duersmid et Jeklinus Ungarus pellifex f. — Feria quinta ante Purificacionem s. Marie Pesoldus sutor de Nurnberg r. p. Dytlinus Hopfner f. — Fer. sexta post diem Cinerum Hens- linus cultellator de Slakenwer r. p. Nicolaus Rater cultellator f. — Nicolaus cultellator, dictus Schoen, de Nova Civitate r. p. Elblinus cultellator cum corona f. — Fer. quinta post Letare Jesco sartor r. p. Pesco faber f. — Jesco sartor de Glathovia r. p. Ulricus do- mesticus domini de Lantsteyn f. — Pesco sartor r. p. fer. sexta post Quasimodogeniti. Nicolaus Fuechsel f. — Rudlinus medicus de Beneschow r. p. sabbato p. f. ss. Philippi et Jacobi ap. Sibotha de Beneschow et Johlinus Glas f. Item Engelprech de Mezimost (r. p. anno domini — XLVIII. in 1348. die s. Silvestri. Sydlinus de Pyeska f. et Cunczlinus. — In die s. Allexii conf. Wulczko de Beneschow r. p. Wanco de Be- neschow ad s. Egidium residens et Dytlinus de Czaslavia ad s. Crucem residens f. — In vigilia Assumpionis b. Marie Wenc. sartor de Pirczicz r. p. Przibico pannicida f. — Mathias sartor de Zneyczicz r. p. in die s. Prisce. Johannes notarius in Longa platea f. — Con- radus Glaser der Neyer r. p. in die s. Thimothei ap. Est residens penes Fetyrlikonem. — Henczlinus Swab de Auspurk pellifex r. p. feria altera post dominicam Jubilate. Leopoldus Swab pellifex f. — Henslinus sartor r. p. in die s. Stanislay. Nicolaus de Schelacowicz f. — Blasius sartor de Grecz r. p. in vigilia s. Viti. Paulus sartor f. — Nicolaus Otnandi r. p. secunda feria ante diem s. Urbani. Est

Strana 250
250 1349. 1350. residens in domo sua, que fuit Bertoldi Speksmalcz. — Nicolaus sartor de Torun r. p. in vigilia b. Margarete V. Nicolaus Gentes f. — In crastino s. Laurencii Arnoldus Platner r. p. Dytlinus Fal- kenstayn f. — Fer. VI. post bb. Philippi et Jacobi ap. Hurer mo- lendinator de Monte Kutna r. p. F. Borsutha iudex. — In vigilia bb. Symonis et Jude ap. Marcholt Siecher de Nurnberch r. p. Peslinus Czimerman filius f. — Fer. VI. post Martini Cunczlinus sartor r. p. F. Hannus Lorlinus. Item anno domini XLIX. fer. V. ante Purificacionem Pescho cerdo r. p. Jacobus sutor, socer suus, f. — Fer. VI. ante Purificacionem s. Marie Jesco sartor r. p. Jacobus, qui relictam duxit Hanussii Sprecheri f. — Sequenti die post Purificacionem s. Marie Hurer de Nova Domo r. p. Rudlinus Melniker f. vel Hurer Svewus dictus Cziglar. — Fer. V. ante Letare Pesoldus de Chamba r. p. Heincz- linus institor, dictus de Monte, f. — In die s. Stanislay Ursus lini- cida de Beneschow r. p. Jacobus Chwalonis f. — Henricus Platner, quondam Hermanni filius, r. p. sabbato ante Trinitate. Wernlinus mercator in foro carbonum f. — Fer. V. ante Domine na longe r. p. Petr sutor. Ylias sutor promisit pro eo. — Martinus Leychauf r. p. — fer. VI. infra octavas Pasche. Marquardus Viecher promisit pro eo. Heinlinus, sororinus Merklini Stach, fer. V. ante diem b. Procopii r. p. Merclinus Stach pr. — Gyndrzich de Sabielicz in die b. Ky- liani r. p. Ula Rokczaner pr. — Jacobus sartor de Sobieslaw in die s. Alexii r. p. Dominus Stephanus Guraner f. — Hermanus pincerna dictus Gut Reyf r. p. fer. tercia ante Assumpcionem s. Marie. — In die s. Egidii Ulmannus Welezer sartor r. p. Parvus Hermannus ad s. Valentinum f. — In die b. Quinque fratrum Engelhardus de Glathovia r. p Meinlinus Rokezaner f. — Hannus Sengelger rymer in die b. Marthe (r. p. Fricz Paperczan f. — Engelbertus Mennel die ad vincula s. Petri r. p. Joergl filius Repgregel f. — Fer. sexta ante Laurencii Cuncelinus Klein cirotecarius r. p. Fridlinus Moerder f. — In die b. Ciriaci Conradus Pinter r. p. Nicolaus de Juerntein f. — In die b. Lamberti Henslinus sutor r. p. Johannes Luthome- riczer f. — Stephanus de Sicca sabbato post Elisabet r. p. et est residens in Novo foro in domo quondam Cunczlini Knower. — Fer. VI. ante Lucie Symon Hostomicz r. p. Friczo frater Pesoldi f. — Fer. VI. ante Lucie Blahuta Hostomicz de Verona r. p. Friczo, frater Pesoldi f. Item anno domini quinquagesimo dominica infra octavas Epiphanie infrascripti viri facti sunt per dominum regem in domo consilii iu- rati, videlicet: Jesco de Borschow. Nicolaus Znoymeri, Thomas de ferrea platea, Johlinus Praun pellifex, Ludlinus carnifex, Saydlinus institor, Rudlinus Platner, Henricus Moernger cultellator, Vrowinus aurifaber, Pesoldus pistor, Leo sartor, Nicolaus tuchmacher et Ja- cobus sutor. Tempore quorum infrascripti receperunt ius civile: —

Strana 251
251 In die ss. Sebastiani et Fabiani m. Marscho de Tincz platner r. p. Pesco aurifaber, gener Sedlaconis f. — In crastino Conversionis s. Pauli Henricus Zailer de Monte r. p. Nicolaus Kornpuhil f. — Fer. secunda post Letare Ulmannus sartor de Eych r. p. Pecha Judenrichter f. Actum Ludlino carnifice magistro civium existente. — Fer. tercia post Judica Laurencius sutor r. p. Andreas faber, frater suus, f. — Fer. tercia eciam post Judica Henslinus guitler r. magistratum in arte sua. Wernherus Rinker promisit pro eo.— Eodem die — recepit in arte sua magistratum Andreas gurtler et factus est in fraternitate eorum confrater. Sidlinus carpentarius pro- misit pro eo. — Fer. quinta infra octavas Pasche Conradus, illustris Johannis marchionis Moravi notarius, r. p. — Fer. sexta infra oct. P. Nicolaus gurtler recepit magistratum in arte sua. Conradus Ci- merman pr. Actum Thoma Nigro magistro civium exi- stente. — Merklinus Plattner fer. secunda in conductu Pasche r. p. Dytlinus cirotecarius pr. — Fer. tercia ante diem b. Tyburcii Mertel Peutler r. magistratum. Conradus Cimerman f. — Sabbato ante Va- leriani Frana sutor r. p. et magistratum. Weigel aurifaber pr. Moerngere magistro civium existente. — Jesco perator fer. tercia post dominicam Exaudi domine r. p. Nicolaus Rater cultellator f. — Ula Payer aurifaber de Ratispona die s. Urbani r. p. Henricus — Nicolaus faber feria secunda aurifaber contra s. Clementem, f. ante Ascensionem domini r. p. Nicolaus Holczel carpentarius f. — Ula hantschuster r. p. in magistratu seu recepit magistratum. Hens- linus peutler pr. — Henricus Koern infra octavas Ascensionis do- mini r. magistratum in arte sua. Henslinus peutler pr. — Waltherus hantschuster fer. quinta infra festum Penthecostes r. magistratum. Fideiussores Cristanus Lederlach, Conradus Rotleb, Enderlinus in der Spergasse et Leopoldus Pogner. — Heinczlinus hantschuster contra s. Clementem fer. secunda post Trinitatis r. magistratum. Hens- linus pellifex de Monte Cuthna pr. — Nicolaus notarius Andree, fratris Buckonis, in crastino Corporis Christi r. p. Jesco filius Jo- hanconis in Novo foro pr. Nicolao Znoymer magistro ci- cium existente. — Henricus Saxo notarius feria secunda ante Margarethe r. p. Paulus de Benessow pr — Leutel Seydner in octava s. Margarethe r. p. Nicolaus, Bohuslai Wolframi filius, f. Leone sartore magistro civium existente. — In die b. Bartholomei Henslinus nadelfascher r. p. Fricz eciam nadelfascher pr. — Eodem die Sdislaus thaschner r. p. Rudlinus Alberti institoris pr. — Eodem die Heinricus czingisscher in domo Sibenweyberi eciam r. p. Rud- lino plattner magistro civium existente. — Fer. tercia post diem b. Jacobi Sampson sartor r. p. Hermannus institor pr. — Nicolaus Meinhardi de Eylaw, gener Nicolai Gentes, sabbato in vi- gilia Assumpcionis s. Marie r. p. Nicolaus Gentes pr. Leone sar- tore magistro civium existente. — Mikso Mladiczka, qui

Strana 252
252 emit domum Dunwertyn (?) feria secunda ante Nativitatem s. Marie V. r. p. — Eodem die Hensel Leynthassch r. p. Pfeffer aurifaber pr. — Nicolaus cum virgine de Sacz fer. tercia in vigilia Nativitatis s. Marie r. p. Heinslinus Meychsner sartor pr. — Nicolaus de Nova Domo in crastino Nativitatis s. M. r. p. Pesschl Harrer f. — In die s. Egidii Nicolaus de Zytavia, gener Johannis Welusch, r. p. Ipse Johannes Welusch f. — In crastino Exaltacionis s. Crucis Nicolaus de Nova Domo, gener Waczingeri, r. p. Pesl Harrer et Albertus de Nova Domo f. — Pesco de Alba Aqua, gener Johlini Praun, r. p. in vigilia bb. Symonis et Jude ap. Johannes Luthmericzeri f. — In vigilia b. Thome ap. Dytlinus sutor de Cham r. p. Conradus dictus Prittler cultellator f. (Pokračování budoucně.)

Strana 253
" V H H jHII] W ) 9 Dresidiun) rady král. blav. mčsta Praho.