440 V. HAJEK, KRONIKA, R. 1250—1251. Klášter sv. Františka. Lidé rádi darmo dělali. 126 mešných kněží v tom klášteře na almužny držáno bylo. Při t. č. klášter sv. Františka král Vácslav svým nákladem stavěti dal, nechtěje a přísně při- kazuje, aby žádný jiný tu nic nepřidával, že on chce míti to slovo před P. Bohem i před lidmi, že jeho nákladem jest postaven. Bohatější, bojíce se pokuty a trestání, musili se tak zachovati. Ale lid obecný přijdúce, sami vlastními rukami dělali a záplaty bráti nechtěli. Někteří pak dodělajíce večera, tajně se pryč ukradli, aby jím peníze dány nebyly, chtějíce raději před P. Bohem toho díla býti účastní a od něho vzíti ten denní peníz ži- vota věčného. 236r (Nepokoje domácí.) L. 1251. porozuměv král Vácslav, že se opět nětco stranně jedná proti němu od některých ne- upřímých lidí, kázal k sobě povolati těch, kteréž znal, že sú syna jeho Přemysla vzbuzovali proti němu. A když před ním postaveni byli, k kaž- dému z ních zvláštní řeč sám svými usty učinil, vypravuje jemu jeho nešlechetnost. A potom všem spolu řekl: »Ale dlúholiž já ty a takové vaše nešlechetnosti trpěti budu?« I rozkázal je tu na Hradě Pražském do věže mostské vsázeti, Raddy krá- lovské zle osob 24, a kázal je rozličně trápiti. A když se toho o králi jednali. všeho skrze trápení i dobrovolně vyznali, že jsú (R. 1251).