190 V. HAJEK, KRONIKA, R. 1306 Král bil hrnce. / 274v Kníže Kory- tanský pojal sestru Čes- kého krále. jeho rozličně jím sem i tam hajbali, někteří jemu radili, aby to, což míti chtí páni zemští, činil. Jiní radili, aby on ta všecka zboží královská, kteráž sú sobě páni za živnosti, otce jeho i po smrti osobili, jim odjal a k svému obrátil užitku. Král ovšem jako mládenec upřímý byl se na tom, aby zámky královské pánům zodjímal, postavil a s některými to jako v tajné radě zavřel, alevšak taková rada panuov tajna nebyla, kteříž více se proti němu zostřili. Dne jednoho král, sa v svém pokoji na Hradě Pražském a chtě nějakú kratochvíl učiniti, povolav k sobě toliko dvú komorníkuov, kázal sobě přinésti několik hrncuov a postavil je pořád, na lavici; dával jim jména panská, tak jakž sú páni zemští sluli, a vzav kaj, bil je po jednom, a řka: „A ty pane (tak jeho jmenuje), vrať mi zámek, který držíš!“ I rozbil jej, až všecky, a řka: „Tak ztluku hlavy panuov těch, jenž mi se protiví! Ač při té jeho kratochvíli byli toliko dva komorníci, však panův taková věc tajna nebyla, kteříž spo- lečně sjíždějíce se, obvláštní raddy mívali, ně- kteří z nich snad i nedobře myslili. T. 1. Jindřich, syn knížete Korytanského (tak akž se tomu potom vyrozumělo), puovodem ně- kterých panuov Českých Annu, sestru krále Vác- slava, žádal míti za manželku. Král, snad nětčeho zlého se obávaje, počal tomu na odpor býti, ale páni 1 = za života — 2 = do řady