z 32 stránek
Titulus
1
2
3
4
Praefatio
5
6
7
8
9
10
Editio
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
Index
32
Název:
Urozeného pána pana Jana z Lobkovic na Hasištejně zpráva a naučení jeho synu Jaroslavovi v tom, co činiti a co nechati, a kterak se a pokud v čem zachovati má
Autor:
Zeman, František Antonín
Rok vydání:
1876
Místo vydání:
Praha
Počet stran celkem:
32
Počet stran předmluvy plus obsahu:
32
Obsah:
- 1: Titulus
- 5: Praefatio
- 11: Editio
- 32: Index
Strana 6
6
Po smrti krále Jiřího stál Lobkovic mezi odpůrci Matiáše
Uherského, jehož zřejmě vinil, že „svými penězi v Čechách naděl
zrádcův“. Živě pak se účastnil jednání o nového krále; byltě nejen
na sněmě v Hoře Kutné (v měsíci květnu 1471), ale spolu s jinými
zaručil se i Albrechtovi Saskému za náklad, jejž tento vydal na
vojsko, ježto k vůli společné obraně od něho posláno do Čech.4)
Leč od té doby odstoupil s veřejného dějiště, ačkoliv nepřestal
plniti povinností svých co soudce zemský a co sněmovník, a žil
zcela hospodářství svému.
L. 1473 měl nesnáze nějaké o dluh, jímž nějací jemu poru-
čení sirotci byli povinni. Zachoval se list Janův od 30. července t. r.,
kterým jednajícího v tom zaň Beneše Libšteinského z Kolovrat žádá,
aby věc vedl, jakž se mu nejlépe zdáti bude. „Máť jest k tomu
dobrá vůle, abychom jedno vyvazeni byli, aby nám tak šeredně
neláli; neb sem se toho, jak sem živ, varoval, že mi pro mé ne-
láli, než teď pro jiné.“ Charakteristická to slova z péra mladíka
23letého! Z téhož listu dovídáme se, že Jan jeti měl s králem do
Opavy, a že pro některé své pilné potřeby jízdy té zanechal.5)
L. 1475 měl dvě soudní pře s sousedem svým Fridrichem
Šumberkem o pozemky nějaké, pak s knížaty saskými o nějakého
provazníka č. zélera. 6)
L. 1478 a později ještě dvakráte poslán byl od krále Vladi-
slava II. do Říma, čímž vzbuzena u něho chuť k cestování.
Až do r. 1490 vládl Jan s mladšími bratřími svými Mikulá-
šem, Jaroslavem a Bohuslavem společně statky otcovskými, jsa od
nich za hlavu rodiny uznáván. Když pak Jaroslav zemřel, rozdělili
se pozůstalí bratří o statky společné. Smlouvou učiněnou v úterý
před sv. Vítem 1490 ustanoveny za podíl Janův tvrz Obříství na
Labi se čtyřmi vesnicemi, rozličné vesnice hradního okresu Hasi-
šteinského a kostelní patronát Kunovský a Týnecký. 7) Hrad Hasi-
štein zůstal společným jměním všech bratří.
Maje chuť k cestování, vydal se Jan po příkladu bratra svého
Bohuslava, štědrého podporovatele věd a umění, „a nejvíce z po-
božného úmyslu“, jak Vinařický praví, 8) r. 1493 na cestu do Pa-
5)
67
1)
8)
4) Fr. Palacký: Dějiny národu Českého V. 1, 22.
Archiv Č. IV. 233 a V. 349.
Josef Jireček: Rukověť k dějinám literatury české I. 456 a 457.
Ferd. B. Mikovec: Starožitnosti a památky země České II. 8.
Pána Bohuslava Hasišteinského věk a vybrané spisy od K. Vinařického.
V Praze 1836. Druhé vyd. 1874.