Třeboraz— Třebovle. C. Pr. — mutuavit, dicto Johanni non fuerint — persolute. — Actum pleno in consilio feria V. post Conversionem s. Pauli. (Rukop. č. 2099 f. 295.) 5. 1433, 21. ledna My purgmistr a kon- šelé Velikého Města Pražského vyznáváme tiemto zápisem obecně všem, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú: Tak jakož jsú osoby vdolepsané, totižto Šimek, Mařík, Petr Dlúhý a Jan Chudoba, k dvoru slovutného Jana Volka v Treboradicich položenému příslušejície, byli k úřadu do Týna s poplatky, v kterýchž sedie, některými úředníky odtrženi a odjati; které- hožto Jana my páni svrchupsaní znamenajíce pilná pohodlé, kteráž jest nám a městu našemu okazoval a v časiech budúciech tiem pilnéjie okazovati mieni, patřiece také k ustavičné prosbé pfátel svrchupsaného Jana, i ty jisté lidi s dobrÿm rozmyslem a s jednostajnû radû obce našie navrátili sme a tiemto zápisem navracujeme již jmenovanému Janovi Volkovi, jeho dědicóm a budúcím k dvoru svrchupsa- nému v Třeboradicích se všemi poplatky a robotami, tak jakož od starodávna k tomu dvoru příslušeli. — Actum pleno iu consilio anno sc XXXIII feria IIII. ante Conversionem s. Pauli. (Tamtéž f. 341.) Tieboraz, snad byvald ves. 1522, 22. ledna. Bartoš kolečník — louku řečenů Třeboraz, ležící při Kostelci, — poroučí Anně manželce své — Dán v středu po sv. Antonínu — XXII. (Rukop. 6. 214? f. D 14.) Třebošnice u Brandýsa n. L. 1433, 6. listopadu. Honesta virgo Agnezka, filia olim famosi Pesskoniss de By- Ssiez residentis in Trzebossnicz, resignavit — ius suum atque omnia bona sua — ibidem in Trzebossnicz — famoso Busskoni de Gelenicz atque domine Bieteze, coniugi ipsius, sorori sue germane, heredibus et successoribus ipso- rum. — Actum in consilio [Nove Civ. Pr.] feria sexta post festum Omnium sanctorum anno oc XXXIII. (Rukop. à. 2082 f. D 26.) Archiv Český XXVIII. 289 Třebovička (Třebovízky ?) 1434, 21. fijna. Martinus Mayssnar de Luzna et Anniczka conthoralis ipsius — fassi suut — se a Thoma Hwiezdarz pro curia araturarum — cum censu in Trzebowiczka IC s. gr. percepisse. — Actum in domo Martini Sliwka [Minor. Civ. Prag.] presentibus famosis Jodoco de Caczicze, Przechone de Uhonicz et aliis multis feria V. in festo XI milia vir- ginum anno oc XXXIIIL (Rukop. 6. 2080 f. 50.) Třebovle u Kourima. 1526, 2. listopadu. Jakub, sirotek neboz- tika Ondráka, s mateří svú obvinili Matúše z Třebovle, že drží dědinu jim náležitů letos i luoni a osiv ji z ní užitky bral svévolně bez jich vědomí mimo rozkaz práva, kterýž jest se jemu luoni stal, aby ničímž z té dědiny ne- hýbal do té pře skonání, a on jest svévolně to pobral a k užitku svému obrátil. Protož žádají v té věci za spravedlivé opatření, napřed v tom, což jejich drží, ať jim to pustí, a což jest užitku z toho pobral, ať jim to zapraví; nebo ač jest on grunt a statek od nich koupil - všicek, ten však k klášteru náležitý který jest, ale tato dědina, kterúž on jim drží, jest k městu náležitá, a ta jest vymieněna hned při tom trhu. Tomu odpor čině Matúš dal mluviti, że nic jest svévolně nečinil a nedrží, než což drží, drží jako své a užívá jako svého, neb on s nimi o to smlouvu má takovú, že když jest dvuor dojímal, Ze jest jim povédél, chtéjí-li mu pfidati tu dédinu, kteráz k méstu jest, Ze dvuor drZeti chce. Pakli nechtí, Ze jim dvuor zas pouští. I učinili s ním smlouvu takovü, Ze nad první trh přidal jim V kop za tu dědinu. Původ tomu odpírají a praví, že sú smlúvy žádné o tu dědinu s Matúšem neučinili mimo trh, při kterémžto hned jest ta dědina k městu náležitá vymieněna, a to ukázati muož; neb jest nepodobné, aby V kop měli vzíti za tu dědinu, za niž dáno jest LX kop. Také na 87