36 E. XIV. Zprávy o statcích venkovských z archivu města Prahy: nerum suum, sedecim s. gr. pr. annui census — super omnia bona in villa Lobcz et Ne schich sita, de illis pecuniis, guas ipse Hein- slinus d. Katharine, olim Nicolai fratris sui relicte, in dotalieium suum dinoscitur — dedisse et persolvisse. (Rukop. 6. 987 f. 220.) 3. 1417, 15. bfezna. Gremlinus sartor et Johannes Kbelsky fassi sunt in consilio [Maior, Civ. Pr.], se percepisse XIII!/, s. gr. et. III gr. Idem vero Johannes per se centum gr. per- cepit in debito bone memorie Francisci de Kbel a Johanne Wilburg, domino doctore et prothonotario civitatis, et promisit — bona Lobecz, que ipse Johannes a Sigismundo, filio dieti Francisci de Kbel, emit — disbrigare —. Actum feria secunda post d. Oculi. a. XVII, (Rukop. č. 2099 fol. 61.) 4. 1430, 4. ledna. (Obec Staroméstská pro- dává Lobec) My purgmistr, konšelé i obec Starého města Pražského vyznáváme tiemto listem přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie: Tak jakož jest opatrný Jan doktor z Wejglburga utekl od nás a od pravd božích se paní Katruší, svú manželkú, a zuostavili po sobč zbožie své v Lobči, kteréžto zbožie pro tu příčinu i také proto, že sě jest prostálo v našich berniech měsckých i v jiných poplat- ciech, spadlo jest na nás spravedlivě : protož to jisté zbožie v Lobči na nás připadené s lidmi úročními a kmecími, s vinicí, s fekú, s lesy i se vším panstvím a příslušenstvím starodáv- ním prodali sme a mocí tohoto listu prodá- váme poctivé panie Anně Johánkové, opatr- nému Jankovi od střiebné hvězdy a paní Ka- trusi jeho manželce, spolusúsědóm našim, i jich dědicóm a budúcím za čtyři sta a za sedmde- sáte kop gr. dobrých střiebrných rázu pražského, nám týmiž spolusúsedy našimi úplně penězi hotovými splněných a zaplacených. Kteréhožto zbožie svrchupsaného v Lobči s lidmi úročními a kmecími, na nichž jesti osmnádcte kop gr. platu ročnieho, že z těch osmnśdcti kop gr. platu tíž spolusúsedé naši mají a dlužni budú pět kop gr. platu ročnieho Mikulášovi, nebožce Sigmundovu Kbelského synu, na kazdé léto platiti a vydávati rozdielné. — Nez toto jest také vymienéno, jestliżeby ta ves Lobeć byla kterýmkoli obyčejem od nepřátel spálena aneb kterak jinak zahubena, tak žeby svrchupsaní súsedé naši na těch lidech nemohli úplně osm- nádcti kop gr. platu vybrati a postihnúti, tehdy cožby toho jistého platu týmž súsedóm našim podle jich velikosti sumy sešlo, aby napřed- psanému Mikulášovi podle malosti jeho sumy také sešlo, a to tolikrát, kolikrátZby sé taková záhuba stala a přihodila. A dále když budú dsky zemské otevřeny a úředníky obyčejnými osazeny, tehdy máme a slibujem svrchupsaným súsedóm našim i jich dědicóm budúcím to na- předpsané zbožie v Lobči ve dsky zemské vlo- žiti a zapsati podle řádu a obyčeje zemského ku pravému dědictví, a to na prvnie, na druhé aneb konečně na třetie Suché dni, kdyżby dsky zemské byly otevřeny, á k tomu napomenuti byli, i také máme jim to zbožie v Lobči zpra- vovati až do desk zemských před každým člo- včkem, ktožby jim na to jisté zbožie kterým právem sáhl. Pakliby dsky zemské pohynuly a otevřeny nebyly a který jiný řád byl a obyčej - miesto desk zemských uložen, jehožby páni, rytieři a zemané obecně za právo požívali, tehdy takovým řádem máme jim to zbožie za- psati a osvoboditi; pakliby toho všeho nebylo, točiž ani desk zemských ani kterého řádu, tehdy aby tento list a zápis byl takové moci a pevnosti, jakožby byl ve dsky zemské podle řádu a obyčeje zemského zapsán a vložen. Toho na svědectvie a na jistotu pečet menší mésta na$ého svrchupsaného k tomuto listu kázali sme pfivésiti. JenZ jest dán léta tisícého étyrstého a tridcátého v stiedu po Obiezdnie b. (Rukop. 6. 992 f. 114.) Lobeécek. 1530. — Brož Krna z Veltrus osobně stoje v úřadě [šestipanském] požádal, kdež jsú dě- diny ležící u Lobečku, vsi pusté, že jest toho úmyslu z téch dédin ujíti XII kop záhon, to