168 jest Martin Halama k rychtářovi, předkládaje a žádaje přátelstvie a mezi jinů řečí takto pověděl: Že Jakub syn muoj má svých sto kop po prvnie ženě, a já dán jemu krám masný k jeho živnosti, aby také ty po své dceři statečku svého udělil. Potom když bylo již mezi smlúvami, otázku udělal rychtář přez- letický, kde by chtěl jeho dietě vésti, a kde by je mél nalézti, v podruží-li čili jinde. Od- pověděl Martin Halama: že sem já synu svému kúpil duom. Act. fer. V. ante Annunc. M. V. a. 1503. (Rukop. č. 1046 fol. 22.) Příbram. 1. 1506. — Petr Háj, purkrabie na Pří- brami. (Rukop. č. 1046 f. 34.) 2. 1516, 14. října. Jakož purgmistr a konšelé města Příbramě dali sú do vězení Maruše a podlé toho vinili jsú téhož Maruše z toho, že týž Maruše jest jim Příbramským po- hrůžky činil, že se bude nad nimi, buď to ohněm, neb jakž kolivěk mstíti chce (!); k tomu že jest ten den od lidí vidín za těmi stodolami, z kterýchž tu hned po dvá hodinü ohen jest vyšel ; též že jest s nějakým bezouchým v městě na rynku a v frejunk loupeZ uéinil a pastyri jednomu sukné vzíti pomáhal a nad to Ze, sa od nich nékdy prvé ctí a vierü zavázán, po své cti jest nesel a jim se nestavél. A na to sú ukázali svědomí, žádajíc p. purgmistra a rady, aby jim na něho, jakožto na psance a podezřelého člověka právo pustiti ráčili. Proti tomu on Maruse mluvil, Ze toho všeho času, v ktery se Skoda Príbramskym stala, byl zde v Praze v domu p. Hasistajnského a Ze je odtud nikam nechodil, táhna se na nékterá svédomí. Tu p. purgmistr a rada — takto o tom vypovídají: Poněvadž z svědkuov Pří- bramských to se nalézá, že on Maruše jim Příbramským jest pohrůžky činil, že se nad nimi ohněm i jináč mstíti chce, též také že jest na něho právem útrpným vyznáno, že by při zlodějství tu v Příbrami byl ijeho pomáhal, a na tom ten jisty bezuchy jest umiel a svû E. XIV. Zprávy o statcích venkovských s archivu města Prahy: duší zapečetil; a po těch pohrůžkách od něho jim Příbramským učiněných oheň jest v městě vyšel a škoda se jim stala, a k tomu jsa ctí a vierú od nich prvé pro jinů věc zavázán, tomu jest dosti neučinil a se nestavél: i z těch příčin páni na něho, jakožto na psance a po- dezřelého a který se nad svú ctí zapomenul, právo jim Příbramským pouštějí. Act. a. MV XVI, fer. III. ante Galli. (Rukop. č. 1128 III f. E 26.) 3. 1526, 11. října Petr Háj, purkrabie města Příbramě, a Jan Strnad, měštané téhož mésta Pf., seznali se na místé té všie osady, že jsú přijali X k. č. z úřadu šestipanského nebožků Bendovou kšaftem svým k témuž jich záduší odkázaných —. Act. fer. V. post Dionisii a. XXVI. (Rukop. č. 534 III f. 95.) Přílepy Walé v okresu Ünho&tském (Vy- roba kamence). 1. 1418, 16. listopadu. Nos magister ci- vium, consules et scabini Maioris Civ. Prag. recognoscimus, quod in causa dissensionis — inter partes infrascriptas videlicet Nicolaum rimer ex una et Albertum Berkowiez, hospitem pretoris Nove Civ. Prag., pro parte Agnetis uxo- ris sue, cognate olim Cunadi de Colonia, et Cu- nam, Nicolai Slavik conthoralem —, cognatam olim Dorothee, relicte Thomlini frenificis, parte ex altera — racione fontis, de quo alumen fit seu bulitur, siti prope villam Przilepp, auditis prius certis nostre civitatis iuratis, — quod antelapsum temporis predictus Nicolaus rimer omuium, qui in ipso fonte alumnis partem ha- buerunt generalem, fecit connotacionem, qui interfuerunt presentes, et signanter iudex in Przilep, Dipoldus sellator, et plures alii ibidem; Nicolaus rimer — ipsis suis consortibus, alias gwerky dietis, de omnibus expositis per eum fecit racionem, sic quod sibi in sedecim s. gr. remanserunt debitorie obligati. Quam quidem pecuniam dictus Nicolaus sibi persolvi petivit. Super quo Margaretha, Cunadi de Colonia relicta, ac pretacta Dorothea, relicta Thomlini,