Milcoves— Mirovice. 61 ruéníci svrchupsaní doupomínali tak mocně, jakož já sám. A což dluhóv mám v Jindřichově Hradci, a nápad i právo po Jívrovi bratru svém: to odkazuji Martě a Duoře dcerám svým na rovný diel, kromě těch šestnádcti zl. uh., kteréž odkazuji dětem svým napřed jmeno- vaným. Toho všeho na potvrzenie, coż svrchu psáno stojí, a na svědectvie prosil jsem slo- vutného Petra z Chrástu, rychtáře St. M. Pr., müdrych a opatrných mužóv Matěje od hře- benóv a Pešíka od střiebrné hvězdy, konšelóv přísežných svrchupsaného města Pražského, že sú své pečeti vlastnie přivěsili k tomuto listu. Jenž dán ve čtvrtek po sv. Řehoři anno do- mini MCCCC tricesimo secundo (Rukop. č. 992 f. 158.) Milevský klášter. 1405. Welico sartor, dictus Rohlic, una, et Petrus, procurator bonorum monasterii s. Egy- dii in Milewsko, cum pleno mandato d. abbatis de ibidem nec non de voluntate censualium ipsius d. abbatis, videlicet Sluzkouis de Kly- ssyn, Jacobi Mathie et Pichonis de Ohrad, parte ab altera, sunt concordati per — Nico- laum, notarium Nove Civ. Prag., et Domyn, clientem dicti d. abbatis, — in hunc modum —: ut ipse Petrus procurator debet componere easdem partes — et ipsi censuales dicto Ro- hliconi — debent assignare V fertones gr. — Actum die dominico ante Gothardi ep. anno MCCCCV. (Rukop. ć. 2075 fol. B 11.) Miličín. 1419, 28. října. Leta ot narozenie syna b. tisícieho čtyřstého devátéhonádctého tu so- botu po Všech svatých v domu Charamzové v Miličíné před Vavřincem rychtářem a před třmi konšely, Matějem řečeným Typa, Marší- kem řečeným Kvač a Jakubem řečeným Hra- bě a před obecným Michalem, starým rychtá- řem, a potom před slovutnými panošemi Bo- hunkem z Mrvice, Vojslavem z Končan a Ma- tějem, písařem dobré paměti krále Václava, stala sé úmluva s dobrým rozinyslem a s potazem : že Charamza prodal jest duom svuoj a zahradu k tomu i jiný duom Mazazovský, holý beze všeho nádobie, za sto k. gr. slovutnému Her- bortovi z Otradovic; a ihned v té úmluvě tejž Herbort prodal jest svuoj duom na Novém Městě v Praze počestnému Charamzovi z Mi- ličína za sto a za devadesát k. a za osm k. a za dvadceti gr. —. A na ten dluh Charamza dal jest svuoj duom Herbortovi ve stu kopách a ještě jemu ostává devadesát kop, osm kopa dvadceti gr. —. (Rukop. č. 2079 f. K 7.) Minice. 1436, 8. června. Wenceslaus dictus Zac- zek significavit in pleno consilio (Nove Civ, Pr.), quia habet erga se litteram sonantem super officium iudicii (opraveno z iudicatus), alias na rychtu, in Minicz villa, dive memorie Johannis regis Bohemorum sigillo pendenti roboratam. Que littera debet servari diligenter per dictum Wenceslaum Zaczek sine omni dolo, ne deperdatur; et nulli parcium assigne- tur, quousque Nicolaus, adhuc inennis filius Mauricii, antiqui iudicis ibidem in Minicz, an- nos sue etatis legittimos non habuerit. Ad cuius proscripcionem Benessius, filius Duchko- nis de Dobrna, nunc regens illum iudiciatum, consensit benivole ad premissa —. Qui quidem Benessius, si tempore intermedio moreretur: ius, quod ad ipsum Benessium tangit, devolvi debet pleno iure, quo ipse solus tenuit, super Gregorium et Wenceslaum fratres germanos Benessii supratacti. Actum feria VI. post fe- stum Corporis Christi, anno oc XXXVI. (Ru- kop. 6. 2082 f. M I.) Mirovice. 1. 1439, 17. ledna. Wenceslaus de Przi- bram, natus Jacobi de Mirowicz, dicti Rysse, resignavit — ius suum hereditarium, quod habere dinoscitur post mortem prefati patris sui ad bona hereditaria ibidem in Mirowicz